19.2.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 54/58

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Digitální agenda pro Evropu

(KOM(2010) 245 v konečném znění)

(2011/C 54/17)

Zpravodaj: pan McDonogh

Dne 19. května 2010 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Digitální agenda pro Evropu

KOM(2010) 245 v konečném znění.

Specializovaná sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 16. listopadu 2010.

Na 467. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 8. a 9. prosince 2010 (jednání dne 8. prosince 2010), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 83 hlasy pro a 1 člen se zdržel hlasování.

1.   Závěry

1.1   Výbor vítá sdělení Komise o Digitální agendě pro Evropu. Výbor sdílí znepokojení Komise ohledně škody, kterou se finanční krize podepsala na hospodářském a sociálním pokroku Evropy. Výbor souhlasí s názorem, že obrovský potenciál informačních a komunikačních technologií (IKT) lze využít k mobilizaci digitální ekonomiky, aby se stala tolik potřebným podnětem pro růst a zvyšování životní úrovně Evropanů. Výbor dále souhlasí s Komisí, že je zapotřebí sjednotit různé politické iniciativy v oblasti IKT a Digitální agendu a společně je řídit pomocí souvislého akčního plánu.

1.2   I když jsou některé části sdělení dobře formulovány a jasně popisují politické iniciativy, které je třeba přijmout, jiné – např. část o přínosu IKT pro společnost EU a část o mezinárodních aspektech Digitální agendy – jsou stále nekonkrétní, pokud jde o akční plán. Výbor očekává, že budou ve stanovené lhůtě řádně rozpracovány všechny součásti Digitální agendy a že proběhnou důkladné konzultace k jednotlivým iniciativám, na nichž se bude náležitě podílet.

1.3   Výbor bere na vědomí Komisí popsané problémy, které brání rozvoji pulsující digitální ekonomiky v Evropě, zejména problémy související s obchodní, kulturní a právní roztříštěností Unie o 27 státech a přetrvávající nedostatečné investování do sítí, odborné přípravy a výzkumu a inovací v oblasti IKT.

1.4   EU se těmito problémy zabývá již dlouhou dobu, avšak navzdory dlouholeté politické orientaci a akčním plánům pokrok nesplnil očekávání. Je nepřijatelné, že v současné době, v roce 2010, 30 % domácností v EU stále nemá přístup k internetu (1) a že se uprostřed hospodářské krize Evropa nemůže dostatečně spoléhat na to, že jí růst v digitální ekonomice pomůže krizi rychle překonat.

1.5   Přestože je Evropa jedním z nejvíce propojených regionů na světě, představují složitost, nedostatečná přístupnost a použitelnost řady produktů a služeb založených na IKT hlavní překážku v začleňování pro mnohé lidi, především pro starší lidi a osoby s tělesným postižením. Evropa se musí zaměřit na to, jak lze lepším uzpůsobením produktů a služeb založených na IKT reagovat na potřeby stárnoucí společnosti a postižených osob, a to se současným zohledněním cílů příslušné úmluvy OSN.

1.6   Pro Výbor je frustrující zkušeností opakovaně a bez jakékoli odezvy nabádat k tomu, aby byl přístup k internetu začleněn mezi povinné univerzální služby. Bere-li EU Digitální agendu a začleňování do informační společnosti vážně, pak v této oblasti musí neprodleně jednat. Výbor si je vědom toho, že financování tohoto opatření je náročné, a doporučuje, aby se při přidělování finančních prostředků EU poskytovatelům infrastruktury vycházelo z transparentních, objektivních a přiměřených kritérií.

1.7   EU každým dnem ztrácí na konkurenceschopnosti vůči Spojeným státům, Japonsku a Jižní Koreji, pokud jde o pokročilou infrastrukturu IKT, výdaje na výzkum a vývoj v oblasti IKT a zapojení občanů do digitální ekonomiky. Tento pokles globální konkurenceschopnosti je třeba zvrátit důraznými a účinně prováděnými politickými iniciativami.

1.8   Výbor zastává názor, že nedostatečně uspokojivý pokrok v dosahování evropských cílů v oblasti IKT a digitální ekonomiky lze přičíst především nedostatečnému provádění politických iniciativ na evropské a vnitrostátní úrovni: věděli jsme, co se musí udělat, ale neudělali jsme to. Výbor vyzývá členské státy, aby bezodkladně provedly směrnice a doporučení týkající se Digitální agendy.

