12.8.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 236/33

A.

vzhledem k tomu, že internet je významným globálním komunikačním prostředkem s obrovským vlivem na celou společnost,

B.

vzhledem k tomu, že řízení internetu zahrnuje otázky související s ochranou a zaručením základních práv a svobod, přístupem k internetu a jeho používáním a s jeho zranitelností vůči počítačovým útokům, atd.,

C.

vzhledem k tomu, že počítačová trestná činnost stále více ohrožuje společnosti, které se spoléhají na informační a komunikační technologie, a vzhledem k tomu, že se zvyšuje četnost podněcování k páchání teroristických útoků, nenávistných trestných činů a šíření dětské pornografie, což ohrožuje jednotlivce, včetně dětí,

D.

vzhledem k tomu, že propojení mezi počítačovou trestnou činností, internetovou jurisdikcí a „cloud computingem“ (poskytováním služeb a programů uložených na serverech na internetu) je jako nový aspekt řízení internetu na evropské úrovni velice důležité,

E.

vzhledem k tomu, že aspekty řízení internetu se týkají internetových adres a dalších především technických otázek, tedy oblastí, v nichž působí Internetové sdružení pro přidělování jmen a čísel (ICANN), Úřad pro přidělování internetových čísel (IANA), pracovní skupina IEFT, regionální internetové registry a další subjekty,

F.

vzhledem k tomu, že při správě internetu až dosud převládala pozitivní řídící úloha soukromého sektoru, ale že je třeba při stanovení globální strategie rovněž posílit úlohu veřejných orgánů,

G.

vzhledem k tomu, že vlády hrají v souvislosti s aspekty širšího řízení důležitou roli při ochraně veřejných zájmů, zejména pokud jde o zajišťování ochrany a zaručení základních práv a svobod a o bezpečnost, integritu a odolnost internetu, zatímco soukromý sektor sehrává klíčovou úlohu při zajišťování nezbytných investic, odborných znalostí a podnikatelské iniciativy,

H.

vzhledem k tomu, že Fórum pro správu internetu (IGF) a další vnitrostátní i regionální fóra představují významné scény, kde probíhá dialog o politice v oblasti internetu za účasti mnoha zainteresovaných stran,

I.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament a další evropské instituce mají k internetu dlouhodobý závazek, neboť představuje otevřený globální veřejný statek,

1.

domnívá se, že internet je globálním veřejným statkem, a tudíž by jeho řízení mělo být provozováno ve všeobecném zájmu;

2.

uznává, že internet má zásadní význam pro to, aby mohla v praktickém životě fungovat svoboda projevu, kulturní rozmanitost, pluralita sdělovacích prostředků, demokratické občanství, ale i vzdělávání a přístup k informacím, a že tedy představuje jednu z hlavních hybných sil propagace demokratických hodnot ve světě;

3.

připomíná, že internet se stal nepostradatelným nástrojem pro podporu demokratických iniciativ, politické diskuse, digitální gramotnosti a šíření vědomostí; připomíná, že přístup k internetu jednak závisí na vykonávání řady klíčových základních práv, jako je např. respektování soukromého života, ochrana údajů, svoboda projevu, slova a sdružování, svoboda tisku, politického vyjádření a účasti, nediskriminace, vzdělání a kulturní a jazyková odlišnost, a na druhé straně tato práva zaručuje; zdůrazňuje, že orgány a zúčastněné strany na všech úrovních proto mají obecnou povinnost napomáhat zajišťování toho, aby všichni mohli vykonávat své právo na účast v rámci informační společnosti se zvláštním důrazem na starší uživatele, kteří se potýkají s většími problémy při seznamování s novými technologiemi, a zároveň bojovat proti dvěma souvisejícím problémům elektronického věku – internetové negramotnosti a vyloučení z demokratické účasti;

4.

zdůrazňuje zejména nutnost posílit rozvoj přístupů „zezdola nahoru“ a „e-demokracie“ a zároveň zajistit ustanovení důležitých bezpečnostních opatření zaměřených proti novým formám dohledu, kontroly a cenzury ze strany veřejných či soukromých aktérů tak, aby svobodný přístup k internetu a ochrana soukromí byly realitou a nikoli pouze iluzí;

