26.6.2009

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 164/45

---

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/54/ES

ze dne 18. června 2009

o využívání a prodeji přírodních minerálních vod

(Přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Směrnice Rady 80/777/EHS ze dne 15. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod (3) byla několikrát podstatně změněna (4). Jelikož má být znovu změněna, měla by být v zájmu jasnosti přepracována.

(2)	Právní předpisy členských států vymezují přírodní minerální vody. Uvedené právní předpisy stanoví podmínky, za kterých jsou přírodní minerální vody uznány jako takové, a upravují podmínky využívání jejich zřídel. Dále stanoví zvláštní pravidla pro prodej těchto vod.

(3)	Rozdíly mezi těmito právními předpisy jsou překážkou volnému pohybu přírodních minerálních vod, neboť vytvářejí rozdílné podmínky soutěže, a mají tak přímý vliv na fungování vnitřního trhu.

(4)

V tomto případě mohou být tyto překážky odstraněny stanovením povinnosti každého členského státu umožnit na svém území uvádění na trh přírodních minerálních vod uznaných jako takové všemi ostatními členskými státy a stanovením společných pravidel týkajících se zejména mikrobiologických požadavků, kterým musí přírodní minerální vody vyhovět, a stanovením podmínek, za kterých musí určitá minerální voda nést zvláštní název.

(5)	Prvořadým cílem veškerých pravidel týkajících se přírodních minerálních vod by mělo být chránit zdraví spotřebitelů, předcházet uvádění spotřebitelů v omyl a zajistit korektní podmínky obchodu.

(6)	Až do uzavření dohod o vzájemném uznávání přírodních minerálních vod mezi Společenstvím a třetími zeměmi by měly být stanoveny podmínky, za kterých mohou být do okamžiku provedení uvedených dohod podobné výrobky dováženy ze třetích zemí do Společenství jako přírodní minerální vody.

(7)	Měla by být věnována pozornost tomu, aby si přírodní minerální vody až do okamžiku prodeje zachovaly vlastnosti, díky kterým byly uznány jako takové. Proto by nádoby, ve kterých jsou baleny, měly mít vhodné uzávěry.

(8)

Na označování přírodních minerálních vod se vztahují obecná pravidla stanovená směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (5). Tato směrnice se tedy může omezit na stanovení nezbytných doplňků k těmto obecným pravidlům a odchylek od nich.

(9)	Z důvodu informování spotřebitele by měl být povinný údaj o analytickém složení přírodní minerální vody.

(10)	Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6).

(11)

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke stanovení koncentrací množství složek přírodních minerálních vod, nezbytných předpisů týkajících se uvádění údajů o vysokém obsahu některých složek při označování, podmínek pro použití vzduchu obohaceného ozónem při úpravě přírodních minerálních vod, analytických metod pro kontrolu čistoty přírodních minerálních vod a postupů odběru vzorků a metod zkoušení pro kontrolu mikrobiologických vlastností přírodních minerálních vod. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice včetně jejím doplněním, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(12)	Pokud ze závažných naléhavých důvodů nelze dodržet lhůty obvykle použitelné v rámci regulativního postupu s kontrolou, měla by mít Komise možnost použít k přijetí změn této směrnice z důvodu ochrany veřejného zdraví postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES.

(13)	Ustanovení nově zařazená do této směrnice se týkají pouze postupu projednávání ve výborech. Nemusí tudíž být členskými státy provedena.

(14)	Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu stanovených v příloze IV části B,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1.   Tato směrnice se vztahuje na vody jímané na území některého členského státu a uznané příslušným orgánem členského státu jako přírodní minerální vody, které vyhovují příloze I oddílu I.

2.   Tato směrnice se vztahuje také na vody jímané na území třetí země, dovážené do Společenství a uznané příslušným orgánem členského státu jako přírodní minerální vody.

Vody uvedené v prvním pododstavci mohou být takto uznány pouze tehdy, pokud příslušný orgán země, na jejímž území se vody jímají, potvrdí, že vody vyhovují ustanovením přílohy I oddílu I a že je uplatňování přílohy II bodu 2 pravidelně kontrolováno.

Doba platnosti potvrzení podle druhého pododstavce nesmí být delší než pět let. Postup uznávání není nutné opakovat, pokud je platnost potvrzení prodloužena před uplynutím uvedené doby platnosti.

3.   Tato směrnice se nevztahuje na:

a)	vody, které jsou léčivým přípravkem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (7);

b)	přírodní minerální vody využívané u zdroje k léčebným účelům v termálních nebo balneologických zařízeních.

