52022IP0329

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52022IP0329 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52022IP0329

Help

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2022 o provádění aktualizované nové průmyslové strategie pro Evropu: sladění výdajů s politikou (2022/2008(INI))

Úř. věst. C 125, 5.4.2023, pp. 124–134 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Úř. věst. C 125, 5.4.2023, pp. 118–128 (GA)

HTML

PDF

Official Journal

5.4.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 125/124

P9_TA(2022)0329

Provádění aktualizované nové průmyslové strategie pro Evropu: sladění výdajů s politikou

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2022 o provádění aktualizované nové průmyslové strategie pro Evropu: sladění výdajů s politikou (2022/2008(INI))

(2023/C 125/11)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na články 9, 151, 152, čl. 153 odst. 1 a 2 této smlouvy, jakož i na článek 173, který se týká průmyslové politiky EU a mimo jiné odkazuje na konkurenceschopnost průmyslu Unie,

—	s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na čl. 5 odst. 3 této smlouvy a na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ (COM(2020)0103),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. července 2020 nazvané „Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu“ (COM(2020)0301),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. května 2021 nazvané „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“ (COM(2021)0350),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. července 2021 nazvané „Fit for 55: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě“ (COM(2021)0550),

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. ledna 2022 nazvané „Průmyslové ekosystémy, strategická autonomie a dobré životní podmínky“,

—	s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 2. prosince 2021 nazvané „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“ (1),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5. května 2021 nazvaný „Výroční zpráva o jednotném trhu za rok 2021“ (SWD(2021)0351),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5. května 2021 nazvaný „Strategické závislosti a kapacity“ (SWD(2021)0352),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5. května 2021 nazvaný „Směrem ke konkurenceschopnému a ekologickému evropskému ocelářství“ (SWD(2021)0353),

—	s ohledem na zprávu skupiny Komise na vysoké úrovni pro energeticky náročná průmyslová odvětví z roku 2019 nazvanou „Hlavní plán pro konkurenceschopnou transformaci energeticky náročných průmyslových odvětví EU umožňující dosažení klimaticky neutrálního oběhového hospodářství do roku 2050“,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Mezinárodní energetické agentury z roku 2021 nazvanou „Net Zero by 2050: A Roadmap for the Global Energy Sector“ (Čistá nula do roku 2050: plán pro globální energetické odvětví),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 21. listopadu 2018 o strategii pro budoucnost průmyslové politiky EU,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 27. května 2019 o strategii průmyslové politiky EU: vize pro rok 2030,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 16. listopadu 2020 o oživení podporujícím přechod k dynamičtějšímu, odolnějšímu a konkurenceschopnějšímu evropskému průmyslu,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 17. prosince 2020 o zajištění oběhového a ekologického oživení,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o nové průmyslové strategii pro Evropu (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2020 o nové strategii pro evropské malé a střední podniky (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o evropské vodíkové strategii (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o Evropské strategii pro integraci energetického systému (8),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2021 o evropské strategii pro kritické suroviny (9),

—	s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži (Pařížská dohoda),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 nazvané „Nový EVP pro výzkum a inovace“ (COM(2020)0628),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2020 nazvané „Farmaceutická strategie pro Evropu“ (COM(2020)0761),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2022 o Evropském prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu (COM(2022)0027),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 8. dubna 2019 nazvaný „Technologická infrastruktura“ (SWD(2019)0158),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví (10),

—	s ohledem na doporučení Komise (EU) 2021/1749 ze dne 28. září 2021 k zásadám „energetická účinnost v první řadě“: od principů k praxi – pokyny k uplatňování zásady při rozhodování v odvětví energetiky i mimo něj,

—	s ohledem na zprávu Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu ze dne 4. dubna 2022 s názvem „Změna klimatu 2022: zmírnění změny klimatu“,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro regionální rozvoj,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0214/2022),

A.	vzhledem k tomu, že je zásadní umožnit průmyslu uskutečnit souběžnou transformaci, při které vzniknou kvalitní pracovní místa a bude zajištěna jeho konkurenceschopnost a schopnost vyvíjet a poskytovat čisté produkty, služby a výrobní postupy;

B.	vzhledem k tomu, že cílem průmyslové strategie musí být rovněž posílení jednotného trhu a podpora průlomových technických objevů, aby se EU stala světovým lídrem v oblasti ekologických a digitálních technologií;

C.	vzhledem k tomu, že průmyslové a výrobní procesy představují základ trhu práce EU a měly by podporovat vytváření kvalitních pracovních míst;

vzhledem k tomu, že v měnícím se geopolitickém světě je mimořádně důležité posilovat strategickou autonomii a snížit závislost EU na kriticky důležitých materiálech, výrobcích, energii, výrobních kapacitách a technologiích a zachovat přitom ekonomiku maximálně otevřenou a zároveň v nezbytné míře uzavřenou;

vzhledem k tomu, že ruská agrese proti Ukrajině znovu ukázala, že EU je velmi závislá na dodávkách energie ze třetích zemí; vzhledem k tomu, že EU musí změnit zaměření své průmyslové a energetické politiky s cílem co nejrychleji diverzifikovat své zdroje energie, dosáhnout vyšších úspor energie, zintenzivnit opatření v oblasti energetické účinnosti, zapojit značné objemy obnovitelných zdrojů a zaujmout v rámci všech odvětví mnohem důslednější přístup k oběhovému hospodářství, který by byl založen na odolných a udržitelných dodavatelských řetězcích;

vzhledem k tomu, že vysoká míra závislosti na dodávkách energie, například na Rusku, a vysoké ceny energií mohou mít negativní dopad na výrobní kapacity evropských společností; vzhledem k tomu, že dostupnost materiálů, součástek a výrobních kapacit v Evropě má zásadní význam, abychom se vyhnuli situaci, kdy závislost EU na dovozu energie z jedné země bude nahrazena větší závislostí na dodávkách minerálů vzácných zemin, jiných kritických kovů, zařízení nebo výrobních kapacit;

