6.2.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/37

(1)

Dopisem ze dne 23. června 2003 oznámilo Stálé zastoupení Francie při Evropské unii Komisi podle čl. 88 odst. 3 režim podpory, který Francie zamýšlela poskytnout výrobcům a obchodníkům s likérovými víny: Pineau des Charentes, Floc de Gascogne, Pommeau de Normandie a Macvin du Jura. Dodatečné informace byly zaslány dopisy ze dne 9. srpna, 24. a 28. listopadu 2003 a 17. a 24. února 2004.

(2)

Dopisem ze dne 20. dubna 2004 Komise informovala Francii o svém rozhodnutí zahájit proti tomuto opatření řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy.

(3)

Rozhodnutí Komise zahájit řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby podaly své připomínky k dotyčnému opatření.

(4)

Komise neobdržela žádné připomínky od zúčastněných stran.

(5)

Dopisem ze dne 11. června 2004, zaevidovaným dne 14. června 2004, vyjádřila Francie Komisi své připomínky.

(6)

Oznámené podpory jsou pokračováním podpor, které byly dříve oznámeny a schváleny Komisí v rámci státních podpor č. N 703/95 (3) a č. N 327/98 (4), a budou určeny pro reklamní a propagační opatření, výzkumné a experimentální programy, opatření technické pomoci a opatření na podporu jakostní produkce.

(7)

Rozhodnutí Komise o státní podpoře č. N 703/95 bylo zrušeno rozsudkem Soudního dvora, jehož obsah je podrobně uveden níže.

(8)

Podpory N 703/95 a 327/98 byly původně stanovené pro pětileté období počínaje lety 1995/1996 a byly předmětem sedmi ročních splátek, z nichž poslední pokryla období od května 2001 do dubna 2002. Z důvodu rozpočtových omezení uložených vládou jsou poslední částky dodnes zmrazeny. Datum ukončení platnosti předchozího režimu bylo prodlouženo do 30. dubna 2002.

(9)

Pokud jde o produkce, na které se poskytují podpory, došlo k určitým změnám oproti předchozím režimům. Odborníci v odvětví destilátů (Armagnac, Calvados, Cognac) nepožádali o prodloužení režimu. Francouzské orgány proto rozhodly, že podpora se omezí pouze na likérová vína s chráněným označením původu.

(10)

Pro všechny dotčené mezioborové organizace a všechny níže popsané podpory je stanoven celkový rozpočet podpor ve výši 12 000 000 EUR na 5 let, který je rozdělen takto: Pineau des Charentes 9 360 000 EUR; Floc de Gascogne 2 040 000 EUR; Pommeau de Normandie 360 000 EUR a Macvin du Jura 240 000 EUR.

(11)

Opatření týkající se výzkumu, technické pomoci a rozvoje jakostní produkce budou financována pouze státem z rozpočtových prostředků. Reklamní a propagační opatření budou financována zčásti státem, zčásti dotyčnými mezioborovými organizacemi prostřednictvím povinných dobrovolných dávek (dále jen „PDD“) odváděných jejich členy. Pokud jde o reklamní opatření na území Evropské unie, přispěje stát maximálně do výše 50 %.

(12)

PDD se uplatňují na objemy likérových vín s chráněným označením původu, uváděné na trh vinaři, kvalifikovanými palírnami, obchodníky a velkoobchodníky, kteří se nacházejí v produkční oblasti dotyčného chráněného označení původu.

(13)

V roce 2002 se PDD pro Pineau de Charentes rovnaly částce 12,96 EUR/objemový hektolitr; pro Floc de Gascogne částce 0,25 EUR/láhev; pro Pommeau de Normandie částce 30,79 EUR/objemový hektolitr; a pro Macvin de Jura částce 2,75 EUR bez DPH/hektolitr.

(14)

Francouzské orgány vysvětlily, že navrhovaná opatření se uskuteční na některých trzích Evropské unie, včetně Francie, a na trzích třetích zemí. Cílem navrhovaných reklamních opatření je podporovat záměr nákupu zlepšením znalostí o likérových vínech, aniž by se reklama omezovala jen na produkty určitých podniků. Reklama se bude vztahovat na výrobky s chráněným označením původu: Pineau des Charentes, Floc de Gascogne, Pommeau de Normandie a Macvin du Jura

(15)

Těchto opatření využjí všichni organizovaní výrobci likérových vín, kteří by podle francouzských orgánů nemohli jednotlivě vyvinout srovnatelné úsilí pro zlepšení odbytu svých výrobků.

(16)

Je třeba dbát na to, aby poselství obsažená v reklamních opatřeních neměla snahu odradit spotřebitele od nákupu výrobků z jiných členských států nebo nesnižovala hodnotu uvedených výrobků.

(17)

Bude se jednat o reklamní, informační a sdělovací kampaně zahrnující různé druhy opatření, zejména reklamu ve sdělovacích prostředcích, tvorbu a šíření dalších reklamních materiálů, provádění reklamních opatření spojených s kampaněmi v místech prodeje. Tyto kampaně lze spojit s reklamními opatřeními, jakými jsou například styk s veřejností, účast na veletrzích, organizování seminářů a manifestací, vytváření brožurek nebo informační dokumentace, provádění studií o vnímání výrobku a významu kampaní.

(18)

Francouzské orgány se zavázaly, že předloží reklamní materiály použité pro tyto kampaně nebo jejich kopie.

(19)

Podpory navrhované výše uvedenými mezioborovými organizacemi v oblasti reklamy se omezí na 50 % částky pro opatření v Evropské unii, včetně Francie, a na 80 % částky pro opatření ve třetích zemích.

(20)

Předběžný odhad podpor pro navrhovaná opatření dosahuje částky (v eurech):

(21)

Opatření na podporu výzkumu a experimentálních programů jsou podle francouzských orgánů zaměřena pouze na výzkumy obecné povahy prospěšné a užitečné pro celé odvětví.

