This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52023AE3693
Opinion of the European Economic and Social Committee on ‘Developing a new European Strategy for the Internal Market: helping our companies face the technological, social, environmental and competition challenges’ (exploratory opinion)
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Vypracování nové evropské strategie pro vnitřní trh – podpora našich podniků při zvládání technologických, sociálních a environmentálních výzev a výzev v oblasti hospodářské soutěže (průzkumné stanovisko)
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Vypracování nové evropské strategie pro vnitřní trh – podpora našich podniků při zvládání technologických, sociálních a environmentálních výzev a výzev v oblasti hospodářské soutěže (průzkumné stanovisko)
EESC 2023/03693
Úř. věst. C, C/2024/2096, 26.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/2096/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
Úřední věstník |
CS Série C |
|
C/2024/2096 |
26.3.2024 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Vypracování nové evropské strategie pro vnitřní trh – podpora našich podniků při zvládání technologických, sociálních a environmentálních výzev a výzev v oblasti hospodářské soutěže
(průzkumné stanovisko)
(C/2024/2096)
|
Zpravodajka: |
Sandra PARTHIE |
|
Spoluzpravodaj: |
Alain COHEUR |
|
Žádosti o vypracování stanoviska |
belgické předsednictví Rady Evropské unie, 10. 7. 2023 |
|
Právní základ |
článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie |
|
Odpovědná sekce |
Jednotný trh, výroba a spotřeba |
|
Přijato v sekci |
20. 12. 2023 |
|
Přijato na plenárním zasedání |
17. 1. 2024 |
|
Plenární zasedání č. |
584 |
|
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování) |
228/0/3 |
1. Závěry a doporučení
|
1.1 |
Strategie pro budoucnost vnitřního trhu by se měla zaměřit na několik aspektů, kterými jsou evropská průmyslová politika, příznivý rámec pro společnosti a malé a střední podniky, podniky sociální ekonomiky, veřejná podpora evropského projektu, řádně organizované a efektivní služby obecného zájmu a kroky k zachování a rozvoji našeho sociálního modelu. |
Nová průmyslová strategie musí:
|
— |
umožnit rozvoj silné průmyslové ekonomiky, jež bude ekologická a digitální, udržitelná a spravedlivá, dále omezit nadměrnou závislost a zajistit přístup k bezpečným a udržitelným zdrojům kritických surovin, posílit evropský sociální model a zaručit základní lidská práva; |
|
— |
podporovat rozvoj moderních, interoperabilních a strategických evropských digitálních infrastruktur, které jsou nezbytné pro inteligentní, konkurenceschopný, ekologický a odolný průmysl, včetně umělé inteligence; |
|
— |
bojovat proti změně klimatu zajištěním uhlíkové neutrality prostřednictvím energetické účinnosti, využívání energie z obnovitelných zdrojů, oběhového hospodářství, výrobků s delší životností atd.; |
|
— |
navrhnout stabilní hospodářskou politiku, jež bude mít jasná pravidla a zajistí právní jistotu a dostatečnou kapacitu veřejných financí na inovace; |
|
— |
zaručit stálý přístup k dekarbonizované energii za stabilní a konkurenceschopné ceny s cílem podpořit energeticky náročná průmyslová odvětví, neboť ta představují základní pilíř evropského průmyslu; |
|
— |
posílit přizpůsobivost a dovednosti pracovní síly a podpořit důstojné pracovní podmínky v průmyslovém odvětví, aby bylo možné čelit demografickým výzvám. |
|
1.2 |
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzývá k vytvoření nového analytického rámce, kterým by se řídilo přijímání politických rozhodnutí ve světě, jenž se změnil a čelí novým geopolitickým výzvám. Existuje několik vzájemně si odporujících cílů: žádosti o poskytování dotací versus výzvy k omezení státní podpory; požadavky na místní produkci versus kroky směřující k otevírání trhů; přístup k nepostradatelným surovinám versus podmínky týkající se dodávek. V zájmu nalezení nejlepších řešení je zapotřebí vytvořit nový systém spolupráce, a má-li se vzbudit skutečný pocit evropské identity, je nezbytné, aby se spolupráce mezi členskými státy nesla v novém duchu. K lepšímu chápání potřeb ostatních národů, zemí a kultur by mohlo přispět zavedení celoevropské občanské a sociální služby, kterou by absolvovali všichni mladí evropští občané. |