G.	vzhledem k tomu, že EU je domovem špičkových výzkumných ústavů, podniků a kvalifikovaných odborníků a má potenciál stát se světovým lídrem v průmyslových inovacích;

H.	vzhledem k tomu, že Komise poté, co zjistila strategickou závislost v nejcitlivějších průmyslových ekosystémech, oznámila, že navrhne konkrétní systémová (hospodářská a regulační) opatření ke snížení této závislosti, mimo jiné zajištěním výroby a podporou investic v Evropě;

I.	vzhledem k tomu, že EU musí řešit problematiku odolnosti dodavatelských řetězců a zároveň vytvořit atraktivní a inovativní hodnotný ekosystém výroby a dodávek, který by byl v souladu s evropskými cíli v oblasti výzkumu a vývoje, inovací, klimatu a životního prostředí;

J.	vzhledem k tomu, že průmyslová odvětví zaznamenala od roku 1990 pokles emisí CO2 o 35 % a že část tohoto poklesu byla způsobena přesunutím závodů;

K.	vzhledem k tomu, že odhadovaný hospodářský potenciál snížení konečné spotřeby energie do roku 2030 ve srovnání se současným stavem činí v případě evropského průmyslu 23,5 % (11);

L.	vzhledem k tomu, že Komise uznává, že pro dosažení strategické autonomie EU má zásadní význam více hospodářských odvětví, například zdravotnictví, zemědělsko-potravinářské odvětví, těžební průmysl a odvětví těžby surovin a digitální technologie;

M.	vzhledem k tomu, že Komise v nové aktualizované průmyslové strategii uznává, že neudržitelná tržní politika, mimo jiné v oblasti zadávání veřejných zakázek, by mohla vést ke konsolidaci trhu;

vítá aktualizaci průmyslové strategie; poukazuje na to, že má-li být Zelená dohoda skutečně udržitelnou a transformační strategií růstu a má-li snížit závislost a zachovat rovné podmínky pro evropský průmysl během souběžné ekologické a digitální transformace, musí být doprovázena ambiciózní průmyslovou politikou, aby se stala konkurenceschopným průkopníkem v oblasti nulových čistých emisí skleníkových plynů a udržitelného hospodářství a musí vytvářet synergie mezi podniky, malými a středními podniky a začínajícími podniky, a že je třeba ji podpořit ambiciózní politikou v oblasti výzkumu a vývoje a rámcem vstřícným k malým a středním podnikům; zdůrazňuje, že v důsledku probíhající klimatické a energetické krize a ruské válečné agrese proti Ukrajině se tato potřeba výrazně zvýšila; v této souvislosti poukazuje na to, že je třeba přijmout cílená opatření na pomoc zranitelným zákazníkům v průmyslovém kontextu, zejména zranitelným malým a středním podnikům a mikropodnikům, které byly rovněž silně zasaženy dopady pandemie COVID-19;

vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci současných i budoucích iniciativ a cílů zvážily dopad ruské válečné agrese proti Ukrajině na evropský průmysl a jeho kapacity a aby při vytváření pobídek na podporu strategických průmyslových odvětví a jejich dodavatelských řetězců, které čelí prudkému nárůstu nákladů na energii, dopravu a suroviny, zaujaly holistický přístup; uznává, že existuje řada opatření, která mohou přispět ke snížení těchto dopadů a zároveň také snižovat emise skleníkových plynů a znečištění ovzduší;

zdůrazňuje, že fungující evropský jednotný trh je důležitým přínosem při zvyšování odolnosti průmyslu, přitažlivosti Evropy jako investiční destinace a konkurenceschopnosti EU a při posilování souběžné ekologické a digitální transformace jako základu pro nový růst v průmyslových odvětvích;

zdůrazňuje, že EU nemůže být závislá na třetích zemích, pokud jde o výrobky, energii, výrobní kapacity a technologie, které jsou zásadní pro naše hospodářství a pro naši společnost v budoucnosti; poukazuje na to, že EU musí znovu získat silnou pozici v klíčových globálních hodnotových řetězcích a zajistit dodávky kriticky důležitých surovin v dobách krize mj. tím, že bude více využívat zásad oběhového hospodářství; zdůrazňuje přínos kratších dodavatelských řetězců pro odolnost našeho hospodářství a pro naplnění ambicí EU v oblasti klimatu;

poukazuje na význam mezinárodní spolupráce, rovnoprávného partnerství a otevřeného celosvětového obchodu pro evropské hospodářství a konstatuje, že jedním z nejúčinnějších způsobů, jak posílit odolnost evropského průmyslu a snížit závislost, je diverzifikace dodavatelských řetězců prostřednictvím ambiciózních opatření obchodní politiky, včetně strategických obchodních a investičních dohod;

