2.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 351/29

A.

vzhledem k tomu, že hospodářská krize způsobila v členských státech EU obrovský nárůst nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že tímto trendem byli nepřiměřeně zasaženi mladí lidé; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí stoupá rychleji v porovnání s průměrnou mírou nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že v prosinci 2009 bylo v EU více než 5,5 milionů nezaměstnaných mladých lidí mladších 25 let, tedy 21,4 % všech mladých lidí, čímž vzniká paradoxní situace, že mladí lidé, kteří mají být s ohledem na stárnutí obyvatelstva základní oporou systému důchodového zabezpečení, zůstávají místo toho na hospodářské periferii,

B.

vzhledem k tomu, že mladí lidé mají jen omezené možnosti nalézt stálé řádné zaměstnání; vzhledem k tomu, že mladí lidé často vstupují na trh práce prostřednictvím atypických, vysoce flexibilních, nejistých a nezaručených forem zaměstnání (krátké částečné úvazky, dočasná práce nebo pracovní poměr na dobu určitou apod.), přičemž pravděpodobnost, že se jedná o odrazový můstek ke stálému zaměstnání, je mizivá,

C.

vzhledem k tomu, že se zdá, že zaměstnavatelé častěji využívají místo řádných pracovních smluv formu praxí a stáží a zneužívají tak překážek, které jsou pro mladé lidi spojeny se vstupem na trh práce; vzhledem k tomu, že členské státy se musí takovými formami zneužívání mladých lidí zabývat a účinně je odstraňovat,

D.

vzhledem k tomu, že čtyři z deseti opatření, která byla přijata na pražském mimořádném summitu EU o zaměstnanosti uspořádaném v roce 2009, se týkají vzdělávání, odborné přípravy, celoživotního vzdělávání, učňovské přípravy, usnadnění mobility a lepšího předvídání potřeb trhu práce a odpovídajících dovedností,

E.

vzhledem k tomu, že vlivem nezaměstnanosti a částečné zaměstnanosti mladých lidí vznikají společnosti obrovské sociální a ekonomické náklady, v jejichž důsledku dochází ke ztrátě příležitostí hospodářského růstu, k poklesu daňového základu oslabujícího investice do infrastruktury a veřejných služeb, ke zvýšení sociálních nákladů, nedostatečnému využívání investic do vzdělávání a výchovy a riziku dlouhodobé nezaměstnanosti a sociálního vyloučení,

F.

vzhledem k tomu, že mladé generace se budou muset vypořádat s obrovským zadlužením státu způsobeným současnými generacemi,

G.

vzhledem k tomu, že ekonomické a demografické odhady ukazují, že v příštím desetiletí vznikne v EU 80 milionů pracovních příležitostí, z nichž většina bude vyžadovat vysoce kvalifikovanou pracovní sílu; vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti lidí s vysokou kvalifikací v EU jako celku je přibližně 85 %, u lidí se střední kvalifikací je to 70 % a u pracovní síly s nízkou kvalifikací je to 50 %,

H.

vzhledem k tomu, že pro vytváření pracovních míst je klíčový hospodářský růst, neboť vyšší růst s sebou nese více pracovních příležitostí; vzhledem k tomu, že více než 50 % nových pracovních míst v Evropě je vytvořeno malými a středními podniky,

I.

vzhledem k tomu, že přechod od vzdělání k praxi a od jednoho zaměstnání k jinému je pro mladé lidi v celé EU strukturální výzvou; vzhledem k tomu, že učňovské vzdělávání má do značné míry pozitivní dopad na přístup mladých lidí k zaměstnání, zejména pokud umožňuje získávat odborné schopnosti a specifické znalosti přímo v podnicích,

J.

vzhledem k tomu, že by se měla výrazně zlepšit kvalita vzdělávacích programů a měla by se rozšiřovat partnerství mezi univerzitami a podniky, účinné systémy odborné přípravy, půjčky na profesní rozvoj a investice zaměstnavatelů do odborné přípravy,

