17.2.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 51/8

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboruk tématu „Změny v kovodělném průmyslu a jeho perspektivy“ (stanovisko z vlastní iniciativy)

2011/C 51/02

Zpravodaj: pan RODRÍGUEZ GARCÍA-CARO

Spoluzpravodaj: pan GIBELLIERI

Dne 16. února 2010 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu

Změny v kovodělném průmyslu a jeho perspektivy.

Poradní komise pro průmyslové změny, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 8. září 2010.

Vzhledem k obnově funkčního období Výboru se plenární shromáždění rozhodlo předložit toto stanovisko k hlasování na říjnovém plenárním zasedání a v souladu s článkem 20 jednacího řádu jmenovalo pana Rodríguez Garcia-Caro hlavním zpravodajem.

Na 466. plenárním zasedání, které se konalo dne 21. října 2010, přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 72 hlasy pro a 8 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Strategický význam

Kovodělný průmysl má zásadní význam pro přechod k hospodářství, které účinně využívá zdroje a produkuje nízké emise uhlíku, jak je stanoveno v cílích strategie Evropa 2020. Cíl zvýšit účinnost využívání zdrojů je pro toto průmyslové odvětví výzvou a zároveň obchodní příležitostí: hospodářství účinně využívající zdroje nemůže existovat bez kovodělného průmyslu. Je to silné odvětví vytvářející četná pracovní místa a zásadní pro tvorbu přidané hodnoty. Posiluje evropský hodnotový řetězec a je jedním z článků hodnotového řetězce směřujícího k hospodářství účinně využívajícímu zdroje.

1.2   Kovodělný průmysl má rovněž klíčový význam jako inovační a dodavatelské odvětví, zejména ve vztahu k iniciativě „Evropa méně náročná na zdroje“, jejímž cílem je oddělit hospodářský růst od využívání zdrojů, podpořit přechod k hospodářství s nízkými emisemi uhlíku, zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie, modernizovat sektor dopravy a podporovat energetickou účinnost.

1.3   Viditelnost

Problémem kovodělného průmyslu je jeho malá viditelnost.

1.4   Je důležité upozornit na to, že kovodělný průmysl nelze zaměňovat s hutnickým průmyslem. V jedné ze statistických publikací Eurostat s názvem European Facts and Figures je výroba železa, oceli a feroslitin (NACE 27) analyzována společně s výrobou kovodělných výrobků, tj. kovodělným průmyslem (NACE 28), a proto je velmi obtížné správně posoudit zaměstnanost a tendence kovodělného průmyslu. Malá viditelnost se projevuje v posouzení dopadu, jež téměř neberou v potaz velmi důležité důsledky, které bude mít nadcházející regulace v tomto odvětví v mikroekonomickém měřítku. Je zásadní podpořit rozvoj potenciálu tohoto odvětví, zejména co se týče růstu jeho exportu, a vzít si praktická ponaučení z jeho podnikové a inovační kultury.

1.4.1   EHSV proto žádá Evropskou komisi, aby měla toto odvětví zpracovatelského průmyslu patřičně na paměti ve své organizaci a rozdělování lidských zdrojů, a zlepšila tak jeho zastoupení a dialog s ním v GŘ pro průmysl a podniky a GŘ pro obchod, a to v souladu s jeho zvláštním významem a charakterem – vytváří totiž 4,3 milionů pracovních míst v Evropské unii. Vzhledem k tomu tedy EHSV doporučuje Evropské komisi, aby ve svých útvarech a činnostech (např. v dialogu EU-Čína) vyhradila kovodělnému průmyslu vyšší formální zastoupení.

1.5   Správným rámcem pro to by bylo uplatnění zásady „zelenou malým a středním podnikům“

Administrativní zátěž spočívající v poskytování informací podle místních předpisů a předpisů EU příslušným orgánům je velmi vysoká, což malým a středním podnikům neusnadňuje existenci. Stejně tak je vzhledem k obecnému investičnímu klimatu panujícímu v mnoha zemích pro podniky stále snadnější, vhodnější a výnosnější nakupovat část svých výrobků mimo EU namísto zvýšení vlastní výroby, vyvíjení technologií a investování do inovací. Tyto postupy z dlouhodobého hlediska naruší konkurenceschopnost a odradí mladé techniky.

