21.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 341/29

1.1

EHSV nadšeně vítá průmyslovou politiku EU v kosmickém odvětví (1). Souhlasí rovněž s přiděleným rozpočtem dodatečných 11 miliard eur na projekty Galileo, Copernicus a V&V v programu Horizont 2020 na období 2014–2020 ke stávajícímu ročnímu rozpočtu 4 miliard eur Evropské kosmické agentury (ESA). Tato rozhodnutí jsou v souladu s dlouhodobými postoji EHSV (2).

1.2

Kosmická politika EU podpořená politickým závazkem celé Evropy by měla zajistit samostatný evropský přístup do vesmíru v celém rozsahu hodnotového řetězce, tedy od navrhování až po vyvíjení, uvádění v činnost a využívání. Dlouhodobé a vysoce rizikové činnosti vyžadují předvídatelnost, jistotu a trvalé závazky.

1.3

EU potřebuje kritický objem. Jak z vnitřních, tak i z vnějších důvodů je k fungování vnitřního trhu pro oblast vesmíru zapotřebí dobře definovat pojem rovných evropských podmínek.

1.4

Proaktivní průmyslová politika je potřebná jako reakce na rozsáhlé institucionální trhy po celém světě, jež mají stále větší strategický a technologický vliv. Konkurenceschopnost evropského průmyslu musí být posílena. Stále ještě podstatné vnitřní překážky je nutné postupně překonat.

1.5

Průmyslová politika EU by měla zastřešit jednotlivé strategie členských států a začlenit preference členských států do jednoho rámce.

1.6

Činnost všech stran se musí ubírat stejným směrem. ESA má speciální postavení. Její činnost je velmi úspěšná a všeobecně uznávaná. V nově nastavených podmínkách bude ESA vedle své tradiční úlohy zastávat funkci zprostředkovatele projektů v oblasti vesmíru podle pravidel EU. Budou zavedeny nové metody a vazby, které vyžadují dobře vyvinutou koordinaci a doladění mezi všemi zúčastněnými stranami, t.j. útvary Komise, ESA a členskými státy.

1.7

Je třeba přijmout formální ustanovení pro konzultace průmyslu, zejména malých a středních podniků. Dostatečná část rozpočtu projektu Copernicus musí být vyčleněna na nové služby a aplikace.

1.8

Kosmické odvětví vyžaduje vysoce kvalifikovanou pracovní sílu získanou na základě vhodných smluv. Neustále je třeba věnovat pozornost vhodným dovednostem, které dokáže zajistit aktuální vzdělávání a odborná příprava, a také usnadňování mobility.

1.9

Ve všech zemích jsou hybnou silou kosmické politiky zájmy v oblasti strategické bezpečnosti a obrany. Nová kosmická politika a opatření EU mají za základ článek 173 a především článek 189 SFEU. Musí být ukotveny v užší dohodě mezi členskými státy o bezpečnosti a obraně, a tedy v širší perspektivě zahraniční politiky EU. Na druhé straně mohou zkušenosti z kosmické politiky v některých přesně vymezených oblastech být příkladem pro evropskou obranu. Ty by měly být zohledněny v připravované rozpravě o evropské obraně.

1.10

Kosmická průmyslová politika EU totiž vskutku může podpořit konkurenceschopnou, stabilní, účinnou a vyváženou průmyslovou základnu v Evropě a podporovat vládní útvary stejně jako podniky a občany. Toto odvětví se doposud neupevnilo a krize přinesla nové nejistoty. Nyní nastal čas přistoupit k provádění.

1.11

Za těchto okolností EHSV plně podporuje pět cílů definovaných Komisí: soudržný a stabilní regulační rámec, silnou průmyslovou základnu zahrnující malé a střední podniky, konkurenceschopnost a nákladovou účinnost, trhy s kosmickými aplikacemi a službami a technologickou nezávislost a samostatný přístup do vesmíru (3).

1.12

Pozici Evropy ve světe je třeba konsolidovat a upevnit posílením výkonnosti a konkurenceschopnosti evropského průmyslu, držením kroku s ambicemi jiných vesmírných velmocí a špičkovou světovou technologií, podporou účelnosti výdajů v celých hodnotových řetězcích a rozvojem trhů s aplikacemi a službami odvozenými od kosmického průmyslu.

2.1

Z bezpečnostních a obranných důvodů se kosmická politika vyvíjela mimo rámec Smlouvy EU. Členské státy měly své vlastní kosmické strategie. Společné evropské zájmy byly do jisté míry zohledňovány prostřednictvím V&V a průmyslových projektů ESA.