K.

vzhledem k tomu, že mladí lidé při vstupu na trh práce, stejně jako při rušení pracovních míst, často čelí diskriminaci na základě věku; vzhledem k tomu, že nezaměstnaností a chudobou, nebo tím, že budou zaměstnány v nestálých nebo stínových zaměstnáních jsou spíše než mladí muži ohroženy mladé ženy; vzhledem k tomu, že mladí muži byli na druhé straně více zasaženi nezaměstnaností současné hospodářské krize; vzhledem k tomu, že mladí lidé se zdravotním postižením čelí ještě větším překážkám při začleňování do pracovního procesu,

L.

vzhledem k tomu, že díky práci přecházejí mladí lidé od sociální závislosti k soběstačnosti, práce jim pomáhá vyhnout se chudobě a umožňuje aktivně se zapojit do společnosti jak ekonomicky, tak sociálně; vzhledem k tomu, že právní předpisy některých členských států zavádějí diskriminaci na základě věku, a to prostřednictvím omezení práv mladých lidí, která se zakládají výlučně na věku, jako například nižší úroveň minimální mzdy pro mladé lidi ve Velké Británii, omezený přístup k Revenu de solidarité active ve Francii a nižší zaměstnanecké dávky pro mladé lidi v Dánsku, z nichž všechny, jakkoliv se snaží motivovat mladé lidi k práci, jsou nepřijatelné a mohou kontraproduktivně bránit mladým lidem stát se ekonomicky nezávislými, především v době krize s vysokou nezaměstnaností mladých,

M.

vzhledem k tomu, že nebyly zcela splněny orientační cíle Lisabonské strategie týkající se mladých lidí a modernizace odborné přípravy,

N.

vzhledem k tomu, že bezpečnější a pružnější systém zaměstnanosti, tzv. flexikurita je obecnou strategií pro pracovní trhy EU usilující o flexibilní a spolehlivé smlouvy, celoživotní vzdělávání, aktivní politiku zaměstnanosti a sociální zabezpečení; vzhledem k tomu, že tato strategie se bohužel v mnoha zemích vykládá příliš úzce jako „flexibilita“, čímž pozbyla komplexní povahu a hlediska jistoty zaměstnání a sociálního zabezpečení,

O.

vzhledem k tomu, že v důsledku demografické změny bude po roce 2020 evropský hospodářský prostor negativně ovlivněn vážným nedostatkem odborníků a že tomuto vývoji lze čelit pouze dostatečným vzděláváním a odbornou přípravou,

P.

vzhledem k roli, kterou hrají malé a střední podniky ve struktuře evropského hospodářství, ať už s ohledem na své velké zastoupení nebo pro svou strategickou funkci v boji proti nezaměstnanosti,

1.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby byl jejich přístup k mladým lidem a zaměstnanosti založen na dodržování práv mladých lidí; nesmí být ohrožen kvalitativní aspekt slušné práce pro mladé lidi a hlavními faktory zohledněnými v prováděných krocích musejí být pracovní a další normy týkající se kvality práce, jako je pracovní doba, minimální mzda, sociální zabezpečení a bezpečnost a ochrana zdraví při práci;

2.

vyzývá Radu a Komisi, aby stanovily strategii zaměstnanosti EU, která bude zahrnovat finanční nástroje a politiky zaměstnanosti s cílem vyhnout se růstu bez vytváření nových pracovních míst, v jejímž rámci budou nastaveny ambiciózní cíle v oblasti zaměstnanosti mladých lidí; důrazně vybízí, aby se strategie pro zaměstnanost zaměřila zejména na vytváření „zelených“ pracovních míst a sociální ekonomiku při současném zajištění toho, aby se do tohoto procesu rozhodování zapojil i Parlament;

3.