EHSV podporuje, aby byla zásada „zelenou malým a středním podnikům“ účinně a skutečně zohledněna při provádění strategie Evropa 2020 v oblasti průmyslové politiky, kterou Rada přijala na svém zasedání v červnu 2010, a rovněž v dalším sdělení o programu průmyslové politiky pro Evropu, jež vychází ze stěžejní iniciativy „Průmyslová politika pro věk globalizace“.

1.5.1   Zároveň je zásadně důležité podporovat podnikatele na všech úrovních tím, že se usnadní postupy zakládání podniků a bude se přát podnikavosti, a EHSV k tomu vyzývá státní orgány členských států.

Jedním z dalších nezbytných aspektů obecných podmínek, v nichž podniky provozují svoji činnost, je sociální politika a politika zaměstnanosti. EHSV žádá členské státy, aby se, především v okruhu sociální politiky, společně snažily zlepšit podmínky pro takový rozvoj podniků, díky němuž budou konkurenceschopné a rentabilní a umožní vytvářet udržitelná pracovní místa v evropském kovodělném průmyslu. Je důležité zajistit, aby tento průmysl mohl prostřednictvím sociálního dialogu a včasného a účinného informování a konzultování předvídat případné změny na úrovni podniků nebo změny strategií v podnicích, jež jsou jeho klienty, a změny ve výrobě materiálů. V této souvislosti by se mohla zvážit možnost podporovat výměny mezi členskými státy a sociálními partnery EU, aby se od sebe vzájemně učili a označily účinné nástroje, a rovněž úloha flexikurity.

1.6   Kvalifikovaní zaměstnanci, odpovídající předvídání potřeb odborného vzdělávání a přiblížení odvětví mladým

Vzhledem ke střední velikosti podniků je ještě důležitější mít k dispozici dostatečný počet kvalifikovaných zaměstnanců. Klíčová k tomu budou opatření na boj proti nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců, ať již se jedná o učně na vysoké úrovni, kvalifikované pracovníky, techniky, inženýry nebo výzkumné pracovníky, a rovněž na poskytnutí odpovídajícího vzdělávání a školení (jak formálního, tak odborného) těmto zaměstnancům.

1.6.1   EHSV zdůrazňuje, že má zásadní význam podnítit na všech úrovních iniciativy ke zlepšení image tohoto odvětví a k zatraktivnění tohoto odvětví pro mladé lidi. Je nezbytné, aby si tento průmysl, který je relativně náročný na pracovní sílu, zachoval a případně posílil svoji zaměstnaneckou základnu, co se týče jak počtu zaměstnanců, tak jejich kvality. EHSV žádá Komisi, aby prozkoumala možnost provést na evropské úrovni studii kvalifikací (jak vzdělání, tak odborných dovedností), jež jsou v kovodělném průmyslu žádoucí, za účelem předvídání potřeb odborného vzdělávání. Tato studie by mohla být důležitým referenčním dokumentem pro posílení spolupráce mezi tímto průmyslem a technickými vysokými školami a centry odborné přípravy. EHSV doporučuje, aby nedávno vytvořený evropský sociální dialog pro kovodělný průmysl vedl a podnítil tuto studii a aby v něm byly prozkoumány všechny možnosti výměny informací, jež jsou považovány za vhodné pro zlepšení situace malých a středních podniků a jejich zaměstnanců.

1.7   Inovace

Pro úspěch výzkumu a vývoje má zvláštní význam spolupráce mezi výrobci kovů a kovodělným průmyslem. Celkově by se mělo věnovat více evropských zdrojů na výzkum v hutnictví a kovodělném průmyslu, především na výzkum materiálových technologií a nanotechnologií, s cílem zlepšit mechanické vlastnosti kovových materiálů v podnikovém výzkumu, a zvýšit a podpořit tak konkurenční a inovační výhodu tohoto odvětví. EHSV doporučuje evropským orgánům a zvláště Evropské komisi, aby při vytváření struktury osmého rámcového programu co nejvyšší měrou usnadnily přístup k projektům. Měla by být podpořena zejména spolupráce s malými a středními podniky, jelikož ty nedisponují (nebo jen omezeně) dostatečnými lidskými zdroji na to, aby mohly vypracovat, předložit a provádět případné inovační projekty.

