Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 52021IP0348

    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2021 o vytvoření pokynů pro uplatňování obecného režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu EU (2021/2071(INI))

    Úř. věst. C 99, 1.3.2022, p. 146–151 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    1.3.2022   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 99/146

    P9_TA(2021)0348

    Vytvoření pokynů pro uplatňování obecného režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu EU

    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2021 o vytvoření pokynů pro uplatňování obecného režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu EU (2021/2071(INI))

    (2022/C 99/14)

    Evropský parlament,

    —

    s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (1),

    —

    s ohledem na články 2 a 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

    —

    s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2021 o stavu právního státu v Evropské unii a uplatňování nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 o podmíněnosti (2),

    —

    s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027, interinstitucionální dohodě, nástroji Evropské unie na podporu oživení a nařízení o právním státě (3),

    —

    s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o uplatňování nařízení (EU, Euratom) 2020/2092, mechanismu podmíněnosti dodržováním zásad právního státu (4),

    —

    s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 o právním státu 2020 – stav právního státu v Evropské unii (COM(2020)0580),

    —

    s ohledem na odůvodněný návrh rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2017 o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky, předložený Komisí v souladu s čl. 7 odst. 1 SEU (COM(2017)0835),

    —

    s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (5) (dále jen „finanční nařízení“),

    —

    s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

    —

    s ohledem na společné schůze Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu podle článku 58 jednacího řádu,

    —

    s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

    —

    s ohledem na dopis Výboru pro ústavní záležitosti,

    —

    s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0226/2021),

    A.

    vzhledem k tomu, že mechanismus podmíněnosti stanovený v nařízení o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (dále jen „nařízení“) byl součástí celkové politické dohody o víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021–2027, plánu na podporu oživení Next Generation EU (NGEU) a rozhodnutí o vlastních zdrojích (6) a jeho uplatňování by se nemělo odkládat, zejména pokud jde o uplatňování uvedených nástrojů;

    B.

    vzhledem k tomu, že objem prostředků VFR na období 2021–2027 a NGEU dává EU historicky bezprecedentní rozpočet, jehož cílem je podpořit hospodářské a sociální oživení EU v návaznosti na důsledky pandemie COVID-19, a proto vyžaduje více než kdy jindy včasné a řádné uplatňování zásad řádného finančního řízení a ochranu finančních zájmů EU;

    C.

    vzhledem k tomu, že podle nařízení je nezbytnou podmínkou pro dodržování zásad řádného finančního řízení dodržování zásad právního státu;

    D.

    vzhledem k tomu, že nařízení vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2021 a od té doby je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné na veškeré platby uskutečněné od vstupu nařízení v platnost ve všech členských státech;

    E.

    vzhledem k tomu, že se Komise rozhodla řídit nezávaznými závěry Evropské rady z 10. a 11. prosince 2020 a prohlásila, že pro uplatňování tohoto nařízení vypracuje pokyny;

    F.

    vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 25. března 2021 o uplatňování nařízení Parlament požádal Komisi, aby o těchto pokynech konzultovala s Parlamentem a přijala je nejpozději do 1. června 2021;

    G.

    vzhledem k tomu, že se bude jednat o tématu „Hodnoty a práva, právní stát, bezpečnost“ na Konferenci o budoucnosti Evropy, což umožní důkladně se zamyslet nad nástroji Unie pro monitorování, prevenci a řešení porušování hodnot EU, včetně právního státu;

    1.   

    vyjadřuje politování nad rozhodnutím Komise vypracovat pro uplatňování nařízení pokyny; znovu opakuje svůj názor, že znění nařízení je jasné a nevyžaduje žádný dodatečný výklad k tomu, aby mohlo být uplatňováno, a že spolunormotvůrci nepřenesli pro tento účel na Komisi žádné pravomoci; bere na vědomí návrh znění pokynů, který Komise předložila Parlamentu a členským státům;

    2.   

    zdůrazňuje, že pokyny nejsou právně závazné; vyjadřuje zklamání nad tím, že se Komise odchyluje od své obvyklé praxe, podle níž pokyny pro uplatňování právního aktu vypracovává pouze v případech, kdy se jejich potřebnost ukáže na základě provádění daného aktu po určitou dobu v praxi; zdůrazňuje, že proces vypracovávání pokynů nesmí vést v žádném případě k dalšímu zpoždění při uplatňování nařízení;

    3.   