(22)

Pro Pineau des Charentes: mikrobiologie, bakteriologické změny a následky (určení faktorů pro rozvoj mléčných bakterií v Pineau des Charentes, zdokonalení kontaminačních testů a kurativních technik); procesy stárnutí Pineau des Charentes (určení analytických kritérií příznačných pro oxidační jevy a prokázání faktorů stárnutí); vytvoření databáze analytických údajů (obecné analýzy – obsah kvasného alkoholu, cukry, pH -, případná chemická nebo bakteriologická znečištění, kovy, kationty, těkavé sloučeniny, rezidua prostředků na ochranu rostlin).

(23)

Pro Floc de Gascogne: studie týkající se odrůd a jejich směsí s cílem optimální harmonizace směsi odrůd pro zvýšení svěžesti a ovocné příchuti při přípravě Floc de Gascogne (snaha o dosažení vysokého obsahu cukru, živého zabarvení a přiměřené celkové kyselosti); studie o Armagnac umožňující vytvořit Floc de Gascogne (analytická kontrola – obsah mědi, ethanolu, etylacetátu, stupeň lihovitosti -, zlepšení používaných odrůd Armagnac); studie a příprava Floc de Gascogne, který je upraven podle cílených druhů konzumace, provádění jakostních a množstevních testů, uchování.

(24)

Pro Macvin du Jura: technický vývoj (studie zralosti skupin odrůd z oblasti Jura za účelem stanovení stupně zralosti a nejvhodnějších odrůd k vytvoření Macvin du Jura); třídění a hodnocení vinice; jakost moštů a lisování (vliv způsobů extrakce – enzymování a chlad – a macerace moštů se slupkami na aromatickou jakost Macvin du Jura); vliv dávek SO2 na odstraňování kalů; čištění vína a úprava pro plnění do lahví (srovnání různých metod, jejichž cílem je získat a udržet čirost Macvin du Jura poté, co bylo stočeno do láhví).

(25)

U navrhovaných výzkumných prací se uhradí 100 % nákladů. Podpory na tuto výzkumnou činnost včetně nákladů spojených s informatikou a bibliografií a všemi formami šíření výsledků prováděných opatření jsou pro všechny hospodářské subjekty předběžně rozděleny na 5 let takto: Pineau des Charentes 912 600 EUR; Floc de Gascogne 118 000 EUR a Macvin du Jura 65 000 EUR.

(26)

Francouzské orgány popsaly navrhovaná opatření technické pomoci, jejichž náplní bude zejména poskytování technického vzdělání za účelem zlepšení a kontroly výrobních procesů na všech úrovních (primární produkce, výroba vín, ochutnávka), jakož i opatření na popularizaci znalostí.

(27)

Náklady spojené s těmito činnostmi budou hrazeny v rozsahu 100 % s výhradou výše uvedeného stropu. Předběžné rozdělení podpor v této oblasti na 5 let je následující: Pineau des Charentes 280 800 EUR a Floc de Gascogne 169 000 EUR.

(28)

Podpory na produkci jakostních produktů jsou stanoveny pro odvětví Pineau des Charentes a Floc de Gascogne. Jedná se o následující opatření: systém HACCP a vysledovatelnost (vytvoření a šíření referenční dokumentace odpovídající technickým a právním požadavkům); hospodářské a technické studie na podporu jakostních postupů.

(29)

Předběžné rozdělení podpor na tato opatření je na 5 let následující: Pineau des Charentes 210 600 EUR a Floc de Gascogne 50 500 EUR.

(30)

Předběžné posouzení opatření nevyvolalo závažné pochybnosti co do povahy, podmínek poskytování nebo způsobu financování navrhovaných podpor, ačkoli v případě podpor určených na reklamu považovala Komise za nezbytné, aby se Francie výslovně zavázala, že jakákoli zmínka o vnitrostátním původu výrobků bude druhotná.

(31)

Komise zahájila postup podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy z důvodů týkajících se slučitelnosti podpor s jinými ustanoveními právních předpisů Společenství, zejména s článkem 90 Smlouvy.

(32)

V této souvislosti je třeba připomenout, že rozhodnutí Komise o státní podpoře č. N 703/95, jejímž pokračováním je oznámené opatření, bylo zrušeno Soudním dvorem (5).

(33)

Soudní dvůr ve svém rozsudku připomíná, že v letech 1992 a 1993 (6) francouzská vláda zavedla systém rozlišeného zdanění likérových vín a přírodních sladkých vín. Od 1. července 1993 byla proto na tato vína uvalena spotřební daň ve výši 1 400 FRF (7) za hektolitr pro likérová vína a 350 FRF za hektolitr pro přírodní sladká vína.

(34)

V letech 1993/1994 někteří francouzští výrobci odmítli zaplatit dodatečnou spotřební daň za likérová vína. Když byla v červnu 2004 tato „stávka z důvodu spotřební daně“ přerušena, odůvodnil předseda Národní konfederace výrobců likérových vín CHOP (Confédération nationale des producteurs de vins de liqueur AOC) toto přerušení skutečností, že francouzská vláda měla podle jeho slov v úmyslu odškodnit francouzské výrobce za rozdílné zdanění prostřednictvím roční náhrady a odškodnění za léta 1994 až 1997.

(35)

V roce 1995 zaslalo l ’ Associação dos Exportadores de Vinho do Porto (sdružení podniků vyvážejících portské víno (dále jen „AEVP“)) Komisi dvě stížnosti. AEVP tvrdilo, že existuje souvislost mezi rozdílem ve zdanění likérových vín a přírodních sladkých vín na jedné straně a podporou pro francouzské výrobce likérových vín na straně druhé. Podle AEVP byly předmětné podpory určeny pro francouzské výrobce likérových vín zejména k vyrovnání vyšší úrovně zdanění, což v podstatě znamená, že pouze zahraniční výrobci likérových vín podléhali vyšší dani. Tato diskriminační daň měla být tedy v rozporu s článkem 95 (nově článek 90) Smlouvy.