zdůrazňuje, jak je pro členské státy důležité vytvářet „zelená“ pracovní místa, například prostřednictvím školení o ekologických technologiích;

4.

vyzývá členské státy, aby vytvořily účinné pobídky, jako jsou dotace na zaměstnanost nebo příspěvky na pojištění pro mladé lidi, které jim zajistí důstojné životní a pracovní podmínky, aby tak byli zaměstnavatelé ve veřejném i soukromém sektoru motivováni k zaměstnávání mladých lidí, investicím do vytváření kvalitních pracovních míst pro mladé lidi i do jejich dalšího vzdělávání a zvyšování jejich kvalifikace během zaměstnání a k podpoře podnikání mladých lidí; zdůrazňuje zvláštní úlohu a význam malých podniků, pokud jde o odborné znalosti a tradiční „know-how“; vybízí k zajištění přístupu mladých lidí k nedávno vytvořenému evropskému nástroji mikrofinancování;

5.

vyzdvihuje význam školení podnikatelů, jež je nedílnou součástí procesu nabývání dovedností potřebných pro nové typy zaměstnání;

6.

vyzývá členské státy, aby v oblasti vzdělávání mladých lidí přijaly cílevědomou politiku;

7.

vyzývá Komisi, aby stimulovala a podporovala – s přihlédnutím k dobrým vnitrostátním zkušenostem s partnerstvími mezi školami, univerzitami, podniky a sociálními partnery – pilotní projekty v nových strategických odvětvích rozvoje, které mladým lidem poskytují vhodnou vědeckou a technologickou přípravu a přípravu cílenou na zaměstnání, a to zejména ženám, s účelem podpořit inovaci a konkurenceschopnost v podnicích a k tomuto účelu využívat stipendia, odborné pracovní praxe v rámci vyššího vzdělávání a obvyklé pracovní smlouvy;

8.

vyzývá univerzity, aby včas navázaly kontakty se zaměstnavateli, a aby studentům umožnily získat dovednosti nezbytné pro trh práce;

9.

vyzývá členské státy, aby podnítily dalekosáhlá opatření zaměřená na povzbuzení hospodářství, například snížení daní a administrativní zátěže pro malé a střední podniky, a zajistily tak růst a vytváření nových pracovních míst, zejména pro mladé lidi;

10.

doufá v úspěšné využívání mikroúvěrů mladými lidmi; domnívá se, že zakladatelům nových podniků musí být poskytováno důsledné a profesionální poradenství;

11.

vyzývá členské státy, aby zavedly začleňující a cílené politiky trhu práce, které zajistí důstojné začlenění a smysluplné zaměstnání mladých lidí, např. prostřednictvím zřízení inspirativních sítí, programů pro praktikanty doplněných finanční pomocí, která jim umožní cestovat a žít v blízkosti místa, kde stáž probíhá, mezinárodních profesních center a středisek pro individuální poradenství mladým lidem, jež se především zaměří na témata jako je kolektivní organizace a znalost právních hledisek týkajících se praxe;

12.

uznává, že pro mladé lidi je obtížné získat přístup k financování, aby mohli založit a rozvíjet svůj vlastní podnik; vyzývá členské státy a Komisi k přijetí opatření, která mladým lidem usnadní přístup k finančním prostředkům, a k tomu, aby ve spolupráci s podnikatelskými kruhy byly pro mladé lidi zavedeny poradenské programy týkající se zakládání a rozvoje podniků;

13.

