Zpravodaj:

John COMER

Spoluzpravodaj:

Thomas KATTNIG

Poradci	Frank ALLEN (pro zpravodaje) Marisa HERZOG-PERCHTOLD (pro spoluzpravodaje)
Žádost o vypracování stanoviska	žádost dánského předsednictví Rady EU 7. 2. 2025
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato v sekci	4. 9. 2025
Přijato na plenárním zasedání	18. 9. 2025
Plenární zasedání č.	599
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	111/4/10

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá avizované vypracování vůbec prvního plánu cenově dostupného bydlení a jmenování komisaře pro bydlení. Je nezbytné, aby tento komisař zmíněný plán cenově dostupného bydlení co nejdříve připravil a zveřejnil, a bylo tak možné urychleně pokročit v řešení krize v oblasti bydlení. Má-li být tato nová iniciativa úspěšná, je rovněž zapotřebí, aby vůbec první pracovní skupina zaměřená na bydlení, jež má Evropský plán cenově dostupného bydlení vypracovat a provádět iniciativy, které s touto politikou souvisejí, měla nezbytné pravomoci a pověření.

1.2

EHSV vyzývá Komisi, aby vypracovala akční plán na prosazování základního práva na bydlení, a zdůrazňuje, že toto právo musí být formálně zakotveno v primárním právu EU.

1.3

EHSV zdůrazňuje, že je naléhavě nutné řešit nedostatek cenově dostupného a udržitelného bydlení v EU koordinovaně, přičemž je však nezbytné respektovat zásadu subsidiarity, neboť bytová politika je stále v prvé řadě v kompetenci členských států.

1.4

Je třeba reformovat pravidla státní podpory, aby byl umožněn rozsáhlejší přístup k sociálnímu bydlení. Současná definice služby obecného hospodářského zájmu nebere v potaz klíčové skupiny a omezuje schopnost členských států reagovat na rostoucí poptávku.

1.5

EHSV apeluje na Evropskou komisi, aby spolu s členskými státy vyvinula koordinovanou iniciativu s cílem regulovat krátkodobé pronájmy. Nezbytným předpokladem pro zajištění práva na bydlení a přístupu k cenově dostupnému bydlení pro všechny je transparentní výměna dat, přijetí opatření zaměřených konkrétně na dané území a přísný dohled nad spekulativními investicemi a daňovými úniky.

1.6

EHSV doporučuje, aby všechny členské státy zavedly programy „bydlení jako priorita“, které by řešily problém bezdomovectví, a snížily tak sociální nerovnosti a deprivaci.

1.7

EHSV má za to, že je třeba vypracovat akční plán EU pro bydlení s cílem vytvořit soudržnou politiku zaměřenou na řešení krize v oblasti bydlení. Prvořadý důraz by v tomto plánu měl být kladen na vypracování nové evropské dohody o cenově dostupném a udržitelném bydlení a rovněž na to, aby veřejní a neziskoví poskytovatelé i poskytovatelé generující pouze omezený zisk měli díky navrhované celoevropské investiční platformě Evropské investiční banky (EIB) přístup k dlouhodobému evropskému financování.

1.8

Neziskové poskytovatele bydlení i poskytovatele generující pouze omezený zisk musí veřejné orgány podporovat tím, že zlepší přístup k cenově dostupným pozemkům a financování, budou poskytovat daňové pobídky a zajistí účinnější a rychlejší územní řízení a vydávání stavebního povolení. Aby bylo možné zajistit všem obyvatelům cenově dostupné bydlení, je nutné zapojit všechny příslušné subjekty. EHSV vyzývá k mobilizaci soukromých i veřejných investic, k lepšímu přístupu k hypotečním úvěrům pro domácnosti a mladé lidi, ke zjednodušení podmínek pro činnost stavebních podniků z právního i správního hlediska, k větší podpoře výzkumu a inovací a k tomu, aby všechny příslušné subjekty dále zvyšovaly atraktivitu stavebního průmyslu.

1.9

EHSV doporučuje zvýšit veřejné investice do přístupného, sociálního a cenově dostupného bydlení, na které by se neměla vztahovat pravidla Paktu o stabilitě a růstu týkající se zadlužení.

