(1)

Kvalifikovaná pracovní síla má zásadní význam pro posílení udržitelné konkurenceschopnosti Unie, podporu oživení po pandemii COVID-19 s dostatkem pracovních míst a zajištění sociálně spravedlivé digitální a ekologické transformace. Lidé musí držet krok s vývojem na trhu práce zvyšováním svých dovedností. Nové a lepší dovednosti skýtají lidem v souvislosti s demografickými změnami více příležitostí a připravují je na aktivní zvládání přechodů na trhu práce a plnou účast na životě společnosti. Prohlubování dovedností a změna kvalifikace u dospělých mohou být navíc silnými nástroji při prosazování sociální spravedlnosti a začleňování v zájmu spravedlivé transformace.

(2)

Článek 14 odst. 1 Listiny základních práv (1) stanoví, že každý má právo na vzdělání a přístup k odbornému a dalšímu vzdělávání. První zásada evropského pilíře sociálních práv (dále jen „pilíř“), společně vyhlášeného Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017 (2) stanoví, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce. Čtvrtá zásada pilíře se dotýká aktivní podpory zaměstnanosti a podpory práva každého na včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc pro zlepšení vyhlídek na zaměstnání nebo na výkon samostatné výdělečné činnosti. Pátá zásada pilíře o bezpečném a adaptabilním zaměstnání zdůrazňuje, že bez ohledu na typ a dobu trvání pracovního poměru by se pracovníkům mělo dostávat spravedlivého a rovného zacházení, pokud jde o pracovní podmínky a přístup k sociální ochraně a odborné přípravě.

(3)

Dne 25. června 2021 uvítala Evropská rada hlavní cíle Unie stanovené v akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv v souladu s Portským prohlášením ze dne 8. května 2021, čímž podpořila snahu zajistit, aby se do roku 2030 každoročně účastnilo odborné přípravy alespoň 60 % všech dospělých. Účast na vzdělávání dospělých v Unii však v posledním desetiletí stagnovala a 21 členských států nesplnilo cíl na úrovni Unie pro rok 2020. S ohledem na tuto skutečnost přijala Rada usnesení o novém evropském programu pro vzdělávání dospělých na období 2021–2030 (3), aby podpořila pokrok při plnění hlavního cíle Unie v této oblasti. Pro mnoho dospělých, jako jsou osoby vykonávající atypické formy práce, zaměstnanci malých a středních podniků, nezaměstnaní, neaktivní osoby a osoby s nízkou kvalifikací, jsou příležitosti k rozvoji dovedností příliš často nedostupné.

(4)

Evropská agenda dovedností, přijatá Komisí dne 1. července 2020, obsahuje výzvu k zásadní změně v oblasti dovedností s cílem proměnit ekologickou a digitální transformaci v příležitosti k rychlému a spravedlivému oživení. V agendě se mimo jiné oznamuje, že Komise posoudí individuální vzdělávací účty jako nástroj na podporu prohlubování dovedností a změny kvalifikace dospělých v produktivním věku, čímž doplní další akce zaměřené na zaměstnavatele a poskytovatele vzdělávání a odborné přípravy.

(5)

V souvislosti s přechodem na moderní, konkurenceschopné hospodářství účinně využívající zdroje, jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu, které směřuje ke klimatické neutralitě do roku 2050, bude třeba zajistit dovednosti pro ekologickou transformaci a prohlubování dovedností a změnu kvalifikace pracovních sil. Ve svém sdělení ze dne 14. července 2021 s názvem „Fit for 55“ Komise uznává, že ekologická transformace může být úspěšná pouze v případě, že má Unie kvalifikovanou pracovní sílu, kterou potřebuje, aby zůstala konkurenceschopná, a poukazuje na stěžejní opatření Evropské agendy dovedností, jejichž cílem je vybavit lidi dovednostmi potřebnými pro ekologickou a digitální transformaci.

(6)

Ve svém sdělení ze dne 9. března 2021 o evropské digitální dekádě Komise poukazuje na nedostatek zaměstnanců s odpovídajícími digitálními dovednostmi, jakož i na genderovou nevyváženost mezi odborníky v oblasti informační a komunikačních technologií (IKT) a absolventy vědeckých, technologických, inženýrských a matematických (STEM) oborů. Znovu připomíná, že do roku 2030 by nejméně 80 % obyvatel Unie mělo mít alespoň základní digitální dovednosti, a současně navrhuje, aby bylo v oboru IKT do roku 2030 zaměstnáno 20 milionů specialistů a aby v této oblasti bylo dosaženo sblížení v zastoupení žen a mužů. V návrhu ze dne 15. září 2021 o Cestě k digitální dekádě Komise nabízí vytvoření rámce pro další pokrok v této oblasti. V akčním plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027 ze dne 30. září 2020 se zdůrazňuje, že je třeba využít technologické prostředky k usnadnění dostupnosti a posílení flexibility příležitostí ke vzdělávání, včetně prohlubování dovedností a změny kvalifikace.