vyzývá Komisi, aby co nejdříve představila jasné a vědecky podložené způsoby transformace průmyslového ekosystému, včetně určení toho, co je pro úspěšnou transformaci zapotřebí, pokud jde o infrastrukturu, technologie a dovednosti; vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost, koordinaci a synergie všech iniciativ, cílů, financování a regulačních nástrojů, které podpoří průmysl v průběhu transformace; zdůrazňuje potřebu souladu mezi způsoby transformace, průmyslovými technologickými plány a strategickým programem výzkumu a inovací evropských partnerství v rámci programu Horizont Evropa; požaduje každoroční monitorování konkurenceschopnosti, technologického pokroku, zaměstnatelnosti a odolnosti našich průmyslových ekosystémů a pokroku dosaženého při transformaci jednotlivých odvětví, včetně souladu s klimatickými cíli EU, a podávání zpráv o nich, aby bylo možné nástroje v případě potřeby rychle přizpůsobit situaci; zdůrazňuje, že všechny zúčastněné strany v hodnotovém řetězci, včetně občanské společnosti, akademické obce, spotřebitelských organizací, odborů a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu, by měly být transparentním způsobem zapojeny do procesu transformace, který zajistí průběžné a vědecky podložené monitorování pokroku;

vyzývá Komisi, aby předložila strategii zaměřenou na transformaci energeticky nejnáročnějších průmyslových odvětví, která by jim umožnila zachovat si konkurenceschopnost a zároveň podpořila větší strategickou autonomii EU, neboť tato odvětví mají často strategický význam;

připomíná, že konkurenceschopnost evropského průmyslu do značné míry závisí na jeho inovačních schopnostech; konstatuje, že pokud jde o výdaje na výzkum a vývoj vyjádřené v procentech HDP, EU předstihují jiné hospodářské mocnosti; opětovně zdůrazňuje význam ambiciózní úrovně investic do výzkumu a vývoje s cílem zlepšit konkurenční postavení EU ve světě; vyjadřuje politování nad tím, že v naprosté většině členských států stále nebylo dosaženo cíle investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP; vyzývá Komisi, aby koordinovala úsilí členských států o další závazky ke zvýšení vnitrostátních investičních cílů v oblasti výzkumu a vývoje, zejména pokud jde o vnitrostátní veřejné a soukromé financování průmyslových inovací a výzkumu, které umožní přechod k výzkumu založenému na zvídavosti a nízké úrovni technologické připravenosti s cílem zachovat a zlepšit znalostní základnu, která živí průmyslové inovace v Evropě; zdůrazňuje v tomto ohledu úlohu, kterou mohou hrát partnerství v oblasti otevřené vědy; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby investice do výzkumu a vývoje byly také zaměřeny na účast mikropodniků;

poukazuje na to, že je třeba, aby pracovní programy programu Horizont Evropa a partnerství veřejného a soukromého sektoru zohledňovaly nové okolnosti vyplývající z ruské invaze na Ukrajinu, zejména klastry 4 a 5 „Průmysl, digitální oblast a vesmír“ a „Klima, energetika a mobilita“, a aby se průmyslový výzkum a vývoj zaměřil na nahrazení fosilních paliv a snížení závislosti průmyslových odvětví EU na dovozu energie;

10.

vyzývá Komisi, aby přispěla k odstranění rozdílu ve výši investic ve srovnání s globálními konkurenty, pokud jde o klíčové základní technologie; vítá v tomto ohledu návrh Komise týkající se evropského aktu o čipech a zřízení Evropské aliance pro průmyslová data, edge a cloud; vyzývá Komisi, aby urychleně zahájila zpožděnou práci Evropské průmyslové aliance pro procesory a polovodičové technologie; vyzývá Komisi, aby tyto iniciativy urychleně rozšířila na další nástroje výzkumu, vývoje a inovací a na klíčové základní technologie, jako jsou baterie, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, automatizace a robotika, biotechnologie, edge computing, fotonika a kvantová výpočetní technika a technologie;

11.

vítá úsilí Komise v souvislosti s evropským ekosystémem polovodičů, zahrnující zvýšení místní výrobní kapacity, pilotních linek a výrobních zařízení prvních svého druhu pro pokročilé čipové technologie, navrhování čipů a systémů; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby financování evropského aktu o čipech nevedlo ke snížení financování jiných, již existujících souvisejících programů EU; vítá pracovní dokument útvarů Komise doprovázející evropský akt o čipech (SWD(2022)0147); vyzývá nicméně Komisi, aby vypracovala posouzení dopadů, včetně dopadu na životní prostředí, a komplexní analýzu budoucích potřeb čipů, konkurenční výhody různých typů a potenciálu výroby čipů v Evropě;

12.

poukazuje na to, že je důležité plně provádět stávající strategický program výzkumu a inovací společného podniku pro klíčové digitální technologie, neboť tato agenda je zásadní pro strategickou autonomii Unie v oblasti několika klíčových základních technologií; domnívá se, že přesměrování finančních prostředků společného podniku pro klíčové digitální technologie na výzkum zaměřený na čipy by mělo probíhat především v rámci stávajícího strategického programu;

13.

