Usnesení Evropského výboru regionů Vize pro Evropu: Budoucnost přeshraniční spolupráce

(2021/C 440/02)

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

1.

je bytostně přesvědčen o vysoké přidané hodnotě přeshraniční spolupráce jako klíčového aspektu integračního projektu Evropské unie, neboť cílem této činnosti je posilovat územní soudržnost a vazby, výměny a spolupráci mezi územními celky a občany, které přesahují pozemní i námořní hranice;

2.

je znepokojen nejvážnější komplikací přeshraniční spolupráce za posledních několik desetiletí, kterou vyvolala pandemie COVID-19. U příležitosti diskuse o budoucnosti Evropy vyzývá Evropskou unii, aby přeshraniční spolupráci znovu zařadila na čelní místo svého politického programu a přispěla tak k tomu, aby se přeshraniční spolupráce mohla podílet na oživení po krizi;

3.

na základě veřejných konzultací, které VR uspořádal k budoucnosti přeshraniční spolupráce, a po konzultaci se členy Evropské přeshraniční aliance občanů navrhuje následující vizi přeshraniční spolupráce pro nadcházející roky;

Záchranné služby, zdravotnictví a budoucí krize

4.

vyzývá Evropskou komisi, aby předložila návrh, který by zajistil zachování pozemní a námořní přeshraniční spolupráce a přeshraničního života v případě celounijní nebo regionální krize. V tomto návrhu by mělo být stanoveno, že je nutné ponechat otevřené vnitřní hranice EU a zaručit volný pohyb osob, poskytování přeshraničních veřejných služeb a hladké fungování jednotného trhu a schengenského prostoru v plném rozsahu;

5.

zdůrazňuje, že Evropská unie i její členské státy by vždy měly včas konzultovat místní a regionální orgány, přistupují-li k rozhodování o uzavírkách hranic nebo jiných typech opatření, která mohou mít dopad na životy občanů. Každé takové opatření musí též respektovat zásadu proporcionality a nesmí sahat dále, než je nezbytné k dosažení legitimně a transparentně definovaných politických cílů;

6.

zdůrazňuje nutnost zajistit pro obyvatele Evropské unie nejrychlejší možný přístup k záchranným a zdravotnickým službám. Vybízí členské státy, aby zvážily zavedení opatření umožňujících volný pohyb pracovníků a vozidel záchranných a zdravotnických služeb přes hranice;

7.

navrhuje členským státům, aby zohlednily přeshraniční spolupráci, budou-li provádět změny v činnostech zdravotnických a záchranných služeb či případně připravovat nebo provádět nové plány v oblasti zdravotní péče na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni; Bylo by také vhodné umožnit provádění a dodržování plánů Unie v oblasti zdravotní péče, a to v co nejvyšší možné míře a v závislosti na příčinách mimořádné situace;

8.

vyzývá členské státy, aby pro každou hranici nebo i pro její jednotlivé úseky vypracovaly společné přeshraniční plány pro stav nouze tak, aby byla zajištěna připravenost a reakce na mimořádné situace. Při přípravě těchto plánů by měly být konzultovány příhraniční regiony EU, konkrétně pak euroregiony, pracovní uskupení, evropská seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) a další přeshraniční struktury a ve vhodných případech by mělo být možné pověřit tyto subjekty prováděním plánů nebo účastí na jejich řízení;

9.

vyslovuje se pro úzkou spolupráci s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a příslušnými regionálními orgány, zejména v podobě zřízení místních nebo regionálních středisek pro sledování zdraví;

Hlubší integrace přeshraničních regionů

10.

vyzývá Evropskou unii, aby ve spolupráci se svými členskými státy a místními a regionálními orgány prosazovala rozvoj funkčních obytných území v pozemních a námořních přeshraničních oblastech Unie a sousedních zemí včetně nejvzdálenějších regionů a v souvislosti s tím na tyto oblasti i zaměřila budoucí možnosti financování a politiky;

11.

