31998R0975

Nařízení Rady (ES) č. 975/98

ze dne 3. května 1998

o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 105a odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského měnového institutu [2],

v souladu s postupem stanoveným v článku 189c Smlouvy [3],

(1) Vzhledem k tomu, že na zasedání Evropské rady v Madridu ve dnech 15. a 16. prosince 1995 byl přijat scénář přechodu k jednotné měně, který stanoví zavedení euromincí nejpozději k 1. lednu 2002; že o přesném dni vydání euromincí se rozhodne poté, co Rada přijme nařízení o zavedení eura, což bude ihned po rozhodnutí o tom, které členské státy přijímají euro jako jednotnou měnu, jež by mělo být přijato co nejdříve v průběhu roku 1998.

(2) Vzhledem k tomu, že podle čl. 105a odst. 2 Smlouvy mohou členské státy vydávat mince za podmínky, že Evropská centrální banka (ECB) schválí objem emise a Rada postupem podle článku 189c přijme po konzultaci s ECB opatření k harmonizaci nominálních hodnot a technických specifikací všech mincí určených pro peněžní oběh v míře nezbytné k zajištění jejich plynulého oběhu ve Společenství.

(3) Vzhledem k tomu, že Evropský měnový institut oznámil, že eurobankovky budou vydány v rozmezí od pěti eur do pěti set eur; že bude třeba aby nominální hodnoty bankovek a mincí umožňovaly snadné provádění hotovostních plateb částek vyjádřených v eurech a centech.

(4) Vzhledem k tomu, že Rada pověřila ředitele mincoven Společenství, aby prozkoumali možnosti jednotné evropské soustavy mincí a vypracovali o nich zprávu; že v listopadu 1996 předložili zprávu, po níž následovala v únoru 1997 přepracovaná zpráva, jež uváděla nominální hodnoty a technické specifikace (průměr, sílu, hmotnost, barvu, složení a hranu) nových euromincí.

(5) Vzhledem k tomu, že by nová jednotná evropská soustava mincí měla vzbuzovat důvěru veřejnosti a zahrnovat technologické inovace, které by ji učinily bezpečnou, spolehlivou a účinnou.

(6) Vzhledem k tomu, že přijetí nového systému veřejností je jedním z hlavních cílů mincovního systému Společenství; že důvěra veřejnosti k nové soustavě bude záviset na fyzických vlastnostech euromincí, které by měly být pro uživatele co nejpříjemnější.

(7) Vzhledem k tomu, že byli konzultováni sdružení spotřebitelů, Evropská unie nevidomých a zástupci výrobců prodejních automatů, aby byly vzaty v úvahu zvláštní požadavky významných kategorií uživatelů mincí; že pro zajištění plynulého přechodu na euro a pro usnadnění přijetí nových mincovních systémů uživateli je třeba zajistit snadné rozlišování mezi mincemi na základě viditelných a hmatatelných znaků.

(8) Vzhledem k tomu, že nové euromince budou snáze rozlišitelné a bude možné si na ně snáze zvyknout, bude-li existovat souvislost mezi jejich průměrem a nominální hodnotou.

(9) Vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí určité zvláštní ochranné prvky, aby se omezil prostor pro padělání, pokud jde o mince v nominální hodnotě 1 euro a 2 eura vzhledem k jejich vysoké hodnotě; že použití techniky, při níž se mince vyrábějí ve třech vrstvách, a kombinace dvou odlišných barev u jedné mince jsou považovány za nejúčinnější ochranné prvky proti padělání, které jsou dnes dostupné.

(10) Vzhledem k tomu, že skutečnost, že mince budou mít jednu stranu evropskou a druhou národní, je vhodným vyjádřením myšlenky evropské měnové unie mezi členskými státy a mohla by významně zvýšit přijatelnost těchto mincí evropskými občany.