(7)

Ve sdělení ze dne 10. března 2020 nazvaném Nová průmyslová strategie pro Evropu Komise vyzývá k rozhodným krokům, aby se celoživotní učení stalo realitou pro všechny a bylo tak zajištěno, že vzdělávání a odborná příprava budou držet krok s dobou a přispějí k dosažení souběžné transformace.

(8)

V závěrech Rady ze dne 8. června 2020 (4) se členské státy vyzývají, aby s přihlédnutím k vnitrostátním okolnostem a při současném respektování úlohy a nezávislosti sociálních partnerů „zkoumaly možné modely veřejného a soukromého financování celoživotního učení a rozvoje dovedností na úrovni jednotlivce, neboť udržitelné financování má v situaci nedostatku kvalifikované pracovní síly mimořádný význam, a aby věnovaly zvláštní pozornost zranitelným skupinám obyvatel a pracovníkům s nízkou úrovní kvalifikace“; dále se v nich vyzývá Komise, aby v souladu se svými pravomocemi členské státy v tomto úsilí podporovala.

(9)

Nedostatečná finanční podpora jednotlivců je jednou z hlavních překážek ovlivňujících účast na vzdělávání. Veřejné a soukromé investice jsou celkově nedostatečné. Profesní odborná příprava je v Unii většinou financována zaměstnavateli. Mnoho podniků, zejména malých a středních, však odbornou přípravu svým zaměstnanců neposkytuje ani jim ji nefinancuje a jednotlivci vykonávající atypickou práci mají k odborné přípravě podporované zaměstnavatelem přístup omezený nebo nemají přístup žádný. Tyto nerovnosti by mohly mít negativní dopad na dobré životní podmínky a zdraví jednotlivců, vést k poklesu hospodářské konkurenceschopnosti, promarněným příležitostem a vytváření překážek bránících inovacím a způsobit, že při přechodu k udržitelnějším hospodářským činnostem budou lidé opomíjeni.

(10)

Kromě přímých nákladů jsou důležitým faktorem, který dospělým brání vyhledávat odbornou přípravu, časová omezení. V mnoha členských státech existují opatření upravující placené volno pro účely odborné přípravy (5), avšak povědomí o této možnosti a její využívání jsou mezi dospělými v produktivním věku na často nízké úrovni; tato úprava se navíc mnohdy nevztahuje na atypické pracovníky nebo neumožňuje dospělým vyhledávat vzdělávání a odbornou přípravu v období nezaměstnanosti či nízké ekonomické aktivity.

(11)

Mnoho dospělých, zejména mezi osobami s nízkou kvalifikací a těmi, kdo jsou trhu práce nejvíce vzdáleni, není k účasti na odborné přípravě motivováno. Je možné, že si nejsou vědomi svých vlastních potřeb v oblasti dovedností a nevědí, zda je podpora a odborná příprava k dispozici nebo zda jsou kvalitní a uznávané na trhu práce. Navíc může lidem scházet motivace k tomu, aby se zapojili do odborné přípravy, která byla vybrána bez konzultace s nimi a není přizpůsobena jejich potřebám.

(12)

K prohlubování dovedností a změně kvalifikace v Unii je třeba zaujmout nový přístup. Tento přístup by měl jakožto doplněk stávajících nástrojů a v návaznosti na politické závazky posílit postavení jednotlivců a poskytnout jim podporu a nástroje, které k prohloubení dovedností nebo ke změně kvalifikace potřebují, a to na všech úrovních dovedností.

(13)

Poradní výbor pro odborné vzdělávání (ACVT) ve svém stanovisku ze dne 16. srpna 2021 k iniciativě Unie týkající se individuálních vzdělávacích účtů a posílení poskytování odborné přípravy v Evropě uvádí, že taková iniciativa by měla v oblasti vzdělávání a odborné přípravy přispět ke zvýšení angažovanosti, motivace a účasti dospělých. Hlavním úkolem je zlepšit sladění dovedností a pracovních míst a zajistit přístup k diverzifikovaným možnostem kvalitní odborné přípravy prostřednictvím jejího relevantnějšího a cílenějšího poskytování. Výbor ACVT ve svém stanovisku zdůrazňuje, že výběr mechanismů financování a individuálně uzpůsobených pobídek podle cílových skupin na vnitrostátní úrovni by se měl řídit vnitrostátními potřebami a prioritami.

