8.5.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 131/87

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2010 nazvané „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti“ (KOM(2010)0682),

—

s ohledem na svůj postoj ze dne 8. září 2010 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států: část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020 (1),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o atypických smlouvách, zabezpečených profesních drahách a nových formách sociálního dialogu (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství (5),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 6. prosince 2010 nazvané „Politiky zaměstnanosti v zájmu konkurenceschopné, nízkouhlíkové a zelené ekonomiky účinně využívající zdroje“,

—

s ohledem na studii Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP) „Dovednosti pro zelená pracovní místa“, 2010,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o podpoře mobility pracovníků v Evropské unii (6),

—

s ohledem na komuniké z Brugg o posílené evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy pro období 2011–2020, které bylo přijato dne 7. prosince 2010 (7),

—

s ohledem na střednědobou předpověď do roku 2020: Nabídka a poptávka po kvalifikacích v Evropě, Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání, 2010 (8),

—

s ohledem na studii střediska CEDEFOP z května 2009 nazvanou „Dovednosti pro budoucnost Evropy: předvídání potřeb profesních dovedností“,

—

s ohledem na rámcovou dohodu ze dne 25. března 2010 o inkluzivních trzích práce, kterou podepsaly EKOS (Evropská konfederace odborových svazů), BUSINESSEUROPE, UEAPME (Evropská asociace řemesel a MSP) a CEEP (Evropské středisko podniků s veřejnou účastí),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. ledna 2011 nazvané „Roční analýza růstu: postup v rámci ucelené reakce Evropské unie na krizi“ (KOM(2011)0011) a návrh zprávy o zaměstnanosti, který byl k tomu sdělení připojen,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. února 2011 nazvané „Přezkum iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu“ (KOM(2011)0078),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2010 nazvané „Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti“ (KOM(2010)0642),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Pokroky v plnění cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“ (SEK(2011)0526),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a její vstup v platnost v Unii dne 21. ledna 2011 v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím (9),

—

s ohledem na zprávu Evropské asociace poskytovatelů služeb osobám se zdravotním postižením (EASPD), ve které se uvádí, že při narůstající nezaměstnanosti v Evropě je pro lidi s postižením stále obtížnější najít a udržet si práci, a s ohledem na to, že v řadě zemí je míra nezaměstnanosti u osob se zdravotním postižením vyšší než u běžné populace,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (KOM(2010)0491),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 7. března 2011 o Evropském paktu pro rovnost žen a mužů na období let 2011–2020,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2008 o doporučení Komise o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (KOM(2008)0639) a na své usnesení o tomto tématu ze dne 6. května 2009 (10),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0320/2011),

A.

vzhledem k tomu, že v důsledku globální hospodářské krize se podle posledních údajů EUROSTATU zvýšila míra nezaměstnanosti v Evropské unii na současných 9,5 %, což představuje celkem 22,828 milionů lidí, z nichž 19,4 % tvoří dlouhodobě nezaměstnaní; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mládeže se drží na 20,4 %, přičemž v některých členských státech dosahuje až 40 %;

B.

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky, které jsou hybnou silou hospodářského růstu, vytváření pracovních míst a plnění cílů strategie 2020, zrušily v důsledku hospodářské krize více než 3,5 milionu pracovních míst;

C.

vzhledem k tomu, že v důsledku hospodářské krize v roce 2008 ztratily primární a výrobní sektory více pracovních míst, než se očekávalo, a předpokládá se, že do roku 2020 ztratí dalších cca 2,5 milionu pracovních míst;

D.

vzhledem k tomu, že hospodářská recese v roce 2008 postihla jak poptávku po kvalifikacích, tak jejich nabídku v oblasti zaměstnanosti, čímž dramaticky narostla nejistota ohledně pracovního uplatnění a zvýšila se potřeba větší informovanosti lidí o možnostech najít zaměstnání na trhu práce;

E.

vzhledem k tomu, že úsporná opatření, která se nyní zavádějí v řadě členských států, se časově shodují s velmi významným nárůstem nezaměstnanosti, jehož jsou částečnou příčinou;

F.

vzhledem k tomu, že politici musí chránit občany před rizikem nezaměstnanosti tím, že zajistí, aby pracovníci měli vhodné dovednosti, díky nimž bude jejich zaměstnatelnost co nejvyšší;

G.

vzhledem k tomu, že jednotlivci jsou v důsledku pokroku v nových technologiích a změn ve struktuře evropských hospodářství nuceni v průběhu svého profesního života aktualizovat a zlepšovat své dovednosti;

H.

vzhledem k tomu, že podpora sociálního, ekologického a konkurenceschopného hospodářství účinně využívajícího zdroje je jedním z cílů strategie Evropa 2020;

I.

vzhledem k tomu, že se stále očekává, že v sektoru služeb, například v prodejních, bezpečnostních, úklidových, stravovacích, pečovatelských a osobních službách, dojde do roku 2020 k velkému nárůstu počtu pracovních míst a tento sektor by mohl být nejrychleji se rozvíjející oblastí;

J.

vzhledem k tomu, že zemědělsko-potravinářský sektor opětovně nabývá celosvětového významu a potřebuje jiné a vyšší stupně kvalifikace, ale pracovní místa s nízkou kvalifikací významně snižuje;

K.

vzhledem k tomu, že dosahování udržitelného růstu a přechod na nízkouhlíkové hospodářství, ochrana životního prostředí a rozvoj nových zelených technologií budou vyžadovat, aby byly dostupné odpovídající kvalifikace;

L.

vzhledem k tomu, že technologické změny a nové formy organizace práce v odvětvích přirozeně ovlivňují strukturu zaměstnanosti z hlediska potřebných dovedností v jednotlivých profesích a požadované úrovně kvalifikace;

M.

vzhledem k tomu, že ekonomiky stále ve větší míře požadují na pracovišti tvůrčí, interaktivní a komunikační schopnosti a schopnost řešit problémy, přičemž pracovníci s nízkou kvalifikací nebo pracovníci vykonávající rutinní činnosti jsou nejvíce ohroženi ztrátou zaměstnání;

N.

vzhledem k tomu, že kromě pracovníků z jiných zranitelných skupin jsou nejvíce ohroženi ztrátou zaměstnání, nejistými podmínkami a chudobou pracovníci s nízkou úrovní vzdělání a dovedností, pokud jim není poskytnuta možnost odpovídající odborné přípravy a rekvalifikace, které jim umožní držet krok s požadavky trhu práce;

O.

vzhledem k tomu, že dlouhodobá efektivita odborné přípravy a vysokoškolského vzdělávání závisí na různých aspektech, například na dostupnosti kvalitního vzdělání a odborné přípravy, rovných příležitostech a bezbariérovém přístupu pro všechny, dostupnosti pečovatelských služeb, udržitelných veřejných investicích, stavu a efektivní správě veřejných financí, a také na lepší návaznosti individuálních potřeb a potřeb trhu práce;

P.

vzhledem k tomu, že EU usiluje o zlepšení úrovně vzdělání, snížení míry předčasného ukončování školní docházky do roku 2020 pod 10 % a zvýšení podílu absolventů terciárního nebo ekvivalentního vzdělávání na nejméně 40 %;

Q.

vzhledem k tomu, že se očekává nárůst počtu pracovních míst s požadavkem vyšší technické a vědecké kvalifikace a v roce 2020 bude asi polovina všech pracovních míst určena pro pracovníky se střední úrovní kvalifikace, zatímco 35 % pracovních míst bude vyžadovat vysokou kvalifikaci ve srovnání s 29 % v současné době, a vzhledem k tomu, že pro udržitelnou ekonomiku budou zapotřebí další kvalifikace ve všech profesích a ve všech segmentech dovedností;