1.7.1   EHSV doporučuje, aby inovační politiky EU lépe odrážely skutečnost, že průmyslové inovace nejsou do velké míry založeny pouze na nových vědeckých poznatcích, ale na různých formách inovací(např. na nových koncepcích logistiky nebo marketingu, organizačních inovacích, inovacích obchodních modelů, návrzích výrobků).

1.7.2   Vzhledem k tomu, že návrh a vývoj produktu se přesouvají do počátečních nebo konečných fází výrobního řetězce, představují stále větší výzvu ochrana práv duševního vlastnictví a otázka padělání. Také v tomto ohledu existuje velmi málo kovodělných podniků, které mohou vyčlenit zdroje, jež velké podniky věnují na ochranu svého duševního vlastnictví.

1.8   Chybějící image

Kovodělnému průmyslu chybí „image“. Zajistit si odpovídající image a příležitosti je úkol, kterým by se tento průmysl měl zabývat, a pomohla by mu při tom podpora orgánů. EHSV v této souvislosti doporučuje státním a evropským orgánům, aby analyzovaly situaci tohoto odvětví z hlediska jeho úlohy průmyslového barometru a spolehlivého ukazatele „zdraví“ průmyslového výrobního řetězce a podílu, který na něm mají malé a střední podniky.

Jako problematické se rovněž jeví obecně chybějící uznání tohoto průmyslu a průmyslových projektů, což je důsledkem negativního profilu vytvořeného v průběhu desetiletí. Je nutné zajistit novou spolupráci mezi politikami, průmyslem a správou, aby podniky, které dodržují všechny právní požadavky, získaly lepší image.

1.9   Obchodní politika

Jak GŘ pro obchod, tak GŘ pro průmysl a podniky by měly mít dostatečné znalosti o kovodělném průmyslu a zaujmout vyvážený přístup při přijímání opatření, jež mají dopad na podniky tohoto odvětví. EHSV proto doporučuje Evropské komisi, aby přijala vhodná opatření a při přijímání rozhodnutí týkajících se tohoto průmyslu měla na paměti zájem Unie a odpovídající dopad na celý hodnotový řetězec a na celou průmyslovou strukturu. Evropská komise by ve svých vztazích se třetími zeměmi, zejména v obchodní politice, měla zachovávat zásadu reciprocity.

1.10   Seskupení (klastry)

Existuje značný zájem o vypracování výhledu pro kovodělný průmysl, který bude založen na různých uskupeních (klastrech) existujících po celé Evropské unii. Konkrétně již byly označeny tyto: Baskicko (Španělsko), Brescia (Itálie), Flandry (Belgie), Litva, Pays de la Loire (Francie), Slezsko (Polsko), jižní Vestfálsko (Německo), Vorarlbersko (Rakousko), Valencie (Španělsko). Bylo by nicméně vhodné provést více studií pro posouzení důsledků, hlavních tendencí a změn v průmyslové struktuře v těchto různých oblastech a případně provést jejich referenční srovnání (benchmarking).

1.11   Financování

EHSV by uvítal, kdyby se kladl větší důraz na potřebu nabídnout zpracovatelskému průmyslu, a to zejména malým středním podnikům tohoto průmyslového odvětví, mechanismy na podporu likvidity, což by mohlo vést k lepším postupům v celé Evropě.

2.   Úvod

2.1   Lisabonská smlouva zavádí nový rámec pro fungování Evropské unie, svoji činnost zahájila nová Evropská komise a Evropskému parlamentu začalo v roce 2009 nové funkční období. Evropská unie obecně a evropská průmyslová základna konkrétně jsou zatím konfrontovány s celosvětovou dynamikou a souvisejícími výzvami, které nemají od doby vzniku EU obdoby.