zdůrazňuje, že je třeba posílit iniciativu „Made in EU“ a urychlit zavádění technologií průmyslu úrovně 4.0, zejména malými a středními podniky; vyzývá Komisi, aby partnerství „Made in Europe“ pevně začlenila do programu Horizont Evropa a aby podpořila spolupráci malých a středních podniků s univerzitami a organizacemi pro výzkum a technologie; poukazuje na to, že „Made in Europe“ by mělo znamenat nejen kvalitu a inovace, ale také vysoce udržitelné a sociálně spravedlivé průmyslové výrobky, procesy a služby a mělo by podporovat obnovu kvalitních pracovních míst a výrobních příležitostí v celé Unii s cílem přispět k vyváženému a udržitelnému rozvoji všech regionů EU;

14.

zdůrazňuje význam průmyslového fóra zřízeného v rámci průmyslové strategie a konstatuje, že z pěti pracovních skupin, které byly vytvořeny, je jedna přímo relevantní pro jednotný trh a analyzuje horizontální aspekty jednotného trhu a odstranění překážek a druhá se konkrétně zaměřuje na pokročilou výrobu jako horizontální faktor umožňující širokou škálu ekosystémů;

15.

poukazuje na význam ambice Unie dosáhnout nulového znečišťování a plně integrovaného oběhového hospodářství pro vytvoření účinného a dekarbonizovaného průmyslu; vyzývá Komisi, aby provedla analýzy toho, jak lze výrobky recyklovat a opětovně začlenit do produktového cyklu; žádá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost možnostem financování a nabídkových řízení pro projekty společností, které jsou inovativními průkopníky oběhového hospodářství, jakož i potřebě stimulovat rozvoj rozhodujících trhů; domnívá se, že pro oběhové hospodářství je nezbytné předcházet vzniku odpadů a snižovat spotřebu energie a zdrojů související s odpady, jakož i zavést recyklaci v uzavřeném cyklu v rámci celého průmyslového odvětví; dále zdůrazňuje význam norem, pověření k nákupu, kvót, udržitelnosti a opravitelnosti již od návrhu, které zajistí recyklaci a opětovné použití důležitých (kritických) surovin, jakož i lepší využívání a delší životní cyklus výrobků;

16.

vítá oznámení Komise o vydání pokynů k zadávání veřejných zakázek a její úsilí o podporu reciprocity v přístupu na trhy s veřejnými zakázkami; poukazuje na to, že zadávání veřejných zakázek je zásadním nástrojem pro vnitrostátní a hospodářskou bezpečnost, průmyslovou politiku, sociální a ekologickou udržitelnost a pro podporu zavádění udržitelných výrobků a služeb a poptávky po nich; zdůrazňuje, že mechanismy zadávání veřejných zakázek by měly dále podporovat transformaci evropského průmyslu tím, že podpoří výrobu ekologicky inovativního, nákladově efektivního a udržitelného zboží a služeb a zvýší poptávku po druhotných surovinách vyplývající ze zavádění oběhových výrobních procesů; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby v případě potřeby přezkoumala pravidla pro zadávání veřejných zakázek a pravidla hospodářské soutěže a zároveň zajistila řádné fungování jednotného trhu; připomíná význam pokynů vypracovaných Komisí ohledně toho, jak by členské státy měly zahrnout výkonnostní cíle a kritéria kvality, jakož i kritérium ekonomicky nejvýhodnější nabídky (MEAT) do zadaných zakázek; vyzývá Komisi, aby zajistila přístup malých a středních podniků a bojovala proti kritériím pro zadávání veřejných zakázek, která stanoví požadavky nebo kvalifikace nad rámec základních prvků zakoupené služby nebo zboží, aby malé a střední podniky měly spravedlivou šanci podílet se na významném trhu veřejných zakázek; vyzývá k nejvyšší obezřetnosti, pokud jde o mimoevropské subjekty, které získávají kritickou infrastrukturu;

17.

připomíná úlohu udržitelných postupů zadávání veřejných zakázek, které mají zabránit nedostatku léčivých přípravků, zajistit bezpečnost dodávek a investice do výroby; naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy tím, že vypracuje pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek na léčivé přípravky v souladu se stávající směrnicí o zadávání veřejných zakázek, jejichž cílem bude zajistit dlouhodobou udržitelnost, hospodářskou soutěž a bezpečnost dodávek a stimulovat investice do výroby;

18.

vyzývá Komisi, aby posoudila společná zadávací řízení zahájená během pandemie COVID-19, porovnala je s předběžnou smlouvou o nákupu a využila získané zkušenosti ke zlepšení tohoto nástroje a zabránění narušení vnitřního trhu;

19.

zdůrazňuje, že je důležité zahrnout vzdělávání, prohlubování dovedností a rekvalifikaci do způsobů transformace jako důležité nástroje při transformaci průmyslu EU a v úsilí o dosažení vyšší produktivity, s přihlédnutím k potřebám regionálních trhů práce v procesu hospodářské revitalizace, aby se zabránilo chudnutí regionů; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly strategii pro partnerství v oblasti odborného vzdělávání a rozvíjely partnerství mezi podniky a vzdělávacími institucemi spolu se sociálními partnery, zejména v rámci regionálních průmyslových seskupení, s cílem podpořit dovednosti a zavádění inovací připravených k uvedení na trh malými a středními podniky, a tím, že zavedou pobídky pro malé a střední podniky, aby školily své zaměstnance a pracovníky a zlepšovaly jejich dovednosti, zejména pokud jde o digitální dovednosti; poukazuje na to, že je třeba posílit spolupráci mezi výzkumem a vývojem a průmyslem, zejména v podobě přenosu technologií do malých a středních podniků; zdůrazňuje, že by měla být zajištěna podpora rovnosti žen a mužů, začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, rovných příležitostí a účasti žen na trhu práce a v podnikatelském prostředí;