(36)

Soudní dvůr zjistil, že část předmětných podpor zřejmě zvýhodnila jednu kategorii výrobců, která se velmi shodovala s kategorií francouzských výrobců likérových vín daňově znevýhodněných systémem zdanění, a že případná existence souvislosti mezi daňovým systémem a předmětnými navrhovanými podporami neumožňovala bez obtíží posoudit slučitelnost podpor s ustanoveními Smlouvy.

(37)

Soudní dvůr zdůraznil, že za těchto okolností by mohla Komise řešit otázky, které vyvstaly ve stížnostech AEVP, pouze zahájením řízení podle čl. 93 odst. 2 (nově čl. 88 odst. 2) Smlouvy.

(38)

Soudní dvůr navíc zjistil, že v rozhodnutí Komise chybí odůvodnění, neboť Komise nevysvětlila, z jakého důvodu došla k závěru, že stížnost AEVP ohledně možného porušení článku 95 (nově článek 90) Smlouvy o ES nebyla oprávněná.

(39)

Soudní dvůr tedy došel k závěru, že napadené rozhodnutí bylo protiprávní jednak z důvodu opomenutí zahájit řízení podle čl. 93 odst. 2 (nově čl. 88 odst. 2) Smlouvy a jednak z důvodu porušení povinnosti odůvodnění podle článku 190 (nově článek 253) Smlouvy.

(40)

Ve světle tohoto rozsudku považovala Komise za nezbytné provést důkladné posouzení podle článku 90 Smlouvy oznámeného opatření, které je pokračováním podpor schválených v rozhodnutí zrušeném Soudním dvorem.

(41)

V rámci předběžného posouzení opatření se tedy Komise obrátila na Francii, aby zjistila, zda předmětná státní podpora nepředstavuje ve skutečnosti částečný převod cla stanoveného v článku 402a obecného daňového zákoníku pouze ve prospěch francouzských výrobců likérových vín.

(42)

V odpovědích poskytnutých během této první fáze Francie zdůraznila, že dnes ani v minulosti neexistovala žádná souvislost mezi navrhovanými opatřeními na podporu a spotřebními daněmi, a to z těchto důvodů:

(43)

Podle vyjádření Francie je částka určená na podporu (2,4 milionů EUR za rok, 12 milionů EUR za 5 let) nesrovnatelná se zisky, které má odvětví ze spotřební daně. 150 000 hektolitrů likérových vín CHOP uvedených na trh by tedy se spotřební daní ve výši 214 EUR/hl mělo představovat více než 32 milionů EUR příjmů ze spotřební daně za rok.

(44)

Vzhledem k této zvláštní míře pro likérová vína ve výši 214 EUR/hl namísto 54 EUR/hl pro přírodní sladká vína připadá na toto odvětví 24 milionů EUR dodatečné spotřební daně. Podle Francie je tato částka rovněž nesrovnatelná s navrhovanou výší podpor.

(45)

Podle vyjádření Francie nikdy nedošlo k provedení ustanovení, jímž by se finanční prostředky shromážděné podle článku 402a obecného daňového zákoníku použily ve prospěch vnitrostátních výrobců likérových vín. Od 1. ledna 1995 do 31. prosince 2000 se získané příjmy použily na „fond solidarity ve stáří“. Mezi 1. lednem 2001 a 31. prosincem 2003 se příjmy použily ve prospěch fondu určeného na financování snížení pracovního času. Od 1. ledna 2004 se tyto příjmy vrací do státního rozpočtu.

(46)

Po posouzení těchto informací došla Komise k názoru, že neumožňují bezpodmínečně vyvrátit pochybnosti o existenci souvislosti mezi vybranou daní a podporou.

(47)

Komise měla za to, že neexistence přímé vazby mezi výší podpory (2,4 milionů EUR) a příjmy ze spotřební daně za likérová vína (32 milionů EUR), nebo mezi výší podpory (2,4 milionů EUR) a dodatečnou spotřební daní, která se platí za likérová vína v porovnání s přírodními sladkými víny (24 milionů EUR), není dostatečným důkazem o neexistenci souvislosti mezi daní a podporou. V této etapě řízení nelze tedy vyloučit možnost, že by podpora mohla alespoň částečně sloužit k odškodnění francouzských výrobců likérových vín, které by se nevztahovalo na ostatní výrobce Společenství.

(48)

Komise navíc považovala za vhodné nalézt řešení k vyjádření Soudního dvora, podle kterého by třetím zúčastněným stranám měla být dána možnost vyjádřit se k případnému porušení článku 90 Smlouvy.

(49)

V rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy tedy Komise vyzvala Francii, aby předložila další informace a číselné údaje, kterými by mohla podložit své argumenty.

(50)

Francie byla nejprve vyzvána, aby upřesnila, zda se stát vůči francouzským výrobcům likérových vín zavázal ohledně poskytnutí odškodnění nebo náhrady, byť i částečné, za následky zavedení daně v roce 1993.

(51)

Komise dále Francii požádala o poskytnutí číselných údajů týkajících se částek vybraných v rámci daně za likérová vína, jak za francouzské tak i za dovážené výrobky, a dále částek vybraných za individuální výrobu (francouzskou nebo Společenství).

(52)

Poté, co došla k názoru, že hlavním příjemcem oznámených podpor je Pineau de Charentes se 78 %, po něm následuje Floc de Gascogne se 17 %, dále Pommeau de Normandie se 3 % a konečně Macvin du Jura se 2 %, vyzvala Komise Francii, aby vysvětlila, zda tato procenta souhlasí pro každý výrobek s procenty zisků, které získá stát na dani za likérová vína.