R.

vzhledem k tomu, že migrace v rámci EU, ale i do a z EU, a demografické změny v mnoha ohledech ovlivní budoucí velikost a složení pracující populace v členských státech a bude mít významný dopad na poptávku po dovednostech a jejich nabídku, zejména v těch členských státech, v nichž počet obyvatel rychle klesá nebo v nichž dochází k velkému „odlivu mozků“;

S.

vzhledem k tomu, že schopnosti a dovednosti migrujících pracovníků nejsou často ani řádně uznávány ani nejlépe využívány, a vzhledem k tomu, že migrující pracovníci se často setkávají s problémy, pokud jde o přístup na trh práce, ke vzdělání a odborné přípravě, a to i v důsledku neznalosti svých pracovních a sociálních práv a nedostatečného zapojení do sdružení zaměstnanců; vzhledem k tomu, že integrační politiky, které podporují přístup ke vzdělání, odborné přípravě a zaměstnání pro přistěhovalce, mohou proto významně přispět k naplňování budoucích potřeb trhu práce;

T.

vzhledem k tomu, že mikroúvěry sice jsou důležitým nástrojem pro podnikání žen a pro vytváření rodinných podniků, ženy jsou však v podnicích v Evropské unii nadále nedostatečně zastoupeny – představují v průměru 30 % všech podnikatelů;

U.

vzhledem k tomu, že více než 60 % absolventů vysokých škol tvoří ženy, že příliš málo žen a dívek volí vědeckou dráhu, což vede k výrazné odvětvové segregaci podle pohlaví, a vzhledem k tomu, že rozdíl mezi počtem žen a mužů zaměstnaných v oboru informačních technologií se postupem času nejen nezmenšuje, ale vzrůstá;

V.

vzhledem k tomu, že ženy jsou na trhu práce v nevýhodném postavení a že jsou nepoměrně zastoupeny v práci na částečný úvazek a v nových, často nejistých formách pracovních dohod, přičemž se setkávají s překážkami, které o'mezují jejich přístup k plným sociálním právům, sociální ochraně a dávkám;

W.

vhledem k tomu, že udržitelný hospodářský růst má potenciál zvyšovat počet důstojných pracovních míst a přispívat k oživení hospodářství v celé EU;

X.

vzhledem k tomu, že EU stále investuje méně než její světoví hospodářští partneři a konkurenti do výzkumu, inovací a vzdělání, které jsou základními kameny pro růst a zlepšování životní úrovně; vzhledem k tomu, že největší investice jsou potřebné v oblasti ekonomického know-how, v technickém vzdělávání a ve zkvalitnění odborného vzdělávání;

Y.

vzhledem k tomu, že cílené a přizpůsobené zvyšování kvalifikace je zásadním způsobem, jak pomoci pracovníkům získat nové dovednosti, které jim umožní těžit z přechodu k udržitelnějšímu hospodářství; vzhledem k tomu, že existují přesvědčivé ekonomické argumenty pro zvyšování kvalifikace, integraci trhu práce a sociální začlenění; vzhledem k tomu, že omezení investic do zvyšování kvalifikace bude mít dlouhodobý nepříznivý vliv;

1.

připomíná, že v rámci strategie Evropa 2020 se členské státy dohodly, že se do roku 2020 pokusí dosáhnout 75 % zaměstnanosti mužů a žen ve věku od 20 do 64 let, což je cíl nerozlučně spjatý s hospodářským růstem a udržitelností systémů sociálního zabezpečení a veřejných financí v Evropě; připomíná, že míra zaměstnanosti žen činí v současné době 58,2 %; zdůrazňuje, že radikální snížení míry nezaměstnanosti mladých lidí, vyšší účast žen na trhu práce a účinné uskutečňování priority začleňování z této strategie patří mezi důležité předpoklady dosažení cíle v oblasti zaměstnanosti; zdůrazňuje, že většina národních programů reforem zaostává za splněním cíle zaměstnanosti i cíle snížení chudoby; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby více usilovaly o úspěšné dosažení cílů strategie Evropa 2020;

2.

připomíná, že mezi pět hlavních cílů Unie patří podpora zaměstnanosti, zlepšení podmínek pro inovace, výzkum a vývoj, splnění cílů v oblasti změny klimatu a energetiky, zlepšení úrovně vzdělání a podpora sociálního začlenění;

3.

připomíná, že existují závažné překážky výrazného zvýšení zaměstnanosti v EU, boje proti strukturální nezaměstnanosti a vytváření nových pracovních míst, a tím i zvyšování produktivity a podporování větší konkurenceschopnosti; domnívá se, že mezi problémy, které je kromě zajištění lepšího fungování trhů práce třeba řešit přednostně, patří dovednosti mnohých pracovníků, které dnes neodpovídají poptávce nebo nejsou na dostatečné úrovni, nízká úroveň vzdělání v některých evropských zemích v porovnání úrovní mezinárodní; domnívá se, že integrovaný přístup k rozvoji potřebných dovedností bude nezbytný pro co nejlepší využití potenciálu nového udržitelného hospodářství, a vyzývá Komisi, aby ve svém plánovaném sdělení o pracovních místech v novém udržitelném hospodářství navázala na požadavky Parlamentu v této oblasti;

4.

poukazuje na to, že míra zaměstnanosti a ekonomická výkonnost se vzájemně posilují při vytváření zvlášť vysoké míry růstu a kvalitní zaměstnanosti; důrazně však doporučuje, aby se členské státy řídily integrovanými hlavními směry strategie Evropa 2020 v oblasti politiky zaměstnanosti a hlavními směry hospodářských politik a aby zároveň zajistily, že zavedené politiky budou reagovat na vnitrostátní, regionální a místní situaci a konkrétní podmínky v jednotlivých členských státech;

5.

zdůrazňuje, že za klíčové prvky sociální politiky, jako jsou daně, programy sociálního zabezpečení, některé pracovněprávní předpisy, zdravotní péče a vzdělávání, jsou stále zodpovědné členské státy; považuje za důležité, aby sociální politiky reagovaly na vnitrostátní, regionální i místní okolnosti, a především na konkrétní podmínky v jednotlivých členských státech;

6.

vyzývá k lepší koordinaci hospodářských politik mezi členskými státy, s přihlédnutím k regionálním rozdílům v rámci Evropy v míře zaměstnanosti a nezaměstnanosti, s cílem posílit udržitelný růst a tvorbu pracovních míst a podpořit účinnou hospodářskou soutěž; naléhá na členské státy, aby dodržovaly pravidla rozpočtové kázně, a snižovaly tak riziko nadměrného deficitu, a vyzývá k provádění účinného rozpočtového dohledu při současném zajištění možnosti veřejných investic v souladu s cíli EU v oblasti růstu a zaměstnanosti; zdůrazňuje však význam hodnocení sociálních dopadů, jak stanoví Smlouva, a vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily sociální náklady na škrty ve výdajích, zejména na vzdělávání a aktivní politiky na trhu práce, které by mohly ohrozit pokrok v řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků v Evropě a udržení ekonomické výkonnosti;

7.

podporuje stěžejní iniciativu Komise v rámci strategie Evropa 2020, jejímž účelem je podpořit konkurenceschopnost a zaměstnanost a provést změnu směrem k udržitelnému, inteligentnějšímu a inkluzivnějšímu hospodářství; zdůrazňuje význam regionálního rozměru provádění agendy; vyzývá Komisi, aby v rámci stěžejní iniciativy přijala prioritní opatření v oblasti zaměstnanosti a dovednosti s patřičným důrazem na podporu nabídky práce a poptávky po ní v kontextu znalostní, udržitelné a inkluzivní ekonomiky;