5.

zdůrazňuje potřebu chránit a podporovat evropské kulturní dědictví, a to i pomocí internetu; zastává názor, že internet hraje zásadní úlohu při stimulaci inovací a zmenšování digitální, sociální a kulturní propasti v Evropě ve srovnání s ostatními částmi světa;vítá skutečnost, že Komise chápe význam překlenutí digitální propasti a otázek vývoje, které jsou součástí řízení internetu; domnívá se však, že je třeba se zaměřit na mnoho starších občanů ve vyspělých i rozvojových zemích, kteří se často cítí v novém „online“ světě opuštěni; konstatuje, že internet může představovat účinný nástroj sociálního začlenění a že je nutné sem zahrnout naše starší občany; naléhavě vyzývá, aby byla přijata opatření na podporu vzdělávání o využívání zdrojů nabízených internetem a výběru kritérií pro využívání těchto zdrojů;

6.

uznává, že intenzivnější využívání internetu ze strany občanů, spotřebitelů, podniků a orgánů značí, že tento nástroj komunikace se stává jedním ze základních faktorů, pokud jde o dokončení vnitřního trhu v rámci EU; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu náležité ochrany spotřebitelů a držitelů práv duševního vlastnictví na internetu; zdůrazňuje rovněž, že musí být zaručena občanská práva a svobody uživatelů internetu; uznává důležitost internetu coby zdroje informací a prostředku k podpoře práv spotřebitelů;

7.

zdůrazňuje, že řízení internetu by mělo usnadnit elektronický obchod a přeshraniční transakce prostřednictvím decentralizace autoregulačních úloh, zejména při stanovení vstupních podmínek pro nové účastníky na trhu;

8.

vyzývá k tomu, aby byl zajištěn snazší přístup k internetu a jeho rozvoj v novějších členských státech, zejména ve venkovských oblastech, a v rozvojových zemích pomocí programů financovaných Evropskou unií; dále vyzývá k tomu, aby tyto země měly větší vliv na utváření politiky řízení internetu;

9.

domnívá se, že v zájmu ochrany zájmu EU, jímž je zachování internetu jako globálního veřejného statku, by mělo být řízení internetu založeno na širokém, vyrovnaném modelu za účasti veřejného a soukromého sektoru, s vyloučením dominantního postavení jednoho subjektu či skupiny subjektů či snah státních či nadnárodních orgánů kontrolovat tok informací na internetu, přičemž by mělo docházet ke vzájemnému působení s procesy řízení internetu, do kterých je zapojeno mnoho stran a které i nadále zajišťují účinný mechanismus podpory celosvětové spolupráce;

10.

zdůrazňuje, že hodnoty, na nichž je Unie založena a které jsou uvedeny v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, představují základní hodnoty a cíle Evropské unie; vyzývá proto Evropskou komisi a členské státy k zajištění toho, aby veškerá činnost v souvislosti s řízením internetu tyto hodnoty a cíle splňovala, zejména v rámci mezinárodních fór pro řízení internetu za účasti zemí, jejichž hodnoty se výrazně liší od hodnot evropských; domnívá se, že v zájmu předcházení sporům by měl být s těmito zeměmi veden intenzivnější mezinárodní dialog v oblasti regulace internetu;

11.

domnívá se, že vlády by se měly zaměřit na otázky důležité pro globální veřejnou politiku v oblasti internetu, protože vedoucí postavení soukromého sektoru se musí zakládat na dodržování zásad veřejné politiky a stávajících právních předpisů, a jinak dodržovat zásadu nezasahování s výjimkou nezbytných zásahů v mimořádných případech, ale i tehdy by v rámci své činnost měly dodržovat základní lidská práva a zásadu proporcionality;

12.

domnívá se, že vlády by neměly zasahovat do běžného řízení internetu, narušovat inovace a hospodářskou soutěž zbytečnou, zatěžující a restriktivní regulací ani se pokoušet kontrolovat něco, co je a mělo by zůstat globálním veřejným statkem;

13.