(53)

Vzhledem ke skutečnosti, že většina podpor se soustřeďuje na reklamní opatření, požádala Komise Francii o vysvětlení, zda tento výběr představuje výběr francouzského státu v jiných odvětvích zemědělské produkce, zejména produkce jakostních produktů.

(54)

Komise vyzvala Francii, aby předložila rozpočet podpor určených na reklamní kampaně ve Francii pro každý ze čtyř dotčených výrobků.

(55)

Francie byla rovněž požádána o podání vysvětlení o případné souvislosti mezi prostředky získanými z PPD a prostředky pocházejícími ze státního rozpočtu za účelem financování podpor.

(56)

Dopisem ze dne 10. ledna 2005 zaslala Francie tyto informace a připomínky:

(57)

Pokud jde o reklamní opatření (viz bod odůvodnění 30), francouzské orgány se zavázaly, že v rámci financovaných opatření nebude reklama pro výrobky klást důraz na francouzský původ dotčených likérových vín.

(58)

Pokud jde o souvislost mezi daní za likérová vína a podporou, Francie opětně zdůraznila, že neexistuje vazba mezi příjmy ze spotřební daně a výší podpor z vnitrostátního rozpočtu. Příjmy ze spotřební daně, včetně daně za likérová vína, se převedou do souhrnného státního rozpočtu. Podle vyjádření Francie rozhodují o podporách pro určitá hospodářská odvětví zcela nezávisle veřejné orgány. V daném případě je cílem podpor náprava určitých strukturálních nedostatků, kterými tato vína trpí, zejména špatné znalosti ze strany spotřebitelů, malých rozměrů a rozptýlení výrobních podniků a nedostatku prostředků k pronikání na trhy.

(59)

Francie potvrdila, že neexistuje žádný právní dokument, který by umožňoval náhradu spotřební daně placené výrobci likérových vín (viz bod odůvodnění 50).

(60)

Pokud jde o číselné údaje zisků vyplývajících z uvedení francouzských likérových vín a dovezených likérových vín na trh (viz bod odůvodnění 51), Francie nejprve vysvětlila, že daňové statistiky (prováděné pro každou daňovou sazbu) neumožňují rozlišit francouzské výrobky od výrobků jiného původu ze Společenství.

(61)

Podle údajů celních orgánů dosáhla spotřební daň vybraná v roce 2003 za přírodní sladká vína a likérová vína bez rozlišení původu částky 142,5 milionů EUR, která je rozdělena takto: 25,2 milionů EUR pro kategorii přírodních sladkých vín, která podléhají spotřební dani v částce 54 EUR/hl, což představuje objem 467 000 hl, a 117,3 milionů EUR pro likérová vína, která podléhají spotřební dani v částce 214 EUR/hl, což představuje objem výrobku 548 000 hl.

(62)

V této poslední skupině lze vzhledem k prohlášením o sklizni vyčlenit výrobu likérových vín vyrobených ve Francii, která představuje 94 477 hl výrobků pro Pineau des Charentes, 2 091 hl pro Macvin du Jura, 5 680 hl pro Pommeau a 6 057 hl pro Floc de Gascogne.

(63)

Francie předala tabulku, která zobrazuje rozdělení plánovaných podpor mezi čtyři mezioborové složky a rozdělení vyrobených objemů pro každé dotčené likérové víno (viz bod odůvodnění 52).

(64)

Francie došla k názoru, že podíl každého likérového vína na celkové výrobě a procento navrhované podpory se příliš neliší, aniž by se však úplně shodovaly. Zdůrazňuje, že k rozdělení navrhovaných podpor došlo po jednání mezi mezioborovými organizacemi, které jsou příjemci podpor, a že se nejedná o rozhodnutí vynucené veřejnými orgány.

(65)

Na otázku Komise ohledně rozpočtu určeného na reklamní opatření (viz bod odůvodnění 53) poskytla Francie číselné údaje, které uvádějí, že částky přidělené na reklamní opatření představují 50 % až 74 % celkových prostředků určených mezioborovým organizacím, a to zejména v odvětví jakostních vín s.o.

(66)

Francie předala část rozpočtu přiděleného každé ze čtyř dotčených mezioborových organizací na reklamní kampaně ve Francii. Toto rozdělení, které by mělo být výsledkem svobodné volby mezioborových organizací, by v případě schválení režimu podpor zůstalo beze změny.

(67)

Pokud jde o případnou souvislost mezi příjmy z PDD a příjmy z vnitrostátního rozpočtu pro financování podpor, poskytla Francie níže uvedenou tabulku:

(68)

Příjmy, které by měly být přiděleny na reklamu, se neomezují na částky získané prostřednictvím PDD. Mezioborové organizace mohou čerpat z jiných zdrojů, například zejména z příjmů za poskytnuté služby, prodeje reklamních předmětů aj. Francie potvrdila, že nejméně 50 % uznaných nákladů na reklamní opatření bude financováno ze soukromých zdrojů.

(69)

Pro srovnání navrhovaných podpor a příjmů ze spotřební daně odhadovaných na základě sklizených objemů (8) poskytla Francie tyto číselné údaje:

(70)

Francie zdůraznila, že tato poslední tabulka je zvláště významná, protože nevyzdvihuje záměr nahradit tíhu spotřební daně podporami, neboť neexistuje žádný množstevní vztah.

(71)

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy se stanoví, že podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li Smlouva jinak.

(72)

Aby se na určité opatření vztahovala ustanovení čl. 87 odst. 1 Smlouvy, musí splňovat současně tyto čtyři podmínky: 1) opatření musí být financováno státem nebo ze státních zdrojů, 2) musí se selektivně vztahovat pouze na určité podniky nebo určitá odvětví výroby, (3) pro podniky, kterým se podpora poskytuje, musí zahrnovat hospodářskou výhodu, (4) nesmí narušit obchod uvnitř Společenství a narušit nebo ohrozit hospodářskou soutěž.