2.2   Je třeba se těmto výzvám odhodlaně postavit, pokud chceme zadržet růst nezaměstnanosti, rostoucí rozklad podnikové a průmyslové struktury a ztrátu důvěry občanů, která je stále větší.

2.3   EHSV chce tímto stanoviskem z vlastní iniciativy týkajícím se kovodělného průmyslu nabídnout několik možných odpovědí na otázky, které budou v dlouhodobém výhledu rozhodovat o tom, zda si evropský kovodělný průmysl zachová inovační potenciál, ekonomickou odolnost a konkurenceschopné postavení na světovém trhu. CCMI zkoumá výzvy a příležitosti, které pro toto odvětví vyplývají z přechodu k udržitelnému hospodářství účinně využívajícímu zdroje tak, jak je definováno ve strategii Evropa 2020.

2.4   Mezi tyto otázky patří: Jak se postavit těmto výzvám? Budou instituce Unie schopné reagovat? V kterých směrech mohou vytvářet přidanou hodnotu? Je „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ vhodným postupem k dosažení úspěchu?

3.   Kovodělný průmysl je všudypřítomný

3.1   Podniky kovodělného průmyslu se vyskytují všude v Evropské unii, prakticky ve všech evropských regionech a městech. Jsou to flexibilní, inovační, často (relativně) malé, pragmatické podniky založené na poskytování služeb, vytvářejí (a zachovávají) pracovní místa a jsou pevnou součástí průmyslového dodavatelského řetězce, jak ho známe. Tyto podniky jsou tak zřejmé, že si jejich existenci často ani neuvědomujeme. Ačkoliv již byly učiněny první kroky, které je třeba uvítat, zejména první celoevropská studie, již nedávno zveřejnila Evropská komise, některé podniky kovodělného průmyslu jsou pravděpodobně díky své velikosti rozmanité, mnohostranné a odolné, ale na rozdíl od zastoupení zájmů celého odvětví zůstávají do velké míry neviditelné a nejsou ve středu zájmu politik.

3.2   Tato neviditelnost se projevuje např. v jedné ze statistických publikací Eurostatu „European Facts and Figures“, kde je výroba železa, oceli a feroslitin (NACE 27) analyzována společně s výrobou kovodělných výrobků, tj. kovodělným průmyslem (NACE 28). To výrazně ztěžuje možnost odděleně a řádně analyzovat zaměstnanost a výrobní tendence v kovodělném průmyslu.

3.3   Tato neviditelnost však není ospravedlnitelná. Kovodělný průmysl je „skrytým“ základním článkem, jenž má velký význam pro průmyslový dodavatelský řetězec v EU a jenž se navzdory relativně malé velikosti svých podniků může chlubit skutečně impozantními čísly v evropské ekonomice.

3.4   Následující údaje stručně popisují velikost kovodělného průmyslu a jeho strategický význam pro evropskou ekonomiku a pracovní sílu.

3.4.1

V Evropě se nachází obrovský počet malých podniků tohoto průmyslu (400 000), z nichž většina (95 %) má méně než 50 zaměstnanců.

3.4.2

Kovodělný průmysl zaměstnává v Evropě 4,2 milionů osob, tj. zhruba 12 % všech osob zaměstnaných v průmyslu.

3.4.3

Je to odvětví vytvářející pracovní místa: je význačné, že na rozdíl od většiny ostatních odvětví míra zaměstnanosti v tomto průmyslu v Evropě v posledních deseti letech neustále rostla až do nedávné hospodářské recese. Např. mezi roky 2000 a 2006 vzrostla zaměstnanost v tomto průmyslu zhruba o 8 %.

3.4.4

Je to hospodářské odvětví velkého významu: hodnota jeho produkce dosáhla v roce 2008 530 mld. EUR.

3.4.5

Hraje ústřední úlohu v průmyslové struktuře EU, neboť vyrábí součásti pro jiná průmyslová odvětví.

4.   Strategický význam kovodělného průmyslu

4.1   Základní článek dodavatelského řetězce

Evropský kovodělný průmysl je základním článkem evropského průmyslového dodavatelského řetězce, neboť vyrábí součástky a hotové výrobky pro všechna ostatní výrobní odvětví.

