Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Opatření nad rámec HDP v zájmu úspěšného oživení a udržitelné a odolné ekonomiky EU

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 152/02)

Zpravodaj:

Petru Sorin DANDEA

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	23. 11. 2021
Přijato na plenárním zasedání	8. 12. 2021
Plenární zasedání č.	565
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	209/2/7

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV se domnívá, že je nevyhnutelné transformovat hospodářský systém, v němž byl hlavní hnací silou růst, na systém, v němž bude dominovat udržitelnost. Návrhy nových ukazatelů obsažené v tomto stanovisku jsou vzhledem ke složitosti a obrovským výzvám, které tato transformace přináší, pouze jedním z příkladů přístupu k nástrojům měření v sociální, ekonomické nebo environmentální oblasti.

1.2.

EHSV navrhuje, aby byla vypracována řada ukazatelů, které by tvůrcům politik poskytovaly lepší informace, a ti tak mohli podporovat politiky rozvoje oběhového hospodářství. Například údaje o obsahu materiálů z přírodních zdrojů v některých výrobcích dlouhodobé spotřeby v korelaci s údaji o jejich průměrné životnosti a potenciální míře zpětného získávání těchto materiálů mohou tvůrcům politik poskytnout dobré informace o potřebě investic do odvětví recyklace.

1.3.

Výbor má za to, že by měl být vypracován zkrácený srovnávací přehled „nad rámec HDP“, který by poté mohl být začleněn do srovnávacího přehledu Zelené dohody pro Evropu. K vypracování tohoto srovnávacího přehledu by bylo možné použít studii „EU Doughnut by 2030“ uskutečněnou německým institutem ZOE. Tento srovnávací přehled by bylo možné začlenit do procesu evropské správy prostřednictvím hodnocení pokroku a definování opatření potřebných k dosažení cílů evropského semestru. Výbor se domnívá, že proces evropské správy by měl přijmout nový pohled zaměřený na blahobyt občanů.

1.4.

EHSV se domnívá, že členské státy by měly v závislosti na specifických vnitrostátních podmínkách upřednostnit používání některých ukazatelů navržených Organizací spojených národů, a vybízí je k využívání návrhů obsažených ve zprávách Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, které se týkají lepšího měření blahobytu a prosperity.

1.5.

EHSV souhlasí s názorem, který při příležitosti summitu v Portu vyjádřili evropští sociální partneři, že navrhovaných 14 ukazatelů může tvořit srovnávací přehled, který by doplňoval HDP a mohl by být použit při navrhování politik podporujících model udržitelného růstu.

1.6.

Investice do soudržné společnosti, udržitelného rozvoje, lidského a sociálního kapitálu a kvality života budou mít do budoucna zásadní význam pro vytváření příležitostí pro moderní podniky a pro podněcování zaměstnanosti, bohatství a udržitelného růstu. EHSV se proto domnívá, že ukazatele, které jdou nad rámec HDP, by se měly stát nástroji, jež nejen monitorují a měří vývoj politik, ale také za tímto účelem poskytují informace, zlepšují komunikaci a podporují stanovování cílů.

1.7.

Evropská komise nedávno předložila sdělení (1), jehož cílem je směrovat financování k udržitelným činnostem. EHSV souhlasí s iniciativou Komise a považuje za nezbytné vypracovat soubor ukazatelů pro sledování ekologizace financování na jedné straně a pro označení stupně ekologizace hospodářských odvětví na straně druhé. Tyto ukazatele by tvůrcům politik poskytly lepší vodítko při navrhování veřejných pobídek pro udržitelné činnosti. Mohou být rovněž důležitým monitorovacím nástrojem pro vlády členských států. Monitorování je nezbytné, protože je třeba kontrolovat tempo, jakým směřujeme investice do udržitelných odvětví. Pokud totiž investujeme příliš pomalu, riskujeme, že dostupné zdroje vyčerpáme dříve, než bude existovat alternativa. To by vedlo k prudkému nárůstu cen, což by mělo dramatické dopady na hospodářský systém. Pokud však investujeme příliš rychle, riskujeme, že řada odvětví zůstane bez investic, což zpomalí hospodářskou činnost, která vytváří zdroje potřebné pro investice.

1.8.