(73)

V daném případě se Komise domnívá, že jsou uvedené podmínky splněny. Tedy:

(74)

Opatření pro výzkum, technickou pomoc a rozvoj jakostní produkce budou financována pouze státem z jeho rozpočtových prostředků.

(75)

Opatření na propagaci a reklamu budou naopak financována zčásti státem a zčásti (minimálně 50 %) dotyčnými oborovými organizacemi prostřednictvím zdrojů z povinných dobrovolných dávek (PDD) odváděných jejich členy.

(76)

Komise se domnívá, že celý rozpočet určený na propagační a reklamní opatření je z níže uvedených důvodů vytvořen ze státních prostředků.

(77)

Podle obvyklé praxe Komise se povinné příspěvky podniků v jednom odvětví přidělené na financování finanční podpory považují za příjmy obdobné daním a tvoří tedy státní prostředky, pokud se jedná o příspěvky uložené státem nebo pokud jejich výtěžek prochází přes zákonem zřízený subjekt.

(78)

V daném případě vyhlásila francouzská vláda vybranné dávky za povinné v rámci postupu rozšíření mezioborových dohod. Rozšíření dohod se provádí přijetím vyhlášky zveřejněné v Úředním věstníku Francouzské republiky. Tyto dávky vyžadují tedy úřední akt, aby byly plně účinné.

(79)

Judikatura Soudního dvora však naznačuje, že pokud se posuzuje, zda určité opatření má povahu státní podpory, je třeba zároveň posoudit, zda uvedené opatření lze považovat za opatření státu  (9). Nedávná judikatura (10) poskytla prvky, které je zde třeba posoudit.

(80)

Soudní dvůr stanovil, že určitá opatření financovaná členy oborových subjektů prostřednictvím prostředků získaných od jejich členů nespadají do oblasti působnosti ustanovení čl. 87 odst. 1 Smlouvy, neboť: a) příspěvky byly povinně přiděleny na financování opatření; b) subjekt ani veřejné orgány nemohly v žádném okamžiku těmito prostředky volně disponovat; c) opatření vycházelo pouze z řad členů předmětného oborového subjektu a nebylo součástí státní politiky (…).

(81)

Z této judikatury zjevně vyplývá, že pokud se stát omezuje na roli pouhého prostředníka tím, že nezasahuje do stanovení politických cílů odborníků v odvětví a v žádném okamžiku nemůže disponovat se získanými prostředky, které se povinně přidělí na financování stanoveného opatření, není splněno kritérium státní povahy opatření. Opatření proto nemusí být označena za státní podpory.

(82)

V daném případě však nejsou splněna kritéria výslovně uvedená v rozsudku Pearle. Zejména skutečnost, že stát přispívá ve výši 50 % na financování těchto propagačních a reklamních opatření jasně ukazuje, že tato opatření jsou součástí státní politiky a veškeré zdroje určené k jejich financování je třeba považovat za veřejné prostředky přidělené na opatření státu.

(83)

Opatření se vztahují výhradně na francouzské výrobce likérových vín a jsou tedy selektivní.

(84)

Výrobcům likérových vín je poskytována hospodářská výhoda formou financování různých opatření (výzkumné projekty, technická pomoc, rozvoj jakostní produkce, propagace a reklama). Tato výhoda zlepšuje postavení příjemců v hospodářské soutěži. Podle stálé juridikce Soudního dvora značí zlepšení postavení podniku v hospodářské soutěži v důsledku státní podpory zpravidla narušení hospodářské soutěže vůči jiným podnikům, kterým tato podpora není poskytována (11).

(85)

Tyto podpory by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy, neboť zvýhodňují vnitrostátní výrobu oproti výrobě ostatních členských států. Vinařské odvětví je ve skutečnosti mimořádně otevřené hospodářské soutěži na úrovni Společenství, což navíc potvrzuje i existence společné organizace trhu v daném odvětví.

(86)

Níže uvedená tabulka uvádí příklad úrovně obchodních výměn vinařských produktů ve Společenství a ve Francii v letech 2001, 2002 a 2003 (12).

(87)

Některá navrhovaná opatření mají být provedena mimo území Evropské unie. Vzhledem k vzájemné závislosti trhů, na kterých působí hospodářské subjekty ze Společenství, však nelze vyloučit, že by určitá podpora mohla narušit hospodářskou soutěž posílením postavení hospodářských subjektů v hospodářské soutěži (13), i v případě, že by podpora byla určena výrobkům na vývoz mimo Společenství (14).

(88)

Vzhledem k výše uvedenému se na předmětná opatření vztahuje čl. 87 odst. 1 Smlouvy a lze je prohlásit za slučitelná se Smlouvou pouze za předpokladu, že se na ně vztahuje některá z odchylek stanovená ve Smlouvě.

(89)

Jedinou možnou odchylkou v této fázi je odchylka podle čl. 87 odst. 3 písm. c), která stanoví, že za slučitelné se společným trhem mohou být považovány podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(90)

Aby se na podpory vztahovala výše uvedená výjimka, musí být v souladu s příslušnými právními předpisy v oblasti státních podpor. Komise nejprve ověří použitelnost nařízení Komise (ES) č. 1/2004 ze dne 23. prosince 2003 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podporu malým a středním podnikům působícím v produkci, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh (15). Pokud není uvedené nařízení použitelné, ověří Komise použitelnost jiných právních předpisů, jako jsou pokyny nebo rámce Společenství.