žádá členské státy, aby prostřednictvím inovativních projektů podporovaly dovednosti těch, kteří předčasně ukončili školní docházku, a aby je připravily pro trh práce;

14.

vyzývá členské státy, aby v rámci nového zaměření vzdělávacích systémů počítaly se včasnou spoluprací mezi školami a zaměstnavateli; domnívá se, že místní a obecní orgány musí být zapojeny do plánování v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, neboť jsou v kontaktu se zaměstnavateli a znají jejich potřeby;

15.

vyzývá Komisi, aby zvýšila finanční kapacitu Evropského sociálního fondu a zajistila jeho efektivnější využívání tak, aby bylo minimálně 10 % prostředků ve fondu vyhrazeno na projekty zaměřené na mladé lidi, a aby usnadnila přístup k těmto prostředkům; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby neohrožovaly provádění malých a inovativních projektů přemírou kontroly a aby přezkoumaly účinnost a přidanou hodnotu programů zaměstnanosti mladých lidí, jako je program „Mládež v akci“; vyzývá členské státy, aby zlepšily své zaměření na mladé lidi;

16.

naléhavě vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly spolupráci mezi poskytovateli vzdělávání v oblasti podnikatelských dovedností jako vhodného nástroje v boji proti strukturální nezaměstnanosti;

17.

vyzývá členské státy, aby zintenzívnily své úsilí s cílem omezit předčasné ukončování školní docházky tak, aby bylo do roku 2012 dosaženo cíle v rámci strategie EU 2020 maximálního počtu osob předčasně ukončujících školní docházku ve výši 10 %; vyzývá členské státy, aby využily celé škály opatření v boji proti předčasnému ukončování školní docházky a negramotnosti, například snížení počtu studentů ve třídách, zajištění pomoci žákům, kteří z ekonomických důvodů nemohou dokončit povinnou školní docházku, posílení praktického rozměru školních osnov, zavedení poradců do všech škol, vytvoření okamžité návaznosti pro osoby předčasně ukončující školní docházku; upozorňuje na příklad Finska, jež úspěšně snížilo počet studentů, kteří předčasně ukončili školní docházku, tím, že jim bylo poskytnuto poradenství, pokud jde o jejich další možnosti; vyzývá Komisi, aby se ujala koordinace projektů v oblasti osvědčených postupů;

18.

vyzývá členské státy, aby zlepšily vazby systému vzdělávání na svět práce a vytvořily systémy předjímání potřebných dovedností a specializací;

19.

požaduje zajištění toho, aby se všem dětem od počátku dostávalo nezbytné podpory cílené zejména na děti s jazykovými problémy nebo jinými omezeními, aby se jim tak otevřely co nejširší vzdělávací a profesní příležitosti;

20.

požaduje zvýšení množství i kvality odborné přípravy; odkazuje na pozitivní zkušenosti s kombinovaným systémem odborného vzdělávání a přípravy v zemích, jako je Německo, Rakousko a Dánsko, kde je tento systém vnímán jako důležitý pro usnadnění přechodu mladých lidí od vzdělávání k zaměstnání; vyzývá členské státy, aby podporovaly programy učňovského vzdělávání a podněcovaly společnosti k tomu, aby nabízely odbornou přípravu pro mladé lidi i v dobách krize; zdůrazňuje význam adekvátní odborné přípravy pro zajištění vysoce kvalifikované pracovní síly, kterou budou společnosti v budoucnosti potřebovat; zdůrazňuje, že učňovské praxe nesmí nahradit řádné zaměstnání;

21.

požaduje kvalitnější stáže zajišťující sociální zabezpečení; vyzývá Komisi a Radu, aby v návaznosti na závazek uvedený ve sdělení KOM(2007)0498 „navrhnout iniciativu Evropské charty kvalitních stáží“ vytvořily Evropskou chartu kvalitních stáží uvádějící normy pro minimální ochranu stážistů, a zajistily tak vzdělávací hodnotu stáží a předešly zneužívání s přihlédnutím k tomu, že stáže jsou součástí vzdělávání a nesmí tedy nahrazovat skutečná pracovní místa; tyto minimální normy by měly zahrnovat osnovu pro popis pracovní náplně či kvalifikace, kterých má být dosaženo, časové omezení stáží, minimální odměnu na základě standardních životních nákladů v místě, kde stáž probíhá, v souladu s vnitrostátními zvyklostmi, pojištění v oblasti vykonávané práce, dávky sociálního zabezpečení v souladu s místními normami a jasné propojení s příslušným vzdělávacím programem;

22.

vyzývá Komisi, aby poskytla statistické údaje o stážích v jednotlivých členských státech zahrnující:

a uskutečnila srovnávací studii různých systémů stáží v jednotlivých členských státech EU;

23.