1.10

EHSV se domnívá, že je třeba výrazně zvýšit úroveň digitalizace v odvětví bydlení. Politika soudržnosti by podle něj měla sloužit jako hlavní rámec pro koordinaci doplňkových nástrojů a mobilizovat veřejný a soukromý kapitál k hledání řešení dostupného bydlení, přičemž EIB by měla hrát ústřední roli při vývoji finančních nástrojů přizpůsobených různým regionálním potřebám. Je nezbytné mobilizovat za tímto účelem větší množství soukromých investic.

1.11

EHSV rovněž prosazuje „dluhopisy na bydlení“ jakožto investiční nástroj, který by bankám i jednotlivcům v EU umožnil vynaložit svůj kapitál na investice do bydlení.

1.12

Každý členský stát musí urychleně revidovat a dokončit svůj národní rámec územního plánování. Veškeré překážky, které příliš brzdí vydávání stavebních povolení na výstavbu bydlení, je třeba urychleně odstranit.

1.13

Ve všech programech zaměřených bydlení je nutné pamatovat rovněž na osoby se zdravotním postižením, aby kromě cenově dostupného a udržitelného bydlení bylo zajištěno také bydlení přístupné. Stejně tak by bylo vhodné zahrnout ukazatele týkající se bydlení do národních programů reforem a do programů stability a konvergenčních programů.

1.14

Členské státy musí řešit energetickou chudobu tím, že budou investovat do obnovitelných zdrojů energie, aby tak snížily náklady i emise. V zájmu trvalého zajištění cenové dostupnosti a udržitelnosti by nové budovy měly být vybaveny systémy využívajícími energii z obnovitelných zdrojů.

1.15

Při převádění zemědělské půdy na stavební pozemky je nutné postupovat uvážlivě a rovněž je zapotřebí omezit spekulace s pozemky a jejich hromadění. Za prioritu je třeba považovat renovaci stávajících budov a objektů, jež se nacházejí na opuštěných a chátrajících průmyslových pozemcích.

2.   Úvod

2.1

Dánské předsednictví Rady EU požádalo EHSV, aby vypracoval průzkumné stanovisko k Evropskému plánu cenově dostupného bydlení, který avizovala Evropská komise, a to s ohledem na případné prolínání a spolupůsobení politik v oblasti bydlení a sociálního začleňování, včetně toho, jak mohou EU a její členské státy zlepšit sociální a cenově dostupné bydlení a zajistit, aby bylo inkluzivní a zároveň udržitelné.

2.2

V roce 2023 žilo v EU 10,6 % městského obyvatelstva v domácnostech, které více než 40 % svého disponibilního příjmu vydávaly na bydlení. Ve venkovských oblastech šlo o 7 % obyvatelstva (1). Zatížení příliš vysokými náklady na bydlení přitom dále narůstá. Tento trend je však sociálně i ekonomicky neúnosný.

2.3

EHSV přijal nedávno několik stanovisek, v nichž se zabývá krizí v oblasti bydlení v EU. Jde například o stanovisko TEN/841 s názvem Důstojné, udržitelné a cenově dostupné sociální bydlení v EU (2).

2.4

Pandemie COVID-19 a útočná válka Ruska proti Ukrajině v kombinaci s dalšími faktory způsobily v oblasti bydlení vážné problémy. Tuto krizi dále umocnily také vyšší stavební náklady, narušení dodavatelského řetězce a restriktivní úvěrová politika bank. K nedostatku cenově dostupného bydlení pak přispěl rovněž všeobecný útlum bytové výstavby v celé EU (3). Tento nedostatek má negativní dopad na zdraví, prohlubuje nerovnosti a vede k tomu, že mladí lidé odkládají založení rodiny, což má dopad na porodnost v EU.

2.5

Náklady na bydlení se zvýšily podstatně rychleji než mzdy. Tento rostoucí rozdíl mezi příjmy a náklady na bydlení spolu s celkovou krizí životních nákladů neutěšenou situaci v oblasti bydlení jen dále zhoršil. Celkovou situaci pak komplikují strukturální faktory, jako jsou demografické změny nebo rostoucí počet domácností v důsledku rozmanitějšího způsobu bydlení a měnící se rodinné struktury.

