32001L0044

Směrnice Rady 2001/44/ES

ze dne 15. června 2001,

kterou se mění směrnice 76/308/EHS o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z operací, které jsou součástí systému financování Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, zemědělských dávek a cel, daně z přidané hodnoty a některých spotřebních daní

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 93 a 94 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Stávající opatření pro vzájemnou pomoc při vymáhání pohledávek stanovená směrnicí 76/308/EHS [4] by měla být upravena tak, aby umožnila lépe čelit ohrožení finančních zájmů Společenství a členských států a ohrožení vnitřního trhu v souvislosti s vývojem podvodů.

(2) V souvislosti s vnitřním trhem je třeba chránit finanční zájmy Společenství a členských států, které jsou stále více ohrožovány podvody, aby se zabezpečila co nejlepší konkurenceschopnost a daňová neutralita vnitřního trhu.

(3) Aby byly lépe zabezpečeny finanční zájmy členských států a neutralita vnitřního trhu, měly by se k oblasti působnosti vzájemné pomoci podle směrnice 76/308/EHS přidat pohledávky, které se týkají některých daní z příjmu a z majetku a daní z pojistného.

(4) Aby bylo možné lépe a účinněji vymáhat pohledávky, u kterých byla podána žádost o vymáhání, měl by být doklad o vymahatelnosti pohledávky v zásadě považován za doklad členského státu, ve kterém má dožádaný orgán sídlo.

(5) Použití vzájemné pomoci při vymáhání se nemůže, s výhradou výjimečných okolností, zakládat na finančním prospěchu nebo na zájmu o dosažené výsledky, avšak členské státy by měly být schopny se dohodnout na úpravě náhrad v případech, kdy je vymáhání zvlášť obtížné.

(6) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [5]

(7) Směrnice 76/308/EHS by proto měla být změněna,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 76/308/EHS se mění takto:

1. Název se nahrazuje tímto:

"Směrnice Rady 76/308/EHS ze dne 15. března 1976 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření"

.

2. Článek 2 se nahrazuje tímto:

"Článek 2

Tato směrnice se vztahuje na všechny pohledávky týkající se

a) náhrad, intervencí a dalších opatření, které jsou součástí částečného nebo úplného financování Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), včetně částek, které mají být vybrány v souvislosti s těmito činnostmi;

b) dávek a jiných poplatků stanovených v rámci společné organizace trhů v odvětví cukru;

c) dovozních cel;

d) vývozních cel;

e) daně z přidané hodnoty;

f) spotřebních daní z

- tabákových výrobků,

- alkoholu a alkoholických nápojů,

- minerálních olejů;

g) daní z příjmu a z majetku;

h) daní z pojistného;

i) úroků, správních pokut, penále a nákladů souvisejících s pohledávkami uvedenými v písmenech a) až h), s výjimkou jakékoli sankce trestní povahy stanovené platnými zákony členského státu, ve kterém má sídlo dožádaný orgán."

3. V článku 3 se doplňují nové odrážky, které znějí:

"— "dovozními cly" rozumějí cla a poplatky s rovnocenným účinkem na dovoz a dovozní poplatky stanovené v rámci společné zemědělské politiky nebo podle zvláštních režimů, které se vztahují na některé zboží, které je výsledkem zpracování zemědělských produktů,

— "vývozními cly" rozumějí cla a poplatky s rovnocenným účinkem na vývoz a vývozní poplatky stanovené v rámci společné zemědělské politiky nebo podle zvláštních režimů, které se vztahují na některé zboží, které je výsledkem zpracování zemědělských produktů,

— "daněmi z příjmu a z majetku" rozumějí daně, které jsou vyjmenovány v čl. 1 odst. 3 směrnice 77/799/EHS [6], ve spojení s čl. 1 odst. 4 uvedené směrnice,