žádá, aby každý členský stát průběžně sledoval příslušné plnění;

24.

navrhuje členským státům, aby vytvořily evropský systém akreditace a uznávání znalostí a dovedností získaných na základě odborné přípravy a praxí, který bude napomáhat zvýšení mobility mladých pracovníků;

25.

vyzývá k ochraně mladých lidí ze strany zaměstnavatelů veřejného i soukromého sektoru, kteří mají možnost velmi levně nebo zcela zdarma pokrýt prostřednictvím programů zaměřených na získávání pracovních zkušeností, učňovské vzdělání nebo praxe své vlastní klíčové a základní potřeby a využít ochoty mladých lidí učit se i bez vyhlídky na to, že by se v budoucnu stali jejich plně integrovanou pracovní silou;

26.

zdůrazňuje, jak je důležité podporovat pracovní a odborně-vzdělávací mobilitu mladých mezi členskými státy a potřebu zvýšit uznávání a transparentnost kvalifikací, dovedností a diplomů v EU; žádá, aby bylo zdvojnásobeno úsilí pro rozvoj evropského rámce kvalifikací pro celoživotní vzdělávání a evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a aby byl posílen program Leonardo da Vinci;

27.

vyzývá členské státy, aby urychlily harmonizaci vnitrostátních a evropských kvalifikačních profilů za účelem dalšího posílení mobility mladých lidí v rámci vzdělávání a práce;

28.

zdůrazňuje úlohu soukromých poskytovatelů vzdělávání, neboť soukromý sektor je zpravidla otevřenější inovacím při vytváření kurzů a je mnohem pružnější v jejich poskytování;

29.

naléhavě vyzývá členské státy, aby mladým lidem poskytly po dobu jejich stáže, praxe a odborné přípravy systémy nabízející plná zaměstnanecká práva a právo na sociální zabezpečení a případně jim dílem na jejich sociální zabezpečení přispívaly;

30.

vyzývá Komisi a členské státy, aby programy učňovského vzdělání, stáží a získávání odborné praxe provázaly se systémem sociálního zabezpečení;

31.

vyzývá členské státy, aby posílily své systémy zaměření školského vzdělávání na úrovni základních a středních škol, aby mladým lidem a jejich rodinám pomohly zvolit vzdělávání a odbornou přípravu, které budou efektivně odpovídat jejich skutečnému nadání, schopnostem a ctižádosti, což sníží riziko následného odchodu ze školy nebo neúspěchů;

32.

je si vědom toho, že mladí lidé v době krize hledají možnosti vzdělávání a měli by být při tom podporováni; vyzývá všechny členské státy, aby zajistily rovný přístup ke vzdělání pro všechny, a to zaručením minimálního práva na bezplatné kvalitní vzdělávání od mateřské školy až po studium na vysoké škole a zajištěním finanční podpory mladým studentům; vyzývá členské státy, aby i přes fiskální a sociální omezení nadále investovaly do vzdělání a odborné přípravy a aby co nejrychleji uplatnily evropský rámec kvalifikací a v případě potřeby zřizovaly vnitrostátní rámce kvalifikací;

33.

připomíná, že cílem kodaňského procesu je povzbuzovat jedince k využívání široké škály dostupných příležitostí k odbornému vzdělávání (např. ve škole, ve vyšším vzdělávání, na pracovišti nebo v rámci soukromých kurzů);

34.

vyzývá Komisi, aby rozšířila programy EU, které podporují vzdělávání a zvyšování kvalifikace, jako je celoživotní vzdělávání, Evropský sociální fond, programy Marie Curie a Erasmus Mundus a vědecko-vzdělávací iniciativa;

