EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 19.6.2023

COM(2023) 324 final

2023/0187(CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY

o rychlejší a spolehlivější úlevě z nadměrných srážkových daní

{SEC(2023) 243 final} - {SWD(2023) 215 final} - {SWD(2023) 216 final} - {SWD(2023) 217 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

·Za prvé, daně mohou být vybírány v zemi emitenta cenných papírů (země zdroje) ve formě daně srážené z hrubého příjmu z cenných papírů (srážková daň).

·Za druhé, daně mohou být vybírány v zemi rezidence investora (země rezidence) ve formě daně z příjmu.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

–V roce 2016 přijala Komise směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD) 13 s cílem zajistit v členských státech koordinované provádění klíčových opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem, která vyplývají z mezinárodních opatření proti erozi základu daně a přesouvání zisku.

–Směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (DAC) 14 byla od svého přijetí v roce 2011 několikrát revidována a rozšířena, aby umožnila rozsáhlou a včasnou výměnu informací týkajících se daní v celé EU. Zejména směrnice DAC2 15 zavádí rámec pro větší daňovou transparentnost v rámci EU, pokud jde o informace o finančních účtech.

–Směrnice DAC6 16 vyžaduje, aby zprostředkovatelé informovali daňové orgány o přeshraničních uspořádáních, které by mohly být potenciálně využity k agresivnímu daňovému plánování.

–V roce 2021 přijala Komise návrh směrnice o boji proti zneužívání krycích subjektů (tj. subjektů v Evropské unii, které nevyvíjejí žádnou nebo jen minimální hospodářskou činnost) 17 pro vyhýbání se daňovým povinnostem nebo daňové úniky.

Stávající nástroje EU však neobsahují konkrétní opatření pro boj proti zneužívajícím daňovým praktikám v souvislosti s postupy v oblasti srážkové daně. Stávající pravidla nestanoví povinnost podávat informace o transakcích s cennými papíry daňovým správám členských států zdroje (včetně podrobností o platebním řetězci, pokud jde o výplatu dividend nebo úroků finančními zprostředkovateli).

V důsledku toho se dostatečně nezabývají konkrétním problémem zneužívání. Tato směrnice rozšíří transparentnost, aby členské státy mohly kontrolovat, zda je sazba srážkové daně správně uplatňována na každého způsobilého daňového poplatníka. Zajistí včasné dosažení transparentnosti, aby bylo možné odůvodnit a umožnit rychlé a účinné vyřízení příslušných žádostí o vrácení nebo úlevu.

Jelikož se tento návrh týká postupů v oblasti srážkové daně, bude pouze doplňovat směrnici o mateřských a dceřiných společnostech 18 a směrnici o zdanění úroků a licenčních poplatků 19 , které osvobozují od srážkové daně dividendy a ostatní rozdělování zisku, jakož i úroky a licenční poplatky vyplácené dceřinými společnostmi jejich mateřským společnostem a odstraňují dvojí zdanění těchto příjmů na úrovni mateřské společnosti. Směrnice o mateřských a dceřiných společnostech a o zdanění úroků a licenčních poplatků by se mohly vztahovat na kótované cenné papíry, které spadají do oblasti působnosti tohoto návrhu, a tento návrh nebude členské státy omezovat v dodržování uvedených směrnic, ale spíše jim toto dodržování usnadní z procesního hlediska.

•    Soulad s ostatními politikami EU

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

–Investoři a finanční zprostředkovatelé se jednoznačně domnívali, že úleva u zdroje by přinesla nejlepší výsledky, jako je včasná úleva pro investory a omezená zátěž pro zprostředkovatele. Uznali také, že systém úlevy u zdroje by pravděpodobně musel být doplněn systémem vracení srážkové daně, který by sloužil jako záložní opatření. Proto podpořili podnět, jehož cílem je rovněž standardizace stávajících postupů a formulářů pro vrácení srážkové daně.

–Členské státy vyjádřily podporu zavedení společného digitálního potvrzení o daňovém rezidenství v celé EU. Pokud jde o povinnost podávat zprávy a standardizovaný postup:

a)Členské státy, v nichž je domácí sazba pro nerezidentské investory nižší nebo stejná jako sazba podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění, by standardizací postupů v oblasti srážkové daně nebo podávání zpráv nebyly přímo ovlivněny. Některé z těchto členských států vyjádřily podporu opatřením na úrovni EU, protože to zlepší postavení jejich investorů.

b)Členské státy, v nichž je vnitřní sazba srážkové daně vyšší než příslušná sazba podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění, se obecně shodly na zvýšení transparentnosti a standardizaci postupů v oblasti srážkové daně a zdůraznily, že je důležité najít rovnováhu mezi zefektivněním těchto postupů a zachováním kontroly nad procesy, aby se zabránilo zneužívání daňových předpisů.

Všechny výše uvedené poznatky získané od zúčastněných stran byly v tomto návrhu pečlivě zváženy, přičemž tímto návrhem se zavádí efektivnější postupy v oblasti srážkové daně a zároveň se členským státům poskytují nezbytné nástroje pro účinný boj proti daňovým podvodům a zneužívání daňových předpisů.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

Revidovaná zpráva o posouzení dopadů byla Výboru pro kontrolu regulace znovu předložena 20. března 2023 s revizemi provedenými v reakci na předchozí stanovisko výboru. Zejména bylo vyjasněno, že oba cíle – zlepšení efektivnosti a boj proti zneužívání daňových předpisů – jsou stejně důležité; navíc byla upravena prezentace možností tak, aby místo čtyř možností byly zvažovány tři (sloučení předchozích možností 1 a 2 do současné možnosti 1 a mírné přepracování a změna pořadí možností 2 a 3), a konečně, posouzení dopadů bylo revidováno tak, aby poskytovalo komplexnější přehled nákladů a přínosů, a byl přidán souhrnný graf, který odráží čisté náklady/přínosy každé současné možnosti pro každou zúčastněnou stranu.

Možnost 1 – Zřízení společného digitálního potvrzení o daňovém rezidenství (eTRC) + společné podávání zpráv

V rámci této možnosti by členské státy mohly nadále uplatňovat své stávající systémy (tj. postupy při poskytování úlevy u zdroje a/nebo postupy vracení daně), ale měly by zavést následující nové prvky:

·společné potvrzení eTRC (se společným obsahem a formátem), které by bylo vydáváno/ověřováno v digitální podobě všemi členskými státy,

·společný standard pro podávání zpráv, který by zvýšil transparentnost, neboť každý finanční zprostředkovatel v celém finančním řetězci by podával členskému státu zdroje definovaný soubor informací. Doprovázely by jej standardizované postupy hloubkové kontroly, pravidla odpovědnosti a společné formuláře pro vrácení daně, které by se podávaly jménem klientů / daňových poplatníků s využitím automatizace.

Možnost 2 – Zavedení systému úlevy u zdroje

Tato druhá možnost vychází z prvků obsažených v možnosti 1, ale ukládá členským státům povinnost zavést systém úlevy u zdroje, který umožňuje uplatnit snížené sazby podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění nebo vnitrostátních pravidel přímo v okamžiku výplaty. V případě možnosti 2 by daňové správy musely sledovat splatnost daní po provedení výplaty.

Možnost 3 – Zavedení systému zrychleného vrácení daně ve stanoveném časovém rámci a/nebo úlevy u zdroje

Tato možnost zahrnuje možnost 1 s tím, že členské státy, které uplatňují systém vracení daně, by měly zajistit, aby byla žádost o vrácení daně vyřízena v předem stanovené lhůtě v rámci tzv. systému zrychleného vrácení daně. Členské státy mohou zavést nebo pokračovat v zavádění systému úlevy u zdroje (jako hlavního systému nebo pro některé platby s nízkým rizikem).

Tyto různé možnosti byly srovnány na základě těchto kritérií: účinnosti, účelnosti, soudržnosti a přiměřenosti.

Ze všech uvedených možností je upřednostňována možnost 3. Možnost 3 je velmi účinná při řešení problémů zjištěných v EU, pokud jde o rychlost, jednodušší procesy a více digitalizované postupy. Zatímco možnost 2 by vedla k ještě vyšším úsporám nákladů pro investory, možnost 3 dává členským státům možnost zachovat si předběžnou kontrolu nad žádostmi o vrácení daně, a nabízí tak cestu vpřed, která by měla být politicky schůdná ve všech členských státech. Boj proti zneužívání je zvláště důležitý pro členské státy, které byly v posledních letech silně zasaženy praktikami Cum/Cum a Cum/Ex. Z politických důvodů by se tyto členské státy mohly v krátkodobém horizontu zdráhat přijmout systém úlevy u zdroje, protože v takovém systému hrají významnější úlohu finanční zprostředkovatelé.

Hospodářské dopady

Přínosy

Navrhovaný podnět povede k úsporám nákladů pro investory, které se odhadují přibližně na 5,17 miliardy EUR ročně, včetně 730 milionů EUR ročně v souvislosti se snížením administrativy (409 milionů EUR pro investory z EU). Důvodem je skutečnost, že se investorům sníží náklady na dodržování předpisů, budou řešit méně případů dvojího zdanění a budou moci vrácené peníze včas reinvestovat. Tento podnět tak vyřeší strukturální, dlouhodobou překážku přeshraničních investic a pomůže společnostem v EU získat kapitál od širšího okruhu investorů, což je jedním z hlavních cílů unie kapitálových trhů.

Ačkoli by finanční zprostředkovatelé v krátkodobém horizontu vynaložili značné náklady na zavedení systémů potřebných k dosažení souladu s novou směrnicí, očekává se, že v dlouhodobém horizontu budou mít prospěch z úspor nákladů (odhadovaných přibližně na 13,5 milionu EUR ročně) díky zjednodušeným postupům, zejména pak díky digitalizaci některých aspektů podnětu, jako je používání eTRC nebo hromadné žádosti o úlevu.

