4.10.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 299/165

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Klíčová opatření pro Akt o jednotném trhu II (průzkumné stanovisko)

2012/C 299/30

Hlavní zpravodaj: pan VOLEŠ

Dne 27. června 2012 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

Klíčová opatření pro Akt o jednotném trhu II (průzkumné stanovisko).

Dne 28. června 2012 pověřil předseda Výboru specializovanou sekci Jednotný trh, výroba a spotřeba přípravou podkladů na toto téma.

Vzhledem k naléhavé povaze práce Evropský hospodářský a sociální výbor jmenoval pana Voleše hlavním zpravodajem na 482. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 11. a 12. července 2012 (jednání dne 12. července), a přijal následující stanovisko 176 hlasy pro, 5 hlasů bylo proti a 2 členové se zdrželi hlasování.

1.   Úvod

1.1   Koncem roku 2011 předložila Komise návrhy deseti z celkem dvanácti nástrojů vyplývajících z Aktu o jednotném trhu a zbylé dva následovaly v první polovině roku 2012. Komise kromě toho předložila návrhy či uzavřela 28 ze zbývajících 50 opatření uvedených v Aktu o jednotném trhu.

1.2   Specifické návrhy týkající se správy jednotného trhu se zaměřily na informování občanů a podniků o příležitostech jednotného trhu, na zlepšení provádění pravidel jednotného trhu členskými státy a na zajištění jejich účinného prosazování. V této konkrétní oblasti došlo jen k malému pokroku, navzdory tomu, že občané i podniky toto považují za jeden z největších nedostatků.

1.3   Zaměření těchto dvanácti nástrojů umožnilo Komisi postupovat rychleji, než by jinak bylo možné. Evropský parlament a Rada byly požádány o přijetí legislativních návrhů do konce roku 2013, aby se mohly realizovat do roku 2014. Rychlá, úplná a správná transpozice a provedení přijatých předpisů bude pro členské státy významným úkolem.

1.4   Komise oslaví 20. výroční jednotného trhu uspořádáním „týdne jednotného trhu“, který po celé Evropě proběhne v říjnu 2012 a v jehož rámci se budou konat akce ve všech 27 členských státech. Druhé Fórum o jednotném trhu zachová politickou dynamiku vytvořenou Aktem o jednotném trhu, přezkoumá pokrok dosažení při jeho realizaci a projedná budoucí priority, jejichž cílem bude povzbudit růst a posílit důvěru.

1.5   Dopisem ze dne 27. června požádal místopředseda Evropské komise pan Maroš Šefčovič EHSV, aby přispěl k probíhající diskuzi na základě toho, že jeho členové jsou ztělesněním rozmanitosti sociálních a ekonomických aktérů, čímž poskytují konsensuální přidanou hodnotu probíhající práci.

2.   Obecné připomínky a doporučení

2.1   Návrhy na Akt o jednotném trhu II nesmí opomíjet obtížnou situaci v EU, která je důsledkem neschopnosti některých členských států řešit stav svých veřejných rozpočtů, převládající stagnaci HDP a zvyšování nezaměstnanosti. Návrhy by tudíž měly obsahovat nejen krátkodobá opatření s okamžitým účinkem na růst a zaměstnanost, ale také středně- a dlouhodobá opatření zajišťující udržitelný rozvoj a přinášející prospěch všem občanům EU i v budoucnosti.

2.2   Revidovaná a aktualizovaná strategie Evropa 2020 by měla být celoplošným vodítkem rozvoje jednotného trhu coby nejcennějšího výdobytku evropské integrace a nástroje k dosahování cílů této strategie.

2.3   V rámci přípravy nového souboru návrhů na zlepšení jednotného trhu by se měly vzít v potaz názory všech zúčastněných stran včetně organizací občanské společnosti a sociálních partnerů.

2.4   Opatření na uvolnění potenciálu jednotného trhu pro podniky, spotřebitele, občany a ostatní zúčastněné strany by měla být zavedena zejména v oblasti služeb, přístupu k financování, odstraňování administrativní zátěže MSP, elektronického obchodu, digitálního jednotného trhu a mobility. Měla by být doplněna o kroky zaměřené na posílení ochrany spotřebitelů a důvěry na straně jedné a zohledňovat sociální aspekty jednotného trhu podporou sociální ekonomiky a respektováním potřeby sociální soudržnosti a práv a zájmů občanů na straně druhé.