V oblasti boje proti změně klimatu považuje EHSV rovněž za nezbytné přezkoumat některé stávající ukazatele, aby bylo možné lépe sledovat pokrok. Existují ukazatele, které ne zcela zachycují negativní dopady některých hospodářských činností na životní prostředí. Měla by být rovněž přizpůsobena řada ukazatelů, aby lépe odrážely cíle EU.

1.9.

Digitalizace a ekologizace hospodářského systému vyžadují provedení významných změn v různých odvětvích. Aby je bylo možné provést s co nejnižšími sociálními náklady, jsou nezbytné politiky na ochranu pracovníků, které ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zajistí spravedlivé rozdělení nezbytné práce mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo. EHSV rovněž považuje za nezbytné vypracovat soubor ukazatelů týkajících se kolektivního vyjednávání, jak navrhli evropští sociální partneři. Kolektivní vyjednávání chrání pracovníky obecně, ale může také podpořit politiky potřebné pro programy odborného vzdělávání, jež by zaručovaly nezbytnou mobilitu pracovníků v souvislosti s výzvami, které přináší transformace hospodářství. Spravedlivé rozdělení práce, jež je dostupná v rámci hospodářství, je možné zajistit pomocí inteligentních programů uspořádání pracovní doby, které mohou sjednat sociální partneři.

1.10.

Zásadní změnu hospodářského systému nelze provést bez toho, že ji přijme společnost jako celek. EHSV se domnívá, že by měly být provedeny nové průzkumy (jako je Eurobarometr), aby bylo možné sledovat společenské vnímání změny hospodářského modelu.

1.11.

Členské státy a Evropská komise by rovněž měly podporovat rozvoj iniciativ za účelem lepšího měření blahobytu a v zájmu analýzy dopadu hospodářských činností na životní prostředí, jako je iniciativa německého výzkumného institutu ZOE, který vypracoval systém ukazatelů nazývaných „koblihová ekonomika“ („doughnut economics“).

2.   Úvod

2.1.

Hrubý domácí produkt (HDP) je i nadále hlavním makroekonomickým ukazatelem, který se celosvětově používá k vyčíslení ekonomické aktivity. Existuje však všeobecně rozšířený názor, že HDP nedokáže vyjádřit skutečnou míru blahobytu a rozvoje společnosti, ani negativní dopady některých hospodářských činností na životní prostředí.

2.2.

Ačkoli si i tvůrci konceptu HDP byli vědomi jeho omezení, diskuse jdoucí „nad rámec HDP“ posílily v průběhu 90. let 20. století. Vyvstala proto potřeba mít k dispozici vhodné ukazatele, které umožní vypořádat se s globálními výzvami 21. století (jako je změna klimatu, chudoba, vyčerpání zdrojů, zdraví či kvalita života). Důležitý krok k nalezení ukazatelů, jež jsou nejvhodnější pro měření tohoto pokroku a které lze nejlépe začlenit do rozhodovacího procesu a využít ve veřejné diskusi, představovala konference na vysoké úrovni na téma „Nad rámec HDP“, kterou v roce 2007 (2) uspořádaly Evropská komise, Evropský parlament, Římský klub, OECD a WWF. Komise pro měření hospodářského výkonu a sociálního pokroku (3), jíž předsedali Joseph E. Stiglitz, Amartya Sen a Jean-Paul Fitoussi, poté ve své závěrečné zprávě zdůraznila další omezení HDP (pochybnosti nad tím, jak se produktivita měří, a také, že se nebere v úvahu lidský kapitál).

2.3.

V posledních letech vyvstala před evropskými tvůrci politik řada nových priorit, jako je digitální a ekologická transformace a rostoucí zaměření na sociální aspekty v celé řadě oblastí politiky. Navíc je sice pravdou, že pandemie COVID-19 bude mít nepochybně hluboký a negativní dopad na evropské hospodářství, nesmíme však zapomínat, že nezmizely ani další výzvy, jako je změna klimatu, prohlubující se rozdíly a pomalý růst produktivity. Investice do soudržné společnosti, udržitelného rozvoje, lidského a sociálního kapitálu a kvality života budou mít do budoucna zásadní význam pro vytváření příležitostí pro moderní podniky a pro podněcování zaměstnanosti, bohatství a udržitelného růstu. Ukazatele, které jdou nad rámec HDP, by se proto měly stát nástroji, jež nejen monitorují a měří vývoj politik, ale také za tímto účelem poskytují informace, zlepšují komunikaci a podporují stanovování cílů.

