12.1.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 11/55

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0100),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech“ (COM(2014)0442),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného sektoru (1),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Uvolnění potenciálu skupinového financování v Evropské unii“ (COM(2014)0172),

—

s ohledem na přílohu Komise ke sdělení nazvanému „Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): výsledky a další kroky“ (COM(2013)0685),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a vytvoření propojeného kontinentu a kterým se mění směrnice 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES a nařízení (ES) č. 1211/2009 a (EU) č. 531/2012 (COM(2013)0627),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 23. dubna 2013 nazvaný „Akční plán pro elektronický obchod na období 2012–2015 – aktuální stav v roce 2013“ (SWD(2013)0153),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací (COM(2013)0147),

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii (COM(2013)0048),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. prosince 2012 o obsahu na jednotném digitálním trhu (COM(2012)0789),

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru (COM(2012)0721),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 nazvané „Akt o jednotném trhu II – Společně pro nový růst“ (COM(2012)0573),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu: Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry“ (COM(2011)0206),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 27. října 2010 nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu: Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“ (COM(2010)0608),

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících (COM(2008)0464),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/758 ze dne 29. dubna 2015 o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému eCall využívajícího linku tísňového volání 112 a o změně směrnice 2007/46/ES (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES (4),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu (5),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (6),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru (7) (směrnice o informacích veřejného sektoru),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (8),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (9),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (10),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (11),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu (12),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (13),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (14),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (15),

—

s ohledem na první hodnocení směrnice 96/9/ES o právní ochraně databází,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (16), včetně změn, které přineslo nařízení (ES) č. 1882/2003,

—

s ohledem na dohodu mezi Čínou a Evropskou unií o partnerství v oblasti sítě 5G ze dne 28. září 2015 a související dohody,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (17),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o cestě k obnovenému konsensu o prosazování práv duševního vlastnictví: akční plán EU (18),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2015 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU (19),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o podpoře práv spotřebitelů na jednotném digitálním trhu (20),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o poplatku za kopírování pro osobní potřebu (21),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o integrovaném trhu doručování balíků pro růst elektronického obchodu v EU (22),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost (23),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. prosince 2013 o uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě (24),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. prosince 2013 obsahující stanovisko k hodnotící zprávě o sdružení BEREC a Úřadu BEREC (25),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2013 o zprávě o provádění regulačního rámce pro elektronické komunikace (26),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o klamavých reklamních praktikách (27),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o digitální agendě pro růst, mobilitu a zaměstnanost: čas přeřadit na vyšší rychlost (28),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 o dokončení jednotného digitálního trhu (29),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2013 o novém programu evropské spotřebitelské politiky (30),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2013 o uplatňování směrnice o audiovizuálních mediálních službách (31),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 o dotvoření jednotného digitálního trhu (32),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o on-line distribuci audiovizuálních děl v Evropské unii (33),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2012 o ochraně kritické informační infrastruktury – „Dosažené výsledky a další kroky: směrem ke globální kybernetické bezpečnosti“ (34),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2012 o konkurenceschopném jednotném digitálním trhu – elektronické správě jako průkopnickém činu (35),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o dotvoření vnitřního trhu pro elektronický obchod (36),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o řízení internetu: další kroky (37),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu (38),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o internetu věcí (39),

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, která je do Smluv začleněna na základě článku 6 Smlouvy o EU,

—

s ohledem na článek 9 Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala dne 23. prosince 2010 (2010/48/ES),

—

s ohledem na úmluvu Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

—

s ohledem na články 9, 12, 14, 16 a 26 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na společná jednání Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů podle článku 55 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávy Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0371/2015),

A.

vzhledem k tomu, že rychlý vývoj způsobu, jímž je využíván internet a mobilní komunikace, změnil způsob, jakým občané, podniky a jejich zaměstnanci komunikují, získávají informace a znalosti, přicházejí s novými myšlenkami, konzumují, sdílejí, podílejí se na aktivitách a pracují; vzhledem k tomu, že tak došlo k rozšíření a transformaci ekonomiky, které usnadnily malým a středním podnikům (MSP) přístup k potenciální spotřebitelské základně čítající 500 milionů spotřebitelů v EU a také na světové trhy a poskytly jednotlivcům příležitost rozvíjet nové podnikatelské myšlenky a modely;

B.

vzhledem k tomu, že všechny politiky a právní předpisy Unie v oblasti jednotného digitálního trhu by měly uživatelům a podnikům poskytovat nové příležitosti a zpřístupňovat jim nové, inovativní a přeshraniční služby za konkurenční ceny, umožňovat jim vytvářet nové struktury a růst, odstraňovat bariéry mezi členskými státy a usnadňovat přístup evropských podniků, zejména MSP a začínajících inovativních podniků (start-ups), na přeshraniční trh, neboť se jedná o klíčový faktor pro růst a zaměstnanost v EU, přičemž je třeba uznat, že tyto příležitosti nevyhnutelně povedou ke strukturálním změnám, a zaujmout celostní přístup zohledňující sociální rozměr a potřebu rychle překonat propastné rozdíly v digitálních dovednostech;

C.

vzhledem k tomu, že 75 % přidané hodnoty v digitální ekonomice sice pochází z tradičních průmyslových odvětví, digitální transformace tradičního průmyslu však doposud zůstává na nižší úrovni, neboť pouze 1,7 % podniků v EU plně využívá pokročilé digitální technologie a jen 14 % malých a středních podniků používá internet jako jednu z odbytových cest; vzhledem k tomu, že Evropa musí využít potenciál sektoru IKT k digitalizaci průmyslu a zachování své celosvětové konkurenceschopnosti;

D.

vzhledem k tomu, že budování ekonomiky založené na datech silně závisí na právním rámci, který podporuje rozvoj, zpracování, udržování a zlepšování databází, a potřebuje tedy právní rámec, který podporuje inovace a je praktický;

E.

vzhledem k tomu, že v roce 2013 představoval tržní podíl ekonomiky sdílení celosvětově přibližně 3,5 miliardy USD a v současné době odhaduje Komise potenciál růstu na více než 100 miliard USD;

F.

vzhledem k tomu, že vysoká a jednotná úroveň ochrany a spokojenosti spotřebitelů a posílení jejich postavení předpokládá možnost volby, flexibilitu, transparentnost, informovanost, interoperabilitu a dostupné a bezpečné on-line prostředí s vysokou úrovní ochrany údajů;

G.

vzhledem k tomu, že tvořivost a inovace jsou hnací silou digitální ekonomiky, a že je tedy nutné zajistit vysokou úroveň ochrany práv duševního vlastnictví;

H.

vzhledem k tomu, že 44,8 % domácností v EU (40) nemá přístup k rychlému internetovému připojení a současné politiky a pobídky nedokázaly zajistit odpovídající digitální infrastrukturu, zejména ve venkovských oblastech;

I.

vzhledem k tomu, že digitální propojenost, lidský kapitál, využívání internetu, začleňování digitálních technologií ze strany podniků a digitální veřejné služby jsou v různých regionech v EU na velmi odlišné úrovni, jak ukazuje srovnávací přehled pokroku v oblasti Digitální agendy; vzhledem k tomu, že regionům, které mají nízké skóre v těchto pěti ukazatelích, hrozí, že nebudou moci těžit z přínosů digitální éry;

1.

vítá sdělení o „Strategii pro jednotný digitální trh v Evropě“; domnívá se, že dosažení jednotného digitálního trhu založeného na společném souboru pravidel by mohlo posílit konkurenceschopnost EU, mělo by pozitivní dopady na růst a tvorbu pracovních míst, poskytlo by nový impuls jednotnému trhu a učinilo by společnost inkluzivnější a umožnilo by jí nabízet občanům a podnikům nové příležitosti, zejména díky výměně a sdílení informací; je přesvědčen, že horizontální přístup, který byl zaujat, by nyní měl být posílen, pokud se jedná o jeho provádění, včetně včasného přijetí příslušných 16 iniciativ, neboť digitální hnací síly mají dopady na každého občana a každý rozměr společnosti a hospodářství;

2.

souhlasí s Komisí, že za řízení a včasné dokončení jednotného digitálního trhu společně zodpovídají Evropský parlament, Rada a Komise; vybízí Komisi, aby zapojila společenské a sociální subjekty a v co nejširší míře je zahrnula do rozhodovacího procesu;

3.

je přesvědčen, že má-li být zdokonalena právní úprava, je třeba zaujmout vůči předpisům přístup, který je od základu digitální, vychází ze zásad a je technologicky neutrální; aby vznikl prostor umožňující inovaci, je třeba (na základě nezbytných konzultací a hodnocení dopadu) vyhodnotit, zda jsou platné právní předpisy, doplňující opatření jiné než regulační povahy a rámce prosazování vhodné pro dosažení stanoveného cíle v digitální éře s ohledem na nové technologie a nové podnikatelské modely a s cílem překonat právní roztříštěnost jednotného trhu, snížit administrativní zátěž a posílit růst a inovace;

4.

má za to, že důvěra občanů a podniků v digitálním prostředí je životně důležitá pro to, aby byl plně realizován potenciál inovací a růstu v digitální ekonomice; je přesvědčen, že posílení jejich důvěry prostřednictvím norem v oblasti ochrany údajů a bezpečnosti a díky vysoké úrovni ochrany spotřebitelů a posílení jejich postavení by společně s aktualizovanou právní úpravou pro podniky mělo být základem veřejné politiky, přičemž je třeba uznat, že podnikatelské modely digitálních podniků jsou založeny na důvěře jejich uživatelů;

5.

upozorňuje na skutečnost, že elektronický obchod vytváří v Evropské unii hodnotu ve výši 500 miliard EUR ročně a je důležitým doplňkem vůči obchodu off-line, přičemž spotřebitelům přináší větší možnosti volby (obzvláště v odlehlých oblastech) a MSP poskytuje nové příležitosti; vyzývá Komisi, aby vymezila a odstranila překážky, které mají vliv na elektronický obchod, s cílem vybudovat pro tento obchod skutečný přeshraniční trh; je přesvědčen, že tyto překážky zahrnují také nedostatečnou interoperabilitu a absenci společných standardů, nedostatek adekvátních informací umožňujících spotřebitelům informovaně se rozhodovat a nedostatečný přístup k posíleným přeshraničním platbám;

6.

podporuje plán Komise na zajištění toho, aby se politika hospodářské soutěže EU v plném rozsahu uplatňovala na jednotný digitální trh, neboť tato soutěž přináší spotřebitelům větší volbu a zavede také rovné soutěžní podmínky, a s politováním konstatuje, že stávající absence evropského digitálního rámce poukázala na to, že se nepodařilo sladit zájmy velkých a malých poskytovatelů;