2.5   V předchozích stanoviscích k Aktu o jednotném trhu (1) a ke Dvanácti nástrojům (2) EHSV poukázal na řadu otázek, jež stále považuje za zásadní:

—	informování občanů a podniků o výhodách jednotného trhu je klíčové a zprostředkovatelé, jako jsou mimo jiné politické strany, organizace občanské společnosti, sdělovací prostředky a vzdělávací instituce, mají odpovědnost přispět k tomu, aby Evropané pochopili, co vše je v sázce;

—	Evropská komise by měla šířit osvětu občanů o otázkách jednotného trhu pomocí mnoha sítí, agentur a dalších nástrojů, jež má k dispozici (3).

2.6   Ještě v průběhu letošního roku Výbor vypracuje stanovisko z vlastní iniciativy k opatřením, která v Aktu o jednotném trhu postrádá. Mezi ně patří poplatky za autorská práva (které řeší Akt o jednotném trhu II), přezkum směrnice o autorských právech, neutralita sítě, ochrana údajů, ochrana investorů, protokol o sociálním pokroku, statut evropských soukromých společností, elektronické zadávání zakázek, evropské ratingové agentury, rovné postavení mužů a žen, mikropodniky a rodinné podniky, opatření na podporu zakládání nových podniků a rozšiřování již existujících podniků, kreditní a debetní karty, elektronické platby, spotřební úvěry a předlužení, mezibankovní převody, mládež, opatření na dokončení zavedení eura a fungování jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA).

2.7   Výbor očekává, že bude zapojen do veškerých konzultací týkajících se legislativních a nelegislativních opatření z průběžného programu Komise, jež budou součástí Aktu o jednotném trhu II, a vypracuje podrobná doporučení, jakmile se z jednotlivých kroků Komise stanou vlastní návrhy.

3.   Nástroje a klíčové kroky

3.1   Služby

3.1.1   Základní platební účty dostupné pro všechny občany jsou nutností a musí být rychle zavedeny. K těmto účtům, k transparentnosti poplatků a ke snadné změně bankovních účtů Výbor požaduje vypracování regulačních opatření.

3.1.2   Dalšími oblastmi, které by se měly považovat za priority, jsou doručování balíků zejména v elektronickém obchodě (4) a přeshraniční úpadková řízení.

3.1.3   EHSV rovněž navrhuje přidat opatření na konsolidaci fungování jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA).

3.1.4   Výbor opakuje, že podporuje zvýšení standardů služeb, zároveň je však třeba zohlednit jejich specifický charakter a potřeby trhu a společnosti.

3.2   Jednotný digitální trh

3.2.1   Výbor je toho názoru, že dokončení jednotného digitálního trhu bude klíčové pro oživení jednotného trhu. V předchozích stanoviscích Výbor uvedl, že elektronický obchod je jednou z obětí roztříštěnosti jednotného trhu, což brání plnému využívání potenciálu elektronického přeshraničního obchodování ze strany poskytovatelů i spotřebitelů. K vyřešení těchto problémů je nutno přistoupit ke krokům, které doplní Komisí již připravená opatření, zejména jde o přísná pravidla ochrany údajů, otevřený internet, neutralitu sítí, odstranění bariér souvisejících se státní příslušností nebo místem bydliště, elektronický podpis, elektronické platby, investice do širokopásmové infrastruktury, univerzální přístup, dostupnost hardwaru a softwaru pro všechny a právní předpisy pro on-line služby doplněné konsistentní spotřebitelskou politikou.

3.2.2   EHSV považuje za zásadní zajistit správní spolupráci mezi členskými státy a zprovoznit služby elektronické správy, což by mohlo usnadnit všeobecné využívání systému IMI.

3.2.3   EHSV zdůrazňuje, že je třeba brát mimořádný zřetel na výhody, které může přinést všeobecné šíření elektronických faktur, ale je přesvědčen, že by jejich využívání mělo být volitelné na stejné úrovni s papírovou verzí – mělo by se zabránit dalšímu zatěžování MSP.

3.3   Sítě

3.3.1   EHSV věnuje zvláštní pozornost sítím (doprava, energetika, komunikace), které hrají zásadní roli v propojování Evropy. Pokud jde o železnice, EHSV podporuje myšlenku vytvoření jednotného železničního prostoru, který by byl schopen konkurovat ostatním druhům dopravy. Doporučuje analyzovat možnost vytvoření vyrovnávacího fondu po vzoru fondu, který se již používá v různých odvětvích síťových systémů. Naprostou prioritou by mělo být všeobecné zavedení evropského systému řízení železničního provozu společně s evropským systémem pro kontrolu vlaků.