V neposlední řadě budou daňové správy lépe vybaveny pro boj proti zneužívání daňových předpisů, což by mělo mít v konečném důsledku pozitivní dopad na daňové příjmy. Očekává se, že tento podnět bude mít pozitivní dopad na HDP v rozsahu 0,025 %.

Náklady

Finančním zprostředkovatelům vzniknou prováděcí náklady ve výši 75,9 milionu EUR a dále budou vynakládat ročně opakující se náklady ve výši 13 milionů EUR. Daňovým správám rovněž vzniknou náklady na vývoj informačních technologií pro zavedení potvrzení eTRC (odhadované v rozmezí 4,9–54 milionů EUR v podobě nákladů na vývoj a 0,97–10,8 milionu EUR v podobě opakujících se nákladů) a na systémy pro podávání zpráv potřebné k přijímání údajů (odhadované jednorázové náklady ve výši 18,2 milionu EUR a 3,5 milionu EUR v podobě opakujících se nákladů za rok). Vzhledem k tomu, že se sníží počet případů dvojího zdanění, dojde ke snížení daňových příjmů členských států, které se odhaduje na 2,2 miliardy EUR.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Jedním z hlavních specifických cílů návrhu je zavedení digitalizace postupů v oblasti srážkové daně, aby se dosáhlo plně automatizovaných způsobů vydávání potvrzení eTRC, oznamování informací, podávání žádostí o úlevu nebo vrácení daně a kontroly údajů. Dalším cílem podnětu je zabránit šíření různých systémů v členských státech tím, že se standardizují některé prvky postupů v oblasti srážkové daně.

Z hlediska zásady „jeden přijmout – jeden zrušit“ povede podnět k úsporám nákladů pro investory v souvislosti se snížením administrativy (409 milionů EUR ročně) a k úsporám nákladů pro finanční zprostředkovatele v souvislosti se zjednodušením postupů (13,5 milionu EUR ročně). Finanční zprostředkovatelé zároveň ponesou jednorázové prováděcí náklady ve výši 75,9 milionu EUR a 13 milionů EUR v podobě opakujících se nákladů.

Návrh zavádí povinnost podávat zprávy pro finanční zprostředkovatele. Získání podrobných informací má zásadní význam pro daňovou správu členského státu zdroje, aby mohla posoudit a uplatnit příslušné snížené sazby srážkové daně a účinně odhalit zneužívající praktiky, čímž se dosáhne jednoho z cílů podnětu. Aby se omezila zátěž plynoucí z podávání zpráv, byly informace, které mají finanční zprostředkovatelé oznamovat, omezeny na informace, které členské státy potřebují k rekonstrukci platebního řetězce u dividend a úroků, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto informace oznamujícím finančním zprostředkovatelům k dispozici. Kromě toho bude podávání zpráv probíhat pomocí standardních elektronických formulářů a společných požadavků na komunikační kanály, které stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů.

Dále bylo v zájmu zjednodušení a zmírnění požadavků na postupy v oblasti srážkové daně pro retailové investory zavedeno pravidlo de minimis, pokud jde o povinnost podávat zprávy a postup hloubkové kontroly. Spočívá v nevyžadování informací o finančních dohodách nebo minimální době držby od investorů s výplatou dividend pod prahovou hodnotou 1 000 EUR.

•Základní práva a rovnost

Základní práva, zejména požadavky týkající se ochrany osobních údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „GDPR“), jsou zajištěna. Osobní údaje budou zpracovávány pouze za účelem ověření, zda je vůči daňovému poplatníkovi uplatněna správná sazba srážkové daně, a za účelem snížení rizika daňových podvodů a zneužívání daňových předpisů. Osobní údaje budou předávány pouze mezi subjekty, které jsou zapojeny do postupů při poskytování úlevy ze srážkové daně podle této směrnice. Množství předávaných osobních údajů bude v souladu s požadavky nařízení GDPR omezeno na rozsah nezbytný k odhalení případů nedostatečně oznámených údajů či neoznámení žádných údajů nebo daňových podvodů či zneužívání daňových předpisů. Osobní údaje budou uchovávány pouze po dobu nezbytnou pro tento účel.

Rovnost, včetně rovnosti žen a mužů, není tímto podnětem významně ovlivněna.

•Další dopady

Žádné další významné dopady se neočekávají. Očekává se však, že tento podnět bude mít omezený pozitivní sociální dopad, protože by zajistil spravedlivější zdanění, a také omezený pozitivní dopad na životní prostředí vzhledem k očekávanému omezení postupů vracení daně založených na papírových dokladech. Tento podnět je proto v souladu s cílem klimatické neutrality, jak požaduje evropský právní rámec pro klima.

Návrh je v souladu se zásadami „významně nepoškozovat“ a „digitalizace jako standard“ a přispívá k dosažení evropského pojetí digitální společnosti a ekonomiky.

Příslušné cíle udržitelného rozvoje, jichž se podnět částečně týká, jsou cíl č. 8 (Důstojná práce a ekonomický růst), 9 (Průmysl, inovace a infrastruktura) a 16 (Mír, spravedlnost a silné instituce), jak je uvedeno v příloze 3 posouzení dopadů.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

i)Společné digitální potvrzení o daňovém rezidenství  (eTRC)

Potvrzení eTRC zavedou všechny členské státy a toto potvrzení umožní rychlý, snadný a spolehlivý administrativní postup pro potvrzení daňového rezidenství daňových poplatníků v EU.

Jak je stanoveno v článku 4, bude existovat společný obsah potvrzení eTRC bez ohledu na vydávající členský stát, tj. členský stát rezidence. Údaje stanovené v odstavci 2 jako ty, které tvoří společný obsah eTRC, jsou údaje o totožnosti žádajícího daňového poplatníka a údaje, které potvrzují, že má bydliště nebo sídlo v daném členském státu podle jeho vnitrostátních pravidel.

Z cílených konzultací s členskými státy vyplynulo, že pokud jde o určení bydliště nebo sídla investora, platí pro určení toho, zdali má investor bydliště nebo sídlo v daném členském státu, nebo nikoliv, stejná pravidla bez ohledu na zemi investice. Členský stát investice proto nemusí být v potvrzení eTRC uveden. Tyto informace však budou uvedeny v žádosti o úlevu, aby bylo možné určit příslušnou sníženou sazbu.

Vzhledem k tomu, že cílem je vytvořit standardizované potvrzení eTRC, které lze použít k zefektivnění postupů v oblasti srážkové daně, ale které lze použít i k jiným účelům, umožňuje návrh doplnit informace i pro tyto účely.

Vzhledem k tomu, že jedním z cílů tohoto podnětu je snížit administrativní zátěž pro daňové správy, investory a finanční odvětví, navrhuje se, aby se potvrzení eTRC vztahovalo alespoň na celý kalendářní rok, v němž je požadováno. Pokud však okolnosti na konci roku nepotvrzují obsah potvrzení eTRC vydaného v průběhu roku, může být takové potvrzení eTRC vydávajícím členským státem a kterýmkoli jiným dotčeným členským státem považováno za neplatné. Minimální období, na které se potvrzení eTRC vztahuje (jeden kalendářní rok), by nemělo být vykládáno tak, že brání členským státům vydávat eTRC, které se vztahují na období delší, v závislosti na koncepci daňového rezidenství a interním rozhodnutí každého členského státu. Členské státy uznají potvrzení eTRC vydané jiným členským státem jako dostatečný důkaz o bydlišti nebo sídle daňového poplatníka v tomto jiném členském státě, pokud je toto eTRC nadále považováno vydávajícím členským státem za platné.

Členské státy budou povinny vydat eTRC do jednoho dne, pokud jim bude poskytnut konkrétní soubor informací a pokud nenastanou žádné výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly zpoždění. V případech, kdy tato jednodenní lhůta pro vydání eTRC nebude dodržena, by o tom měla být dožádaná strana informována dotčeným členským státem. Aby byl splněn požadavek na jednodenní lhůtu pro vydání, měly by členské státy zavést plně automatizovaný systém vydávání eTRC, který umožní podávání žádostí prostřednictvím online portálu přístupného daňovému poplatníkovi a jím pověřeným osobám (např. finančním zprostředkovatelům, kteří žádají o potvrzení eTRC jménem svých klientů).

Potvrzení eTRC bude zabezpečeno elektronickou pečetí v souladu s nařízením (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (nařízení eIDAS) 23 . Předpokládaná metoda nabízí možnost okem i strojově čitelné verze digitálního potvrzení o daňovém rezidenství pomocí dokumentů PDF nebo podobných jiných formátů, které mohou být použity automatizovanými systémy.

ii)Vnitrostátní registry členských států

Aby mohli investoři využívat postupy při poskytování úlevy ze srážkové daně, které jsou jádrem směrnice, budou muset být schopni spolupracovat s finančními zprostředkovateli, kteří jsou certifikováni k poskytování těchto služeb. Existují dva důvody pro získání certifikátu certifikovaného finančního zprostředkovatele, a tím i přístupu k postupům podle této směrnice:

–povinně: pro 1) velké instituce, jak jsou definovány v čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 24 , a 2) centrální depozitáře cenných papírů v oblasti působnosti nařízení (EU) č. 909/2014 25 , které poskytují služby zástupce pro srážkovou daň a které se jako takové musí registrovat v těch členských státech, v nichž se nacházejí emitenti cenných papírů a v nichž investoval některý z jejich klientů,

–dobrovolně: pro všechny ostatní subjekty (včetně těch, které jsou usazeny v jurisdikci třetí země), které působí jako finanční zprostředkovatelé a splňují zvláštní požadavky, a to registrací v jednom nebo několika vnitrostátních registrech zřízených v souladu s touto směrnicí, podle uvážení příslušného zprostředkovatele; očekává se, že registrace by měla být provedena v těch členských státech, ve kterých jejich klienti investují.

