Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62014CA0005

    Věc C-5/14: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 4. června 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Hamburg – Německo) – Kernkraftwerke Lippe-Ems GmbH v. Hauptzollamt Osnabrück „Řízení o předběžné otázce — Článek 267 SFEU — Incidenční řízení kontroly ústavnosti — Zkoumání souladu vnitrostátního zákona s právem Evropské unie a ústavou dotčeného členského státu — Možnost vnitrostátního soudu předložit Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Vnitrostátní právní úprava stanovící daň z užívání jaderného paliva — Směrnice 2003/96/ES a 2008/118/ES — Článek 107 SFEU — Články 93 AE, 191 AE a 192 AE“

    Úř. věst. C 236, 20.7.2015, p. 13–13 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    20.7.2015   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 236/13


    Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 4. června 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Hamburg – Německo) – Kernkraftwerke Lippe-Ems GmbH v. Hauptzollamt Osnabrück

    (Věc C-5/14) (1)

    („Řízení o předběžné otázce - Článek 267 SFEU - Incidenční řízení kontroly ústavnosti - Zkoumání souladu vnitrostátního zákona s právem Evropské unie a ústavou dotčeného členského státu - Možnost vnitrostátního soudu předložit Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Vnitrostátní právní úprava stanovící daň z užívání jaderného paliva - Směrnice 2003/96/ES a 2008/118/ES - Článek 107 SFEU - Články 93 AE, 191 AE a 192 AE“)

    (2015/C 236/17)

    Jednací jazyk: němčina

    Předkládající soud

    Finanzgericht Hamburg

    Účastníci původního řízení

    Žalobkyně: Kernkraftwerke Lippe-Ems GmbH

    Žalovaný: Hauptzollamt Osnabrück

    Výrok

    1)

    Článek 267 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že vnitrostátní soud, který má pochybnosti o slučitelnosti vnitrostátní právní úpravy s právem Evropské unie i ústavou dotčeného členského státu, se může obrátit na Soudní dvůr Evropské unie s otázkami týkajícími se výkladu či platnosti tohoto práva a není případně této povinnosti zproštěn z důvodu, že před vnitrostátním soudem pověřeným provést kontrolu ústavnosti tohoto zákona probíhá incidenční řízení kontroly ústavnosti.

    2)

    Článek 14 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, a čl. 1 odst. 1 a 2 směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, která zavádí daň z užívání jaderného paliva k průmyslové výrobě elektřiny.

    3)

    Článek 107 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, která zavádí daň z užívání jaderného paliva k průmyslové výrobě elektřiny.

    4)

    Článek 93 odst. 1 AE, článek 191 AE ve spojení s čl. 3 odst. 1 protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie připojenému ke smlouvám o EU, FEU a ESAE, jakož i čl. 192 odst. 2 AE ve spojení s čl. 1 odst. 2 AE a článkem 2 písm. d) AE musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, která zavádí daň z užívání jaderného paliva k průmyslové výrobě elektřiny.


    (1)  Úř. věst. C 85, 22.3.2014.


    Top