7.

zdůrazňuje, že je naléhavě třeba, aby Komise a členské státy podporovaly dynamičtější ekonomiku, která umožní rozvoj inovací a odstraní překážky pro podniky, zejména pak inovativní podniky, MSP, začínající podniky (start-ups) a rychle rostoucí podniky, s cílem umožnit jim přístup na trh za rovných podmínek díky rozvoji elektronické veřejné správy, integrovanému regulačnímu a neregulačnímu rámci, který obstojí i do budoucna, přístupu k financování (včetně nových modelů financování pro začínající podniky, MSP a iniciativy občanské společnosti v EU) a dlouhodobé investiční strategie v oblasti digitální infrastruktury, dovedností, digitálního začleňování, výzkumu a vývoje; připomíná, že základ politiky vstřícné vůči inovacím, která podporuje hospodářskou soutěž a inovace, by měl zahrnovat možnost, aby projekty měly přístup k možnostem financování; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, že skupinové financování lze snadno provádět přes hranice, a vybízí členské státy, aby zavedly pobídky ve prospěch skupinového financování;

8.

domnívá se, že je třeba posoudit účinky digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a následně příslušným způsobem upravit stávající opatření v této oblasti; připomíná možné nehody, které mohou postihnout osoby pracující z domova nebo v rámci tzv. „crowdworkingu“; zdůrazňuje, že psychologické problémy související s prací, jako je vyhoření způsobené neustálou dostupností a oslabením tradiční pracovní doby, představují pro pracovníky závažné riziko; vyzývá Komisi, aby zadala provedení studie o vedlejších účincích digitalizace, jako je zvýšení nároků na pracovní sílu, dopad na psychický stav pracovníků a jejich rodinný život a na rozvoj kognitivních schopností u dětí;

9.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy dále rozvíjela iniciativy na podporu podnikání, zejména inovativní podnikatelské modely, které pomohou změnit myšlení ohledně definice úspěchu, a aby podporovala kulturu podnikání a inovací; dále se domnívá, že rozmanitost a specifické vlastnosti různých vnitrostátních inovačních center by se mohly stát skutečnou konkurenční výhodou pro EU na světovém trhu, a že by tedy měly být vzájemně propojeny a měly by být posíleny inovativní ekosystémy, v jejichž rámci spolupracují různé sektory a podniky;

10.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že jednotlivé členské státy zaujímají odlišné přístupy k regulaci internetu a ekonomice založené na sdílení; naléhavě vybízí Komisi, aby přijala iniciativy (v souladu s pravomocemi EU) s cílem podpořit inovace a spravedlivou hospodářskou soutěž, odstranit překážky omezující digitální obchod a chránit hospodářskou a sociální soudržnost a integritu jednotného trhu; vyzývá Komisi, aby také v zájmu občanů a spotřebitelů a v zájmu globálního úspěchu evropských společností chránila internet jakožto otevřenou, neutrální, zabezpečenou, inkluzivní a globální platformu pro komunikaci, produkci, účast, tvorbu, kulturní rozmanitost a inovaci;

11.

konstatuje, že digitální revoluce ovlivňuje všechny aspekty našich společností a přináší s sebou výzvy i příležitosti; je přesvědčen, že má potenciál dále posílit postavení občanů, spotřebitelů a podnikatelů, a to způsoby, které nebyly dříve možné; vyzývá Komisi, aby vypracovala politiku, která by podporovala aktivní účast občanů a umožňovala jim těžit z přechodu na digitální model; vyzývá dále Komisi, aby i nadále vyhodnocovala, jak digitální revoluce mění tvář evropské společnosti;

12.

vyzývá Komisi k boji s roztříštěností právních předpisů tím, že výrazně posílí koordinaci jednotlivých GŘ při navrhování nových právních předpisů, a bude důrazně vybízet členské státy, aby zajistily soudržné provádění příslušných právních předpisů;

13.

zdůrazňuje, že je nutné, aby všechny iniciativy vyvíjené v rámci strategie pro jednotný digitální trh byly v souladu se základními právy, a zejména s právními předpisy na ochranu údajů, přičemž uznává přidanou hodnotu této strategie pro hospodářství EU; připomíná, že v zájmu subjektů údajů i podniků je důležité urychleně přijmout obecné nařízení o ochraně údajů i směrnici o ochraně údajů; vyzývá k přepracování směrnice o soukromí a elektronických komunikacích, aby bylo dosaženo souladu jejích ustanovení s ustanoveními souboru právních předpisů na ochranu údajů, jakmile tento soubor vstoupí v platnost;

14.

vítá závazek Komise přijmout důrazný návrh ve věci on-line smluv pokrývajících digitální obsah zakoupený on-line a zdokonalit právní ochranu spotřebitelů v této oblasti; je přesvědčen, že takováto zlepšení musejí být cílená a že rozdíly mezi obsahem, na jedné straně, a hmotným zbožím na straně druhé by měly být důsledně analyzovány; poukazuje na to, že zatímco spotřebitelé, kteří nakupují obsah na hmotném médiu, jsou chráněni právními předpisy na ochranu spotřebitelů, práva spotřebitelů při nákupu digitálního obsahu on-line jsou i nadále z valné části neregulována a jsou nejasná, zejména s ohledem na právní záruky, vadný obsah a konkrétní nepřiměřené smluvní podmínky týkající se digitálního obsahu; zdůrazňuje, že stávající klasifikace veškerého digitálního obsahu do kategorie služeb může být poněkud znepokojivá, neboť nemusí odpovídat očekáváním spotřebitelů, protože služby předplaceného streamingu nejsou odlišeny od nákupu obsahu, který si lze stáhnout; souhlasí s tím, že spotřebitelé by se měli těšit rovnocenné úrovni ochrany schopné reagovat na budoucí vývoj, bez ohledu na to, zda digitální obsah nakupují on-line nebo off-line;

15.

je přesvědčen, že vhodným přístupem z hlediska praktičnosti a přiměřenosti je další harmonizace právního rámce upravujícího on-line prodej digitálního obsahu a hmotného zboží směřující od podniků ke spotřebitelům, bez ohledu na to, zda se jedná o přeshraniční nebo domácí prodej, přičemž musí být zachována soudržnost pravidel upravujících prodej on-line a off-line a je třeba vyhnout se tzv. závodu k regulačnímu dnu, zaplnit legislativní mezery a dále budovat na stávajících právních předpisech na ochranu spotřebitele; zdůrazňuje, že by tak mělo být učiněno technologicky neutrálním způsobem a neměly by tím vznikat nepřiměřené náklady pro podniky;

16.

domnívá se, že návrhy Komise na pravidla pro přeshraniční smlouvy pro spotřebitele a podniky by se měly vyhnout riziku, že dále vzrostou rozdíly mezi platnými právními standardy pro nákupy off-line a on-line, a je přesvědčen, že k nákupům on-line a off-line by mělo být přistupováno soudržně a rovnoprávně na základě stávající vysoké úrovně ochrany spotřebitele, neboť rozdílné právní standardy mohou spotřebitelé chápat jako upírání práv; zdůrazňuje, že jakýkoli nový návrh by měl být v souladu s článkem 6 nařízení Řím I a že Komise plánuje přezkoumat v roce 2016 celou právní úpravu ochrany spotřebitele v rámci programu REFIT; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zvážila, zda by neměl být plánovaný návrh Komise pro hmotné zboží předložen současně s tímto uplatněním programu REFIT;

17.

je přesvědčen, že smluvní pravidla pro digitální obsah musí být založena na určitých zásadách, které zaručí, aby byla neutrální z technologického hlediska a byla připravena na budoucí vývoj; dále v souvislosti s návrhem Komise v této oblasti zdůrazňuje, že je důležité zabránit nejednotnosti a překrývání se stávajícími právními předpisy a jakémukoli riziku, že v dlouhodobém horizontu dojde k zavedení neodůvodněně rozdílné právní úpravy pro smlouvy on-line a off-line a různé distribuční kanály, a rovněž je zapotřebí zohlednit uplatnění programu REFIT v oblasti spotřebitelského acquis;

18.

požaduje strategii „aktivního spotřebitele“, a to zvláště za účelem posouzení, zda je v on-line světě spotřebiteli umožněno snadno měnit poskytovatele služeb a zda je zapotřebí přijímat opatření k tomu, aby se v zájmu posílení hospodářské soutěže na on-line trzích přechod od jednoho poskytovatele k druhému zjednodušil; upozorňuje dále, že je třeba zajistit dostupné služby elektronického obchodování v průběhu celého hodnotového řetězce, včetně dostupných informací, dostupných platebních mechanismů a služeb zákazníkům;

19.

vyzývá Komisi, aby společně se zúčastněnými stranami vyhodnotila realizovatelnost, užitečnost a potenciální příležitosti a nedostatky vzniklé zavedením unijních značek důvěry pro konkrétní odvětví, které by se uplatnily na prodej on-line a vycházely by z osvědčených postupů v oblasti stávajících systémů značek důvěry v členských státech s cílem posilovat důvěru spotřebitelů a kvalitu, především v případě přeshraničního prodeje on-line, a nahradit potenciálně matoucí velký počet stávajících značek důvěry, přičemž se současně vyhodnotí další možnosti, jako je např. samoregulace nebo zavedení skupin zúčastněných stran, které by vymezily společné zásady péče o zákazníka;

20.

vítá celkové úsilí Komise o zavedení celounijní platformy pro řešení sporů on-line (on-line dispute resolution, ODR) a vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy usilovala o včasné a řádné uplatňování nařízení o ODR (zejména pokud jde o možnosti překladu) a provedení směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů; vyzývá Komisi a relevantní zúčastněné strany, aby vyhodnotily, jak by bylo možné dále zlepšit přístup k informacím u běžných stížností spotřebitelů;

21.

požaduje, aby byl zaveden ambiciózní rámec pro prosazování spotřebitelského acquis a směrnice o službách; vybízí Komisi k tomu, aby k zajištění plného a řádného uplatňování platných předpisů využívala všech prostředků, které má k dispozici, včetně řízení o nesplnění povinnosti, pokud je zjištěno nesprávné nebo nedostatečné provádění příslušných právních předpisů;

22.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření namířená proti on-line prodeji nezákonného obsahu a zboží a posílily svou spolupráci a výměnu informací a osvědčených postupů s cílem bojovat proti protiprávním aktivitám na internetu; v této souvislosti zdůrazňuje, že digitální obsah, který je poskytován spotřebitelům, by neměl být předmětem jakýchkoli práv třetích stran, která by spotřebiteli mohla znemožnit užívání digitálního obsahu v souladu se smlouvou;