(14)

Jedním z možných přístupů k řešení výše uvedených problémů je poskytnout lidem přímou podporu prostřednictvím nároků na odbornou přípravu v rámci individuálních vzdělávacích účtů. Takový přístup zahrnuje rovněž vytvoření širokého podpůrného rámce, který jednotlivcům umožní přístup k možnostem odborné přípravy, informacím, pokynům, placenému volnu pro účely odborné přípravy a uznávání výsledků odborné přípravy. Mohou jím být doplněny stávající iniciativy na vnitrostátní úrovni.

(15)

Doporučuje se, aby byl na vnitrostátní úrovni definován individuální nárok na odbornou přípravu v souladu s potřebami osob v oblasti odborné přípravy (6) a s přihlédnutím k dalším stávajícím nástrojům. Účinnost iniciativy mohou zvýšit úpravy financování se zřetelem k potřebám. Členské státy mohou stanovit dodatečné nároky na odbornou přípravu pro osoby, které je nejvíce potřebují, v závislosti na vnitrostátním kontextu a měnícím se trhu práce. Členské státy by například mohly přispívat individuální vzdělávací účty ve strategických odvětvích (7), aby podpořily ekologickou a digitální transformaci. Kromě finančních nároků jsou klíčovými faktory ovlivňujícími účast na prohlubování dovedností a změně kvalifikace relevantnost, užitečnost a uznávání odborné přípravy. Doporučuje se také, aby byly tyto otázky konzultovány se sociálními partnery a příslušnými zúčastněnými stranami.

(16)

Individuální vzdělávací účty by měly lidem umožnit akumulovat a využívat nároky na odbornou přípravu během stanoveného období, které by mělo být definováno na vnitrostátní úrovni, aby mohli v reakci na nově vznikající potřeby v oblasti dovedností absolvovat delší nebo nákladnější odbornou přípravu nebo odbornou přípravu během hospodářských útlumů. Jednotlivci by měli mít možnost zachovat si individuální nároky na odbornou přípravu nezávisle na svém postavení v rámci pracovní síly nebo postavení v zaměstnání a na změně kariéry. Členské státy se vyzývají, aby stanovily pravidla pro vypršení nároků, která budou účastníky vzdělávání motivovat k jejich plnému využití.

(17)

Měla by být podporována možnost, aby v obdobích, kdy daná osoba žije v jiném členském státě, zůstaly její individuální nároky na odbornou přípravu zachovány nebo aby směla využít své individuální nároky na odbornou přípravu ze zahraničí, a měla tak přístup k uznávané odborné přípravě se zaručenou kvalitou z vnitrostátního registru prostřednictvím svého vzdělávacího účtu. Převoditelnost nároků mezi členskými státy je v dlouhodobějším horizontu žádoucím rysem, který je třeba dále prozkoumat, při zohlednění možných dopadů na vnitrostátní trhy práce.

(18)

S cílem pomoci jednotlivcům určit vhodnou cestu odborné přípravy, a zvýšit tak jejich motivaci k učení, je třeba zajistit přístup k poradenství pro volbu povolání a možnostem validace. Rovněž je třeba zajistit aktualizované veřejné registry uznávané odborné přípravy prostřednictvím specializovaných jednotných vnitrostátních digitálních portálů, které budou přístupné všem, včetně osob se zdravotním postižením, a náležitě propojené s platformou Europass.

(19)

Doporučuje se, aby pro přístup k validaci, včetně možného hodnocení dovedností, sloužily individuální vzdělávací účty. Nedávné hodnocení práce vykonané v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (8), které vypracovala Komise, poukazuje na značný pokrok, ale identifikuje také přetrvávající problémy a navrhovaná řešení. Zejména je nezbytné poskytovat jednotlivcům individualizovanou podporu a zajistit užší koordinaci s poradenskými službami a účinné přizpůsobování iniciativ v oblasti validace znevýhodněným a zranitelným skupinám. Členské státy se vyzývají, aby v příslušných případech podporovaly na základě zjištěných potřeb poskytování mikrocertifikátů v souladu s doporučením Rady ze dne 16. června 2022 o mikrocertifikátech pro celoživotní učení a zaměstnatelnost (9).

