9.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 378/79

—

s ohledem na čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a článek 222 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na článek 24 a čl. 42 odst. 2 SEU a články 122 a 196 SFEU a prohlášení č. 37 k článku 222 SFEU,

—

s ohledem na evropskou bezpečnostní strategii, kterou přijala Evropská rada dne 12. prosince 2003, a na zprávu o jejím provádění schválenou na zasedání Evropské rady konaném ve dnech 11. a 12. prosince 2008,

—

s ohledem na strategii vnitřní bezpečnosti Evropské unie, kterou schválila Evropská rada ve dnech 25.–26. března 2010,

—

s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady dne 19. prosince 2013 o společné bezpečnostní a obranné politice,

—

s ohledem na strategickou koncepci obrany a bezpečnosti členů Organizace Severoatlantické smlouvy, která byla přijata na summitu NATO v Lisabonu ve dnech 19.–20. listopadu 2010,

—

s ohledem na deklaraci chicagského summitu, kterou vydaly hlavy států a vlád účastnící se zasedání Severoatlantické rady v Chicagu dne 20. května 2012,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A7-0109/2014),

A.

vzhledem k tomu, že otázka protiraketové obrany se již řešila v minulosti, ale v posledních letech získala na aktuálnosti vzhledem k množícím se hrozbám v souvislosti s šířením jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení a v souvislosti s šířením balistických raket, na něž musí být Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) a její evropští spojenci schopni účinně reagovat;

B.

vzhledem k tomu, že obrana proti útokům balistickými a jinými raketami může představovat pozitivní vývoj v rámci evropské bezpečnosti v kontextu rychle se měnící mezinárodní bezpečnostní situace, kdy několik státních a nestátních aktérů vyvíjí raketové technologie a různé schopnosti chemické, biologické, radiologické a jaderné obrany s možností zasáhnout evropské území;

C.

vzhledem k tomu, že NATO vytváří vlastní protiraketovou obranu, která bude schopna plnit hlavní úkol NATO, tedy kolektivní obranu, s cílem poskytnout úplné pokrytí a ochranu pro všechny evropské občany, území a ozbrojené síly, které jsou součástí NATO, proti narůstajícím hrozbám, které představuje šíření balistických raket;

D.

vzhledem k tomu, že zásadním přispěním Spojených států k systému protiraketové obrany je potvrzení jejich závazku k NATO a bezpečnosti Evropy a evropských spojenců, a vzhledem k významu transatlantických vazeb, jelikož v Rumunsku již byla rozmístěna zařízení a další mají být v blízké budoucnosti umístěna v Polsku;

E.

vzhledem k tomu, že Evropská rada dne 19. prosince 2013 potvrdila, že společná bezpečnostní a obranná politika se bude v souladu s dojednaným rámcem strategického partnerství mezi EU a NATO vyvíjet ve spolupráci s NATO;

1.

poukazuje na to, že jak se vyvíjí a jsou používány technologie protiraketové obrany, dochází k novému vývoji v evropské bezpečnosti, což vede k tomu, že členské státy musí zohlednit důsledky protiraketové obrany pro svou bezpečnost;

2.

připomíná, že opatření NATO v oblasti protiraketové obrany jsou vyvíjena a vytvářena na obranu členských států proti možným útokům balistickými raketami; vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby pokračovala ve strategickém partnerství s NATO a zohlednila přitom otázku protiraketové obrany, což by mělo vést k poskytnutí úplného pokrytí a ochrany pro všechny členské státy EU, čímž by se předešlo situaci, kdy by bezpečnost, která jim je zajišťována, byla jakýmkoliv způsobena diferencovaná;

3.

vítá skutečnost, že bylo dosaženo prozatímní provozuschopnosti protiraketové obrany NATO, která bude poskytovat maximální pokrytí stávajícími prostředky v zájmu ochrany obyvatelstva, území a ozbrojených složek napříč jihoevropskými členskými státy NATO před útokem balistickými raketami; rovněž vítá cíl poskytnout evropským členským státům NATO do konce tohoto desetiletí plné pokrytí a ochranu;

4.

zdůrazňuje, že iniciativy EU, jako je iniciativa sdružování a sdílení schopností, mohou být nápomocné při posilování spolupráce mezi členskými státy v oblasti protiraketové obrany a provádění společných činností v oblasti výzkumu a vývoje; bere na vědomí, že z dlouhodobého hlediska by taková spolupráce mohla vést i k dalšímu upevňování evropského obranného průmyslu;

5.

vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, Komisi, Evropskou obrannou agenturu a Radu, aby otázku protiraketové obrany zahrnuly do budoucích strategií, studií a bílých knih týkajících se bezpečnosti;

6.

zdůrazňuje, že vzhledem k finanční krizi a rozpočtovým škrtům není na zachování dostatečných obranných schopností využíváno dost prostředků, což vede ke snižování vojenských schopností EU a kapacity celého odvětví;

7.

zdůrazňuje, že plán protiraketové obrany NATO není v žádném případě namířen proti Rusku a že NATO je připraveno spolupracovat s Ruskem na základě předpokladu spolupráce dvou nezávislých systémů protiraketové obrany, tedy systému NATO a systému Ruska; zdůrazňuje skutečnost, že účinná spolupráce s Ruskem by sice mohla přinést měřitelný přínos, musí však být vykonávána na základě plné vzájemnosti a transparentnosti, protože pro postupný rozvoj takové spolupráce je klíčová rostoucí vzájemná důvěra; v této souvislosti poznamenává, že přesunutí ruských raket blíže k hranicím EU a NATO je kontraproduktivní;

8.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Evropské rady, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, parlamentům členských států, předsedovi Parlamentního shromáždění NATO a generálnímu tajemníkovi NATO.