23.

je přesvědčen, že Komise by měla provést důkladnou a cílenou analýzu založenou na prokázaných skutečnostech, v níž se zaměří na to, zda by všechny subjekty zapojené do hodnotového řetězce, včetně zprostředkovatelů a platforem on-line a poskytovatelů obsahu a služeb, ale i zprostředkovatelů off-line, jako jsou například následní prodejci a maloobchodníci, měly přijmout vhodná a přiměřená zaměřená na boj proti nelegálnímu obsahu, padělanému zboží a porušování duševních práv v komerčním měřítku, která by zároveň koncovým uživatelům zajišťovala možnost přístupu k informacím a schopnost tyto informace šířit a také možnost využívat aplikace a služby dle vlastního výběru;

24.

zdůrazňuje, že zásada nulové tolerance, pokud se jedná o provádění právních předpisů EU, musí být zásadním pravidlem, kterým se řídí členské státy i Evropská unie; je toho názoru, že řízení o nesplnění povinnosti by mělo být vždy zahajováno jen v krajním případě a až poté, co bylo provedeno několik pokusů o koordinaci a nápravu; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné zkrátit délku těchto řízení;

25.

vítá přezkum nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, který ohlásila Komise; domnívá se, že rozšíření pravomocí orgánů dozoru a posílení jejich vzájemné spolupráce je předpokladem účinného prosazování spotřebitelských pravidel pro nakupování on-line;

26.

zdůrazňuje, že služby doručování zásilek sice pro spotřebitele v některých členských státech fungují dobře, jednou z hlavních překážek pro přeshraniční elektronický obchod však v některých členských státech představuje neefektivní doručování, především pak doručování v konečném místě určení (tzv. final mile), a že se také jedná o jeden z nejčastěji zmiňovaných důvodů pro nevyužívání transakcí on-line ze strany spotřebitelů i podniků; je přesvědčen, že nedostatky přeshraničního využívání služeb doručování zásilek lze vyřešit pouze v rámci perspektivy evropského jednotného trhu, a zdůrazňuje význam hospodářské soutěže v tomto odvětví, jakož i potřebu, aby se sektor doručování zásilek přizpůsobil moderním životním modelům a nabízel flexibilní možnosti doručování, jako jsou např. sítě míst, v nichž si lze zásilky vyzvednou, a výdejních míst a aplikace na srovnávání cen;

27.

zdůrazňuje, že základním předpokladem pro rozvoj přeshraničního elektronického obchodu jsou snadno přístupné, cenově dostupné, efektivní a kvalitní doručovací služby, a podporuje tudíž navrhovaná opatření na zvýšení cenové transparentnosti s cílem posílit povědomí spotřebitelů o struktuře cen a zdokonalit informovanost o odpovědnosti v případě ztráty či poškození zboží, interoperabilitu a regulační dohled, který by měl být zaměřen na hladké fungování trhů s přeshraničními zásilkovými službami, včetně podpory přeshraničních systémů sledování pohybu zásilek, přičemž by trhu s doručovacími službami měla být poskytnuta dostatečná flexibilita, která mu umožní, aby se mohl vyvíjet a přizpůsobovat technologickým inovacím;

28.

vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně sdílely osvědčené postupy v sektoru služeb doručování zásilek, a vyzývá dále Komisi, aby Evropskému parlamentu předložila zprávu o veřejné konzultaci ve věci přeshraničního doručování zásilek, přičemž prezentuje také výsledky úsilí o samoregulaci; vítá zřízení pracovní skupiny ad hoc pro přeshraniční doručování zásilek;

29.

vyzývá dále Komisi, aby předložila komplexní akční plán, který by mj. obsahoval obecné pokyny s osvědčenými postupy (vypracovanými ve spolupráci s dotčenými ekonomickými subjekty), s cílem nalézt inovativní řešení umožňující zdokonalit služby, snížit náklady, omezit dopady na životní prostředí, více integrovat jednotný trh se službami doručování zásilek a poštovními službami, odstranit překážky, jimž čelí provozovatelé poštovních služeb při přeshraničním doručování, posílit spolupráci mezi sdružením BEREC a skupinou ERGP a případně navrhnout revizi příslušných právních předpisů;

30.

zdůrazňuje, že další harmonizace doručování zásilek ze strany Komise by neměla vést k nižší úrovni sociální ochrany a horším pracovním podmínkám doručovatelů zásilek, ať už je jejich zaměstnanecký status jakýkoli; žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že budou dodržována práva pracovníků v tomto odvětví, pokud jde o systémy sociálního zabezpečení a právo na protestní akce v kolektivním vyjednávání; zdůrazňuje, že poskytování sociálního zabezpečení je v pravomoci členských států;

31.

domnívá se, že je třeba přijmout ambiciózní a cílená opatření s cílem zlepšit přístup ke zboží a službám, přičemž je zvláště třeba ukončit praxi blokování a nespravedlivé cenové diskriminace na základě zeměpisné polohy či státní příslušnosti, která má často za následek tvorbu monopolů a často vede také k tomu, že se spotřebitelé uchylují k získávání nelegálního obsahu;

32.

podporuje závazek Komise účinně vyřešit problém nespravedlivého blokování na základě zeměpisné polohy doplněním stávajícího rámce upravujícího elektronický obchod a vymáháním příslušných ustanovení platných právních předpisů; považuje za životně důležité zaměřit se na vztahy mezi podniky, které vedou k blokování na základě zeměpisné polohy, jako je např. selektivní distribuce, pokud nejsou v souladu s právní úpravou hospodářské soutěže a se segmentací trhu, a také na technologická opatření a technickou praxi (např. sledování IP adres nebo záměrné znemožnění interoperability systémů), které vedou k neoprávněným omezením přístupu ke službám informační společnosti poskytovaným přeshraničně, na uzavírání přeshraničních smluv o nákupu zboží a služeb a na přidružené aktivity, jako je provádění plateb a doručování zboží, přičemž se zohlední zásada proporcionality, obzvláště u malých a středních podniků a mikropodniků;

33.

zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se všem spotřebitelům v rámci Unie dostalo stejného zacházení ze strany internetových obchodníků prodávajících v jednom nebo více členských státech, včetně přístupu ke slevám či jiným reklamním nabídkám;

34.

podporuje zejména plán Komise na zhodnocení praktického uplatňování čl. 20 odst. 2 směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu s cílem analyzovat, zda existují charakteristické způsoby neopodstatněné diskriminace spotřebitelů a jiných příjemců služeb na základě jejich státní příslušnosti nebo země pobytu; vyzývá Komisi, aby identifikovala a definovala skupiny případů, kdy je diskriminace opodstatněná ve smyslu čl. 20 odst. 2 směrnice o službách, s cílem vyjasnit, co se rozumí neopodstatněnou diskriminací ze strany soukromých subjektů, a pomáhat státním orgánům odpovědným za praktické uplatňování čl. 20 odst. 2 při výkladu tohoto ustanovení, jak se uvádí v článku 16 směrnice o službách; vyzývá Komisi, aby intenzivně usilovala o vložení ustanovení čl. 20 odst. 2 do přílohy nařízení (ES) č. 2006/2004, aby bylo možné využívat vyšetřovací a donucovací pravomoci sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele;

35.

zdůrazňuje, že ze zákazu blokování na základě zeměpisné polohy by neměla nikdy vyplývat povinnost prodejců doručovat zboží ze svého internetového obchodu do určitých členských států, pokud nemají zájem prodávat své výrobky do všech členských států a hodlají raději podnikat v malém nebo prodávat zboží pouze spotřebitelům v blízkosti svých prodejen;

36.

dále poukazuje na význam právě probíhajícího vyšetřování útvarů pro hospodářskou soutěž v oblasti elektronického obchodu, které se týká mimo jiné toho, zda omezení způsobená blokováním na základě zeměpisné polohy, jako je například neopodstatněná diskriminace na základě IP adresy, poštovní adresy nebo země vydání kreditní karty, nejsou v rozporu s předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že je nutné zvýšit důvěru spotřebitelů a podniků tak, že budou zohledněny výsledky šetření v rámci odvětví a posouzeno, zda je třeba provést změny v nařízení o blokové výjimce, včetně článků 4a a 4b, s cílem omezit nežádoucí přesměrování a územní omezení;

37.

vítá návrh Komise na podporu přenositelnosti a interoperability s cílem podpořit volný pohyb legálně získaného a legálně zpřístupněného obsahu nebo služeb, jakožto první krok k ukončení neopodstatněného zeměpisného blokování a na podporu dostupnosti a přeshraniční použitelnosti předplatného; zdůrazňuje, že opatření na odstranění překážek pro přenositelnost obsahů nejsou v rozporu se zásadou teritoriality;

38.

varuje před nekritickým prosazováním toho, aby byly vydávány povinné celoevropské licence, neboť by to mohlo vést k omezení obsahu, který uživatelům je k dispozici; zdůrazňuje, že vzhledem k významu územních licencí v EU je zásada teritoriality základním prvkem systému autorských práv;

39.

vítá závazek Komise modernizovat současný rámec autorského práva a přizpůsobit jej digitální věku; zdůrazňuje, že jakákoliv úprava by měla být cílena a zaměřena na spravedlivé a přiměřené odměňování tvůrců a nositelů práv, na hospodářský růst, konkurenceschopnost a zlepšení spotřebitelských zkušeností, ale i na nutnost zajistit ochranu základních práv;

40.

zdůrazňuje, že profesní činnost nebo obchodní modely založené na porušování autorského práva závažným způsobem ohrožují fungování jednotného digitálního trhu;

41.

domnívá se, že reforma by měla usilovat o nalezení spravedlivé rovnováhy zájmů všech dotčených stran; poukazuje na skutečnost, že kreativní odvětví má své zvláštnosti a čelí různým výzvám, které vznikají zejména v důsledku různých typů obsahu a tvůrčích děl a používaných podnikatelských modelů; vzhledem k tomu, že studie „Teritorialita a její dopad na financování audiovizuálních děl“ zdůrazňuje významnou úlohu územních licencích při refinancování evropských filmů, vyzývá Komisi, aby tyto zvláštnosti lépe identifikovala a zohlednila;

42.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že veškeré změny směrnice o autorském právu zohlední výsledky ex-post posouzení dopadů směrnice 2001/29/ES a usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o této směrnici a budou vycházet ze spolehlivých důkazů, včetně posouzení možného dopadu veškerých změn na růst a vytváření pracovních míst, kulturní rozmanitost a zejména na produkci, financování a šíření audiovizuálních děl;