vyzývá vlády, aby se zdržely omezování přístupu k internetu formou cenzury, blokování, filtrování či dalších postupů a nepožadovaly to ani po soukromých subjektech; trvá na zaručení otevřeného internetu, v rámci něhož mají uživatelé přístup k informacím a mohou je šířit nebo mohou využívat aplikace a služby dle svého výběru, jak stanovuje přepracovaný předpisový rámec pro elektronické komunikace;

14.

zdůrazňuje, že veškerá omezení, která jsou považována za nevyhnutelná, by měla být omezena na minimum nezbytné v demokratické společnosti, měla by vycházet ze zákona a být účinná a přiměřená; zdůrazňuje, že je nutné zaručit ochranu nezletilých, a vyzývá členské státy, aby taktéž učinily opatření, např. prostřednictvím používání systému oznámení ve veřejném zájmu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES, směrnice 2002/58/ES a nařízení (ES) č. 2006/2004 o ochraně zájmů spotřebitele (směrnice o občanských právech) (9), jež nezletilým umožní odpovědně používat internet a informační služby online a zvýší úroveň povědomí o potenciálních hrozbách, jež s sebou mohou nové služby přinášet;

15.

žádá více iniciativ, které by u dětí posílily bezpečné využívání internetu, celosvětově šířily osvědčené postupy a prohloubily mezinárodní spolupráci v boji proti škodlivému či nezákonnému obsahu šířenému online, zejména s ohledem na sexuální zneužívání dětí na internetu;

16.

rovněž bere v potaz skutečnost, že je obzvláště třeba chránit zranitelné osoby, zejména nezletilé, prostřednictvím společné akce zúčastněných stran veřejného i soukromého sektoru; znovu připomíná, že pokud jde o boj proti počítačové kriminalitě a dětské pornografii, měl by před tím, než se přistoupí k zablokování webových stránek, být nedovolený obsah smazán přímo ze zdroje;

17.

domnívá se, že kromě zásad řízení stanovených Komisí by vlády měly uplatňovat i tyto zásady:

18.

zdůrazňuje, že EU by měla dosáhnout konsenzu ohledně uplatňování základních zásad řízení internetu a rázně je obhajovat v mezinárodních fórech a v bilaterálních vztazích;

19.

vítá aspekty Granadské strategie navržené španělským předsednictvím týkající se řízení internetu a ustanovení zprávy Parlamentu o nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu (10), která se týkají vypracování evropské charty práv občanů a spotřebitelů v digitálním prostředí a propracování tzv. páté svobody, která umožní volný oběh obsahu a vědomostí;

20.

bere na vědomí novou politiku v oblasti internetu „Internet Policy 3.0“, již dne 24. února 2010 vyhlásila vláda USA;

21.

zdůrazňuje, že EU by měla řešit tyto tři zásadní otázky veřejné politiky:

22.

žádá členské státy, aby ve spolupráci s Komisí zajistily ochranu internetové infrastruktury formou harmonizovaného přístupu EU k hrozbám a incidentům a dokončením zřízení vnitrostátních týmů pro naléhavé situace a mechanismů pro vzájemnou spolupráci těchto týmů;

23.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí o dosažení lepší bezpečnosti kybernetického prostoru v EU a odpovídající účasti na mezinárodní spolupráci v těchto otázkách, a zdůrazňuje, že je nutné uplatňovat mnohostranný přístup s cílem zajistit lepší porozumění a informovanost o jurisdikci v případě počítačové trestné činnosti a o „cloud computingu“, a to na základě jednotné úrovně a stanovením jasných povinností a odpovědností každé zúčastněné strany;

24.

zdůrazňuje význam bezpečnosti elektronických služeb, zejména elektronických podpisů, a nutnost vytvořit infrastrukturu soukromých podpisových klíčů na celoevropské úrovni a vyzývá Komisi, aby zřídila portál evropských evidenčních orgánů s cílem zajistit přeshraniční interoperabilitu elektronických podpisů a zvýšit bezpečnost transakcí prováděných po internetu;

25.