2.2

V roce 2003 vstoupila rámcová dohody mezi ESA a EU do nové fáze. Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj byl využit ve výzkumných projektech a odvětvová průmyslová politika EU se dostala na dosah. Investice do předběžné a návazné činnosti se zintenzivnily, posílila se hospodářská soutěž a speciální soukromé podniky vyvinuly nové aplikace a služby.

2.3

EHSV jednoznačně podporuje strategii EU, jež kombinuje koncept ESA s užším zapojením evropských institucí a také s konkrétními návrhy a rozhodnutími směřujícími k tomuto cíli (4).

2.4

V dalších stanoviskách EHSV zdůrazňoval význam kosmických politik pro veřejné služby, podniky a především občany. Podpořil vývoj v několika specifických oblastech, kupříkladu Evropský program pozorování Země (GMES), vesmírnou složku GMES a Kosmickou strategii sloužící občanům (5).

2.5

V roce 2012 EHSV prosazoval požadavek, aby bylo financování GMES začleněno do víceletého finančního rámce (VFR) (6) na období 2014–2020. Dne 8. února 2013 Rada v souladu s tímto požadavkem rozhodla přidělit 3,78 milionu eur na GMES – od tohoto dne nazýván Copernicus, – 6,3 miliardy eur na Galileo a 1,7 miliardy eur na V&V v rámci programu Horizont 2020. Toto rozhodnutí musí ještě schválit Evropský parlament.

2.6

Nedávné sdělení Komise o průmyslové politice v kosmickém odvětví je dalším potřebným krokem, neboť „Evropa ve vesmíru v současnosti zaostává za většinou, ne-li za všemi ostatními vesmírnými velmocemi“ (7).

3.1

Okolnosti se změnily zásadním způsobem. Investice nových vesmírných velmocí se na celém světě rychle zvyšují. Nejsilnějším hráčem zůstává USA. Americký obrat v tomto odvětví je přibližně desetinásobně vyšší než v Evropě. Silnými konkurenty se stávají Čína a Indie. Rusko nedávno oznámilo podstatné navýšení svého rozpočtu na kosmické aktivity.

3.2

Na prvním místě jsou strategické zájmy autonomie a soběstačnosti. Veškeré trhy v Číně, Indii a Japonsku jsou vesměs trhy institucionální, v Rusku to platí pro většinu trhu. V USA je tento podíl více než 70 %. To je v jasném protikladu s Evropou, kde 50 % trhu závisí na soukromém sektoru. Je třeba uvést, že z hlediska objemu představuje 20 % podíl soukromého sektoru na trhu v USA víc, než 50 % podíl soukromého sektoru na trhu v Evropě.

3.3

Celosvětový trh narůstá a s nástupem nových vesmírných mocností se vyostřuje konkurence. Těžce vydobytá pozice evropského průmyslu se tím dostává do ohrožení, neboť dochází ke vzniku překážek a současně noví hráči vedou agresivní vývozní politiku. Následkem snížení rozpočtu na obranu se americké kosmické odvětví rovněž začíná orientovat na celosvětový vývoz.

3.4

Za těchto okolností EHSV plně podporuje cíl zachování samostatného evropského přístupu do vesmíru prosazovaný v řadě závěrů Rady a sdělení Evropské komise. Více než kdy dřív Rada a Komise kladou oprávněný důraz na potřebu evropské nezávislosti ve strategických oblastech kosmického odvětví, podpoře a zachování samostatného evropského přístupu do vesmíru.

3.5

V současné době je Evropa stále ještě podstatně závislá na amerických technologiích. Snahy o snížení této závislosti a zajištění nepřerušovaného přísunu vědomostí a technologicky vyspělého materiálu vyžadují značné úsilí od vlád, ESA a EU.

3.6

Dlouhodobé a vysoce rizikové činnosti vyžadují předvídatelnost, jistotu a trvalé závazky. Toto odvětví se teprve ubírá směrem k plné vyzrálosti a je dosud příliš zranitelné, zejména co se týče malých a středních podniků, jež mají zásadní význam pro rozvoj aplikací. Nynější krize nejistoty vyostřila.

4.1

Za těchto nelehkých okolností Komise předložila návrh aktivní průmyslové politiky EU založené na článku 173 a 189 SFEU.

4.2

Je to vůbec poprvé, kdy Komise provedla důkladnou analýzu této problematiky v návaznosti na konzultace širokého okruhu veřejných a soukromých subjektů. Tato analýza byla v rozsáhlé míře přijata a je základním nosným pilířem pro přechod z přibližného stávajícího rozpočtu ESA ve výši 4 miliardy eur k dodatečným 11 miliardám eur rozpočtu na kosmické aktivity na období 2014–2020. Vzhledem k agresivní politice jiných vesmírných mocností se jedná o rozhodující posun vpřed.