43.

zdůrazňuje klíčovou úlohu výjimek a omezení autorských práv, které přispívají k hospodářskému růstu, inovacím a vytváření pracovních míst, podporují budoucí kreativitu, rozšiřují inovace v Evropě a tvůrčí a kulturní rozmanitost; připomíná, že Parlament podporuje posouzení uplatnění minimálních standardů pro výjimky z autorských práv a jejich omezení a zaručení řádného uplatňování těchto výjimek a omezení stanovených ve směrnici 2001/29/ES;

44.

zdůrazňuje, že přístup k výjimkám a omezením autorského práva by měl být vyvážený, cílený a nestranný z hlediska formátu, měl by vycházet pouze z prokázaných potřeb a neměla by jím být dotčena evropská kulturní rozmanitost, její financování a spravedlivé odměňování autorů;

45.

zdůrazňuje, že i když využívání textu a vytěžování údajů vyžaduje větší právní jistotu, aby výzkumníci a vzdělávací instituce mohli ve větší míře využívat materiály chráněné autorskými právy, a to i přeshraničně, měla by jakákoli celoevropská výjimka pro vytěžování textu a údajů být uplatněna jen tehdy, pokud má uživatel řádné oprávnění k přístupu, a měla by být stanovena po konzultacích se všemi zúčastněnými stranami a po posouzení dopadu založeném na důkazech;

46.

zdůrazňuje, že je zapotřebí lépe objasnit a zprůhlednit systém autorských práv, a to zejména s ohledem na obsah tvořený uživateli a poplatky za kopírování pro osobní potřebu v těch členských státech, které se rozhodly tyto poplatky uplatnit; v této souvislosti konstatuje, že občané by měli být lépe informováni o skutečné výši poplatku z autorských práv, jeho účelu a způsobu využití;

47.

domnívá se, že má-li se předcházet narušení trhu, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům a má-li být vytvořen jednotný digitální trh, je zapotřebí větší koordinace v oblasti zdaňování, což bude mimo jiné vyžadovat zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob v celé EU, a sice s patřičným ohledem na vnitrostátní pravomoci;

48.

považuje za prioritu vytvořit zjednodušený, jednotný a důsledný on-line systém pro DPH s cílem snížit náklady na plnění požadavků pro malé a inovativní společnosti, které působí v celé Evropě; vítá zavedení jednotného malého správního místa pro DPH, který je krokem vedoucím k ukončení dočasného systému EU v oblasti DPH; je nicméně znepokojen tím, že jelikož není stanovena prahová hodnota, jsou některé malé a střední podniky v obtížné situaci, pokud jde o dodržování tohoto systému; vyzývá proto Komisi, aby tento systém přezkoumala s cílem upravit ho tak, aby byl příznivější pro podnikání;

49.

dále vyzývá, aby pro podobné zboží a služby byla plně dodržována zásada daňové neutrality, bez ohledu na to, zda jsou ve fyzické nebo digitální podobě; vyzývá Komisi, aby v souladu s přijatými závazky co nejdříve předložila návrh, který by členským státům umožnil snížit sazby DPH pro tisk, elektronickou publikaci, knihy a publikace on-line, s cílem zamezit diskriminaci na jednotném digitálním trhu;

50.

vyzývá Komisi, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi daňovými orgány a zúčastněnými stranami s cílem rozvíjet vhodná řešení pro placení daní v rámci ekonomiky sdílení;

51.

vítá přijetí přezkumu směrnice o platebních službách; zdůrazňuje, že pokud se má v Unii posílit oblast elektronického obchodu na celém území EU, je nutné bezodkladně dosáhnout celoevropského systému rychlé elektronické úhrady a úhrady prostřednictvím mobilních telefonů podle společné normy a vhodného provedení přezkumu směrnice o platebních službách;

52.

zdůrazňuje, že předpokladem jakéhokoli pokroku v digitální oblasti jsou soukromé investice do rychlých a ultrarychlých komunikačních sítí, pro které musí stabilní regulační rámec EU vytvářet pobídky, aby všem zúčastněným stranám bylo umožněno investovat, a to i ve venkovských a vzdálených oblastech; zastává názor, že zvýšená hospodářská soutěž je spojována s vyšší mírou investic do infrastruktury, inovacemi, nabídkou a nižšími cenami pro spotřebitele a podniky; domnívá se, že neexistuje mnoho důkazů, které by nasvědčovaly tomu, že by existovala vazba mezi konsolidací operátorů a zvyšováním investic do sítí a výkonu; zastává názor, že by tato skutečnost měla být řádně posouzena a že by měla být posílena pravidla hospodářské soutěže, aby se zabránilo nadměrné koncentraci trhu, vytváření oligopolů na evropské úrovni a negativnímu dopadu na spotřebitele;

53.

zdůrazňuje, že pro maximalizaci investic je důležité úspěšné uplatňování Evropského fondu pro strategické investice zaměřeného na projekty s rizikovějšími profily, čímž se podpoří hospodářská obnova, růst a soukromé investice, mimo jiné mikrofinancování a rizikový kapitál na podporu inovativních podniků v různých fázích financování jejich rozvoje; zdůrazňuje, že v případě selhání trhu, je třeba v plné míře využívat aktuálně dostupné veřejné prostředky k investicím do digitalizace, umožnit synergie mezi programy EU, jako je Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy, dalšími příslušnými strukturálními fondy a dalšími nástroji, včetně projektů se zapojením místních společenství a státní pomoci v souladu s pokyny pro státní podporu , kromě jiného s cílem prosazovat veřejné bezdrátové sítě ve větších a i menších obcích, jelikož se ukázalo, je to pro regionální, sociální a kulturní integraci i pro vzdělávání zcela nezbytné;

54.

připomíná závazek členských států dosáhnout do roku 2020 v oblasti připojení alespoň cíle plného zavedení připojení o rychlosti 30 Mbps; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda současná strategie pro mobilní i pevné širokopásmové sítě, včetně jejích cílů, odpovídá vývoji do budoucna a zda splňuje podmínky pro zaručení vysoké úrovně připojení pro všechny občany s cílem předejít digitální propasti v souvislosti s potřebami v ekonomice založené na datech a pro rychlé zavedení technologie páté generace a ultrarychlého širokopásmového přístupu;

55.

zdůrazňuje, že rozvoj služeb OTT (over-the-top) zvýšil poptávku a hospodářskou soutěž ve prospěch spotřebitelů a potřebu investic do digitální infrastruktury, zastává názor, že by modernizace telekomunikačního rámce neměla vést ke zbytečnému zvyšování regulační zátěže, nýbrž by měla zaručit přístup k sítím bez diskriminace a uplatňovat řešení, která obstojí i v budoucnosti a jsou pokud možno založena na podobných pravidlech pro podobné služby, jež podpoří inovace a spravedlivou hospodářskou soutěž a zajistí ochranu spotřebitelů;

56.

zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby práva koncových spotřebitelů stanovená rámcem pro telekomunikace byla ucelená, přiměřená a aby obstála v budoucnu a po přijetí balíčku „Propojený kontinent“ zahrnovala možnost snadnější změny poskytovatele a transparentnost smluv pro koncové uživatele; vítá nadcházející revizi směrnice o univerzální službě spolu s revizí směrnice o rámci pro telekomunikace s cílem zajistit, aby požadavky týkající se přístupu k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení k internetu byly přizpůsobeny účelu zmenšení digitální propasti a přezkoumání dostupnosti služby čísla 112;

57.

zdůrazňuje, že jednotný evropský digitální trh by měl usnadnit každodenní život koncovým spotřebitelům; vyzývá proto Komisi, aby vyřešila problém přeshraničního předávání telefonních hovorů, aby spotřebitelé mohli uskutečnit nepřerušovaný telefonní hovor při překračování hranic v rámci Unie;

58.

vítá rozmanité probíhající veřejné konzultace, které nedávno zahájilo GŘ pro komunikační sítě, obsah a technologie a které se týkají Digitální agendy pro Evropu, zejména přezkumu telekomunikačních pravidel EU, nezbytnosti rychlosti a kvality internetového připojení po roce 2020 a on-line platforem, cloudů a údajů, spolehlivosti zprostředkovatelů a ekonomiky založené na sdílení, ale naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost všech těchto paralelních iniciativ;

59.

zdůrazňuje, že rádiové spektrum je stěžejním zdrojem pro vnitřní trh pro mobilní a bezdrátové širokopásmové komunikace, jakož i pro vysílání, a je zcela zásadní pro budoucí konkurenceschopnost Evropské unie; požaduje, aby byl prioritně vytvořen harmonizovaný rámec pro přidělování spektra, který by podporoval hospodářskou soutěž, zajištěno účinné řízení s cílem předcházet zpožděním v přidělení spektra a rovné podmínky pro všechny subjekty na digitálním trhu, a s ohledem na Lamyho zprávu (41) dlouhodobá strategie týkající se budoucího využití různých pásem spektra, která je nutná zejména pro rozvoj sítí páté generace;

60.

zdůrazňuje, že včasné provádění a jednotné a transparentní uplatňování pravidel, jako je balíček „Propojený kontinent“ ve všech členských státech EU, je základním pilířem pro zavedení jednotného digitálního trhu, aby bylo zajištěno důsledné uplatňování zásady neutrality sítě a v souvislosti s včasným celkovým přezkumem s cílem ukončit roamingové poplatky pro všechny evropské spotřebitele do 15. června 2017;

61.

vyzývá Komisi, aby v zájmu dalšího sjednocování digitálního trhu zajistila účinnější institucionální rámec tím, že posílí úlohu, kapacitu a rozhodovací pravomoci sdružení BEREC s cílem dosáhnout uceleného uplatňování tohoto regulačního rámce, zajistit rozvoj jednotného digitálního trhu a řešit přeshraniční spory; zdůrazňuje, v této souvislosti, že je nutné zlepšit finanční a lidské zdroje a odpovídajícím způsobem dále rozšířit správní strukturu sdružení BEREC;

62.

zdůrazňuje duální povahu audiovizuálních médií, která fungují jako nositel společenských, kulturních, i ekonomických hodnot; konstatuje, že nutnost provést v budoucnu regulaci evropských médií vyplývá z potřeby zajistit a prosazovat rozmanitost audiovizuálních sdělovacích prostředků a stanovit vysoké standardy ochrany nezletilých osob, spotřebitelů a osobních údajů, spravedlivé podmínky pro hospodářskou soutěž a více flexibility ohledně pravidel týkajících se kvantity a komerčních sdělení;