1.9   Výbor se domnívá, že samotný trh nemůže sám sebe náležitě regulovat ve prospěch veřejného dobra. Proto je nutný vyvážený předpisový rámec, který prosadí zájmy většího počtu občanů, což je cílem strategie Evropa 2020.

1.10   Sdělení je velmi příhodně načasovaným vyjádřením řídícího přístupu a vedení, tolik potřebných k realizaci Digitální agendy pro Evropu jako součásti strategie Evropa 2020 (2). Výbor oceňuje, že sdělení Komise obsahuje opatření pro řízení a dozor umožňující řádné a včasné provedení této zásadní agendy. Nyní je však nutné, aby Komise vypracovala podrobný dokument o provádění strategie, tak aby se Digitální agenda mohla zaměřit na účinnou realizaci.

1.11   Výbor podporuje akční plán o sedmi pilířích popsaný ve sdělení a gratuluje Komisi k odvedené práci. Výbor je přesvědčen, že plán vysoké úrovně je přiměřeně komplexní a většinou správný, ačkoli podrobnosti bude zapotřebí mnohem více rozpracovat a důkladně zvážit.

1.12   Výbor je však překvapen zjištěním, že program Galileo, jenž pro budoucnost Evropy představuje důležitou investici v oblasti IKT, nebyl do sdělení zahrnut. Výbor vyzývá Komisi, aby zajistila jednoznačné začlenění programu Galileo do akčního plánu Digitální agendy a odkazuje Komisi na stanoviska EHSV k tomuto programu (3).

1.13   Výbor očekává vhodně načasovanou konzultaci ke specifickým sdělením Komise o všech podrobných aspektech Digitální agendy.

V souvislosti s přípravou těchto sdělení Výbor upozorňuje Komisi na řadu svých předchozích stanovisek (4), v nichž se vyjádřil k potřebě bezpečné, pulsující informační společnosti, silného evropského odvětví IKT a produktivní digitální ekonomiky s vysokým růstovým potenciálem.

2.   Doporučení

2.1   Všudypřítomné vysokorychlostní připojení musí být spolu s vhodnými mechanismy financování zahrnuto do definice univerzální služby (5).

2.2   Je třeba posílit financování rozvoje dovedností v oblasti IKT a programů rozvoje znalostí a osvětové programy pro občany a malé a střední podniky (MSP). V členských státech by měly být zřízeny informační a podpůrné agentury, které budou MSP a občanům pomáhat pochopit digitální ekonomiku a zapojit se do ní.

2.3   Vzhledem k závazku začlenění občanů do informační společnosti (eInclusion), který je vyjádřen v Digitální agendě, by Rada měla podporovat iniciativy v celé EU zaměřené na seznamování školních dětí, starších občanů a sociálně znevýhodněných osob s využíváním širokopásmové technologie (např. učení s využitím internetu, videokonference, veřejné služby on-line apod.). Veškeré vzdělávací programy by měly vycházet z osvědčených postupů.

2.4   V 7. rámcovém programu pro výzkum v oblasti IKT by měla být zvláštní pozornost věnována vývoji nové generace produktů a služeb, které budou odpovídat zvláštním potřebám starších lidí, postižených osob a osob, jež mají problémy s gramotností.

2.5   Prosazování a podpora otevřených standardů pro produkty a služby založené na IKT v Evropě by měla být výslovnou součástí Digitální agendy. Otevřené standardy usnadňují hospodářskou soutěž a umožňují malým a středním podnikům růst a být konkurenceschopné v celosvětovém měřítku.

2.6   Kromě zvýšení přísunu finančních prostředků do inovací a výzkumu a vývoje v oblasti IKT musí Komise zajistit zhodnocení investic a stanovení náležité odpovědnosti za ně. Měly by být uplatňovány řádné postupy řízení investic: investice by měly být přidělovány na základě očekávané hospodářské a/nebo sociální návratnosti a veškeré investice by měly podléhat přísnému dozoru, aby bylo očekávaného přínosu dosaženo.

2.7   Řízení investic do výzkumu a vývoje musí zajistit hladkou koordinaci mezi programy a projekty, což umožní dosáhnout maximálního přínosu a předcházet plýtvání způsobenému duplicitou činností.