|
1.3 |
EHSV se domnívá, že při posilování vnitřního trhu by měly být upřednostněny politiky, které poskytují rámec pro inovace prováděné soukromými společnostmi a napomáhají inovacím prostřednictvím přístupu k rizikovému kapitálu, zejména pro nové podnikatelky a podnikatele, a prostřednictvím rozvíjení vazeb mezi průmyslem a vědeckou sférou, zejména univerzitami. |
|
1.4 |
Vnitřní trh by měl umožňovat růst malých a středních podniků a rozvoj jejich zaměstnanců. Jeho hodnota pro malé a střední podniky spočívá jednak ve vytváření společných norem pro jejich služby a produkty, což jim umožňuje působit na přeshraniční úrovni, a jednak v omezování byrokracie a zefektivňování postupů a také v boji proti všem formám korupce. |
|
1.5 |
Nezbytnou podmínkou je soulad mezi právními předpisy EU a jejich prováděním a prosazováním na úrovni členských států. Při zavádění nové průmyslové strategie se projeví potřeba klást větší důraz na dynamiku pobídek, experimentování a hodnocení než na čistě normativní přístup. |
|
1.6 |
EHSV požaduje, aby byly vyhodnoceno, jaké dopady měla liberalizace služeb obecného hospodářského zájmu na hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Dále je podle jeho názoru nutné prozkoumat případnou potřebu vytvoření unijních nástrojů pro veřejné intervence v odvětví služeb obecného hospodářského zájmu či zřízení funkčních evropských veřejných služeb. Také požaduje, aby byl zahájen ambiciózní program modernizace a byly vytvořeny rámcové podmínky ve strategických odvětvích služeb obecného hospodářského zájmu, jako jsou oblasti: energetiky a surovin; mobility a veřejné dopravy; vodohospodářství, hygienických zařízení a vodních zdrojů; telekomunikací a digitální přístupnosti. |
|
1.7 |
EHSV vyzývá Komisi, aby vypracovala interpretační sdělení k článku 54 SFEU a k článkům Smlouvy týkajícím se právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, a objasnila tak pojem neziskovosti v právních předpisech EU. EHSV se domnívá, že by měl být po vzoru protokolu č. 26 o službách obecného zájmu k SFEU připojen protokol o různých druzích podniků, a žádá členské státy, aby tento přezkum zahrnuly do nadcházejícího programu reforem. |
|
1.8 |
Při počátečním vytváření jednotného trhu sehrály důležitou úlohu evropské normy. Jejich cílem není pouze zjednodušit přístup podniků na vnitřní trh, nýbrž mají rovněž významnou roli pro spotřebitele. Účelem těchto norem je chránit zdraví a bezpečnost a ekonomické i právní zájmy evropských spotřebitelů bez ohledu na to, kde v EU žijí, cestují a nakupují. Jejich stanovení vedlo k tomu, že 150 000 různých vnitrostátních norem, které existovaly v roce 1985, bylo do roku 2007 zredukováno přibližně na 13 000 harmonizovaných evropských norem. Právě tato dynamika je nezbytná pro další rozvoj jednotného trhu. |
2. Obecné připomínky
|
2.1 |
EU prokázala skutečnou kapacitu, co se týče odolnosti. Ta pramení z úspěchů, jichž bylo dosaženo při budování aktivního vnitřního trhu s 450 miliony obyvatel, ze skutečnosti, že instituce byly schopny nad očekávání rychle reagovat společným nákupem očkovacích látek, společnými opatřeními sociálních partnerů týkajícími se částečných úvazků, společnými půjčkami, solidárními plány na oživení a solidaritou s Ukrajinou, i z aktivního působení občanské společnosti. EU se také opírá o síť klíčových a vzájemně se doplňujících podniků tvořených společnostmi poskytujícími kapitál, státními podniky a podniky sociální ekonomiky. |
|
2.2 |