    připomíná, že pokyny nemohou měnit, rozšiřovat ani zužovat znění nařízení; zdůrazňuje, že mají-li mít pokyny jakoukoli přidanou hodnotu, musí v nich být objasněno, jak budou legislativní ustanovení nařízení prakticky uplatňována, a proto v nich musí být včas nastíněn postup, definice a metodika, které bude Komise používat;

    4.   

    vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Komise nedodržela lhůtu 1. června 2021, kterou jí stanovil ke splnění povinností vyplývajících z nařízení Parlament, mj. pokud jde o vypracování pokynů; vítá skutečnost, že dne 23. června 2021 vyzval Komisi předseda Parlamentu, aby přijala opatření na základě článku 265 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) s cílem splnit své povinnosti a zajistit plné a okamžité uplatňování nařízení;

    5.   

    domnívá se, že Komise dobu od vstupu tohoto nařízení v platnost účinně nevyužila; naléhavě vyzývá Komisi, aby se při uplatňování nařízení vyvarovala dalších prodlev a aby urychleně a důkladně prošetřila veškerá možná porušení zásad právního státu v členských státech, která dostatečně přímo ovlivňují nebo vážně ohrožují řádné finanční řízení rozpočtu EU nebo ochranu finančních zájmů EU; opakuje, že situace v některých členských státech si již žádá okamžité opatření podle čl. 6 odst. 1 nařízení, tj. zaslání písemného oznámení těmto členským státům a informování Parlamentu;

    6.   

    připomíná, že politické směry Komise na období 2019–2024 uvádějí, že „pokud jde o ochranu našich základních hodnot, nelze činit kompromisy“, a zaručují, že bude na úrovni EU využíván celý soubor nástrojů Unie; připomíná, že v souladu s čl. 17 odst. 3 SEU a článkem 245 SFEU Komise „vykonává své funkce zcela nezávisle“ a její členové „nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády“; připomíná, že podle čl. 17 odst. 8 SEU je Komise „odpovědná Evropskému parlamentu“;

    7.   

    požaduje, aby Komise pravidelně a proaktivně podávala Parlamentu alespoň dvakrát ročně zprávy o nových a probíhajících případech, které jsou předmětem vyšetřování, a to co nejdříve, počínaje prvními případy;

    8.   

    zavazuje se k důkladné kontrole provádění nařízení, kdykoli vyvstanou obavy z možného porušení zásad právního státu v členských státech, které spadají do jeho oblasti působnosti; pokusí se pořádat za účelem monitorování provádění nařízení pravidelná zasedání v hlavních příslušných výborech pod vedením zpravodajů; vyzývá Komisi, aby reagovala na kontrolu ze strany hlavních příslušných výborů včas a poskytovala důkladné informace;

    Porušování zásad právního státu

    9.

    		 zdůrazňuje, že se nařízení vztahuje jak na jednotlivá porušení zásad právního státu, tak na případy jejich „systémového“ porušování, které jsou rozsáhlé nebo jsou důsledkem opakujících se praktik či opomenutí ze strany veřejných orgánů nebo obecných opatření přijatých těmito orgány;

    10.

    		 vyzývá Komisi, aby v pokynech objasnila, že porušení zásad právního státu v členském státě, jež jsou důsledkem rozhodnutí nebo událostí, k nimž došlo před 1. lednem 2021, stále spadají do oblasti působnosti nařízení, dokud bude trvat jejich účinek;

    11.

    		 upozorňuje zejména na orientační seznam porušení zásad právního státu uvedený v článku 3 nařízení; naléhavě vyzývá Komisi, aby prošetřila možné případy porušení zásad právního státu v členských státech uvedené na tomto seznamu, a přitom poukazuje na to, že i jiné praktiky nebo opomenutí ze strany veřejných orgánů mohou být relevantní; konstatuje, že zpráva Komise o stavu právního státu za rok 2020 již obsahuje náznaky případů porušování zásad právního státu v několika členských státech, jež mohou být relevantní pro spuštění postupu podle nařízení;

    12.

    		 poukazuje na to, že typy jednání subjektů členských států, které mají význam pro uplatnění režimu podmíněnosti stanovené v článku 4 nařízení, nevylučují potenciální význam jiných situací nebo jednání orgánů, které jsou relevantní pro řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo ochranu finančních zájmů Unie;

    13.