2.8   V oblasti výzkumu a vývoje by měl být kladen velký důraz na udržitelnost tím, že se bude investovat do takových technologií, díky nimž již hospodářský růst nebude doprovázen zhoršováním životního prostředí.

2.9   Měly by být upřednostňovány inovační technologie, které by stavěly na celosvětové vedoucí pozici Evropy v bezdrátových a mobilních komunikacích a poskytovaly univerzální vysokorychlostní internetové připojení, případně využitím spektra, jež se stává dostupným souběžně s tím, jak vysílací a jiné činnosti snižují své požadavky na šířku pásma (tzv. bílé místo) (6).

2.10   Výbor vyzývá Komisi, aby výslovně zahrnula program Galileo do cílů a zdrojů Digitální agendy. Mělo by být rovněž zpřístupněno financování umožňující stimulovat technologie a aplikace, které budou moci využívat vysoce přesné lokalizační signály globální navigace poskytované službami systému Galileo (7).

2.11   EU by měla nadále financovat výzkum a vývoj orientované na Internet věcí (8), jež se projeví technologickým pokrokem v oblasti bezdrátových technologií, internetu a systému Galileo.

2.12   Měly by být výrazně zvýšeny investice do výzkumu a vývoje souvisejícího s otázkami ochrany kritické informační infrastruktury (9).

2.13   Evropská unie by měla svěřit odpovědnost za provádění účinné ochrany kritických informačních infrastruktur v celé EU vhodnému regulačnímu orgánu, jehož členy by byli i členové Agentury EU pro základní práva (10).

2.14   V Evropě by se mělo podporovat silné a soudržně a koordinovaně organizované odvětví bezpečnosti informací, které by drželo krok s kapacitou tohoto odvětví v USA, jež je velmi dobře financováno (11).

2.15   Při spolupráci s celosvětovými IKT podniky na realizaci Digitální agendy musí mít Komise na paměti ochranu zájmů občanů.

2.16   Obecnou zásadou politiky je, že veřejný zájem – „veřejné dobro“ – by mělo být v rovnováze se zájmy soukromými a obchodními.

2.17   Komise by měla přijmout veškerá možná opatření, aby zajistila, že členské státy budou přísně prosazovat regulační rámec pro elektronické komunikace (12) a že jeho provádění bude ve všech 27 členských státech rovnoměrné, vyvážené a univerzální.

2.18   Aby byl zajištěn řádný soulad s právními předpisy, měly by být posíleny pravomoci regulačních úřadů v oblasti komunikace v členských státech a na úrovni EU podobně, jako je tomu u pravomocí a kompetencí Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) (13).

2.19   Zvážíme-li narůstající význam mobilních IKT, měla by Evropa co nejrychleji přejít na tržněji orientovaný přístup ke správě spektra, který by zahrnoval výraznější posílení subjektů trhu, zavedení rozsáhlejšího obchodování se spektrem a méně vnitrostátních byrokratických nařízení při přidělování šířky pásma (14).

2.20   Komise by měla povzbuzovat členské státy k prosazování národních zájmů v rozvoji a využívání kmenové přenosové a přepojovací sítě k dosažení vnitrostátních cílů politiky, např. překlenutí propasti v širokopásmovém připojení. Toho lze dosáhnout pomocí spolupráce s telekomunikačními společnostmi v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru (15).

2.21   V oblastech Unie s vysokou hustotou obyvatelstva by měli být poskytovatelé infrastruktury povzbuzováni k instalaci připojení domácností pomocí optických vláken (FTTH).

2.22   Dostupnost užitečného obsahu a služeb on-line je klíčovou motivací pro aktivitu on-line. Vlády, orgány veřejné správy, podniky veřejných služeb a další podniky by měly urychlit vývoj svých internetových stránek a přechod na on-line vztahy se zákazníky.

2.23   Měly by se hledat inovační způsoby, jak by podniky mohly pro své zákazníky urychlit poskytování vysoce kvalitních uživatelských zkušeností s on-line činností. V tomto ohledu by zvláštní pozornost měla být věnována vývoji situace v oblasti používání obsahu on-line videí.

2.24   Investice by měly být orientovány na hledání inovačních řešení problémů způsobených jazykovou rozmanitostí v EU. Spojené státy a další velké ekonomiky mají díky společnému dorozumívacímu jazyku výhodu při rozvoji jednotného koherentního on-line trhu s potravinami a službami. Jazyková rozmanitost je pro vizi strategie Evropa 2020 zvláštní výzvou.