20.

poukazuje na význam aktivních politických opatření v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, která podporují nábor a udržení talentů v EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkumné pracovníky a učitele světové úrovně v EU, kteří budou vést program vzdělávání, výzkumu, vývoje a odborné přípravy budoucí pracovní síly, a aby posílily spolupráci mezi vzděláváním a odbornou přípravou, výzkumem a podnikatelským odvětvím;

21.

zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy prováděly Pakt pro dovednosti a další iniciativy Unie zaměřené na vytváření příležitostí k rekvalifikaci a prohlubování dovedností pracovní síly, vybavily jednotlivce požadovanými dovednostmi vedoucími k profesní diverzifikaci a řešily nedostatek pracovních sil a dovedností a urychlily rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pracovníků a nezaměstnaných, zejména pracovníků, kteří jsou z hlediska transformace nejzranitelnější; poukazuje na to, že je třeba provádět iniciativy zaměřené na posílení Evropského výzkumného prostoru, Evropského prostoru vzdělávání a evropských inovačních ekosystémů s cílem vybudovat silný evropský vnitřní trh pro výzkum a inovace;

22.

poukazuje na to, že pracovníci s nejnižší kvalifikací jsou zvlášť zranitelní; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je velmi důležitý Fond pro spravedlivou transformaci, a to i přes omezenou působnost;

23.

zdůrazňuje, že malé a střední podniky a začínající podniky hrají ústřední úlohu v průmyslových ekosystémech EU, zejména v digitalizaci EU, a jsou klíčovým zdrojem udržitelných a sociálně odpovědných obchodních modelů a inovací produktů; poukazuje na to, že je třeba zlepšit jejich přístup k finančním prostředkům EU, zejména v tradičních odvětvích, kde se digitalizace dosud nerozvinula; vyjadřuje politování nad rozdíly ve financování podnikatelů kvůli pohlaví, sexuální orientaci nebo původu; zdůrazňuje úlohu Evropské rady pro inovace při podpoře evropského začínajícího a investičního ekosystému, který bude příznivější pro rozvoj špičkových technologických inovací s vysokým rizikem a vysokým přínosem;

24.

je toho názoru, že iniciativy k dosažení digitální dekády přispějí k digitální transformaci podniků, zejména malých a středních podniků, které stále zaostávají za velkými společnostmi, pokud jde o digitální dovednosti a digitalizaci jejich činností;

25.

poukazuje na to, že je třeba řešit stávající překážky na jednotném trhu, které brání růstu malých a středních podniků (MSP) a začínajících podniků v Evropě, jakož i potřebu lepšího právního a regulačního rámce, a že je tudíž třeba zavést politiky, které budou vstřícné vůči MSP;

26.

zdůrazňuje, že je třeba modernizovat regulační rámec, který obstojí i v budoucnu, aby byla zajištěna regulační stabilita a předvídatelnost, což usnadní inovace, investice a schvalování inovativních výrobků a služeb a umožní přechod na hospodářství s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů a zajistí konkurenceschopnost Evropy a vysoce kvalitní pracovní místa, přičemž je třeba zohlednit hospodářské, environmentální, genderové a sociální aspekty; vyzývá Komisi, aby do cest transformace zahrnula konkrétní plány s kvalitativními a kvantitativními cíli vycházejícími z příslušného hodnocení dopadů a aby snížila zbytečnou administrativní zátěž evropských podniků, zejména MSP; zdůrazňuje zásadu „jeden předpis přijmout, jeden zrušit“;

27.

upozorňuje, že je třeba snížit zbytečnou administrativní zátěž, zejména pro MSP a začínající podniky, aniž by tím však byla dotčena platnost nejpřísnějších norem pro spotřebitele, pracovníky a ochranu zdraví a životního prostředí; zdůrazňuje, že Evropa zažívá zlomový bod v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině a důsledků pandemie COVID-19; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by nové legislativní návrhy nepředstavovaly nepřiměřenou regulační nebo administrativní zátěž pro společnosti;

28.

připomíná úlohu veřejné správy pro zajišťování hospodářského prostředí příznivého pro podnikání a pro snižování zbytečné administrativní zátěže pro podniky při současném zajištění nejpřísnějších norem transparentnosti a bezpečnosti pracovníků; domnívá se, že v rámci veřejného sektoru a mezi jeho zaměstnanci by měly být podporovány nástroje elektronické veřejné správy, politika v oblasti digitálních inovací a digitální dovednosti;

29.

zdůrazňuje celostátní a regionální rozměr průmyslové politiky a úlohu inteligentních strategií specializace, zejména pokud jde o zaměstnanost a hospodářský a průmyslový rozvoj na celém území členských států; vyzývá v této souvislosti k analýze úspěchů strategií inteligentní specializace jako platformy pro budoucí opatření na regionální úrovni; zdůrazňuje, že se do přípravy a provádění regionálních strategií inteligentní specializace musí transparentně zapojit všechny místní zúčastněné subjekty, včetně zástupců občanské společnosti a komunit; vyzývá Komisi, aby začlenila nástroje ke zvýšení využívání označení „Made in EU“ na regionální úrovni;

30.