—	Součástky jsou dodávány zejména do automobilového průmyslu, leteckého a kosmického průmyslu, dopravy, strojírenství, včetně zejména výroby strojů, což samo o sobě činí z tohoto průmyslu klíčový prvek v přechodu k hospodářství účinněji využívajícímu zdroje.

—	Tvarová ocel a ocelové plechy jsou základními součástkami pro stavebnictví (ocelové konstrukce budov, výztuže, ocelové struktury, obložení budov, materiály atp.).

—	Nádoby pro odvětví zpracovatelského průmyslu, např. potravinářský, farmaceutický, chemický či petrochemický průmysl atp.

—	Upevňovací součástky (vruty, matky a šrouby) a nástroje využívané jak v průmyslu, tak spotřebiteli.

4.2   Pevné průmyslové odvětví

Kovodělný průmysl má pevnou strukturu, která nevykazuje velké přebytky kapacity.

4.3   Odvětví vytvářející pracovní místa

Kovodělný průmysl zaměstnává okolo 12 % pracovní síly průmyslu v EU-27 a je v něm činná zhruba pětina výrobních podniků EU-27.

4.4   Odvětví, jež vytváří přidanou hodnotu

Evropský kovodělný průmysl vytvořil v roce 2006 10 % přidané hodnoty v průmyslu EU-27 a podílel se 7,4 % na průmyslové výrobě. Z tohoto hlediska je kovodělný průmysl (hrubá produkce a objem výroby) jedním z evropských mistrů „přidané hodnoty“ a jasně převyšuje jiná průmyslová odvětví.

4.5   Velké odvětví malých podniků

Evropský kovodělný průmysl je ve své podstatě významné průmyslové odvětví, přestože (či snad díky tomu, že) ho z velké části tvoří hlavně malé podniky s velkou rozmanitostí (1) (více než 90 % jsou malé a střední rodinné podniky). Tomuto průmyslu také v mnoha zemích (hlavní výjimkou je Německo) dominují mikropodniky (s deseti a méně zaměstnanci), jež tvoří 80 % všech podniků v tomto průmyslu (2006).

4.6   Odvětví, jež upevňuje evropský dodavatelský řetězec

4.6.1   Je pravděpodobné, že výrobní struktura kovodělného průmyslu není náhodná či nahodilá, ale vznikla praktickým přizpůsobením se potřebám trhu, v jejichž důsledku se nakonec zformoval evropský dodavatelský řetězec tak, aby nabídl potřebnou flexibilitu, inovace a funkci vyplňování mezery na trhu, již v současnosti toto odvětví zastává. V této souvislosti by se skutečnost, že průměrný kovodělný podnik má malou nebo střední velikost, neměla považovat za slabou stránku, ale naopak za relativní výhodu.

4.6.2   A to zejména proto, že studie ukazují, že tento průmysl je a zůstane i nadále ve velké míře odvětvím malých a středních podniků. Stávají se relativně ještě menšími v porovnání se svými velkými partnery z dodavatelského řetězce, jež na rozdíl od podniků kovodělného průmyslu procházejí rozsáhlým procesem konsolidace. Nicméně možnosti konsolidace jsou v kovodělném průmyslu obecně i ze strukturálních důvodů velmi omezené.

4.6.3   Potřeba rozsáhlé spolupráce v rámci celého dodavatelského řetězce. V souvislosti s dodavatelským řetězcem žádá EHSV Evropskou komisi a členské státy, aby řešily důležitou otázku zlepšení partnerství, rozšíření spolupráce uvnitř celého dodavatelského řetězce a zejména vytvoření kanálů, které by kovodělnému průmyslu umožnily vytyčit a ovlivnit rozvoj nových kvalit a tříd oceli, jež budou přizpůsobené vysloveným požadavkům.

