Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62014TN0380

    Věc T-380/14: Žaloba podaná dne 30. května 2014 – Pshonka v. Rada

    Úř. věst. C 261, 11.8.2014, p. 37–38 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    11.8.2014   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 261/37


    Žaloba podaná dne 30. května 2014 – Pshonka v. Rada

    (Věc T-380/14)

    2014/C 261/62

    Jednací jazyk: angličtina

    Účastníci řízení

    Žalobce: Artem Viktorovych Pshonka (Moskva, Rusko) (zástupci: C. Constantina a J.-M. Reymond, advokáti)

    Žalovaná: Rada Evropské unie

    Návrhová žádání

    Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

    na základě článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) zčásti zrušil rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 a nařízení Rady č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 v rozsahu, v němž se týkají žalobce, a nařídil konkrétně:

    odstranění jména žalobce z Přílohy I k nařízení Rady č. 208/2014 ze dne 5. března 2014;

    odstranění jména žalobce z Přílohy I k rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014;

    na základě článku 263 SFEU zčásti zrušil rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 a nařízení Rady č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 v rozsahu, v němž nejsou v souladu se Společným návrhem;

    uložil Radě náhradu nákladů řízení.

    Žalobní důvody a hlavní argumenty

    Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

    1.

    První žalobní důvod spočívá v nedostatku pravomoci Rady a porušení přirozených soudcovských pravomocí, jelikož:

    přijetím sporného nařízení byl porušen postup stanovený v čl. 215 odst. 2 SFEU, neboť nařízení rozšiřuje působnost omezujících opatření ve srovnání se společným návrhem vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise, z něhož nařízení vychází;

    uvedení žalobce na seznam vede k pranýřování jedince, vůči němuž nebyl veden řádný proces a který nebyl odsouzen příslušným soudem.

    2.

    Druhý žalobní důvod spočívá v nesprávném posouzení skutkového stavu. Žalobce tvrdí, že proti němu nebylo zahájeno vyšetřování v souvislosti se zpronevěrou ukrajinských státních prostředků a/nebo jejich ilegálního převodu mimo Ukrajinu před přijetím či k okamžiku přijetí napadených opatření. Žalobce dále tvrdí, že i kdyby údajné vyšetřování probíhalo, nemělo faktický ani právní základ a bylo motivováno výlučně politicky. Žalobce konečně tvrdí, že důvody pro uvedení žalobce na seznam, které Rada uvedla, nesplňují podmínky stanovené spornými opatřeními a nejsou podložené důkazy.

    3.

    Třetí žalobní důvod spočívá v porušení základních práv žalobce. Žalobce tvrdí, že:

    Rada v rozporu s článkem 296 SFEU nesdělila žalobci individuální a konkrétní faktické a právní důvody;

    žalobci nebylo dáno právo seznámit Radu s jeho stanoviskem;

    napadená opatření označují žalobce jako osobu odpovědnou za zneužití ukrajinských státních prostředků bez jakéhokoli rozsudku či důkazu, což je v rozporu s právem žalobce na presumpci neviny do doby, než se prokáže jeho vina;

    žalobce nebyl informován o důkazech použitých proti němu, takže je nemohl zpochybnit před soudem, což je v rozporu s jeho právem na účinné prostředky nápravy;

    žalobce byl přímo omezen ve svém právu na vlastnictví;

    sporné sankce jsou nepřiměřené v poměru k okolnostem věci a dostupným důkazům a

    způsob, kterým je žalobce popsán ve sporných opatřeních, vážně poškozuje jeho pověst.


    Top