vyzývá Komisi, aby poskytla jasné pokyny členským státům, které dosud neratifikovaly a neprovedly Úmluvu Rady Evropy o počítačové trestné činnosti, s cílem zapojit všechny členské státy do společného úsilí v boji proti počítačové trestné činnosti a nevyžádané elektronické poště, zvýšit důvěru uživatelů a zabezpečit kybernetický prostor Evropské unie proti všem druhům trestných činů a přestupků; naléhavě žádá všechny členské státy, aby ratifikovaly a provedly Úmluvu Rady Evropy o počítačové trestné činnosti;

26.

vyzývá všechny členské státy, aby ratifikovaly a provedly Úmluvu Rady Evropy o předcházení terorismu, což by umožnilo vytvořit základ mezinárodní spolupráce v boji proti využívání internetu k páchání teroristických činů ve formě rozsáhlých útoků na počítačové systémy a jejich prostřednictvím, které ohrožují národní bezpečnost, veřejnou bezpečnost a hospodářskou prosperitu;

27.

navíc doporučuje, aby Komise a členské státy usilovaly o větší bezpečnost a stabilitu internetu prostřednictvím opatření zaměřených na zvyšování rozmanitosti sítě a systémů za využití právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, norem EU a politiky v oblasti zadávání veřejných zakázek a dále:

28.

zdůrazňuje, že úspěch sociálních sítí spojený s technickými možnostmi internetu (paměťová kapacita a zpracování informací) s sebou přináší zejména problém uchování údajů a využívání těchto archivovaných údajů; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že prozatím neexistuje na internetu žádné „právo na zapomnění“;

29.

zdůrazňuje potřebu nalézt vhodnou rovnováhu mezi ochranou soukromí uživatelů a zaznamenáváním osobních údajů;

30.

vyjadřuje politování nad tím, že vzrůstající používání internetových sítí není provázeno pravidly, jež by uživatelům umožňovala spravovat osobní údaje, které těmto sítím svěřují;

31.

domnívá se, že transparentní a odpovědné řízení internetu může být významnou součástí dohledu nad tím, jakým způsobem vyhledávače na celém světě nakládají s informacemi;

32.

žádá Komisi, aby předložila návrh na rozšíření působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) (11) tak, aby se vztahovalo i na porušení práv na ochranu údajů a soukromí, a žádá Radu, aby dala souhlas k vyjednávání s cílem uzavřít mezinárodní smlouvu, která fyzickým osobám z EU umožní účinnou nápravu v případě porušení těchto práv na základě právních předpisů EU na ochranu údajů a soukromí;

33.

podporuje propagaci zásady „soukromí coby aspekt návrhu“, podle níž by měly být co možná nejdříve zavedeny požadavky na ochranu soukromí a údajů v souvislosti s novým technickým rozvojem, jež by pro občany zajišťovaly bezpečné a uživatelsky příjemné prostředí;

34.

poukazuje na to, že osvědčování bezpečnosti internetových stránek se stává nutností pro zvýšení důvěry spotřebitelů k používání on-line informací a služeb;

35.

zdůrazňuje, že orgány, instituce a členské státy EU by měly koordinovat svůj přístup k řízení internetu v různých mezinárodních orgánech, které se jím zabývají, jako je ICANN a jeho poradní orgány, včetně Vládního poradního výboru (GAC);

36.

vyzdvihuje úlohu Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) při vytváření jednotného evropského informačního prostoru; konstatuje, že ENISA může hrát významnou úlohu, zejména v souvislosti s předcházením problémům s bezpečností sítě a informací, jejich řešením a s následnými opatřeními, a vítá připravovaný návrh Komise na modernizaci této agentury;

37.

zdůrazňuje nutnost zvyšovat dále efektivitu agentury ENISA v těchto oblastech:

38.

zdůrazňuje, že podpora poskytovaná agenturou ENISA je zaměřena na členské státy se zvláštními potřebami, a doporučuje, aby ENISA pokračovala ve vytváření fór pro sdílení informací mezi členskými státy a třetími zeměmi;

39.

domnívá se, že Komise má ústřední úlohu v iniciování a koordinaci veškerých aspektů souvisejících s vnitřní organizací EU s cílem zajistit koherentní přístup EU, včetně přístupu k IGF;