63.

zdůrazňuje, že princip „země původu“ zakotvený ve směrnici SMAS je nezbytným předpokladem pro přeshraniční poskytování audiovizuálního obsahu a milníkem na cestě k vytvoření společného trhu služeb; poukazuje zároveň na to, že tento princip nebrání dosažení sociálních a kulturních cílů a neomezuje potřebu přizpůsobit právní předpisy EU mimo směrnici SAMS; zdůrazňuje, že aby se zabránilo spekulativnímu výběru jurisdikce, měly by být země původu zisku z reklamy, jazyk služby a cílové publikum, stejně jako obsah považovány za součást kritérií pro stanovení nebo právní spory ohledně „země původu“ audiovizuálního mediálního obsahu;

64.

domnívá se, že směrnice SAMS by se měla vztahovat na všechny, včetně poskytovatelů on-line platforem audiovizuálních sdělovacích prostředků a uživatelských rozhraní, neboť jde o audiovizuální mediální služby; zdůrazňuje význam pravidel zaměřených na rozsáhlejší dostupnost legálních obsahů a informací s cílem posilovat svobodu médií, pluralitu a nezávislý výzkum a současně zaručit dodržování zásady nepřípustnosti diskriminace, která chrání jazykové a kulturní rozmanitosti; zdůrazňuje, že aby byla zajištěna zásada dostupnosti audiovizuálního obsahu veřejného zájmu, mohou členské státy zavést zvláštní pravidla, jejichž cílem chránit kulturní a jazykovou rozmanitost a rozmanitost informací, názorů a médií, chránit děti, mládež nebo menšiny a spotřebitele obecně; požaduje zavedení opatření, která by zajistila, aby byly audiovizuální mediální služby dostupné pro zranitelné skupiny; naléhavě Komisi vyzývá, aby podporovala zákonnou nabídku audiovizuálních mediálních obsahů a to tím, že bude podporovat nezávislá evropská díla;

65.

naléhavě Komisi vyzývá, aby zohlednila měnící se způsoby sledování a nové způsoby přístupu k audiovizuálnímu obsahu, harmonizovala lineární a nelineární služby a stanovila celoevropskou úroveň minimálních požadavků pro všechny audiovizuální mediální služby s cílem zajistit jejich jednotné uplatňování s výjimkou případů, kdy je takový obsah nezbytným doplněním jiných než audiovizuálních obsahů či služeb; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále rozvíjely pojem mediální služby uvedený v článku 1 směrnice SMAS tak, aby při zachování přiměřené flexibility členských států tento pojem lépe zohledňoval možné společensko-politické dopady a specifické znaky tohoto dopadu, obzvláště pokud jde o jejich vliv na utváření mínění, názorovou pluralitu a redakční odpovědnost;

66.

vyzývá Komisi a členské státy, aby ve stejné míře prováděly a uplatňovaly zákaz jakýchkoli audiovizuálních mediálních služeb v EU porušujících lidskou důstojnost, podněcujících k nenávisti nebo rasismu;

67.

zdůrazňuje, že změna směrnice SAMS by měla omezit právní předpisy a posílit společné regulace a samoregulace uvedením práv a povinností provozovatelů vysílání do souladu s právy a povinnostmi jiných subjektů na trhu, a to prostřednictvím průřezového přístupu k regulaci; domnívá se, že by princip jasné rozpoznatelnosti a diferenciace reklamy a programového obsahu měl být upřednostněn před principem oddělení reklamy a programového obsahu u všech forem médií; vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda je dodržování bodu 6.7 sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání stále přiměřené a aktuální;

68.

domnívá se, že právní koncepce stanovená směrnicí 93/83/EHS by mohla po provedení dalšího posouzení zlepšit přeshraniční přístup k legálnímu on-line obsahu a službám na jednotném digitálním trhu, aniž by byly zpochybněny zásady smluvní svobody, přiměřené odměňování autorů a umělců a územní charakter exkluzivních práv;

69.

naléhavě žádá Komisi, aby prozkoumala, zda by bylo možné vyřešit problémy spojené s on-line platformami řádným a úplným uplatňováním stávajících právních předpisů a účinným prosazováním právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže s cílem zajistit rovné podmínky pro spravedlivou a efektivní hospodářskou soutěž mezi on-line platformami a předejít vytváření monopolů; vyzývá Komisi, aby v oblasti on-line platforem i nadále uplatňovala politiku vstřícnou vůči inovacím, která by usnadňovala vstup na trh a podporovala inovace; domnívá se, že prioritou by měla být transparentnost, nepřípustnost diskriminace, možnost pro uživatele snadno měnit on-line platformy nebo služby, přístup k platformám a zjišťování a odstraňování překážek, které brání vzniku platforem a jejich růstu;

70.

kromě toho konstatuje, že ustanovení směrnice o elektronickém obchodu byla následně posílena směrnicí o nekalých obchodních praktikách, směrnicí o právech spotřebitelů a dalšími složkami spotřebitelského acquis, které je nutné řádně prosazovat, a že se tyto směrnice vztahují stejně na obchodníky používající on-line platformy jako na obchodníky na tradičních trzích; vyzývá Komisi, aby spolupracovala se všemi zúčastněnými stranami a Parlamentem na zavedení jasných pokynů pro platnost spotřebitelského acquis pro obchodníky používající on-line platformy a případně poskytla pomoc orgánům členských států na ochranu spotřebitele s řádným prosazováním spotřebitelských právních předpisů;

71.

oceňuje iniciativu Komise zaměřenou na analýzu úlohy on-line platforem v digitální ekonomice, která je součástí strategie pro jednotný digitální trh, jelikož bude moci být využita v celé řadě nadcházejících legislativních návrhů; je přesvědčen, že tato analýza by měla sloužit k určení potvrzených a jasně vymezených problémů ve specifických oblastech podnikání a možných nedostatků v oblasti ochrany spotřebitelů, a měla by rozlišovat mezi službami on-line a poskytovateli služeb on-line; zdůrazňuje, že s platformami, které slouží kulturním statkům, zejména s audiovizuálními sdělovacími prostředky, je třeba zacházet zvláštním způsobem, aby byla dodržována Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů;

72.

vyzývá Komisi, aby Parlamentu v prvním čtvrtletí roku 2016 předložila zprávu o výsledcích příslušných konzultací a aby zajistila jednotný přístup v nadcházejících legislativních přezkumech; varuje před narušováním trhu a vytvářením překážek pro vstup on-line služeb na trh zaváděním nových povinností pro některé zastaralé obchodní modely využívající křížové subvencování;

73.

zdůrazňuje, že omezená odpovědnost zprostředkovatelů je zásadně důležitá pro ochranu otevřenosti internetu, základních práv, právní jistoty a inovací; v této souvislosti uznává, že ustanovení směrnice pro oblast elektronického obchodu o odpovědnosti zprostředkovatelů obstojí v budoucnu a jsou technologicky neutrální;

74.

upozorňuje na skutečnost, že v zájmu využití omezené odpovědnosti poskytovatelů musí poskytovatel služby informační společnosti poté, co zjistí, že dochází k nezákonné činnosti nebo se o ní dozví, rychle reagovat s cílem odstranit příslušnou informaci nebo k ní znemožnit přístup; vyzývá Komisi, aby zajistila jednotné provádění těchto ustanovení v souladu s Listinou základních práv s cílem předcházet privatizaci v oblasti prosazování práva a zajistit, aby byla přijata přiměřená a vyvážená opatření proti prodeji nelegálního obsahu a zboží;

75.

je toho názoru, že s ohledem na rychle se vyvíjející trhy a rozmanitost platforem od neziskových platforem až po platformy B2B a na nejrůznější služby, odvětví a širokou paletu subjektů neexistuje jasná definice platforem a univerzální přístup by v tomto případě mohl závažně bránit inovacím a znevýhodnit evropské podniky z hlediska hospodářské soutěže v celosvětové ekonomice;

76.

domnívá se, že někteří on-line zprostředkovatelé a platformy vytvářejí příjem z kulturních děl a obsahu, o který se ovšem vždy nutně nedělí s jejich tvůrci; vyzývá Komisi, aby posoudila řešení založená na důkazech, která umožní vyřešit jakýkoli nedostatek transparentnosti a přenos hodnoty z obsahu na služby a zajistí autorům, výkonným umělcům a nositelům práv spravedlivou odměnu za použití jejich díla na internetu, aniž by se tím bránilo inovacím;

77.

vítá posílení hospodářské soutěže a možností volby pro spotřebitele vyplývající z ekonomiky sdílení a rovněž příležitosti pro vytváření pracovních míst, hospodářský růst, konkurenceschopnost a inkluzivnější trh práce a vyšší stupeň oběhového hospodářství díky účinnějšímu využití zdrojů a jiných aktiv; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly další rozvoj ekonomiky sdílení zjištěním umělých překážek a příslušných právních předpisů, které brání jejímu rozvoji;

78.

vybízí Komisi, aby provedla analýzu, jak v ekonomice sdílení zajistit přiměřenou rovnováhu mezi právy spotřebitele a ochranou spotřebitele, a pokud je potřebné objasnění, aby zajistila přiměřenost spotřebitelského právního rámce v digitální oblasti, a to i v případech ochrany před případným zneužitím, a určila, kdy jsou následné opravné prostředky dostatečné nebo účinnější než předběžná regulace;

79.

konstatuje, že ve svém vlastním zájmu by společnosti využívající tyto nové obchodní modely založené na dobrém jménu a důvěře měly přijmout opatření k odrazování od nelegálních činností a zároveň poskytnout spotřebitelům nové bezpečnostní prvky;

80.

vyzývá Komisi, aby ustavila skupinu zúčastněných stran pověřenou prosazováním osvědčených postupů v odvětví ekonomiky sdílení;

81.

vyzývá členské státy k zajištění toho, aby politika v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí vyhovovala potřebám v oblasti digitálních inovací a podnikání a růstu ekonomiky sdílení a jejímu potenciálu pro flexibilnější formy zaměstnanosti určením nových forem zaměstnanosti a posouzením potřeb modernizace právních předpisů v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, aby stávající pracovní práva a systémy sociálního zabezpečení mohly být zachovány i v digitálním světě práce; zdůrazňuje, že poskytování sociálního zabezpečení spadá do pravomoci členských států; vyzývá Komisi, aby určila osvědčené postupy v této oblasti a usnadnila jejich výměnu v EU a na mezinárodní úrovni;

82.