8.

domnívá se, že by se na Agendu pro nové dovednosti a pracovní místa mělo nahlížet ve spojitosti s rámcovým programem EU pro výzkum a že součinnosti mezi nimi by mohly vytvářet růst a zaměstnanost;

9.

zdůrazňuje, že poslední vývoj v hospodářské oblasti a v oblasti trhu práce ve spojení s budoucími výzvami, jako jsou demografické změny a přechod k udržitelnému hospodářství, vyžadují lepší zaměstnanost, vzdělávání a strategie organizace práce s cílem zlepšit konkurenceschopnost EU, pracovní a životní podmínky a vytvářet nová pracovní místa, a podporovat proto „inteligentní růst“ spojením plné zaměstnanosti a sociální péče a také udržitelné výroby a životního stylu; zdůrazňuje v této souvislosti význam všeobecného přístupu k celoživotnímu vzdělávání, kvalifikaci a dovednostem pro všechny věkové skupiny; zdůrazňuje ekonomické argumenty pro zvyšování kvalifikace, integraci na trhu práce a sociální začlenění, účinný boj proti diskriminaci a lepší využívání potenciálu všech pracovníků; připomíná, že skloubení rodinného a pracovního života, vzdělání a zlepšování lidského kapitálu mají také neekonomický přínos pro jednotlivce;

10.

zdůrazňuje, že vnitrostátní opatření v oblasti flexikurity je třeba přezkoumat z hlediska nových sociálně ekonomických podmínek, zachovat je, je-li to vhodné, posílit a přizpůsobit konkrétním potřebám každého členského státu s cílem zajistit flexibilní, inkluzívní a aktivní trh práce, efektivní odbornou přípravu dostupnou pro všechny a odpovídající systémy sociálního zabezpečení; vyzývá členské státy, aby doprovázely své reformy trhu práce posilováním sociální ochrany před chudobou a nezaměstnaností a zlepšováním kvality veřejných služeb zaměstnanosti; zdůrazňuje, že flexikurita by neměla být vnímána jako univerzální řešení;

11.

zdůrazňuje význam informálního a dovednostního učení prostřednictvím posilování mezigenerační spolupráce, kdy mladí lidé mohou získat nové dovednosti tím, že je vyučují zkušení starší pracovníci;

12.

vyjadřuje politování nad tím, že pro mnoho pracovníků představuje sladění pracovního a rodinného života stále složitý úkol; vyzývá členské státy, aby všem rodičům, zejména ženám, rodičům v neúplných rodinách, znevýhodněným nebo zdravotně postiženým osobám, poskytly příležitost začlenit se, a to nejen do pracovního života, ale také do procesu celoživotního vzdělávání; zdůrazňuje jako podmínku, že organizace práce a možnosti vzdělávání by měly být slučitelné s rodičovskými povinnostmi, že systémy péče o děti by měly být efektivnější a dostupnější a že by rodičům měla být poskytována náležitá podpora; dále vyzývá členské státy, aby přijaly politiky a programy na podporu rodinných pečovatelů;

13.

považuje za vhodné podporovat prostředí umožňující práci z domova všude, kde taková opatření mohou posílit odpovídající rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem;

14.

vítá založení Evropské agentury pro sledování zaměstnanosti a iniciativy Komise týkající se vytvoření „přehledu dovedností EU“ a reformy sítě Evropských služeb zaměstnanosti EURES s cílem zlepšit transparentnost a přístup pro uchazeče o zaměstnání a podpořit pracovní mobilitu v EU; zdůrazňuje klíčovou úlohu sítě EURES v seznamování mobilních pracovníků a uchazečů o zaměstnání s jejich právy, což napomáhá vytváření skutečného vnitřního trhu, a vítá spuštění pilotního projektu „Vaše první práce v rámci sítě EURES“, jehož cílovou skupinou jsou uchazeči o zaměstnání z řad mládeže v EU-27; dále zdůrazňuje úlohu EURES v přeshraničních regionech a domnívá se, že jejím přeshraničním partnerstvím musí být poskytnuty potřebné zdroje, aby mohly řešit problémy evropského trhu práce;

15.

zdůrazňuje význam zvyšování účasti v celoživotním vzdělávání, zejména odborném vzdělávání a přípravě, s cílem zajistit zaměstnatelnost, zvyšování kvalifikace pracovní síly a posilování konkurenceschopnosti; poukazuje na to, že by se měl také zvýšit podíl lidí v dalším vzdělávání by se měl dlouhodobě výrazně zvýšit, aby si lidé s vyšší kvalifikací mohli najít a vykonávat vhodné zaměstnání i ve vyšším věku; v této souvislosti se domnívá, že pobídky by se měly poskytovat zaměstnancům i zaměstnavatelům, přičemž pozornost by měla být zaměřena především na malé a střední podniky; domnívá se také, že je nezbytné zavést komplexnější strategie celoživotního vzdělávání a že systémy odborného vzdělávání a přípravy musejí být připraveny na rychle se měnící potřeby trhu práce, technologický vývoj a nové přístupy k organizaci práce;

16.

lituje skutečnosti, že členské státy v době krize snížily své rozpočty na vzdělávání a odbornou přípravu, a naléhá na Komisi a členské státy, aby do systémů vzdělávání a odborné přípravy více investovaly;

17.

žádá, aby byla lépe sledována budoucí poptávka po dovednostech v Evropě v každém z profesních odvětví a podle úrovně kvalifikací a aby byly uvedené poznatky okamžitě zaváděny do politik členských států v oblasti vzdělávání a celoživotního vzdělávání a do dalších souvisejících politik; zdůrazňuje, že je důležité zvýšit přitažlivost pracovních míst a profesních příležitostí pro mladé pracovníky a že především mladé lidi je třeba průběžně informovat o trendech na trhu práce, aby se tak mohli soustředit na rozvíjení dovedností, které jsou skutečně zapotřebí; domnívá se, že sdílení poznatků, které spojí podniky, sociální partnery a vzdělávací instituce, by bylo užitečným nástrojem při vyrovnávání nedostatků v oblasti inovací a dovedností přispívajícím významně k podporování zájmů hospodářství a společnosti jako celku, především s ohledem na stěžejní výzvu, kterou je dosažení plné zaměstnanosti, vymýcení chudoby, sociální začlenění a udržitelný hospodářský růst v globální ekonomice;

18.

zdůrazňuje, že je důležité včas identifikovat dovednosti, které budou zapotřebí, přičemž navrhuje horizont minimálně 10 let, a vyzývá členské státy a v oprávněných případech regiony, aby vytvořily střediska pro sledování zaměstnanosti, jež by se soustředila na budoucí potřeby; zdůrazňuje dále, že je důležité rozvíjet spolehlivější systémy pro předvídání dovedností, které budou v budoucnosti v EU a členských státech zapotřebí a které budou chybět, a také že je důležité pokračovat v investicích do zdokonalování dovedností a lepšího sladění kvalifikací s pracovními místy; znovu poukazuje na potřebu zajistit přístup veřejnosti k informacím kvalitativního charakteru a požaduje v této souvislosti výměnu zkušeností a osvědčených postupů; zdůrazňuje, že pokud se tohoto cíle má dosáhnout, je třeba navázat intenzivnější a účinnější spolupráci mezi poskytovateli vzdělání a odborné přípravy, včetně univerzit a výzkumných středisek, na jedné straně a veřejnými službami zaměstnanosti, sociálními partnery, podniky a zaměstnavateli na straně druhé;

19.