EU je v řadě oblastí závislá na jiných zemích – týká se to např. fosilních paliv a surovin. Nemá společnou průmyslovou politiku, která by umožňovala čelit zahraniční konkurenci, a má omezenou daňovou a měnovou unii. To vše ohrožuje fungování a dlouhodobou existenci vnitřního trhu. Z toho důvodu je zásadně nutné vnitřní trh modernizovat. |
|
2.3 |
V souladu se svými nedávnými návrhy (1) EHSV požaduje novou aktivní evropskou průmyslovou strategii, která by zabezpečila evropskou průmyslovou základnu a podpořila by nejen podnikatelské iniciativy, zejména iniciativy vycházející z malých a středních podniků, ale také stanovila veřejné politiky zaměřené na pobídky pro podniky a pobídky k inovacím. Musí rovněž stanovit efektivní a kvalitní služby obecného zájmu, které by skutečně splňovaly individuální a kolektivní potřeby a zaručily by všeobecný přístup a základní a sociální práva každého jednotlivce, mobilizaci různých forem sociální a solidární ekonomiky a občanské společnosti, podporu stabilních, inkluzivních a stálých pracovních míst a demokratickou účast všech členů společnosti. |
|
2.4 |
Je nezbytné, aby všechny zúčastněné strany (spotřebitelé, podniky, pracovníci, veřejné orgány a občanská společnost) byly organizovány a postupovaly společně a směřovaly k transformaci. Stejně tak zásadní je podporovat rozvoj a řízení vědeckých, technologických, manažerských a sociálních inovací, které mají klíčový význam pro konkurenceschopnost EU. |
|
2.5 |
Vzhledem k dynamice transformace musí být podniky, ale i veřejné orgány schopné rychle reagovat a přizpůsobit se. Pro zajištění trvalého úspěchu průmyslové politiky je v této fázi strukturálních změn zásadně důležité vést se subjekty zapojenými do transformace soustavný dialog o výzvách a překážkách. Díky tomuto nepřetržitému dialogu je možné chápat transformaci jako neustálý proces výzkumu a inovací, jehož výsledek ani úspěch nelze nikdy považovat za samozřejmost. |
3. Konkrétní připomínky
3.1 Posílení vnitřního trhu EU
|
3.1.1 |
Vnitřní trh stále nedosahuje svého skutečné potenciálu a dostatečně neplní svou úlohu při zvyšování odolnosti ekonomik EU. Stále více se mění v digitální trh. Proto je třeba všechny reformy, které přispívají ke spravedlivější hospodářské soutěži na jednotném digitálním trhu, považovat za pozitivní. |
|
3.1.2 |
Pro prohloubení jednotného trhu má zásadní význam dokončení kapitálového trhu EU. Kapitálový trh by se měl zaměřit na financování výroby, nákupu a toku zboží a služeb, zejména podporou činnosti podniků v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a služeb obecného zájmu a pobízením k podnikatelství. |
|
3.1.3 |
EHSV se domnívá, že při posilování vnitřního trhu by měly být upřednostněny politiky, které poskytují rámec pro inovace prováděné soukromými společnostmi a napomáhají inovacím prostřednictvím přístupu k rizikovému kapitálu (zejména pro nové podnikatelky a podnikatele) a prostřednictvím rozvíjení vazeb mezi průmyslem a vědeckou sférou (zejména univerzitami). |
|
3.1.4 |
Jedním ze základních faktorů při určování konkurenceschopnosti je úroveň produktivity. S vyšší produktivitou, například díky novým technologiím, roste nabídka, klesají ceny a zvyšují se reálné mzdy. Investice do zvyšování produktivity mají tedy zásadní význam, pokud má hospodářství růst. |
|
3.1.5 |
Je třeba dodržovat zásady právního státu. EU je založena na komplexním souboru pravidel (acquis Společenství) a bude fungovat pouze tehdy, budou-li tato pravidla stejnoměrně prováděna a prosazována ve všech členských státech. Mnohá z těchto pravidel ve skutečnosti nejsou do vnitrostátního práva provedena, jsou prováděna velmi rozdílně nebo jsou uplatňována ve velmi odlišné míře. To představuje závažnou a významnou překážku pro bezproblémové fungování vnitřního trhu a pro důvěru občanů v tento trh. Z toho důvodu by uplatňování acquis mělo být z hlediska posílení jednotného trhu a důvěry v něj prioritou. |
|
3.1.6 |
