1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že zpráva o výpočtu velikosti malého a středního podniku připojená k napadenému rozhodnutí odkazuje na její propojení se společností ERCROS v letech 2013 a 2014, přičemž autor zprávy nepřihlíží k tak důležité skutečnosti, jako je to, že žalobkyně byla založena v roce 2015 s kapitálem 3 000 eur, což je minimální zákonem požadovaný kapitál podle španělských právních předpisů. Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že pro kvalifikaci nové společnosti jako „malého podniku“ byl rozhodující údaj o jejím kapitálu, jelikož EQO skutečně splňovala kritéria stanovená platnou právní úpravou, přičemž podíl společnosti ERCROS v této společnosti ji v žádném případě nemohl změnit na „velký podnik“.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že ERCROS byla jediným společníkem v EQO v období od založení společnosti (18. února 2015) a převodem podílů ve společnosti na společnost SALINAS DEL ODIEL (2. června 2015), a to pouze dočasně a účelově, aby usnadnila převod vlastnictví společnosti EQO na jejího konečného příjemce, společnost SALINAS DEL ODIEL.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že na konci hospodářského roku 2015 již nebyla EQO ve vlastnictví, přímo ani nepřímo, společnosti ERCROS (považované za „velký podnik“), a byla ve vlastnictví společnosti SALINAS DE ONIEL (považované za „střední podnik“).

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející toho, že skutečností rozhodnou pro určení velikosti EQO pro účely uplatnění dotčené právní úpravy nemůže být nic jiného než vztah, který měla se společností, jež byla její mateřskou společností na konci roku 2015 – jak vyplývá z roční účetní závěrky za uvedený rok – a nikoliv se společností, která byla mateřskou společností dočasně a účelově během referenčního roku.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že správně měl být uplatněn poplatek pro střední podnik, nikoliv pro velký podnik, jelikož spojení, které je třeba za tím účelem prokázat, je spojení mezi společnostmi EQO a SALINAS DEL ODIEL, a nikoliv mezi společnostmi EQO a ERCROS