4.7   Sendvičové odvětví

Co se týče velikosti a úspor z rozsahu, budou vztahy kovodělného průmyslu s jeho zákazníky a dodavateli v nadcházejících letech stále asymetričtější. Kovodělný průmysl se tak (stále větší měrou) nachází v sendvičovém postavení, jež omezuje jeho možnosti ovlivňovat svůj osud a mít vliv na ekonomické prostředí. V této situaci roste stále více tlak na fixní náklady a kvalitu pracovních míst v tomto odvětví.

4.8   Odpovědi pro budoucnost založené na přesných analýzách

Toto stanovisko z vlastní iniciativy vychází z těchto strategických prvků a jeho cílem je dát odpovědi založené na skutečných zkušenostech kovodělného průmyslu, jehož podniky a seskupení (klastry) posilují všechny velké evropské regiony tím, že jim poskytují pracovní místa, odbornou přípravu a příležitosti. Toto odvětví je mnohostranné, odolné a inovační, má výjimečnou schopnost přizpůsobit se a zachovat si zaměstnanost za těch nejrůznějších okolností a mohlo by sloužit jako model pro nalezení odpovědí na nadcházející výzvy a pro zahájení změn.

5.   Co je třeba učinit v evropském měřítku?

5.1   Kovodělný průmysl – šampión v oblasti malých a středních podniků

5.1.1   Ačkoliv v absolutních číslech existují regionální rozdíly (např. německé kovodělné podniky jsou zpravidla větší než podniky ve zbytku EU), vyznačuje se kovodělný průmysl jasným odlišujícím rysem: ve srovnání s ostatními hospodářskými odvětvími v něm převládají všudypřítomné podniky malé a střední velikosti.

5.1.2   EHSV se domnívá, že by se politikové neměli omezovat na rychlé uznání tohoto rysu a posléze ho nechat ležet stranou bez další činnosti. Nedávné analýzy ukazují, že tento odlišující rys související s malými a středními podniky nelze považovat za okrajový rys kovodělného průmyslu ani za náhodný znak, ale za základní prvek síly tohoto odvětví.

5.1.3   EHSV žádá Evropskou unii, aby pokračovala ve vyčerpávajícím průzkumu hlavních znaků tohoto odvětví a jasně a přesně stanovila, které jeho rysy jsou pro něj přínosem, jsou jeho silnými stránkami, a představují tak faktory vytvářející přidanou hodnotu uvnitř výrobního řetězce v EU.

5.1.4   Poté by měla Evropská unie přijmout politiky týkající se malých a středních podniků, aby naplnila tyto konkrétné potřeby. Měly by být vypracovány optimální politiky a osvědčené postupy, případně s využitím referenčního srovnávání (bechmarking), k naplnění specifických potřeb malých a středních podniků evropského kovodělného průmyslu. Zlepší a podpoří se tak kvalita a výhody tohoto odvětví a vytvoří se předpoklady pro to, aby i nadále bylo evropským šampiónem malých a středních výrobních podniků.

5.1.5   Studie silných stránek tohoto odvětví by navíc sloužily také k ověření toho, že se jedná o jednu z hnacích sil průmyslových inovací v Evropě, ke zdůraznění jeho výhod a zlepšení jeho image, což je velice zapotřebí k tomu, aby toto odvětví přilákalo pracovní sílu (zejména mladé pracovníky). Je třeba vytvořit politickou vizi pro toto evropské odvětví, aby bylo možné ho posunout v politice do popředí jako „tvůrce pracovních míst“ a inovační sílu ve výrobních řetězci.

Za současné situace, kdy různé administrativy v celé Evropě dávají teoretické, rétorické a často vágní sliby, co se týče významu malých a středních podniků, by bylo důležité namísto vágních „univerzálních“ postupů zdokonalit a přesněji vymezit praktická a realistická opatření s cílem pochopit, posílit a bránit toto důležité odvětví.