2.4.

EHSV chce tímto stanoviskem z vlastní iniciativy významně přispět k určení toho, jaké ukazatele týkající se blahobytu a rozvoje by měly být vzaty v potaz při doplnění klasických hospodářských ukazatelů. Toto stanovisko rovněž upozorňuje na chybějící údaje a nastiňuje způsoby, jak tyto ukazatele lépe začlenit do procesu tvorby politik na evropské i vnitrostátní úrovni, aby tak EU mohla ze současné krize vyjít silnější a byla odolnější vůči budoucím otřesům.

2.5.

Potřeba vypracovat ukazatele, které umožní rozvoj a provádění politik zaměřených na vyvinutí globálního modelu udržitelného hospodářství schopného zajistit dobré životní podmínky pro všechny obyvatele Země, rozhodně nebyla nikdy naléhavější. Současný hospodářský model založený na trvalém růstu jakožto hlavním faktoru stability systému je na planetě s omezenými zdroji nadále neudržitelný.

2.6.

Evropská komise v červnu zveřejnila diskusní dokument (4), v němž znovu uvádí, že je třeba vypracovat ukazatele doplňující HDP, které by umožnily lepší monitorování transformace společnosti a hospodářství prostřednictvím provádění politik na podporu Zelené dohody pro Evropu. V tomto dokumentu je rovněž popsáno úsilí, které v posledních letech vynaložily některé země ve snaze vyvinout doplňkové nástroje pro monitorování blahobytu a dopadu hospodářských činností na životní prostředí.

2.7.

Na celosvětové úrovni existuje řada iniciativ zaměřených na vypracování ukazatelů, které na jedné straně umožní politikům vytvořit a provádět politiky na podporu udržitelnosti a na druhé straně umožní lepší informovanost o procesu transformace hospodářského modelu. Jednou z takových významných iniciativ je studie „EU Doughnut by 2030“ (5), v jejímž rámci byla vytvořena nová koncepce pro prezentaci politického souhrnu existujících srovnávacích přehledů a vybráno 30 ukazatelů v zájmu větší účinnosti při navrhování politik, ale také s cílem přispět k lepšímu pochopení potřeb transformace hospodářského systému ze strany veřejnosti.

3.   Obecné a konkrétní připomínky

3.1.

Diskuse jdoucí „nad rámec HDP“ vyvolala významné reakce ze strany institucí, výzkumných pracovníků a politiků. Na úrovni OECD, OSN, Evropské komise nebo Eurostatu byly proto předloženy návrhy ukazatelů, které lépe měří blahobyt a prosperitu na úrovni jednotlivce, komunity nebo na vnitrostátní úrovni. OSN v roce 2015 přijala cíle udržitelného rozvoje, pro něž stanovila 169 dílčích cílů a 200 ukazatelů. V roce 2018 vypracovala expertní skupina OECD na vysoké úrovni dvě zprávy (6), které doporučují účinnější měření blahobytu prostřednictvím zlepšení stávajících ukazatelů nebo zavedení ukazatelů nových. EHSV se domnívá, že členské státy by měly v závislosti na specifických vnitrostátních podmínkách upřednostnit používání některých ukazatelů navržených Organizací spojených národů, a vybízí k využívání návrhů obsažených ve zprávách OECD, které se týkají lepšího měření blahobytu a prosperity.

3.2.

Evropští sociální partneři, jako je BusinessEurope, Evropská konfederace odborových svazů (EKOS), Evropské středisko podniků s veřejnou účastí a podniků obecného ekonomického zájmu (SGI Europe) a UEAPME, nedávno podepsali společný dokument (7), v němž doporučují soubor doplňkových ukazatelů k HDP v sociální, hospodářské a environmentální oblasti. EHSV souhlasí s názorem, který vyjádřili evropští sociální partneři, že navrhovaných 14 ukazatelů může tvořit srovnávací přehled, který by doplňoval HDP a mohl by být použit při navrhování politik podporujících model udržitelného růstu.

3.3.

EHSV je v diskusi jdoucí „nad rámec HDP“ na evropské úrovni zapojen od roku 2011. Díky tomu byla vypracována řada stanovisek (8) navrhujících nové ukazatele pro měření blahobytu a prosperity a také průzkumy, jejichž účelem bylo lépe určit, co přesně přispívá k tomu, aby evropští občané měli pocit dobrého a smysluplného života.EHSV považuje za nezbytné vypracovat nové ukazatele k měření hospodářské odolnosti z hlediska schopnosti přizpůsobení a transformace, ale také zohlednit zásadu „nikoho neopomíjet“.