3.3.2   Pokud jde o leteckou dopravu, je vytvoření jednotného evropského nebe zásadní pro zajištění konkurenceschopnosti leteckého průmyslu EU na globálním trhu. Je potřeba řešit vývoj programu SESAR: a) zajistit synchronizované nasazení modernizovaných prvků palubní a pozemní infrastruktury, b) zajistit včasné a dostatečné finanční zdroje pro nasazení programu SESAR, c) vytvořit řádnou správu pro nasazení programu SESAR. Měl by být otevřen také pro MSP.

3.3.3   Výbor žádá urychlený přezkum nařízení (ES) č. 261/2004 (5), a to kvůli modernizaci práv cestujících v souvislosti s nadměrným příjmem rezervací, zpožděním a také pobytovými balíčky.

3.3.4   Evropská přístavní politika by se měla zabývat těmito tématy:

a)	zajištění udržitelného rozvoje přístavů a jejich kapacity,

b)	vytvoření jasného a transparentního rámce pro financování přístavních investic,

c)	vyjasnění postupů pro uvolnění trhu přístavních služeb,

d)	vyřešení provozních překážek, které oslabují účinnost přístavů,

e)	zabezpečení příznivých a bezpečných podmínek pro výkon práce a nastolení konstruktivních pracovních vztahů v přístavech,

f)	podpora celkové konkurenceschopnosti a pozitivního vnímání přístavů.

3.3.5   Evropská přístavní politika nezahrnuje nutně vytvoření nové legislativy. Zvláště právně nevynutitelné předpisy (tzv. soft law) mohou být dobrou alternativou legislativy na jedné straně a individuální přístup ke každému případu na straně druhé.

3.3.6   Pokud jde o energetické sítě, EHSV schvaluje nedávné iniciativy Evropské komise, jejichž účelem je usilovat o propojování a dokončení vnitřního trhu s energií.

3.3.7   EHSV podporuje princip vytvoření evropského energetického společenství (EES) a schvaluje související přechodné etapy, zejména evropské regionální energetické sítě, fond na rozvoj obnovitelné energie a evropské seskupení pro nákup zemního plynu.

3.3.8   Výbor je toho názoru, že nastal čas na kritické posouzení liberalizace trhu s energií, jelikož výsledky nepřinesly občanům a podnikům očekávané nižší ceny.

3.4   Přístup k financím

3.4.1   V mnoha členských státech může být kvůli finanční krizi přístup k úvěrům pro podniky, zejména MSP, obtížný, což má negativní důsledky na jejich obchodní činnost. Aby se mohly soukromý sektor a zejména MSP a sociální podniky rozrůstat a vytvářet pracovní místa, je přístup k financování zcela zásadní. Banky jsou však podnikům, zejména inovujícím a začínajícím podnikům, které vykazují jak nejvyšší rizika, tak největší potenciál růstu, stále méně ochotny půjčovat.

3.4.2   Z tohoto důvodu vyzývá EHSV Komisi, aby podporovala malé a střední podniky v přímém přístupu k dluhovým kapitálovým trhům, rozvíjela programy dluhopisů zaměřených na malé a střední podniky a zkoumala způsoby, jak zlepšit mezaninové financování, a zabývala se novými mezaninovými produkty, jako je například záruka za mezaninové půjčky. V tomto ohledu by měla Komise poskytnout všem zúčastněným stranám pokyny k osvědčeným postupům při spojování a posilování finančních nástrojů z různých zdrojů.

3.4.3   EHSV doporučuje, aby se při jednáních s členskými státy o budoucnosti strukturálních fondů zohlednila potřeba vytvoření finančních nástrojů, které budou podporovat záruky za úvěry MSP.

3.5   Zdanění

3.5.1   Výbor vyzývá ke krokům, které by řešily odlišné daňové předpisy a administrativní komplikace, které jsou pro MSP jednou z největších překážek, neboť jim zabraňují v expanzi v rámci jednotného trhu.

