Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 62019CN0791

Věc C-791/19: Žaloba podaná dne 25. října 2019 – Evropská komise v. Polská republika

Úř. věst. C 413, 9.12.2019, p. 36–37 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

9.12.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 413/36

Žaloba podaná dne 25. října 2019 – Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-791/19)

(2019/C 413/44)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: K. Banks, H. Krämer, S. L. Kalėda, zmocněnci)

Žalovaná: Polská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

1)

určil, že Polská republika tím, že

—

umožňuje, aby obsah soudních rozhodnutí mohl být kvalifikován jako kárné provinění soudců obecných soudů (čl. 107 odst. 1 zákona o organizaci obecných soudů a čl. 97 odst. 1 a 3 zákona o Nejvyšším soudu),

—

nezaručuje nezávislost a nestrannost kárného senátu Nejvyššího soudu, jemuž přísluší přezkum rozhodnutí vydaných v kárných řízeních se soudci (čl. 3 bod 5, článek 27 a čl. 73 odst. 1 zákona o Nejvyšším soudu, ve spojení s článkem 9a zákona o státní radě soudnictví),

—

uděluje předsedovi kárného senátu Nejvyššího soudu diskreční pravomoc při jmenování příslušného prvostupňového kárného soudu ve věcech týkajících se soudců obecných soudů (čl. 110 odst. 3 a čl. 114 odst. 7 zákona o organizaci obecných soudů), a tudíž nezaručuje, aby byly kárné věci projednávány soudem „zřízeným zákonem“, a

—

uděluje ministrovi spravedlnosti pravomoc jmenovat kárného zmocněnce ministra spravedlnosti (článek 112b zákona o organizaci obecných soudů), a tudíž nezaručuje, aby byly kárné věci se soudci obecných soudů projednávány v přiměřené lhůtě, a stanoví, že úkony související s ustanovením právního zástupce a s převzetím obhajoby tímto právním zástupcem nestaví běh kárného řízení (článek 113a zákona o organizaci obecných soudů) a že kárný soud vede řízení i v případě odůvodněné nepřítomnosti kárně obviněného soudce, který byl uvědomen, nebo jeho právního zástupce (čl. 115a odst. 3 zákona o organizaci obecných soudů), a tudíž nezajišťuje právo na obhajobu kárně obviněných soudců obecných soudů,

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU; a tím, že

—

umožňuje, aby právo soudů předkládat Soudnímu dvoru žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce bylo omezeno možností zahájit kárné řízení,

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 267 druhého a třetího pododstavce SFEU;

2)

uložil Polské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Pokud jde zaprvé o porušení čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU, Komise tvrdí, že sporná ustanovení i) umožňují, aby obsah soudních rozhodnutí mohl být kvalifikován jako kárné provinění, ii) nezaručují nezávislost a nestrannost kárného senátu Nejvyššího soudu, jemuž přísluší přezkum rozhodnutí vydaných v kárných řízeních, iii) udělují předsedovi kárného senátu Nejvyššího soudu diskreční pravomoci při jmenování příslušného prvostupňového kárného soudu ve věcech týkajících se soudců obecných soudů, a tudíž nezaručují, aby byly kárné věci projednávány soudem „zřízeným zákonem“, iv) nezaručují, aby kárné věci se soudci obecných soudů byly projednávány v přiměřené lhůtě, a nezaručují ani právo na obhajobu kárně obviněného soudce.

Pokud jde zadruhé o porušení čl. 267 druhého a třetího pododstavce SFEU, Komise tvrdí, že sporná vnitrostátní ustanovení umožňují, aby bylo právo soudů předkládat Soudnímu dvoru žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce omezeno možností zahájit kárné řízení.

Top