40.

navrhuje, aby Komise vybudovala kapacitu pro skutečné zastoupení evropské občanské společnosti v mezinárodních fórech pro řízení internetu a v organizacích nebo konsorciích pro internetové normy;

41.

požaduje, aby Komise usnadnila přijetí soudržného a komplexního přístupu EU v rámci IGF a dalších důležitých akcí souvisejících s řízením internetu tím, že vždy s dostatečným předstihem předloží návrh stanoviska EU k projednání Evropskému parlamentu a Radě;

42.

podporuje pokračování a rozvoj modelu IGF na globální, regionální – včetně platformy EuroDIG – a vnitrostátní úrovni zachováním jeho hlavních charakteristik jako nezávazného postupu se zapojením mnoha zainteresovaných stran, přičemž bude i nadále otevřeným místem pro dialog a výměnu osvědčených postupů mezi vládami, občanskou společností a soukromým sektorem a novou formou participativní demokracie;

43.

vzhledem ke specifické povaze asijského trhu zdůrazňuje, že je důležité přizvat k jednání o řízení internetu příslušné aktéry z Asie;

44.

zdůrazňuje, že je rovněž potřeba do procesu vytváření modelu řízení zapojit i spotřebitele a klást přitom důraz na spolupráci mezi univerzitami a podniky na místní, regionální a vnitrostátní úrovni;

45.

doporučuje následující zlepšení týkající se IGF:

46.

podporuje práci Komise a španělského a belgického předsednictví v souvislosti se schůzkou IGF, která se uskuteční v září 2010 ve Vilniusu, a vyzývá k větší účasti Evropského parlamentu;

47.

obecně podporuje kladné stanovisko Komise k současnému modelu řízení ICANN založenému na vedoucím postavení soukromého sektoru;

48.

uznává, že se sdružení ICANN podařilo zabezpečit stabilitu systému doménových jmen;

49.

podporuje pokračování procesu, který nedávno zahájilo sdružení ICANN, přidělovat doménová jména v jiných písmech než v latince;

50.

žádá vytvoření nové obecné domény nejvyššího řádu pro kulturní organizace, publikační příležitosti, sdělovací prostředky a umělce, např. „culture“ nebo „.art“;

51.

vyzývá k větší odpovědnosti soukromých společností, které registrují a přidělují názvy domén, čímž vykonávají službu, na níž se společnost stala do značné míry závislou; domnívá se, že je v tomto ohledu třeba stanovit společná kritéria, která umožní zlepšit transparentnost a přimět tyto společnosti k tomu, aby plnily své narůstající povinnosti;

52.

vyzývá konsorcium EURid spravující doménu.eu, aby vedlo důkladnou kampaň ve sdělovacích prostředcích a na internetu s cílem podpořit doménu.eu ve všech členských státech, a usnadnit tak rozvoj evropského on-line prostředí založeného na hodnotách, rysech a politikách Evropské unie;

53.

zdůrazňuje význam GAC v procesu tvorby politiky v rámci ICANN a doporučuje, aby se efektivita GAC zvýšila mimo jiné zřízením sekretariátu, který bude mít odpovídající podpůrné kapacity; domnívá se, že je důležité, aby se do činnosti tohoto výboru aktivně zapojil každý členský stát EU;

54.

zastává názor, že zlepšení by se v ICANN měla provést prostřednictvím:

55.

podporuje stanovisko Komise, že ujednání o IANA by měla zahrnovat mechanismy pro multilaterální odpovědnost, a potvrzuje, že v budoucnu by žádná jednotlivá vláda neměla mít v IANA dominantní vliv, jeho funkce by se naopak měla postupně internacionalizovat a konečným výsledkem by měl být multilaterální dohled;

56.

domnívá se, že „potvrzení závazků“ z roku 2009 by mohlo představovat rozhodný základ pro další rozvoj ICANN, a zároveň zdůrazňuje, že:

57.

žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu a Radě předkládala výroční zprávy o událostech v oblasti řízení internetu za uplynulý rok, přičemž první taková zpráva by měla být předložena do března roku 2011;

58.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.