Je důležité, aby se EU ve spolupráci s podobně smýšlejícími partnery a v rámci mezinárodních organizací jasně postavila proti protekcionistickým tendencím a nekalým obchodním praktikám. Evropská komise musí rychle a účinně využít nástroje na ochranu obchodu k tomu, aby přezkoumala státní podporu poskytovanou podnikům orgány třetích zemí a v případě potřeby zabránila tomu, aby se těmto podnikům a jejich produktům při vstupu na vnitřní trh EU dostávalo nespravedlivého preferenčního zacházení. |
|
3.1.7 |
Společné evropské normy mohou umožnit obchodní příležitosti a usnadnit hospodářskou spolupráci s partnery a zákazníky v EU i na celém světě. EHSV je však znepokojen zjevnými tendencemi, jako je zpolitizování normalizace a zavádění technických ustanovení prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Důležité normy a standardy, které se takto vytvářejí, často vedou ke zpožděním a nedostanou se až k podnikatelské sféře. To vytváří právní nejistotu. Zpoždění, které z toho plyne, musí být urychleně vyřešeno a je třeba podpořit zapojení podniků do tvorby těchto norem a standardů. |
3.2 Nová evropská průmyslová strategie
|
3.2.1 |
EU potřebuje průmyslovou politiku, která se zaměří jak na kvalitu hospodářských faktorů na straně nabídky (jako je např. infrastruktura, právní stát nebo vzdělávací systém), tak na samotnou schopnost řídit změny. Průmyslová politika tedy musí vytvořit podmínky pro strukturální změnu na konkurenčních trzích a zároveň zajistit zachování konkurenceschopnosti v rámci vytváření hodnot. To znamená klást větší důraz na dynamiku pobídek, experimentování a hodnocení než na právní předpisy či administrativní a byrokratická opatření. |
|
3.2.2 |
V kontextu souběžně transformace musí vnitřní trh a průmyslová politika EU podporovat inkluzivní a udržitelnou konkurenceschopnost, jež udrží vysokou úroveň sociální a environmentální ochrany, kvalitní pracovní místa a rovné a solidární podmínky, které zachovají model vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství. |
|
3.2.3 |
K tomu, aby byla změna úspěšná, je rozhodující prvkem to, aby se zúčastněné strany byly schopné prostřednictvím inovací a investic přizpůsobit. Zvláště průmysl často umožňuje pokrok v oblasti produktivity. Toto odvětví je také aktivnější ve výzkumu a vývoji než jiná odvětví ekonomiky a díky využívání společných kapacit v oblasti výzkumu a vývoje má značný inovační potenciál a rozsáhlý dopad na sektor služeb. |
|
3.2.4 |
EHSV zdůrazňuje, že je třeba jasně rozlišovat mezi individuální hospodářskou závislostí a hospodářskou závislostí Evropy a členských států. Podniky organizují své dodavatelské řetězce a nákup surovin a meziproduktů poté, co posoudí náklady a ekonomická rizika. To, jak jsou dodavatelské vztahy spolehlivé, závisí na smluvních podmínkách, které může podnik v závislosti na situaci na trhu a na své vyjednávací síle získat. Evropské politické a hospodářské subjekty musejí zároveň společně usilovat o zabezpečení dodávek kritických surovin. EHSV podporuje snahy EU a jejích členských států o to, aby plnily aktivnější úlohu při zajišťování udržitelných a dlouhodobých dodávek surovin, od šíření oběhového hospodářství a recyklace až po nahrazování kritických surovin, skladování surovin nebo podporu strategické těžby surovin. |
|
3.2.5 |
Veřejné orgány by navíc měly ověřit, zda hospodářská politika poskytuje ekonomice dostatek pobídek a možností ke snížení kritické závislosti na přijatelnou úroveň. Pokud tomu tak není, je třeba nalézt další veřejné nástroje, které budou pro dosažení tohoto cíle vhodné. |
|
3.2.6 |
Podle údajů EU existuje 2 950 regionálních průmyslových klastrů, které představují přibližně čtvrtinu pracovních míst v Evropě (61,8 milionu, 23,4 % z celkového počtu evropských pracovních míst). (2) Jedná se o klíčový prvek reálné ekonomiky, a nová evropská průmyslová strategie tudíž musí optimalizovat činnost těchto klastrů a jejich pracovníků a podmínky pro jejich působení. |
|
3.2.7 |