4.3

Toto dodatečné financování je rovněž dobrým výchozím bodem v odvětví, které v nadcházejícím desetiletí bude mít značnou růstovou tendenci ze dvou důvodů:

4.4

Rostoucí počet činností má z vesmírných služeb užitek: bezpečnost, zemědělství, doprava, regionální rozvoj, pozorování oceánů, meteorologie, telekomunikace, vysílání, úsilí o překlenutí digitální propasti.

4.5

Kromě toho kosmický průmysl přispěje k řešení řady globálních otázek, jako je změna klimatu, zabezpečení potravin, rybolov, odlesňování, monitorování přírodních zdrojů a katastrof. Evropa by měla mít svůj vlastní globální systém, aby mohla plně hrát svou roli v souladu se svou ekonomickou pozicí ve světě. Je zapotřebí zlepšit informovanost veřejnosti.

4.6

EHSV plně podporuje rozhodnutí, aby EU vytvořením správných podmínek využila příležitosti proaktivní průmyslové politiky. Považuje tento přístup za konkretizaci širší koncepce průmyslové politiky EU, která byla popsána ve sděleních Evropské komise k průmyslové politice z let 2010 a 2012.

4.7

Tím by se měl zajistit samostatný evropský přístup do vesmíru (a související technologie) v koncepci a rozvoji kosmických systémů a také v programech v oblasti nosných raket a jejich využívání. Soběstačnost a nezávislé ověřování údajů jsou nepostradatelné, zajisté co se týče Číny, ale i v případě spřátelených národů jako USA, jimž je Evropa nutně konkurentem.

4.8

Hlavní část průmyslových politik, jež jsou řízeny národními strategiemi, zůstává nadále v členských státech. Tyto strategie jsou součástí širší oblasti politiky bezpečnosti a obrany, což rovněž vysvětluje těsné sepětí mezi vládami, národním výzkumem a průmyslem. To vede ke vzniku vnitřních překážek, a tedy k fragmentaci a nespojitosti a rovněž upozadění Evropy.

4.9

Proto je potřeba rovných podmínek pro všechny předpokladem jakékoli průmyslové politiky EU. Komise by měla vypracovat jasná kritéria a přesně definovat pojem „rovné podmínky pro všechny“. Přesně vymezený pojem je také nezbytný pro jakákoli reciproční opatření při vzájemném otevírání mezinárodních trhů se třetími zeměmi.

4.10

EHSV zdůrazňuje, že konečným cílem musí být rovné podmínky pro všechny a transparentní mezinárodní soutěž v Unii. Významně napomohou držet krok s ostatním světem.

4.11

V souvislosti s politikou Komise v oblasti V&V EHSV připomíná dva hlavní aspekty, jež je třeba zohlednit:

4.12

Na tyto otázky je třeba pohlížet v souvislosti s redukovanými rozpočty na V&V v členských státech. Celkové výdaje zůstávají více mně konstantní díky kompenzačnímu účinku finanční účasti Komise. Jedinou výjimkou je Německo, které nedávno rozpočet na V&V zvýšilo o 10 %.

4.13

EHSV opakovaně poukazoval na to, že úspěšná průmyslová politika má být průřezová: musí být zajištěna koordinace mezi jednotlivými generálními ředitelstvími Evropské komise za účelem splnění všech cílů vypracovaných GŘ pro podniky, kupříkladu s GŘ pro komunikační sítě, obsah a technologie, co se týče družicových komunikačních systémů, a s GŘ pro obchod v souvislosti s otevřením trhů a zárukou zabezpečení dodávek kritických komponent.

5.1

Věda a technika jsou základem. EHSV znovu zdůrazňuje nesmírnou důležitost ESA pro kosmickou politiku EU. Vzhledem k tomu, jaké překážky je nutné překonávat v jakékoli mezivládní spolupráci, nikdo nepochybuje o dřívější a současné výkonnosti ESA. Od počátku velkou měrou přispívala k evropským aktivitám v oblasti vesmíru, jak je známe. ESA hrála nezastupitelnou roli ve V&V v oblasti vesmíru a do jisté míry také v průmyslových činnostech, v neposlední řadě kvůli kladnému poměru kvality a ceny výrobků.

5.2

ESA je dobře vyzbrojeným partnerem pro jednání s národními vládami a průmyslovými odvětvími. Proto jsou její výsledky vysoce kvalifikovanou součástí řetězce, jenž buduje a posiluje základnu evropského průmyslu. Uplatňovaný systém přiměřené návratnosti navíc vlády vybízel k tomu, aby věnovaly pozornost celkové výkonnosti V&V a návazným činnostem v jednotlivých zemích.