zdůrazňuje potřebu zviditelnit profese a pracovní místa, ve kterých panuje nedostatek pracovních sil na trhu práce, a zvýšit jejich atraktivitu;

20.

vyzývá Komisi, aby více zviditelnila program Leonardo da Vinci a zvýšila jeho finanční podporu, neboť se jedná o program, který umožňuje lidem získávat nové dovednosti, znalosti a kvalifikace a který všeobecně zvyšuje atraktivitu přípravy na povolání; dále zdůrazňuje, že profesní příprava na pracovišti je zvláště důležitá, a vyzývá k podpoře vnitrostátních systémů na podporu těchto možností kariérního rozvoje;

21.

konstatuje, že dílčí program Erasmus dosahuje téměř 100 % míry plnění; připomíná, že program Erasmus prokazatelně výrazným způsobem usnadňuje studium v zahraničí a umožňuje studentům získat širší spektrum dovedností, a v důsledku tak výrazně zvyšuje následné šance studentů, kteří se programu Erasmus zúčastnili, na získání zaměstnání, a tím významně přispívá ke konkurenceschopnosti Evropy;

22.

zdůrazňuje význam vysoce kvalitních státních vzdělávacích systémů umožňujících všem svobodný a rovný přístup;

23.

domnívá se, že je nezbytné vytvořit prostředí pro úzkou spolupráci mezi výzkumnými institucemi a průmyslem a povzbudit a podpořit investování průmyslových společností do výzkumu a vývoje; připomíná, že vysokoškolská zařízení a zařízení pro odbornou přípravu hrají klíčovou úlohu v regionálních ekonomikách členských států a že jsou tato zařízení jedinečným místem, kde se spojují inovace, vzdělávání a výzkum, a že mohou vést k vytváření pracovních míst, rozvoji podnikatelských a jiných dovedností a ke zvýšení počtu pracovních příležitostí; uznává úlohu, kterou v tomto kontextu sehrává iniciativa na podporu dialogu mezi vysokými školami a podniky; vyzývá místní a regionální orgány, aby napomáhaly uplatňování Evropského systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) a ve všech hospodářských odvětvích podněcovaly snahu o získání registrace v rámci tohoto systému;

24.

vyzývá Komisi, aby v rámci Agendy pro nové dovednosti a pracovní místa dále podporovala zřizování evropských odvětvových rad pro zaměstnanost a dovednosti, které by měly být zachovány jako prostor pro shromažďování a výměnu informací z členských států a regionů s cílem přispět ke koordinaci úsilí vyvíjeného všemi dotčenými stranami a jako nástroj na podporu aktivit v oblasti sociálního dialogu;

25.

považuje za velice důležité, aby se výrazně zvýšily investice do vzdělávání, výzkumu a inovací, a v souvislosti s tím je toho názoru, že při posuzování střednědobých rozpočtových cílů členských států je třeba věnovat zvláštní pozornost veřejným výdajům na vzdělávání, výzkum a inovace, mají-li být členské státy motivovány k tomu, aby se ubíraly uvedeným směrem;

26.

poznamenává, že nástroje prováděné na základě sociálního partnerství, jako jsou průzkumy týkající se profilů pracovních pozic a profesí požadovaných v různých odvětvích, musí mít proto odpovídající podporu;

27.

žádá výbory evropského sociálního dialogu, aby přispěly k lepšímu sladění stávající odborné přípravy se současnou a budoucí poptávkou, a to prostřednictvím plánů činnosti, které stanoví jasné cíle a ukazatele pro sledování pokroku;

28.

zdůrazňuje, že je nutné zapojit zaměstnavatele do řízení vzdělávacích institucí a do vývoje vzdělávacích kurzů, metod výuky, učňovského vzdělávání, posuzování a kvalifikací; zdůrazňuje, že důležité poskytovat pobídky zaměstnavatelům, kteří nabízejí pracovníkům s nízkou kvalifikací či nekvalifikovaným pracovníkům školení, a tím i příležitost získat praktické zkušenosti přímo na pracovišti;

29.

vyjadřuje politování nad tím, že počet osob, které předčasně ukončují školní docházku, je v EU stále příliš vysoký; poukazuje na to, že snížení počtu osob, které předčasně ukončují školní docházku, byť jen o 1 % by mohlo pracovnímu trhu přinést přibližně 500 000 potenciálních pracovníků; vyzývá proto členské státy, aby zaváděly účinnější politiky pro prevenci předčasného ukončování školní docházky a odstranění překážek bránících jednotlivcům ve vzdělávání, dále aby nabízely alternativy vzdělávání a odborné přípravy a možnosti rekvalifikace studentům s poruchami učení či postižením a rozvíjely efektivní vazby mezi počátečním odborným vzděláváním a podnikatelskou sférou; zdůrazňuje, že předškolní vzdělávání je důležité nejen pro rozvíjení budoucích funkčních dovedností osob, ale také pro jejich schopnost učit se, specializovat se a dále se rozvíjet, a žádá, aby byl vypracován ucelený, komplexní a dlouhodobý přístup k předškolnímu vzdělávání a péči, jak je navrženo v příslušném sdělení Komise;

30.

vyjadřuje politování nad skutečností, že řada práceschopných osob se zdravotním postižením není začleněna do trhu práce, a vyzývá členské státy, aby zaváděly politiky, které nabízejí alternativní řešení, co se týče vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnávání osob se zdravotním postižením;

31.

vyzývá členské státy, aby veřejně financované a řádně regulované instituce počátečního vzdělávání zahrnující předškolní a základní a střední školy a odborné a terciární vzdělávání podporovaly prostřednictvím kvalifikovaných a odborně zdatných vyučujících a dalšího personálu, kteří mají dobré platové a pracovní podmínky;

32.

zdůrazňuje význam veřejných vzdělávacích systémů přístupných všem, které jsou v souladu se zásadou podpory rovných příležitostí pro všechny;

33.

vítá návrh Komise podporovat evropská centra excelence v rámci nových akademických specializací přizpůsobených pro potřeby pracovních míst v budoucnosti a zlepšovat mobilitu mladých lidí v této oblasti; zdůrazňuje, že je důležité vytvářet podmínky nezbytné pro růst seskupení inovačních podniků, která mohou působit jako rozhodující podnět pro hospodářský rozvoj v dané lokalitě a zároveň vytvářet nová pracovní místa v regionech; domnívá se, že vzhledem k tomu, jak se tempo hospodářských restrukturalizací zvyšuje, tvoří kvalifikovaná pracovní síla, odbornost ve věcech řízení, inovace, věda, technologie a ekologická pracovní místa nezbytný předpoklad pro udržitelný růst;

34.

vybízí členské státy, aby zahrnuly schopnosti v oblasti IKT, digitální gramotnost, podnikatelské a další klíčové průřezové schopnosti, jako je komunikace v cizích jazycích a schopnosti přispívající k osobnímu rozvoji a naplnění, aktivnímu občanství, tvořivosti, kulturnímu povědomí a mezikulturnímu porozumění, a rovněž klíčové schopnosti týkající se životního prostředí, změny klimatu a udržitelného rozvoje, do všech úrovní vzdělávacích systémů; zdůrazňuje v této souvislosti, že ke zlepšení pracovních příležitostí lidí je podstatné podporovat a oceňovat jak tzv. tvrdé neboli odborné, tak měkké neboli sociální dovednosti; poukazuje na to, že schopnost komunikace v cizích jazycích je užitečná, a podporuje studium jazyků a rozvoj výuky jazyků;

35.

zdůrazňuje potřebnost vzdělávání se zaměřením na inovace; poukazuje na to, že by mělo být podporováno neschematické a abstraktní myšlení, stejně jako technické vzdělání, které naplní budoucí potřeby;