2.6

V letech 2010 až 2023 vzrostly ceny stavebních prací při výstavbě nových obytných domů v EU o 52 % (4). Přibližně 17 % obyvatel EU žilo v té době v přeplněných domácnostech a 11 % nemohlo své domovy kvůli energetické chudobě dostatečně vytápět. Z údajů Eurostatu z října 2024 vyplývá, že nájemné se v předchozím roce zvýšilo o 3 %, zatímco ceny obytných nemovitostí se zvýšily o 2,9 % a od roku 2010 se v devíti členských státech EU více než zdvojnásobily.

2.7

Krátkodobé pronájmy výrazně zvyšují náklady na bydlení a snižují ve městech v EU dostupnost bydlení určeného k dlouhodobému pronájmu. Pro ochranu práv místních obyvatel na bydlení a řešení rozsáhlejších problémů a nerovností v oblasti bydlení je nezbytná účinná regulace, včetně zajištění transparentnosti dat, uplatňovaní opatření odpovídajících té které lokalitě a boje proti spekulativním investicím a daňovým únikům.

2.8

Trhy s bydlením přitahují v celé Evropě stále více kapitálu, neboť bydlení nabízí stabilitu, jistotu a předvídatelné výnosy. V mnoha členských státech je značná část nájemního bydlení poskytována individuálními střadateli, zatímco institucionální investoři považují bydlení stále častěji za finanční aktivum. Vzhledem k tomuto dvojímu vývojovému trendu je třeba zajistit vyvážený poměr mezi ekonomickou a sociální funkcí bydlení. Nájemní bydlení má i nadále zásadní význam pro uspokojení potřeb značné části obyvatelstva, přičemž představuje příležitosti pro vlastníky. Financializace bydlení zároveň zvyšuje ceny a omezuje jeho cenovou dostupnost (5). Jedním ze způsobů, jak tyto aspekty sladit, je posílit odvětví nájemního bydlení, a to veřejného, neziskového i toho, jež generuje pouze omezený zisk, pomocí nájemného vycházejícího z nákladů a zároveň zajistit, aby se regulací omezily spekulativní investice, podporovaly dlouhodobé a stabilní výnosy a chránila úloha bydlení jakožto veřejného statku.

2.9

Přístup k cenově dostupnému, odpovídajícímu, udržitelnému, přístupnému, inkluzivnímu a odolnému bydlení představuje sociální potřebu, ale i sociální právo a je jednou z klíčových zásad evropského pilíře sociálních práv. Je rovněž v souladu s Všeobecnou deklarací lidských práv OSN, Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030, Ženevskou chartou OSN o udržitelném bydlení a Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením. Uznáno je rovněž v revidované Evropské sociální chartě Rady Evropy a v Listině základních práv Evropské unie. V praxi je to však s právem na bydlení v každé části EU jinak.

3.   Obecné připomínky

3.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá avizované vypracování vůbec prvního plánu cenově dostupného bydlení a jmenování komisaře pro bydlení.

3.2

Je při tom třeba vzít v úvahu sociální faktory, jako jsou přístupnost, cenová dostupnost, kvalita, infrastruktura a začlenění všech členů společnosti. K zajištění stabilního bydlení jsou zapotřebí opatření, jako například ochrana před nuceným vystěhováním pro nájemníky, kteří jednají v dobré víře a plní své povinnosti, a to zejména jsou-li pronajímateli komerční nebo institucionální subjekty, v jejichž případě by taková opatření měla být povinná. Pronajímatelé musí rovněž plnit své povinnosti a plně respektovat práva nájemců.

3.3

V rámci bytové politiky je nutné pamatovat rovněž na vzdělávání, zaměstnanost a místní hospodářský rozvoj. Rostoucí náklady na bydlení snižují kupní sílu nájemníků i vlastníků nemovitostí určených k bydlení, neboť nejsou kompenzovány výdaji pronajímatelů, což má na hospodářství negativní dopad (6). Náklady na výstavbu a údržbu spolu s rostoucími cenami pozemků vedly v posledních letech v odvětví bydlení ke značnému zvýšení finančního tlaku.