(20)

Toto doporučení podporuje zavedení placeného volna pro účely odborné přípravy. Řádné poskytování placeného volna pro účely odborné přípravy by pracovníkům umožnilo udržet si během období odborné přípravy svůj plat nebo náhradní příjem. Členské státy se vyzývají, aby zahájily dialog se sociálními partnery o opatřeních, která zaměstnancům umožní účastnit se odborné přípravy během pracovní doby s využitím jejich individuálních vzdělávacích účtů, při zohlednění možností a programů vnitrostátních systémů odborné přípravy. V tomto ohledu by měla být zohledněna rovněž situace malých a středních podniků a mikropodniků.

(21)

K zajištění významného zvýšení míry účasti dospělých na vzdělávacích příležitostech, zejména u skupin s nízkou informovaností o prohlubování dovedností a změně kvalifikace, jako jsou skupiny, které jsou trhu práce nejvíce vzdáleny, jsou klíčové informační a osvětové činnosti a kampaně s širším dosahem. Účinnost informačních a osvětových činností může zvýšit spolupráce mezi veřejnými orgány, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a dalšími zúčastněnými stranami založená na společném chápání skutečnosti, že prohlubování dovedností a změna kvalifikace patří mezi investice. Pozornost věnovaná přístupnosti by měla usnadnit účast dospělých se zdravotním postižením.

(22)

Pro podporu provádění tohoto doporučení jsou klíčová monitorovací opatření na vnitrostátní úrovni a průběžné zdokonalování individuálních vzdělávacích účtů a podpůrného rámce. Následné úpravy by se mohly týkat výše individuálních nároků na odbornou přípravu, prioritních skupin nebo uživatelsky vstřícné integrace různých prvků podpůrného rámce.

(23)

Klíčovým prvkem úspěšných programů pro individuální vzdělávací účty je adekvátní financování. Vnitrostátní systém individuálních vzdělávacích účtů by mohl usnadnit sdílení nákladů mezi různými zdroji financování, například mezi veřejnými orgány, zaměstnavateli a fondy spravovanými sociálními partnery, čímž by umožňoval, aby byl individuální vzdělávací účet financován z různých zdrojů. Kombinace veřejných a soukromých zdrojů financování by měla zajistit udržitelnost iniciativy v členských státech, která je pro její úspěch zásadní. Tato kombinace zdrojů financování usnadňuje úpravu podpory a příspěvků zaměstnavatelů na účty zaměstnanců, a to buď dobrovolně, nebo jako výsledek kolektivních smluv.

(24)

Zřízení individuálních vzdělávacích účtů a jejich podpůrného rámce mohou podporovat fondy Unie, jež podporují systémy vzdělávání dospělých, jako je Evropský sociální fond plus (10), Evropský fond pro regionální rozvoj (11), Fond pro spravedlivou transformaci (12) a případně Nástroj pro oživení a odolnost (13) v rámci nástroje Next Generation EU, a k jejich zřízení napomohou rovněž individuálně uzpůsobené odborné znalosti poskytované prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu (14). Tento proces může být podpořen i vzájemným učením zprostředkovaným Komisí.

(25)

Tímto doporučením není dotčena výlučná pravomoc členských států ani rozdělení pravomocí v rámci každého členského státu na celostátní, regionální nebo místní úrovni, pokud jde o financování, organizaci a obsah jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy dospělých. Toto doporučení členským státům nebrání v tom, aby zachovaly nebo zavedly jiná nebo pokročilejší ustanovení týkající se vzdělávání a odborné přípravy dospělých, než jaká jsou v něm obsažena.

(26)

Členské státy by měly do navrhování reforem zapojit sociální partnery a všechny příslušné zúčastněné strany, včetně organizací občanské společnosti. Toto doporučení v plné míře respektuje samostatnost sociálních partnerů, a to i v případech, kdy sociální partneři odpovídají za vytvoření a řízení systémů odborné přípravy.

(27)

Opatření obsažená v tomto doporučení nenahrazují poskytování odborné přípravy zaměstnavateli, veřejnými a soukromými službami zaměstnanosti nebo jinými poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, jejich účelem není do takového poskytování odborné přípravy zasahovat a neměla by ani nahrazovat veřejnou podporu vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy nebo jiné druhy podpory. Další administrativní zátěž by měla být minimalizována,

1.

2.

3.

Doporučuje se, aby příhraniční pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné pracující v jiném členském státě, než ve kterém mají bydliště, spadali pod členský stát, ve kterém pracují.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

—

Poradenství pro volbu povolání a validace

12.

—

Vnitrostátní registr způsobilých možností kvalitní odborné přípravy, profesního poradenství a validace

13.

14.

15.

16.

17.

—

Jednotný vnitrostátní digitální portál podporující individuální vzdělávací účty

18.

—

Placené volno pro účely odborné přípravy

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.