36.

zdůrazňuje, že je nutné vynaložit úsilí na to, aby se u všech dětí již od útlého věku rozvíjely základní počítačové dovednosti, a že by tudíž oblast informačních technologií měla být součástí vzdělávání na základních školách a všichni Evropané by měli mít levný a snadný přístup k internetu;

37.

vzhledem k tomu, že se odhaduje, že v roce 2015 bude na pracovním trhu chybět mezi 384 000 a 700 000 odborníky v oblasti informačních technologií, že ve zdravotnictví dosáhne počet chybějících pracovníků přibližně jednoho milionu a stejně tak v oblasti výzkumu, vyzývá Komisi a členské státy k tomu, aby přijaly opatření k zajištění nezbytného počtu kvalifikovaných lidských zdrojů v těchto oblastech;

38.

konstatuje, že internacionalizace vzdělávání má sociální, kulturní i ekonomický význam, a proto naléhavě vyzývá Komisi, aby umožnila mezinárodní mobilitu vědeckých pracovníků, studentů, vědců a přednášejících v rámci EU i mimo ni;

39.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že vysoce kvalifikovaní jedinci přijímají zaměstnání pod svou úrovní a obsazují nekvalifikovaná pracovní místa, což vede k „plýtvání mozky“ v EU;

40.

naléhavě žádá členské státy, aby vytvořily vzdělávací programy pro učitele, které jim poskytnou základ pro lepší přizpůsobení se změnám na trhu práce a pro rozvinutí odpovídajících dovedností na všech úrovních vzdělávání;

41.

vyzývá členské státy, aby podpořily vzdělávání na pracovišti, včetně duálního systému vzdělávání / odborné přípravy, s cílem umožnit mladým lidem vstup na trh práce již v počátečním stádiu, a aby podpořily rámec pro zajišťování kvality stáží a učňovského vzdělávání, které by měly v co možná největší míře vést ke stálému zaměstnání; dále vyzývá zúčastněné strany, aby zajistily, že stáže a učňovské vzdělávání budou probíhat pod dohledem odborných vedoucích, že povedou k osvojení skutečných dovedností a zkušeností v souladu s potřebami trhu práce a k zajištění nových pracovních míst; vyzývá členské státy, aby stanovily minimální normy pro stáže, co se týče odměny a sociálních práv, a žádá, aby byl pro stáže zaveden evropský rámec kvality, kterým se stanoví slušné pracovní podmínky a pravidla, aby se zabránilo využívání stážistů k nahrazování řádných zaměstnanců;

42.

vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily politickou výměnu, která bude podložena důkazy, ohledně přechodu ze vzdělávání a odborné přípravy do práce a v otázkách studijní mobility, jež přispívají k rozvoji dovedností a zaměstnatelnosti mladých lidí;

43.

naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci plánované legislativní iniciativy v oblasti odborných kvalifikací zlepšila vzájemné uznávání diplomů a odborných kvalifikací a zavedla mechanismus pro lepší uznávání kompetencí a dovedností v členských státech, včetně dovedností získaných neformální odbornou přípravou a v praxi, a rovněž aby uplatňování těchto mechanismů uznávání rozšířila na pracovníky ze třetích zemí; domnívá se, že tento mechanismus by se měl zakládat na vhodných evropských rámcích, jako je evropský rámec kvalifikací a evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu;

44.

vybízí národní statistické úřady, aby stanovily vhodné ukazatele, které budou měřit dovednosti a kvalitu různých úrovní vzdělávacího systému daného státu;

45.

je toho názoru, že Evropská služba pro vnější činnost, zejména zastoupení EU ve třetích zemích, by mohla hrát důležitou úlohu při poskytování informací o dovednostech, které jsou v Evropě vyžadovány, a o volných pracovních místech a rovněž pomáhat s procedurálními záležitostmi spojenými s příchodem do Evropy;

46.

konstatuje, že v důsledku demografické změny existuje značný počet starších potenciálních dobrovolníků, kteří představují obrovský, dosud nevyužitý zdroj v našich společnostech; vyzývá Komisi, aby podporovala příležitosti pro starší dobrovolníky a vytvořila akční program zaměřený na seniory vzhledem k tomu, že se zvyšuje počet velmi zkušených starších občanů, kteří jsou ochotni vykonávat dobrovolnickou práci, přičemž tento program může probíhat souběžně s programem Mládež v akci a doplňovat jej, a dále aby podporovala konkrétní programy pro mezigenerační dobrovolnictví a pro odborné vedení;

47.

domnívá se, že v kontextu strategie prodlužování aktivního života se nečiní dost, aby se pomohlo starším lidem získat dovednosti v oblasti informačních technologií, a naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby pro tuto skupinu vytvořily široké vzdělávací programy;

48.

zdůrazňuje, že je třeba zachovat řemeslné tradice a s nimi spojené dovednosti a zavést strategie pro drobné řemeslné podnikatele s cílem zachovat kulturní identitu odvětví řemeslné výroby; v této souvislosti poukazuje na význam podpůrné odborné přípravy spojené se zaměstnáním a mobility mladých řemeslníků; konstatuje, že podpora stáží jako prostředku integrace mladých lidí do tohoto odvětví může být aktivní politikou, kterou je třeba podporovat, a vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu podnikly vhodné kroky; zdůrazňuje význam humanitních věd coby oblasti pro výzkum minulosti a pro lepší zachování kulturní identity;

49.

poukazuje na to, že malé a střední podniky hrají v rámci evropské hospodářské struktury důležitou úlohu, a to jak vzhledem k jejich počtu, tak ke strategickému významu v boji proti nezaměstnanosti; připomíná, že malé a střední podniky zajišťují 85 % pracovních míst v EU a zodpovídají za 58 % veškeré přidané hodnoty, která v Unii vzniká; nabádá všechny zúčastněné strany, aby zrušily veškerá opatření, jež mohou být na překážku zakládání podniků a jejich volnému pohybu; vyzývá členské státy a Komisi, aby usnadňovaly zakládání malých a středních podniků a podněcovaly jejich růst, a to se zvláštním důrazem na podnikatelky, a aby pro tyto podniky vytvářely příznivé regulační a fiskální prostředí, usnadnily jim přístup na trh, vypracovaly soupis překážek přijímání nových pracovníků, minimalizovaly byrokracii a zlepšily jejich přístup k finančním zdrojům;

50.

domnívá se, že pro zvýšení zaměstnanosti je nezbytné cílenější využití inovací a konkurenceschopnější průmyslová základna; domnívá se, že je nutné podporovat zaměstnanost mladých, modely podnikání založené na výzkumu a vývoji a specifické pobídky pro přijímání širší škály uchazečů o zaměstnání;

51.

vítá návrh Komise, aby byl v budoucnosti zaveden zjednodušený postup pro vydávání dočasného povolení k pobytu platného na celém území EU pro zaměstnance společnosti, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí;

52.

vyzývá Komisi a členské státy, aby více investovaly do vytváření pracovních míst a podporovaly podnikání, zakládání podniků a osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost za účelem vytváření pracovních příležitostí a snížení sociálního vyloučení; zastává názor, že vhodné prostředí a pobídky pro rozvoj podniků a podpora při zavádění nových technologií jsou důležité, avšak nestačí samy o sobě k tomu, aby se evropské ekonomiky rozvíjely; zdůrazňuje proto, že je třeba věnovat více pozornosti podpoře podnikatelského myšlení a dovedností na různých úrovních vzdělávání, poradenství pro nové podnikatele a účinnému rozvoji dovedností pracovníků malých a středních podniků; zdůrazňuje úlohu, kterou sehrává Evropský technologický institut a EIB, zejména prostřednictvím programů, jako je JASMINE a JEREMIE, při podpoře zakládání a rozvoje podniků a při poskytování pomoci na základě potřeb malých a středních podniků;