žádá Evropskou komisi, aby při přípravě všech svých politik horizontálním způsobem zohledňovala přeshraniční aspekt;

12.

vyzývá Evropskou komisi, zejména EUROSTAT, i příslušné vnitrostátní statistické úřady k systematickému shromažďování statistických údajů o životě v přeshraničních oblastech, které umožní mapovat přeshraniční toky a vzájemné závislosti ve všech sférách zájmu jednotlivých politik a ve veřejném životě a připravit tak konkrétní podklady pro tvorbu budoucích politik;

13.

žádá členské státy, aby se zaměřily na formulování společných strategií pro integrované přeshraniční oblasti a vyčlenily specifické prostředky na rozvoj přeshraničních projektů, územní plánování, infrastrukturu, hospodářské strategie a integrovaný trh práce. Příprava a provádění těchto strategií by byla financována z prostředků programu INTERREG ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027;

14.

domnívá se, že by všechny útvary Evropské komise měly být obeznámeny s tím, že existují ESÚS. Evropský výbor regionů tedy žádá Evropskou komisi, aby zajistila, že budou ESÚS uznána jako právní subjekty a budou způsobilá pro všechny výzvy EU k předkládání projektů;

15.

zdůrazňuje nutnost dále posílit ochranu zdravého životního prostředí (kvality ovzduší, půdy a vody) a zdraví obyvatel příhraničních oblastí tak, aby nedocházelo k jejich ohrožení znečištěním a průmyslovými riziky vznikajícími na protější straně hranice;

16.

VR vyzývá Evropskou komisi, aby zahájila dialog s členskými státy s cílem nalézt účinné způsoby vzájemného uznávání kvalifikací a práv občanů a podniků, a to v zájmu umožnění bezproblémového přeshraničního života;

Lepší přeshraniční dopravní a komunikační spoje

17.

vyzývá k podpoře lepšího přeshraničního propojení a intermodality při pozemních a námořních hranicích prostřednictvím odpovídajícího financování a strategického plánování. Opatření, jako je Nástroj pro propojení Evropy, by měla vždy zahrnovat projekty zaměřené na vybudování přeshraničních spojení, a to nejen v rámci hlavní sítě TEN-T. Financování přeshraničních projektů by mělo být zajištěno též formou dlouhodobých investic přes Evropskou investiční banku (EIB) a národní podpůrné banky a na odstraňování těchto úzkých míst v dopravě by měly být ve větší míře vyčleňovány prostředky i v rámci operačních programů iniciativy INTERREG;

18.

zdůrazňuje, že by měla být důrazněji prosazována všechna řešení zaměřená na dekarbonizaci přeshraničních toků tak, aby bylo možno dosáhnout klimatických cílů do roku 2030 a do roku 2050 i klimatické neutrality. Spadá sem i rozvoj společných tarifních podmínek či systémů prodeje jízdních dokladů, harmonizace jízdních řádů a zpřístupnění informací cestujícím;

19.

vzhledem k výzvám, jimž čelí ostrovní, horské a okrajové oblasti, by též rád zdůraznil význam programů přeshraniční spolupráce pro zajištění územní kontinuity a přeshraniční mobility, udržitelného hospodaření s přírodními zdroji, podpory dekarbonizace energetického systému a podpory oběhového hospodářství v příslušných regionech a přímořských oblastech;

20.

zdůrazňuje, že je nutno věnovat větší pozornost projektům zaměřeným na přeshraniční propojení počítačových sítí, přístup k širokopásmovým sítím a využití nástrojů umělé inteligence, které by podpořily hospodářskou a sociální spolupráci přeshraničních regionů, a vyčlenit na ně více finančních prostředků, přičemž je třeba brát zvláštní ohled na potřeby venkovských oblastí;

Rozvoj přeshraničních služeb

21.

zdůrazňuje, že je nezbytný politický rámec EU, jenž by umožnil účinné zřizování a správu přeshraničních veřejných služeb, které by řešily potřeby našich občanů žijících v příhraničních regionech, a to se zvláštním ohledem na potřeby obyvatel příhraničních regionů čelících demografickým výzvám, s cílem předejít díky kvalitním veřejným službám dalšímu vylidňování. Přeshraniční veřejné služby pro obyvatele a podniky by se měly rozvíjet ve všech relevantních oblastech života v přeshraničních regionech;

22.