    		 zdůrazňuje význam spolupráce mezi orgány EU, členskými státy, Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO); připomíná, že neúčinná nebo nevčasná spolupráce s úřadem EPPO a úřadem OLAF může představovat důvod pro přijetí opatření podle tohoto nařízení; zdůrazňuje, že v případě Úřadu evropského veřejného žalobce zahrnuje účinná a včasná spolupráce nejen povinnost vnitrostátních orgánů aktivně napomáhat vyšetřování a stíhání trestných činů Úřadem evropského veřejného žalobce a podporovat je, ale také povinnost vlády členského státu zajistit, aby byli jeho evropští a pověření žalobci včas a nestranně jmenováni; je rovněž toho názoru, že systematické nepřijímání opatření v návaznosti na doporučení úřadu OLAF může představovat opomenutí ve smyslu nařízení;

    14.

    		 připomíná, že zjišťování případů porušení zásad právního státu vyžaduje objektivní, nestranné, spravedlivé a důkladné kvalitativní posouzení ze strany Komise, které zohlední příslušné informace z dostupných zdrojů a od uznávaných institucí včetně rozsudků Soudního dvora Evropské unie i vnitrostátních a mezinárodních soudů, jako je Evropský soud pro lidská práva, zpráv Účetního dvora, výročních zpráv Komise o právním státu a srovnávacího přehledu EU o soudnictví, relevantních zpráv Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a závěrů a doporučení příslušných mezinárodních organizací a sítí, včetně orgánů Rady Evropy, jako je Skupina států proti korupci (GRECO) a Benátská komise, zejména její seznam kritérií právního státu, a evropské sítě nejvyšších soudů a rad pro soudnictví; vyzývá Komisi, aby poskytla informace o tom, jak bude při přípravě případů tyto informace shromažďovat, analyzovat a vyhodnocovat;

    15.

    		 domnívá se zejména, že výroční zpráva Komise o právním státu je coby objektivní, nestranné, spravedlivé a kvalitativní posouzení porušování zásad právního státu zásadně důležitým zdrojem informací pro účely hodnocení, které Komise provádí podle nařízení; vyzývá Komisi, aby do své výroční zprávy o stavu právního státu zahrnula oddíl věnovaný případům, kdy by porušování zásad právního státu v členském státě mohlo dostatečně přímým způsobem ovlivnit řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo ochranu finančních zájmů Unie, nebo by mohlo vážně ohrozit řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo ochranu finančních zájmů Unie, a aby v pokynech objasnila, jak bude výroční zpráva systematicky využívána pro hodnocení Komise podle tohoto nařízení;

    16.

    		 vyzývá Komisi, aby zavedla jasný, přesný a uživatelsky vstřícný systém pro podávání stížností a stanovila lhůty pro odpovědi Komise na stížnosti; zdůrazňuje, že při zjišťování možných porušení zásad právního státu na místní a vnitrostátní úrovni je v první linii občanská společnost včetně nezávislých nevládních organizací a občanů, jakož i investigativní žurnalistiky a sdělovacích prostředků založených na faktech, a měla by proto být zapojena do jejich oznamování; připomíná, že toto nařízení by mělo být uplatňováno způsobem, který zajistí ochranu osob oznamujících porušení práva Unie, a to v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici (EU) 2019/1937 (7);

    17.

    		 připomíná, že opatření podle tohoto nařízení jsou přijímána v případech, kdy porušení zásad právního státu v členském státě dostatečně přímo ovlivňuje nebo vážně ohrožuje řádné finanční řízení rozpočtu EU nebo ochranu finančních zájmů Unie; zdůrazňuje, že to ze strany Komise vyžaduje komplexní a proaktivní přístup založený na posouzení rizik s cílem chránit výdaje Unie ještě před provedením skutečných plateb;

    18.

    		 připomíná, že oblast působnosti nařízení zahrnuje činnosti všech vládních subjektů, včetně organizací členských států zřízených jako veřejnoprávní subjekt nebo soukromoprávní subjekt pověřený výkonem veřejné služby, jak je stanoveno ve finančním nařízení; poukazuje na to, že jakékoli změny v typu správy subjektu pověřeného výkonem veřejné služby v členském státě nemohou tento subjekt osvobodit od povinnosti dodržovat nařízení;

    Ochrana rozpočtu Unie

    19.