53.

vyzývá Komisi, aby uplatňovala zásadu „Think small first“ (mysli nejdříve v malém) a aby při přípravě právních předpisů v oblasti zaměstnanosti přihlížela k potřebám malých a středních podniků;

54.

zdůrazňuje důležitost volně dostupného a inteligentně regulovaného internetu pro nové podnikatele a pro ty, kdo vytvářejí pracovní místa; má za to, že důvěra uživatelů internetu v systém a v neporušitelnost soukromí, jsou rozhodující pro nové obchodní modely s využitím internetu;

55.

poukazuje na to, že Evropská unie nemá dostatek inovativních firem provádějících intenzivní výzkum a vývoj a že značné nedostatky, pokud jde o dovednosti v oblasti inovací a digitální gramotnosti, znamenají, že malé a střední podniky nemohou využívat inovativní a inteligentní obchodní modely a nové technologie;

56.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby i nadále spolupracovaly v zájmu vytvoření integrovaného a konkurenceschopného trhu s rizikovým kapitálem, který je nezbytný pro vznik a růst inovativních malých a středních podniků;

57.

domnívá se, že budování konkurenceschopného jednotného trhu bez překážek musí být dokončeno, aby byl usnadněn volný pohyb pracovníků; dále se domnívá, že dokončení jednotného trhu by mělo doprovázet vypracování pracovněprávních předpisů, které zajistí rovné podmínky pro všechny, rozsáhlou koordinaci sociálního zabezpečení a možnost zachování, udržení a převoditelnosti získaných nároků, zejména důchodů, přes hranice; v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy k úzké spolupráci se sociálními partnery za účelem odstranění překážek mobility studentů a pracovníků a k podpoře vzájemného sdílení osvědčených postupů a zkušeností v této oblasti, aby bylo možné posoudit, jak se vnitřní trh v hostitelské zemi rozvíjí z hlediska sociálního zabezpečení osob s příjmy a z hlediska platebních a pracovních podmínek; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zabránit platovému dumpingu;

58.

rozhodně odsuzuje nehlášenou práci, která ohrožuje jak společnost, tak pracovníky; vyzývá členské státy, aby prováděly pravidelné a četnější kontroly, ukládaly odpovídající pokuty a organizovaly informační kampaně s cílem zvýšit povědomí o právech pracovníků a dlouhodobých nevýhodách pro pracovníky zaměstnané v šedé ekonomice; dále členské státy vyzývá, aby preventivní opatření a sankce kombinovaly s pobídkami zaměřenými na předcházení nehlášené práci a na přeměnu nehlášené práce v řádné zaměstnání;

59.

domnívá se, že sektor zdravotní péče hraje při realizaci cílů strategie Evropa 2020 klíčovou úlohu; dále se domnívá, že v souvislosti s demografickými změnami představuje sektor zdravotní a sociální péče zdroj zaměstnání, jehož význam ještě poroste, a klíčový prvek přispívající k sociálnímu začlenění; požaduje, aby se pečovatelský sektor rozvíjel s cílem pokrýt dostatečnou měrou skutečné potřeby a zajišťovat vysoce kvalitní a dostupné pečovatelské služby pro všechny, s dobrými pracovními a platovými podmínkami, aby se zabránilo narůstání podílu nehlášené práce; vyzývá Komisi, aby podpořila úmluvu Mezinárodní organizace práce doplněnou doporučením o pracovnících v domácnostech s cílem zlepšit pracovní podmínky pro pracovníky v tomto sektoru; vyzývá Komisi, aby zahájila studii, jež se kromě otázek dalších vhodných a udržitelných řešení, které podporují nezávislý život, bude zabývat problematikou pečovatelů pracujících v domovech klientů s cílem zjistit, zda právní předpisy EU zajišťují dostatečnou sociální ochranu této kategorie pracovníků, jimiž jsou nezřídka ženy;

60.

zdůrazňuje potenciál sociálních, zdravotnických, pečovatelských a vzdělávacích služeb pro vytváření nových pracovních příležitostí a požaduje výrazné a udržitelné investice do těchto klíčových služeb a infrastruktur a zajištění důstojných pracovních podmínek, jež podpoří kvalitu poskytovaných služeb; s nadějí očekává akční plán Komise pro řešení nedostatku zdravotnických pracovníků;

61.

vyzývá Komisi, členské státy, sociální partnery a další zúčastněné strany, aby pro účely vytváření pracovních míst, a to i v sociální ekonomice, zajistili efektivní, zjednodušené a synergické využívání fondů EU, jako je ESF, EFRR a Fond soudržnosti, a prostředků, jako je mikrofinancování; zdůrazňuje výhody plynoucí z nasměrování investic ze strukturálních fondů do oblasti vzdělávání a odborné přípravy v odvětvích, které mají vysokou přidanou hodnotu z hlediska technologií, a do odvětví, jež jsou obzvláště důležitá pro podnícení přechodu na udržitelnější modely růstu; vyzývá, aby byla věnována pozornost zejména těm členským státům, které trpí vysokou mírou nezaměstnanosti a průměrný měsíční příjem v nich nedosahuje ani hranice chudoby;

62.

zdůrazňuje důležitost synergií mezi různými evropskými fondy a zdůrazňuje význam decentralizovaného přístupu při využívání těchto fondů s cílem reagovat na požadavky trhu práce; je přesvědčen, že je rovněž třeba vytvářet pro jednotlivce a podniky vhodné pobídky k investování do odborné přípravy; poukazuje v této souvislosti na přínos politiky soudržnosti ke stěžejní iniciativě Evropa účinněji využívající zdroje a požaduje, aby byl brán v úvahu její potenciál pro udržitelný růst;

63.

souhlasí se zvýšením vlivu nástrojů politiky soudržnosti, včetně ESF, jehož se docílí soustředěním finančních zdrojů do menšího počtu priorit, posílením podmínek pro institucionální reformy, větším uplatňováním zásady partnerství s důrazem na jasné a měřitelné cíle a zaváděním investičních smluv pro rozvoj a partnerství mezi Komisí a členskými státy;

64.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala stávající rámec režimů přímé podpory podnikání ze strany EU a zabývala se možností uvolnit značný díl této podpory na tvorbu pracovních míst v podnicích, rozvoj dovedností pracovníků a realizaci programů doplňkového odborného vzdělávání;

65.

bere na vědomí, že politiky v oblasti flexikurity jsou centrálním bodem Agendy pro nové dovednosti a pracovní místa, a sdílí hodnocení Komise, že krize představuje závažnou zkoušku pro vnitrostátní opatření v oblasti flexikurity, a to i tam, kde byla na trhu práce zavedena vnější opatření pro zajištění flexibility bez odpovídajícího posílení systémů sociálního zabezpečení; zdůrazňuje však, že je třeba uskutečnit reformy trhu práce, aniž by došlo k oslabení úspěšných politik, shody a důvěry mezi vnitrostátními vládami a sociálními partnery; zdůrazňuje, že opatření v oblasti flexikurity musí být přizpůsobena sociální situaci a konkrétní struktuře vnitrostátního trhu práce a být v souladu se zájmy zaměstnavatelů i pracujících;

66.