Členské státy, které nemusí poskytovat úlevu z nadměrné srážkové daně z důvodu osvobození od srážkové daně z dividend nebo v případě, že příslušná vnitrostátní sazba daně je vždy nižší nebo rovna sazbě, která by mohla být uplatněna podle smluv o zamezení dvojího zdanění, nemusí mít vnitrostátní registr zaveden. Členské státy, které se rozhodnou poskytovat úlevu u zdroje nebo rychlé vracení nadměrné daně sražené z úroků z dluhopisů, jak je stanoveno v této směrnici, by měly standardně používat vnitrostátní registr, který již byl zřízen pro poskytování úlevy z nadměrné srážkové daně sražené z dividend, nebo by jinak měly vnitrostátní registr zřídit.

Certifikovaní finanční zprostředkovatelé, kteří nesplňují stanovené požadavky, včetně těch, kteří nesplňují požadavky na registraci, budou z vnitrostátních registrů vymazáni a/nebo jim budou uloženy sankce.

iii)Společné podávání zpráv

Cílem této směrnice je napomoci v boji proti daňovým podvodům a zneužívání daňových předpisů v oblasti postupů při poskytování úlevy z nadměrné srážkové daně a tyto postupy zefektivnit. Zavedení transparentnosti ve finančním řetězci slouží těmto dvěma cílům, protože umožňuje členskému státu zdroje získat informace potřebné ke kontrole skutečnosti, zda se uplatňuje správná sazba srážkové daně, a k posouzení toho, zdali je třeba uplatnit pravidla proti zneužívání. Zavedení společného standardu pro podávání zpráv v celé EU šetří náklady investorů a finančních zprostředkovatelů na dodržování předpisů a umožňuje rychlejší a spolehlivější postupy při poskytování úlevy ze srážkové daně.

Kdo a komu musí podávat zprávy?

Povinnost podávat zprávy vyplývá z registrace do jednoho z vnitrostátních registrů. Všichni certifikovaní finanční zprostředkovatelé, kteří jsou zaregistrováni v jednom nebo více vnitrostátních registrech, podléhají povinnosti podávat zprávy orgánu, který registr vede, a případně zástupci pro srážkovou daň, a to bez ohledu na to, v jaké zemi mají bydliště nebo sídlo (v EU nebo mimo EU), nebo v členském státě, který má nebo nemá vlastní vnitrostátní registr).

Certifikovaní finanční zprostředkovatelé zaregistrovaní v jakémkoli vnitrostátním registru mají povinnost podávat zprávy, pokud se investice jejich klientů uskutečňují v členském státě, který má vnitrostátní registr. Takový členský stát zdroje bude muset poskytnout úlevu, a proto musí rekonstruovat platební řetězec cenných papírů a identifikovat konečného investora. Směrnice nevylučuje možnost, aby certifikovaný finanční zprostředkovatel svěřil povinnost podávat zprávy jinému finančnímu zprostředkovateli v rámci uschovatelského řetězce, pokud příslušný certifikovaný finanční zprostředkovatel zůstane odpovědný za vypracování a správnost těchto zpráv.

Nesplnění povinnosti podávat zprávy povede k sankcím.

Co je třeba oznámit?

Směrnice stanoví v příloze II společný soubor prvků podávání zpráv. Každý certifikovaný finanční zprostředkovatel podává zprávu pouze o té části transakce, která je pro něj viditelná, tj. od koho přijímá dividendu/úrok a komu dividendu/úrok vyplácí. Příjemce úplné zprávy, buď daňová správa zdroje, nebo zástupce pro srážkovou daň určený jejím jménem, tak bude mít k dispozici všechny informace potřebné k rekonstrukci finančního řetězce transakce od investora až po emitenta cenných papírů.

Informace oznámené daňové správě jí umožní zjistit totožnost konečného investora a jeho případný nárok na sníženou sazbu srážkové daně. Tím se snižuje riziko dvojího vrácení daně a zvyšuje se schopnost daňových správ odhalovat a potírat další zneužívající a podvodné praktiky, jako je Cum/Cum.

Příloha II stanoví v oddíle E dva požadavky na podávání zpráv, jejichž cílem je pomoci v boji proti zneužívání daňových předpisů v oblasti srážkové daně, zejména proti mechanismům zneužívání Cum/Cum, a to i) informace o době držby podkladových cenných papírů a ii) informace o finančních dohodách spojených s cennými papíry, pro které daňový poplatník žádá o úlevu.

Prvním prvkem jsou informace o tom, zda byly podkladové cenné papíry nakoupeny do dvou dnů před ex-dividend dnem, s cílem pomoci zabránit dalším podvodným/zneužívajícím mechanismům pro vícenásobné uplatnění nároku na vrácení téže srážkové daně v případech, kdy by měl být nárok na vrácení uplatněn pouze jednou (schémata Cum/Ex).

Druhým prvkem jsou informace o tom, zda si je finanční zprostředkovatel podávající zprávu vědom jakékoli finanční dohody týkající se podkladových cenných papírů, která k ex-dividend dni nebyla vypořádána, jejíž platnost neuplynula nebo která nebyla jinak ukončena, s cílem pomoci daňové správě odhalit zneužívající daňové dohody (mechanismy Cum/Cum). Finanční dohodou může být například dohoda o zpětném odkupu (repo obchod) nebo půjčka cenných papírů, ale také derivátové produkty, jako jsou futures na jednotlivé akcie. Přesněji řečeno, dohoda o zpětném odkupu představuje prodej cenných papírů za určitou cenu se závazkem odkoupit stejné nebo podobné cenné papíry za pevnou cenu k určitému budoucímu datu. Půjčka cenných papírů představuje převod vlastnictví cenného papíru výměnou za kolaterál, kterým je obvykle jiný cenný papír, pod podmínkou, že vlastnictví tohoto cenného papíru nebo podobných cenných papírů přejde na původního vlastníka k určitému budoucímu datu. Definice je široká, aby umožnila zahrnout různé typy dohod.

Vzhledem k tomu, že výše uvedená schémata byla zaznamenána pouze v souvislosti s výplatami dividend, nevyžadují se prvky podávání zpráv podle oddílu E v případě úroků vyplácených z dluhopisů. Stejný přístup se uplatňuje i v případě velmi nízkých částek vyplácených dividend, které jsou považovány za málo rizikové případy, jež nemohou ospravedlnit příslušnou zátěž týkající se podávání zpráv ze strany certifikovaných finančních zprostředkovatelů. To však nebrání členským státům, aby v případě, že skutečně zjistí zneužití, vyvodily odpovídající důsledky, a to i v případě nízké částky.

Jak bude podávání zpráv probíhat?

Podávání zpráv bude probíhat prostřednictvím standardizovaného schématu ve formátu XML, které bude stanoveno v prováděcím aktu, který přijme Komise. Automatizovaný kanál pro předávání informací ze strany hospodářských subjektů vůči příslušné daňové správě nebo zástupci pro srážkovou daň, který jedná jejím jménem, bude standardizován a stanoven v tomto prováděcím aktu.

Kdy povinnost podávat zprávy vzniká?

Termín pro oznámení informací uvedených v příloze II je nejpozději 25 dní od rozhodného dne. Oznámení informací by mělo proběhnout co nejdříve po rozhodném dni s výjimkou případů, kdy k rozhodnému dni dosud nebyl realizován pokyn k vypořádání jakékoli části transakce, přičemž v takovém případě musí být informace týkající se této transakce oznámeny co nejdříve po vypořádání. V praxi jsou všechny pozice obvykle vypořádány do 10 až 15 dnů od rozhodného dne. Pokud se tak nestane do 20. dne, směrnice vyžaduje, aby certifikovaní finanční zprostředkovatelé v zájmu dosažení účinné úlevy z nadměrných srážkových daní přesto postupovali tak, aby oznámili situaci k 20. dni a během následujících pěti dnů.

V členských státech, kde se uplatní úleva u zdroje a výplatní den dividend nastane dříve než 25 dní od rozhodného dne, by finanční zprostředkovatelé měli mít k dispozici mechanismus, jehož prostřednictvím budou zástupci pro srážkovou daň včas poskytnuty informace o sazbě, která se má použít.

iv) Systémy úlevy

Návrh upravuje: a) systém úlevy u zdroje a b) systém zrychleného vrácení daně. V rámci systému úlevy u zdroje uplatňuje správnou výši daně zástupce pro srážkovou daň v okamžiku výplaty dividend/úroků (článek 12). V rámci systému zrychleného vrácení daně se daň sráží podle vyšší sazby uplatňované v zemi zdroje, ale nadměrná daň je poté vrácena ve stanovené lhůtě, která činí maximálně 25 dní ode dne podání žádosti nebo ode dne, kdy je podána požadovaná zpráva, podle toho, co nastane později. To by se mělo uskutečnit do 50 kalendářních dnů od výplatního dne (článek 13). V obou případech by příslušnými účastníky řízení byli certifikovaní finanční zprostředkovatelé jednající jménem svých investorů. Články 10 (žádost o úlevu u zdroje nebo rychlé vrácení daně) a 11 (postupy hloubkové kontroly) stanoví prvky, které jsou společné pro oba systémy.

Během uplatňování postupů při poskytování úlevy se může příslušná daňová správa rozhodnout, že příslušné úkoly zadá pověřenému zástupci pro srážkovou daň, místo aby vyřizování těchto úkolů zajišťovala sama.

Každý členský stát, který uplatňuje postupy při poskytování úlevy z nadměrné srážkové daně, se může rozhodnout, zda uplatní systém úlevy u zdroje nebo zrychleného vrácení daně nebo obojí a zda využije výše uvedenou možnost externího zajištění zmíněných úkolů. Tyto členské státy však musí zajistit, aby byl alespoň jeden z těchto dvou systémů dostupný všem investorům a skutečně aktivovaný a aby byly ve všech případech splněny podmínky stanovené touto směrnicí. V rámci těchto dvou systémů mohou členské státy podle vlastního uvážení například umožnit požádat o úlevu u zdroje pouze daňovým poplatníkům s nízkým rizikem, zatímco ostatní daňoví poplatníci mohou požádat pouze o rychlé vrácení daně. Členské státy, které nepoužívají postupy při poskytování úlevy z nadměrné srážkové daně, protože vůbec nestanoví srážkovou daň nebo protože nestanoví různé sazby srážkové daně za různých okolností, nejsou těmito systémy dotčeny a nemusí přijímat žádná opatření.