(11) Vzhledem k tomu, že dne 30. června 1994 přijaly Evropský parlament a Rada směrnici 94/27/ES [4], která omezila používání niklu v některých výrobcích s ohledem na to, že by nikl mohl za určitých podmínek vyvolávat alergie; že se zmíněná směrnice nevztahuje na mince; že však některé členské státy ze zdravotních důvodů již ve svém stávajícím mincovním systému používají slitinu neobsahující nikl, nazývanou severské zlato; že se zdá být žádoucí snížit obsah niklu v mincích při příležitosti přechodu na nový mincovní system.

(12) Vzhledem k tomu, že je proto vhodné v zásadě se řídit návrhem výše zmíněných ředitelů mincoven a přizpůsobit jej pouze natolik, nakolik je to potřebné s ohledem zejména na zvláštní požadavky významných kategorií uživatelů mincí a na potřebu snížit obsah niklu v mincích.

(13) Vzhledem k tomu, že ze všech předepsaných technických specifikací pro euromince má směrnou povahu pouze hodnota udávající sílu, neboť vlastní síla mince závisí na předepsaném průměru a hmotnosti,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

První série euromincí zahrnuje osm nominálních hodnot v rozmezí od jednoho centu do dvou eur s následujícími technickými specifikacemi:

Nominální hodnota (euro) | Průměr v mm | Síla v mm | Hmotnost v g | Tvar | Barva | Složení | Hrana |

2 | 25,75 | 1,95 | 8,5 | Kulatá | Vnější část (mezikruží): bílá | Měďinikl (Cu75Ni25) | S nápisem Jemně vroubkovaná |

Vnitřní část (střed): žlutá | Tři vrstvy: Nikl-mosaz/nikl Nikl-mosaz CuZn20Ni5/Ni12/CuZn20Ni5 |

1 | 23,25 | 2,125 | 7,5 | Kulatá | Vnější část (mezikruží): žlutá | Nikl-mosaz (CuZn20Ni5) | Střídavě hladká a vroubkovaná |

Vnitřní část (střed): bílá | Tři vrstvy: Cu75Ni25/Ni7/Cu75Ni25 |

0,50 | 24,25 | 1,69 | 7 | Kulatá | Žlutá | "Severské zlato" Cu89A15Zn5Sn1 | Hrubě vroubkovaná |

0,20 | 22,25 | 1,63 | 5,7 | Tvar "španělského květu" | Žlutá | "Severské zlato" Cu89A15Zn5Sn1 | Hladká |

0,10 | 19,75 | 1,51 | 4,1 | Kulatá | Žlutá | "Severské zlato" Cu89A15Zn5Sn1 | Hrubě vroubkovaná |

0,05 | 21,25 | 1,36 | 3,9 | Kulatá | Červená | Ocel galvanicky pokovená mědí | Hladká |

0,02 | 18,75 | 1,36 | 3 | Kulatá | Červená | Ocel galvanicky pokovená mědí | Hladká s drážkou |

0,01 | 16,25 | 1,36 | 2,3 | Kulatá | Červená | Ocel galvanicky pokovená mědí | Hladká |

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 1999.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvou, s výhradou čl. 109k odst. 1 a protokolů č. 11 a 12.

V Bruselu dne 3. května 1998.

Za Radu

předseda

G. Brown

[1] Úř. věst. C 208, 9.7.1997, s. 5 a Úř. věst. C 386, 20.12.1997, s. 12.

[2] Stanovisko ze dne 25. června 1997 (Úř. věst. C 205, 5.7.1997, s. 18).

[3] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 6. listopadu 1997 (Úř. věst. C 358, 24.11.1997, s. 24), společný postoj Rady ze dne 20. listopadu 1997 (Úř. věst. C 23, 23.1.1998, s. 1) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 1997 (Úř. věst. C 14, 19. 1. 1998).

[4] Úř. věst. L 188, 22.7.1994, s. 1.

--------------------------------------------------