— "daněmi z pojistného rozumějí"

v Rakousku: | i)Versicherungssteuerii)Feuerschutzsteuer |

v Belgii: | i)Taxe annuelle sur les contrats d'assuranceii)Jaarlijkse taks op de verzekeringscontracten |

v Německu: | i)Versicherungssteurerii)Feuerschutzsteuer |

v Dánsku: | i)Afgift af lystfartøjsforsikringerii)Afgift af ansvarsforsikringer for motorkøretøjer m.v.iii)Stempelafgift af forsikringspræmier |

ve Španělsku: | Impuesto sobre la prima de seguros |

v Řecku: | i)Φόρος κύκλου εργασιών (Φ.Κ.Ε)ii)Τέλη Χαρτοσήμου |

ve Francii: | Taxe sur les conventions d'assurances |

ve Finsku: | i)Eräistä vakuutusmaksuista suoritettava vero/skatt på vissa försäkringspremierii)Palosuojelumaksu/brandskyddsavgift |

v Itálii: | Imposte sulle assicurazioni private ed i contratti vitalizi di cui alla legge 29. 10. 1967 No 1216 |

v Irsku: | Levy on insurance premiums |

v Lucembursku: | i)Impôt sur les assurancesii)Impôt dans l'interêt du service d'incendie |

v Nizozemsku: | Assurantiebelasting |

v Portugalsku: | Imposto de selo sobre os prémios de seguros |

ve Švédsku: | žádná |

ve Spojeném království: | Insurance Premium Tax (IPT). |

Tato směrnice se vztahuje také na pohledávky vyplývající z totožných nebo obdobných daní, které doplní nebo nahradí daně z pojistného uvedené v šesté odrážce. Příslušné orgány členských států sdělí sobě navzájem a Komisi data vstupu těchto daní v platnost."

4. V čl. 4 odst. 2 se slova "jméno a adresa" nahrazují slovy: "jméno, adresa a všechny ostatní informace využitelné k identifikaci, ke kterým má dožadující orgán běžně přístup."

5. V čl. 5 odst. 2 se slova "jméno a adresa" nahrazují: "jméno, adresa a všechny ostatní informace využitelné k identifikaci, ke kterým má dožadující orgán běžně přístup."

6. Články 7, 8, 9 a 10 se nahrazují tímto:

"Článek 7

1. K žádosti o vymáhání pohledávky, kterou dožadující orgán zašle dožádanému orgánu, musí být přiloženo úřední vyhotovení nebo ověřená kopie dokladu o její vymahatelnosti vydaného v členském státě, ve kterém má sídlo dožadující orgán, a případně prvopis nebo ověřený opis jiných dokladů nezbytných k vymáhání pohledávky;

2. Dožadující orgán může požádat o vymáhání pohledávky pouze pokud:

a) pohledávka nebo doklad o její vymahatelnosti nebyly v členském státě, ve kterém má sídlo, napadeny s výjimkou případů, kde se použije čl. 12 odst. 2 druhý pododstavec;

b) v členském státě, ve kterém má sídlo, využil vhodné vymáhací postupy, které lze uskutečnit na základě dokladu uvedeného v odstavci 1, a přijatá opatření nevedla k úplnému uhrazení pohledávky.

3. V žádosti o vymáhání jsou uvedeny

a) jméno, adresa a všechny ostatní informace využitelné k identifikaci dané osoby nebo třetí osoby, která drží její aktiva;

b) jméno, adresa a všechny ostatní informace využitelné k identifikaci dožadujícího orgánu;

c) odkaz na doklad o vymahatelnosti pohledávky vydaný v členském státě, ve kterém má dožadující orgán sídlo;

d) povaha a výše pohledávky, včetně jistiny, úroku a všech ostatních dlužných penále, pokut a nákladů, uvedené v měnách členských států, ve kterých mají oba orgány sídlo;

e) datum, kdy dožadující nebo dožádaný orgán oznámil doklad příjemci;

f) počátek a délka lhůty, během které je vymáhání možné podle platných právních předpisů členského státu, ve kterém má dožadující orgán sídlo;

g) veškeré ostatní užitečné informace.

