Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62016CA0013

    Věc C-13/16: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. května 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Augstākā tiesa – Lotyšsko) – Valsts policijas Rīgas reģiona pārvaldes Kārtības policijas pārvalde v. Rīgas pašvaldības SIA „Rīgas satiksme“ „Řízení o předběžné otázce — Směrnice 95/46/ES — Článek 7 písm. f) — Osobní údaje — Podmínky pro zákonnost zpracování osobních údajů — Pojem ‚nezbytnost pro uskutečnění oprávněných zájmů třetí osoby‘ — Žádost o sdělení osobních údajů osoby odpovědné za dopravní nehodu za účelem uplatnění právního nároku před soudem — Povinnost správce vyhovět takové žádosti — Neexistence“

    Úř. věst. C 213, 3.7.2017, p. 11–11 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    3.7.2017   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 213/11


    Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. května 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Augstākā tiesa – Lotyšsko) – Valsts policijas Rīgas reģiona pārvaldes Kārtības policijas pārvalde v. Rīgas pašvaldības SIA „Rīgas satiksme“

    (Věc C-13/16) (1)

    („Řízení o předběžné otázce - Směrnice 95/46/ES - Článek 7 písm. f) - Osobní údaje - Podmínky pro zákonnost zpracování osobních údajů - Pojem ‚nezbytnost pro uskutečnění oprávněných zájmů třetí osoby‘ - Žádost o sdělení osobních údajů osoby odpovědné za dopravní nehodu za účelem uplatnění právního nároku před soudem - Povinnost správce vyhovět takové žádosti - Neexistence“)

    (2017/C 213/10)

    Jednací jazyk: lotyština

    Předkládající soud

    Augstākā tiesa

    Účastníci původního řízení

    Žalobce: Valsts policijas Rīgas reģiona pārvaldes Kārtības policijas pārvalde

    Žalovaný: Rīgas pašvaldības SIA „Rīgas satiksme“

    Výrok

    Článek 7 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů musí být vykládán v tom smyslu, že nestanoví povinnost sdělit osobní údaje třetí osobě, aby mohla podat žalobu na náhradu škody k občanskoprávnímu soudu v souvislosti se škodou způsobenou osobou, na kterou se vztahuje ochrana těchto údajů. Článek 7 písm. f) této směrnice však nebrání takovému sdělení na základě vnitrostátního práva.


    (1)  Úř. věst. C 111, 29.3.2016.


    Top