4.   Uznání podle odstavců 1 a 2 musí příslušný orgán členského státu řádně odůvodnit a musí být úředně zveřejněno.

5.   Každý členský stát uvědomí Komisi o případech, kdy bylo uznání podle odstavců 1 a 2 uděleno nebo odebráno. Seznam takto uznaných přírodních minerálních vod se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 2

Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby jako přírodní minerální vody mohly být prodávány pouze vody uvedené v článku 1, které vyhovují této směrnici.

Článek 3

Zřídla přírodních minerálních vod mohou být využívána a voda z těchto zřídel může být plněna do lahví pouze v souladu s přílohou II.

Článek 4

1.   Přírodní minerální vody u zdroje nesmí být nijak upravovány kromě:

a)	odstranění nestabilních látek, jakými jsou sloučeniny železa a síry, filtrací nebo odsazením po případném předchozím okysličení, pokud tato úprava nezmění složení vody, co se týče základních složek vody, které jí propůjčují její vlastnosti;

b)

odstranění sloučenin železa, manganu a sloučenin síry a arzenu z určitých přírodních minerálních vod pomocí vzduchu obohaceného ozónem, pokud tato úprava nezmění složení vody, co se týče základních složek vody, které jí propůjčují její vlastnosti, a za předpokladu, že: i) tato úprava vyhovuje podmínkám, které pro ni stanoví Komise po konzultaci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (8); ii) tato úprava je oznámena příslušným orgánům a je těmito orgány zvláště kontrolována;

c)

odstranění nežádoucích složek jiných než složek uvedených v písmenech a) nebo b), pokud tato úprava nezmění složení vody, co se týče základních složek vody, které jí propůjčují její vlastnosti, a za předpokladu, že: i) tato úprava vyhovuje podmínkám, které pro ni stanoví Komise po konzultaci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin; ii) tato úprava je oznámena příslušným orgánům a je těmito orgány zvláště kontrolována;

d)	úplného nebo částečného odstranění volného oxidu uhličitého výhradně fyzikálními metodami.

Opatření uvedená v písm. b) bodě i) a v písm. c) bodě i), jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejich doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 14 odst. 2.

Prvním pododstavcem není dotčeno využívání přírodních minerálních vod a pramenitých vod při výrobě nealkoholických nápojů.

2.   K přírodní minerální vodě u zdroje nesmějí být přidávány žádné látky s výjimkou sycení nebo opětovného navracení oxidu uhličitého za podmínek stanovených v příloze I oddíle III.

3.   Je zakázáno přírodní minerální vodu dezinfikovat jakýmikoliv prostředky kromě úpravy podle odstavce 2, přidávat do ní bakteriostatické látky nebo ji jinak upravovat způsobem, který by změnil počet životaschopných kolonotvorných jednotek.

Článek 5

1.   Celkový počet kolonotvorných jednotek schopných pomnožování, které lze v přírodní minerální vodě u zdroje nalézt, musí odpovídat normálnímu počtu životaschopných kolonotvorných jednotek v této vodě a musí poskytovat dostatečný důkaz o ochraně zdroje před jakýmkoliv znečištěním. Tento celkový počet kolonotvorných jednotek se stanoví podle podmínek stanovených v příloze I oddílu II bodu 1.3.3.

Počet kolonotvorných jednotek po naplnění do láhví nesmí překročit hodnotu 100 v mililitru při kultivaci při 20 až 22 °C za 72 hodin na půdě agar-agar nebo směsi agar-želatina a hodnotu 20 v mililitru při kultivaci při 37 °C za 24 hodin na půdě agar-agar. Celkový počet kolonotvorných jednotek se musí stanovit během 12 hodin po naplnění do láhví, během nichž musí být voda udržována při teplotě 4 °C ± 1 °C.

Ve vodě u zdroje nesmí uvedené hodnoty za obvyklých podmínek překročit hodnotu 20 v 1 mililitru při 20 až 22 °C za 72 hodin a hodnotu 5 na mililitr při 37 °C za 24 hodin, s tím, že tyto hodnoty jsou považovány za orientační, a nikoliv za nejvyšší přípustné hodnoty.

2.   Přírodní minerální voda u zdroje a během prodeje nesmí obsahovat:

a)	parazity a patogenní mikroorganismy;

b)	bakterie Escherichia coli a ostatní koliformní bakterie ani fekální streptokoky v kterémkoliv vyšetřovaném vzorku o objemu 250 ml;

c)	sporulující anaerobní bakterie redukující siřičitany v kterémkoliv vyšetřovaném vzorku o objemu 50 ml;

d)	bakterie Pseudomonas aeruginosa v kterémkoliv vyšetřovaném vzorku o objemu 250 ml.