2.25   Mělo by se zvážit zavedení evropské elektronické totožnosti (eID) pro každého občana, což by usnadnilo poskytování elektronických služeb a obchodování on-line.

2.26   Komise by měla zavést celoevropský systém certifikace a označování obchodních subjektů provozujících on-line činnost, aby byla zajištěna všeobecná ochrana spotřebitelů při nákupu zboží a služeb on-line, která by překračovala hranice jednotlivých států. Takový systém by zvýšil důvěru spotřebitelů v elektronický obchod.

2.27   Občané si při provádění přeshraničních plateb musí být jistí zabezpečením svých osobních údajů a peněz. Soukromí musí být zaručeno a osobní údaje uchovávány bezpečně.

2.28   Komise musí zavést systém udělování licencí telefonickým zákaznickým střediskům, aby byla zajištěna ochrana osobních údajů a peněz občanů EU při nakupování prostřednictvím těchto středisek, zejména těch, která se nacházejí mimo EU.

2.29   Mělo by být zváženo zavedení opatření na ochranu spotřebitelů před omyly při potvrzování on-line nákupů. V současné době se může příliš snadno stát, že spotřebitel udělá při potvrzování rezervace letenky nebo při jiném nákupu drahou chybu. Při všech takových transakcích by případně mělo být k dispozici tlačítko pro zrušení.

2.30   Zvláštní pozornost je třeba věnovat elektronickému obchodu orientovanému na děti, kde jsou nutná vhodná pravidla a kodexy chování.

2.31   EU by měla financováním posílit kapacitu Europolu bojovat s počítačovou trestnou činností. EU musí počítačovou trestnou činnost důsledně stíhat a pachatelům vyměřovat přísné tresty jednotně v celé Unii.

2.32   Komise by měla vypracovat dokument o provádění strategie, který by dále rozvedl část sdělení s názvem Provádění a řízení. Výbor je toho názoru, že bez podrobného a koordinovaného prováděcího plánu nebude cílů Digitální agendy dosaženo.

2.33   Komise by měla co nejvíce využívat správní nástroje IKT na podporu realizace Digitální agendy.

2.34   EHSV zřídí stálou skupinu, která se bude neustále zabývat velmi důležitým rozvojem a prováděním Digitální agendy.

3.   Kontext

3.1   Digitální program pro Evropu je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020, která byla vypracována s cílem definovat stěžejní roli, kterou bude IKT muset hrát, pokud chce Evropa uspět ve svých ambicích stanovených na rok 2020. Tuto hlavní politickou iniciativu plně podpořili ministři, kteří mají na starosti politiku EU v oblasti informační společnosti, na neformálním zasedání ministrů ve španělské Granadě v dubnu 2010 (16).

3.2   Potřeba Digitální agendy pro Evropu

3.2.1   Cílem Digitální agendy je stanovit postup pro maximální využití sociálních a ekonomických možností IKT.

Vysoký potenciál IKT lze zmobilizovat prostřednictvím dobře fungujícího účinného cyklu činností. Tento proces je znázorněn ve vnějším kruhu obrázku 1 (viz níže).

Obrázek 1:

Účinný cyklus digitální ekonomiky

3.2.3   Ale zatímco transformační síla IKT je zjevná, je třeba čelit i závažným úkolům, které by tuto sílu spoutaly. Komise určila sedm nejvýznamnějších překážek. Ty jsou uvedeny ve vnitřním kruhu obrázku 1.

3.2.4   Tyto překážky jsou důvodem, proč Evropa zaostává za svými průmyslovými partnery: 30 % Evropanů dosud nikdy nevyužilo internet; rozšíření vysokorychlostních sítí na bázi optických vláken dosahuje v Evropě pouze 1 %, zatímco v Japonsku je to 12 % a v Jižní Koreji 15 %; a výdaje EU na výzkum a vývoj v oblasti IKT jsou v porovnání s USA pouze 40 %.

3.3   Digitální agenda navrhuje kroky, jež je třeba naléhavě provést k řešení sedmi nejzávažnějších problematických oblastí ovlivňujících transformační potenciál IKT, aby se Evropa vyvíjela cestou inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění.