Aby byl k dispozici nezbytný kapitál pro inovace, má zásadní význam dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů, neboť malé a střední podniky by tak mohly získávat kapitál, bylo by možné provádět přeshraniční investice a zvýšila by se odolnost finančního systému. Dále je důležité, aby bylo možné spravovat normy pro klasifikaci udržitelných investic a aby tyto normy byly srozumitelné a konzistentní. Vedle toho je prioritou financování reálné ekonomiky a to, aby žádné odvětví nebylo opomenuto. |
|
3.2.8 |
Aby byl vnitřní trh silný, je nutné odstranit přetrvávající překážky, aktivně podporovat inovace a výzkum, cílit a orientovat investice a přizpůsobit těmto cílům evropská pravidla státní podpory. V tomto kontextu je důležité ověřit, zda jsou stávající právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže stále vhodné pro daný účel a zda by nebylo třeba více zohlednit cíle veřejné politiky EU a jejích členských států. Silný vnitřní trh se musí opírat o místně orientovaný přístup a o zapojení regionů a všech místních orgánů. Musí přispívat k provádění Listiny základních práv a evropského pilíře sociálních práv, zohledňovat rozvoj lidského kapitálu a podporovat kvalitní a dobře placená pracovní místa s cílem zapojit zaměstnance do nezbytných změn. |
|
3.2.9 |
Cílem významných projektů společného evropského zájmu je v EU umožnit ekologickou a digitální transformaci. Zahájení těchto složitých projektů vyžaduje velké investice, které ne všechny členské státy mohou financovat. Aby se zajistil pozitivní dopad těchto investic na celém vnitřním trhu, je třeba přijmout opatření k zajištění účinné koordinace mezi členskými státy, lepšího šíření výsledků, zapojení malých a středních podniků a přidělení dodatečných finančních prostředků. |
|
3.2.10 |
Jednou z priorit průmyslové politiky a kroků k posílení vnitřního trhu by měl být rozvoj umělé inteligence. Je třeba stanovit zásady a kritéria, jimiž se budou dané podniky řídit při využívání umělé inteligence, aby se tak dělo v souladu s evropskými hodnotami. To je o to důležitější jak pro podniky, jež vytvářejí umělou inteligenci – tj. software a systémy pro předvídání, které široce využívají data, jejichž získávání a zpracování musí odpovídat kritériím reprezentativnosti, spolehlivosti, ochrany údajů a transparentnosti –, tak pro podniky, které umělou inteligenci využívají ve svých procesech, aby bylo zajištěno, že je používána správně a nepoškozuje práva uživatelů, zákazníků ani pracovníků. |
|
3.2.11 |
Umělá inteligence je příležitostí k technologickým inovacím, které mají významný dopad na výrobu, uvádění na trh a distribuci zboží a služeb i na vnitřní organizaci podniků. Má-li být plně využit její potenciál, je nutné předvídat dopady, které bude mít na společnost jako celek, a zejména na svět práce. Také je třeba v této souvislosti rozvíjet nezbytné dovednosti. |
3.3 Rozvoj podnikatelských iniciativ a iniciativ v oblasti malých a středních podniků
|
3.3.1 |
Malé a střední podniky hrají klíčovou úlohu v oblasti inovací a přístupů uzpůsobených různým situacím a potřebám. V této spojitosti je zásadní, aby jim finanční systém účinně poskytoval nezbytné finanční prostředky na investice. |
|
3.3.2 |
Úlohou jednotného evropského trhu je zajistit malým a středním podnikům přístup k budoucím trhům a hodnotovým řetězcům. Hlavní činnost malých a středních podniků stále více ztěžuje přílišná byrokracie týkající se požadavků na oznamování, poskytování dokumentace a předkládání důkazů. Musí být opět upřednostněna zásada „zelenou malým a středním podnikům“. |
|
3.3.3 |
Ve všech odvětvích je nezbytný rovný přístup k údajům, jenž má zásadní význam pro obchodní modely, například v oblasti motorových vozidel, zemědělských strojů nebo stavebnictví a infrastruktury inteligentních domácností, i obecně pro využívání platforem. EHSV se domnívá, že z toho důvodu je na vnitrostátní a evropské úrovni nezbytný právní rámec, který podnikům zajistí spravedlivý, technicky proveditelný a bezpečný přístup k údajům. |
|
3.3.4 |