35.

vyzývá členské státy, aby vytvořily vnitrostátní pracovní skupiny pro mládež s cílem zajistit větší soudržnost vzdělávacího systému a trhu práce a podpořit větší a sdílenou odpovědnost vlády, zaměstnavatelů a jednotlivců za investování do kvalifikace; požaduje, aby členské státy zajistily poradní orgány v rámci všech škol, které by pomáhaly s bezproblémovým přechodem od vzdělávání na trh práce a podporovaly spolupráci mezi subjekty veřejného a soukromého sektoru;

36.

považuje za velice důležité, aby se systém vzdělávání a odborné přípravy přizpůsobil rychle se měnícímu trhu práce a poptávce po nových profesích;

37.

domnívá se, že studium jazyků má klíčový význam pro usnadnění přístupu mladých lidí na trh práce a pro podpoření jejich mobility a rovných příležitostí;

38.

vyzývá Komisi a členské státy, aby mladým lidem poskytly informace v závislosti na poptávce na trhu práce a za předpokladu, že budou zavedeny vhodné kontrolní mechanismy pro sledování vývoje profesí; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly politiky a strategie založené na životním cyklu, do nichž bude lépe začleněno vzdělávání a zaměstnanost, v nichž bude klíčovým faktorem bezpečný přechod mezi vzděláváním a pracovním procesem a které budou zahrnovat průběžné zvyšování kvalifikace pracovní síly umožňující získání klíčových kompetencí odpovídajících potřebám trhu práce;

39.

vyzývá Komisi ke zintenzivnění práce na uznávání odborných kvalifikací, včetně neformálního vzdělávání a pracovních zkušeností, s cílem podpořit mobilitu mladých lidí;

40.

vyzývá členské státy, aby podporovaly uznávání vědomostí a dovedností nabytých v rámci neformálního a informálního vzdělávání, aby tak mladí lidé mohli při hledání práce na trhu i nadále dokládat požadované vzdělání a schopnosti, které si osvojili;

41.

žádá větší podporu a prestiž odborného vzdělávání;

42.

naléhavě žádá Komisi, aby společně se sociálními partnery zrevidovala strategii flexikurity tak, aby byla hlavní pozornost zaměřena na bezpečný přechod při současném vytváření mobility a snadnějšího přístupu mladých lidí; zdůrazňuje, že flexibilita bez sociálního zabezpečení není udržitelným způsobem boje s problémy, s nimiž se potýkají mladí lidé na trhu práce, naopak je to způsob obcházení zaměstnaneckých práv a práva na sociální zabezpečení mladých lidí;

43.

apeluje na členské státy, aby do návrhů vnitrostátních strategických plánů zaměstnanosti mladých lidí zahrnuly všechny čtyři součásti flexikurity, k nimž patří:

44.

vyzývá členské státy a sociální partnery, aby zajištěním kvalitní práce pomohli mladým lidem vyhnout se případným „nástrahám nejistoty“; vyzývá členské státy a sociální partnery, aby na základě platných vnitrostátních právních předpisů a ve spolupráci s Komisí vytvořili a používali lepší normy na ochranu osob, které pracují na nejistých nebo nekvalitních pracovních místech;

45.

vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dlouhodobých dopadů nezaměstnanosti mladých lidí a spravedlnosti mezi generacemi;

46.

zdůrazňuje, že na všech pracovištích je nutný energický a strukturovaný sociální dialog, jehož cílem je chránit mladé pracovníky před vykořisťováním a nejistotou, často v souvislosti s dočasnou prací; zdůrazňuje, že je nutné, aby se mladými pracovníky a jejich specifickými potřebami zabývali sociální partneři;