3.4.

Abychom si byli jistí, že zanecháme Zemi budoucím generacím přinejmenším v tak dobrém stavu, jako je nyní, musíme přehodnotit hospodářský model založený na nekontrolovaném využívání přírodních zdrojů. Je pravda, že oběhové hospodářství je stále rozšířenější a že zajišťuje racionálnější využívání přírodních zdrojů. EHSV tedy navrhuje, aby byla vypracována řada ukazatelů, které by tvůrcům politik poskytovaly lepší informace, a ti tak mohli podporovat politiky rozvoje v této oblasti. Například obsah materiálů z přírodních zdrojů v některých výrobcích dlouhodobé spotřeby v korelaci s jejich průměrnou životností a potenciální mírou zpětného získávání těchto materiálů může tvůrcům politik poskytnout dobré informace o potřebě investic do odvětví recyklace.

3.5.

Výbor má za to, že by měl být vypracován zkrácený srovnávací přehled „nad rámec HDP“, který by poté mohl být začleněn do srovnávacího přehledu Zelené dohody pro Evropu. K vypracování tohoto srovnávacího přehledu by bylo možné použít studii „EU Doughnut by 2030“ uskutečněnou německým institutem ZOE. Tento srovnávací přehled je možné začlenit do procesu evropské správy prostřednictvím hodnocení pokroku a definování opatření potřebných k dosažení cílů evropského semestru. Výbor se domnívá, že proces evropské správy by měl přijmout nový pohled zaměřený na blahobyt občanů.

3.6.

EHSV doporučuje, aby Komise a členské státy definovaly cíle pro každý z ukazatelů. Umožnilo by to využít koncepci „vzdálenosti ke splnění cílů“, a tak lépe monitorovat pokrok a lépe je pochopit.

3.7.

Evropská unie si stanovila ambiciózní cíl v oblasti změny klimatu: dosáhnout do roku 2050 neutrality z hlediska emisí uhlíku v atmosféře. To rovněž znamená, že investice musí být přesměrovány do hospodářských činností, které nemají žádný dopad na životní prostředí. Evropská komise nedávno předložila sdělení (9), jehož cílem je směrovat financování k udržitelným činnostem. EHSV souhlasí s iniciativou Komise a považuje za nezbytné vypracovat soubor ukazatelů pro sledování ekologizace financování na jedné straně a pro označení stupně ekologizace hospodářských odvětví na straně druhé. Tyto ukazatele by tvůrcům politik poskytly lepší vodítko při navrhování veřejných pobídek pro udržitelné činnosti. Mohou být rovněž důležitým monitorovacím nástrojem pro vlády členských států. Monitorování je nezbytné, protože je třeba kontrolovat tempo, jakým směřujeme investice do udržitelných odvětví. Pokud totiž investujeme příliš pomalu, riskujeme, že dostupné zdroje vyčerpáme dříve, než bude existovat alternativa. To by vedlo k prudkému nárůstu cen, což by mělo dramatické dopady na hospodářský systém. Pokud však investujeme příliš rychle, riskujeme, že řada odvětví zůstane bez investic, což zpomalí hospodářskou činnost, která vytváří zdroje potřebné pro investice.

3.8.

V oblasti boje proti změně klimatu považuje EHSV rovněž za nezbytné přezkoumat některé stávající ukazatele, aby bylo možné lépe sledovat pokrok. Příkladem je v této souvislosti ukazatel emisí skleníkových plynů. Ukazatel, jejž vypracoval Eurostat, nezahrnuje emise z některých odvětví, jako je letecká doprava. Měla by být rovněž přizpůsobena řada ukazatelů, aby lépe odrážely cíle EU.

3.9.

