Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62018TN0071

Věc T-71/18: Žaloba podaná dne 8. února 2018 – Itálie v. Komise

Úř. věst. C 112, 26.3.2018, pp. 45–47 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

26.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 112/45


Žaloba podaná dne 8. února 2018 – Itálie v. Komise

(Věc T-71/18)

(2018/C 112/58)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, ve spolupráci s P. Gentilim, avvocato dello Stato)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil oznámení o otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/339/17 – Administrátoři (AD 7) v těchto oborech: 1. Finanční ekonomie 2. Makroekonomie, zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie ze dne 16. listopadu 2017 č. 386 A;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně sedm žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení článků 263, 264 a 266 SFEU v rozsahu, v němž Komise porušila rozsudek Soudního dvora ve věci C-566/10 P, jakož i rozsudek Tribunálu ve spojených věcech T-124/13 a T-191/13, ve kterých bylo rozhodnuto, že oznámení o otevřených výběrových řízeních, která omezují jazyky, které si uchazeči v otevřených výběrových řízeních mohou zvolit jako druhý jazyk, na angličtinu, francouzštinu a němčinu, jsou protiprávní.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 342 SFEU a článků 1 a 6 nařízení (EHS) č. 1/1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení článku 12 ES, nyní článek 18 SFEU, článku 22 Listiny základních práv Evropské unie, čl. 6 odst. 3 SEU, čl. 1 odst. 2 a 3 přílohy III služebního řádu, článků 1 a 6 nařízení č. 1/58, čl. 1d odst. 1 a 6, čl. 27 odst. 2 a čl. 28 písm. f služebního řádu v rozsahu, v němž uvedená ustanovení zakazují ukládat evropským občanům a samotným úředníkům evropských orgánů jazyková omezení, která nejsou obecně a objektivně stanovena vnitřními předpisy orgánů ve smyslu článku 6 nařízení č. 1/58 a která nebyla dosud přijata a zakazují zavést taková omezení, pokud pro to neexistuje zvláštní a odůvodněný zájem služby.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 6 odst. 3 SEU v rozsahu, v němž zakotvuje zásadu ochrany legitimního očekávání jako základní právo vyplývající z ústavních tradic společných členským státům.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci a porušení hmotněprávních ustanovení týkajících se povahy a účelu oznámení o výběrových řízeních v rozsahu, v němž předběžným a obecným omezením jazyků, které je možné si zvolit jako druhý jazyk, na tři jazyky, Komise ve skutečnosti předčasně přistoupila ve fázi oznámení a podmínek přijetí k ověřování jazykových znalostí uchazečů, které se má uskutečnit až v rámci výběrového řízení. Jazykové znalosti se tak staly rozhodující v porovnání s odbornými znalostmi.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z porušení článku 18 a čl. 24 odst. 4 SFEU, článku 22 Listiny základních práv Evropské unie, článku 2 nařízení č. 1/58 a článku 1d odst. 1 a 6 služebního řádu v rozsahu, v němž stanovením podmínky, že žádosti o účast musí být povinně zaslány v angličtině, francouzštině nebo v němčině a že EPSO v témže jazyce zašle uchazečům oznámení o průběhu výběrového řízení, Komise porušila právo občanů Unie komunikovat ve vlastním jazyce s orgány a vytvořila další diskriminaci osob, které dostatečně neovládají tyto tři jazyky.

7.

Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení článků 1 a 6 nařízení č. 1/58, čl. 1d odst. 1 a 6, a čl. 28 písm. f) služebního řádu, čl. 1 odst. 1 písm. f) přílohy III služebního řádu a čl. 296 druhého podstavce SFEU (nedostatečné odůvodnění), jakož i porušení zásady proporcionality a zkreslení skutkového stavu.

Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že odůvodnění uvedené Komisí zkresluje skutkový stav, jelikož tomu není tak, že by tyto tři jazyky byly nejvíc používány při překladu dokumentů v rámci orgánů; toto odůvodnění je navíc nepřiměřené v porovnání s omezením základního práva, jako je právo na zákaz jazykové diskriminace. V každém případě k zajištění promptního překladu uvnitř orgánů existují méně restriktivní systémy.


Top