47.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se více zasazovaly o to, aby bylo zajištěno správné provádění a účinné prosazování směrnice o rovnosti v zaměstnání, která prohlašuje diskriminaci v zaměstnání na základě věku za nezákonnou; domnívá se, že je třeba učinit mnohem více pro to, aby si zaměstnanci i zaměstnavatelé uvědomovali svá práva a povinnosti zakotvené v této směrnici;

48.

vyzývá členské státy a sociální partnery, aby přistoupili k uplatňování mediálních a informačních strategií zaměřených na seznamování mladých lidí s jejich zaměstnaneckými právy a s různými alternativními způsoby jejich zapojení do trhu práce;

49.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly sblížení světa práce a světa vzdělávání, aby byly studijní obory, jako například obory duální, strukturovány tak, aby v sobě propojovaly teoretické pojmosloví a praktickou zkušenost, aby mladé lidi vybavily potřebným souborem jak obecných, tak specifických dovedností; rovněž Komisi a členské státy vyzývá, aby investovaly do uspořádání kampaně na zvyšování povědomí o odborném vzdělávání a studiu technických a podnikatelských oborů, aby tyto obory přestaly být vnímány jako znevýhodňující volba a byly chápány jako příležitost pro zaplnění prázdných pracovních míst v technických oborech, po nichž citelně vzrůstá poptávka, a pro účely nastartování evropské ekonomiky;

50.

vyzývá členské státy a sociální partnery, aby přistoupili k intenzivnějšímu vytváření a provádění programů pomáhajících mladým lidem v hledání přístupu na trh práce prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti, zejména v oblastech a odvětvích, kde je vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí;

51.

naléhavě vyzývá členské státy, aby zmírnily dopady nezaměstnanosti mladých lidí na právo těchto generací na důchod, a aby prostřednictvím velkorysého započítávání doby studia motivovaly mladé lidi k delšímu vzdělávání;

52.

vyzývá sociální partnery, aby zvýšili své úsilí informovat mladé lidi o jejich právu účastnit se sociálního dialogu a posilovali zapojení této významné skupiny produktivní populace do struktury zastupitelských orgánů;

53.

vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby vnitrostátní právní předpisy týkající se mladých lidí, a zejména vnitrostátní právní předpisy na základě směrnice o rovnosti v zaměstnání (2000/78/ES), nebyly zneužívány k diskriminaci mladých zaměstnanců v přístupu k dávkám sociálního zabezpečení; domnívá se, že je třeba učinit mnohem více pro to, aby si zaměstnanci i zaměstnavatelé uvědomovali svá práva a povinnosti zakotvené v této směrnici;

54.

vyzývá členské státy, aby připravily vhodné iniciativy, které mladým přistěhovalcům zaručí možnost učit se jazyku hostitelské země, uznání vzdělání, které získali v zemi původu a přístup ke klíčovým dovednostem, aby jim tak bylo umožněno sociální začlenění a účast na trhu práce;

55.

vyzývá Komisi a členské státy, aby mladým rodičům poskytovaly vhodné a lepší příležitosti péče o děti za přijatelnou cenu, jako jsou školky, což umožní mladým rodičů a především matkám, aby se mohly zapojit do trhu práce;

56.

žádá, aby pomoc, kterou členské státy poskytují mladým rodičům v rámci zařízení péče o děti nebo v rámci jeslí, byla na dostatečné úrovni, aby rodiče neodradila od zapojení se do trhu práce;

57.

vyzývá členské státy, aby vyvinuly iniciativu pro krátkodobou pomoc mladým nezaměstnaným mužům v odvětvích zasažených krizí, ale současně nezapomínaly na dlouhodobé problémy v přístupu mladých žen na trh práce;

58.

vyzývá členské státy, aby zavedly opatření pozitivní diskriminace zaměřená na mladé lidi v oblastech trhu práce, kde jsou tito lidé zastoupeni nedostatečně, s cílem zmírnit důsledky předchozí diskriminace na základě věku a dosáhnout skutečně různorodé pracovní síly, a to včetně vhodného přizpůsobení s ohledem na mladé lidi se zdravotním postižením; upozorňuje na dobré zkušenosti s pozitivní diskriminací, pokud jde o boj proti diskriminaci skutečné;