3.4   Tato politická iniciativa zahrnuje sto činností a 13 klíčových výkonnostních cílů, které by měly být během příštích deseti let realizovány, včetně více než třiceti legislativních iniciativ. Agenda je uspořádána do sedmi pilířů politiky a uznává globální rozměr, klíčový pro dosažení jejích cílů.

3.5   Provádění a řízení

Následující schéma znázorňuje navrhovanou strukturu řízení pro provádění Digitální agendy:

Obrázek 2:

Cyklus řízení evropského digitálního programu

4.   Připomínky

4.1   Nevhodné provádění politických iniciativ podtrhlo liknavost ve fungování evropské digitální ekonomiky způsobenou roztříštěností a nedostatkem investic. Je věcí zásadního významu, aby Komise využila stěžejní iniciativu Digitální agenda k povzbuzení vhodných vůdčích a řídících postupů, které Evropě nabídnou digitální ekonomiku s vysokým růstovým potenciálem.

4.2   Se zvyšováním rozsahu a intenzity investic do IKT a s rostoucí podporou digitální ekonomiky je důležité, aby součástí plánů výdajů EU byl lepší a přísnější dozor a povinnost skládat účty.

4.3   Zásadní význam má účinnost a efektivita výdajů EU na výzkum a vývoj v oblasti IKT, poněvadž je nutné maximalizovat zisky ze značných budoucích investic. Důležitým aspektem je jasné odlišení výzkumných a vývojových programů a projektů a zamezení jejich nehospodárné duplicity na vnitrostátní či mezinárodní úrovni nebo v odvětví technologie.

4.4   Evropa je příliš závislá na velkých globálních IKT podnicích pro software a služby. Pouze jeden evropský podnik se nachází v desítce nejlepších IKT podniků na světě (Nokia) a jen jeden evropský podnik je mezi deseti nejlepšími v oblasti softwaru (SAP).

Otevřené standardy měly rozhodující podíl na vývoji internetu a jeho úspěchu. Evropa by měla otevřené standardy výslovně podporovat s cílem usnadnit hospodářskou soutěž a snížit bariéry vstupu na trh pro začínající podniky, včetně soukromého sektoru a podnikatelů působících v oblasti sociální ekonomiky. Důrazná podpora otevřených standardů v rámci akčního plánu Interoperabilita a normy by rovněž napomohla rozvoji evropských IKT podniků, které budou schopné konkurovat v celosvětovém měřítku.

4.5.1   EU musí vytvořit takové hospodářské prostředí v Evropě, jež bude podporovat rozvoj inovativních a silných IKT podniků, které budou jednoho dne schopné konkurovat v celosvětovém měřítku.

4.5.2   Dobře fungující domácí trh je nezbytný pro to, aby se z dynamických malých a středních podniků staly globální giganti zítřka. Je nutné vyřešit problémy roztříštěnosti digitálních trhů a nedostatečné interoperability a podpořit tak skrytý potenciál evropských IKT podniků.

4.6   Skutečnost, že Spojené státy vynakládají značné prostředky na IKT, má za následek odliv mozků z Evropy. Odhaduje se, že federální IT trh ve Spojených státech bude mít v období 2011–2015 kumulativní hodnotu 530 miliard USD a do roku 2015 bude dosaženo ročních výdajů ve výši 115 miliard USD. Evropa musí své výdaje intenzivně zaměřit na IKT, pokud chce udržet krok s tempem rozvoje v digitálním věku.

Se zprávami o viru Stuxnet, který útočí na kritické průmyslové řídicí procesy (17), se otázka počítačové bezpečnosti a ochrany kritické informační infrastruktury stala jedním z nejdůležitějších bodů na programu politických jednání.

4.7.1   Tvorba bohatství a kvalita života v dnešní Evropě již nyní do velké míry závisí na IKT. Je důležité, aby naše rostoucí závislost na IKT šla ruku v ruce se stále důmyslnějšími bezpečnostními opatřeními na ochranu kritické informační infrastruktury (energetika, vodohospodářství, doprava, bezpečnostní systémy atd.) a samotných občanů před počítačovou trestnou činností.

4.7.2   Výbor odkazuje Komisi na své stanovisko o ochraně kritické informační infrastruktury (18). Výbor se obzvláště domnívá, že Evropa potřebuje silné vedení a příslušný orgán vybavený pravomocemi, aby se mohla vhodným způsobem chránit před útoky.