3.4

Pokud jde o environmentální faktory, zásadní význam má správné hospodaření s vodou a nakládání s odpady a zajištění zelených ploch. Prioritou je řešit energetickou chudobu, k čemuž je zapotřebí snížit náklady na energii. Zároveň je nutné omezit emise, čehož lze dosáhnout mj. investováním do obnovitelných zdrojů energie (solární, větrné, geotermální) a zavedením špičkových technologií v oblasti energetické účinnosti.

3.5

Při změnách způsobu využití zemědělské půdy je nezbytné postupovat velmi obezřetně a rovněž je zapotřebí omezit spekulace s touto půdou. V prvé řadě je třeba se soustředit na renovaci stávajících budov, změnu určení nebytových prostor a regeneraci opuštěných a chátrajících průmyslových pozemků či objektů. V zájmu dlouhodobé cenové dostupnosti musí být zajištěno, že v rámci územního plánování bude dostatečný počet vhodně umístěných pozemků za přijatelnou cenu vyhrazen pro cenově dostupné sociální bydlení, a to zejména pro neziskové poskytovatele nebo poskytovatele generující pouze omezený zisk.

4.   Další kroky

4.1

Rozdělení pravomocí v oblasti bydlení mezi EU a členské státy je složité a jeho charakter výrazně ovlivňuje zásada subsidiarity. EHSV by chtěl upozornit, že politika v oblasti bydlení sice spadá do kompetence členských států, je však naléhavě nutné, aby EU reagovala koordinovaným způsobem a snažila se řešit problém nedostatku cenově dostupného a udržitelného bydlení. Krizi v oblasti bydlení dále zhoršuje nedostatečná nabídka udržitelného a cenově dostupného bydlení v poměru k poptávce. Je proto nutné využít všech možných prostředků k tomu, aby se zvýšil objem cenově dostupného bydlení určeného ke koupi či pronájmu. K tomu je zapotřebí zapojit všechny příslušné subjekty, tj. veřejné, neziskové i soukromé poskytovatele bydlení.

4.2

V zájmu stanovení soudržné a účinné bytové politiky doporučuje EHSV přijmout akční plán EU pro bydlení, jehož prioritou by bylo uzavření nové komplexní evropské dohody o cenově dostupném a udržitelném bydlení. Veřejní a neziskoví poskytovatelé bydlení i poskytovatelé generující pouze omezený zisk by měli mít možnost využívat dlouhodobé evropské financování, jež má umožnit navrhovaná celoevropská investiční platforma EIB.

4.3

Navrhovaný akční plán by měl obsahovat pokyny pro členské státy, jak pomocí územního plánování podpořit udržitelný rozvoj měst. Konkrétně je k tomu například zapotřebí podporovat městskou mobilitu a zajistit při tom, aby obyvatelé měst mohli i nadále využívat všechny veřejné služby, dopravní infrastrukturu i zelené plochy.

4.4

Jak stojí ve stanovisku TEN/841, EHSV se domnívá, že by mělo být snazší získat přístup ke stávajícím 19 unijním podpůrným nástrojům a zdrojům financování – s jasnými podmínkami spojenými s kritérii dostupnosti –, a to vytvořením fondu pro transformaci, který by harmonizoval všechny stávající nástroje.

4.5

EHSV vítá záměr Komise vytvořit společně s EIB celoevropskou investiční platformu pro cenově dostupné a udržitelné bydlení, k čemuž bude mimo jiné zapotřebí upravit pravidla státní podpory, připravit vůbec první Evropský plán pro cenově dostupné bydlení a vypracovat strategii v oblasti bydlení, která by podpořila nabídku. V této souvislosti EHSV oceňuje zřízení nové pracovní skupiny pro bydlení. Úkolem komisaře je vypracovat akční plán a vyhlásit stav bytové nouze. Mělo by být jednoznačně stanoveno, že všichni občané Unie mají základní právo na odpovídající a cenově dostupné bydlení, které musí vycházet z právních předpisů a být zakotveno v primárním právu EU. Definice cenově dostupného bydlení by měla vycházet z předpokladu, že náklady na tento typ bydlení nesmí přesáhnout 25 % disponibilního příjmu domácnosti.