3.5.2   I bez daňové harmonizace lze mnoho překážek v této oblasti odstranit, mimo jiné např. dvojí zdanění, které je vážnou překážkou přeshraničních aktivit s negativními hospodářskými dopady na investice a zaměstnanost. Současné komplikované systémy pro náhrady DPH v přeshraničním obchodě a službách mohou vést k daňovým únikům a podvodům, s nimiž se musí bojovat efektivněji. Přiznání k DPH standardizované na úrovni EU by přispělo ke zjednodušení správních postupů.

3.5.3   Výbor je toho názoru, že zdanění ve členských státech by nemělo vést k vytváření daňových rájů s negativními dopady na hospodářství a veřejné rozpočty.

3.5.4   Je třeba zaměřit pozornost na režim DPH u finančních služeb, a zejména pokud by se zavádělo nové zdanění finančního sektoru vycházející z peněžních toků či podobných faktorů, měla by Komise rozhodně zhodnotit výhody zasazení této daně do rámce DPH.

3.5.5   EHSV rovněž vyzývá k zavedení obecných pravidel vyplácení DPH pouze v případech, kdy zákazník již uhradil fakturu. Tento systém, který se v některých členských státech již uplatňuje u malých podniků a je známý jako hotovostní účetnictví, zabraňuje účtování DPH na prodej zboží, ať již zákazník zaplatil, či nikoli. Za nynějšího hospodářského poklesu by to mohlo zabránit platební neschopnosti zejména MSP.

3.6   Podnikatelské prostředí

3.6.1   EHSV zdůrazňuje nutnost věnovat zvláštní pozornost otázkám, které unijní předpisy a podpůrné programy řeší nedostatečně, jako je např. problematika osob samostatně výdělečně činných.

3.6.2   Výbor vyzdvihuje potřebu dalšího snížení zbytečné administrativní zátěže a očekává, že Komise navrhne cíle na období po roce 2012, kdy by již administrativní zátěž měla být o 25 % nižší. Výbor konstatuje, že snížení zbytečné zátěže (ať již pro podniky, spotřebitele či veřejné orgány) je vždy žádoucí, ale že je třeba provést důkladné posouzení, aby se zajistilo, že původní účel právního předpisu nebude zmařen.

3.7   Sociální podnikání

3.7.1   K přezkumu Iniciativy pro sociální podnikání dojde v roce 2014. V úzké spolupráci se skupinou odborníků pro sociální podnikání provede Komise bilanci přínosů a stanoví další postup. EHSV doporučuje, aby se náležitě zohlednily jeho připomínky, které uvedl v nedávno přijatých stanoviscích týkajících se sociálního podnikání (6).

3.7.2   Výbor zdůrazňuje nutnost prohloubit znalosti o úloze a rozšíření sociálních podniků, aby bylo možné zhodnotit jejich vlastní dopad na společnost. Bude proto potřeba vytvořit metodiku pro měření tohoto dopadu. Toto měření bude také nutné k realizaci evropského fondu sociálního podnikání.

3.7.3   Výbor je toho názoru, že návrh Evropské nadace a všech dalších evropských forem společností je nutno posuzovat na pozadí konzultací o modernizaci evropského podnikového práva.

3.8   Spotřebitelé

3.8.1   Výbor doufá, že legislativní návrh na kolektivní odškodnění bude brzy podán. Tento návrh musí vyústit v mechanismus kolektivního odškodnění, který bude uplatňován na vnitrostátní úrovni i přes hranice a bude dostupný všem spotřebitelům na jednotném trhu. Měl by být k dispozici všem, jejichž práva na jednotném trhu jsou porušována. Práva spotřebitelů porušují nejenom dodavatelé zboží a poskytovatelé služeb, ale jsou poškozována i nespravedlivými smluvními podmínkami a nekalými obchodními praktikami. K systémům kolektivního odškodnění by měli mít přístup také pracovníci, jejichž práva jsou porušována, a obecně občané, kteří trpí diskriminací. Podobnou ochranu vůči nekalým obchodním praktikám by mohly potřebovat i MSP.

V dalších přípravách by se měly vzít v potaz názory všech zúčastněných stran.

3.8.2   EHSV žádá regulační opatření pro dosažení integrovaného jednotného trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu.