    		 zdůrazňuje jasný vztah mezi dodržováním zásad právního státu a efektivním plněním rozpočtu Unie v souladu se zásadami řádného finančního řízení: hospodárností, efektivností a účinností, jak jsou stanoveny ve finančním nařízení; připomíná, že podle článku 5 uvedeného nařízení „Komise ověří, zda byly dodrženy platné právní předpisy, a v případě potřeby přijme veškerá vhodná opatření na ochranu rozpočtu Unie“;

    20.

    		 připomíná, že nařízení stanoví jasnou definici právního státu, která musí být chápána ve vztahu k ostatním hodnotám a zásadám Unie včetně základních práv a zákazu diskriminace; je toho názoru, že přetrvávající porušování demokracie a základních práv, včetně státem podporované diskriminace menšin a útoků na svobodu sdělovacích prostředků a svobodu sdružování a shromažďování, má dopad na projekty, které se členské státy rozhodnou financovat z prostředků Unie, a proto může mít dostatečně přímý dopad na ochranu finančních zájmů Unie; vyzývá Komisi, aby to ve svých pokynech zohlednila;

    21.

    		 připomíná, že opatření podle tohoto nařízení jsou nezbytná zejména v případech, kdy by jiné postupy stanovené ve finančním nařízení, v nařízení o společných ustanoveních a v dalších odvětvových právních předpisech neumožňovaly účinnější ochranu rozpočtu Unie, avšak nejen v nich; zdůrazňuje, že to neznamená, že je třeba nařízení považovat za „poslední možnost“, ale spíše to, že Komise může k ochraně finančních zájmů Unie použít širokou škálu postupů, včetně tohoto nařízení, které budou vybírány případ od případu, a případně i souběžně, v závislosti na jejich účelnosti a účinnosti; vyzývá Komisi, aby stanovila postup a procesní a technické normy, které bude používat při výběru nástrojů, jež se mají používat;

    22.

    		 poukazuje na to, že se nařízení vztahuje na všechny fondy Unie a na „systémové“ porušování zásad právního státu a také na případy vážného rizika ohrožujícího řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo ochranu finančních zájmů Unie, jež může být obtížné řešit na základě jiných unijních postupů a které se vztahují pouze na konkrétní výdajové programy a týkají se dopadu na rozpočet, k němuž už došlo; zdůrazňuje, že nařízení je jediným právním předpisem EU, který propojuje dodržování zásad právního státu s rozpočtem EU; domnívá se proto, že jeho jedinečná ustanovení by měla být plně uplatňována, aby se vedle ochrany financí EU zajistila doplňková ochrana právního státu;

    23.

    		 zdůrazňuje, že „systematické“ porušování zásad právního státu, například porušování, jež má vliv na fungování soudního systému, nezávislost soudců a soudnictví nebo neutralitu veřejných orgánů či na řádné fungování orgánů, které jsou pověřeny předcházením korupci, podvodům, daňovým únikům a střetu zájmů a bojem proti nim, nebo porušování zásady, že nedojde k omezení pracovní a sociální ochrany (8), má obecně jasný nepřímý dopad na řádné řízení finančních prostředků Unie, jejich vynakládání a kontrolu; vyzývá Komisi, aby objasnila kritéria k přijímání opatření v případě systematického porušování zásad právního státu;

    Přijímání opatření

    24.

    		 připomíná, že v článku 6 a 7 nařízení jsou stanoveny všechny kroky a přesný harmonogram pro přijímání opatření podle tohoto nařízení a jejich rušení; zdůrazňuje, že postup přijímání opatření a jejich rušení je v souladu se zásadami objektivity, nediskriminace a rovného zacházení s členskými státy a má být používán na základě nestranného přístupu založeného na faktech;

    25.

    		 konstatuje, že v čl. 6 odst. 4 nařízení je stanoveno, že Komise může požádat o další informace, aby mohla posouzení provést, a to jak před odesláním písemného oznámení, tak i po něm; zdůrazňuje, že takové žádosti před písemným oznámením by měly zůstat výjimečné a naprosto ojedinělé, aby nebyl ohrožen přesný harmonogram přijímání opatření stanovených v nařízení;

    26.

    		 připomíná, že Rada je podle nařízení povinna na základě jakéhokoli návrhu Komise na přijetí vhodných opatření jednat ve lhůtě jednoho měsíce, která může být za výjimečných okolností prodloužena nejvýše o další dva měsíce; domnívá se, že Komise by měla v zájmu včasného rozhodnutí zajistit plné dodržování těchto lhůt; vyzývá Komisi, aby poskytla informace o tom, jak zajistí harmonizovaný přístup a důsledné uplatňování rozpočtové podmíněnosti ve všech svých generálních ředitelstvích;