Pokud jde o důkaz o bydlišti nebo sídle investorů, měly by členské státy ve všech případech vycházet především z potvrzení eTRC, jak je definováno v článku 4, nebo z vhodného dokladu o daňovém rezidenství ze země mimo EU.

Jedním z hlavních cílů této směrnice je zabránit zneužívajícím/podvodným daňovým praktikám, zejména mechanismům Cum/Ex a Cum/Cum. Daňové správy členských států, které si přejí mít více času na provedení některých kontrol předtím, než dají souhlas s poskytnutím úlevy, mají možnost za určitých specifických okolností neuplatnit systém úlevy u zdroje nebo systém zrychleného vrácení daně, které mají být zavedeny podle této směrnice. Tato možnost se konkrétně předpokládá v případě žádosti o osvobození a v případě, že informace poskytnuté podle oddílu E přílohy II naznačují, že podkladové cenné papíry byly pořízeny do dvou kalendářních dnů před ex-dividend dnem a/nebo že finanční zprostředkovatel uvádí, že si je vědom finanční dohody týkající se podkladových cenných papírů, která k ex-dividend dni nebyla vypořádána, jejíž platnost neuplynula nebo která nebyla jinak ukončena.

Pokud se neuplatní systém úlevy u zdroje a zrychleného vrácení daně stanovený v této směrnici, použije se postup standardního vrácení daně, kdy daňový poplatník nebo jím určený zástupce, kterým nemusí být nutně finanční instituce, může požádat o vrácení daně přímo daňový orgán. Tato směrnice rovněž zajišťuje, že obsah informací, které mají být sděleny daňovému orgánu, bude zahrnovat alespoň informace uvedené v oddíle E přílohy II.

Obecná ustanovení

Kapitola 4 se zabývá obecnými a závěrečnými ustanoveními, zejména prováděcími akty, hodnocením a sledováním, pravidly ochrany údajů, provedením ve vnitrostátním právu a vstupem v platnost. Tento návrh by měl být po přijetí proveden ve vnitrostátním právu členských států do 31. prosince 2026. Měl by vstoupit v platnost dva roky po přijetí prováděcích aktů, což by mělo být 1. ledna 2027.

2023/0187 (CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY

o rychlejší a spolehlivější úlevě z nadměrných srážkových daní

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 115 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 26 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 27 ,

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Zajištění spravedlivého zdanění na vnitřním trhu a dobrého fungování unie kapitálových trhů (UKT) patří mezi politické priority Evropské unie (EU). V této souvislosti je zásadní odstraňovat překážky přeshraničních investic a zároveň bojovat proti daňovým podvodům a zneužívání daňových předpisů. Takové překážky existují například v důsledku neefektivních a nepřiměřeně zatěžujících postupů při poskytování úlevy z nadměrných daní sražených u zdroje z dividend nebo úrokových příjmů vyplácených z veřejně obchodovaných akcií nebo dluhopisů nerezidentským investorům. Kromě toho se ukázalo, že současný stav nestačí k předcházení opakujícím se rizikům daňových podvodů, úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, o čemž svědčí nedávné skandály související s mechanismy Cum/Ex a Cum/Cum. Cílem tohoto návrhu je zefektivnit postupy EU v oblasti srážkové daně a zároveň je posílit proti riziku daňových podvodů a zneužívání daňových předpisů. Vychází z příslušných předchozích opatření na úrovni EU a na mezinárodní úrovni, jako je doporučení Komise z roku 2009 o zjednodušení postupů v oblasti srážkové daně a iniciativa OECD týkající se smluvních úlev a zlepšení dodržování daňových předpisů (TRACE) 28 .

(2)S cílem posílit schopnost členských států předcházet případným podvodům nebo zneužívání a bojovat proti nim, což je v současné době ztíženo roztříštěností a obecným nedostatkem spolehlivých a včasných informací o investorech, je proto nezbytné zavést společný rámec pro úlevu z nadměrných srážkových daní z přeshraničních investic do cenných papírů, který bude odolný vůči riziku daňových podvodů nebo zneužívání daňových předpisů. Tento rámec by měl vést ke sblížení různých postupů při poskytování úlevy uplatňovaných v EU a zároveň zajistit transparentnost a jistotu ohledně totožnosti investorů pro emitenty cenných papírů, zástupce pro srážkovou daň, finanční zprostředkovatele a případně členské státy. Za tímto účelem by se měl rámec opírat o automatizované postupy, jako je digitalizace potvrzení o daňovém rezidenství (z hlediska postupu a formy), které je nezbytným předpokladem pro přístup investorů k jakýmkoli postupům při poskytování úlevy nebo postupům vracení daně. Takový rámec by měl být rovněž dostatečně pružný, aby náležitě zohlednil různé systémy platné v různých členských státech a zároveň zajistil větší sbližování a poskytl vhodné nástroje proti zneužívání, které by zmírnily rizika daňových podvodů, úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem.

(3)Aby byl zajištěn přiměřený přístup, měla by být pravidla týkající se postupů při poskytování úlevy z nadměrných srážkových daní závazná pouze pro ty členské státy, které uplatňují srážkovou daň z dividend v různých sazbách v závislosti na daňovém rezidenství konkrétního investora. V tomto případě musí členské státy poskytnout úlevu, pokud byla použita vyšší sazba v situaci, pro kterou platí sazba nižší. Kromě toho by členské státy měly mít možnost zavést podobné postupy v souvislosti s výplatami úroků nerezidentům z veřejně obchodovaných dluhopisů, aby se zlepšila efektivnost příslušného postupu při poskytování úlevy a zajistila vyšší úroveň dodržování předpisů ze strany daňových poplatníků. Na členské státy, které nepotřebují postupy při poskytování úlevy v souvislosti s nadměrnými srážkovými daněmi z dividend, případně úroků, se postupy stanovené v této směrnici nevztahují, a proto nejsou těmito pravidly vázány. Vzhledem k tomu, že investoři se mohou nacházet v kterémkoli členském státě, měla by pravidla pro společné a digitální osvědčení o daňovém rezidenství platit ve všech členských státech a totéž platí pro obecná a závěrečná ustanovení.

(4)Aby měli všichni daňoví poplatníci v EU přístup ke společnému, vhodnému a účinnému dokladu o svém daňovém rezidenství, měly by členské státy používat automatizované postupy pro vydávání potvrzení o daňovém rezidenství ve stejné rozpoznatelné a přijatelné digitální podobě a se stejným obsahem. Pro větší účinnost by mělo být potvrzení platné alespoň po celý rok, během něhož bylo vydáno, a po tuto dobu by mělo být uznáváno ostatními členskými státy. Členské státy mohou vydané potvrzení eTRC zrušit, pokud má daňová správa protichůdné důkazy o daňovém rezidenství pro daný rok. Aby bylo možné účinně identifikovat společnosti v EU, mělo by potvrzení obsahovat informaci o evropském jedinečném identifikačním kódu (EUID).

(5)Pro splnění cíle účinnější úlevy z nadměrné srážkové daně by měly být zavedeny společné postupy, které umožní rychle získat jasné a spolehlivé informace o totožnosti investora, zejména v případě velkých skupin investorů, tj. v souvislosti s investicemi do veřejně obchodovaných cenných papírů, kde je určení totožnosti jednotlivých investorů náročné. Tyto postupy by měly v dalším kroku umožnit uplatnění příslušné sazby daně v okamžiku výplaty (úleva u zdroje) nebo rychlé vrácení případného přeplatku na dani. Vzhledem k tomu, že přeshraniční investice obvykle zahrnují platební řetězec finančních zprostředkovatelů, měly by příslušné postupy umožňovat i sledování a identifikaci řetězce zprostředkovatelů, a tedy i toku příjmů od emitenta cenného papíru až po konečného příjemce, tj. jediného investora nebo registrovaného vlastníka. Příslušné členské státy, tj. ty, které uplatňují srážkovou daň z příjmů z cenných papírů a poskytují úlevu od nadměrné daně, by proto měly zřídit a vést vnitrostátní registr finančních zprostředkovatelů, kteří hrají významnou roli v platebním řetězci, a po registraci od nich vyžadovat, aby jim oznamovali dostupné informace o případných výplatách dividend nebo úroků, které zpracovávají. Požadované informace by měly být omezeny na informace, které jsou zásadní pro rekonstrukci platebního řetězce, a tudíž užitečné pro předcházení riziku podvodu nebo zneužívání, pokud jsou tyto informace oznamujícímu zprostředkovateli dostupné. Členské státy, které uplatňují srážkovou daň z úroků v různých sazbách a potřebují uplatňovat podobné postupy při poskytování úlevy, mohou případně rovněž zvážit použití zavedeného vnitrostátního registru.