vyzývá Komisi, aby stavěla na regionálních ekosystémech, které zahrnují vlastní inteligentní specializaci, pomáhají překlenout regionální rozdíly a zapojují veřejnou správu, vysokoškolské instituce, vědce, občanskou společnost a průmysl s cílem kombinovat jejich znalosti a společně vytvářet obsah, kontext a vzdělávací zkušenosti;

31.

trvá na tom, že je třeba zajistit sociální spravedlnost průmyslové transformace a vypracovat vhodná opatření na podporu reindustrializace regionů, v nichž transformace probíhá, prostřednictvím strategických meziregionálních investičních projektů a plánů obnovy pro zranitelné regiony, zejména venkovské a vzdálené oblasti;

32.

zdůrazňuje, že je třeba zásadně změnit orientaci naší evropské energetické politiky v reakci na násilnou invazi Ruska na Ukrajinu; vyzývá k výraznému snížení energetické závislosti EU, zejména na ruském plynu, ropě, uhlí a jaderném palivu; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily rozvoj výrobních kapacit udržitelné, cenově dostupné, bezpečné a hojné obnovitelné a přechodné nízkouhlíkové energie a aby zvýšily úspory energie a opatření v oblasti energetické účinnosti; vyzývá Komisi, aby účinněji podporovala rozvoj zdrojů energie umožňujících uspokojit rostoucí poptávku po elektřině a lépe koordinovat plánování a financování nezbytné infrastruktury, zejména v oblasti potřebné elektřiny, energie, inteligentních rozvodných sítí, vodíku, CO2 a vytápění a chlazení;

33.

zdůrazňuje, že dobře fungující evropský průmyslový ekosystém vyžaduje stabilní dodávky energie; varuje před nepříznivými důsledky nedostatku energie pro výrobní zařízení; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zavést koordinační systém, který by systematicky sledoval dostupnost plynu v krizových obdobích s cílem usnadňovat realizaci společných evropských strategií při řešení krize;

34.

poukazuje na skutečnost, že jedním z nejvýznamnějších způsobů využívání energie v průmyslu zůstávají procesy vytápění a chlazení; zdůrazňuje, že aby se urychlilo snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu, je třeba plně využít potenciál energetické účinnosti u průmyslového vytápění a chlazení; zdůrazňuje, že je třeba lépe využívat nevyhnutelné odpadní teplo a chlad, jakož i průmyslové klastry a symbiózy, které nabízejí významné synergie a možné úspory energie v mnoha odvětvích, včetně textilního a chemického průmyslu, potravinářství a strojírenství;

35.

vyzývá Komisi, aby posílila své úsilí směřující k realizaci potenciálu oběhového biohospodářství, kde jsou využívány udržitelné a obnovitelné zdroje, s cílem dlouhodobě podporovat konkurenceschopná a odolná průmyslová odvětví; v této souvislosti zdůrazňuje, že využívání odpadu z biomasy může účinně nahradit fosilní paliva a zároveň umožnit snížení uhlíkové stopy; naléhavě proto vyzývá orgány EU a vnitrostátní a místní orgány, aby tento oběhový přístup podporovaly ve všech politikách;

36.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podstatně zkrátily dobu potřebnou k vydávání povolení a vytvořily zrychlené povolovací postupy pro infrastrukturu, která podpoří průmysl při jeho přechodu na klimaticky neutrální oběhové hospodářství, aniž by tím byla dotčena transparentnost, legitimita a zákonnost stávajících postupů; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet páteřní vodíkovou síť v Evropě, dále rozvíjet propojení na celém našem kontinentu a podporovat rozsáhlé zavádění energeticky úsporných technologií, jako je instalace vysoce účinných místních zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, zejména pro MSP;

37.

opakuje, že je třeba vytvořit příznivý rámec pro rozvoj udržitelné mobility a podporu propojování odvětví;

38.

vyzývá členské státy a Komisi, aby urychlily provádění všech programů a nástrojů EU v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, infrastruktury a digitálních programů a nástrojů, a to inteligentním a selektivním způsobem, včetně důležitých projektů společného evropského zájmu zaměřených na selhání trhu a průmyslových aliancí, jakož i technologických infrastruktur pro testování, povolování a rozšiřování nových technologických řešení, zejména těch, která vyvíjejí inovativní technologie potřebné pro souběžnou transformaci, zejména ty, které souvisejí s výrobou energie, palivy a klíčovými základními technologiemi, a pro provádění účinného oběhového hospodářství, jako je čistá ocel, čisté letectví, e-paliva, čistá hnojiva a elektronické krakování;

39.

zdůrazňuje, že rychlé posouzení žádostí o významné projekty společného evropského zájmu ze strany Komise má zásadní význam pro odolnost evropského průmyslu; vyzývá Komisi, aby stanovila jasné, účinné, jednoduché a komplexní pokyny týkající se významných projektů společného evropského zájmu; opět zdůrazňuje, že je důležité snížit riziko financování, například prostřednictvím programu InvestEU nebo Inovačního fondu, což má zásadní význam pro posílení výrobních kapacit EU v klíčových strategických odvětvích, jako je solární průmysl, a umožní obnovit solidní evropskou výrobní základnu;

40.

zdůrazňuje velký potenciál rozdílových smluv o uhlíku jakožto klíčového nástroje k podnícení snižování emisí a snížení závislosti na fosilních palivech v průmyslu; domnívá se, že jsou důležité zejména pro těžko dekarbonizovatelná odvětví, pro široké zavádění technologií a pro podporu jejich šíření v rámci jednotlivých odvětví; zdůrazňuje, že rozdílové smlouvy o uhlíku by měly být přiměřené a v souladu s právními předpisy EU a pravidly WTO a neměly by vést k nepatřičnému narušení vnitřního trhu EU;