vyzývá Komisi, aby pokračovala v práci na strategii a právním rámci pro boj proti kybernetické kriminalitě a nelegálnímu obsahu a materiálu na internetu – včetně nenávistných projevů – které budou v plném souladu se základními právy podle Listiny základních práv Evropské unie, zejména právem na svobodu projevu a informace, se stávajícími předpisy EU či členských států a se zásadami nezbytnosti, přiměřenosti, řádného právního postupu a právního státu; domnívá se, že pro dosažení tohoto cíle je nezbytné:

83.

vítá akční plán Komise zaměřený na modernizaci prosazování práv duševního vlastnictví on-line, s ohledem na porušování těchto práv v komerčním měřítku; domnívá se, že prosazování autorských práv, jak je stanoveno ve směrnici 2004/48/ES, je nanejvýš důležité a autorská práva a práva související jsou účinná pouze tehdy, jsou-li k dispozici opatření k jejich prosazování, která jim poskytnou kýženou ochranu;

84.

zdůrazňuje, že EU čelí značnému počtu případů porušování práv duševního vlastnictví; zdůrazňuje úlohu Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví, které má poskytovat spolehlivé údaje a vypracovávat objektivní analýzy týkající se dopadů porušování práv na hospodářské subjekty; žádá, aby byl uplatňován účinný, udržitelný a modernizovaný přístup k prosazování, uplatňování a ochraně práv duševního vlastnictví on-line, zejména pokud jde o jejich porušování v komerčním měřítku;

85.

konstatuje, že v některých případech dochází k porušování autorského práva kvůli obtížně dohledatelnému legálně přístupnému obsahu; vyzývá proto k tomu, aby byla rozšířena škála uživatelsky vstřícných zákonných možností a aby tyto možnosti byly propagovány u veřejnosti;

86.

vítá přístup vycházející ze „sledování peněžních toků“ a vybízí subjekty zapojené do dodavatelského řetězce, aby přijaly koordinovaná a vhodná opatření v zájmu boje proti porušování práv duševního vlastnictví v komerčním měřítku a navázaly na postupy vyplývající z dobrovolných dohod; zdůrazňuje, že Komise by spolu s členskými státy měla podporovat informovanost a náležitou pozornost v celém dodavatelskému řetězci a vybízet k výměně informací a osvědčených postupů, pokynů a k lepší spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem; trvá na tom, že veškerá opatření by měla být opodstatněná, koordinovaná a přiměřená a měla by obnášet možnost účinné a uživatelsky vstřícné nápravy pro strany, které utrpěly škodu; má za to, že je nezbytné zvýšit povědomí spotřebitelů o následcích porušování autorského práva a práv s ním souvisejících;

87.

domnívá se, že pokud má být zajištěna důvěra a bezpečnost v digitálních službách, technologiích založených na datech, systémech IT a platebních systémech, kritické infrastruktuře a on-line sítích, je nutné navýšení zdrojů a také spolupráce mezi evropským odvětvím bezpečnosti, veřejným a soukromým sektorem, zejména prostřednictvím spolupráce ve výzkumu, a to i v rámci programu Horizont 2020, a partnerstvími veřejného a soukromého sektoru; podporuje výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, pokud jde o partnerství veřejného a soukromého sektoru v této oblasti;

88.

vyzývá k vynaložení úsilí o zlepšení odolnosti proti kybernetickým útokům, přičemž by větší úlohu měla hrát zejména agentura ENISA, o zvýšení povědomí o rostoucích rizicích a vědomostí o základních bezpečnostních postupech mezi uživateli, zejména malými a středními podniky, o zajištění toho, aby společnosti splňovaly základní úroveň bezpečnosti, jako je šifrování údajů a sdělení mezi koncovými body a aktualizace softwaru, a o podporu využívání konceptů bezpečnosti již ve fázi návrhu;

89.

zastává názor, že poskytovatelé softwaru by měli mezi uživateli více prosazovat výhody bezpečnosti otevřených zdrojů a aktualizace softwaru spojené s bezpečností; vyzývá Komisi, aby provedla v celé EU koordinovaný výzkum ohledně programu v oblasti zveřejňování informací o zranitelnosti systému, včetně opravných prostředků v případě nedostatků softwaru, jakožto řešení bránícího zneužití citlivých míst softwaru a narušení bezpečnosti údajů;

90.

je přesvědčen, že rychlé přijetí účinné směrnice o bezpečnosti sítí a informací je nutné pro vytvoření koordinovaného přístupu EU ke kybernetické bezpečnosti; domnívá se, že ambicióznější úroveň spolupráce mezi členskými státy a příslušnými institucemi a orgány v EU a výměna osvědčených postupů jsou zásadně důležité pro další digitalizaci průmyslu, přičemž je třeba zajistit ochranu základních práv EU, zejména ochranu údajů;

91.

zdůrazňuje skutečnost, že rychle se zvyšující počet útoků na sítě a případů počítačové trestné činnosti si žádá harmonizovanou reakci EU a jejích členských států s cílem zaručit vysokou úroveň bezpečnosti sítí a informací; domnívá se, že zajištění bezpečného internetu znamená ochranu sítí a kritické infrastruktury, zabezpečení schopnosti orgánů pro vymáhání práva potírat kriminalitu, včetně terorismu, násilné radikalizace a sexuálního zneužívání a vykořisťování dětí na internetu, jakož i využívání údajů nezbytně nutných k potírání trestné činnosti na internetu i mimo něj; zdůrazňuje, že takto definovaná bezpečnost je vedle ochrany základních práv v kybernetickém prostoru zásadní pro obnovení důvěry v digitální služby, a je tak nezbytným předpokladem pro vytvoření konkurenceschopného jednotného digitálního trhu;

92.

připomíná, že nástroje jako šifrování jsou pro občany a podniky užitečné, neboť slouží k zajištění soukromí a alespoň základní úrovně bezpečnosti komunikace; odsuzuje skutečnost, že šifrování lze rovněž využít ke kriminálním účelům;

93.

vítá činnost Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě (EC3) v rámci Europolu, které přispívá k rychlejší reakci na kybernetické útoky; žádá, aby byl předložen legislativní návrh na posílení mandátu EC3, a vyzývá k rychlejšímu provedení směrnice 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích na informační systémy;

94.

konstatuje, že odhalení hromadného elektronického sledování svědčí o tom, že je zapotřebí, aby občané znovu získali důvěru v soukromí, bezpečnost a zabezpečení digitálních služeb, a v této souvislosti zdůrazňuje, že při zpracovávání osobních údajů ke komerčním účelům či pro účely vymáhání práva je nutné důsledně dodržovat stávající právní předpisy na ochranu údajů a základní práva; v této souvislosti připomíná význam stávajících nástrojů, jako jsou smlouvy o vzájemné právní pomoci, které dodržují zásady právního státu a snižují riziko nežádoucího přístupu k údajům, které jsou uloženy na cizím území;

95.

připomíná, že v souladu s čl. 15 odst. 1 směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu členské státy neukládají poskytovatelům služeb přenosu a ukládání a hostingových služeb obecnou povinnost dohlížet na jimi přenášené nebo ukládané informace ani obecnou povinnost aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní činnost; připomíná zejména, že Soudní dvůr Evropské unie ve svých rozsudcích C-360/10 a C-70/10 zamítl opatření týkající se aktivního dohledu v případě téměř všech uživatelů dotčených služeb (v jednom případě šlo o poskytovatele internetu, v druhém případě o sociální síť) a stanovil, že je zakázáno ukládat poskytovateli hostingových služeb jakoukoli obecnou povinnost dohledu;

96.

je přesvědčen, že s ohledem na význam evropského průmyslu a na to, že digitální ekonomika roste mnohem rychleji než zbytek hospodářství, je digitální transformace průmyslu zásadně důležitá pro konkurenceschopnost evropského hospodářství a přechod na jiné zdroje energie, může však být úspěšná, pouze pokud evropské společnosti pochopí její význam, pokud jde o zvýšení účinnosti a přístup k nevyužitému potenciálu, a budou-li využívat integrovanější a propojenější hodnotové řetězce schopné rychleji a pružněji reagovat na poptávku spotřebitelů;

97.

vyzývá Komisi, aby neprodleně vypracovala plán digitální transformace, včetně modernizace právních předpisů a využívání příslušných nástrojů pro investice do výzkumu a vývoje a infrastruktury, s cílem přispět k digitalizaci průmyslu ve všech odvětvích, jako je výroba, energetika, doprava a maloobchod, podporou přijetí digitálních technologií a propojení koncových bodů v hodnotových řetězcích a inovativních služeb a obchodních modelů;

98.

zastává názor, že regulační rámec by měl průmyslu umožnit přijímat změny a předjímat je s cílem přispět k vytváření pracovních míst, růstu a regionální konvergenci;

99.

kromě toho požaduje případný přezkum iniciativy Small Business Act s cílem zaměřit se obzvláště na malé a střední podniky, jelikož jejich digitální transformace je nezbytná pro konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst v hospodářství a pro užší spolupráci mezi zavedenými společnostmi a začínajícími podniky (start-ups), která by mohla vést k udržitelnějším a konkurenceschopnějším průmyslovým modelům a k pozvednutí podniků na světovou úroveň;

100.

opětovně zdůrazňuje význam evropských systémů družicové navigace, zejména systémů Galileo a Egnos, pro rozvoj jednotného digitálního trhu v souvislosti se spolehlivým udáváním data, polohy a času v aplikacích pro data velkého objemu a internet věcí;

101.

domnívá se, že ekonomika založená na datech je klíčem k hospodářskému růstu; klade důraz na příležitosti, které nové technologie IKT, např. data velkého objemu, cloud computing, internet věcí, trojrozměrný tisk a ostatní technologie, nabízejí ekonomice i společnosti, zejména pokud jsou propojeny s ostatními odvětvími, jako jsou energetika, doprava a logistika, finanční služby, vzdělávání, maloobchod, výroba, výzkum, zdravotnictví a záchranné služby, a pokud jsou využívány veřejnými orgány pro rozvoj inteligentních měst, lepší řízení zdrojů a zlepšování ochrany životního prostředí; zdůrazňuje zejména příležitosti, které nabízí digitalizace odvětví energetiky v oblasti inteligentního měření, inteligentních sítí a datových uzlů pro účinnější a pružnější výrobu energie; zdůrazňuje význam partnerství veřejného a soukromého sektoru a vítá v tomto iniciativu Komise;

102.

vyzývá Komisi, aby se zabývala možností bezplatného zpřístupňování všech vědecko-výzkumných projektů, které jsou přinejmenším z 50 % financovány z veřejných zdrojů, v digitální formě a v přiměřeném časovém rámci, který neohrozí hospodářské a společenské zisky, a to i s využitím nakladatelských služeb;