4. Žádost o vymáhání rovněž obsahuje prohlášení dožadujícího orgánu potvrzující, že podmínky stanovené v odstavci 2 byly splněny.

5. Dožadující orgán poskytne dožádanému orgánu veškeré užitečné informace vztahující se k záležitosti, v níž byla podána žádost o vymáhání pohledávky, jakmile se o nich dozví.

Článek 8

1. Doklad o vymahatelnosti pohledávky se přímo uzná a bez dalšího považuje za doklad o vymahatelnosti pohledávky členského státu, ve kterém má dožádaný orgán sídlo.

2. Odchylně od prvního odstavce může být doklad o vymahatelnosti pohledávky případně v souladu s předpisy platnými v členském státě, ve kterém má sídlo dožádaný orgán, potvrzen, uznán, doplněn nebo nahrazen dokladem o vymahatelnosti platným na území tohoto členského státu.

Členské státy usilují o splnění formálních náležitostí týkajících tohoto potvrzení, uznání, doplnění nebo nahrazení do tří měsíců ode dne obdržení žádosti o vymáhání, s výjimkou případů, kde se použije třetí pododstavec. Nesmějí být odmítnuty, je-li doklad o vymahatelnosti řádně vyhotoven. Dožádaný orgán uvědomí dožadující orgán o důvodech případného překročení lhůty tří měsíců.

Pokud splnění některé formální náležitosti vyústí v napadení pohledávky nebo dokladu o její vymahatelnosti vydaného dožadujícím orgánem, použije se článek 12.

Článek 9

1. Pohledávky se vymáhají v měně členského státu, ve kterém má sídlo dožádaný orgán. Dožádaný orgán poukáže dožadujícímu orgánu celou výši pohledávky, kterou vymůže.

2. Dožádaný orgán může, umožňují-li to právní a správní předpisy platné v členském státě, ve kterém má sídlo, po poradě s dožadujícím orgánem poskytnout dlužníkovi lhůtu k zaplacení nebo mu povolit placení ve splátkách. Úroky, které dožádaný orgán vybere na základě odložení platby, rovněž poukáže členskému státu, ve kterém má sídlo dožadující orgán.

Ode dne, kdy je doklad o vymahatelnosti pohledávky přímo uznán nebo potvrzen, uznán, doplněn nebo nahrazen podle článku 8, se účtuje úrok z prodlení podle právních a správních předpisů platných v členském státě, ve kterém má sídlo dožádaný orgán, a rovněž se poukáží členskému státu, ve kterém má sídlo dožadující orgán.

Článek 10

Odchylně od čl. 6 odst. 2 nejsou pohledávky, které mají být vymáhány, nezbytně předmětem přednostního zacházení jako obdobné pohledávky vzniklé v členském státě, ve kterém má sídlo dožádaný orgán."

7. V článku 12 se odstavec 2 mění takto:

a) v první větě se doplňuje čárka a slova "pokud dožadující orgán nevyžaduje v souladu s druhým pododstavcem jinak";

b) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

"Odchylně od prvního pododstavce odstavce 2 může dožadující orgán v souladu s právními a právními předpisy platnými v členském státě, ve kterém má sídlo, požádat dožádaný orgán, aby vymáhal napadenou pohledávku, pokud to dovolují právní a správní předpisy platné v členském státě, ve kterém má dožádaný orgán sídlo. Jestliže výsledek sporu poté vyzní ve prospěch dlužníka, je dožadující orgán povinen nahradit všechny vymožené částky a všechny případné náhrady, jež je nutno zaplatit podle právních předpisů platných v členském státě, ve kterém má dožádaný orgán sídlo."