(6)Vzhledem k tomu, že finančními zprostředkovateli, kteří se nejčastěji zapojují do platebních řetězců cenných papírů, jsou velké instituce ve smyslu nařízení o kapitálových požadavcích (CRR) 29 a centrální depozitáře cenných papírů poskytující služby zástupce pro srážkovou daň, měly by být tyto subjekty povinny požádat o registraci ve výše uvedených vnitrostátních registrech členských států. Ostatní finanční zprostředkovatelé by měli mít možnost požádat o registraci podle svého uvážení. O registraci by měl požádat sám finanční zprostředkovatel, a to podáním žádosti příslušnému orgánu určenému členským státem, včetně důkazů o tom, že finanční zprostředkovatel splňuje určité požadavky. Smyslem těchto požadavků je ověřit, zda žádající zprostředkovatel splňuje požadavky příslušného nařízení EU, a dohlížet na jejich dodržování. Pokud je finanční zprostředkovatel usazen mimo EU, musí se na něj vztahovat právní předpisy třetí země, v níž má bydliště nebo sídlo, které jsou pro účely této směrnice srovnatelné, a třetí země, v níž má bydliště nebo sídlo, není uvedena v příloze I seznamu EU nespolupracujících jurisdikcí ani na seznamu EU vysoce rizikových třetích zemí (seznam pro boj proti praní peněz). Soulad finančního zprostředkovatele ze třetí země s příslušnými požadavky EU se týká výhradně účelů stanovených v této směrnici a nemá žádný dopad na výkon nebo uplatňování jakýchkoli jiných práv a povinností podle jiných právních předpisů EU. Po registraci by finanční zprostředkovatelé měli být považováni za „certifikované finanční zprostředkovatele“ v příslušném členském státě a měli by podléhat příslušné povinnosti podávat zprávy a oznámení podle této směrnice a zároveň by měli mít právo požádat o uplatnění postupů při poskytování úlevy stanovených v této směrnici. Členské státy, které vedou vnitrostátní registr, by měly rovněž přijmout opatření k výmazu z tohoto registru v případě každého certifikovaného finančního zprostředkovatele, který o to požádá nebo přestane splňovat příslušné požadavky. Tyto členské státy mohou dále rozhodnout o tom, že z jejich vnitrostátního registru budou vymazáni certifikovaní finanční zprostředkovatelé, u nichž bylo zjištěno opakované porušení povinností. Pokud členský stát přijme takové opatření k výmazu, měl by o tom informovat ostatní členské státy, které vedou vnitrostátní registr, aby mohly posoudit výmaz téhož certifikovaného finančního zprostředkovatele ze svého vlastního vnitrostátního registru. Na práva a povinnosti dotčených stran, včetně práva na odvolání, se vztahují vnitrostátní právní předpisy dotčených členských států v souvislosti s jakýmkoli rozhodnutím přijatým členským státem ohledně registrace a výmazu z jeho vnitrostátního registru.

(7)Aby byla zajištěna větší transparentnost, pokud jde o totožnost a okolnosti týkající se investora, který obdrží výplatu dividend nebo úroků, jakož i o tok plateb od emitenta, měli by certifikovaní finanční zprostředkovatelé orgánu určenému k vedení vnitrostátního registru ve stanovených lhůtách oznamovat příslušný soubor informací. Tyto informace by měly být rovněž oznámeny zástupci pro srážkovou daň, pokud je možné uplatnit úlevu u zdroje. Tyto údaje by měly zahrnovat informace o způsobilosti dotčeného investora, ale měly by se omezovat na informace, které má k dispozici oznamující certifikovaný finanční zprostředkovatel. Finanční zprostředkovatelé, kteří nejsou povinni se registrovat jako certifikovaní finanční zprostředkovatelé a kteří se zároveň rozhodli se takto neregistrovat, nemají podle této směrnice povinnost podávat zprávy. Informace o platbách vyřizovaných těmito zprostředkovateli, kteří nejsou certifikovanými finančními zprostředkovateli, však zůstávají důležité a členský stát je může podle svého uvážení považovat za nezbytné k zajištění transparentnosti a umožnění řádné rekonstrukce platebního řetězce před uplatněním postupů při poskytování úlevy stanovených v této směrnici (úleva u zdroje nebo rychlé vrácení daně). Členské státy proto mohou požadovat, aby certifikovaní finanční zprostředkovatelé tyto informace od takových zprostředkovatelů získávali a podávali o nich zprávy, aby bylo možné použít postupy při poskytování úlevy stanovené v této směrnici.

(8)Aby byla unie kapitálových trhů efektivnější a konkurenceschopnější, měly by být usnadněny a urychleny postupy poskytování úlevy z nadměrných srážkových daní z příjmů z cenných papírů, pokud příslušní certifikovaní finanční zprostředkovatelé poskytli odpovídající informace, včetně informací o totožnosti investora. Příslušní certifikovaní finanční zprostředkovatelé zahrnují všechny certifikované finanční zprostředkovatele v platebním řetězci mezi investorem a emitentem cenných papírů, od kterých může být požadováno, aby také poskytovali informace o platbách provedených necertifikovanými finančními zprostředkovateli v řetězci, a to podle politického rozhodnutí každého členského státu. S ohledem na různé přístupy v členských státech se předpokládají dva typy postupů: i) úleva u zdroje přímým uplatněním příslušné sazby daně v okamžiku srážky a ii) rychlé vrácení daně nejpozději do 50 dnů ode dne výplaty dividendy, případně ode dne, kdy musí emitent dluhopisu vyplatit majiteli dluhopisu úrok (den výplaty kupónu). Členské státy by měly mít možnost zavést kterýkoli z těchto dvou postupů nebo jejich kombinaci, pokud to považují za vhodné, a zároveň zajistit, aby byl alespoň jeden z nich dostupný všem investorům, pokud byly splněny požadavky této směrnice. Pro zajištění řádného a včasného provádění těchto postupů dotčenými členskými státy je vhodné účtovat úrok při prodlení s vrácením nadměrných srážkových daní, na které se vztahuje tato směrnice a které splňují podmínky pro využití těchto postupů. Pokud nejsou splněny příslušné požadavky nebo si to dotčený investor přeje, měly by členské státy při poskytování úlevy z nadměrných srážkových daní použít své stávající postupy standardního vracení daně. V každém případě by si registrovaní vlastníci, zejména retailoví investoři, a jejich zplnomocnění zástupci měli zachovat právo požadovat vrácení nadměrné srážkové daně zaplacené v členském státě, kde prokáží splnění podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy.

(9)V zájmu ochrany systémů pro úlevu od nadměrných srážkových daní by členské státy, které vedou vnitrostátní registr, měly rovněž vyžadovat, aby certifikovaní finanční zprostředkovatelé ověřovali způsobilost investorů, kteří chtějí nárokovat úlevu. Certifikovaní finanční zprostředkovatelé by měli zejména shromažďovat potvrzení o daňovém rezidenství příslušného investora a prohlášení, že tento investor je skutečným majitelem platby podle právních předpisů členského státu zdroje. Měli by také ověřit příslušnou sazbu srážkové daně na základě konkrétní situace investora a uvést, zda si jsou vědomi jakékoli finanční dohody týkající se podkladových cenných papírů, která k ex-dividend dni nebyla vypořádána, jejíž platnost neuplynula nebo která nebyla jinak ukončena. Certifikovaní finanční zprostředkovatelé by měli nést odpovědnost za ztráty daňových příjmů, které vznikly v důsledku nedostatečného plnění těchto povinností, pokud tak stanoví vnitrostátní právo členského státu, v němž ztráta vznikla. Aby byla zajištěna přiměřenost zátěže a odpovědnosti uložených certifikovaným finančním zprostředkovatelům, měly by se na všechny postupy při poskytování úlevy, u nichž je riziko zneužití nízké, a zejména pokud je celková částka dividend vyplacená investorovi za podíl ve společnosti nižší než 1 000 EUR, vztahovat snížené povinnosti ověřování. Pokud se prokáže, že k takovému zneužití došlo, mohou členské státy uplatnit důsledky podle vnitrostátního práva, včetně odepření systémů úlev stanovených v této směrnici, nemohou však činit certifikované finanční zprostředkovatele odpovědnými za absenci ověření.

(10)Uznává se, že finanční dohody lze použít k úplnému nebo částečnému přesunu ekonomického vlastnictví cenného papíru a/nebo příslušných investičních rizik. Bylo rovněž prokázáno, že takovéto dohody byly použity v rámci mechanismů spočívajících v dividendové arbitráži a v tzv. „praní dividend“ (dividend stripping), jako jsou mechanismy Cum/Ex a Cum/Cum, s jediným cílem získat vrácení daně, i když na toto vrácení nebyl nárok, nebo dosáhnout vyšší částky vracené daně než na kterou měl investor skutečně nárok. Informace o těchto finančních dohodách, které zahrnují běžně legitimní transakce s cennými papíry, jako jsou repo obchody nebo půjčky cenných papírů, a také derivátové produkty, jako jsou futures na jednotlivé akcie, jsou proto nezbytné pro daňové správy v rámci boje proti zneužívání daňových předpisů. Aby byl zajištěn přiměřený přístup, měli by tyto informace oznamovat pouze ti certifikovaní finanční zprostředkovatelé, kteří se vzhledem ke svému postavení v řetězci mohli přímo podílet na příslušné finanční dohodě. Oznamování těchto informací se nevyžaduje v případě dluhopisů a úrokových plateb.

(11)V zájmu zajištění účinnosti by členské státy měly zavést režim sankcí za porušení vnitrostátních předpisů provádějících tuto směrnici. Takové sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(12)Řádné provádění a vymáhání navrhovaných pravidel v každém dotčeném členském státě má zásadní význam pro podporu unie kapitálových trhů jako celku i pro ochranu daňového základu členských států, a proto by je měla Komise sledovat. Členské státy by proto měly Komisi pravidelně sdělovat informace o provádění a vymáhání vnitrostátních opatření přijatých podle této směrnice na jejich území, jak je stanoveno v prováděcím aktu. Komise by měla na základě informací poskytnutých členskými státy a dalších dostupných údajů vypracovat hodnocení účinnosti navrhovaných nových pravidel. V této souvislosti by Komise měla zvážit potřebu aktualizovat pravidla zavedená touto směrnicí.

(13)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění této směrnice, zejména pro i) digitální potvrzení o daňovém rezidenství , ii) zprávy podávané finančními zprostředkovateli a iii) žádost o úlevu podle této směrnice, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí standardních formulářů s omezeným počtem prvků, včetně jazykových režimů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 30 .

(14)Zpracování osobních údajů prováděné na základě této směrnice by mělo být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 31 . Finanční zprostředkovatelé a členské státy mohou zpracovávat osobní údaje podle této směrnice výhradně s cílem sloužit obecnému veřejnému zájmu, konkrétně účelům boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, ochraně daňových příjmů a podpoře spravedlivého zdanění, které posilují příležitosti k sociálnímu, politickému a ekonomickému začleňování v členských státech. Aby bylo možné tento cíl účinně sledovat, je nutné omezit některá práva fyzických osob stanovená výše uvedeným nařízením, zejména právo být informován o zpracování svých údajů a jeho rozsahu, jakož i právo na souhlas s určitými druhy zpracování údajů.