(91)

Vzhledem k tomu, že se plánované podpory neomezují na malé a střední podniky, nelze použít nařízení (ES) č. 1/2004. Komise ve svém posudku tedy vycházela z těchto nástrojů: a) pokyny Společenství pro státní podpory v odvětví zemědělství (16) (dále jen: „pokyny pro zemědělství“); b) pokyny Společenství platné pro státní podporu na reklamu produktů uvedených v příloze I Smlouvy o ES a některých produktů neuvedených v příloze I (17) (dále jen: „pokyny pro reklamu“) a c) rámec Společenství pro státní podpory na výzkum a vývoj (18) (dále jen: „rámec“).

(92)

Vzhledem k tomu, že navrhované podpory mají být alespoň z části financovány z povinných příspěvků považovaných za příjmy obdobné daním, posoudila Komise rovněž způsoby financování podpory.

(93)

Pokyny Společenství platné pro státní podpory na reklamu produktů uvedených v příloze I Smlouvy o ES (19) (dále jen: „pokyny pro reklamu“) stanoví kladná a záporná kritéria, která musí všechny režimy vnitrostátních podpor dodržovat. Podle bodů 16 až 30 pokynů se tedy nesmí jednat o reklamní opatření, která jsou v rozporu s článkem 28 Smlouvy nebo odvozeným právem Společenství, a tato opatření nesmějí být zaměřena na podporu určitých podniků.

(94)

Francouzské orgány vysvětlily, že se opatření nebudou vztahovat na určité podniky, že reklama nesníží hodnotu ostatních výrobků Společenství a že nezavede žádné nevýhodné srovnání pomocí odkazů na vnitrostátní původ výrobků.

(95)

Odkazy na vnitrostátní původ musí být druhotné ve srovnání s hlavním poselstvím reklamní kampaně určeným spotřebitelům a nesmí představovat hlavní důvod, kvůli němuž by měli spotřebitelé výrobek zakoupit. V daném případě je důležité, aby francouzský původ výrobků nebyl hlavním poselstvím reklamních kampaní uskutečněných na francouzském území.

(96)

Vzorky zaslané francouzskými orgány a výslovný závazek Francie v tomto směru umožnily dojít k závěru, že nebude kladen zvláštní důraz na vnitrostátní povahu příslušných výrobků a že každá zmínka o původu bude druhotná ve srovnání s hlavním poselstvím reklamních kampaní.

(97)

Pokud jde o kladná kritéria, musí výrobky, kterým jsou určeny reklamní kampaně, splňovat podle bodů 31 až 33 pokynů alespoň jednu z těchto podmínek: musí se jednat o přebytkové zemědělské produkty nebo málo využívané druhy, nebo o nové produkce nebo náhradní nepřebytkové produkty, nebo o rozvoj některých regionů, nebo o rozvoj malých a středních podniků, nebo o vysoce jakostní produkty včetně ekologických produktů.

(98)

Francouzské orgány podaly v tomto ohledu vysvětlení, že cílem opatření bude rozvoj dotčených oblastí produkce prostřednictvím odbytu jejich typické produkce. Splní tak požadavek podpořit síť malých a středních podniků uvedených zeměpisných oblastí: podniky dotčených vinařských odvětví jsou převážně malé struktury s nízkým počtem zaměstnanců, často se jedná ještě o rodinné podniky. Cílem opatření bude rovněž rozvoj výrobků vysoké jakosti (CHOP).

(99)

Pokud jde zejména o podpory na reklamu ve prospěch zemědělských produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením zapsaným v rejstříku Společenství (20), Komise s cílem zajistit, aby tyto podpory nebyly poskytovány jednotlivým producentům, ověří, že všichni producenti produktu s chráněným označením původu mají na podporu stejný nárok. Reklamní opatření musí tedy odkazovat přímo na CHOP a ne na libovolné logo nebo štítek s výjimkou případů, kdy jsou producenti oprávněni je použít. Stejně tak v případě poskytnutí podpory seskupení producentů si Komise z praktických důvodů vyžádá důkazy o tom, že podpora bude skutečně poskytnuta všem producentům včetně nečlenů seskupení.

(100)

Francouzské orgány se zavázaly, že tyto podpory budou prostřednictvím kolektivních opatření poskytnuty bez výhrady všem výrobcům výrobku, který bude předmětem reklamy, jakož i odborníkům podílejícím se na jeho uvádění na trh.

(101)

Pokyny v bodě 60 stanoví maximální výši podpor, jejichž financování ze státních zdrojů v oblasti reklamních opatření nepřesáhne 50 %, a zbytek se hradí ze zdrojů oborových a mezioborových organizací, které jsou příjemci podpory.

(102)

Francouzské orgány se zavazují, že úroveň veřejného financování nepřesáhne 50 % nákladů na reklamní opatření prováděná na území Evropské unie. Zbytek bude muset být dodán hospodářskými subjekty dotčeného zemědělského odvětví.

(103)

Opatření prováděná mimo území Evropské unie mohou být financována do výše 80 %. Toto je v souladu s linií přijatou Komisí (21), podle které je účast producentů na těchto opatřeních pojmem převzatým zejména v nařízení Rady (ES) č. 2702/1999 ze dne 14. prosince 1999 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů ve třetích zemích (22), které pojednává o spolufinancovaných opatřeních. U opatření, která Společenství provádí ve třetích zemích, stanoví nařízení ve svém článku 9, že u opatření pro styk s veřejností, propagaci a reklamu zemědělských produktů a potravin je část nákladů financována ze zdrojů navrhujících organizací. V případě opatření trvajících nejméně dva roky dosahuje minimální procento hrazené navrhujícími organizacemi 20 % nákladů, přičemž maximální účast Společenství dosahuje 60 % nákladů a účast členských států 20 % nákladů. Z toho vyplývá, že je vhodné, aby příjemci takových opatření byli zapojeni alespoň v minimální výši 20 % nákladů, čímž se omezí narušení hospodářské soutěže vůči jiným produktům Společenství.