59.

zdůrazňuje, že je třeba vypracovat zvláštní programy pro osoby se zdravotním postižením zaměřené na rozšíření jejich možností přístupu na trh práce;

60.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat stáže a mobilitu mladých lidí, kteří se v rámci školní docházky nebo odborné přípravy věnují umělecké činnosti, jako je kinematografie, hudba, tanec, divadlo nebo cirkus;

61.

domnívá se, že by se měly v různých oblastech více podporovat dobrovolnické programy, mimo jiné i v sociální oblasti, kultuře a sportu;

62.

vyzývá rozličná odvětví, aby v podnicích a organizacích vytvořila partnerství mezi generacemi a podpořila tím aktivní výměnu znalostí a produktivní spojení zkušeností různých generací;

63.

je si vědom, že je důležité, aby byli mladí lidé finančně nezávislí, a vyzývá členské státy k zajištění toho, aby mladí lidé měli individuální nárok na důstojný příjem, který jim zajistí možnost vést ekonomicky nezávislý život;

64.

žádá členské státy, aby mladí lidé, pokud si to přejí, mohli získat účinnou pomoc především při výběru povolání, seznámení se se svými právy a při hospodaření s minimálním příjmem;

65.

navrhuje, aby Rada a Komise předložily evropskou záruku pro mladé lidi, která by každému mladému člověku v EU zajistila právo na nabídku práce, odbornou přípravu, další vzdělávání nebo kombinaci práce a vzdělávání, a to nejpozději do čtyř měsíců od počátku nezaměstnanosti;

66.

vítá postup směrem k definování strategie EU po pro rok 2020, ale s politováním konstatuje, že zatím nedošlo k veřejnému a transparentnímu zhodnocení Lisabonské strategie, a zejména Evropského paktu mládeže, zejména pokud jde o orientační cíle v oblasti mládeže, a s politováním dále konstatuje, že během procesu vytváření strategie EU pro rok 2020 tato záležitost nebyla dostatečně konzultována se sociálními partnery, občanskou společností a mládežnickými organizacemi;

67.

vyzývá členské státy, aby zavedly a zhodnotily nové závazné orientační cíle týkající se mladých lidí; vyzývá Komisi ke každoročnímu zhodnocení stávajících orientačních cílů týkajících se mladých lidí a záruky pro mladé lidi, aby tak bylo zajištěno dosažení výsledků a pokroku na základě více členěných statistických údajů, rozdělených zejména na základě pohlaví a věkových skupin;

68.

vyzývá Radu a Komisi, aby schválily a využívaly nové zdokonalené nástroje pro řízení a poskytování informací v oblasti zaměstnávání mladých lidí;

69.

navrhuje, aby byla vytvořena stálá pracovní skupina zaměřená na mladé lidi v EU zahrnující organizace mládeže, členské státy, Komisi, Parlament a sociální partnery, která by monitorovala vývoj v oblasti zaměstnávání mladých lidí, umožnila meziodvětvové politiky, zajistila výměnu příkladů osvědčených postupů a podnítila vznik nových politik;

70.

zdůrazňuje, že je důležité zapojit mladé lidi do stanovování politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, aby se lépe zohlednily jejich potřeby; doporučuje tedy, aby Komise v otázkách priorit mladých lidí konzultovala zástupce vnitrostátních rad mládeže;

71.

žádá členské státy, aby posoudily dopady politiky na mladé lidi, zapojily mladé lidi do všech postupů a vytvořily rady mladých, které budou sledovat politiky týkající se jejich generace;

72.

vyzývá evropské orgány, aby šly samy příkladem a odstranily inzeráty na neplacené praxe ze svých internetových stránek, a aby vyplácely:

73.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.