4.6

EU nemá v oblasti bytové politiky přímé pravomoci, hraje však významnou úlohu při utváření strategie týkající se bydlení, a to prostřednictvím iniciativ, jako je směrnice o energetické náročnosti budov, nový evropský Bauhaus nebo renovační vlna. Smyslem těchto iniciativ je zajištění cenové dostupnosti, udržitelnosti a sociálního začlenění.

4.7

K uspokojení potřeb EU v oblasti bydlení je zapotřebí, aby v oblastech, kde počet obyvatel roste, byl dostatek stavebních pozemků. Nařízení o obnově přírody (EU) 2024/1991 (7) a směrnice o monitorování půdy (8) musí být dokončeny, aniž by to ohrozilo dostupnost stavebních pozemků. Při provádění těchto právních předpisů je třeba klást prvořadý důraz na potřeby v oblasti bydlení a také na požadavky místních orgánů odpovědných za územní plánování. Užitečné by rovněž bylo, kdyby místní orgány mohly v případě potřeby postupovat flexibilně.

4.8

Bytová družstva a neziskoví poskytovatelé bydlení v celé EU jsou sice financováni převážně prostřednictvím dlouhodobých půjček a v řadě členských států přispěl tento model založený na půjčkách k rozvoji cenově dostupného bydlení, rostoucí úrokové sazby a stavební náklady však omezují další expanzi. Je zcela nezbytné zajistit odpovídající investice do bydlení a zaměřit se při tom na cenově dostupné bydlení pro mladé lidi a na sociální bydlení jakožto klíčový nástroj této politiky. Veřejné orgány by měly zlepšit přístup k levnému financování, zvýšit dotace a nabízet daňové pobídky zaměřené na sociální a cenově dostupné bydlení. V zájmu urychlení výstavby je třeba bezodkladně dokončit rámce pro plánování a odstranit právní či procesní průtahy, např. v případě zdlouhavého posuzování vlivů na životní prostředí.

4.9

Významnou úlohu při řešení krize v oblasti bydlení v EU mohou hrát bytová družstva. Družstevní bydlení může mít různou podobu. Může se jednat o společenství vlastníků bytových jednotek, družstva založená na spoluvlastnictví nebo družstva se smíšenou formou vlastnictví. V zájmu urychlení rozvoje družstevního bydlení musí vlády členských států, EU i EIB poskytovat začínajícím družstvům půjčky a dotace. Tento druh rozvoje musejí prosazovat a podporovat také organizace občanské společnosti.

4.10

EHSV vyzývá k mobilizaci soukromých i veřejných investic a ke zlepšení přístupu domácností k hypotečním úvěrům. Zároveň by podle něj měla být zavedena ochranná opatření, která pomohou snížit počet osobních bankrotů,

4.11

Dále je nezbytné, aby byly z regulačního a administrativního hlediska zjednodušeny podmínky pro činnost stavebních podniků a aby byla stanovena jasná pravidla, která by urychlila proces výstavby, snížila náklady, zlepšila pracovní podmínky, zaručila odpovídající mzdy, posílila udržitelnost a celkově podpořila cenovou dostupnost. V zájmu zvýšení produktivity v tomto odvětví je rovněž zapotřebí více podporovat výzkumu, inovace a digitalizaci a využívat za tímto účelem finanční prostředky EU.

5.   Sociální a cenově dostupné bydlení coby základ akčního plánu pro cenově dostupné bydlení

5.1

EHSV doporučuje, aby byl dán větší prostor dlouhodobým investicím do sociálního bydlení. Domnívá se, že veřejné investice do přístupného a cenově dostupného bydlení by měly být jednou z priorit v novém víceletém finančním rámci a že by se na ně neměla vztahovat pravidla o zadlužení, která byla stanovena v rámci fiskálních pravidel Paktu o stabilitě a růstu.