zdůrazňuje však, že flexikurita sama o sobě nemůže krizi vyřešit, a vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby uskutečňovali potřebné reformy trhu práce a věnovali přitom zvláštní pozornost integraci pracovníků ze zranitelných a znevýhodněných skupin na trh práce; v této souvislosti doporučuje, aby byl zvolen přístup zdola nahoru, který usnadní dialog a zapojení všech úrovní správy v oblasti politiky a sociálních věcí;

67.

je přesvědčen, že vzhledem k novému tempu sociálních a ekonomických změn je třeba přezkoumat a posílit čtyři pilíře flexikurity – flexibilní a spolehlivá smluvní ujednání, aktivní politika v oblasti trhu práce, celoživotní vzdělávání a moderní systémy sociálního zabezpečení – a jejich vzájemnou rovnováhu, a to s cílem reagovat na potřeby pracovníků a společností na moderních trzích práce, vytvářet slušná pracovní místa a zajistit zaměstnatelnost pracovníků, adekvátní sociální ochranu a respektování zásady „za stejnou práci stejný plat“ v souvislosti s rovností pohlaví; považuje za zásadní, aby byly v rámci celého tohoto procesu posilovány instituce trhu práce, čímž se zajistí, aby pracovníci mohli využívat přechodů mezi pracovními místy, profesemi, odvětvími a zaměstnaneckými statusy; domnívá se navíc, že by v tomto přezkumu měli sehrát roli sociální partneři, a to v rámci sociálního dialogu;

68.

vyzývá Komisi, aby podle článku 152 Smlouvy o fungování Evropské unie zintenzívnila podporu úlohy sociálních partnerů v každém z průmyslových odvětví v celé Evropě a zároveň respektovala jejich nezávislost;

69.

podporuje v souladu s článkem 155 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) dialog mezi sociálními partnery a vybízí je, aby navázali smluvní vztahy, včetně dohod; doporučuje, aby při plnění dohod uzavřených na evropské úrovni sociální partneři v každém jednotlivém průmyslovém odvětví využívali pro záležitosti, na něž se vztahuje článek 153 SFEU, postup stanovený v čl. 155 odst. 2 SFEU;

70.

naléhavě vyzývá členské státy, aby rozvíjely práci z domova, tj. všechny formy práce na dálku a veškeré možnosti organizace nebo výkonu práce mimo klasický časový a prostorový formát, prostřednictvím telekomunikačních prostředků a internetu a formou poskytování služeb nebo pracovního vztahu;

71.

zdůrazňuje, že má-li Evropa z hospodářské krize vyjít v silnějším postavení, má-li se stát konkurenceschopnější a konvergentnější, dosáhnout vyššího růstu a zaměstnanosti a zajistit své systémy sociálního zabezpečení z dlouhodobého hlediska, musí lépe využívat potenciál své pracovní síly ve všech věkových kategoriích, zlepšit fungování trhů práce i sociální začleňování a ochranu a také zvýšit kvalifikace a dovednosti pracovní síly;

72.

zdůrazňuje v této souvislosti, že snižování segmentace trhu práce musí být dosaženo poskytováním přiměřené jistoty pracovníkům a zlepšením začleňováním na trh práce za tím účelem, aby osobám pracujícím na základě různých typů smluv, zejména pak pracovníkům z nejvíce znevýhodněných a nejohroženějších skupin, bylo poskytnuto více příležitostí vstoupit na trh práce a dosahovat na něm pokroků;

73.

zdůrazňuje význam prosazování práv osob se zdravotním postižením při uplatňování agendy, stejně jako ve všech aspektech strategie Evropa 2020; vyzývá Komisi, aby přijala odpovídající opatření na podporu rozvoje univerzálního zboží a služeb, které splňují požadavky univerzálního designu, a přístupu k tomuto zboží a službám, jak stanoví článek 29 Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, včetně výměny osvědčených postupů;

74.

zdůrazňuje, že nárůst platů v řadě členských států neodpovídá nárůstu produktivity, přičemž je mimořádně znepokojen stoupajícím počtem chudých pracujících, kteří sice vydělávají, ale přesto žijí pod hranicí chudoby, a domnívá se, že by se měla přijmout rozhodná opatření k odstranění tohoto stavu;

75.

zdůrazňuje, že je prioritně důležité bojovat proti nezaměstnanosti mladých lidí; vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v úsilí o podporu začleňování mladých lidí na trhu práce, a to včetně poskytování pobídek mladým lidem a zaměstnavatelům a rozvoje stáží a učňovských programů; zdůrazňuje v této souvislosti, že je zásadně důležité usnadňovat přechod ze školy do práce, poskytovat poradenství a vedení přizpůsobené konkrétním potřebám jednotlivce i zajišťovat příležitosti k získávání reálných dovedností a k jejich vylepšování v souladu s požadavky trhu práce; zdůrazňuje, že je nutné tuto iniciativu úzce koordinovat s iniciativou Mládež v pohybu;

76.

zdůrazňuje, že je důležité vytvořit vhodné podmínky k zajištění toho, aby starší pracovníci mohli zůstat déle na trhu práce, a také upevnit mezigenerační solidaritu a spolupráci v kontextu zaměstnanosti a provádět iniciativy podporující delší profesní život, jako je například sdílení pracovních míst, opětovné zhodnocení dovedností a profesní dráhy, dobrovolná činnost zaměstnanců či postupný odchod do důchodu, a to i pro samostatně výdělečně činné pracovníky;

77.

s ohledem na stárnutí evropského obyvatelstva vyzývá členské státy, aby vytvořily řadu nástrojů s cílem usnadnit starším lidem přístup na trh práce, a vyzývá k prosazování orientace a aktivace starších lidí s ohledem na inovativní partnerství Aktivní a zdravé stárnutí i k široké podpoře pro tento cíl, a dále k poskytování pobídek zaměstnavatelům s ohledem na to, že podniky mají menší zájem o starší pracovníky; zdůrazňuje, že je třeba, aby bylo těmto osobám zajištěno další odborné vzdělávání a získávání nových kvalifikací, které jim umožní znovu vstoupit na trh práce; poukazuje v této souvislosti na to, že je důležité využít znalostí a zkušeností starších lidí, například v podobě projektů odborného vedení (coaching);

78.

ve světle zvyšující se nezaměstnanosti vyzývá členské státy k modernizaci a posílení veřejných služeb v oblasti zaměstnanosti, aby mohly hrát větší úlohu jako poskytovatelé celoživotních služeb pro pracovníky i zaměstnavatele; je přesvědčen, že veřejné služby v oblasti zaměstnanosti mohou nabízet možnosti hodnocení dovedností, určování profesních profilů a poskytování profesního poradenství podle potřeb jednotlivce a obecného poradenství v úzké spolupráci s místními zaměstnavateli a také poskytovat informace o příležitostech k podnikání a nabízet paletu programů odborné přípravy a rekvalifikace;

79.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby oficiálně uznaly přispění sociální ekonomiky, která je zdrojem 10 % pracovních míst v EU a je klíčovým prvkem hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU; považuje za nezbytné urychlit její rozvoj, aby se tak přispělo k vytváření bohatství, které podporuje sociální začlenění, a napomohlo se rozvoji trhů práce podporujících začlenění, aby byla zachována pracovní místa v odvětvích a podnicích postižených krizí či ohrožených ukončením činnosti a zvýšena úroveň stability pracovních míst a aby byly zachovány profesní dovednosti a rozvíjeny způsoby zaměstnávání těch skupin obyvatel, které jsou mimořádně znevýhodněné;

80.

zdůrazňuje, že lepší a silnější politiky prosazující rovnost žen a mužů a sladění pracovního, rodinného a soukromého života by měly přispět ke zvýšení účasti ekonomicky aktivního obyvatelstva – žen i mužů – na trhu práce; zdůrazňuje, že je důležité posílit postavení žen a umožnit jim vstoupit na trh práce, znovu se do něj zapojit a dosahovat v rámci něj pokroků, a to zejména těm ženám, které čelí obtížím při návratu do práce po mateřské či rodičovské dovolené;