41.

vítá analýzu Komise týkající se strategických závislostí a kapacit v souladu s cílem strategické autonomie; vyzývá Komisi, aby co nejdříve dokončila analýzy a plány zavádění průmyslových technologií a navrhla opatření ke snížení závislosti na určených kritických produktech, včetně opatření v oblasti recyklace a účinného využívání zdrojů, a dodávkách, včetně dodavatelů energie; zdůrazňuje, že je důležité zajistit nepřerušený přístup klíčového lékařského a zdravotnického vybavení na společný trh EU v návaznosti na zkušenosti s počátečním nedostatkem na začátku pandemie COVID-19; zdůrazňuje, že je třeba přijmout strategii, která bude založena na další hloubkové analýze vzájemných závislostí, s cílem posílit kapacitu EU v kritických hodnotových řetězcích a ve výrobě; současně je i nadále odhodlán prosazovat multilateralismus a volný obchod;

42.

vyzývá Komisi, aby při analýze strategických závislostí napříč 14 kritickými průmyslovými ekosystémy, které určila ve své výroční zprávě o jednotném trhu za rok 2021, uplatňovala holistický přístup k hodnotovému řetězci; doporučuje, aby tyto hloubkové přezkumy byly rozšířeny na všechna odvětví, která jsou považována za strategická; žádá Komisi, aby zohlednila dopad exteritoriálních opatření třetích zemí na průmysl EU, zejména pokud jde o kontroly vývozu; poukazuje na skutečnost, že aktualizovaná nová průmyslová strategie by měla vycházet z evropských zdrojů a technologických schopností, aby se zabránilo vzniku nových závislostí a zranitelných míst;

43.

zdůrazňuje, že recyklace musí hrát zásadní úlohu při zvyšování dodávek surovin a druhotných materiálů, čímž se sníží závislost EU na dovozu ze třetích zemí; vyzývá Komisi, aby dále podporovala opatření k omezení nárůstu poptávky po primárních surovinách, jako je prosazování oběhového hospodářství, podpora výzkumu a inovací v oblasti nahrazování materiálů, začleňování otázky udržitelných dodávek do obchodních dohod a navazování strategických partnerství v oblasti surovin;

44.

vyzývá Komisi, aby rozšířila oblast působnosti Observatoře EU pro kritické technologie tak, aby zahrnovala průběžné monitorování a hodnocení ukazatelů odolnosti průmyslových odvětví EU, jako jsou vzájemná závislost v klíčových technologiích, výrobní kapacity, systém včasného varování před případným nedostatkem, strategická závislost a zahraniční dotace ve strategických odvětvích, a podávání zpráv o těchto ukazatelích;

45.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily pobídky ad hoc pro investice do výroby kritického zboží, jako jsou základní léčivé přípravky, s cílem dosáhnout otevřené strategické autonomie, jakož i pro výrobní technologie s ohledem na všechny druhy krizí, včetně války, a zároveň zajistily dlouhodobé odolné dodavatelské řetězce;

46.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že opatření navržená ve Farmaceutické strategii EU zaručí úlohu EU jakožto inovátora ve výzkumu a vývoji a její konkurenceschopnost, zajistí spolehlivé a cenově dostupné dodávky a přístup k moderním léčivým přípravkům a budou podněcovat inovace a investice do výzkumu a vývoje; konstatuje, že přilákání silného farmaceutického průmyslu založeného na výzkumu do EU rovněž podpoří odolnost EU; zdůrazňuje, že je třeba podpořit specializované investic do výzkumu a inovací, výroby léčivých přípravků a účinných látek v EU a udržování dynamických výzkumných a výrobních zařízení na svém území;

47.

je hluboce znepokojen nekalou hospodářskou soutěží, investicemi a převzetími ze strany státem financovaných společností ze třetích států na jednotném trhu, zejména ve strategických odvětvích, jako jsou dodávky energie potřebné k zajištění nezávislosti Unie a energetické bezpečnosti; vyzývá Komisi, aby tyto zásahy analyzovala, zaručila rovné podmínky, zejména pro MSP a vypracovala vhodná a právně důsledná opatření, která by zásahům zabránila, a aby obecně zajistila, aby nebyl narušován řádně zavedený rámec politiky EU v oblasti hospodářské soutěže a aby byla podporována spravedlivá hospodářská soutěž mezi společnostmi z třetích zemí i ze zemí EU, které působí na jednotném trhu EU;

48.

vítá návrhy Komise usilující o zavedení rovných podmínek pro evropské a mimoevropské podniky; zdůrazňuje, že v souvislosti s těmito návrhy je třeba zachovat konkurenceschopnost vývozu evropských podniků;

49.

vyzývá Komisi, aby v rámci příštího přezkumu rozšířila oblast působnosti a definice rámce pro přímé zahraniční investice s cílem řešit dopad zahraničních dotací na hospodářskou bezpečnost v EU a přenos technologií ze strany společností z EU ve strategických odvětvích ve třetích zemích;

50.

vyzývá Komisi, aby podporovala přenos klíčových environmentálních technologií do rozvojových zemí s cílem usnadnit zelenou transformaci v celosvětovém měřítku;

51.