5.3

Postupně však začalo být zřejmé, že chce-li Evropa být skutečně konkurenceschopným celosvětovým hráčem, musí být prozkoumány nové směry činnosti. Rámcová dohoda z roku 2003 mezi ESA a EU byla počátkem doplňování politik EU a finančních zdrojů a také posílení konkurence a konkurenceschopnosti. Úspěšné partnerství mezi ESA a EU se rozběhlo. Trvalý závazek ze strany ESA bude pevným stavebním kamenem jakékoli kosmické průmyslové politiky EU.

5.4

Rychlý vývoj okolností však vyžaduje přesné posouzení procesů a postupů a optimální využívání finančních zdrojů v zájmu podpory další konkurenceschopnosti a odolnosti evropských podniků.

5.5

Role ESA při vytváření pevného základu pro využívání vlastních kosmických systémů Evropy prostřednictvím cílených a integrovaných aplikací je uznávána, nicméně její potenciál v oblasti podpory poskytované politikám EU dosud nebyl plně využit. V tomto ohledu by užší spolupráce EU a ESA měla vytvořit silnou dynamiku.

5.6

K zachování cílené politiky úspěšného zavádění a udržitelného využívání operačních kosmických systémů jsou zapotřebí nové přístupy a mechanismy. Stejně tak je nutné dosáhnout efektivního sdílení zdrojů na evropské úrovni k podpoře tří cílů:

5.7

Tato rozhodnutí jsou v souladu s požadavkem modernizace, kterou EHSV prosazoval ve stanovisku z roku 2008 (8). EHSV tehdy zdůrazňoval, že trh v oblasti kosmického průmyslu vyzrává a bude vyžadovat více flexibility, kterou – v čase neustále se zrychlujících technologických cyklů a přibývajících součinností a aplikací – pevně dané zvyklosti a vztahy plynoucí ze zásady přiměřené návratnosti uplatňované ESA (9) obvykle nepřinášejí.

5.8

Náhlým změnám je zapotřebí se vyhnout. EHSV proto prosazoval analýzu a dialog o tom, jak výkonná by Evropa měla být za deset let. Dialog by se měl týkat způsobu financování ESA, aktivního zapojení středně velkých podniků a udržení nejvyššího stupně hospodářské soutěže (10).

5.9

EHSV považuje usnesení Rady z listopadu 2012 týkající se vztahu mezi EU a ESA (11) spolu s novým finančním rámcem přijatým dne 8. února za konkrétní uplatnění svých doporučení z roku 2008. EU vstupuje do nové fáze.

5.10

Při provádění rozhodnutí bude ESA moci těžit ze svých dlouholetých zkušeností. Bude zodpovědná za výkonné řízení, které však bude provádět podle pravidel EU. V případě správného provádění bude dosaženo optimální vyváženosti mezi pravomocemi ESA a běžnými tržními mechanismy EU.

5.11

Zatím nelze předvídat – což určitě platí pro první fázi – jak budou dohodnuté pracovní metody fungovat. I přes drobné změny v posledních dvou letech, kdy byly prosazovány tržní přístupy, se vytvořila nová vazba na vědu a výzkum v kosmické oblasti. Výbor proto vítá formulování realizovatelných rozlišovacích kritérií mezi zásadou přiměřené návratnosti, která je běžně uplatňována v ESA (tato zásada má za cíl vybudovat v Evropě rozsáhlý kosmický průmysl a využívat jej), a pravidly vnitřního trhu EU, jež jsou závazná pro Komisi, a to s cílem rozšířit úspěšnou spolupráci mezi Komisí a ESA a ještě více posílit evropský kosmický průmysl.

5.12

Tímto aspektem se zabývá také doplňující stanovisko CCMI k tomuto tématu. Některé podstatné otázky, které v něm jsou uvedeny, byly mezitím uspokojivě zodpovězeny.

6.1

Při přípravě politiky pro oblast vesmíru by podle článku 189 měly být co nejvíce uplatňovány paralelní pravomoci Komise a členských států. Členské státy by se také měly chopit iniciativy a spolupracovat mezi sebou v konkrétních otázkách. Tyto postupy mohou být monitorovány Komisí.

6.2

V dynamickém konkurenčním prostředí procházejícím změnami musí být definovány vhodné podmínky k podpoře pevné konkurenční základny pro průmysl EU. EHSV proto požaduje, aby byl průmysl napříště oficiálně zastoupen v poradních orgánech, zejména v oblastech, v nichž jsou aktivní menší podniky. Požadavky musí být definovány otevřeně a transparentně.