81.

je toho názoru, že je třeba pracovat na posílení zájmu dívek o studium technických a inženýrských oborů, jako jsou např. obory MINT (matematika, informatika, přírodní vědy a technika), a odstraňovat genderové stereotypy a profesní segregaci žen ve vzdělávání a na trhu práce; vyzývá členské státy, aby přijaly cílená opatření ke zvýšení počtu žen na vyšších řídicích a jiných vedoucích pozicích;

82.

domnívá se, že antidiskriminační právní předpisy EU podstatně zlepšily úroveň ochrany v celé EU; je však přesvědčen, že je třeba vyvinout více úsilí v boji proti diskriminaci, i několikanásobné diskriminaci, různých skupin osob v zaměstnání, odborné přípravě a povolání za účelem uplatnění principu rovného zacházení; je přesvědčen, že větší zapojení žen do trhu práce by také mělo být podporováno cílenými politikami v oblasti sociálního zabezpečení se zvláštním zaměřením na péči o děti a podporu rodin, dále prováděním programů začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do této oblasti a prováděním opatření, která podporují nábor žen a mužů do netradičních zaměstnání, se zvláštním zřetelem k odvětvím, v nichž tradičně dominují muži;

83.

poukazuje na to, že proti diskriminaci hovoří kromě lidskoprávního aspektu i ekonomické argumenty; vyzývá členské státy, aby přijaly potřebné kroky k urychlenému nalezení shody a přijetí návrhu směrnice Rady o uplatňování zásady rovného zacházení s lidmi bez ohledu na jejich náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk či sexuální orientaci; vyzývá Komisi, aby nadále podporovala překonávání technických překážek v Radě, aby takové dohody bylo dosaženo, jelikož silná protidiskriminační politika EU bude oporou strategie 2020;

84.

zastává názor, že mají-li být v proměnlivém ekonomickém prostředí zachovány kvalifikace a dovednosti pracujících žen a má-li se osobám, které o to mají zájem, pomoci v návratu do práce, pak je nezbytné, aby do programů odborné přípravy, které organizuje daný zaměstnavatel, byli zařazováni i jeho zaměstnanci na rodičovské dovolené;

85.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly opatření pro skloubení profesního a rodinného života a investovaly do účasti žen na trhu práce podporou řízení rozmanitosti, profesní motivací žen a podněcováním vytváření nových pracovních míst s pružnějšími formami pracovních podmínek;

86.

zdůrazňuje, že nová pracovní místa by měla být provázena novými formami pracovních režimů, které umožní pracovníkům s nezaopatřenými dětmi, aby měli nestandardní pracovní dobu, zkrátili si pracovní úvazek či si zvolili práci z domova;

87.

poznamenává, že příležitosti ke zvýšení míry zaměstnanosti žen neexistují pouze ve zdravotních a sociálních službách, nýbrž také v oblasti národní obrany, odvětví logistiky (včetně dopravy), odvětví služeb pro podniky – například pojišťovnictví a poradenství – a v oblasti ekologie a udržitelných pracovních míst;

88.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly a rozvíjely specifické programy, které by přilákaly ženy do technických profesí, prostřednictvím dotací pro mladé vysokoškolské pracovnice, v souladu s osvědčenými postupy v některých členských státech, jako je např. program „Excellentia“ v Rakousku, jenž umožnil zdvojnásobit počet profesorek na vysokých školách zaměřených na vědu a techniku a přispěl k vytvoření vysoce kvalitních výzkumných středisek, která řídí ženy;

89.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly soukromý a veřejný sektor v přijímání všech možných a nezbytných opatření zaměřených na odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů a hlavních nerovností z hlediska přístupu, odměny, rozvoje kariéry, účasti a řízení, s cílem zlepšit účast žen na trhu práce; zdůrazňuje v této souvislosti význam transparentnosti v podobě lepších statistik a rovněž důležitost použitelné definice „rovnocenné práce“; vítá, že Komise oznámila přezkoumání důchodového systému pro osoby s nepravidelnými příspěvky na důchodové pojištění v důsledku nezaměstnanosti, nemoci nebo pečovatelských povinností, což se týká převážně žen;

90.

domnívá se, že sledování cíle plné zaměstnanosti je třeba doplnit intenzivnějším úsilím o zlepšení kvality pracovních míst a pracovních a životních podmínek všech zaměstnanců, včetně zdraví a bezpečnosti při práci a rovnosti pohlaví;

91.

domnívá se, že kvalitu pracovních míst je třeba prosazovat jako vícerozměrný koncept, který zahrnuje pracovní vztahy i samotnou práci; vyzývá Komisi, aby zvýšila úsilí o přezkoumání definice EU a společných ukazatelů kvality pracovních míst, a zlepšila tak jejich funkčnost při hodnocení a srovnávání politik členských států; domnívá se, že sociální dialog má důležitou úlohu při prosazování důstojné práce, kvalitního zaměstnávání a přiměřené sociální ochrany, a proto vyzývá klíčové subjekty vztahů v oblasti průmyslu na úrovni EU, aby vypracovaly společný evropský přístup k této problematice a aby se aktivně podílely na zmíněném přezkumu definice a ukazatelů kvality pracovních míst;

92.

domnívá se, že dostupnost pracoviště, zejména ve vztahu k vybudovaným environmentálním a informačním technologiím, je zásadní pracovní podmínkou, která má rozhodující význam pro odbornou integraci osob se zdravotním postižením;

93.

vítá návrh Komise na přezkum právních předpisů v oblasti zdraví a bezpečnosti a upozorňuje, že nejisté pracovní prostředí, neustálá změna zaměstnání a narůstající stres mají negativní dopad na fyzické i duševní zdraví pracovníků; vyzývá Komisi, aby se zabývala skutečností, že nejsou uznávána pracovní rizika a nemoci z povolání;

94.

zdůrazňuje význam sjednocení úsilí, které vyvíjejí zainteresované strany, pro zlepšování kvality pracovních míst a význam používání vhodných politických nástrojů včetně právních předpisů, koordinace politik, výměny osvědčených postupů a samostatných dohod sociálních partnerů;

95.

je toho názoru, že vysoký počet a rostoucí podíl nemocí z povolání, zejména nárůst svalově-kosterních poruch, má výrazný dopad na kvalitu pracovních míst, a proto, má-li být stárnoucí populace udržitelná, je třeba věnovat větší pozornost snížení počtu těchto případů;

96.

domnívá se, že základem kvality zaměstnání, a tedy i pojetí kvalitního pracovního místa, by měla být práva pracovníků, dialog mezi sociálními partnery – pracovníky a zaměstnavateli – a náležitá sociální ochrana předcházející chudobě pracujících;

97.

vyzývá Komisi, aby dokončila předlegislativní činnost a předložila legislativní návrhy uvedené v agendě, přičemž bude plně respektovat výsledky svého posouzení ekonomického a sociálního vlivu a nezávislost sociálních partnerů; vítá záměry Komise přezkoumat účinnost právních předpisů týkajících se kvality pracovních míst a pracovních podmínek v souvislosti s vývojem v této oblasti;

98.

zdůrazňuje, že cíle stanovené v oblasti zaměstnanosti a strategie k jejich dosažení by měly být monitorovány a koordinovány ve spojitosti s cíli stanovenými v ostatních důležitých oblastech, jako je sektor veřejných financí a příslušné politiky v oblasti inovací;

99.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.