Pro malé a střední podniky jsou důležitá jasná pravidla a pragmatické postupy, zejména pokud působí v zahraničí. Aby tedy bylo zajištěno jednoduché oznamování, které by bylo v souladu s pravidly pro vysílání pracovníků, musí být požadavky na podávání zpráv a ověřování sníženy na nezbytné minimum, musí být zjednodušeny a měly by být transparentní a srozumitelné. Jedním z řešení pro rychlejší a méně byrokratické vyřizování požadavků na vysílání pracovníků je standardizovaný portál pro digitální podávání zpráv, jako je podávání zpráv v elektronické podobě. |
|
3.3.5 |
K omezení požadavků na dokumentaci a dokládání, jež platí pro podniky a jejich zaměstnance v rámci přeshraničních obchodních činností, by přispělo vytvoření digitálního evropského průkazu sociálního zabezpečení (ESSPASS) a stanovení povinnosti mít jej při sobě. V dlouhodobém horizontu by měly být rozšířeny funkce elektronické identifikace a peněženky digitální identity EU, které mohou elektronicky slučovat informace a dokumenty a umožňovat rovnocenné interakce. EHSV by rád zdůraznil, že je třeba, aby celostátní a regionální orgány lépe spolupracovaly, zejména prostřednictvím digitálních a interoperabilních administrativních postupů. |
3.4 Služby obecného zájmu
|
3.4.1 |
Vedle rozvoje podnikatelských iniciativ a veřejných politik existují služby obecného zájmu, jejichž cílem je zaručit právo všech obyvatel na přístup k základnímu zboží a službám, zajistit solidaritu a hospodářskou, sociální a územní soudržnost a v rámci dlouhodobé perspektivy zohlednit zájmy budoucích generací. (3) Vnitřní trh potřebuje služby obecného zájmu na celém území Unie. Představují 25 % HDP EU a 20 % všech pracovních míst a zajišťují dopravní, energetickou, komunikační, vodohospodářskou a hygienickou infrastrukturu, vzdělávací systém propojený s výzkumem, systém zdravotní péče založený na prevenci a všeobecném přístupu k péči a prostředí zajišťující bezpečnost a spravedlnost, důstojné životní podmínky, bydlení a obživu. |
|
3.4.2 |
Služby obecného zájmu jsou uznávány v oblastech vzdělávání, kultury, bydlení a pomoci osobám bez domova, dlouhodobé péče, začleňování osob se zdravotním postižením a zdravotní péče. Obecnou pravomoc stanovit, „poskytovat, pořizovat a organizovat“ služby obecného zájmu mají orgány členských států. Ty si mohou zvolit, zda je budou spravovat interně, či je budou delegovat, a smí si také vybrat, jaký bude status podniků, které budou tyto veřejné služby vykonávat. |
|
3.4.3 |
Vzhledem k zásadní úloze, kterou hraje odvětví nemocniční péče v každodenním životě i v obdobích akutních problémů v oblasti veřejného zdraví (COVID-19), je nezbytné, aby politika hospodářské soutěže a pravidla státní podpory byly uplatňovány s náležitým ohledem jak na výsadu členských států stanovit vnitrostátní cíle v oblasti veřejného zdraví, tak na řadu socioekonomických modelů, na jejichž základě odvětví nemocniční péče funguje. Nesmí přitom být narušeno řádné fungování vnitřního trhu. Při uplatňování unijních pravidel hospodářské soutěže (zejména pravidel státní podpory) na zdravotnické služby musí být vzata v potaz skutečnost, že jde o služby v obecném zájmu společnosti. Je třeba náležitě zohlednit zásady soudržnosti a solidarity, jelikož tyto služby mají zásadní význam pro jejich uplatňování. |
|
3.4.4 |
Komise ani patnáct let po vstupu nové Smlouvy v platnost nenavrhla žádnou legislativní iniciativu na základě článku 14 SFEU. Nastal tady čas zhodnotit činnost EU v oblasti služeb obecného (hospodářského) zájmu a řádně uplatnit článek 14 a protokol č. 26 SFEU. |
|
3.4.5 |
EHSV žádá Evropskou komisi, aby důkladně posoudila fungování služeb obecného (hospodářského) zájmu a jejich dopady a aby se přitom zaměřila na:
|
|
3.4.6 |
K dosažení otevřené strategické autonomie je nutné, aby byl zahájen ambiciózní program modernizace a byly vytvořeny rámcové podmínky ve strategických odvětvích služeb obecného hospodářského zájmu, jako jsou oblasti: energetiky a surovin; mobility a veřejné dopravy; vodohospodářství, hygienických zařízení a vodních zdrojů; telekomunikací a digitální přístupnosti. |