8. V článku 14 se první pododstavec nahrazuje tímto:

"Dožádaný orgán není povinen

a) poskytnout pomoc uvedenou v článcích 6 až 13, jestliže by vymáhání pohledávky v důsledku situace dlužníka způsobilo vážné hospodářské nebo sociální obtíže v členském státě, ve kterém má dožádaný orgán sídlo, pokud to platné právní a správní předpisy v členském státě, ve kterém má dožádaný orgán sídlo, dovolují u obdobných vnitrostátních pohledávek;

b) poskytnout pomoc podle článků 4 až 13, jestliže se původní žádost podle článku 4, 5 nebo 6 týká pohledávek starších pěti let, počítáno ode dne, kdy je podle právních a správních předpisů platných v členském státě, ve kterém má sídlo dožadující orgán, vydán doklad o vymahatelnosti, do dne podání žádosti. Byly-li však pohledávka nebo doklad o vymahatelnosti napadeny, počíná lhůta okamžikem, kdy dožadující stát zjistí, že pohledávku nebo doklad o vymahatelnosti již nelze dále napadnout."

9. V článku 17 se slova "a přiložené dokumenty" nahrazují čárkou a slovy "doklad o vymahatelnosti a ostatní přiložené dokumenty."

10. Článek 18 se nahrazuje tímto:

"Článek 18

1. Dožádaný orgán vymáhá od dotyčné osoby a ponechá si všechny náklady spojené s vymáháním, které mu byly způsobeny, podle právních předpisů členského státu, ve kterém má sídlo, které se vztahují na obdobné pohledávky.

2. Členské státy se vzdávají všech vzájemných nároků na náhradu nákladů vzniklých při poskytování vzájemné pomoci na základě této směrnice.

3. Je-li vymáhání zvlášť obtížné, způsobí velmi vysoké náklady nebo se týká boje proti organizovanému zločinu, mohou se dožadující a dožádaný orgán dohodnout na zvláštních možnostech úhrady.

4. Členský stát, ve kterém má sídlo dožadující orgán, ručí členskému státu, ve kterém má sídlo dožádaný orgán, za všechny náklady a ztráty vzniklé z činnosti uznané za neodůvodněnou co do oprávněnosti pohledávky nebo platnosti dokladu vydaného dožadujícím orgánem."

11. Článek 20 se nahrazuje tímto:

"Článek 20

1. Komisi je nápomocen Výbor pro vymáhání pohledávek (dále jen "výbor"), složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád."

12. Článek 22 se nahrazuje tímto:

"Článek 22

Prováděcí pravidla k čl. 4 odst. 2 a 4, čl. 5 odst. 2 a 3, článkům 7, 8, 9, 11, čl. 12 odst. 1 a 2, článku 14, čl. 18 odst. 3 a článku 25 a pravidla pro určení prostředků, kterými lze předávat sdělení mezi orgány, pravidla pro přepočet, pro poukazování vymožených částek a pro určení minimální výše pohledávky, ohledně které lze požádat o pomoc, se stanoví postupem podle čl. 20 odst. 2."

13. V článku 25 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

"Každý členský stát informuje každoročně Komisi o počtu žádostí o informace, oznámení a vymáhání zaslaných a přijatých každý rok, o výši pohledávek, jichž se týkají, a o vymožených částkách. Komise podává o uplatňování těchto opatření a dosažených výsledcích každé dva roky zprávu Evropskému parlamentu a Radě."

Článek 2

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 30. června 2002. Uvědomí o tom neprodleně Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice, a srovnávací tabulku mezi ustanoveními této směrnice a přijatými vnitrostátními předpisy.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Göteborgu dne 15. června 2001.

Za Radu

předseda

B. Ringholm

[1] Úř. věst. C 269, 28.8.1998, s. 16 aÚř. věst. C 179, 24.6.1999, s. 6.

[2] Úř. věst. C 150, 28.5.1999, s. 621 a stanovisko ze dne 16. 5. 2001 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. C 101, 12.4.1999, s. 26.

[4] Úř. věst. L 73, 19.3.1976, s. 18. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.

[5] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[6] Směrnice Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní (Úř. věst. L 336, 27.12.1977, s. 15). Směrnice naposledy pozměněná Aktem o přistoupení z roku 1994.

--------------------------------------------------