(15)Jelikož cíle této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej může být z důvodu přeshraniční povahy dotčených transakcí a potřeby snížit náklady na dodržování předpisů na vnitřním trhu jako celku lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(16) V souladu s článkem 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů 32 .

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět

Tato směrnice stanoví pravidla pro vydávání digitálního potvrzení o daňovém rezidenství členskými státy a postup poskytování úlevy z nadměrné srážkové daně, kterou může členský stát srazit z dividend z veřejně obchodovaných akcií a případně z úroků z veřejně obchodovaných dluhopisů vyplácených registrovaným vlastníkům, kteří mají pro daňové účely bydliště nebo sídlo mimo tento členský stát.

Článek 2
Oblast působnosti

Kapitoly I a IV se vztahují na všechny členské státy. Kapitola II se vztahuje na všechny členské státy, pokud jde o všechny osoby, které jsou daňovými rezidenty v jejich jurisdikci.

Postupy stanovené v kapitole III se vztahují na všechny členské státy, které poskytují úlevu z nadměrné srážkové daně z dividend vyplácených z veřejně obchodovaných akcií. Členské státy, které poskytují úlevu z nadměrné srážkové daně z úroků vyplácených z veřejně obchodovaných dluhopisů, mohou použít kapitolu III.

Článek 3
Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)„nadměrnou srážkovou daní“ rozdíl mezi částkou srážkové daně vybírané členským státem z výplat dividend nebo úroků z cenných papírů nerezidentským vlastníkům při použití obecné vnitrostátní sazby a nižší částkou srážkové daně, kterou tento členský stát uplatňuje na tytéž dividendy nebo úroky v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění nebo případně se zvláštními vnitrostátními právními předpisy;

2)„veřejně obchodovanou akcií“ akcie přijatá k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, jak jsou definovány v čl. 4 bodech 21 a 22 směrnice 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 33 ;

3)„veřejně obchodovaným dluhopisem“ dluhopis přijatý k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému nebo organizovaném obchodním systému, jak jsou definovány v čl. 4 bodech 21, 22 a 23 směrnice 2014/65/EU ze dne 15. května 2014;

4)„finančním zprostředkovatelem“ centrální depozitář cenných papírů ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 34 , úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013 35  nebo investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodě 1 směrnice 2014/65/EU nebo právnická osoba ze třetí země, které bylo uděleno povolení k poskytování služeb srovnatelných se službami poskytovanými centrálním depozitářem cenných papírů, úvěrovou institucí nebo investičním podnikem podle srovnatelných právních předpisů třetí země bydliště, která je součástí platebního řetězce cenných papírů mezi subjektem emitujícím cenné papíry a registrovaným vlastníkem, který přijímá platby z těchto cenných papírů; 

5)„EUID“ evropský jedinečný identifikační kód pro společnosti podle článku 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132  36 ;

6)„daňovým identifikačním číslem nebo DIČ“ jedinečný identifikační kód pro daňové účely registrovaného vlastníka jako takového v členském státě;

7)„postupem při poskytování úlevy ze srážkové daně“ postup, jímž je registrovanému vlastníkovi, který obdrží dividendy nebo úrok z cenných papírů, jež mohou podléhat nadměrné srážkové dani, poskytnuta z této nadměrné daně úleva nebo jímž mu je tato nadměrná daň vrácena;

8)„příslušným orgánem“ orgán, který byl určen členským státem v souladu s článkem 5 a který zahrnuje jakoukoli osobu, kterou tento orgán v souladu s vnitrostátními předpisy pověřil, aby jednala jeho jménem pro účely této směrnice;

9)„cenným papírem“ veřejně obchodovaná akcie nebo veřejně obchodovaný dluhopis;

10)„velkou institucí“ velká instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 146 nařízení (EU) č. 575/2013;

11)„zástupcem pro srážkovou daň“ subjekt, který je členským státem zdroje oprávněn převzít odpovědnost za odpočet srážkové daně z výplaty dividend nebo úroku z cenných papírů a za převod této srážkové daně daňovému orgánu členského státu zdroje;

12)„rozhodným dnem“ datum stanovené emitentem cenného papíru, k němuž se na základě vypořádaných pozic zaevidovaných v zaknihované podobě formou zápisu do příslušné evidence finančního zprostředkovatele při uzavření obchodu určí totožnost držitele tohoto cenného papíru a práva z něj vyplývající, včetně případného práva účasti a hlasování na valné hromadě, jak je definováno v čl. 1 bodě 7 nařízení 2018/1212 37 ;

13)„vypořádáním“ dokončení obchodu s cennými papíry, ať je uzavřen kdekoliv, jehož cílem je splnění závazků stran obchodu převodem peněžních prostředků nebo cenných papírů nebo obojího, jak je definováno v čl. 2 bodě 7 nařízení (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014;

14)„registrovaným vlastníkem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která je oprávněna obdržet dividendový nebo úrokový příjem z cenných papírů podléhající dani vybírané srážkou u zdroje v členském státě;

15)„investičním účtem“ účet nebo účty poskytované finančními zprostředkovateli registrovaným vlastníkům, prostřednictvím kterých jsou drženy nebo evidovány jejich cenné papíry a na které jsou prováděny platby související s těmito cennými papíry;

16)„ex-dividend dnem“ datum, od něhož jsou akcie obchodovány bez příslušných práv vyplývajících z jejich držení, včetně případného práva účasti a hlasování na valné hromadě;

17)„finančním dohodou“ jakékoli ujednání nebo smluvní závazek, na jehož základě je nebo by mohla být jakákoli část vlastnictví veřejně obchodované akcie, z níž je vyplácena dividenda, trvale nebo dočasně převedena na jinou stranu;

18)„platebním řetězcem cenných papírů“ posloupnost finančních zprostředkovatelů, kteří provádějí výplatu dividend nebo úroku z cenných papírů mezi emitentem cenných papírů a registrovaným vlastníkem, kterému jsou dividendy nebo úrok z těchto cenných papírů vypláceny;

19)„smlouvou o zamezení dvojího zdanění“ dohoda nebo úmluva, která upravuje zamezení dvojího zdanění příjmů a případně i kapitálu, platná mezi dvěma (nebo více) zeměmi;

20)„členským státem zdroje“ členský stát rezidence emitenta cenného papíru, který vyplácí dividendu nebo úrok;

21)„systémem zrychleného vrácení daně“ systém, v němž se provádí výplata dividendy nebo úroku s přihlédnutím k obecné vnitrostátní sazbě srážkové daně, po níž následuje žádost o vrácení nadměrné srážkové daně ve lhůtě stanovené v článku 13;

22)„systémem úlevy u zdroje“ systém, v němž se v okamžiku výplaty dividend nebo úroku uplatňuje příslušná sazba srážkové daně v souladu s platnými vnitrostátními předpisy a/nebo mezinárodními dohodami, jako je příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění;

23)„systémem standardního vrácení daně“ systém, v němž se provádí výplata dividend nebo úroku s přihlédnutím k obecné vnitrostátní sazbě srážkové daně, po níž následuje žádost o vrácení nadměrné srážkové daně mimo postup stanovený v článku 13;

24)„krátkodobou eurovou sazbou“ krátkodobá eurová sazba definovaná v obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2019/1265 ze dne 10. července 2019 38 .

KAPITOLA II

DIGITÁLNÍ POTVRZENÍ O DAŇOVÉM REZIDENSTVÍ

Článek 4
Digitální potvrzení o daňovém rezidenství (eTRC)

1.Členské státy zajistí automatizovaný proces vydávání digitálních potvrzení o daňovém rezidenství (eTRC) osobě, o níž se má za to, že má v jejich jurisdikci bydliště nebo sídlo pro daňové účely.

2.Členské státy vydají potvrzení eTRC do jednoho pracovního dne od podání žádosti, s výhradou odstavce 4. Potvrzení eTRC musí splňovat technické požadavky přílohy I a musí obsahovat následující informace:

a)jméno a příjmení daňového poplatníka a datum a místo narození, pokud je daňovým poplatníkem fyzická osoba, nebo jeho název a evropské jedinečné identifikační číslo (EUID), pokud je daňovým poplatníkem právnická osoba;

b)daňové identifikační číslo;

c)adresu daňového poplatníka;

d)datum vydání;

e)období, na které se vztahuje;

f)údaje o daňovém orgánu, který potvrzení vydal;

g)veškeré další informace, které mohou být relevantní, pokud je potvrzení vydáváno pro jiné účely, než je úleva ze srážkové daně podle této směrnice, nebo informace, které v potvrzení o daňovém rezidenství musí být uvedeny podle práva EU.

3.Potvrzení eTRC se vztahuje alespoň na celý kalendářní rok, v němž byla žádost o takové potvrzení podána, a je platné po celé období, na které se vztahuje, pokud a dokud členský stát vydávající eTRC nemá k dispozici důkaz o tom, že osoba, jíž se eTRC týká, nemá bydliště v jeho jurisdikci.

4.Pokud je k ověření daňového rezidenství konkrétního daňového poplatníka zapotřebí více než jeden pracovní den, členský stát informuje osobu, která o potvrzení žádá, o dodatečně potřebné lhůtě a o důvodech zpoždění.

5.Členské státy uznají potvrzení eTRC vydané jiným členským státem jako dostatečný důkaz o rezidenství daňového poplatníka v tomto jiném členském státě v souladu s odstavcem 3.

6.Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví standardní elektronické formuláře, včetně jazykových režimů, a technické protokoly, včetně bezpečnostních norem, pro vydávání potvrzení eTRC. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 18.

KAPITOLA III

POSTUP PŘI POSKYTOVÁNÍ ÚLEVY ZE SRÁŽKOVÉ DANĚ

ODDÍL 1

CERTIFIKOVANÍ FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVATELÉ

Článek 5
Vnitrostátní registr certifikovaných finančních zprostředkovatelů

1.Členské státy, které vybírají srážkovou daň z dividend z veřejně obchodovaných akcií vyplácených registrovaným vlastníkům, kteří mají pro daňové účely bydliště nebo sídlo mimo tento členský stát, a které poskytují úlevu z nadměrné srážkové daně, zřídí vnitrostátní registr certifikovaných finančních zprostředkovatelů. Členské státy se mohou rozhodnout používat tento vnitrostátní registr také v souvislosti s případnou úlevou z nadměrné srážkové daně z úroků z veřejně obchodovaných dluhopisů.