vyzývá příhraniční regiony EU a konkrétně euroregiony, pracovní uskupení, ESÚS a další přeshraniční struktury, aby se aktivně snažily docílit v přeshraničním měřítku součinnosti, případné úspory prostředků a komplementarity služeb s cílem vytvořit lákavou nabídku pro občany i turisty na obou stranách hranice;

23.

zdůrazňuje, že je nutné zlepšit přístup k audiovizuálnímu obsahu a jeho distribuci omezením zeměpisného blokování, a to zejména v příhraničních regionech, kde by to bylo ku prospěchu též jazykovým menšinám;

24.

poukazuje na skutečnost, že zvláště v příhraničních regionech má pro podniky význam snížení administrativní zátěže, a vyslovuje se proto pro zařazení této problematiky mezi priority platformy Fit pro budoucnost a pro předložení relevantních návrhů v oblastech, jako jsou nástroje a procesy pro tradiční i digitální zadávání veřejných zakázek. Zdůrazňuje přitom význam digitalizace v rámci rozvoje přeshraničního poskytování veřejných služeb opírající se o tři různá hlediska – hledisko výrobní struktury, veřejné správy a veřejných subjektů, které nabízejí služby občanům, a samotných občanů;

25.

žádá Evropskou komisi, aby vypracovala legislativní rámec, který by příhraničním státům usnadnil přijímání právních předpisů upravujících postavení příhraničních pracovníků;

Rozvoj integrovaných přeshraničních trhů práce

26.

zdůrazňuje, že ve vysoce propojených přeshraničních regionech je zapotřebí společný rozvoj jako klíč k zajištění soudržnosti a udržitelného růstu. To vyžaduje integrovanou územní strategii, spravedlivé rozdělení příjmů plynoucích z přeshraniční práce a přeshraniční financování přeshraniční infrastruktury a veřejných služeb potřebných k fungování daného přeshraničního regionu;

27.

požaduje kvalitnější propagaci a další usnadňování přeshraniční spolupráce, pokud jde o mobilitu pro účely vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti. Pro jednotlivce představuje tento typ mobility lepší pracovní vyhlídky, přispívá k otevřenosti vůči světu a posiluje evropské občanství;

28.

zdůrazňuje, že vzdělávací systémy v příhraničních regionech včetně vysokých škol, vzdělávacích zařízení pro dospělé a odborných vzdělávacích zařízení by měly nabízet výuku sousedních jazyků v co nejranějším věku i v rámci koncepce „celoživotního učení“, vždy dle osnov přizpůsobených aktuálním a budoucím potřebám trhu práce;

Posílení přeshraniční správy

29.

žádá, aby přeshraniční struktury, jako jsou euroregiony, pracovní uskupení nebo přeshraniční ESÚS, získaly významnější postavení ve správě přeshraničních oblastí s tím, že by měly být pravidelně konzultovány ke všem aspektům přeshraničního života. Členské státy a místní a regionální orgány by měly zavést pracovní postupy, které by to zajistily;

Rozvíjení společného pocitu přeshraniční identity

30.

zdůrazňuje, že přeshraniční spolupráce se netýká pouze hospodářské spolupráce, nýbrž také života v příhraničních regionech a rozvíjení pocitu společné identity. Měli bychom rozvíjet kulturní přístup, který zdůrazní bohatost hmotného i nehmotného dědictví společně sdíleného přeshraničními regiony a bude pro občany příležitostí k pravidelným interakcím a společenským setkáním se sousedy a k budování vzájemné důvěry, což je prozatím hlavní překážkou přeshraniční spolupráce. V tomto ohledu hrají mimořádně důležitou roli projekty zaměřené na mezilidskou spolupráci a především intenzivnější mezikulturní výměna. Ty totiž prohlubují kooperaci na místní úrovni, již občané vnímají nejvíce, neboť její důsledky pociťují v každodenním životě. Zvýšenou pozornost je rovněž třeba věnovat rozmanité skladbě obyvatelstva a hledat vhodné způsoby, jak použít inkluzivní přístup;

31.

podporuje vznik tzv. „Průkazu digitálních přeshraničních služeb EU“ a připomíná spolunormotvůrcům, že původním záměrem elektronického průkazu služeb bylo snížení administrativní náročnosti a nákladů pro poskytovatele přeshraničních služeb, zejména malých a středních podniků, při plnění administrativních náležitostí;