Digitalizace a ekologizace hospodářského systému vyžadují provedení významných změn v různých odvětvích, a to jak z hlediska jejich přínosu pro HDP, tak z hlediska zaměstnanosti. Aby je bylo možné provést s co nejnižšími sociálními náklady, jsou nezbytné politiky na ochranu pracovníků, které ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zajistí spravedlivé rozdělení nezbytné práce mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo. EHSV rovněž považuje za nezbytné vypracovat soubor ukazatelů týkajících se kolektivního vyjednávání, jak navrhli evropští sociální partneři. Kolektivní vyjednávání chrání pracovníky obecně, ale může také podpořit politiky potřebné pro programy odborného vzdělávání, jež by zaručovaly nezbytnou mobilitu pracovníků v souvislosti s výzvami, které přináší transformace hospodářství. Spravedlivé rozdělení práce, jež je dostupná v rámci hospodářství, je možné zajistit pomocí inteligentních programů uspořádání pracovní doby, které mohou sjednat sociální partneři.

3.10.

Zásadní změnu hospodářského systému nelze provést bez toho, že ji přijme společnost jako celek. V průběhu tohoto obtížného procesu proto tvůrci politik potřebují kromě statistických ukazatelů také průzkumy a statistická šetření, aby mohli sledovat úroveň pochopení a přijetí změn ve společnosti. EHSV se domnívá, že by měly být provedeny nové průzkumy (jako je Eurobarometr), aby bylo možné sledovat společenské vnímání změny hospodářského modelu. Členské státy a Evropská komise by rovněž měly podporovat rozvoj iniciativ za účelem lepšího měření blahobytu a v zájmu analýzy dopadu hospodářských činností na životní prostředí, jako je iniciativa německého výzkumného institutu ZOE, který vypracoval systém ukazatelů předložených ve studii „EU Doughnut by 2030“ (10).

3.11.

EHSV se domnívá, že je nevyhnutelné transformovat hospodářský systém, v němž byl hlavní hnací silou růst, na systém, v němž bude dominovat udržitelnost. Návrhy nových ukazatelů obsažené v tomto stanovisku jsou vzhledem ke složitosti a obrovským výzvám, které tato transformace přináší, zajisté pouze jedním z příkladů přístupu k nástrojům měření v sociální, ekonomické nebo environmentální oblasti.

---

(1)  COM(2021) 188 final, Taxonomie EU, podávání zpráv podniků o udržitelnosti, preference v oblasti udržitelnosti a fiduciární povinnosti: Nasměrování finančních prostředků na Zelenou dohodu pro Evropu (Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 72).

(2)  Souhrnné poznámky z konference na téma „Nad rámec HDP“, https://ec.europa.eu/environment/beyond_gdp/proceedings/bgdp_proceedings_summary_notes.pdf.

(3)  Zpráva Komise pro měření hospodářského výkonu a sociálního pokroku, https://ec.europa.eu/eurostat/documents/8131721/8131772/Stiglitz-Sen-Fitoussi-Commission-report.pdf.

(4)  . https://ec.europa.eu/info/publications/economic-policy-making-beyond-gdp-introduction_en.

(5)  . https://zoe-institut.de/en/publication/a-compass-towards-2030.

(6)  OECD, 2018, Beyond GDP: Measuring what counts for economic and social performance (Nejen HDP: hodnocení toho, co je pro hospodářskou a sociální výkonnost důležité), OECD Publishing, Paříž, https://doi.org/10.1787/9789264307292-en.

OECD, 2018, For Good Measure: Advancing Research on Well-Being Metrics Beyond GDP (Pro správné měření: zkvalitnění výzkumu o měření blahobytu nad rámec HDP), OECD Publishing, Paříž, https://doi.org/10.1787/9789264307278-en.

(7)  https://est.etuc.org/wp-content/uploads/2021/05/FINAL-BEYOND-GDP-SOCIAL-PARTNERS-EU.pdf.

(8)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Nejen HDP – zapojení občanské společnosti do výběru doplňkových ukazatelů (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 14).

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Lepší koordinace hospodářské politiky pro stabilitu, růst a nová pracovní místa – Nástroje pro silnější správu ekonomických záležitostí EU, COM(2010) 367 final (Úř. věst. C 107, 6.4.2011, s 7).

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Více než HDP – ukazatele pro udržitelný rozvoj (Úř. věst. C 100, 30.4.2009, s. 53).

(9)  COM(2021) 188 final, Taxonomie EU, podávání zpráv podniků o udržitelnosti, preference v oblasti udržitelnosti a fiduciární povinnosti: Nasměrování finančních prostředků na Zelenou dohodu pro Evropu (Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 72).

(10)  Zpráva institutu ZOE, A Compass towards 2030 (Kompas na cestě k roku 2030), https://zoe-institut.de/en/publication/a-compass-towards-2030/.