2.Členské státy, které vybírají srážkovou daň z úroků z veřejně obchodovaných dluhopisů, zatímco z dividend z veřejně obchodovaných akcií srážkovou daň nevybírají, se mohou rozhodnout, zda vnitrostátní registr zřídí.

3.Členské státy, které zřídí vnitrostátní registr podle odstavců 1 a 2, určí příslušný orgán odpovědný za vedení a aktualizaci tohoto registru.

4.Vnitrostátní registr obsahuje následující informace o certifikovaných finančních zprostředkovatelích:

a)název certifikovaného finančního zprostředkovatele;

b)datum registrace;

c)kontaktní údaje a případné internetové stránky certifikovaného finančního zprostředkovatele;

d)EUID, nebo pokud certifikovaný finanční zprostředkovatel takové číslo nemá, identifikační kód právnické osoby nebo jakékoli registrační číslo právnické osoby vydané v zemi jeho sídla.

5.Vnitrostátní registr je veřejně přístupný na k tomu určených internetových stránkách členského státu a aktualizuje se alespoň jednou měsíčně.

Článek 6
Povinnost registrovat se jako certifikovaný finanční zprostředkovatel

1.Členské státy, které vedou vnitrostátní registr podle článku 5, vyžadují, aby se všechny velké instituce uvedené v čl. 3 odst. 10, které provádějí výplaty dividend a případně úroků z cenných papírů pocházejících z jejich jurisdikce, a centrální depozitáře cenných papírů uvedené v čl. 3 odst. 4, které poskytují služby zástupce pro srážkovou daň pro tytéž platby, zaregistrovaly v jejich vnitrostátním registru.

2.Členské státy, které vedou vnitrostátní registr v souladu s článkem 5, na požádání umožní registraci do tohoto registru každému finančnímu zprostředkovateli, který splňuje požadavky článku 7.

Článek 7
Postup registrace

1.Členské státy zajistí, aby byl finanční zprostředkovatel zaregistrován do jejich vnitrostátního registru certifikovaných finančních zprostředkovatelů do tří měsíců od podání žádosti finančního zprostředkovatele, který doloží splnění všech následujících požadavků:

a)bydliště nebo sídlo pro daňové účely v členském státě nebo jurisdikci třetí země, která není uvedena v příloze I seznamu EU nespolupracujících jurisdikcí pro daňové účely 39 ani v tabulce I přílohy nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 40 ;

b)pokud je žádající finanční zprostředkovatel úvěrovou institucí, povolení v jurisdikci bydliště nebo sídla pro daňové účely k výkonu činností v oblasti uložení, správy nebo úschovy podle bodu 12 nebo 14 přílohy I směrnice 2013/36/EU nebo srovnatelných právních předpisů třetí země; pokud je žádající finanční zprostředkovatel investičním podnikem, povolení v jurisdikci bydliště nebo sídla pro daňové účely k výkonu činností v oblasti svěřenské správy podle oddílu B bodu 1 přílohy I směrnice 2014/65/EU nebo srovnatelných právních předpisů třetí země, nebo pokud je žádající finanční zprostředkovatel centrálním depozitářem cenných papírů, povolení v jurisdikci bydliště nebo sídla pro daňové účely podle nařízení EU 909/2014 nebo srovnatelných právních předpisů třetí země bydliště nebo sídla;

c)prohlášení o souladu s ustanoveními směrnice Rady 2014/107/EU 41 nebo s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 42 , pokud se použijí, nebo se srovnatelnými právními předpisy jurisdikce třetí země, která není uvedena v příloze I unijního seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti nebo v tabulce I přílohy nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675.

2.Finanční zprostředkovatelé neprodleně oznámí příslušnému orgánu členského státu každou změnu informací poskytnutých podle písmen a) až c).

Článek 8
Výmaz z vnitrostátního registru

1.Členské státy vymažou ze svého vnitrostátního registru každého certifikovaného finančního zprostředkovatele, pokud tento zprostředkovatel:

a)o takový výmaz požádá nebo

b)již nesplňuje požadavky článku 7.

2.Členské státy mohou ze svého vnitrostátního registru vymazat každého certifikovaného finančního zprostředkovatele, u něhož bylo zjištěno, že opakovaně a úmyslně neplní své povinnosti podle některého z těchto nástrojů:

a)této směrnice;

b)směrnice Rady 2014/107/EU nebo

c)směrnice 2018/843/EU nebo

d)srovnatelných právních předpisů třetí země, v níž má bydliště nebo sídlo pro daňové účely.

3.Členský stát, který vymaže certifikovaného finančního zprostředkovatele ze svého vnitrostátního registru, neprodleně informuje všechny ostatní členské státy, které vedou vnitrostátní registr podle článku 5.

4.Členské státy zajistí, aby finanční zprostředkovatel, který byl vymazán z vnitrostátního registru podle odstavce 1, byl znovu zaregistrován v případě, že došlo k nápravě neplnění ustanovení této směrnice, včetně zaplacení nebo vypořádání veškerých dlužných částek vyplývajících z neplnění zmíněných ustanovení.

ODDÍL 2

PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Článek 9
Povinnost podávat zprávy

1.Členské státy přijmou nezbytná opatření k tomu, aby certifikovaní finanční zprostředkovatelé zaregistrovaní v jejich vnitrostátním registru měli povinnost oznamovat příslušnému orgánu informace uvedené v příloze II co nejdříve po rozhodném dni s výjimkou případů, kdy k rozhodnému dni dosud nebyl realizován pokyn k vypořádání jakékoli části transakce, přičemž v takovém případě musí být informace týkající se této transakce oznámeny co nejdříve po vypořádání. Pokud 20 dní po rozhodném dni stále probíhá vypořádání některé části transakce, podají certifikovaní finanční zprostředkovatelé během následujících pěti kalendářních dnů zprávu, ve které uvedou část, jejíž vypořádání probíhá.

2.Členské státy stanoví, že certifikovaní finanční zprostředkovatelé nemusí oznamovat informace uvedené v oddíle E přílohy II, pokud celková dividenda vyplacená registrovanému vlastníkovi z jeho podílu ve společnosti nepřesahuje 1 000 EUR.

3.Členské státy, které se rozhodnou používat vnitrostátní registr zřízený v souladu s článkem 5 v souvislosti s výplatami úroků, vyžadují, aby certifikovaní finanční zprostředkovatelé oznamovali informace uvedené v příloze II, ale nevyžadují oznamování informací uvedených v oddíle E.

4.Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví standardní elektronické formuláře, včetně jazykových režimů, a požadavky na komunikační kanály pro podávání informací uvedených v příloze II. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 18.

5.Členské státy vyžadují, aby certifikovaní finanční zprostředkovatelé zaregistrovaní v jejich vnitrostátním registru uchovávali dokumentaci dokládající oznamované informace po dobu pěti let a aby umožnili přístup k jakýmkoli dalším informacím, jakož i přístup do svých prostor za účelem auditu, a vyžadují, aby certifikovaní finanční zprostředkovatelé vymazali nebo anonymizovali veškeré osobní údaje obsažené v této dokumentaci, jakmile je audit ukončen, nejpozději však pět let po oznámení.

ODDÍL 3

SYSTÉMY ÚLEVY

Článek 10
Žádost o úlevu u zdroje nebo rychlé vrácení daně

1.Členské státy vyžadují, aby certifikovaný finanční zprostředkovatel, který vede investiční účet registrovaného vlastníka přijímajícího dividendy nebo úrok, požádal jménem tohoto registrovaného vlastníka o úlevu podle článku 12 a/nebo článku 13, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)registrovaný vlastník pověřil certifikovaného finančního zprostředkovatele, aby jeho jménem požádal o úlevu, a

b)certifikovaný finanční zprostředkovatel ověřil a stanovil způsobilost registrovaného vlastníka v souladu s článkem 11. Součástí takového ověření může být i posouzení rizik, které zohledňuje úvěrové riziko a riziko podvodu.

2.Bez ohledu na odstavec 1 členské státy neposkytnou úlevu v rámci systémů stanovených v článcích 12 a 13 v případě žádosti, kdy:

a)dividenda byla vyplacena z veřejně obchodované akcie, kterou registrovaný vlastník nabyl v období dvou dnů před ex-dividend dnem;

b)výplata dividendy z podkladového cenného papíru, pro který je požadována úleva, je spojena s finanční dohodou, která k ex-dividend dni nebyla vypořádána, jejíž platnost neuplynula nebo která nebyla jinak ukončena.

3.Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy vyloučit žádosti o úlevu podle článků 12 a 13, pokud:

a)alespoň jeden z finančních zprostředkovatelů v platebním řetězci cenných papírů není certifikovaným finančním zprostředkovatelem a následný certifikovaný finanční zprostředkovatel v řetězci neposkytl příslušnému orgánu informace, které by měl daný finanční zprostředkovatel podle této směrnice oznámit, pokud by byl certifikovaným finančním zprostředkovatelem, nebo

b)je uplatněno osvobození od srážkové daně.

Článek 11
Hloubková kontrola způsobilosti registrovaného vlastníka

1.Členské státy zajistí, aby certifikovaný finanční zprostředkovatel, který žádá o úlevu podle článku 12 a/nebo 13 jménem registrovaného vlastníka, obdržel od tohoto registrovaného vlastníka prohlášení, že registrovaný vlastník:

a)je skutečným majitelem dividendy nebo úroku ve smyslu vnitrostátních právních předpisů členského státu zdroje a

b)nemá uzavřenou finanční dohodu spojenou s podkladovou veřejně obchodovanou akcií, která k ex-dividend dni nebyla vypořádána, jejíž platnost neuplynula nebo která nebyla jinak ukončena.

