7.5.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 161/59

—

zčásti zrušil článek 9 rozhodnutí ECB č. ECB/SSM/2017 – R0MUWSFPU8MPRO8K5P83/248 ze dne 19. prosince 2017 v rozsahu, v jakém stanoví odpočet neodvolatelných platebních příslibů uzavřených s Jednotným fondem pro řešení krizí, vnitrostátními fondy pro řešení krizí a vnitrostátními systémy pojištění vkladů kmenového kapitálu tier na individuálním, subkonsolidovaném a konsolidovaném základě, a to zejména odstavce 9.1, 9.2 a 9.3;

—

uložil ECB náhradu veškerých nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vycházející z nedostatku právního základu napadeného rozhodnutí, jelikož ECB využila svých pravomocí v oblasti obezřetnostního dohledu za účelem uložení obecného opatření, které spadá do pravomoci zákonodárce, a překročila pravomoci, které jsou jí přiznány na základě čl. 4 odst. 1 písm. f) a článku 16 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. 2013, L 287, s. 63).

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení napadeného rozhodnutí, jelikož ECB provedla výklad, který je v rozporu se záměrem unijního zákonodárce v oblasti právních předpisů, které úvěrovým institucím povolují využívat neodvolatelných platebních příslibů za účelem splnění části jejích závazků vůči vnitrostátním fondům pro řešení krizí, Jednotnému fondu pro řešení krizí a vnitrostátním systémům pojištění vkladů, čímž zbavila příslušná ustanovení jejich užitečného účinku. ECB by kromě toho opírala své rozhodnutí o nesprávný výklad evropského a vnitrostátního právního rámce v oblasti provádění, který se vztahuje na neodvolatelné platební přísliby.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí je založeno na nesprávném posouzení a je v rozporu se zásadou řádné správy.