32.

vyzývá Evropskou unii, členské státy a místní a regionální orgány k podpoře pravidelných kulturních, vzdělávacích a sportovních přeshraničních akcí a festivalů. Zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet dobrovolnictví mládeže a její zapojení do projektů přeshraniční a evropské spolupráce jako doplnění iniciativy pro dobrovolnou činnost mládeže v rámci programu INTERREG a Evropského sboru solidarity;

33.

je toho názoru, že Evropská unie by měla pobízet k vývoji univerzálních zařízení pro automatizovaný překlad, která jsou zvláště užitečná právě v přeshraničních oblastech;

Zlepšování právní úpravy pro silnější příhraniční regiony

34.

zdůrazňuje, že Evropská unie přijala řadu právních předpisů a smluv, které mají potenciál významně zlepšit život občanů žijících v příhraničních regionech, avšak nejsou v dostatečné míře prováděny a monitorovány. Vyzývá Evropskou komisi k přezkumu provádění stávající legislativy a k posílení monitorovací kapacity tak, aby provádění bylo řádně zajištěno na všech úrovních;

35.

vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla nástroj pro koordinaci mezi členskými státy při provádění směrnic EU, aby se na hranicích nevytvářely nové právní překážky;

36.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy k posouzení přeshraničního územního dopadu všech legislativních návrhů, které tento dopad mohou mít, tak, aby v přeshraničních regionech nevznikaly nové překážky;

37.

vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla přezkum nebo upřesnění Schengenské dohody, zejména pokud jde o její ustanovení umožňující členským státům uzavírat hranice nebo zavádět dodatečné administrativní požadavky pro jejich překračování;

38.

vyjadřuje politování nad skutečností, že nedošlo k završení jednání mezi členskými státy o navrhovaném evropském přeshraničním mechanismu (ECBM), neboť pro přeshraniční spolupráci mohl tento návrh znamenat výrazný pokrok. Vzhledem k tomu, že přeshraniční právní a administrativní překážky podstatně omezují přeshraniční spolupráci i kvalitu života v příhraničních regionech, vyzývá VR Komisi k vytvoření nové iniciativy, jejíž podstatou by byl přezkum nařízení o ECBM s přihlédnutím k otázkám, které v minulosti nadnesly členské státy. VR nabízí možnost uspořádat před přípravou tohoto nového návrhu nařízení diskusi se zapojením Evropské komise, Evropského parlamentu, členských států, místních a regionálních orgánů a všech ostatních zúčastněných stran zainteresovaných na tomto tématu;

39.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby uznaly úlohu euroregionů coby klíčového nástroje evropské integrace a soudržnosti. Euroregiony vytvářejí euroregionální identitu, přijímají společné strategie a usilují o odstranění nákladů spojených s přeshraničním kontextem a o vzájemnou spolupráci na místní úrovni. VR proto žádá, aby byla úloha euroregionů v rámci přeshraniční spolupráce podpořena a posílena navýšením související finanční podpory;

Zlepšení evropské územní spolupráce

40.

vyzývá Evropskou unii, aby přistoupila k přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období v tom smyslu, že vyčlení podstatně vyšší finanční prostředky na programy INTERREG a na Evropskou územní spolupráci;

41.

dále žádá výrazné zjednodušení projektů INTERREG a zdůrazňuje, že by měly být dostatečně pružné, aby mohly reagovat na skutečné potřeby přeshraničních oblastí. Vyzývá orgány odpovědné za řízení programů INTERREG, aby se i napříště vyvarovaly gold-platingu. Nadbytečné administrativní postupy a některé příliš časté kontroly a audity by měly být zrušeny, neboť při stávající zátěži jsou přeshraniční projekty pro řadu místních a regionálních orgánů i jiných subjektů neproveditelné;

42.

je nezbytné, aby byly v období 2021–2027 zachovány všechny zeměpisné oblasti přeshraniční spolupráce tak, jak byly vymezeny pro období 2014–2020, a aby bez řádného odůvodnění nemizela území způsobilá v rámci různých programů přeshraniční spolupráce;

43.