(104)

Francouzské orgány zaslaly Komisi vzorky propagačních a reklamních opatření financovaných prostřednictvím oznámené podpory, které umožnily potvrdit závazky učiněné uvedenými orgány.

(105)

Komise došla k závěru, že tyto podpory splňují podmínky stanovené na úrovni Společenství.

(106)

Pokud jde o výzkumná a experimentální opatření, jakož i o opatření týkající se šíření technického pokroku, pokyny pro zemědělství stanoví v bodě 17, že podpory na výzkum a vývoj se mají posuzovat podle kritérií uvedených v rámci Společenství pro státní podpory pro výzkum a vývoj() (23). Tento bod uvádí, že míra podpory dosahující 100 % je slučitelná se společným trhem i v případě, kdy by byl výzkum a vývoj prováděn podniky, avšak za předpokladu, že jsou pokaždé splněny čtyři podmínky v něm obsažené:

(107)

Francouzské orgány se zavázaly k tomuto:

(108)

Komise došla k závěru, že tyto podpory splňují podmínky stanovené na úrovni Společenství.

(109)

Pokyny pro zemědělství v bodě 14 stanoví, že tento druh podpor je povolen s mírou podpory 100 %, pokud jsou podpory přístupné pro všechny způsobilé osoby působící v dané oblasti za objektivně stanovených podmínek a pokud celková výše poskytnuté podpory nepřesahuje 100 000 EUR na příjemce a na tříleté období nebo, jedná-li se o malé a střední podniky, 50 % způsobilých výdajů (použije se nejvyšší částka). Francouzské orgány se zavázaly tyto podmínky dodržovat.

(110)

Komise došla k závěru, že tyto podpory splňují podmínky stanovené na úrovni Společenství.

(111)

Pokyny pro zemědělství v bodě 13 stanoví, že tento druh podpor je povolen s mírou podpory 100 %, pokud jsou podpory přístupné pro všechny způsobilé osoby působící v dané oblasti za objektivně stanovených podmínek a pokud celková výše poskytnuté podpory nepřesahuje 100 000 EUR na příjemce a na tříleté období nebo, jedná-li se o malé a střední podniky, 50 % způsobilých výdajů za použití nejvyšší částky. Francouzské orgány se zavázaly tyto podmínky dodržovat.

(112)

Komise došla k závěru, že tyto podpory splňují podmínky stanovené na úrovni Společenství.

(113)

V souladu s judikaturou Soudního dvora (25) zastává Komise zpravidla názor, že financování státní podpory prostřednictvím povinných poplatků může mít dopad na podporu tím, že má ochranářský účinek jdoucí za rámec podpory jako takové. Dotyčné dávky (PDD) jsou ve skutečnosti povinné poplatky. Podle téže judikatury se Komise domnívá, že podpora nemůže být financována z příjmů obdobných daním, které rovněž zatěžují produkty dovážené z ostatních členských států.

(114)

PDD se uplatňují na objemy likérových vín CHOP uváděných na trh vinaři, kvalifikovanými palírnami, obchodníky a velkoobchodníky, kteří se nacházejí v produkční oblasti dotyčného CHOP. Francouzské orgány rovněž vysvětlily, že na rozdíl poplatků vybraných na základě směrnic Společenství týkajících se spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů se mezioborové dávky svou povahou týkají pouze likérových vín s příslušnými CHOP, tedy výrobků výhradně z oblastí vymezených právními předpisy, v důsledku čeho se nevztahují na likérová vína pocházející z ostatních členských států.

(115)

Zejména v případě velkoobchodníků není vyloučeno, že uvádějí na trh rovněž dovezené výrobky. Francouzské orgány však upřesnily, že mezioborovému příspěvku, který platí velkoobchodníci, budou podléhat pouze objemy likérového vína CHOP, na které se vztahuje oznámení, to jest Pineau des Charentes, Floc de Gascogne, Pommeau de Normandie a Macvin du Jura. Veškerý objem dováženého vína je tedy z platby tohoto příspěvku vyloučen.

(116)

Vzhledem ke skutečnosti, že jedinou zdaněnou výrobou je vnitrostátní výroba likérových vín CHOP, na kterou se vztahuje opatření, lze dojít k závěru, že žádný dovážený výrobek není zdaněn.

(117)

V případě státních podpor financovaných z příjmů obdobných daním stanovil Soudní dvůr další kritéria, která je vhodné posoudit. Ve věci Nygard (26) Soudní dvůr rozhodl, že určitá daň má být považována za porušení zákazu diskriminace stanoveného v článku 90 Smlouvy, pokud se výhody, které s sebou nese přidělení příjmu ze zdanění, zvláště vztahují na ty produkty ze zdaněných vnitrostátních produktů, které jsou zpracovány nebo uváděny na vnitrostátní trh s částečnou úhradou nákladů spojených s těmito produkty, čímž se znevýhodňují vyvážené vnitrostátní produkty.

(118)

Podpory na propagaci a reklamu, které se jako jediné financují prostřednictvím CDD, se poskytují odvětví obchodu a mohou mít rozdílný význam pro obchodníky, kteří by se zabývali výhradně prodejem mimo území Francie nebo Evropské unie.

(119)

Francouzské orgány však podaly ujištění, že jak vnitrostátní výbor Pineau des Charentes, tak i mezioborový výbor Floc de Gascogne financují reklamní a propagační opatření nejen ve Francii, ale i na území Evropské unie a ve třetích zemích. Jejich výběr je v tomto ohledu zcela nezávislý na rozhodnutí správních rad, v nichž jsou zastoupeny všechny subjekty daného odvětví.