103.

vyzývá Komisi, aby do března 2016 provedla rozsáhlý a transparentní přezkum problematiky dat velkého objemu, do něhož by zapojila všechny příslušné odborníky, a to i z oblasti výzkumu, občanské společnosti a veřejného a soukromého sektoru, který by byl zaměřen na předjímání potřeb v oblasti technologií dat velkého objemu a pro počítačové infrastruktury, zejména pokud jde o evropské superpočítače, včetně lepších podmínek neregulačního a stávajícího regulačního rámce pro růst a inovace v tomto odvětví, a v zájmu maximalizace příležitostí a řešení potenciálních rizik a výzev s cílem vytvořit důvěru například v oblasti přístupu k údajům, bezpečnosti a ochrany údajů;

104.

požaduje vypracování nadčasového a technologicky neutrálního evropského přístupu k další integraci jednotného trhu v souvislosti s internetem věcí a průmyslovým internetem, který by zahrnoval transparentní strategii pro vytváření norem a interoperabilitu a posílení důvěry v tyto technologie prostřednictvím bezpečnosti, transparentnosti a ochrany soukromí již ve stádiu návrhu a standardním nastavením ochrany soukromí; vítá iniciativu pro volný tok dat, která by na základě komplexního posouzení měla vyjasnit pravidla pro používání dat, přístup k nim a jejich vlastnictví, přičemž by měly být zohledněny obavy týkající se dopadu požadavků na lokalizaci údajů na fungování jednotného trhu, a usnadnit přechod od jednoho poskytovatele datových služeb k jinému, aby nedocházelo k situacím závislosti zákazníků na určitém poskytovateli (tzv. lock-in) a narušení trhu;

105.

je přesvědčen, že orgány veřejné správy by měly jako výchozí volbu používat otevřená data; požaduje další pokrok, pokud jde o rozsah a rychlost zveřejňování informací jako veřejně přístupných dat, určování klíčových souborů, které mají být zpřístupněny, a prosazování opětovného využití přístupných dat v otevřené podobě s ohledem na jejich hodnotu pro rozvoj inovativních služeb i pro přeshraniční řešení, transparentnost a přínosy pro hospodářství a společnost;

106.

uznává, že spotřebitelé v EU mají stále větší obavy, pokud jde o využívání jejich osobních údajů a ochranu údajů ze strany poskytovatelů on-line služeb, jelikož se jedná o klíčový prvek budování důvěry spotřebitelů v digitální ekonomiku; zdůrazňuje, že významnou úlohu v rozvoji hospodářské soutěže hrají aktivní spotřebitelé; zdůrazňuje proto, že je důležité, aby byli spotřebitelé lépe informováni o tom, jak jsou využívány jejich údaje, zejména u služeb, které jsou poskytovány na základě výměny údajů, a o jejich právu na přenositelnost údajů; žádá Komisi, aby vyjasnila pravidla pro kontrolu a přenositelnost dat v souladu se základním principem, že občané by měli mít nad svými daty kontrolu;

107.

je přesvědčen, že dodržování právních předpisů na ochranu údajů a účinné záruky ochrany soukromí a bezpečnosti stanovené v obecném nařízení o ochraně údajů, včetně zvláštních ustanovení týkajících se dětí jakožto zranitelných spotřebitelů, hrají zásadní úlohu při zvyšování důvěry občanů a spotřebitelů v odvětví hospodářství založeného na datech; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit informovanost o úloze údajů a významu sdílení údajů pro spotřebitele v souvislosti s jejich základními právy a v rámci ekonomiky a stanovit pravidla vlastnictví dat a kontroly občanů nad svými osobními údaji; zdůrazňuje, že je důležité vyvíjet individuálně zaměřené služby a produkty v souladu s požadavky na ochranu údajů; požaduje podporu standardního nastavení ochrany soukromí a ochrany soukromí již ve stádiu návrhu, což by též mohlo mít pozitivní vliv na inovace a hospodářský růst; zdůrazňuje, že je třeba zajistit nediskriminační přístup ke zpracovávání všech údajů; zdůrazňuje, že je důležitý přístup založený na rizicích, který pomáhá předcházet zbytečné administrativní zátěži a zajišťuje právní jistotu zejména pro malé a střední podniky a pro začínající podniky, jakož i demokratický dohled a neustálé monitorování ze strany veřejných orgánů; zdůrazňuje, že osobní údaje si žádají zvláštní ochranu, a uznává, že zavedení dalších záruk, jako je pseudonymizace nebo anonymizace, může zvýšit ochranu v případě, že osobní údaje jsou používány v aplikacích pracujících s daty velkého objemu a poskytovateli on-line služeb;

108.

konstatuje, že Komise považuje směrnici o databázích na základě svého vlastního hodnocení za překážku rozvoje evropské ekonomiky založené na datech; vyzývá Komisi, aby jako se ve svých návazných krocích zabývala možnostmi zrušení směrnice 96/9/ES;

109.

domnívá se, že plán pro normalizaci IKT a revize rámce interoperability, včetně mandátů Komise v rámci evropských normalizačních organizací, by měly být součástí evropské digitální strategie zaměřené na dosahování úspor z rozsahu, rozpočtových úspor a posílené konkurenceschopnosti evropských podniků a na posílení interoperability zboží a služeb napříč sektory a hranicemi díky rychlejšímu vymezování (otevřeným a konkurenčním způsobem) dobrovolných, tržních a globálních standardů, které mohou snadno uplatňovat MSP; vybízí Komisi, aby zaručila, že proces normalizace bude zahrnovat všechny relevantní zúčastněné strany, přitáhne nejlepší technologie a zabrání riziku vytváření monopolů či uzavřených hodnotových řetězců, především pro MSP a tzv. start-ups, a aby aktivně prosazovala evropské standardy na mezinárodní úrovni s ohledem na celosvětovou povahu iniciativ v oblasti normalizace IKT;

110.

žádá Komisi a Radu, aby zvýšily podíl bezplatného softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a podporovaly jeho opětovné využívání v orgánech státní správy i v jejich vzájemné komunikaci jako řešení problému, jak zvýšit interoperabilitu;

111.

bere na vědomí, že Komise v souladu s požadavkem Evropského parlamentu, který byl vznesen v nařízení o systému eCall, v současnosti vede s příslušnými zainteresovanými subjekty konzultace o vytvoření normalizované palubní, interoperabilní, bezpečné a otevřeně přístupné platformy umožňující využívání budoucích aplikací a služeb; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tato platforma nebude omezovat inovace, volnou hospodářskou soutěž a možnost spotřebitelské volby;

112.

vyzývá Komisi, aby při zohlednění rychlého zavádění inovací v odvětví dopravy vypracovala koordinovanou strategii pro konektivitu v dopravě a především aby zavedla regulační rámec pro propojená vozidla s cílem zajistit jejich interoperabilitu s různými službami a aplikacemi, včetně vzdálené diagnostiky a údržby, aby byla zachována spravedlivá hospodářská soutěž a uspokojena silná poptávka po produktech, které naplňují požadavky na kybernetickou bezpečnost a na ochranu údajů, a současně zaručena fyzická bezpečnost pasažérů; je přesvědčen, že v zájmu rozvoje vozidel využívajících prvků konektivity a odpovídající infrastruktury pro tato propojená vozidla na základě společných celoevropských norem je zapotřebí partnerství mezi automobilovým průmyslem a odvětvím telekomunikací;

113.

konstatuje, že internet a IKT mají obrovský dopad na emancipaci žen a dívek; uznává, že účast žen v rámci digitálního sektoru v EU má kladné dopady na evropské HDP; uznává významný potenciál žen inovátorek a podnikatelek a úlohu, již mohou hrát v procesu digitální transformace; zdůrazňuje, že je třeba překonat genderové stereotypy, a plně podporuje a propaguje kulturu digitálního podnikání žen a jejich zapojení do informační společnosti a účast na jejím chodu;

114.

uznává potenciál digitálního jednotného trhu pro to, aby byla pro všechny občany, včetně osob se zvláštními potřebami, seniorů, lidí z řad menšin a dalších občanů ze zranitelných skupin obyvatel, zajištěna dostupnost všech aspektů digitální ekonomiky a účast na ní, a to včetně produktů a služeb chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími, zejména díky rozvoji inkluzivní informační společnosti a zajištěním toho, že budou všechny programy elektronické veřejné správy plně dostupné; je hluboce znepokojen nedostatečným pokrokem při ratifikaci Marrákešské smlouvy a naléhavě vybízí k její co nejrychlejší ratifikaci; v této souvislosti zdůrazňuje, že je naléhavě třeba urychleně přijmout návrh směrnice o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru;

115.

upozorňuje na skutečnost, že nesoulad mezi nabídkou dovedností a poptávkou po nich představuje problém pro rozvoj digitálního hospodářství, tvorbu pracovních míst a konkurenceschopnost Unie, a vyzývá Komisi, aby urychleně vypracovala strategii pro rozvoj dovedností, která by se zabývala tímto problémem nedostatku dovedností; vyzývá Komisi, aby na podporu sdružení (hnutí na místní úrovni), která poskytují znevýhodněným mladým lidem výuku v oblasti digitálních dovedností, využila prostředky z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; vyzývá členské státy, aby toto úsilí podpořily poskytováním vhodných prostor;

116.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly mediální a internetovou gramotnost všech občanů EU, zejména zranitelných osob, prostřednictvím iniciativ a koordinovaných opatření a investic do vytvoření evropských sítí pro výuku mediální gramotnosti; zdůrazňuje, že schopnost nezávisle a kriticky využívat média a zpracovávat záplavu informací si žádá celoživotní vzdělávání všech generací, které stejně jako vývoj médií prochází neustálou změnou, a že tato schopnost umožňuje všem generacím osvojit si vhodné a nezávislé zacházení s přívalem informací; zdůrazňuje, že v důsledku komplexnějších pracovních úkolů a kvalifikačních profilů – zejména pokud jde o dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) – se na vzdělávání a odbornou přípravu, jakož i na další vzdělávání a celoživotní kladou nové nároky;

117.