3.8.3   Pokud jde o pravidla pro bezpečnost produktů, Výbor požaduje uplatňování dvou základních zásad:

—	filozofie životního cyklu. To znamená uplatňování požadavků na bezpečnost výrobků pro všechny uživatele a dotčené pracovníky. Odkaz na životní cyklus platí pro všechny fáze životnosti výrobku, od dodávky základní suroviny až po likvidaci výrobku;

—	přístupu „od kolébky k hrobu“, který znamená, že klíčovým aspektem výroby by měla být udržitelnost výrobku.

3.9   Mobilita občanů

3.9.1   Výbor opakuje nutnost dosažení větší mobility občanů modernizací systému uznávání odborných kvalifikací. Podpora mobility pracovníků mezi různými pracovními místy a různými územími by mohla pomoci zlepšit fungování evropských trhů práce a poskytování přeshraničních služeb. Diskuze o uznávání (odborných kvalifikací) není na rovni 27 členských států vždy smysluplná. Je nutné klást větší důraz na reálné potřeby (v přeshraničních situacích a mezi sousedními zeměmi) na základě analýzy vzorců mobility. EU by měla podněcovat regionální spolupráci v této oblasti a podporovat společné přeshraniční odborné vzdělávání.

3.9.2   Pokud jde o převoditelnost důchodových práv, zaměřuje se bílá kniha (7) příliš na zlepšování jednotlivých důchodů ve třetím pilíři. Je nutné zlepšit systémy prvního a druhého pilíře, aby bylo možné zaručit strukturální užitek rovněž lidem, kteří se stěhují po celé Evropě.

3.9.3   Výbor je rovněž znepokojen nedávným rozhodnutím Rady vrátit Schengenskou dohodu zpět na úroveň členských států a tím umožnit vznik nových překážek volnému pohybu občanů v rámci Unie a znovu zavést hraniční kontroly na místech, kde byly zrušeny. Jedná se o hrubé porušení základních zásad Smlouvy, které dále znesnadňuje dokončení vnitřního trhu.

3.10   Sociální soudržnost

3.10.1   Výbor je toho názoru, že je nutné vyjasnit pravidla prosazování a odkaz na čl. 3 odst. 3 Lisabonské smlouvy, v němž se hovoří o tom, že vnitřní trh není cílem sám o sobě, ale prostředkem k dosažení sociálního pokroku a udržitelné společnosti pro evropské občany.

3.11   Veřejné zakázky

3.11.1   Zadávání veřejných zakázek musí upravovat pravidla, která se neřídí jen nejlepší cenou; na stejné úrovni se musí posuzovat i další kritéria související se sociálními přínosy a dopadem na udržitelnost.

3.11.2   Mělo by se zvážit, v jakém rozsahu by mohly zůstat trhy EU s veřejnými zakázkami udržitelně otevřené, když třetí země nebudou zachovávat rovné podmínky. V této souvislosti musí všichni aktéři, tedy členské státy i třetí země, dodržovat ratifikované úmluvy MOP a respektovat lidská práva. EU by tuto politiku měla aktivně propagovat na globální úrovni.

3.11.3   Většího pokroku by se mohlo dosáhnout elektronickým zadáváním zakázek, které by zrychlilo správní postupy.

3.12   Práva duševního vlastnictví

3.12.1   Pro spotřebitele je stávající právní rámec práv duševního vlastnictví matoucí, o to horší je situace na celoevropské úrovni. Právní rámec musí být vyjasněn a právní sankce a výkon práv musí být přiměřené. S jednotlivými spotřebiteli, kteří by práva duševního vlastnictví mohli porušovat neúmyslně nebo v malé míře ke své osobní potřebě, by se mělo zacházet jinak než s trestnou činností ve velkém komerčním měřítku.

3.12.2   Je zapotřebí důslednější celoevropský přístup k udělování licencí a vybírání poplatků.

---

(1)  Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 47.

(2)  Úř. věst. C 24, 28.1.2012, s. 99.

(3)  SOLVIT, Enterprise Europe Network, evropská spotřebitelská centra, Eurocentra atd.

(4)  Jak ukázal jeden z videoklipů v rámci soutěže „Vyprávějte nám svůj příběh“, kterou pořádalo GŘ MARKT. Slyšení Střediska pro sledování jednotného trhu, které proběhlo 1. června 2012 v Tallinu, se v krátkosti zabývalo řešením otázek vznesených občany v těchto videoklipech.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91.

(6)  Viz stanoviska: Úř. věst. C 24, 28.1.2012, s. 1, Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 44 a Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 55.

(7)  Bílá kniha „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“, COM(2012) 55 final.

---