je znepokojen rostoucí závislostí na výrobních podnicích ze třetích zemí, pokud jde o bezpečnostní vybavení v klíčových a citlivých částech naší společnosti, jako je bezpečnost hranic, kybernetická bezpečnost a obrana; zdůrazňuje, že je třeba označit bezpečnostní technologie a vybavení za strategické odvětví; požaduje přijetí akčního plánu na podporu tohoto průmyslu EU, a to i prostřednictvím upravených pravidel pro zadávání veřejných zakázek;

52.

poukazuje na závěry zprávy Evropského účetního dvora týkající se zpoždění při zavádění sítí 5G a rizik spojených s prodejci ze třetích zemí (12); vyzývá Komisi, aby podporovala koordinované zavádění sítí 5G v EU a snížila vnější závislost a riziko zásahů v oblasti komunikačních technologií 5G a 6G prostřednictvím koordinované podpory s cílem umožnit evropským aktérům vybudovat kapacity pro výzkum a vývoj systémů 6G a rozvíjet hlavní trhy pro infrastrukturu 5G jako základ pro digitální a zelenou transformaci; vyzývá Komisi, aby zajistila odpovídající úroveň konkurenceschopnosti v oblasti technologií 5G a zároveň zaručila bezpečnost sítí 5G;

53.

zdůrazňuje, že kulturní a kreativní odvětví a průmysl mají zásadní význam pro hnutí Nový evropský Bauhaus, které bude klíčovou iniciativou; vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví jsou hnacím motorem inovací a rozvoje v Evropě; vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní, soudržný a dlouhodobý rámec průmyslové politiky pro kulturní a kreativní odvětví;

54.

vítá návrh aktu o datech, který předložila Komise, a iniciativu týkající se evropských datových prostorů; zdůrazňuje úlohu, kterou budou mít interoperabilní, konkurenceschopné a celoevropské datové prostory pro řadu průmyslových odvětví, včetně rozvoje umělé inteligence, mobility, životního prostředí, zdraví a inteligentní výroby; zdůrazňuje, že je třeba zaujmout diferencovaný přístup, který zohlední typické vlastnosti každého odvětví; je přesvědčen, že vedoucí úloha společností ze zemí mimo EU nebo EHP na iniciativách EU v oblasti datových prostorů může podkopávat cíl spočívající v posílení technologické suverenity EU; zdůrazňuje význam ekonomiky založené na datech a žádá Komisi, aby urychlila všechny iniciativy týkající se dat a podpořila zavádění evropského ekosystému datových prostorů založeného na důvěryhodnosti, hospodářské soutěži a interoperabilitě a aby podpořila budování sdílených evropských infrastruktur s cílem usnadnit využívání a výměnu dat napříč průmyslovými odvětvími, posílila datové, cloudové a edgeové ekosystémy a zvýšila investice do vysokorychlostních komunikací; v tomto ohledu zdůrazňuje význam právní jistoty, která je klíčová pro inovační kapacitu společností z EU;

55.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit odolnost komunikačních sítí a bezpečnost datových prostorů, a podpořit tak rychlé zavádění optických sítí, které by mohly zajistit více přenosových cest a odolnost vůči fyzickým a kybernetickým útokům;

56.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že digitální transformace bude využívat nejmodernější metody a osvědčené postupy ke snižování emisí skleníkových plynů a složitosti výpočtů a ke zvyšování energetické účinnosti a účinnosti údajů systémů při produktivním využití; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nezbytné nalézt metodu, jak do digitální transformace zahrnout posouzení environmentální udržitelnosti, a to i pokud jde o využívání energie, během celého životního cyklu výrobků a systémů;

57.

vyzývá Komisi, aby zavedla opatření, která zabrání tomu, aby oznámené subjekty EU, které jsou jmenovány zemí EU k posuzování shody určitých výrobků před uvedením na trh, byly vlastněny subjekty ze zemí mimo EU;

58.

vítá iniciativu Komise týkající se evropské strategie normalizace, jejímž cílem je podpořit digitální a zelenou transformaci, a sdílí ambici zaujmout proaktivnější přístup k přijímání strategií týkajících se norem, a to i na mezinárodní úrovni, s klíčovými obchodními partnery;

59.

konstatuje, že má-li EU dosáhnout strategické autonomie, musí rozvíjet své obranné kapacity; zdůrazňuje, že je důležité zajistit politické vedení a vypracovat ambiciózní veřejné programy na podporu a posílení investic do kosmického a obranného průmyslu; domnívá se, že je nanejvýš důležité uvést do provozu spolehlivý, skromný a účinný evropský trh s obranným vybavením, včetně vysokého stupně technologické suverenity;

60.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 97, 28.2.2022, s. 43.

(2) Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2.

(3) Úř. věst. C 316, 6.8.2021, s. 2.

(4) Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 43.

(5) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 2.

(6) Úř. věst. C 465, 17.11.2021, s. 11.

(7) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 56.

(8) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 45.

(9) Úř. věst. C 224, 8.6.2022, s. 22.

(10) Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 28.

(11) Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora 02/2022: „Energetická účinnost v podnicích – Dílčí úspory energie, ale nedostatky v plánování a výběru projektů“ https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR22_02/SR_Energy-effic-enterpr_CS.pdf

(12) Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva č. 03/2022 nazvaná „Spouštění sítí 5G v EU: při zavádění sítí dochází ke zpoždění a bezpečnostní problémy zůstávají nevyřešeny“, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2022.

Top

Choose the experimental features you want to try