12.5.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 123/72

---

ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 343/09/KOL

ze dne 23. července 2009

ohledně převodů majetku provedených samosprávnou obcí Time a týkajících se nemovitostí č. 1/152, 1/301, 1/630, 4/165, 2/70, 2/32

(Norsko)

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO (1),

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (2), a zejména na články 61 až 63 a protokol 26 této dohody,

s ohledem na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (3), a zejména na článek 24 této dohody,

s ohledem na čl. 1 odst. 3 části I a čl. 4 odst. 4 a čl. 7 odst. 2 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru (4),

s ohledem na pokyny Kontrolního úřadu pro uplatňování a výklad článků 61 a 62 Dohody o EHP (5), a zejména na kapitolu o prvcích státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci,

s ohledem na rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004 o prováděcích ustanoveních uvedených v článku 27 části II protokolu 3 (6),

poté, co vyzval zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními (7), a s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

I.   SKUTEČNOSTI

1.   POSTUP

Dne 3. března 2007 obdržel Kontrolní úřad od sdružení s názvem Aksjonsgruppa „Ta vare på trivelige Bryne“ stížnost ohledně prodeje nemovitostí č. 1/152, 1/301, 1/630, 4/165 v samosprávné obci Time ze strany tamních orgánů samosprávy dvěma různým soukromým subjektům a prodeje nemovitosti č. 2/70 (stadion v Bryne, jenž zahrnuje i nemovitost č. 2/32) ze strany fotbalového klubu v Bryne (Bryne fotballklubb), na který byla zmíněná nemovitost předtím převedena obcí, soukromému investorovi (dokument č. 414270). Dopisem ze dne 9. května 2007 zaslal soukromý investor p. Gunnar Oma Kontrolnímu úřadu stížnost ohledně prodeje jedné z výše uvedených nemovitostí uskutečněného samosprávnou obcí Time, a to nemovitosti č. 4/165.

Po výměně korespondence a informací s norskými orgány (8) se Kontrolní úřad dne 19. prosince 2007 rozhodl zahájit s ohledem na prodej výše uvedených pozemků formální vyšetřovací řízení. Rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 717/07/KOL o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a v dodatku EHP (9).

Norské orgány podaly připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení dopisem ze dne 21. února 2008 (dokument č. 466024). Kontrolní úřad vyzval zúčastněné strany, aby podaly své připomínky. Kontrolní úřad obdržel připomínky od dvou zúčastněných stran (10). Dopisem ze dne 24. července 2008 (dokument č. 485974) předal Kontrolní úřad tyto připomínky norským orgánům. Dopisem ze dne 13. srpna 2008 (dokument č. 488289) norské orgány Kontrolnímu úřadu sdělily, že nemají žádné další připomínky.

2.   POPIS POSUZOVANÝCH TRANSAKCÍ

2.1   PRODEJ NEMOVITOSTÍ č. 1/152, 1/301 A 1/630 SPOLEČNOSTI GRUNNSTEINEN AS

Na základě smlouvy o prodeji ze dne 25. srpna 2007 (11) prodala samosprávná obec Time nemovitosti č. 1/152 (1 312 m2), 1/301 (741 m2) a 1/630 (1 167 m2) v Bryne, centru samosprávné obce Time, soukromé developerské společnosti Grunnsteinen AS. Podle poskytnutého vysvětlení pocházel podnět týkající se uzavření smlouvy ze strany kupujících a před prodejem se neuskutečnilo žádné veřejné nabídkové řízení (12). Společnost Grunnsteinen za nemovitosti nic neplatila, zavázala se však, že jako náhradu za řádnou platbu za nemovitost vybuduje celkem 65 parkovacích míst (13). Článek 7 smlouvy se společností Grunnsteinen stanovil, že vlastnická práva k nemovitosti budou převedena až po vybudování parkovacích míst, a to nejpozději do konce roku 2008. Článek 1 mimoto stanovil, že při zpětném převodu na samosprávnou obec Time budou podzemní garáže zapsány v katastru nemovitostí jako zvláštní nemovitost.

V článku 1 smlouvy (14) je stanoveno, že v době uzavření smlouvy byly nemovitosti určeny pro bytovou výstavbu a veřejnou silnici/parkování.

Podle článku 1 smlouvy se společnost Grunnsteinen AS zavázala, že na pozemku č. 1/152 vybuduje podzemní parkovací místa, přičemž po dokončení bude 65 parkovacích míst převedeno na samosprávnou obec Time (články 1 a 5 smlouvy). Podle orgánů samosprávy spočívala platba za nemovitost č. 1/152 v nahrazení 44 parkovacích míst na pozemku podzemními garážemi. Pokud jde o nemovitosti č. 1/301 a 1/630, samosprávná obec zadala ocenění jedné z nemovitostí, a to č. 1/630, přičemž podle tvrzení samosprávné obce ocenění provedla společnost Eiendomsmegler 1. Ocenění nemovitosti č. 1/630, které dospělo k závěru, že tržní hodnota činí 600 NOK za metr čtvereční, bylo Kontrolnímu úřadu předloženo před zahájením formálního vyšetřovacího řízení (15). V odpovědi na žádosti Kontrolního úřadu norské orgány nejprve předložily propočty, které provedla stavební firma Skanska Norge AS, podle nichž náklady na jedno parkovací místo v podzemních garážích činí přibližně 150 000 NOK bez DPH a nákladů na koupi nebo pronájem pozemku (16). Na základě těchto odhadů norské orgány tvrdily, že tržní cena nemovitostí č. 1/301 a 1/630 na základě ocenění činí 2 516 400 NOK (17), zatímco hodnota 21 dalších parkovacích míst, které se společnost Grunnsteinen zavázala vybudovat pro samosprávnou obec, se odhadovala na 2 625 000 NOK (18). Společnost Grunnsteinen by tudíž plně nahradila hodnotu těchto dvou nemovitostí vybudováním 21 dalších parkovacích míst.

V odpovědi na příkaz Kontrolního úřadu k poskytnutí informací obsažený v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení bylo předloženo nové ocenění nemovitostí a rovněž odhady ceny garáží (19). Nové ocenění provedla společnost pro oceňování majetku OPAK. Na základě metody založené na nákladech na pozemek (20) dospěla společnost OPAK k tržní hodnotě nemovitostí prodaných v celku ve výši 3,2 milionu NOK. Podle společnosti OPAK je budova na pozemku č. 1/301 určena k demolici a musí být zbourána, představuje tudíž břemeno na nemovitosti. Náklady na demolici se odhadují na 150 000 NOK. Ocenění společnosti OPAK obsahuje rovněž odhady nákladů na parkovací místa. Na základě minimální plochy 25 m2 na jedno parkovací místo (jak vyžadují nařízení vlády) a stavebních nákladů ve výši 5 200 NOK na metr čtvereční (podle zkušeností) dospěla společnost OPAK k ceně ve výši 130 000 NOK na parkovací místo, tj. 8 450 000 NOK za 65 parkovacích míst.

2.2   PRODEJ NEMOVITOSTI č. 4/165 SPOLEČNOSTI BRYNE INDUSTRIPARK AS

Dne 31. srpna 2005 podepsaly samosprávná obec Time a soukromá developerská společnost Bryne Industripark AS smlouvu o prodeji týkající se nemovitosti č. 4/165 v Håland v Time (21). Jedná se o 56 365 m2 průmyslové plochy, přičemž prodejní cena byla stanovena na 4,7 milionu NOK (čili zhruba 83 NOK za metr čtvereční). V době podpisu smlouvy byla tato plocha určena pro průmyslové účely, avšak podrobný územní plán nebyl přijat kvůli námitkám ze strany správy veřejných silnic. Smlouva obsahuje doložku o zpětném získání (článek 7) samosprávnou obcí Time v případě, že by pozemek nebyl zastavěn nebo by jeho užívání nebylo zahájeno 5 let od převzetí vlastnictví.

V době uzavření smlouvy nemovitost sestávala z nezastavěného pozemku. V memorandu pro obecní radu, v němž byla smlouva schválena, orgány samosprávy uvádí, že by podmínkou pro prodej půdy mělo být uzavření developerské smlouvy. Podle orgánů samosprávy byly nové podrobné předpisy o územním plánování přijaty dne 30. srpna 2007, podle nichž byl pozemek vyhrazen pro sportovní účely (22). Smlouva o prodeji stanovila, že developerská smlouva musí být uzavřena podle předpisů o územním plánování. Norské orgány v době předložení připomínek k zahájení řízení předložily odhad nákladů na rozvoj nemovitosti od poradenské společnosti Asplan Viak a nabídku na zemní práce, kterou předložila místní stavební firma (23).

Samosprávná obec potvrdila, že se před prodejem, k němuž došlo z podnětu kupujícího, neuskutečnilo žádné veřejné nabídkové řízení, tvrdí však, že prodej pozemku byl v letech 2003–2004 inzerován na jejích internetových stránkách. Ze správního memoranda vyhotoveného před prodejem vyplývá, že účtovaná cena vycházela z ceny, za kterou samosprávná obec Time nemovitost v roce 1999 zakoupila, k níž byly připočteny kapitálové náklady, regulační činnost a náklady na správu. Cena byla stanovena podle obecné zásady samosprávné obce pro prodej průmyslových nemovitostí, tj. prodej za cenu pokrývající náklady (24).

Stěžovatel uvedl, že na základě ocenění údajně provedeného nezávislým majetkovým odhadcem v lednu 2007 by cena tohoto druhu nemovitosti měla být v rozmezí 400 NOK za metr čtvereční (25). Za tímto účelem však nebyla předložena žádná dokumentace. Orgány samosprávy tvrdily, že by tržní cena v této oblasti byla v rozmezí od 80 do 115 NOK za metr čtvereční na základě prodeje obdobných nemovitostí mezi soukromými stranami v daném regionu (26). V odpovědi na příkaz Kontrolního úřadu k poskytnutí informací obsažený v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení norské orgány předložily ocenění, které provedla společnost OPAK. Ocenění společnosti OPAK se týká pozemků, které byly v době uzavření smlouvy určeny k průmyslovému využití, a nikoli ke sportovním účelům v souladu s pozdějšími předpisy o územním plánování. Ocenění nevychází z metody založené na využití, nýbrž z prodejní hodnoty vymezené jako „cena, o níž se usuzuje, že by ji ke dni ocenění byla ochotna zaplatit řada nezávislých zúčastněných stran“. V dotyčném případě byla tato cena stanovena s odkazem na kupní ceny, jichž bylo dosaženo u „srovnatelných nemovitostí v dané oblasti“. Ocenění obsahuje závěr, že tržní cenu nelze stanovit s jistotou, že by však byla pravděpodobně v rozmezí od 80 do 100 NOK za metr čtvereční.