5.1.6   V důsledku střední velikosti podniků kovodělného průmyslu nemá většina jeho zaměstnanců přístup k evropským radám zaměstnanců nebo ekvivalentním evropským sítím, které by hájily jejich zájmy. Většina podniků tohoto odvětví nicméně buď vyvíjí činnost v nějakém evropském hodnotovém řetězci, nebo mají konkurenty mezi jinými podniky z tohoto odvětví usazenými mimo Evropskou unii. Následkem tohoto podléhají v mnoha případech jak mzdy, tak pracovní doba a pracovní podmínky přímé konkurenci. S cílem vyvarovat se nesrovnalostí v informacích se EHSV vyslovuje za účinné a přesné informování pracovníků, za jejich konzultování a za podporu sociálního dialogu. Evropská politika by vzhledem k vysokému počtu pracovních míst v malých a středních podnicích měla být schopna reagovat na potřeby těchto zaměstnanců.

5.2   Dostupnost surovin a zejména oceli

5.2.1   Zajištění dostupnosti surovin za rozumné ceny je pro kovodělný průmysl klíčovým prvkem, neboť dopad surovin se na transformovaném a globalizovaném trhu stále více odráží.

5.2.2   V důsledku své malé velikosti nemohou kovodělné podniky EU konkurovat v EU v oblasti nákladů na pracovní sílu, ani dosáhnout takových úspor z rozsahu jako jeho dodavatelé, např. ocelárny. Proto je nezbytné, aby jim byl umožněn přístup k jejich vstupům za konkurenčních tržních podmínek, zejména pokud jde o suroviny a energii.

5.2.3   EHSV rovněž Evropské komisi doporučuje, aby ve svých vztazích se třetími zeměmi trvala na zachování zásady reciprocity a v této souvislosti prozkoumala řadu faktorů, které v souvislosti s přístupem k surovinám staví evropské podniky do nerovnovážného postavení s podniky jiných zemí, např. Číny, které v Evropě soutěží o koupi železného šrotu, aniž by však evropské podniky měly stejný přístup ke koupi čínského železného šrotu, neboť čínský trh je uzavřený.

5.2.4   Je rovněž důležité podpořit schopnost podniků v tomto odvětví plánovat a čelit kolísavosti a různým případným scénářům (řízení rizik) a zajistit, aby normativní rámec pro evropské hutnictví železa nebyl překážkou investic do tohoto odvětví v Evropské unii. Posun od víceletých či ročních smluv ke stále krátkodobějším smlouvám nebo stále častěji promptním operacím pravděpodobně prohloubí tuto tendenci a bude postupně znesnadňovat kovodělným podnikům schopnost plánovat. EHSV doporučuje evropským institucím, aby vzaly v úvahu tuto tendenci a vypracovaly opatření, která malým a středním podnikům kovodělného průmyslu umožní vypořádat se s rostoucí kolísavostí cen. EHSV zejména doporučuje, aby byl tento důležitý aspekt zohledněn při přípravě dalšího sdělení o evropské trategii pro suroviny.

5.2.5   EHSV zároveň upozorňuje na rostoucí koncentraci v odvětví těžby železné rudy a žádá Evropskou komisi, aby vzala v úvahu rizika, která může vytváření potenciálních monopolů na světové úrovni pro evropský průmysl, což se odrazilo v postoji evropského ocelářství, strojírenství a automobilového průmyslu k ohlášené fúzi těžařských společností BHP Billiton Plc a Rio Tinto Plc.

5.3   Energie

5.3.1   Zajištění stálé dodávky energie má pro kovodělný průmysl EU zásadní význam. Toto odvětví musí zajistit dodávky všech zdrojů energie za konkurenčních tržních podmínek.

5.3.2   Klíčovou otázkou pro zajištění konkurence mezi dodavateli a distributory elektřiny je vybudování a financování infrastruktury a nezbytných přeshraničních propojení a odstranění překážek na státních hranicích, především pro přenos elektřiny.

5.3.3   Zároveň je důležité vytvořit při přijímání rozhodnutí v energetické politice správnou rovnováhu mezi environmentálními aspekty a ekonomickými dopady na stabilitu a ceny dodávek – tato rovnováha je pro konkurenceschopnost tohoto průmyslu klíčovým faktorem.