3.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2 a podmínky pro využívání stanovené v příloze II, musí přírodní minerální voda v době uvedení na trh splňovat tyto požadavky:

a)	celkový počet kolonotvorných jednotek schopných pomnožování musí odpovídat pouze normálnímu počtu bakterií ve vodě u zdroje;

b)	musí být bez organoleptických vad.

Článek 6

Veškeré nádoby použité k plnění přírodních minerálních vod musí být opatřeny uzávěry navrženými tak, aby vylučovaly možnost padělání nebo znečištění.

Článek 7

1.   Přírodní minerální vody musí být prodávány pod obchodním označením „přírodní minerální voda“, nebo v případě minerální vody obsahující oxid uhličitý vymezené v příloze I oddíle III „přirozeně sycená přírodní minerální voda“, „přírodní minerální voda obohacená o oxid uhličitý ze zdroje“ nebo „sycená přírodní minerální voda“.

Přírodní minerální vody upravené jakýmkoliv způsobem uvedeným v čl. 4 odst. 1 prvním pododstavci písm. d) musí být prodávány pod označením doplněným odpovídajícím údajem „dekarbonovaná“ nebo „částečně dekarbonovaná“.

2.   Na etiketách přírodních minerálních vod musí být uvedeny také tyto povinné údaje:

a)	údaj o analytickém složení, udávající charakteristické složky;

b)	místo, ve kterém je zřídlo využíváno, a název zřídla;

c)	informace o veškerých provedených úpravách uvedené v čl. 4 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a c).

3.   Dokud neexistují předpisy Společenství týkající se informací o úpravách uvedených v odst. 2 písm. c), mohou členské státy zachovat svoje vnitrostátní předpisy.

Článek 8

1.   Název lokality, obce nebo místa smí být uveden v rámci znění obchodního názvu za předpokladu, že se jedná o přírodní minerální vodu pocházející ze zřídla v místě uvedeném v tomto obchodním názvu, a za předpokladu, že tento název není zavádějící, pokud jde o místo, kde se zřídlo využívá.

2.   Zakazuje se uvádění přírodní minerální vody z téhož zřídla na trh s více obchodními názvy.

3.   Pokud je na etiketě nebo v nápisu na nádobě, ve které jsou přírodní minerální vody nabízeny k prodeji, uveden obchodní název odlišný od názvu zřídla nebo místa využívání, musí být toto místo využívání nebo název tohoto zřídla uveden písmem nejméně jeden a půl krát větším a širším než písmo, které je použito pro obchodní název.

První pododstavec se použije obdobně, pokud jde o význam přikládaný názvu zřídla nebo místa jeho využívání ve vztahu k obchodnímu názvu použitému k jakékoliv reklamě přírodních minerálních vod.

Článek 9

1.   Na obalech nebo etiketách a při jakékoliv reklamě je zakázáno použití označení, chráněných názvů, ochranných známek, obchodních značek, vyobrazení nebo jiných značek ve formě symbolů či v jiné formě, které:

a)	v případě přírodní minerální vody naznačují vlastnost, kterou tato voda nemá, zejména pokud jde o její původ, datum povolení k využívání vody, výsledky analýz vody nebo podobné odkazy zaručující pravost;

b)	v případě pitné vody balené v nádobách nevyhovující příloze I oddílu I mohou způsobit záměnu s přírodní minerální vodou, zejména pokud jde o označení „minerální voda“.

2.   Uvedení jakýchkoliv údajů připisujících přírodní minerální vodě vlastnosti týkající se prevence, ošetřování nebo léčby lidských nemocí je zakázáno.

Uvedení údajů uvedených v příloze III je však povoleno, pokud vyhovují odpovídajícím kritériím stanoveným v uvedené příloze, nebo pokud taková kritéria nejsou stanovena, vyhovují kritériím stanoveným ve vnitrostátních předpisech za předpokladu, že jsou tato kritéria založena na fyzikálně-chemických analýzách, popřípadě na farmakologických, fyziologických a klinických zkouškách provedených uznávanými vědeckými metodami v souladu s přílohou I oddílem I bodem 2.

Členské státy mohou povolit uvedení údaje „podporuje trávení“, „může podporovat jaterní a žlučové funkce“ nebo podobných údajů. Mohou také povolit zahrnutí jiných údajů za předpokladu, že nejsou v rozporu se zásadami stanovenými v prvním pododstavci a jsou slučitelné se zásadami stanovenými ve druhém pododstavci.