4.8   Zelená kniha Komise o demografických změnách klade důraz na demografický vývoj v Evropě související s rychlým stárnutím evropské populace a s klesajícím počtem mladých lidí. Přestože jsou tyto změny spojeny se spoustou výzev, představují též příležitost využít technických inovací ke zlepšení kvality života starších lidí a postižených osob, ke zmírnění ekonomických problémů stárnoucího obyvatelstva a k vytvoření nových hospodářských a obchodních příležitostí v Evropě. Předpokládá se, že nové IKT určené starším lidem sehrají důležitou roli při řešení některých budoucích problémů. Evropa proto musí naplánovat, jakým způsobem může technologie reagovat na potřeby stárnoucí společnosti, poněvadž IKT mohou pomoci starším lidem zlepšit kvalitu života, udržet si lepší zdravotní stav, prodloužit dobu, po kterou mohou žít samostatně, a zůstat aktivní v práci nebo ve společenství lidí, do kterého patří. Mohla by být nabídnuta celá škála služeb například v oblasti komunikace, nakupování, bezpečnosti a zdraví.

4.9   Poněvadž zájmy evropských občanů ne vždy odpovídají zájmům globálních IKT podniků, musí být nastolena jejich rovnováha.

4.10   V kontextu snah o vytvoření pulsujícího jednotného on-line trhu se zbožím a službami je pro Evropu zvláštní výzvou jazyková rozmanitost. K nalezení inovačních řešení této výzvy je zapotřebí více investic.

4.11   Dostupnost vysoce kvalitního obsahu a služeb na internetu je pro uživatele zásadní motivací k používání těchto technologií. Služby zavedené vládami a orgány veřejné správy vykazují v celé EU velmi nestejnou kvalitu a těm, kdo zaostávají, je třeba výrazněji pomoci s realizací jejich programů. Mnohem více by mohlo být učiněno např. pokud jde o elektronické zadávání zakázek v oblasti veřejných statků a služeb.

4.12   Pěstování ekonomiky přeshraničního elektronického obchodu v EU je značně složitým procesem. Aby mohl elektronický obchod překonat rané stadium „prvních uživatelů“, musí být snadný a bezpečný. Dnešní právní, jazyková, kulturní a technologická roztříštěnost mezi 27 členskými státy EU klade značné překážky růstu otevřené celoevropské ekonomiky elektronického obchodu. Tyto problémy je třeba řešit postupně, nicméně zavedení elektronické totožnosti pro každého občana a celoevropské certifikace obchodních subjektů provozujících on-line činnost by odbourávání problémů výrazně usnadnilo.

4.13   Dobrý příklad certifikace obchodních subjektů provozujících on-line činnost existuje v Nizozemsku. Obchodní sdružení on-line prodejců zřídilo certifikační ústav s nezávislou dozorčí radou. Všichni členové tohoto sdružení se musí řídit kodexem chování a používat standardní zákaznické smlouvy dohodnuté s nizozemskou organizací spotřebitelů (Consumentenbond). Při jednání s certifikovanými obchodními subjekty provozujícími on-line činnost mají zákazníci možnost využít strukturovaný postup podávání stížností a řešení sporů. Certifikace do značné míry pronikla do povědomí veřejnosti a certifikační značku uznává 83 % on-line zákazníků. Výbor očekává, že Komise podnikne kroky pro zavedení celoevropského systému certifikace obchodních subjektů provozujících on-line činnost.

4.14   Při získávání prvních zkušeností se sítí a s internetem jsou uživatelé obzvláště bezbranní před pachateli počítačové trestné činnosti a bezohlednými obchodníky. Ať už se jedná o dospělé či děti, je třeba tyto zranitelné uživatele všemi možnými prostředky chránit a umožnit jim tak užívat bezpečné on-line prostředí (19).

4.15   Komise by mohla do své výroční zprávy o pokroku zahrnout zvláštní část věnovanou postiženým osobám, v níž by zjišťovala a měřila pokrok, jehož bylo v rámci Digitální agendy pro Evropu v tomto směru dosaženo.

4.16   Pro evropskou on-line ekonomiku bez hranic je důležité, aby byl Europol vybaven prostředky umožňujícími zajistit dozor nad obchodními a společenskými aktivitami a udržet je bezpečné pro všechny uživatele.

---

(1)  Tisková zpráva Eurostatu STAT/09/176.