2.3   PRODEJ NEMOVITOSTÍ č. 2/70 A 2/32 FOTBALOVÉMU KLUBU „BRYNE FOTBALLKLUBB“

2.3.1    Smlouva o prodeji

Na základě dohody ze dne 8. srpna 2003 (27) převedla samosprávná obec Time vlastnická práva na stadion v Bryne, nemovitosti č. 2/32 a 2/70, přestavující plochu o rozloze zhruba 53 000 m2, na místní fotbalový klub (dále jen „Bryne FK“) (28). Stavby na pozemku (včetně fotbalové tribuny) již patřily fotbalovému klubu a existovaly smlouvy o pronájmu pozemků (29). Zdá se, že na pozemku zůstala jedna stavba nepatřící fotbalovému klubu Bryne FK, jelikož se plánovalo, že klub převezme práva samosprávné obce existující na základě nájemní smlouvy uzavřené s vlastníkem stavby (30).

Podle článku 2 smlouvy s Bryne jsou nemovitosti č. 2/32 a 2/70 převedeny na fotbalový klub Bryne FK bezúplatně. Samosprávná obec mimoto uhradila veškeré náklady spojené s převodem nemovitostí, jako je parcelace, vyměření atd. Pozemek zahrnuje přibližně 53 000 m2 a smlouva výslovně stanoví, že by měl být využit v prvé řadě ke sportovním účelům.

Z článku 1 smlouvy vyplývá, že o převod vlastnických práv k pozemku požádal fotbalový klub. Cílem bylo navýšení majetku klubu, aby mohl modernizovat fotbalové hřiště v souladu s platnými požadavky na hřiště, jež mají být používána v Tippeligaen (norská první liga). Ze záznamů vyhotovených samosprávnou obcí vyplývá, že bylo nezbytné, aby klub mohl nemovitost zastavit za účelem zajištění dluhů, ačkoliv se hodnota nemovitosti pravděpodobně sníží v důsledku smluvního ustanovení, že ji lze využít pouze ke sportovním účelům.

V odpovědi na příkaz Kontrolního úřadu k poskytnutí informací obsažený v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení norské orgány předložily ocenění pozemku, na němž stojí stadion, ve stavu v době převodu. Ocenění provedla společnost OPAK. Společnost OPAK dospěla k prodejní hodnotě ve výši 2 650 000 NOK, a to na základě ocenění daného pozemku jakožto pozemku, jenž má být využit pro sportovní zařízení.

Stěžovatel uvedl, že fotbalový klub Bryne FK plánoval v roce 2007 prodej stadionu Forum Jæren za cenu ve výši 50 milionů NOK. Nový stadion měl být vybudován v Håland na pozemku zakoupeném od společnosti Bryne Industripark AS (jak bylo uvedeno výše). V odpovědi na žádost Kontrolního úřadu o informace norské orgány potvrdily, že mezi fotbalovým klubem Bryne FK a Forum Jæren bylo podepsáno prohlášení o úmyslu týkající se nemovitosti č. 2/70, nemohly však předložit jeho kopii. Zdá se však, že v roce 2008 byly tyto transakce změněny, jelikož se náklady na výstavbu plánovaného stadionu v Håland oproti očekávání ukázaly jako výrazně vyšší (31).

2.3.2    Fotbalový klub Bryne FK

Nabyvatel pozemku, Bryne FK, je místní fotbalový klub, který v současnosti hraje v tzv. „Adecco League“ (1. divize). Fotbalový klub Bryne FK je zapsán v obchodním rejstříku jako nezisková organizace (32), fotbalový klub však založil rovněž společnost s ručením omezeným, Bryne Fotball AS.

Podle informací, které poskytly norské orgány (33), uzavřely v roce 2001 klub a společnost s ručením omezeným smlouvu o spolupráci na základě standardní dohody vypracované norským fotbalovým svazem pro spolupráci mezi obchodními a neobchodními divizemi týmů. Podle podmínek smlouvy (34) byla společnost s ručením omezeným s tehdejším názvem Bryne Fotball ASA pověřena těmito hospodářskými činnostmi: sponzorské smlouvy, prodej mediálních a televizních práv a reklamních ploch, prodej pomocného vybavení a udělování licencí na toto vybavení, využití trenérů a hráčů pro reklamní účely, komerční využití názvu a loga klubu, prodej vstupenek na domácí zápasy klubu a smlouvy týkající se binga. Fotbalový klub Bryne FK na druhou stranu odpovídal za veškeré záležitosti související se sportem, například trénink a výběr týmů, kalendář zápasů a zápasy jako takové, zajištění cesty pro hráče, práva a povinnosti vůči hráčům, členům, ostatním organizacím a státním orgánům, jež byly klubu svěřeny na základě předpisů a stanov sportovních sdružení, členské poplatky a méně významné obchodní činnosti, například tomboly pořádané během zápasů, a provoz stadionu.

Podle smlouvy o spolupráci měla společnost Bryne Fotball ASA finanční odpovědnost za hráče (35). Společnost Bryne Fotball ASA mimoto platila kupní cenu za hráče nebo cenu fotbalovému klubu Bryne FK, pokud hráč postoupil z jednoho z juniorských týmů klubu do elitního týmu. Společnost s ručením omezeným by si rovněž ponechala čistý zisk po uhrazení těchto výdajů. Společnost s ručením omezeným mimoto platila fotbalovému klubu Bryne FK poplatek ve výši 150 000 NOK ročně za pronájem stadionu a rovněž částku ve výši 10 000 NOK za oficiální fotbalový zápas a cenu za mediální práva, sponzorská práva atd.

Za účelem dodržení obecných pravidel norského fotbalového svazu však byly pracovní smlouvy s hráči uzavírány formálně fotbalovým klubem Bryne FK a klub byl formálně rovněž stranou smluv týkajících se prodeje, koupě nebo najímání hráčů. Klub byl mimoto odpovědný za řízení čistě sportovní povahy (například trénink, výběr atd.).

Na jaře 2004 došlo k reorganizaci klubu a společnosti. Veškeré činnosti společnosti Bryne ASA byly převedeny na fotbalový klub Bryne FK a společnost Bryne Fotball ASA změnila svůj status a stala se z ní Bryne Fotball AS, jejímž jediným účelem bylo splacení dluhů. Zdá se, že dluhy byly splaceny v roce 2006 (36). V současnosti jsou tudíž veškeré činnosti hospodářské i nehospodářské povahy vykonávány v rámci fotbalového klubu Bryne FK.

3.   PŘIPOMÍNKY NORSKÝCH ORGÁNŮ

Norská vláda předložila připomínky k rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení.

3.1   PŘIPOMÍNKY K PRODEJI NEMOVITOSTÍ č. 1/152, 1/301 A 1/630 SPOLEČNOSTI GRUNNSTEINEN AS

Společně se svými připomínkami předložily norské orgány rovněž ocenění nemovitostí, včetně odhadní ceny podzemních parkovacích míst.

Norské orgány zastávají názor, že nemovitosti nebyly postoupeny bezúplatně; samosprávná obec získala odměnu prostřednictvím výstavby podzemních garáží. Státní podpora proto neexistuje, pokud náklady na výstavbu parkovacích míst odpovídají alespoň hodnotě nemovitostí převedených na společnost Grunnsteinen AS.

V tomto ohledu norské orgány odkazují na ocenění, které provedla společnost OPAK, v němž byla hodnota nemovitostí převedených na společnost Grunnsteinen jako celek stanovena v rozmezí od 4 510 000 do 5 636 000 NOK. Odhady společnosti OPAK týkající se nákladů na výstavbu parkovacích míst v podzemních garážích činí podle zkušeností s podobnými projekty přibližně 8 450 000 NOK, což je běžný postup v odvětví. Norské orgány rovněž uvedly, že stavební firma Skanska odhadla na stejném základě náklady na výstavbu jednoho parkovacího místa na 150 000 NOK, tj. 9 750 000 NOK za 65 parkovacích míst.

Na základě těchto údajů norské orgány uvedly, že náklady na garáže více než vyrovnají hodnotu nemovitostí, neexistuje tudíž žádná státní podpora.

3.2   PŘIPOMÍNKY K PRODEJI NEMOVITOSTI č. 4/165 SPOLEČNOSTI BRYNE INDUSTRIPARK AS

Co se týká prodeje nemovitosti č. 4/165 společnosti Bryne Industripark AS, opět bylo předloženo ocenění provedené společností OPAK. Norské orgány uvedly, že společnost OPAK ocenila pozemek v souladu s předpisy platnými v té době, tj. nezastavěný pozemek vyhrazený v obecném plánu obce pro průmyslové účely, na nějž se však nevztahoval podrobný územní plán. Norské orgány tvrdily, že není podstatné, že byl předložen návrh na podrobný územní plán a posléze stažen a že dotyčná plocha byla později určena ke sportovním účelům, jelikož v době transakce neexistoval žádný platný územní plán.

Norské orgány v tomto ohledu zdůraznily, že cena, kterou skutečně uhradila společnost Bryne Industripark, a to ve výši 4 700 000 NOK (což odpovídá 83 NOK za metr čtvereční), spadá do přijatelného cenového rozpětí podle ocenění společnosti OPAK, tj. 4 510 000–5 636 000 NOK (tj. 80 až 100 NOK za metr čtvereční). Norské orgány připouštějí, že zaplacená cena je v dolní části přijatelného cenového rozpětí, k němuž dospěla společnost OPAK, tvrdí však, že nemůže existovat žádná podpora, pokud se zaplacená cena významně neodchyluje od odhadnuté hodnoty, přičemž hodnota nezastavěného pozemku, na nějž se nevztahuje územní plán, je v každém případě nejistá.

3.3   PŘIPOMÍNKY K PRODEJI NEMOVITOSTÍ č. 2/70 A 2/32 FOTBALOVÉMU KLUBU BRYNE FK

Co se týká prodeje nemovitostí č. 2/70 a 2/32, norské orgány uvedly, že první otázkou, kterou je nutno posoudit, je to, zda byla prostřednictvím transakce fotbalovému klubu Bryne FK poskytnuta hospodářská výhoda. V připojeném ocenění společnost OPAK odhadla hodnotu pozemku, na němž je vybudován stadion, v rozmezí od 2 385 000 do 2 915 000 NOK. Jelikož za pozemek nebyla zaplacena žádná odměna, norské orgány potvrzují, že fotbalový klub Bryne FK získal hospodářskou výhodu odpovídající hodnotě nemovitosti, jak ji stanovila společnost OPAK.

Bez ohledu na výhodu udělenou fotbalovému klubu Bryne FK norské orgány tvrdí, že transakce nezahrnuje podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Podle jejich názoru nebyl fotbalový klub Bryne FK v době uskutečnění transakce podnikem ve smyslu pravidel státní podpory obsažených v Dohodě o EHP. Tento názor se zakládá na organizační struktuře klubu v době transakce. V té době se fotbalový klub Bryne FK podílel pouze na neobchodních a neprofesionálních činnostech, zatímco obchodní činnost a hospodářská rizika a výhody spojené s profesionálním fotbalovým týmem klubu se uskutečňovaly v rámci společnosti Bryne Fotball ASA.

Pokud jde o možnou státní podporu pro společnost Bryne Fotball ASA, Norsko uvedlo, že tuto podporu vylučovaly podmínky smlouvy o spolupráci. Podle této smlouvy musela společnost Bryne Fotball ASA platit fotbalovému klubu Bryne FK roční poplatek ve výši 150 000 NOK za využívání stadionu a částku ve výši 10 000 NOK za každý oficiální zápas. Smlouva tudíž zajišťovala, aby z hospodářské výhody plynoucí z převodu pozemku měl prospěch výhradně fotbalový klub Bryne FK.

Pokud jde o spojení společnosti Bryne Fotball ASA a fotbalového klubu Bryne FK, k němuž došlo přibližně půl roku po převodu majetku, norské orgány uvedly, že nelze předpokládat, že v důsledku spojení získají automaticky výhodu udělenou samosprávnou obcí úměrně obchodní činnosti klubu. Místo toho je nutno podrobně analyzovat současné hospodářské činnosti s cílem zjistit rozdělení mezi hospodářské a nehospodářské činnosti.

4.   PŘIPOMÍNKY TŘETÍCH STRAN

4.1   PŘIPOMÍNKY FOTBALOVÉHO KLUBU BRYNE FK

Fotbalový klub Bryne FK podal připomínky týkající se převodu majetku a organizační struktury a činnosti klubu.

Klub v souladu s tím, co bylo uvedeno výše, objasnil, že se jeho organizační struktura po spojení fotbalového klubu Bryne FK a společnosti Bryne Fotball ASA v roce 2004 změnila. V současnosti se veškeré činnosti uskutečňují v rámci fotbalového klubu Bryne FK. Klub však uzavřel navazující smlouvu se společností Klubbinvest AS, která nese finanční riziko za smlouvy s profesionálními fotbalisty.

Klub dále uvedl, že v letech 2005, 2006 a 2007 měl záporné výsledky a že hlavní část jeho činností je neobchodní povahy a souvisí především s mladými fotbalovými hráči. Z celkového počtu 2 047 hodin činnosti v klubu (37) připadá na hospodářskou činnost přibližně pouze 230 hodin, tj. 11 % z celkového počtu. Veškeré nehospodářské činnosti se uskutečňují v zařízeních nacházejících se na pozemku, který byl na klub převeden smlouvou z roku 2003.

Pokud jde o převod vlastnických práv k prostorám stadionu, klub zdůrazňuje, že v roce 2003 byl převeden pouze pozemek, jelikož klub již vlastnil budovy a zařízení. Klub odkazuje na nájemní smlouvu uzavřenou se samosprávnou obcí Time jakožto bývalým vlastníkem nemovitosti, podle níž je určitá plocha na převedeném pozemku vyhrazena po dobu 99 let pro parkování. Klub se domnívá, že dlouhodobá nájemní smlouva významně snižuje hodnotu nemovitosti a že toto nevzala společnost OPAK v potaz.

Podle názoru klubu nebyl v době převodu pozemku fotbalový klub Bryne FK podnikem kvůli tehdejší organizační struktuře a smlouvě o spolupráci, jak bylo popsáno výše. Jelikož by otázka podpory měla být posouzena v době převodu, neexistuje žádná státní podpora. Co se týká hodnoty majetku, klub podotýká, že vzhledem k záporné hodnotě nájemní smlouvy, která vyhrazuje část pozemku pro parkování, je skutečná hodnota převedeného pozemku významně nižší než hodnota, kterou uvedla společnost OPAK. Pokud by Kontrolní úřad dospěl k závěru, že převod zahrnoval podporu, případný prvek podpory může být proto de minimis.

4.2   PŘIPOMÍNKY NORSKÉHO FOTBALOVÉHO SVAZU

Norský fotbalový svaz (dále jen „NFS“) podal připomínky týkající se organizace norského fotbalu obecně a zdržel se konkrétních připomínek k dotyčnému případu.

Svaz objasnil, že je jednou z největších neziskových organizací v Norsku, která má více než 500 000 členů, včetně 400 000 aktivních fotbalových hráčů. K hlavní činnosti svazu patří nábor a rozvoj hráčů na všech úrovních.

NFS se proto snaží zajistit, aby po celé zemi existovala přiměřená zařízení.

NFS uvedl, že za zajišťování a pořádání sportovních činností pro děti a mládež v místním prostředí v zásadě odpovídá stát. Výstavba nových zařízení tudíž vyžaduje příspěvek ze strany sportovní komunity, jakož i orgánů veřejné správy. NFS se domnívá, že přispění klubů k tomuto veřejnému úkolu je poměrně významné, ačkoliv nebylo nikdy vyčísleno. Dalším přínosem jeho úsilí zaměřeného na děti a mládež je vytvoření kanálu pro mobilitu mezi fotbalem na místní úrovni a na profesionální úrovni. Důležitým cílem je vždy solidarita s místními kluby, ačkoliv příjmů je dosaženo prodejem mediálních práv na vnitrostátní nebo evropské úrovni.

4.3   PŘIPOMÍNKY KLUBU VÅLERENGA FOTBALL

Klub Vålerenga Fotball, prostřednictvím svého právního zástupce, advokátní společnosti Selme, podal obecné připomínky k otázce převodu pozemku na fotbalové kluby za účelem výstavby fotbalových zařízení. Podle fotbalového klubu Vålerenga má tato záležitost praktický význam a je pravděpodobné, že se znovu objeví i v budoucnu.

V tomto ohledu klub odkazuje na šest záležitostí, které mohou mít význam při projednávání takovýchto případů. Za prvé poukazuje na význam vedení odděleného účetnictví mezi obchodní a neobchodní části činnosti klubu. Klub Vålerenga za druhé tvrdí, že klub vlastnící stadion, který je pronajatý, nemusí spadat do definice podniku za předpokladu, že tento stadion provozuje pouze jako „pasivní vlastník“. Za třetí zastává klub Vålerenga názor, že se předpokládá, že výstavba a provoz fotbalových stadionů neovlivňuje obchod. Klub za čtvrté uvedl, že fotbalové stadiony lze považovat za sociální infrastrukturu. Za páté, tržní nájemné za fotbalový stadion je nutno stanovit na základě toho, co jsou kupující ochotni zaplatit, a nikoli na základě toho, zda bude investice amortizována. Za šesté, povinnost vybudovat a provozovat fotbalový stadion spojená s převodem pozemku má zápornou hodnotu, což znamená, že klubu neposkytuje žádnou hospodářskou výhodu.

II.   POSOUZENÍ

1.   EXISTENCE STÁTNÍ PODPORY

Čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP uvádí:

Z tohoto ustanovení vyplývá, že aby existovala státní podpora ve smyslu Dohody o EHP, musí být splněny tyto podmínky:

—	podpora musí být poskytnuta ze státních prostředků,

—	podpora musí zvýhodňovat určité podniky nebo určitá odvětví výroby, tj. opatření musí určitému podniku poskytovat hospodářskou výhodu,

—	opatření musí být selektivní ve smyslu Dohody o EHP,

—	podpora musí narušovat hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi smluvními stranami.

To, zda jsou splněny tyto podmínky, je nutno posoudit jednotlivě pro každou z výše popsaných transakcí.

2.   PRODEJ NEMOVITOSTÍ č. 1/152, 1/301 A 1/630 SPOLEČNOSTI GRUNNSTEINEN AS

V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení vyslovil Kontrolní úřad pochybnosti, zda se transakce uskutečnila za tržních podmínek. Kontrolní úřad připustil, že se transakce, u níž cena zaplacená za nemovitost spočívá v povinnosti vybudovat podzemní stavbu pro samosprávnou obec, může v zásadě uskutečnit za tržních podmínek. Aby však mohl Kontrolní úřad ověřit, zda tomu tak je, je nutno provést ocenění nemovitosti a stanovit spolehlivě tržní cenu vybudovaných parkovacích míst.

V rozhodnutí o zahájení řízení Kontrolní úřad mimoto uvedl, že se ocenění, které provedla společnost Eiendomsmegler 1, předložené norskými orgány v té době vztahuje pouze na jednu z dotyčných nemovitostí. Kontrolní úřad zpochybnil rovněž spolehlivost ocenění nemovitosti č. 1/630, jelikož ocenění neuvádělo použitou metodu, ani nezmiňovalo charakteristiky nemovitosti, které jsou rozhodující pro vyvození závěru.

Kontrolní úřad měl rovněž za to, že transakce ovlivnila obchod a narušila hospodářskou soutěž v EHP.

Po rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení řízení předložily norské orgány nové ocenění nemovitostí a rovněž odhad nákladů na výstavbu parkovacích míst, které provedla společnost OPAK. Kontrolní úřad poznamenává, že nelze mít za to, že společnost Grunnsteinen získala nějakou výhodu, lze-li prokázat, že hodnota nemovitosti byla stejná či nižší než záporná hodnota povinnosti vybudovat podzemní garáže. S cílem určit, zda tomu tak bylo, je nutné posoudit spolehlivost zprávy společnosti OPAK s odkazem na metodu uvedenou v pokynech k prvkům státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci.

2.1   POSOUZENÍ ZPRÁVY SPOLEČNOSTI OPAK

Podle pokynů k prvkům státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci musí být tržní hodnota nemovitosti stanovena na základě obecně uznávaných tržních ukazatelů a oceňovacích norem majetkovým odhadcem s dobrou pověstí, který je při výkonu svých úkolů nezávislý. Ekonomickou nevýhodnost zvláštních povinností je nutno ohodnotit zvlášť a může být započítána do kupní ceny (38).

Zprávu o ocenění vyhotovila společnost OPAK, která působí v oblasti řízení staveb, služeb pro společnosti vlastníků domů a majetkového ocenění. Dotyčnou zprávu vypracoval p. Jacob Aarsheim.

Pokyny pro státní podporu stanoví, že „majetkovým odhadcem“ je osoba s dobrou pověstí, která získala odpovídající titul v uznávaném vzdělávacím zařízení nebo má rovnocennou vysokoškolskou kvalifikaci a má přiměřené zkušenosti a je způsobilá v oceňování pozemků a staveb podle místa a majetkové kategorie.

Norské orgány objasnily, že společnost OPAK, a zejména p. Aarsheim mají značné zkušenosti s oceňováním této majetkové kategorie v oblasti Jæren. Jejich tvrzení jsou doložena životopisem p. Aarsheima, který byl připojen k připomínkám norských orgánů určených Kontrolnímu úřadu (39). Kromě rozsáhlých zkušeností má p. Aarsheim vzdělání v oblasti stavebních technologií. Neexistuje proto důvod pro domněnku, že společnost OPAK a p. Aarsheim nesplňují kritéria stanovená v pokynech a nemají dobrou pověst.

V pokynech pro státní podporu je uvedeno, že: „odhadce by měl být při výkonu svých úkolů nezávislý, tj. orgány veřejné moci by neměly být oprávněny vydávat příkazy ohledně výsledku oceňování“.

Zpráva odkazuje na účel ocenění a přítomnost p. Aarsheima a jedné další osoby ze společnosti OPAK při návštěvě nemovitosti. Je připojeno rovněž podrobné vysvětlení použité metody. V tomto ohledu nemá Kontrolní úřad důvod pochybovat, že majetkový odhadce vykonal svůj úkol zcela nezávisle ve smyslu pokynů.

V pokynech je „tržní hodnota“ vymezena jako „cena, za kterou by mohly být pozemky a stavby prodány na základě soukromé smlouvy mezi dobrovolným prodávajícím a nezávislým kupujícím v den ocenění za předpokladu, že je majetek veřejně obchodovatelný, že tržní podmínky umožňují řádné dispoziční právo a že je s ohledem na povahu majetku k dispozici běžná doba pro sjednání prodeje“.

Ve zprávě OPAK jsou mimo jiné uvedena tato východiska a předpoklady:

—	vlastník se staví k prodeji kladně,

—	majetek lze volně uvést na trh za účelem prodeje během běžné doby,

—	kupující, kteří jsou ochotni zaplatit mimořádně vysoké ceny kvůli „zvláštním zájmům“, nejsou bráni v potaz, […]

—	ocenění je provedeno v souladu s běžnými postupy společnosti OPAK při oceňování a kurzy týkajícími se oceňování majetku, které poskytuje UiS.

Jelikož je stavba na pozemku určena k demolici a musí být zbourána, společnost OPAK stanovila hodnotu nemovitosti jako nezastavěného pozemku. Použitá metodika, na niž se odkazuje jako na metodu založenou na nákladech na pozemek, je objasněna takto:

„Ocenění majetku závisí na předpokládaném využití a možnosti rozvoje, včetně očekávaného zisku. Přímým parametrem jsou náklady na pozemek, tj. rozdíl mezi tržní hodnotou plně rozvinuté nemovitosti a celkovými stavebními náklady včetně ziskového rozpětí bez nákladů na pozemek, vydělené počtem metrů čtverečních vnitřní podlahové plochy bez podzemního podlaží“ (40). Dále je objasněno, že náklady na pozemek závisí na poptávce po stavbách v dané oblasti, stavebních nákladech a platných předpisech týkajících se územního plánování. Při tomto hodnocení se berou v úvahu rovněž zkušenosti z prodeje srovnatelných pozemků v dané oblasti.

Při použití této metody dospěla zpráva společnosti OPAK k ceně ve výši 3,2 milionu NOK jako k přiměřenému odhadu kupní ceny.

Kontrolní úřad měl již dříve v rozhodnutí týkajícím se prodeje budovy univerzitní knihovny v Oslo za to, že metoda založena na nákladech na pozemek je přijatelnou metodou pro parcely bez existujících staveb (41). Norské sdružení odhadců (NTF) na svých internetových stránkách (42) odkazuje v prvé řadě na jiné metody, například metodu čisté kapitalizace, metodu peněžního toku a metodu technické hodnoty. Tyto metody však předpokládají, že se na pozemku nachází stavba. Stavba na dotyčném pozemku je určena k demolici, Kontrolní úřad proto považuje metodu založenou na nákladech na pozemek za přijatelnou metodu ocenění pro dotyčné tři nemovitosti.

V pokynech je uvedeno, že „[s] prodejem mohou být ve veřejném zájmu spojeny zvláštní povinnosti, které se váží na pozemky a stavby a ne na kupujícího nebo na jeho hospodářské aktivity, za předpokladu, že je každý případný kupující musí a v podstatě je schopen splnit bez ohledu na to, zda podniká či ne nebo bez ohledu na povahu jeho podnikání. Ekonomická nevýhodnost takových povinností by měla být zvlášť ohodnocena nezávislými odhadci a může být započítána do kupní ceny.“

Kontrolní úřad se domnívá, že povinnost vybudovat podzemní garáže představuje takovouto zvláštní povinnost, která se neváže na kupujícího. Náklady na zbourání budovy určené k demolici lze rovněž ohodnotit a vyrovnat podle stejných zásad.

Co se týká povinnosti vybudovat podzemní parkovací místa, odhad nákladů vychází z pokynů vydaných orgány veřejné správy a nezávislým inženýrským institutem (43), které vyžadují 25 metrů2 na parkovací místo, a zkušeností s náklady na výstavbu podzemních garáží. Společnost OPAK uvedla, že tato metoda výpočtu nákladů je v odvětví běžným postupem. Na tomto základě dospěla společnost OPAK k ceně ve výši 130 000 NOK na parkovací místo, tj. 8 450 000 NOK za 65 parkovacích míst, bez DPH a nákladů na pozemek.

Náklady na demolici, včetně poplatků za sběr a třídění odpadu, byly stanoveny na základě zkušeností s podobnými demoličními prácemi. Společnost OPAK odhadla, že tyto náklady mohou činit 150 000 NOK.

Kontrolní úřad připomíná, že ačkoliv musí posoudit obsah odborných posudků předložených externími stranami, není povinen využít svých vlastních externích poradců (44). Po přezkoumání propočtů nákladů, které provedl nezávislý odborník s dostatečnými technickými znalostmi při oceňování majetku jako takového na základě inspekce na místě zastává Kontrolní úřad názor, že tyto výpočty jsou v souladu s pokyny pro státní podporu. Odhadované náklady proto mohou být započítány do kupní ceny.

2.2   ZÁVĚR OHLEDNĚ PRVKU STÁTNÍ PODPORY PŘI PRODEJI NEMOVITOSTÍ č. 1/152, 1/301 A 1/630 SPOLEČNOSTI GRUNNSTEINEN AS

Na základě výše uvedeného posouzení zprávy společnosti OPAK vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že vzhledem ke skutečnosti, že se ekonomická nevýhodnost povinnosti vybudovat podzemní parkovací místa a náklady na zbourání budovy určené k demolici odhadují na celkovou částku ve výši 8,6 milionu NOK a hodnota nemovitosti je odhadována na 3,2 miliony NOK, transakce neposkytuje společnosti Grunnsteinen AS žádnou hospodářskou výhodu. Jelikož záporná hodnota ekonomické nevýhody významně přesahuje kladnou hodnotu nemovitosti, není tento závěr ovlivněn přiměřenou přípustnou chybou nebo skutečností, že společnost OPAK tvrdí, že ocenění takovýchto nemovitostí je nejisté.

Kontrolní úřad však podotýká, že rozdíl v hodnotě mezi povinností, kterou přijala společnost Grunnsteinen, a hodnotou majetku je natolik významný, že by mohl naznačovat, že tržní hodnota, k níž dospěla společnost OPAK, může být nejistá. Vzhledem k významnému rozdílu by však i značná úprava hodnot stanovených společností OPAK nevedla k závěru, že společnost Grunnsteinen získala výhodu.

Na základě těchto skutečností vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že převod nemovitostí č. 1/152, 1/301 a 1/360 na společnost Grunnsteinen nezahrnuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

3.   PRODEJ NEMOVITOSTI č. 4/165 SPOLEČNOSTI BRYNE INDUSTRIPARK AS

V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení vyjádřil Kontrolní úřad pochybnosti, zda cena ve výši 4,7 milionu NOK za pozemek o rozloze 56 000 m2 odpovídala tržní ceně. Pochybnosti Kontrolního úřadu byly založeny mimo jiné na skutečnosti, že samosprávná obec uvedla, že nemovitost byla prodána za cenu pokrývající náklady, přičemž od této zásady bylo později upuštěno, jelikož se usuzovalo, že pozemky jsou odprodávány příliš levně. Jelikož nebylo provedeno žádné ocenění, Kontrolní úřad nebyl přesvědčen srovnáním s prodejem jiných nemovitostí v regionu.

V odpovědi na příkaz Kontrolního úřadu k poskytnutí informací obsažený v rozhodnutí o zahájení řízení předložily norské orgány ocenění majetku, které provedla společnost OPAK. Je tudíž nutno posoudit, zda předložené ocenění splňuje normy stanovené v pokynech Kontrolního úřadu.

3.1   POSOUZENÍ ZPRÁVY SPOLEČNOSTI OPAK

Podle pokynů Kontrolního úřadu pro státní podporu musí být tržní hodnota nemovitostí stanovena na základě obecně uznávaných tržních ukazatelů a oceňovacích norem majetkovým odhadcem s dobrou pověstí, který je při výkonu svých úkolů nezávislý.

Kvalifikace a pověst společnosti OPAK, a zejména p. Aarsheima byly posouzeny výše. Na základě tohoto posouzení se Kontrolní úřad domnívá, že zpráva týkající se nemovitosti č. 4/165 byla rovněž vyhotovena majetkovým odhadcem s dobrou pověstí.

Kontrolní úřad nezjistil žádné známky toho, že by majetkový odhadce nebyl nezávislý. P. Aarsheim patří do známé společnosti pro oceňování majetku, která nemá žádné formální vazby na samosprávnou obec. Zpráva rovněž objasňuje účel ocenění a potvrzuje, že p. Aarsheim navštívil nemovitost, a popisuje podrobně použitou metodu. Na tomto základě nemá Kontrolní úřad důvod pochybovat, že ocenění bylo provedeno zcela nezávisle na příkazech samosprávné obce ohledně výsledku ocenění.

Jak bylo popsáno výše, společnost OPAK uvedla řadu předpokladů svého ocenění, včetně předpokladu, že prodejce je ochoten nemovitost prodat a že nemovitost může být uvedena na trh za běžnou dobu.

Společnost OPAK stanovila hodnotu nemovitosti na základě toho, že se na ni nevztahoval územní plán, pouze obecné vyhrazení pro průmyslové účely. Důvodem je to, že navrhovaný územní plán, v němž byl pozemek vyhrazen jako průmyslová plocha, byl před podpisem smlouvy stažen kvůli připomínkám ze strany národní správy veřejných silnic (45). Územní plán, který byl přijat později, se podle společnosti OPAK velmi lišil od staženého plánu, jelikož daná oblast byla určena k sportovním účelům, a nikoli pro průmyslové využití.

Zpráva stanoví, že „prodejní hodnotou je cena, kterou je v době ocenění ochotna zaplatit řada nezávislých potenciálních kupců, kteří mají zájem o nemovitost“. Na rozdíl od ocenění nemovitostí převedených na společnost Grunnsteinen společnost OPAK v případě Hålandsmarka nepoužila metodu založenou na nákladech na pozemek nebo jinou metodu, kterou NTF upřednostňuje s ohledem na stavby. Cena je místo toho stanovena porovnáním se srovnatelnými parcelami prodanými v této oblasti (srovnatelné prodejní hodnoty).

Společnost OPAK uvedla, že srovnatelné ceny v dané oblasti jsou v rozmezí od 80 NOK za metr čtvereční (prodej mezi soukromou stranou a obcí) do 115 NOK za metr čtvereční (prodej mezi dvěma soukromými stranami). Společnost OPAK odkazuje rovněž na rozhodnutí o novém ocenění ve věci Stavanger, v němž byla za pozemky vyhrazené pro bytovou výstavbu blízko centra stanovena cena ve výši 140 NOK za metr čtvereční. Podle společnosti OPAK by to odpovídalo ceně za dotyčnou průmyslovou plochu ve výši přibližně 90 NOK za metr čtvereční. Společnost OPAK připouští, že tržní podmínky jsou nejisté, a proto navrhuje, aby byla tržní cena v rozmezí od 80 do 100 NOK za metr čtvereční, tj. 4 510 000 až 5 636 000 NOK za celou plochu. Na tomto základě je odhad společnosti OPAK týkající se prodejní hodnoty ve středu tohoto rozpětí, tj. 5 100 000 NOK.

V rozhodnutí o zahájení řízení se Kontrolní úřad vyjádřil skepticky ohledně spolehlivosti srovnání s cenami, jichž bylo dosaženo u jiných nemovitostí v dané oblasti, ze strany obce mimo jiné proto, že navzdory připomínkám správy veřejných silnic považoval územní plán pro danou oblast za již přijatý, a proto se nejevilo jaké správné srovnávat pozemek s oblastmi, pro něž neexistoval žádný územní plán. Norské orgány však ve svých připomínkách k rozhodnutí o zahájení řízení uvedly, že připomínky správy veřejných silnic byly známy v době prodeje, a proto nebyl územní plán přijat. Územní plán pro danou oblast byl přijat až v srpnu 2007, tj. dva roky po prodeji, a oblast byla poté vyčleněna pro sportovní účely. Ačkoliv v době transakce nebyl stranám znám řetězec dalších událostí, tyto skutečnosti podporují závěr, že stažení původního územního plánu bylo skutečné a že bylo možno očekávat významné změny.

Kontrolní úřad proto považuje předpoklady, na nichž je založena zpráva společnosti OPAK, tj. že v době prodeje neexistoval územní plán, za přijatelné.

Co se týká metody ocenění, kterou použila společnost OPAK, Kontrolní úřad uvádí, že se srovnávací prodejní hodnoty jeví jako méně přesné než ostatní metody popsané NTF, jelikož charakteristiky a očekávané využití majetku jsou vzaty v potaz v menším rozsahu. Kontrolní úřad však z ocenění společnosti OPAK usoudil, že metodu založenou na nákladech na pozemek, která je úzce spojena s maximálním přípustným využitím pozemku, nelze snadno použít, pokud neexistuje žádný územní plán. V tomto ohledu je nutno uvést, že NTF zmiňuje rovněž srovnávací prodejní hodnoty jako jednu z přijatelných metod ocenění průmyslových ploch (46).

Na základě těchto skutečností Kontrolní úřad usuzuje, že je nutno mít za to, že zpráva společnosti OPAK je založena na obecně uznávaných tržních ukazatelích a oceňovacích normách.

3.2   ZÁVĚR OHLEDNĚ PRVKU STÁTNÍ PODPORY PŘI PRODEJI NEMOVITOSTI č. 4/165 SPOLEČNOSTI BRYNE INDUSTRIPARK

Kupní cena pro společnost Bryne Industripark činila 4 700 000 NOK. Tato cena je v dolní části cenového rozpětí stanoveného společností OPAK (4 510 000 až 5 636 000 NOK) a o něco nižší než odhadovaná prodejní hodnota ve výši 5,1 milionu NOK.

Z judikatury Soudu prvního stupně vyplývá, že Kontrolní úřad musí při posuzování ocenění, která mu byla předložena v průběhu řízení o státní podpoře v souvislosti s prodejem pozemků a staveb orgány veřejné moci, „určit, zda se [kupní cena] liší natolik, že je namístě dospět k závěru o existenci zvýhodnění“ (47) (zdůraznění přidáno). Dotyčná transakce se mimoto týká nezastavěného pozemku, na nějž se nevztahoval územní plán a jehož hodnotu nelze podle společnosti OPAK stanovit s určitostí. Skutečná tržní hodnota nemovitosti by proto mohla být rovněž v dolní části cenového rozpětí stanoveného společností OPAK, což by odpovídalo ceně skutečně zaplacené společností Bryne Industripark. Na základě těchto skutečností vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že nelze zjistit, že prodej majetku zvýhodnil společnost Bryne Industripark ve smyslu pravidel státní podpory.

Transakce tudíž nezahrnuje poskytnutí státní podpory ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP společnosti Bryne Industripark.

4.   PRODEJ NEMOVITOSTÍ č. 2/70 A 2/32 (STADION V BRYNE) FOTBALOVÉMU KLUBU BRYNE FK

V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení vyslovil Kontrolní úřad pochybnosti, zda se bezúplatný převod nemovitosti fotbalovému klubu Bryne FK uskutečnil za tržních podmínek. Kontrolní úřad se dále domníval, že fotbalový klub Bryne FK podle informací, které měl v té době k dispozici, pravděpodobně spadá do definice podniku za účelem pravidel státní podpory, jelikož vykonává hospodářské činnosti, které mohou ovlivnit obchod uvnitř EHP. Na tomto základě zaujal Kontrolní úřad předběžný názor, že transakce mohla zahrnovat státní prostředky, zvýhodnit určitý podnik a ovlivnit obchod uvnitř EHP.

V průběhu formálního vyšetřovacího řízení získal Kontrolní úřad nové informace.

V připomínkách k rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení a v odpovědi na příkaz Kontrolního úřadu k poskytnutí informací norské orgány poskytly za prvé ocenění převedených nemovitostí a za druhé více informací o organizační struktuře fotbalového klubu v době transakce. Co se týká organizační struktury, bylo uvedeno, že klub sestával ze dvou subjektů, a to společnosti Bryne ASA a fotbalového klubu Bryne FK.

4.1   STÁTNÍ PROSTŘEDKY

Čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP stanoví, že proto, aby bylo opatření považováno za státní podporu, musí být provedeno státem nebo ze státních prostředků.

Kontrolní úřad připomíná, že podle ustálené judikatury je definice podpory obecnější než definice dotace, jelikož zahrnuje nejen pozitivní plnění, jako jsou dotace, nýbrž rovněž různé formy opatření, které snižují náklady, jež obvykle zatěžují rozpočet podniku, a které tak, aniž by byly dotacemi v užším slova smyslu, mají tutéž povahu a stejné účinky (48). Ztráta příjmů pro stát při prodeji pod tržní hodnotu rovněž spadá do pojmu státní prostředky.

Aby bylo možno určit, zda byly při prodeji nemovitostí č. 2/70 a 2/32 fotbalovému klubu Bryne FK využity státní prostředky, je nutno určit tržní hodnotu těchto nemovitostí. Pokud je obec prodala za cenu nižší, než je jejich tržní hodnota, byly spotřebovány státní prostředky v podobě ušlého příjmu.

Norské orgány předložily ocenění pozemku, na němž je postaven stadion, které provedla společnost OPAK. Jak bylo uvedeno výše, ocenění je nutno přezkoumat s ohledem na pokyny Kontrolního úřadu.

Při posuzování zprávy Kontrolní úřad podotýká, že ocenění provedl týž majetkový odhadce, společnost OPAK / p. Aarsheim. Kontrolní úřad již dospěl k závěru, že společnost OPAK a p. Aarsheim splňují požadavek uvedený v pokynech, tj. že by majetkový odhadce měl mít dobrou pověst. Kontrolní úřad nemá mimoto důvod se domnívat, že p. Aarsheim nebyl při oceňování nezávislý.

Vzhledem ke zvláštní povaze dotyčného majetku je nezbytné podrobně ověřit použitou metodu s cílem určit, zda bylo ocenění provedeno na základě obecně uznávaných ukazatelů a oceňovacích norem.

Ocenění obsahuje za prvé popis současného využití pozemku, tj. jako fotbalové hřiště, běžecká dráha, tréninkové plochy, tribuna a tréninkové haly. Oblast je v platném územním plánu ze dne 28. října 1997 vyhrazena pro sportovní účely. Společnost OPAK uvedla, že jako výchozí bod musí být hodnota pozemku založena na přípustném využití pozemku. Společnost OPAK však usuzovala, že vzhledem ke skutečnosti, že na pozemku jsou již vybudována sportovní zařízení, a tudíž neexistuje přípustné využití, je nutno použít jinou metodiku. Jelikož stadion získal finanční prostředky z provozování her (49), společnost OPAK odkazuje na podmínky, jimiž se řídí tyto finanční prostředky a které stanoví, že zařízení musí zůstat otevřená a být v užívání po dobu 40 let, v opačném případě je nutno finanční prostředky vrátit. Aby bylo možno posoudit hodnotu pozemku na základě alternativního územního plánu, je nutno znát podmínky tohoto plánu. V tomto ohledu vyvozuje společnost OPAK závěr, že stadion lze považovat pouze za nemovitost určenou k výstavbě sportovních zařízení. Ocenění je proto založeno na srovnání s průmyslovými plochami prodanými v dané oblasti a závěr je odvozen na základě skutečnosti, že ve stávajícím územním plánu neexistují žádné komerční plochy vytvářející příjmy. Společnost OPAK vyvodila závěr, že tržní cena je v rozmezí od 2 385 000 do 2 915 000 NOK, a prodejní hodnotu odhadla na částku ve výši 2 650 000 NOK.

Kontrolní úřad na úvod podotýká, že ocenění nevychází z žádné z upřednostňovaných metod stanovených norským sdružením majetkových odhadců. Není založeno ani na přímém srovnání s obdobnými nemovitostmi.

Kontrolní úřad však připouští, že fotbalový stadion představuje specifický druh majetku a přímé srovnání s jinými druhy nemovitostí je obtížné. Kontrolní úřad se mimoto domnívá, že vzhledem k neexistenci alternativního územního plánu a ekonomické nevýhodnosti plynoucí z povinnosti vrátit finanční prostředky v případě změny územního plánu se zdá, že ocenění založené na současném územním plánu nejlépe odráží hodnotu skutečně převedeného pozemku. Kontrolní úřad uznává rovněž problém související s oceněním nemovitostí určených ke sportovním účelům, jež podle stávajících pravidel územního plánování je nelze využít jako komerční plochu vytvářející příjmy. Za této situace považuje Kontrolní úřad metodu, kterou použila společnost OPAK / p. Aarsheim, za přijatelnou pro odhad tržní ceny, ačkoliv tato cena je nevyhnutelně spojena s nejistotou. Kontrolní úřad například usuzuje, že tržní hodnotu může dále snížit skutečnost, že klub již měl nájemní smlouvu na pozemek, která by pro jiného kupce představovala břemeno zatěžující nemovitost. S těmito výhradami považuje Kontrolní úřad zprávu za dostatečně podrobnou a odůvodněnou, aby bylo možno s dostatečnou mírou jistoty stanovit, jaká bude pravděpodobně hodnota nemovitosti.

Jelikož samosprávná obec Time převedla majetek na fotbalový klub Bryne FK bezúplatně, zatímco odhadovaná hodnota činí přibližně 2 650 000 NOK, dospěl Kontrolní úřad k závěru, že tato transakce zahrnuje státní prostředky.

4.2   HOSPODÁŘSKÁ VÝHODA UDĚLENÁ PODNIKU

a)   Existence hospodářské výhody

Jelikož majetek byl na fotbalový klub Bryne FK převeden bezúplatně, existuje zřejmý rozdíl mezi zaplacenou cenou a pravděpodobnou tržní hodnotou majetku. Kontrolní úřad tudíž vyvozuje závěr, že transakce uděluje fotbalovému klubu Bryne FK hospodářskou výhodu, jelikož klub nemusel zaplatit za pozemek hodnotu, kterou měl za tržních podmínek.

b)   Fotbalový klub Bryne FK jako podnik za účelem pravidel státní podpory

Dále je nutno posoudit, zda by měl být fotbalový klub Bryne FK považován za podnik za účelem pravidel státní podpory. V této souvislosti je třeba připomenout, že se pojem „podnik“ vztahuje na jakoukoli jednotku vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení této jednotky a způsobu jejího financování a že hospodářskou činností je jakákoli činnost spočívající v nabízení zboží a služeb na dotyčném trhu (50).

Fotbalový klub Bryne FK má profesionální nebo poloprofesionální tým, který v současnosti hraje v divizi pod první ligou a v době uskutečnění transakce hrál v první lize. V rozhodnutí o zahájení řízení bylo předběžné hodnocení Kontrolního úřadu týkající se fotbalového klubu Bryne FK jakožto podniku založeno na skutečnosti, že některé jeho činnosti, zejména prodej a nákup profesionálních hráčů, zajišťování zábavy ve formě fotbalových zápasů a poskytování reklamních ploch, jsou (jak se zdá) poskytovány na trhu, jsou proto hospodářské povahy. Kontrolní úřad se nedomnívá, že v průběhu formálního vyšetřovacího řízení byla předložena nová tvrzení, která by mohla tento závěr změnit. Je proto nutno vyvodit závěr, že co se týká těchto činností, je fotbalový klub Bryne FK podnikem za účelem pravidel státní podpory.

Kontrolní úřad však podotýká, že 89 % veškerých činností fotbalového klubu (měřeno podle počtu hodin činností) souvisí s činnostmi v oblasti neprofesionálního fotbalu, zejména s organizováním takovýchto činností pro děti a mládež (51).

Podle judikatury Evropského soudního dvora se na provozování sportovních činností vztahuje právo EHP pouze v případě, pokud představuje hospodářskou činnost ve smyslu Dohody o EHP. To se vztahuje na činnosti profesionálních nebo poloprofesionálních hráčů nabízené na trhu (52). Jak bylo uvedeno výše, tyto činnosti se soustředily ve společnosti Bryne ASA. Na druhou stranu se činnosti nabízené fotbalovým klubem Bryne FK pro 600 mladých fotbalových hráčů uskutečňují převážně na neziskovém základě a do značné míry na základě dobrovolné práce rodičů a jiných osob (53).

Je třeba rovněž zmínit, že podle praxe Evropské komise nepředstavuje zajišťování těchto sportovních činností pro děti a mládež hospodářské činnosti za účelem pravidel státní podpory. V případě týkajícím se veřejné podpory sportovních činností organizovaných profesionálními sportovními kluby pro mládež ve Francii měla Komise za to, že podporu občanské, akademické a sportovní výchovy mládeže lze považovat za obecné úkoly uložené státu v oblasti vzdělávání. Nakolik je tato výchova převzata z původního „sportovního studia“ při současném zachování obecných charakteristik a organizace, přináší dotyčná podpora prospěch činnostem v oblasti vzdělávání, a tudíž mimo oblast hospodářské soutěže. Některé z podporovaných činností byly mimoto zaměřeny na snižování násilí mezi fanoušky a na činnosti v blízkém okolí. Komise se domnívala, že tyto činnosti lze vymezit jako činnosti přispívající k občanské výchově v širokém smyslu. Vyvodila tudíž závěr, že dotyčná opatření jsou srovnatelná se vzdělávacími činnostmi, za něž odpovídá národní vzdělávací systém, což je jeden z obecných úkolů státu (54).

V tomto ohledu je nutno zmínit, že norský fotbalový svaz uvedl, že za zajišťování a pořádání sportovních činností pro děti a mládež v místním prostředí v zásadě odpovídá stát. Kluby ve spolupráci s místními orgány a svazem přebírají značnou odpovědnost za rozvoj zařízení a organizování činností na všech úrovních. NFS mimoto uvedl, že norské orgány opakovaně zdůraznily kladný účinek fotbalu jakožto mechanismu pro sociální začleňování (55).

Jelikož kluby (jak uvedl NFS) organizují fotbalové činnosti pro děti a mládež, poskytují tudíž doplňkové vzdělávání v oblasti sportu a zajišťují kanál pro sociální začleňování a mobilitu, má Kontrolní úřad za to, že rekreační fotbalové činnosti pořádané fotbalovým klubem Bryne FK lze považovat za úkol vykonávaný v obecném zájmu, podobný vzdělávacím činnostem. Tyto činnosti proto nejsou hospodářskými činnostmi ve smyslu ustanovení o státní podpoře obsažených v Dohodě o EHP.

Na základě výše uvedených činností se Kontrolní úřad domnívá, že co se týká neprofesionálních činností, nelze fotbalový klub Bryne FK považovat za podnik pro účely pravidel státní podpory.

c)   Žádné zvýhodnění hospodářských činností klubu

Evropská komise měla za to, že pokud sportovní klub vykonává hospodářské i nehospodářské činnosti, státní podpora neexistuje v případě, pokud klub prostřednictvím odděleného účetnictví zajistí, aby hospodářské činnosti nezískaly žádnou výhodu (56). Dalším krokem posouzení proto musí být ověření toho, zda výhoda spočívající v převodu nemovitosti za cenu nižší, než je odhadovaná tržní cena, skutečně zvýhodnila hospodářské činnosti klubu.

Na úvod je třeba zmínit, že klub v době transakce sestával ze dvou právních subjektů, a to fotbalového klubu Bryne FK a společnosti Bryne Fotball ASA. Rozdělení úkolů a hospodářské vztahy mezi oběma subjekty byly stanoveny ve smlouvě o spolupráci, kterou klub a společnost uzavřely v roce 2000.

Podle smlouvy o spolupráci mezi oběma subjekty byla společnost Bryne Fotball ASA odpovědná za vykonávání hospodářských činností jako sponzorské smlouvy, prodej televizních a mediálních práv, poskytování reklamních ploch na stadionu, prodej pomocného vybavení a udělování licencí na toto vybavení a komerční využívání hráčů a názvu a loga klubu, prodej vstupenek na domácí zápasy klubu a smlouvy týkající se binga (čl. 2 odst. 1).

Fotbalový klub Bryne FK na druhou stranu odpovídal za veškeré sportovní činnosti, včetně tréninků a zápasů, veškeré oficiální povinnosti podle sportovních předpisů NFS, různé činnosti související se získáváním finančních prostředků pro neprofesionální část klubu a provoz stadionu s výjimkou reklamy.

Ačkoliv fotbalový klub Bryne FK byl formálně zaměstnavatelem profesionálních hráčů a pomocných pracovníků a formální smluvní stranou dohod týkajících se prodeje, koupě a najímání hráčů, veškeré finanční závazky s tím spojené (57) plnila společnost Bryne Fotball ASA. Mimoto veškerý čistý zisk po uhrazení finančních výdajů by zůstal ve společnosti Bryne Fotball ASA (čl. 4 odst. 2). Administrativní pracovníky najímá a platí společnost Bryne Fotball ASA (čl. 5 odst. 1).

Podle smlouvy odpovídal za stadion jako takový fotbalový klub Bryne FK. Společnost Bryne Fotball ASA měla fotbalovému klubu Bryne FK hradit celkovou částku ve výši 150 000 NOK ročně za využívání stadionu a částku ve výši 10 000 NOK za oficiální zápas (čl. 4 odst. 2). Společnost Bryne Fotball ASA měla fotbalovému klubu Bryne FK hradit rovněž roční poplatek za právo využívat název a logo klubu a za komerční využívání hráčů (čl. 4 odst. 3). Pokud profesionální tým využíval majetek ve vlastnictví fotbalového klubu Bryne FK, například stadion a název a logo klubu, bylo nutno platit klubu odměnu. Fotbalový klub Bryne FK ve svém podání určeném Kontrolnímu úřadu tvrdí, že se jednalo o tržní prémii, ačkoli s ohledem na výpočet této prémie neposkytl žádnou dokumentaci.

Podle smlouvy o spolupráci lze uvést, že fotbalový klub Bryne FK vykonával určité další činnosti v oblasti získávání finančních prostředků, zejména pronajímání stadionu a svého názvu a loga společnosti Bryne Fotball ASA. Tyto činnosti jsou takové povahy, že se v zásadě mohou uskutečňovat na trhu v soutěži s jinými hospodářskými subjekty, spadají tudíž do definice hospodářské činnosti. V daném případě však bylo cílem platby poskytované společností s ručením omezeným za využívání stadionu a názvu a loga klubu zajistit, aby činnostem v oblasti profesionálního fotbalu nepřipadly žádné finanční prostředky určené na rekreační fotbalové činnosti. Příjmy, které fotbalový klub Bryne FK získal prostřednictvím tohoto ujednání, byly (jak se zdá) nasměrovány zpět na činnosti v oblasti neprofesionálního fotbalu, které se uskutečňovaly v rámci fotbalového klubu Bryne FK.

Jak bylo uvedeno výše, veškeré náklady související s profesionálním týmem hradila společnost Bryne Fotball ASA, a pokud profesionální tým používá majetek, který náleží fotbalovému klubu Bryne FK, je nutno zaplatit klubu odměnu. Je třeba rovněž uvést, že veškeré obchodní činnosti (např. reklama atd.) související s profesionálním fotbalem se uskutečňují v rámci společnosti Bryne Fotball ASA (58). Jak bylo zmíněno výše, podle smlouvy se samosprávnou obcí Time byl pozemek, na němž stojí stadion, převeden na fotbalový klub Bryne FK, nikoli na společnost Bryne Fotball ASA. Za této situace zastává Kontrolní úřad názor, že smlouva o spolupráci zajišťuje, aby z případné podpory, která byla udělena fotbalovému klubu Bryne FK, neměly prospěch činnosti v oblasti profesionálního fotbalu nebo obchodní činnosti s tím spojené, jelikož účetnictví pro tyto činnosti bylo vedeno odděleně od účetnictví fotbalového klubu Bryne FK.

Kontrolní úřad dále podotýká, že fotbalový klub Bryne FK uvedl, že se veškeré jeho vlastní činnosti uskutečňují na stadionu, přičemž na neprofesionální činnosti připadá až 89 %. To znamená, že majetek je využíván přednostně pro hlavní činnosti klubu, tj. zajištění činností v oblasti rekreačního fotbalu v místní komunitě, především pro děti a mládež.

Za této situace Kontrolní úřad usuzuje, že činnosti fotbalového klubu Bryne FK vytvářející příjmy mají jednoznačně pomocný a vedlejší charakter s ohledem na hlavní cíl klubu (59).

Pokud jde zejména o pronájem fotbalového stadionu, Kontrolní úřad podotýká, že dotyčný stadion má omezenou kapacitu míst k sezení a nenachází se ve významném městském centru. Zdá se tudíž, že využití stadionu nemá velký význam pro jiné strany než společnost Bryne Fotball ASA, přineslo by skromné příjmy, a má proto omezený význam pro soukromé investory usilující o zisk. To je důležité, jelikož zpráva společnosti OPAK výslovně zmiňuje, že s pozemkem nesousedí žádné komerční plochy, pozemek, na němž se nachází stadion, nesoutěží s obchodními centry nebo kancelářskými budovami v dotyčném regionu.

Na jaře 2004, tj. přibližně půl roku po transakci, ukončila společnost Bryne Fotball ASA svou činnost a profesionální činnosti byly převedeny na fotbalový klub Bryne FK. Fotbalový klub Bryne FK mimoto potvrdil, že klub nevede oddělené účetnictví pro různé druhy činnosti v rámci klubu.

Jelikož převod nemovitostí je jednorázovou transakcí, je výše uvedené posouzení založeno na struktuře klubu v době uskutečnění transakce. Posouzení možného dopadu na hospodářské činnosti klubu po spojení by bylo opodstatněné, pokud by existovaly náznaky, že cílem akcí bylo ve skutečnosti obcházení pravidel hospodářské soutěže, a to poskytnutím hospodářské výhody prostřednictvím subjektu nevykonávajícího hospodářskou činnost. V daném případě nemá Kontrolní úřad k dispozici žádné informace, že následné spojení fotbalového klubu Bryne FK a společnosti Bryne Fotball ASA bylo naplánováno v době převodu, bylo jakkoli spojeno s nabytím pozemku klubem či mělo jinak umožnit obcházení pravidel státní podpory obsažených v Dohodě o EHP.

Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že podpora poskytnutá fotbalovému klubu Bryne FK převodem pozemku, na němž byl vybudován stadion, nezvýhodnila hospodářské činnosti klubu.

4.3   ZÁVĚR OHLEDNĚ PŘEVODU NEMOVITOSTÍ č. 2/70 A 2/32 NA FOTBALOVÝ KLUB BRYNE FK

Na základě výše uvedených skutečností dospěl Kontrolní úřad k závěru, že převod majetku na fotbalový klub Bryne FK nezahrnuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

5.   ZÁVĚR

Na základě výše uvedeného posouzení vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že nelze prokázat, že některá ze tří transakcí, které jsou předmětem tohoto rozhodnutí, zahrnovala státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Kontrolní úřad ESVO se domnívá, že prodej nemovitostí zaevidovaných pod č. 1/151, 1/301, 1/630 (společnosti Grunnsteinen); č. 4/165 (společnosti Bryne Industripark AS) a č. 2/72 a 2/32 fotbalovému klubu Bryne FK ze strany samosprávné obce Time nepředstavoval státní podporu ve smyslu čl. 61 Dohody o EHP.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Norskému království.

Článek 3

Pouze anglické znění je závazné.

---

(1)  Dále jen „Kontrolní úřad“.

(2)  Dále jen „Dohoda o EHP“.

(3)  Dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“.

(4)  Dále jen „protokol 3“.

(5)  Pokyny pro uplatňování a výklad článků 61 a 62 Dohody o EHP a článku 1 protokolu 3 k Dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, které byly přijaty a vydány Kontrolním úřadem ESVO dne 19. ledna 1994 (Úř. věst. L 231, 3.9.1994, s. 1 a dodatek EHP č. 32, 3.9.1994, s. 1). Pokyny byly naposledy pozměněny dne 10. června 2009 (dále jen „pokyny pro státní podporu“). Aktuální znění pokynů pro státní podporu je zveřejněno na internetových stránkách Kontrolního úřadu na adrese: http://www.eftasurv.int/state-aid/legal-framework/state-aid-guidelines/.

(6)  Rozhodnutí č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004 (Úř. věst. L 139, 25.5.2006, s. 37 a dodatek EHP č. 26, 25.5.2006, s. 1), ve znění rozhodnutí č. 319/05/KOL ze dne 14. prosince 2005 zveřejněného (Úř. věst. L 113, 27.4.2006, s. 24 a dodatek EHP č. 21, 27.4.2006, s. 46). Konsolidované znění rozhodnutí č. 195/04/KOL je k dispozici na internetových stránkách Kontrolního úřadu na adrese: http://www.eftasurv.int/media/decisions/195-04-COL.pdf.

(7)  Úř. věst. C 138, 5.6.2008, s. 30 a dodatek EHP č. 31, 5.6.2008, s. 1.

(8)  Další podrobnosti o výměně korespondence viz rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 717/07/KOL zveřejněné na internetových stránkách Kontrolního úřadu na adrese: http://www.eftasurv.int/fieldsofwork/fieldstateaid/stateaidregistry/sadecnor07/717_07_col.pdf.

(9)  Viz poznámka pod čarou 7.

(10)  Dokument č. 484855 (připomínky norského fotbalového svazu ze dne 4. července 2008), č. 485026 (připomínky advokátní společnosti Arntzen de Besche jménem fotbalového klubu „Bryne fotballklubb“ ze dne 8. července 2008) a č. 485461(připomínky advokátní společnosti Selmer jménem fotbalového klubu Vålerenga ze dne 8. července 2008).

(11)  Dále jen „smlouva se společností Grunnsteinen“.

(12)  Odpověď Norska na první žádost Kontrolního úřadu o informace (dokument č. 427879), odpověď na otázku č. 1e).

(13)  Odpověď Norska na první žádost Kontrolního úřadu o informace (dokument č. 427879), otázka č. 1e).

(14)  Odpověď Norska na první žádost Kontrolního úřadu o informace (dokument č. 427879, příloha 1).

(15)  Odpověď Norska na první žádost Kontrolního úřadu o informace (dokument č. 427879, příloha 2). V odpovědi Norska je uvedeno, že se ocenění týká nemovitostí č. 1/301 a 1/630. Toto však není uvedeno ve vlastním ocenění a rovněž z počtu uvedených čtverečních metrů nevyplývá, že byly vzaty v úvahu obě nemovitosti.

(16)  Odpověď Norska na první žádost Kontrolního úřadu o informace (dokument č. 427879, příloha 5).

(17)  Zdá se, že toto vychází z hodnoty 600 NOK za metr čtvereční s připočtením hodnoty stavby na pozemku č. 1/301. Kontrolnímu úřadu nebylo předloženo ocenění této stavby.

(18)  To vychází z původního odhadu samosprávné obce týkajícího se nákladů ve výši 125 000 NOK uvedeného v podkladech pro jednání obecní rady (dokument č. 413558, s. 16–17). Zdá se, že odhad společnosti Skanska byl získán později.

(19)  Připomínky Norska k rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení řízení, dokument č. 466024, příloha 3.

(20)  V norštině: „Tomtebelastningsmetoden“.

(21)  Dokument č. 413558, s. 19 a následující strany.

(22)  Připomínky Norska k rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení řízení, dokument č. 466024, poznámka pod čarou č. 9.

(23)  Připomínky Norska k rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení řízení, dokument č. 466024, přílohy 8 a 9.

(24)  Dokument č. 413558, s. 16–17.

(25)  Viz dokument č. 413558 (původní stížnost), zopakováno v připomínkách sdružení Aksjonsgruppa k odpovědi Norska, dokument č. 477440.

(26)  Odpověď Norska na první žádost Kontrolního úřadu o informace (dokument č. 427879, přílohy 13–17).

(27)  Dále jen „smlouva s Bryne“.

(28)  Dokument č. 413558, s. 29 a odpověď Norska na první žádost Kontrolního úřadu o informace (dokument č. 427879, příloha 29). Z podkladů z prodeje se zdá, že samosprávná obec zase pozemky koupila v roce 1996 od fotbalového klubu za cenu 1 milionu NOK. Kontrolní úřad nemá k dispozici žádné další informace o tomto prodeji.

(29)  Smlouvy o pronájmu pozemků předložené Norskem, přílohy 18 a 19 odpovědi Norska na první žádost Kontrolního úřadu o informace (dokument č. 427879).

(30)  Viz příloha 24 odpovědi Norska na první žádost kontrolního úřadu o informace (dokument č. 427879).

(31)  Připomínky fotbalového klubu Bryne FK k zahájení formálního vyšetřovacího řízení (dokument č. 485026).

(32)  Odpověď Norska na první žádost Kontrolního úřadu o informace (dokument č. 427879, příloha 21).

(33)  Připomínky Norska k rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, dopis ze dne 21. února 2008 (dokument č. 466024).

(34)  Příloha 13 připomínek Norska k rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, dopis ze dne 21. února 2008 (dokument č. 466024).

(35)  Společnost s ručením omezeným vyplácela platy hráčům a rovněž platy pro fyzioterapeuty, trenéry a jiné pomocné pracovníky; hradila příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení; náklady na pořízení a údržbu vybavení potřebného pro trénink a zápasy; tréninky a rovněž cestovní výdaje týmů v souvislosti s přespolními zápasy.

(36)  Odpověď Norska na první žádost Kontrolního úřadu o informace (dokument č. 427879, příloha 22).

(37)  Podle tabulky předložené Bryne FK (obsažené v dokumentu č. 485026), která udává počet hodin činnosti v rozdělení podle věkových skupin, měsíců a druhů činnosti (trénink, zápas atd.).

(38)  Pokyny k prvkům státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci, oddíl II bod 2 písm. a) až c).

(39)  Připomínky Norska k rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení řízení, dokument č. 466024, s. 8 a příloha 5 (CV).

(40)  Ocenění OPAK týkající se nemovitostí č. 1/152, 1/301 a 1/630 (příloha 3 dokumentu č. 466024).

(41)  Úřední rozhodnutí č. 170/05/KOL ze dne 29. června 2005 o prodeji nemovitostí ve veřejném vlastnictví – budova univerzitní knihovny a část přilehlého pozemku v Oslo.

(42)  http://www.ntf.no/naring.aspx

(43)  Norges byggforskningsinstitutt a Statens vegvesen.

(44)  Věc T-274/01 Valmont v. Komise, Sb. rozh. 2004, s. II-3145, bod 72.

(45)  Čl. 1 odst. 3 smlouvy o prodeji, dokument č. 428860.

(46)  Viz poznámka pod čarou 42.

(47)  Věc T-274/01 Valmont, uvedeno výše, bod 45 a spojené věci T-127/99, T-129/99 a T-148/99 Diputación Foral de Alava, Sb. rozh. 2002, s. II-01275, bod 85.

(48)  Viz zejména věc C-143/99 Adria-Wien Pipeline a Wietersdorfer & Peggauer Zementwerke, Sb. rozh. 2001, s. I-8365, bod 38; věc C-501/00 Španělsko v. Komise, Sb. rozh. 2004, s. I-6717, bod 90 a věc C-66/02 Itálie v. Komise, Sb. rozh. 2005, s. I-0000, bod 77.

(49)  Finančními prostředky z provozování her jsou výnosy společnosti Norsk Tipping ve vlastnictví státu. Podle pravidel stanovených ministerstvem pro kulturní a církevní záležitosti musí zůstat tato zařízení otevřená po dobu 40 let od dokončení. Viz brožura „Om tilskudd til anlegg for idrett og fysisk aktivitet – 2008“, kapitola 4.9, http://www.regjeringen.no/upload/KKD/Idrett/V-0732B_web.pdf.

(50)  Viz rozsudek Soudního dvora ESVO ve věci E-5/07, Private Barnehagers Landsforbund v. Kontrolní úřad ESVO, bod 78 a věc C-218/00 Cisal, Sb. rozh. 2002, s. I-691, bod 23.

(51)  Dokument č. 485026 (připomínky třetí strany předložené fotbalovým klubem Bryne FK).

(52)  Věc 13-76, Donà v. Mantero, Sb. rozh. 1976, s. 1333, bod 12.

(53)  Dokument č. 485026 (připomínky třetí strany předložené fotbalovým klubem Bryne FK).

(54)  Věc N 118/00 Subventions publiques aux clubs sportifs professionnels (Francie).

(55)  Dokument č. 484855, připomínky třetí strany předložené norským fotbalovým svazem ze dne 3. července 2008.

(56)  Viz rozhodnutí Komise ve věci N 118/00, uvedeno výše.

(57)  Tyto závazky se týkají zejména uhrazení kupní ceny za hráče, trenéry a pomocné pracovníky a jejich platů a ostatních odměn. Společnost musela platit rovněž příspěvky na sociální zabezpečení za zaměstnance a hradit pořizovací náklady a náklady na údržbu zařízení; tréninkové víkendy; cestovní výdaje vzniklé v souvislosti s přespolními zápasy a tréninkem a pronájem hracích ploch a míst konání.

(58)  Smlouva o spolupráci platná v té době stanovila, že za sponzorské smlouvy, prodej televizních a mediálních práv, poskytování reklamních ploch na stadionu, prodej pomocného vybavení a udělování licencí na toto vybavení a komerční využívání hráčů a názvu a loga klubu odpovídala společnost Bryne Fotball ASA, a nikoli fotbalový klub Bryne FK. Společnost Bryne Fotball ASA odpovídala rovněž za prodej vstupenek na domácí zápasy klubu. Co se týká prodeje a nákupu profesionálních hráčů, ačkoliv toto bylo v čl. 2 odst. 5 smlouvy uvedeno mezi úkoly a povinnostmi fotbalového klubu Bryne FK, za uhrazení kupní ceny a platů hráčů odpovídala společnost Bryne Fotball ASA. Zdá se tudíž, že se v době transakce činnosti, které Kontrolní úřad považoval za činnosti hospodářské povahy, jež mohou ovlivnit obchod a narušit hospodářskou soutěž v EHP, uskutečňovaly v rámci společnosti Bryne Fotball ASA.

(59)  Rozhodnutí Komise ve věci N 558/05 – podpora pro zařízení vykonávající profesionální činnost (Polsko). Ve věci N 234/07 podpora VaVaI (Španělsko) se v bodě 38 rovněž uvádí, že výzkumné organizace, které nevykonávají v prvé řadě hospodářské činnosti, mohou provádět výzkum jménem podniků za úplatu, aniž by byly považovány za podniky za účelem pravidel státní podpory.

---