vyzývá příhraniční regiony EU a programy INTERREG k investování většího objemu prostředků do mezilidských projektů, tzv. projektů „people-to-people“, či mikroprojektů, jež budou moci být spravovány prostřednictvím pravidelných výzev nebo díky vytvoření tzv. fondu malých projektů, v příhraničních regionech s cílem rozšířit spektrum příležitostí k setkávání a budování vzájemné důvěry. Dále navrhuje bližší interakci a provázanost v rámci přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce;

44.

zdůrazňuje význam součinnosti a doplňkovosti mezi opatřeními přeshraniční spolupráce a evropskými programy financování v rámci přímého, nepřímého a zejména sdíleného řízení;

45.

poukazuje na skutečnost, že v rámci programů INTERREG by Unie měla financovat další vzdělávání úředníků, kteří působí v příhraničních regionech, vycházející z přeshraniční spolupráce. Dále by Unie měla nabízet programy jazykového vzdělávání a výměnné programy po vzoru programu Erasmus, určené státním zaměstnancům v přeshraničních regionech za účelem posílení spolupráce napříč hranicemi;

46.

výslovně se zavazuje ke spolupráci s členskými státy, institucemi EU a příslušnými zúčastněnými stranami na realizaci návrhů nastíněných v tomto usnesení;

47.

zdůrazňuje, že návrhy uvedené v tomto usnesení mají za cíl přispět do diskuse v rámci konference o budoucnosti Evropy. V této souvislosti vyzývá místní a regionální orgány příhraničních regionů, aby pořádaly přeshraniční dialogy s občany a stálé konzultační mechanismy, jejichž prostřednictvím by občané mohli přispět ke konferenci o budoucnosti Evropy;

Vnější rozměr přeshraniční spolupráce

48.

připomíná, že přeshraniční spolupráce a stálé přeshraniční struktury, jako jsou euroregiony, pracovní uskupení nebo ESÚS, se mohou významně podílet na dosažení cíle udržitelného rozvoje za vnějšími hranicemi, přispět k posílení spolupráce EU se sousedními zeměmi, podpořit místní a regionální orgány, posílit bezpečnost a zlepšit sociální a hospodářský rozvoj. Místní a regionální orgány při vnějších hranicích EU, ať už pozemních, či námořních, by měly více spolupracovat se svými sousedy ze zemí mimo EU ve prospěch obou stran tím, že budou budovat společnou infrastrukturu, posilovat sociální a hospodářskou spolupráci a prohlubovat kulturní výměny a současně umožní zavedení společných služeb, z čehož by měli prospěch občané žijící na daném příhraničním území;

49.

vyzývá k tomu, aby byla přeshraniční spolupráce mezi evropskými, vnitrostátními, regionálními a místními orgány považována za klíčový prvek dlouhodobého řešení humanitární krize v Evropě a v jejím sousedství;

50.

zdůrazňuje klíčovou úlohu přeshraničního programu PEACE na irsko-severoirské hranici v tamním mírovém procesu a vyjadřuje politování nad rozhodnutím vlády Spojeného království odstoupit od účasti na dalších programech Evropské územní spolupráce. V návaznosti na úspěšné působení programů INTERREG v oblasti Severního moře považuje VR podporu budoucích přeshraničních projektů a struktur za důležitý krok k zachování pevných vazeb s městy a regiony Spojeného království, a to i bez jejich formální účasti na programech EU zaměřených na tento typ spolupráce;

51.

připomíná, že vnější hranice EU zasahují až do Karibiku, Indického oceánu a k západnímu pobřeží Afriky, vzhledem k tomu, že se v těchto oblastech nacházejí nejvzdálenější evropské regiony. Tyto oblasti jsou vystaveny nebezpečí a mimořádným situacím souvisejícím mimo jiné s migračními pohyby, nelegálním obchodem, přírodními katastrofami či zdravotními krizemi. Na rozdíl od ostatních vnějších hranic se sousedními zeměmi pro tyto oblasti EU nevypracovala společné strategie. VR žádá EU, aby v tomto směru pokročila a vypracovala akční plány pro každou z těchto oblastí, posílila spolupráci se sousedními zeměmi a využila strategického potenciálu skutečnosti, že se v těchto oblastech nacházejí evropské nejvzdálenější regiony.