vybízí členské státy, aby do školních osnov začlenily získávání digitálních dovedností, zlepšily nezbytné technické vybavení a podporovaly spolupráci mezi univerzitami a technickými vysokými školami s cílem rozvíjet společné studijní plány elektronického učení, které by byly uznány v rámci evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS); zdůrazňuje, že osnovy vzdělávání a odborné přípravy musí být zaměřeny na rozvoj kritického přístupu k používání a důkladné pochopení nových médií, digitálních a informačních zařízení a rozhraní, jejichž prostřednictvím se lidé mohou stát aktivními uživateli těchto nových technologií, a nebýt jen jejich koncovými uživateli; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat učitelům odpovídající školení v oblasti digitálních dovedností, způsobů účinné výuky těchto dovedností, včetně úspěšných metod digitálního učení založených na hře, a způsobů, jak lze tyto dovednosti využít obecně k podpoře procesu učení tím, že učiní přitažlivějšími matematiku, informační technologie, vědu a technologii obecně; vybízí Komisi a členské státy, aby zintenzivnily výzkum týkající se působení digitálních médií na kognitivní dovednosti;

118.

konstatuje, že jsou zapotřebí veřejné i soukromé investice do odborné přípravy a celoživotního vzdělávání, jakož i další příležitosti financování, s cílem zajistit, aby byli pracovníci, především pak pracovníci méně kvalifikovaní, vybaveni správnými dovednostmi pro digitální hospodářství; vyzývá Komisi a členské státy, aby společně se soukromým sektorem vyvinuly volně přístupné, standardizované a certifikované on-line kurzy odborné přípravy a inovativní a dostupné školící programy na rozvoj digitálních dovedností s cílem poskytovat jejich účastníkům nezbytné minimum digitálních dovedností; vybízí členské státy, aby tyto on-line kurzy učinily nedílnou součástí Záruky pro mladé lidi (Youth Guarantee, YG); vybízí Komisi a členské státy, aby po vzoru společného evropského referenčního rámce pro jazyky zavedly evropský certifikát nebo systém hodnocení, a vytvořily tak základ pro vzájemné uznávání digitálních dovedností a kvalifikací; zdůrazňuje, že přeshraniční přístup k obsahu napomáhá rozvoji kulturní rozmanitosti a mnohojazyčnosti v Evropě;

119.

vítá zavedení celoevropské velké koalice pro pracovní místa v digitálním sektoru, vybízí podniky, aby se této iniciativy účastnily, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily aktivní účast MSP; je potěšen tím, že Komise zvažuje vytvoření nových systémů pro ukládání vědomostí pro veřejný sektor prostřednictvím certifikovaných technologií cloud computingu a vytěžování textů a dat, které budou zabezpečené na základě právní úpravy ochrany údajů; domnívá se, že využívání takových technologií si vyžaduje specifické odborné vzdělávání v oboru knihovnictví, archivace a dokumentace; vybízí k tomu, aby digitální podoby vzájemné spolupráce a komunikace, při nichž se využívají a dále rozvíjejí licence Creative Commons, byly bez ohledu na státní i jazykové hranice vyučovány a uplatňovány ve vzdělávání, v odborném vzdělávání a přípravě, ale i ve veřejných výzkumných institucích, a aby byly podporovány při výběrových řízeních; bere na vědomí klíčovou úlohu duálního odborného vzdělávání;

120.

konstatuje, že jsou zapotřebí veřejné i soukromé investice do odborné přípravy a celoživotního vzdělávání s cílem zajistit, aby pracovní síla v EU, včetně „digitální pracovní síly“ působící v atypických formách zaměstnání, byla vybavena správnými dovednostmi pro digitální hospodářství; konstatuje, že některé členské státy zavedly v rámci opatření na zlepšení přístupu pracovníků ke vzdělávání a odborné přípravě práva, která pracovníkům zaručují minimální nároky na placené volno za účelem vzdělávání;

121.

je přesvědčen, že rozvoj elektronické veřejné správy je prioritní ve vztahu k inovacím, neboť vytváří pákový efekt vůči všem sektorům ekonomiky a posiluje efektivitu, interoperabilitu a transparentnost, snižuje náklady a administrativní zátěž, umožňuje kvalitnější spolupráci mezi veřejnými správami a poskytuje lepší, uživatelsky vstřícnější a personalizované služby všem občanům a podnikům, a to díky příležitostem, jež skýtají digitální sociální inovace; naléhavě vybízí Komisi, aby v oblasti elektronické veřejné správy šla příkladem a společně s členskými státy vypracovala ctižádostivý a komplexní akční plán pro tuto oblast; je přesvědčen, že tento akční plán by měl vycházet z potřeb uživatelů a z osvědčených postupů, včetně ukazatelů pokroku, tedy systému postupného zavádění přístupu podle zásady „pouze jednou“ ve veřejných správách (podle této zásady by neměli být občané ani podniky dotazováni na informace, které již dříve poskytli veřejnému orgánu), přičemž bude zajištěno soukromí občanů a vysoká úroveň ochrany údajů v souladu s požadavky a zásadami balíčku opatření pro reformu ochrany údajů a plně v souladu s Listinou základních práv a současně také vysoká úroveň bezpečnosti, pokud jde o tyto iniciativy; domnívá se, že je rovněž třeba zajistit plné přeshraniční používání elektronických osobních dokladů a podpisů se silným šifrováním, a to zejména díky urychlenému provádění nařízení eIDAS a posílené dostupnosti veřejných služeb on-line; zdůrazňuje, jak je pro občany a podniky důležité získat přístup k vzájemně propojeným obchodním rejstříkům;

122.

vyzývá k tomu, aby na základě již existujících iniciativ a sítí byla vyvinuta komplexní, jednotná a plně přístupná digitální brána jako jednotný digitální end-to-end proces pro podniky vznikající a působící napříč EU, od založení podniku on-line formou až po registraci domény, výměnu informací o souladu, uznávání elektronických faktur, podávání daňových přiznání, zjednodušeného on-line systému pro DPH, on-line informací o souladu produktů, najímání pracovní síly a vysílání pracovníků, práv spotřebitele, přístupu ke spotřebitelským a podnikatelským sítím, postupů oznamování a mechanismů urovnávání sporů;

123.

dále vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily úplné provádění jednotných kontaktních míst, jak stanoví směrnice o službách, a přijaly veškerá opatření nutná k zajištění jejich účinného fungování, aby mohl být plně využit jejich potenciál;

124.

je znepokojen tím, že cloudové infrastruktury pro výzkumné pracovníky a univerzity jsou roztříštěné; vyzývá Komisi, aby se ve spolupráci s příslušnými zainteresovanými stranami vypracovala akční plán, který do roku 2016 povede k vytvoření jednotného otevřeného vědeckého cloudu, který by měl jednolitě integrovat stávající síťové, datové a vysoce výkonné výpočetní systémy a služby elektronické infrastruktury napříč různými vědeckými obory a měl by fungovat v rámci společných politik, norem a investic; je přesvědčen, že tento projekt by měl být podnětem k rozvoji cloudů i v jiných oblastech než jen ve vědě a k lepšímu propojení inovačních center a ekosystémů pro začínající podniky a ke zlepšení spolupráce mezi vysokými školami a průmyslem, pokud jde o komerční využití technologií, v souladu s příslušnými pravidly v oblasti důvěrnosti informací a pro usnadnění mezinárodní koordinace a spolupráce v této oblasti;

125.

vyzývá Komisi a členské státy, aby obnovily svůj závazek, pokud jde o cíle strategie EU 2020 v oblasti rozvoje a inovací, které jsou základem pro konkurenceschopný jednotný digitální trh, hospodářský růst a vytváření pracovních míst, prostřednictvím komplexního přístupu k otevřené vědě, otevřeným inovacím, otevřeným údajům a předávání znalostí; zastává názor, že by to mělo zahrnovat revidovaný právní rámec pro analýzu textu a údajů pro účely vědeckého výzkumu, rozšířené používání bezplatného softwaru z otevřených zdrojů, zejména ve vzdělávacích zařízeních a veřejné správě, a snadnější přístup pro malé a střední podniky a začínající podniky k financování z programu Horizont 2020 přizpůsobenému krátkým inovačním cyklům v odvětví IKT; zdůrazňuje v této souvislosti význam všech příslušných iniciativ, od partnerství veřejného a soukromého sektoru a inovačních klastrů až po evropské technologické a vědecké parky, zejména v méně industrializovaných evropských regionech, a programů pro rychlejší rozvoj začínajících podniků a společných technologických platforem, a rovněž možnost účinných licencí na patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, v rámci omezení práva EU v oblasti hospodářské soutěže, pokud jde o licenční podmínky FRAND, s cílem chránit výzkum a vývoj, zachovat pobídky k vypracovávání norem a posílit inovace;

126.

žádá Komisi, aby se zaměřila na provádění předpisů o elektronickém zadávání veřejných zakázek a na používání jednotného evropského dokumentu pro veřejné zakázky (PP passport), aby se umožnil všeobecný hospodářský přínos a usnadnil přístup všech hospodářských subjektů k zakázkám EU, pokud splňují všechna kritéria pro výběr, vyloučení a přidělení zakázky; zdůrazňuje povinnost orgánů zadávajících veřejné zakázky uvádět hlavní důvody jejich rozhodnutí nedělit zakázky na menší v souladu s platnými právními předpisy s cílem zlepšit přístup inovativních podniků a malých a středních podniků na trh s veřejnými zakázkami;

127.

zdůrazňuje význam zcela nezávislé struktury správy internetu, aby internet zůstal transparentním a inkluzivním modelem správy se zapojením mnoha zúčastněných stran, který je založený na zásadě internetu jakožto jedinečné, otevřené a volné sítě; považuje za velmi důležité, aby zpoždění v převodu správcovství Internetového sdružení pro přidělování jmen a čísel (ICAAN) bylo využito pro tento účel; je pevně přesvědčen o nezbytnosti zohledňování globálního rozměru internetu ve všech příslušných politikách EU a vyzývá ESVČ, aby plně využila možnosti, které nabízí digitalizace pro rozvoj soudržné vnější politiky, aby bylo zajištěno, že bude EU zastoupena v platformách řízení internetu a bude aktivněji vystupovat na světových fórech, zejména pokud se jedná o stanovování norem, přípravy na zavedení technologie 5G a kybernetickou bezpečnost;

128.

uznává globální povahu hospodářství založeného na datech; připomíná, že vytvoření jednotného digitálního trhu je závislé na volném pohybu dat v rámci Evropské unie i mimo ni; žádá proto, aby EU a její členské státy přijaly ve spolupráci se třetími zeměmi a v souladu s obecným nařízením o ochraně údajů a se stávající judikaturou EU opatření k zajištění vysokých norem ochrany údajů a bezpečného mezinárodního předávání údajů při spolupráci se třetími zeměmi v rámci strategie pro jednotný digitální trh;

129.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.