5.4   Soutěž za rovných podmínek

5.4.1   Podniky se sídlem v EU se rovněž setkávají s vysokou mezinárodní konkurencí, jak dovážených výrobků na vnitřním trhu, tak na exportních trzích. Situaci ztěžují také velmi různorodé podmínky uvnitř EU (např. ceny energie, postup udělování povolení pro provozy/závody, provozní podmínky). EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila, že hospodářská soutěž s jinými zeměmi uvnitř EU a na mezinárodní úrovni bude probíhat za rovných podmínek.

5.4.2   EHSV žádá Evropskou komisi, aby dbala o zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže s ostatními zeměmi na mezinárodní úrovni.

5.4.3   Orgány pověřené ochranou hospodářské soutěže musí věnovat mnohem více pozornosti zneužití vyplývajícím z relativní velikosti tohoto odvětví v poměru k jeho klientům a zejména dodavatelům.

5.5   Financování

5.5.1   Finanční instituce hrají, prostřednictvím rizik, která na sebe berou či nikoliv, a prostřednictvím svého stupně dostupnosti, důležitou úlohu při dosahování cílů průmyslové politiky.

Finanční krize, která od konce roku 2008 zahaluje výhled pro reálnou ekonomiku, měla dopad i na kovodělný průmysl. Poptávka po půjčkách byla za nepříznivých ekonomických podmínek roku 2009 nízká, v roce 2010 však došlo v důsledku neočekávaně silného vzestupu k růstu této poptávky, což vede k nedostatkům v poskytování financí podnikům. Tyto nedostatky pocítily výrazněji malé a střední podniky, které jsou téměř výhradně závislé na financování prostřednictvím bank. Kovodělný průmysl se svým vysokým podílem malých a středních podniků se ocitá pod tlakem, jež se může změnit ve vážnou finanční tíseň.

5.5.2   Bankovní instituce se nezdráhaly přijímat rizika při investování do zajišťovacích fondů a jiných cenných papírů, zato se však zdráhaly je přijímat, pokud se jedná o plnění jejich základního úkolu zajišťování prostředků pro reálnou ekonomiku. Je důležité zdůraznit, že finanční sektor musí být prostředkem k dosažení cíle. Na tomto rozcestí se bankovní sektor připravuje na provádění směrnice o kapitálových požadavcích (CRD), která na banky vyvine dodatečný tlak, co se týče snižování pákového účinku, a uloží jim restriktivnější přístup k přijímání rizik. Je třeba blíže přezkoumat předpisy, aby se předešlo negativním vedlejším účinkům na dostupnost úvěru pro celé odvětví.

5.5.3   EHSV by uvítal, kdyby se více zdůraznila potřeba nabídnout zpracovatelskému průmyslu, zejména malým a středním podnikům tohoto odvětví, mechanismy pro zisk likvidity, což by mohlo vést k lepším postupům v celé Evropě.

5.5.4   Kovodělný průmysl je významným odvětvím pro evropský export. EHSV by uvítal opatření na podporu rozvoje potenciálu tohoto odvětví, zejména v oblasti růstu exportu. Některá z těchto opatření by se bezpochyby měla zaměřit na zlepšení přístupu k finančním prostředkům a úvěrům na export.

---

(1)  European Commission FWC Sector Competitiveness Studies – Competitiveness of the EU Metalworking and Metal Articles Industries, Final report, 18.11.2009, s. 91, kapitola Industry structure and size distribution of companies, podkapitola Extent and role of SMEs in the MMA sector: „Analýza odvětví výroby kovů a kovodělných výrobků podle velikosti podniků (podle počtu zaměstnanců) (viz tabulka níže) ukazuje, že v tomto odvětví převládají mikropodniky (méně než 10 zaměstnanců), jež v roce 2006 tvořily 80 % všech podniků v tomto odvětví. Zároveň bylo možné v tomto roce charakterizovat 17 % všech podniků tohoto odvětví jako malé (10–49 zaměstnanců). To znamená, že více než 95 % podniků v tomto odvětví zaměstnávalo v roce 2006 méně než 50 zaměstnanců. 3 % podniků bylo možné klasifikovat jako střední (50–249 zaměstnanců) a pouze asi 0,5 % jako velké (250 a více zaměstnanců).“

---