(120)

Mezioborové organizace chráněných označení moštů a mezioborový výbor vín z oblasti Jura však prozatím neuvažují o financování opatření mimo francouzský trh. Podle francouzských orgánů je tato orientace opatření zaměřená na francouzský trh výsledkem politiky samotného odvětví, které považuje za přednostní zlepšit své postavení na vnitrostátním trhu s vědomím, že prodej těchto likérových vín v zahraničí ještě není běžnou obchodní záležitostí. Francouzské orgány ujišťují, že tato orientace neznevýhodňuje žádného obchodníka, neboť prodej mimo francouzský trh zůstává okrajovou záležitostí, a že neexistují obchodníci specializovaní v prodeji na vývoz.

(121)

Francouzské orgány se v každém případě zavázaly, že na vyvážené výrobky se opatření financovaná prostřednictvím podpor z mezioborových dávek vztahují stejnou měrou jako na výrobky prodávané na vnitrostátním území.

(122)

Komise bere tento závazek na vědomí a domnívá se, že informace poskytnuté Francií neobsahují údaje, které by v současnosti poukazovaly na diskriminaci vyvážených likérových vín.

(123)

Komise zároveň upozorňuje francouzské orgány na důsledky rozsudku Nygard v oblasti diskriminace mezi vyváženými produkty a produkty uváděnými na trh na vnitrostátním území. Soudní dvůr zejména rozhodl, že určení míry případné diskriminace produktů přísluší vnitrostátním soudům. Za tímto účelem musí během referenčního období ověřit peněžní rovnocennost mezi částkami celkově vybranými jako zvažované clo za vnitrostátní produkty uvedené na vnitrostátní trh a výhodami, které se na tyto produkty výlučně vztahují.

(124)

V této souvislosti je třeba připomenout, že státní podpora, která některými svými podmínkami porušuje další ustanovení Smlouvy, nemůže být prohlášena za slučitelnou se společným trhem. V daném případě Komise posoudila oprávněnost stížnosti AEVP týkající se možného porušení článku 90 Smlouvy ze strany podpory N 703/95. Komise navíc poznamenává, že AEVP nepředložila v rámci stávajícího řízení žádné připomínky.

(125)

Článek 90 Smlouvy stanoví, že „členské státy nepodrobí přímo ani nepřímo výrobky jiných členských států jakémukoli vyššímu vnitrostátnímu zdanění než je to, jemuž jsou přímo nebo nepřímo podrobeny podobné výrobky domácí“.

(126)

V daném případě je spotřební daň použitelná na likérová vína ve Francii pro francouzská vína a pro vína pocházející z jiných členských států shodná.

(127)

O diskriminační vnitrostátní zdanění v rozporu s článkem 90 Smlouvy by se jednalo pouze za předpokladu, že by daň placená francouzskými výrobci byla částečně vyrovnána prostřednictvím podpor vyhrazených těmto výrobcům, což by mělo za následek, že by uvedenou daň v plné výši platili pouze jiní než francouzští výrobci.

(128)

Nejprve je třeba konstatovat, že ustanovení Smlouvy o státních podporách se vztahují na daně pouze v případě, že daně představují způsob financování určitého opatření podpory a že jsou nedílnou součástí této podpory.

(129)

Z toho vyplývá, že daň na likérová vína neovlivňuje posouzení slučitelnosti plánovaných podpor a musí být přezkoumána pouze v případě, že existuje dostatečná vazba mezi uvedenou daní a opatřeními podpory.

(130)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 13. ledna 2005 ve věci Streekgewest Westelijk Noord-Brabant (27), který byl vydán po zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy ohledně podpor, které jsou předmětem tohoto rozhodnutí, upřesnil podmínky, za kterých je třeba se domnívat, že vazba mezi daní a opatřením podpory je dostatečná k tomu, aby daň mohla být považována za nedílnou součást podpory.

(131)

V bodě 26 odůvodnění uvedeného rozhodnutí je zejména upřesněno, že k tomu, aby mohla být daň nebo část daně považována za nedílnou součást opatření podpory, musí nutně existovat vztah omezující závislosti mezi daní a podporou podle příslušných vnitrostátních předpisů v tom smyslu, že výtěžek z daně přímo ovlivňuje výši podpory a v důsledku toho i posouzení slučitelnosti této podpory se společným trhem.

(132)

Ve věci Streekgewest Soudní dvůr rozhodl, že i v případě, že k vyrovnání mezi zvýšením daně a výhodou (podporou) dojde pro potřeby odhadu rozpočtu členského státu, tato skutečnost není sama o sobě postačující k prokázání souvislosti mezi daní a výhodou (28).

(133)

V daném případě Francie uvedla, že příjmy z daně se převedou do souhrnného státního rozpočtu a že neexistuje žádný právní dokument, který by umožňoval náhradu spotřebních daní placených výrobci likérových vín. Žádná z informací, které má Komise k dispozici, navíc nepřipouští domněnku o opaku. Na základě tohoto zjištění může tedy Komise dojít k závěru, že mezi příjmy z daně za likérová vína a podporou poskytnutou těmto stejným výrobkům neexistuje vztah omezující závislosti, a to aniž by bylo nutné prokázat neexistenci případného množstevního vztahu mezi částkami vybranými Francií a částkami vynaloženými v rámci opatření na podpory.

(134)

Jen pro doplnění, Komise navíc došla k názoru, že číselné tabulky, které Francie poskytla po otevření řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy, prokazují, že neexistuje žádný množstevní vztah mezi příjmy z daně pro jednotlivé výrobky a podporou poskytnutou těmto výrobkům.

(135)

Vzhledem k neexistenci dostatečné vazby mezi daní a navrhovanými podporami není třeba posoudit účinky této daně na slučitelnost oznámených opatření se společným trhem, zejména s ohledem na článek 90 Smlouvy, v rámci řízení stanoveného pro státní podpory v článku 88 Smlouvy.

(136)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že na podpory navrhované Francií se může vztahovat odchylka podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a že tyto podpory mohou být prohlášeny za slučitelné se společným trhem,