Vælg de eksperimentelle funktioner, som du ønsker at prøve

Dette dokument er et uddrag fra EUR-Lex

Dokument 62012TN0001

Věc T-1/12: Žaloba podaná dne 2. ledna 2012 — Francie v. Komise

Úř. věst. C 80, 17.3.2012, s. 20–21 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

17.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 80/20


Žaloba podaná dne 2. ledna 2012 — Francie v. Komise

(Věc T-1/12)

2012/C 80/35

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Francouzská republika (zástupci: E. Belliard, G. de Bergues a J. Gstalter, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil napadené rozhodnutí v plném rozsahu;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí K(2011) 7808 v konečném znění ze dne 24. října 2011, kterým Komise prohlásila za neslučitelné s vnitřním trhem podpory na restrukturalizaci zamýšlené francouzskými orgány ve prospěch SeaFrance SA ve formě zvýšení základního kapitálu a půjček poskytnutých ze strany SNCF ve prospěch SeaFrance.

Na podporu žaloby se žalobkyně dovolává čtyř žalobních důvodů.

1)

První žalobní důvod vycházející z nerespektování pojmu státní podpory ve smyslu článku 107 SFEU, jelikož Komise měla za to, že obezřetnost obou zamýšlených půjček od SNCF měla být posouzena společně s podporou na záchranu a restrukturalizaci. Tento žalobní důvod se dělí na dvě části, které se zakládají:

jednak na skutečnosti, že Komise nesprávně vyložila rozsudek Tribunálu ze dne 15. září 1998, BP Chemicals v. Komise (T-11/95, Recueil, s. II-3235), a

jednak podpůrně na skutečnosti, že Komise uvedený rozsudek Tribunálu neprávně použila.

2)

Druhý žalobní důvod vycházející z nerespektování pojmu státní podpory ve smyslu článku 107 SFEU, jelikož Komise měla nadto za to, že francouzské orgány neprokázaly, že obě zamýšlené půjčky od SNCF — posuzovány jednotlivě — byly poskytnuty za tržních podmínek. Tento žalobní důvod se dělí na dvě části, které se zakládají:

jednak na skutečnosti, že Komise nesprávně vyloučila použití sdělení Komise ze dne 19. ledna 2008 o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (1) ve vztahu k oběma dotčeným půjčkám, a

jednak na skutečnosti, že měla Komise nesprávně za to, že aby byla výše úroku z dotčených půjček v souladu s tržními podmínkami, musela by se pohybovat ve výši okolo 14 %.

3)

Třetí žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, jelikož Komise měla za to, že podpora na restrukturalizaci je neslučitelná s čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU vykládaným ve světle pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci.

4)

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení článku 345 SFEU, který stanoví, že se Smlouvy nijak nedotýkají úpravy vlastnictví uplatňované v členských státech.


(1)  Úř. věst. C 14, s. 6.


Op