6.3

Projednány by měly být mimo jiné otázky nezávislé a otevřené politiky v oblasti údajů, kvality, norem a certifikace. Služby poskytují jak orgány veřejného sektoru, tak i soukromé subjekty, což činí účinné monitorování nutným.

6.4

Uznávané mechanismy konzultací podpoří obrovský potenciál malých a středních podniků. Dostatečná část rozpočtu projektů Copernicus a Galileo musí být vyčleněna na rozvoj nových služeb a aplikací.

6.5

Vzhledem k technologické náročnosti je pracovní síla v kosmickém odvětví většinou vysoce kvalifikovaná. V celém světě zaměstnává toto odvětví 800 000 pracovníků, z čehož 25 % připadá na USA a 4 % (!) na Evropu. Ruku v ruce se snahou o zlepšení evropského potenciálu a vytvoření prospěšné součinnosti narůstá potřeba pracovníků s vysokoškolským vzděláním. V zájmu zvýšení přitažlivosti tohoto odvětví by se slušné pracovní smlouvy měly stát pravidlem.

6.6

Vesmír podněcuje představivost mladých lidí. EHSV požaduje aktivní politiku trhu práce, jež bude založená na aktualizovaném vzdělávání a odborné přípravě, propagovaná ve vyšším technickém vzdělávání a bude mít pevnou vazbu na výzkum a inovace. To také podpoří žádoucí a vhodnou mobilitu.

6.7

Vzhledem k naprosté převaze institucionálního trhu je průmyslová politika v kosmickém odvětví úzce spjata s politikou veřejných zakázek. Ta by měla splňovat přísné požadavky kvality a transparentnosti. EHSV zdůrazňuje, že průmysl by vřele uvítal přípravu specifické politiky veřejných zakázek v kosmickém odvětví s přímý zapojením EU, jakmile se Komise a členské státy dohodnou na vymezení oblasti jeho působnosti.

6.8

Díky této politice bude Komise moci začít plnit svou roli vlastníka evropských kosmických infrastruktur a zákazníka služeb odvozených od kosmického odvětví za účelem plnění řady veřejných politik.

6.9

EHSV zdůrazňuje, že regiony a regionální angažovanost mají hrát zásadní roli při podpoře rozvoje činností kosmického průmyslu. Úloha regionů je podceňována. Musí být dostatečně informovány a vybaveny, aby mohly těžit z možného pozitivního dopadu účinného využívání služeb v oblasti vesmíru.

6.10

Chybí dostatečná kvantitativní tržní opatření, což má za následek nedostatek spolehlivých údajů o konečném dopadu výzkumu v kosmickém odvětví v návazných aplikacích. Analytické znalosti v základních a návazných aktivitách musí být prohloubeny.

6.11

Euroconsult zveřejnil analýzu, která mimo jiné poukazuje na to, že investice USA do základních aktivit v oblasti vesmíru generují dvakrát tolik ziskových činností než v Evropě. Tato analýza byla zpochybněna, ale nikdy nebyla na základě analytických údajů vyvrácena (12). Z hlediska EU je zajímavý také další pozoruhodný model, tedy aktualizovaná analýza hospodářského dopadu na různé segmenty kosmického průmyslu Spojeného království (13).

6.12

EHSV vybízí Komisi, ESA a členské státy, aby pokračovaly ve společném analyzování různých segmentů tohoto odvětví a uvedly je do souvislosti s celosvětovou perspektivou. Konsolidované údaje o (nových) pracovních místech, míře růstu a aplikacích posílí význam tohoto odvětví a podpoří zachování dlouhodobé veřejné podpory.

7.1

EHSV se domnívá, že podobně jako politiky konkurentů Evropy by kosmická politika EU přinášela více výsledků, kdyby byla součástí rodícího se konsenzu mezi členskými státy ohledně strategických otázek v oblasti obrany a bezpečnosti, a tedy v širší perspektivě součástí zahraniční politiky EU. Tato vazba by podle potřeby měla být rovněž zohledněna v připravované rozpravě o evropské obraně.

7.2

Evropská spolupráce ve vesmíru je v mnohem pokročilejším stadiu než v jakémkoli jiném odvětví obrany. Kosmické činnosti související s obranou mohou být rovněž uvedeny do souvislosti s přípravou obranné politiky EU pilotní projekty nebo příklady pro společné projekty obrany. EHSV konstatuje, že takový návrh byl předložen už v roce 1987! K jeho realizaci však nikdy nedošlo.