|
3.4.7 |
Konkrétní doporučení pro služby obecného hospodářského zájmu
EHSV požaduje, aby:
|
3.5 Sociální a solidární ekonomika a občanská společnost
|
3.5.1 |
Pro sociální ekonomiku ani pro sociální služby obecného zájmu neexistuje právní rámec. Jsou však plnohodnotnou součástí nové evropské průmyslové strategie, stejně jako podnikatelské iniciativy, veřejná intervence nebo služby obecného zájmu, a vzájemně se s nimi doplňují. Jejich provádění často závisí na mobilizaci občanské společnosti, na dobrovolné činnosti a různých formách podniků sociální ekonomiky (družstvech, vzájemných pojišťovnách, sociálních podnicích nebo sdruženích). Jejich účelem je reagovat na sociální a společenské potřeby jednotlivých obyvatel, subjektů, komunit a územních celků. |
|
3.5.2 |
Podle znění článku 54 SFEU uznává právo EU dva typy subjektů: neziskové podniky, které zahrnují výlučně organizace, jejichž činnost je hospodářsky nezištná, a podniky, mezi nimiž figurují zejména obchodní společnosti. Podniky sociální ekonomiky však nesledují cíl maximalizace ani rentability kapitálu, nýbrž cíl sociální. (5) EHSV se již několikrát vyslovil k tomu, že je třeba v právních předpisech EU náležitě zohlednit rozmanité druhy podniků. |
|
3.5.3 |
Je třeba usilovat o formalizaci evropského právního rámce pro sociální služby obecného zájmu, který by respektoval rozhodovací pravomoc členských států organizovat a financovat sociální služby obecného zájmu, a je nutné přijmout zvláštní právní rámec, který by uznával úlohu podniků sociální ekonomiky jako poskytovatelů služeb. |
|
3.5.4 |
Fungování sociálních služeb obecného zájmu má zásadní význam pro budování důvěry občanů v to, že jejich vláda je schopna jednat, neméně zásadní je však vytvořit skutečný pocit evropské identity, aby se zvýšila podpora evropské integrace celkově. K lepšímu chápání potřeb ostatních národů, zemí a kultur by mohlo přispět zavedení celoevropské občanské a sociální služby, kterou by absolvovali všichni mladí evropští občané. |
3.6 Dopad rozšíření EU na jednotný trh
|
3.6.1 |
Budoucnost jednotného trhu bude s největší pravděpodobností souviset s rozšiřováním EU. Tento proces by měl být řádně řízen, přičemž by neměl být vyvíjen příliš velký tlak na integrační kapacitu kandidátských zemí a jejich přijetí acquis Společenství. EHSV navrhuje zaujmout postupný přístup, který bude specifický pro jednotlivé země a zaměřený například na hospodářskou integraci a společné hodnoty EU, což by umožnilo otevřít jednotný trh potenciálním novým členským státům. |
|
3.6.2 |
Je nezbytné reagovat na očekávání všech zúčastněných stran tím, že budou příslušným zemím i stávajícím členským státům EU řádně oznamovány povinnosti a práva. Země by například měly usilovat o to, aby přispívaly k Evropskému hospodářskému prostoru (přístup na trh), k jeho občanskému prostoru (evropské občanství) a k jeho společenskému prostoru (pracovní práva, ochrana spotřebitele) a aby z nich měly prospěch. |
V Bruselu dne 17. ledna 2024.
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
Oliver RÖPKE
(1) Viz zejména stanovisko EHSV Konkurenceschopnost a průmysl, Úř. věst. , C/2024/875, 6.2.2024, http://data.europa.eu/eli/C/2024/875/oj; Úř. věst. C 349, 29.9.2023, s. 179; Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 63; Úř. věst. C 56, 16.2.2021, s. 10; Úř. věst. C 282, 20.8.2019, s. 1.
(2) Evropská komise, 2020, European Panorama of Clusters and Industrial Change (Evropské panorama klastrů a průmyslová změna).
(3) Z četných stanovisek a příspěvků EHSV na toto téma uveďme Společné vytváření služeb obecného zájmu jakožto příspěvek k posílení participativní demokracie v EU, Úř. věst., C 486, 21.12.2022, s. 76.
(4) Po vzoru případné evropské agentury pro dodávání některých zdravotnických, energetických a jiných produktů.
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/2096/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)