1.

Je vnitrostátní právní úprava, podle které se cena akcie pro účely povinné nabídky zpětného odkupu vypočítá jako podíl čistých aktiv cílové společnosti (včetně nekontrolních – menšinových – podílů) počtem vydaných akcií, v rozporu se správným uplatněním článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (1)?

2.

V případě záporné odpovědi na první otázku, tedy že čistá aktiva cílové společnosti nemají zahrnovat nekontrolní či menšinové podíly, lze za jasně určenou ve smyslu čl. 5 odst. 4 druhého pododstavce směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí považovat metodu stanovení ceny akcie, pro jejíž pochopení je nutné uplatnit jednu z metod soudcovského dotváření práva, a sice teleologickou redukci?

3.

Je s čl. 5 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí, tedy se stanovováním spravedlivé ceny, v souladu právní úprava, která stanoví, že je třeba zvolit nejvyšší cenu mezi těmito třemi možnými variantami:

4.

Je-li výsledkem metody výpočtu stanovené vnitrostátním právem s využitím prostoru pro uvážení poskytnutého [členským státům] článkem 5 odst. 4 druhým pododstavcem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí cena vyšší než podle čl. 5 odst. 4 prvního pododstavce, je v souladu s cílem směrnice zvolit vždy nejvyšší cenu?

5.

Vznikne-li v důsledku nesprávného uplatnění práva Evropské unie jednotlivci škoda, lze vnitrostátním právem stanovit omezení náhrady uvedené škody, pokud se toto omezení vztahuje na škodu vzniklou nesprávným uplatněním vnitrostátního práva i na škodu vzniklou nesprávným uplatněním unijního práva?

6.

Přiznávají ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí použitelná v projednávané věci práva jednotlivcům, tedy je splněna příslušná podmínka vzniku odpovědnosti státu?