12.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 331/12

1)

Je nutno článek 32 a článek 33 nařízení Brusel I (1) vykládat v tom smyslu, že se pojem „rozhodnutí“ zásadně vztahuje i na taková rozhodnutí, která pouze konstatují, že nejsou dány procesní podmínky přípustnosti (tzv. procesní rozhodnutí o nepřípustnosti)?

2)

Je nutno článek 32 a článek 33 nařízení Brusel I vykládat v tom smyslu, že se pojem „rozhodnutí“ vztahuje i na závěrečný rozsudek soudní instance, kterým se z důvodu ujednání o soudní příslušnosti zamítá mezinárodní příslušnost?

3)

Je nutno článek 32 a článek 33 nařízení Brusel I vykládat ve světle judikatury Evropského soudního dvora týkající se zásady rozšíření účinků (rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 4. února 1988 ve věci C-145/86) v tom smyslu, že každý členský stát musí uznat rozhodnutí soudu jiného členského státu týkající se platnosti ujednání o soudní příslušnosti uzavřeného mezi stranami, když podle vnitrostátního práva soudu prvního stupně nabude konstatování o platnosti ujednání o soudní příslušnosti právní moci, a to i v tom případě, když je toto rozhodnutí navíc součástí procesního rozhodnutí o nepřípustnosti, kterým se žaloba zamítá?