2.Členské státy zajistí, aby certifikovaní finanční zprostředkovatelé, kteří žádají o úlevu podle článku 12 a/nebo 13 jménem registrovaného vlastníka, ověřili:

a)potvrzení eTRC registrovaného vlastníka a/nebo příslušný doklad o daňovém rezidenství ve třetí zemi;

b)prohlášení registrovaného vlastníka a jeho daňové rezidenství na základě informací z vnitřních kontrolních mechanismů používaných certifikovaným finančním zprostředkovatelem za účelem splnění povinností v souvislosti s praním peněz a financováním terorismu podle směrnice (EU) 2015/849 43 nebo srovnatelných informací požadovaných ve třetích zemích;

c)nárok registrovaného vlastníka na zvláštní sníženou sazbu srážkové daně v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění mezi členským státem zdroje a jurisdikcí, kde má registrovaný vlastník bydliště nebo sídlo pro daňové účely, nebo se zvláštními vnitrostátními právními předpisy členského státu zdroje;

d)v případě výplaty dividendy a na základě informací, které má certifikovaný finanční zprostředkovatel k dispozici, případnou existenci jakékoli finanční dohody, která k ex-dividend dni nebyla vypořádána, jejíž platnost neuplynula nebo která nebyla jinak ukončena, s výjimkou případů, kdy dividenda vyplacená registrovanému vlastníkovi za každou skupinu držených stejných akcií nepřesáhne 1 000 EUR.

3.Členské státy zajistí, aby certifikovaní finanční zprostředkovatelé měli zavedeny odpovídající postupy pro provádění ověřování v souladu s odstavcem 2.

Článek 12
Systém úlevy u zdroje

Členské státy mohou povolit certifikovaným finančním zprostředkovatelům, kteří vedou investiční účet registrovaného vlastníka, aby jménem registrovaného vlastníka požádali o úlevu u zdroje v souladu s článkem 10 tím, že zástupci pro srážkovou daň poskytnou následující informace:

a)daňové rezidenství registrovaného vlastníka a

b)platnou sazbu srážkové daně z výplaty v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění nebo zvláštními vnitrostátními právními předpisy.

Článek 13
Systém zrychleného vrácení daně

1.Členské státy mohou povolit certifikovaným finančním zprostředkovatelům, kteří vedou investiční účet registrovaného vlastníka, aby jménem tohoto registrovaného vlastníka požádali o rychlé vrácení nadměrné srážkové daně v souladu s článkem 10, pokud jsou informace uvedené v odstavci 3 tohoto článku poskytnuty co nejdříve po výplatním dni, a nejpozději do 25 kalendářních dnů ode dne výplaty dividendy nebo úroku.

2.Členské státy vyřídí žádost o vrácení daně podanou v souladu s odstavcem 1 do 25 kalendářních dnů ode dne podání takové žádosti nebo ode dne, kdy všichni příslušní certifikovaní finanční zprostředkovatelé splnili povinnost podávat zprávy podle této směrnice, podle toho, co nastane později. Členské státy účtují v souladu s článkem 14 úrok z částky vrácené daně za každý den prodlení po 25. dni.

3.Certifikovaný finanční zprostředkovatel, který žádá o rychlé vrácení daně, poskytne příslušnému členskému státu následující informace:

a)údaje o výplatě dividend nebo úroků podle oddílu B přílohy II;

b)právní základ příslušné sazby srážkové daně a celkovou částku nadměrné daně, která má být vrácena;

c)daňové rezidenství registrovaného vlastníka;

d)prohlášení registrovaného vlastníka v souladu s článkem 11.

4.Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví standardní elektronické formuláře, včetně jazykových režimů, a požadavky na komunikační kanály pro podávání žádostí podle tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 18.

Článek 14
Úrok z prodlení

Členské státy účtují úrok v souladu s čl. 13 odst. 2 ve výši úrokové sazby nebo rovnocenného poplatku, který členský stát účtuje z opožděných plateb daně z příjmu ze strany registrovaných vlastníků, nebo, pokud vnitrostátní právní předpisy členských států takové ustanovení neobsahují, ve výši krátkodobé eurové sazby zvýšené o 50 bazických bodů nebo rovnocenné úrokové sazby používané jejich centrální bankou zvýšené o 50 bazických bodů, pokud nejsou součástí evropského mechanismu směnných kurzů.

Článek 15
Standardní systém vracení daně

Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby v případech, kdy se na dividendy nevztahují články 12 a 13, protože nejsou splněny podmínky této směrnice, poskytl registrovaný vlastník nebo jeho zplnomocněný zástupce, který žádá o vrácení nadměrné srážkové daně z těchto dividend, alespoň informace požadované podle oddílu E přílohy II s výjimkou případů, kdy celková dividenda vyplacená registrovanému vlastníkovi z jeho podílu ve společnosti nepřesahuje 1 000 EUR a kdy tyto informace již byly poskytnuty v souladu s povinnostmi podle článku 9.

Článek 16
Občanskoprávní odpovědnost

Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby v případě, že některý certifikovaný finanční zprostředkovatel úmyslně nebo z nedbalosti nesplní své povinnosti podle článků 9, 10, 11, 12 a 13, mohl být tento certifikovaný finanční zprostředkovatel činěn odpovědným za celou ztrátu příjmů ze srážkové daně nebo její část, která členskému státu vznikla v souvislosti se žádostí podle článku 12 nebo 13.

Článek 17
Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 44 .

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 19
Hodnocení

1.Komise každých pět let přezkoumá a vyhodnotí fungování této směrnice poté, co vstoupí v platnost vnitrostátní předpisy, kterými se tato směrnice provádí. Zpráva o hodnocení směrnice, včetně případné potřeby změnit její konkrétní ustanovení, bude předložena Evropskému parlamentu a Radě do prosince 2031 a dále každých pět let.

2.Členské státy sdělí Komisi příslušné informace pro hodnocení této směrnice, pokud jde o zlepšování postupů při poskytování úlevy ze srážkové daně s cílem snížit dvojí zdanění a bojovat proti zneužívání daňových předpisů v souladu s odstavcem 3.

3.Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví informace, které mají členské státy pro účely hodnocení poskytovat, jakož i formát a podmínky sdělování těchto informací.

4.Komise nakládá s informacemi, které jí jsou poskytnuty podle odstavce 2, jako s důvěrnými v souladu s předpisy platnými pro orgány Unie.

5.Informace, které Komisi poskytl některý členský stát podle odstavce 2, a veškeré zprávy či dokumenty vypracované Komisí na jejich základě mohou být předány jiným členským státům. Tyto předané informace podléhají úřednímu tajemství a požívají stejné ochrany jako obdobné informace podle vnitrostátního práva členského státu, který je obdržel.

Článek 20
Ochrana osobních údajů

1.Členské státy omezí práva subjektu údajů podle článků 15 až 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 45 pouze v rozsahu a pouze po dobu, kdy je to nezbytně nutné pro jejich příslušné orgány ke zmírnění rizika daňových podvodů, daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem v členských státech, zejména ověřením, zda je u registrovaného vlastníka použita správná sazba srážkové daně, nebo ověřením, zda registrovaný vlastník včas získá úlevu, pokud na ni má nárok.

2.Při zpracování osobních údajů se certifikovaní finanční zprostředkovatelé a příslušné orgány členských států považují za správce ve smyslu čl. 4 odst. 7 nařízení (EU) 2016/679 v rozsahu svých příslušných činností podle této směrnice.

3.Informace, včetně osobních údajů, zpracovávané v souladu s touto směrnicí se uchovávají pouze po dobu nezbytnou k dosažení účelů této směrnice, a to v souladu s vnitrostátními předpisy každého správce údajů, které upravují promlčení, v žádném případě však ne déle než 10 let.

Článek 21
Oznámení

Členský stát, který zřídí a vede vnitrostátní registr podle článku 5, informuje Komisi a ostatní členské státy o těchto skutečnostech a o všech následných změnách pravidel, kterými se tento registr řídí. Komise tyto informace zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a podle potřeby je aktualizuje.

Článek 22
Provedení ve vnitrostátním právu

1.Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2026. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 2027.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 23
Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 24
Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Nový systém EU pro zamezení dvojímu zdanění a zabránění zneužívání daňových předpisů v oblasti srážkové daně, takzvaný FASTER (Faster and Safer Tax Excess Relief).

1.2.Příslušné oblasti politik

Daňová politika.

1.3.Povaha návrhu/podnětu

Nová akce.

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1) usnadnění přeshraničních investic v EU tím, že se daňovým poplatníkům umožní řádný a účinný přístup k daňovým výhodám vyplývajícím ze smluv o zamezení dvojího zdanění a směrnic EU;

2) zamezení zneužívání daňových předpisů v oblasti srážkové daně;

3) ekonomické přínosy.

1.4.2.Specifické cíle

1) zkrácení lhůty pro poskytnutí úlevy z nadměrné srážkové daně nebo vrácení nadměrné srážkové daně;

2) zajištění toho, aby finanční zprostředkovatelé dodržovali požadavky na hloubkovou kontrolu klienta a podávali o tom zprávy daňovým správám;

3) předcházení zneužívání srážkové daně (Cum-Ex a Cum-Cum);

4) vybavení daňových správ členských států nástroji, které jim umožní včas a spolehlivě řešit postupy při vracení daně nebo poskytování úlevy z daně u zdroje.

5) Dopad návrhu na hospodářství

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Stanovené lhůty v návrhu by zajistily, že srážková daň by byla vracena rychleji nebo že by se v době platby uplatnila nižší platná sazba srážkové daně. Povinnost podávat zprávy by zajistila, že informace budou oznamovány daňovým orgánům, aby byla zajištěna výrazná transparentnost a aby tyto informace byly účinně využívány v boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem v systémech vracení srážkové daně nebo poskytování úlevy od srážkové daně v EU a zároveň byla zajištěna účinnost takového systému. Sekundárním cílem je pozitivní vliv na hospodářské ukazatele, jako jsou HDP, mzdy a zaměstnanost.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu po zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků