1)

Lze poskytování audiovizuálních mediálních služeb divákům veřejnoprávní televizí považovat za službu poskytovanou za úplatu ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112/ES (1), je-li financováno státem formou dotací, přičemž diváci za vysílání nehradí žádné poplatky, nebo službu poskytovanou za úplatu ve smyslu tohoto ustanovení nepředstavuje a nespadá proto do oblasti působnosti této směrnice?

2)

Je nutno v případě, že odpověď zní tak, že audiovizuální mediální služby poskytované divákům veřejnoprávní televize spadají do rozsahu působnosti čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112/ES, vycházet z toho, že se jedná o osvobozená plnění ve smyslu čl. 132 odst. 1 písm. q) směrnice, a je přípustná vnitrostátní právní úprava, která tuto činnost osvobozuje pouze z důvodu platby získané ze státního rozpočtu, kterou veřejnoprávní televize dostává, a to bez ohledu na to, zda tato činnost má rovněž obchodní povahu?

3)

Je podle článku 168 směrnice 2006/112/ES přípustná praxe, která nárok na odpočet DPH zaplacené za nákupy podmiňuje nikoli pouze použitím daných nákupů (pro účely zdanitelné, nebo nezdanitelné činnosti), nýbrž rovněž způsobem financování těchto nákupů, a to jednak z vlastních příjmů (reklamní služby aj.) a jednak ze státních subvencí, a která nárok na plný odpočet DPH přiznává pouze v případě nákupů financovaných z vlastních příjmů, a nikoli u nákupů financovaných ze státních dotací, přičemž je požadováno jejich rozlišování?

4)

V případě, že se má za to, že činnost veřejnoprávní televize sestává ze zdanitelných a osvobozených plnění, a že se přihlíží k jejímu smíšenému financování: Jaký rozsah má nárok na odpočet DPH v případě těchto nákupů a jaká kritéria se použijí pro jeho určení?