3.   Členské státy mohou přijmout zvláštní předpisy týkající se údajů o vhodnosti podávání přírodní minerální vody kojencům, které jsou uváděny jak na obalech nebo etiketách, tak při reklamě. Tyto předpisy se také mohou týkat vlastností vody, které podmiňují použití těchto údajů.

Členské státy musí o záměru přijmout taková opatření předem uvědomit ostatní členské státy a Komisi.

4.   Výraz „pramenitá voda“ je vyhrazen pro označení vody, která je určená k lidské spotřebě ve svém přirozeném stavu, je plněna do lahví u zdroje a:

a)	vyhovuje podmínkám pro využívání stanoveným v příloze II bodech 2 a 3, které se v plném rozsahu vztahují na pramenité vody;

b)	vyhovuje mikrobiologickým požadavkům stanoveným v článku 5;

c)	vyhovuje požadavkům na označování stanoveným v čl. 7 odst. 2 písm. b) a c) a v článku 8;

d)	nebyla upravena jinak, než jak je uvedeno v článku 4. Komise může povolit jiné způsoby úpravy.

Opatření uvedená v písm. d), jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 14 odst. 2.

Pramenité vody musí navíc vyhovovat směrnici Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (9).

5.   Dokud neexistují předpisy Společenství týkající se úpravy pramenitých vod uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. d), mohou členské státy zachovat svoje vnitrostátní předpisy týkající se úprav pramenitých vod.

Článek 10

Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby nebylo bráněno obchodování s přírodními minerálními vodami, které vyhovují definicím a pravidlům stanoveným v této směrnici, uplatňováním neharmonizovaných vnitrostátních předpisů týkajících se vlastností, složení, podmínek využívání, plnění nebo označování přírodních minerálních vod nebo potravin obecně a podmínek pro jejich reklamu.

Článek 11

1.   Pokud má členský stát dostatečné důvody se domnívat, že určitá přírodní minerální voda nevyhovuje ustanovením této směrnice nebo že ohrožuje veřejné zdraví, třebaže je v jednom nebo ve více členských státech volně v oběhu, může přechodně pozastavit nebo omezit obchodování s ní na svém území. Uvědomí o tom neprodleně ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí.

2.   Členský stát, který uznal tuto vodu, poskytne na žádost kteréhokoliv členského státu nebo na žádost Komise veškeré užitečné údaje týkající se uznání této vody společně s výsledky pravidelných kontrol.

3.   Komise co nejdříve přezkoumá důvody uvedené členským státem podle odstavce 1 v rámci stálého výboru uvedeného v čl. 14 odst. 1 a neprodleně zaujme stanovisko a přijme vhodná opatření.

4.   Pokud Komise dojde k názoru, že je třeba směrnici změnit, aby byla zajištěna ochrana veřejného zdraví, tyto změny přijme.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 14 odst. 2. Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy podle čl. 14 odst. 3.

Členský stát, který přijal ochranná opatření, je v tom případě může ponechat v platnosti, dokud nebudou tyto změny přijaty.

Článek 12

Komise přijme tato opatření:

a)	limity koncentrací složek přírodních minerálních vod;

b)	nezbytné předpisy týkající se uvádění údajů o vysokém obsahu některých složek při označování;

c)	podmínky pro použití vzduchu obohaceného ozónem uvedené v čl. 4 odst. 1 prvního pododstavce písm. b);

d)	informace týkající se způsobů úpravy uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. c);

e)	analytické metody pro kontrolu čistoty přírodních minerálních vod, včetně detekčních limitů;

f)	postupy odběru vzorků a metody zkoušení pro kontrolu mikrobiologických vlastností přírodních minerálních vod.

Uvedená opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejich doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 14 odst. 2.

Článek 13

Každé rozhodnutí týkající se přírodních minerálních vod, které může mít vliv na veřejné zdraví, se přijímá po konzultaci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.

Článek 14

1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, zřízený článkem 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 15

Tato směrnice se nevztahuje na přírodní minerální vody určené pro vývoz do třetích zemí.

Článek 16

Směrnice 80/777/EHS ve znění aktů uvedených v příloze IV části A se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic stanovených v příloze IV části C ve vnitrostátním právu.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze V.

Článek 17

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 18

Tato směrnice je určena členským státům.

---

(1)  Úř. věst. C 162, 25.6.2008, s. 87.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 28. května 2009.

(3)  Úř. věst. L 229, 30.8.1980, s. 1.

(4)  Viz příloha IV část A.

(5)  Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29.

(6)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(7)  Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67.

(8)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32.

---

---

---

---

---

---