(2)  EVROPA 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020 v konečném znění.

(3)  Úř. věst. C 256, 27.10.2007, s. 73; Úř. věst. C 324, 30.12.2006, s. 41; Úř. věst. C 324, 30.12.2006, s. 37; Úř. věst. C 318, 23.12.2006, s. 210; Úř. věst. C 221, 8.9.2005, s. 28; Úř. věst. C 302, 7.12.2004, s. 35; Úř. věst. C 48, 21.2.2002, s. 42.

(4)  Digitální dividenda, zdroj sociálních přínosů a hospodářského růstu (ještě není zveřejněno v Úředním věstníku); Úř. věst. C 255, 22.9.2010, s. 116 a Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 60; Zlepšení modelů participativního partnerství veřejného a soukromého sektoru při poskytování elektronických služeb pro všechny v EU-27 (ještě není zveřejněno v Úředním věstníku); Úř. věst. C 255, 22.9.2010, s. 98; Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 69; Úř. věst. C 317, 23.12.2009, s. 84; Úř. věst. C 218, 11.9.2009, s. 36; Úř. věst. C 175, 28.7.2009, s. 8; Úř. věst. C 175, 28.7.2009, s. 92; Úř. věst. C 175, 28.7.2009, s. 87; Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 63; Úř. věst. C 224, 30.8.2008, s. 61; Úř. věst. C 224, 30.8.2008, s. 50; Úř. věst. C 97, 28.4.2007, s. 27; Úř. věst. C 97, 28.4.2007, s. 21; Úř. věst. C 325, 30.12.2006, s. 78; Úř. věst. C 318, 23.12.2006, s. 222; Úř. věst. C 110, 9.5.2006, s. 83; Úř. věst. C 123, 25.4.2001, s. 36.

(5)  KOM(2005) 203 a směrnice EP a Rady 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací.

(6)  Viz stanovisko Digitální dividenda, zdroj sociálních přínosů a hospodářského růstu (ještě není zveřejněno v Úředním věstníku) a http://www.economist.com/blogs/babbage/2010/09/white-space_wireless.

(7)  Služby systému Galileo budou zahrnovat: základní službu, komerční službu, službu „kritickou“ z hlediska bezpečnosti, veřejně regulovanou službu a vyhledávací a záchrannou službu.

(8)  Viz Úř. věst. C 255, 22.9.2010, s. 116 a Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 60.

(9)  Viz Úř. věst. C 255, 22.9.2010, s. 98.

(10)  Tamtéž.

(11)  Kumulovaná hodnota federálního trhu počítačové bezpečnosti ve Spojených státech je odhadována na 55 miliard USD (2010–2015), složená roční míra růstu bude v následujících 6 letech činit 6,2 % – http://www.marketresearchmedia.com/2009/05/25/us-federal-cybersecurity-market-forecast-2010-2015/.

(12)  Směrnice 2002/21/ES o společném regulačním rámci, směrnice 2002/19/ES o přístupu a vzájemném propojení a směrnice 2002/77/ES o soutěži na trhu elektronických komunikačních služeb.

(13)  http://easa.europa.eu/.

(14)  Viz Digitální dividenda, zdroj sociálních přínosů a hospodářského růstu (ještě není zveřejněno v Úředním věstníku); Úř. věst. C 97, 28.4.2007, s. 27; a Úř. věst. C 224, 30.8.2008, s. 50.

(15)  Viz Zlepšení modelů participativního partnerství veřejného a soukromého sektoru při poskytování elektronických služeb pro všechny v EU-27 (ještě není zveřejněno v Úředním věstníku).

(16)  http://www.eu2010.es/export/sites/presidencia/comun/descargas/Ministerios/en_declaracion_granada.pdf.

(17)  http://www.nytimes.com/2010/09/27/technology/27virus.html a http://www.ft.com/cms/s/0/e9d3a662-c740-11df-aeb1-00144feab49a.html?ftcamp = rss.

(18)  Úř. věst. C 255, 22.9.2010, s. 98.

(19)  EHSV vydal v uplynulých 15 letech několik stanovisek k tomuto tématu. Nejnovější dvě viz Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 69 (Vliv komunikačních a interaktivních sociálních sítí na občany a spotřebitele) a Úř. věst. C 224, 30.8.2008, s. 61 (Ochrana dětí využívajících internet a jiné komunikační technologie).

---