    27.

    		 domnívá se, že transparentnost má zásadní význam pro posílení důvěry členských států a občanů v mechanismus podmíněnosti; zdůrazňuje, že posuzování individuálního nebo systémového porušování zásad právního státu vyžaduje nestranné, spravedlivé a objektivní zacházení s členskými státy, včetně nestranného a na faktech založeného vyšetřování; poukazuje na to, že každý krok v rámci postupu stanoveného v tomto nařízení by proto měl být učiněn zcela transparentním způsobem; vyzývá Komisi, aby vypracovala pravidla a zásady transparentnosti, které bude uplatňovat při spouštění mechanismu podmíněnosti;

    28.

    		 připomíná, že opatření přijatá podle tohoto nařízení by měla být s ohledem na jejich skutečný nebo potenciální dopad na řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo na finanční zájmy Unie přiměřená a měla by zohledňovat povahu a dobu trvání porušování zásad právního státu a jejich závažnost a rozsah; domnívá se, že obecně bude závažnost tohoto dopadu odrážet závažnost příslušného porušení zásad právního státu;

    Ochrana konečných a ostatních příjemců

    29.

    		 připomíná, že podle nařízení je naprosto nezbytné zajistit řádnou ochranu oprávněných zájmů konečných a ostatních příjemců;

    30.

    		 připomíná dále, že není-li v rozhodnutí o přijetí opatření uvedeno jinak, nemá uložení vhodných opatření podle tohoto nařízení vliv na povinnosti členských států vůči konečným nebo ostatních příjemcům, a to ani na jejich povinnost provádět platby;

    31.

    		 zdůrazňuje, že v případech, jako je závažná korupce, nepotismus, systematické podvody, nezákonné vazby na politické strany a střet zájmů, a zejména v případech zjištěných v rámci systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů z financování, stanoveného ve finančním nařízení, nebo v rámci vyšetřování, které provádí agentura OLAF či Úřad evropského veřejného žalobce, by měla Komise pečlivě zvažovat, zda by se mělo v jednotlivých případech pokračovat v převodu plateb konečným a ostatním příjemcům;

    32.

    		 vyzývá Komisi, aby provedla čl. 5 odst. 4 nařízení a urychleně zřídila internetovou stránku nebo internetový portál s informacemi a pokyny pro konečné a ostatní příjemce i s odpovídajícími nástroji, které jim umožní informovat Komisi o jakémkoli porušování zákonné povinnosti pokračovat po přijetí opatření podle tohoto nařízení v provádění plateb, jako je například jednoduchý, snadno použitelný a přehledný formulář pro podávání stížnosti; vyzývá Komisi, aby vysvětlila, jak zavede účelný a účinný mechanismus pro žadatele a příjemce, který by umožňoval dodržování právních předpisů;

    33.

    		 zdůrazňuje, že v rámci sdíleného řízení nelze mít za to, že opatření podle tohoto nařízení mají vliv na dostupnost finančních prostředků, které jsou k dispozici pro úhradu oprávněných nároků příjemců; připomíná rovněž, že členské státy, jichž se opatření budou týkat, musejí Komisi pravidelně podávat zprávy o plnění svých povinností vůči konečným a ostatním příjemcům;

    34.

    		 vyzývá Komisi, aby provedla analýzu všech informací, které má k dispozici, mj. prostřednictvím digitálních nástrojů pro sledování údajů, a učinila vše, co bude v jejích silách, aby zajistila, že veškeré částky, které jsou ze zákona splatné ze strany vládních subjektů nebo členských států, budou konečným nebo ostatním příjemcům skutečně vyplaceny, což může znamenat nutnost provedení finančních oprav snížením podpory Unie na programy v souladu s platnými odvětvovými a finančními pravidly;

    35.

    		 žádá Komisi, aby návrhy Parlamentu zahrnula do konečné verze pokynů;

    o

    o o

    36.

    		 pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

    (1)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1.

    (2)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0287.

    (3)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0360.

    (4)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0103.

    (5)  Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

    (6)  Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).

    (7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

    (8)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 20. dubna 2021, Repubblika vs. Il-Prim Ministru, C-896/19, ECLI:EU:C:2021:311, body 59–64.

    Top