5.2

Zvláštní pozornost je zapotřebí věnovat cenově dostupnému bydlení pro mladé lidi a sociálnímu bydlení jakožto na klíčovému nástroji bytové politiky. Stávající výhradní zaměření na domácnosti s nejnižšími příjmy se musí přehodnotit. Stejně tak je naléhavě nutné revidovat pravidla státní podpory, zejména restriktivní definici služeb obecného hospodářského zájmu, aby se vztahovala i na domácnosti se středními příjmy a na klíčové pracovníky. Širší přístup k cenově dostupnému bydlení a transparentní financování ze strany EU jsou velmi důležité pro zajištění sociální soudržnosti. Tyto dva faktory by měly vést k rozmanité sociální skladbě, měly by zajistit dlouhodobou cenovou dostupnost a zároveň by v souvislosti s nimi měly být zohledněny modely zaměřené na podporu obecného blaha.

5.3

EHSV doporučuje, aby každý členský stát vyhlásil program „Bydlení jako priorita“, a finančně tak podporovat schválené neziskové organizace poskytující bydlení a organizace generující pouze omezený zisk. Komerční poskytovatelé by tohoto financování mohli využít pouze při splnění přísných sociálních podmínek, jako jsou zastropování nájemného, záruky dlouhodobé cenové dostupnosti a povinné zastoupení zranitelných skupin.

5.4

EHSV vyzývá Komisi, aby v rámci evropského semestru začala vypracovávat výroční zprávy o situaci v oblasti bydlení v EU. Tyto zprávy by měly obsahovat podrobné údaje, jež se budou týkat situace v jednotlivých členských státech, pokud jde o dostupné bydlení, potřeby v této oblasti, podíl a typ vlastníků a nájemníků, volné nemovitosti, ceny, cenovou dostupnost a udržitelnost. Tyto zprávy by měl schvalovat Evropský parlament, EHSV a VR.

5.5

EHSV doporučuje, aby akční plán pro cenově dostupné bydlení obsahoval realistické cíle pro celou EU, pokud jde o výstavbu nových domů a renovaci zchátralých a opuštěných objektů v období 2026–2030. Členské státy musí zajistit, aby neziskoví poskytovatelé bydlení a poskytovatelé generující pouze omezený zisk měli k dispozici dostatek pozemků za spravedlivou a dostupnou cenu.

5.6

EHSV doporučuje, aby v zájmu zajištění sociálního začlenění a dostupnosti bydlení byl v rámci všech významných projektů v oblasti obytné výstavby stanoven závazný podíl neziskového bydlení či bydlení generujícího pouze omezený zisk.

5.7

EHSV zdůrazňuje, že řešení krize v oblasti bydlení vyžaduje nejen více finančních prostředků, ale také aby byly využívány inteligentněji. Vzhledem k ročnímu investičnímu deficitu ve výši 270 miliard EUR, který zjistila EIB, je převod zdrojů v rámci současných přídělů politiky soudržnosti zjevně nedostatečný. V tomto ohledu se EHSV domnívá, že politika soudržnosti by měla sloužit jako hlavní rámec pro koordinaci doplňkových nástrojů a mobilizovat veřejný a soukromý kapitál k hledání řešení dostupného bydlení, přičemž EIB by měla hrát ústřední roli při vývoji finančních nástrojů přizpůsobených různým regionálním potřebám. Je nezbytné mobilizovat za tímto účelem větší množství soukromých investic.

5.8

Evropské banky disponují značným nevyužitým kapitálem, který by mohl být využit k financování sociálního a dostupného bydlení. Kromě toho by bylo možné vydávat také „dluhopisy na bydlení“, jelikož jednotlivci a banky by do nich mohli investovat, a vytvořit tak fond, který by byl regulován příslušným členským státem a využíván k financování sociálního bydlení, bydlení s nákladovým nájemným a cenově dostupného bydlení, které lze zakoupit.

5.9

Ve snaze snížit emise skleníkových plynů a pomoci zmírnit energetickou chudobu je třeba co nejvíce usilovat o to, aby byla v rámci sociálního a cenově dostupného bydlení využívána co nejvhodnější a nejudržitelnější energetická řešení, jež jsou v současné době k dispozici. Ve všech nových stavbách by měly být energetické systémy vybírány s ohledem na jejich environmentální udržitelnost a dlouhodobou nákladovou efektivnost, přičemž je třeba zajistit, aby jejich instalace i provoz byly šetrné ke klimatu a zároveň cenově dostupné.

6.   Konkrétní připomínky

6.1

Klíčem ke zvýšení nabídky cenově dostupného bydlení je zvýšení produktivity ve stavebnictví. Úroveň digitalizace se v rámci EU značně liší, což znamená, že členské státy je při modernizaci jejich stavebního řízení zapotřebí koordinovaně podporovat. Technologie, jako je informační modelování staveb, umělá inteligence, 3D tisk, robotika a technologie digitálního dvojčete, mohou urychlit výstavbu, omezit možnost pochybení, snížit náklady a také emise. Veškeré úspory musí pocítit i spotřebitelé. Vzhledem k roztříštěnosti tohoto odvětví a převaze malých a středních podniků je nezbytné tyto podniky cíleně podporovat, aby se mohly na těchto změnách také podílet.

6.2

Do roku 2030 budou v EU zapotřebí další dva miliony stavebních dělníků (9), přičemž někteří z nich budou muset pravděpodobně pocházet ze třetích zemí. Ženy v současné době představují pouze asi 10 % pracovní síly ve stavebnictví (10). Jejich zastoupení je tedy nutné rozhodně zvýšit, k čemuž je zapotřebí cílené odborné přípravy, pružných pracovních podmínek a inkluzivní kultury na pracovišti, která vyvrací zažité předsudky a podporuje větší uplatnění žen.

6.3

Komise by měla důrazně vyzvat členské státy, aby rozhodně zakročily proti vykořisťovatelským developerským praktikám a výstavbě nevyhovujícího bydlení, které oslabují normy týkající se kvality a pracovní a environmentální normy a přispívají k nebezpečným životním podmínkám, nárůstu nákladů na bydlení, vysídlování znevýhodněných skupin a snížení sociální soudržnosti.

6.4

Komise by měla členské státy přimět k tomu, aby řešily nedostatek cenově dostupného studentského bydlení, který vede k nerovnostem v přístupu k vysokoškolskému vzdělávání, zejména pro studenty z nízkopříjmových skupin nebo venkovského prostředí. Je třeba urychleně zahájit programy výstavby cenově dostupného a vhodně umístěného studentského ubytování financované z veřejných zdrojů.

6.5

Stále více je zapotřebí investovat do přístupného a cenově dostupného bydlení pro starší lidi, aby tato generace mohla důstojně a nezávisle stárnout a zároveň se snížil tlak na systémy péče. Komplexní strategie v oblasti bydlení musí odrážet různé potřeby lidí ve všech fázích jejich života.

6.6

V článku 19 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením se zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením musí mít stejně jako ostatní lidé možnost si zvolit místo pobytu a nesmí být nuceny žít ve specifickém prostředí. V novém Evropském plánu pro cenově dostupné bydlení je třeba se konkrétně zaměřit na zvýšení bytového fondu, který by osoby se zdravotním postižením mohly využít. Do všech programů na podporu bydlení by měl být zapracován též faktor zdravotního postižení tak, aby bydlení bylo nejen cenově dostupné a udržitelné, ale také všem přístupné. Mimoto by bylo vhodné zahrnout ukazatele týkající se bydlení do národních programů reforem a programů stability a konvergenčních programů.

---

(1)   https://ec.europa.eu/eurostat/web/interactive-publications/housing-2024?utm_source=chatgpt.com#housing-cost.

(2)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru – Důstojné, udržitelné a cenově dostupné sociální bydlení v EU (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C, C/2025/771, 11.2.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/771/oj).

(3)   https://fiec-statistical-report.eu/european-union.

(4)   https://ec.europa.eu/eurostat/web/interactive-publications/housing-2024?utm_source=chatgpt.com#housing-cost.

(5)  Evropská centrální banka: https://www.ecb.europa.eu/press/blog/date/2025/html/ecb.blog20250408~a2b4a99903.en.html.

(6)   https://research.wu.ac.at/de/publications/der-einfluss-steigender-wohnungsmieten-auf-den-konsum-eine-makro%C3%B6-3.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869 (Úř. věst. L, 2024/1991, 29.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1991/oj).

(8)   COM(2023) 416 final.

(9)   https://www.ituc-csi.org/more-than-two-million-workers-will-be-needed-in-the-construction-sector-in-europe-by-2030?lang=en.

(10)   https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/LFSQ_EGAN2__custom_16815444/default/table?lang=en.