3.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 27/26

1.1

Paní Margot Wallströmová, místopředsedkyně Evropské komise a komisařka pro institucionální vztahy a komunikační strategii, a pan Günter Verheugen, místopředseda Evropské komise a komisař pro podnikání a průmysl, požádali EHSV o vypracování průzkumného stanoviska o podnikatelských službách provedením monitorování a další analýzy dřívějšího stanoviska (1), které se zabývalo podnikatelskými službami a průmyslem.

1.1.1

Tato studie by měla mít na paměti velký význam, který Evropská komise připisuje lisabonské agendě pro zachování a zvyšování konkurenceschopnosti evropského průmyslu řízením procesu změn v souladu s Evropskou strategií pro udržitelný rozvoj a na sociální úrovni podporováním vystupování reprezentativních sociálních partnerů při jednáních na příslušné úrovni.

1.1.2

Dosažení těchto cílů musí jít ruku v ruce se zjednodušením regulačního rámce pro průmysl, což je politická priorita, která tvoří jeden z hlavních bodů průmyslové politiky Komise.

1.1.3

Tato průmyslová politika je navíc charakterizována integrovaným přístupem, který zohledňuje potřeby různých odvětví.

—

Činnost v oblasti politik podnikatelských služeb a skupina na vysoké úrovni. Doporučuje se zřídit skupinu na vysoké úrovni pro podnikatelské služby, která by provedla podrobnější analýzu daného odvětví, prověřila stávající politiky s cílem určit a posoudit, které z nich účinněji a úspěšněji ovlivňují podnikatelské služby, a navrhnout konkrétní politické kroky k řešení nejvýznamnějších rozdílů a potřeb. Zvláštní pozornost je třeba věnovat velké rozmanitosti různých pododvětví podnikatelských služeb s cílem zjistit, která z nich si zaslouží největší pozornost ze strany politiky a na jaké úrovni (regionální, národní, EU) jsou tyto politické kroky odůvodněné.

—

Politiky trhu práce v oblasti podnikatelských služeb. Ze sociálního hlediska je nutná hloubková analýza problémů na úrovni odvětví, jež vznikly v důsledku nových typů zaměstnání, k nimž vedly interakce mezi podnikatelskými službami a výrobním odvětvím. Tato analýza musí zahrnovat vzdělávání, odbornou přípravu, celoživotní učení i podmínky zaměstnávání pracovníků, včetně osob zapojených do procesů outsourcingu. Pro dosažení tohoto cíle je třeba podporovat sociální dialog na úrovni odvětví. V této souvislosti je třeba vypracovat agendu, která by se věnovala specifickým změnám v pracovních podmínkách a v pracovních příležitostech, které jsou důsledkem strukturálních změn ovlivňujících odvětví podnikatelských služeb.

—

Podnikatelské služby v inovačních politikách. Měl by se intenzivně podporovat výzkum a vývoj a inovační programy a činnosti pro inovace služeb. Více pozornosti si zaslouží takové oblasti jako organizační inovace, podnikatelské služby náročné na znalosti a řízení inovací.

—

Tvorba norem pro oblast podnikatelských služeb. Podniky by měly být vybízeny k tomu, aby po podrobných konzultacích s uživateli podnikatelských služeb pomohly prostřednictvím samoregulace vytvořit normy. Pro šíření výsledků úspěšných inovací je důležitá podpora Evropského výboru pro normalizaci (CEN) a jeho partnerů (otevřená platforma), zejména prostřednictvím rychlého dosažení neformálního konsenzu.

—

Podpora vědy o službách jako nové disciplíny ve vzdělávání a odborné přípravě.

—

Vnitřní trh a regulace ovlivňující podnikatelské služby. EHSV stanovil řadu oblastí, jimiž je třeba se zabývat s cílem dospět ke zjednodušení, objasnění a snížení regulační zátěže samozřejmě bez toho, že by se snížily existující závazky v oblasti hygieny, bezpečnosti při práci a zastoupení pracovníků. Mimo jiné je zdůrazňováno, že neproběhlo posouzení dopadu směrnice o službách věnované podnikatelským službám a že tato oblast si zaslouží značné úsilí zejména poté, co směrnice bude provedena do vnitrostátních právních předpisů. Součástí by mělo být i stanovení možných dalších kroků týkajících se otevřenějšího obchodu a hospodářské soutěže na rozšířeném vnitřním trhu EU.

—

Další zlepšení ve statistice podnikatelských služeb. Doporučuje se intenzivnější spolupráce ze strany členských států, která by zajistila lepší statistiku podnikatelských služeb a zejména lepší informace o jejich výkonnosti a vlivu na hospodářství členských států – jedná se o nástroj nezbytný pro příslušné vlády, pokud tomuto odvětví mají pomoci rozvinout jeho potenciál. Nedávné úpravy kapitoly 74 NACE stále nejsou dostatečné, aby poskytly nezbytné podrobné údaje nutné pro získání spolehlivých dat o podnikatelských službách.

3.1

Souvislosti. Ve stanovisku EHSV z vlastní iniciativy (CCMI/035) přijatém v září 2006 bylo navrženo, aby se podnikatelským službám věnovala větší pozornost, neboť přispívají k výkonnosti evropských výrobních odvětví. Uvedené stanovisko objasnilo interakce mezi službami a výrobou a dopad na sociální a hospodářskou výkonnost z hlediska zaměstnanosti, produktivity a konkurenceschopnosti. Tyto aspekty byly výchozím bodem pro tuto následnou činnost a další analýzu podnikatelských služeb. Bylo by vhodné začít toto stanovisko definováním podnikatelských služeb jako souboru činností v oblasti služeb, které tím, že jsou používány jako vstupy na úrovni meziproduktů, ovlivňují kvalitu a účinnost výrobních činností doplněním či nahrazením interních funkcí v oblasti služeb (Rubalcaba a Kox, 2007). Tato definice do jisté míry odpovídá NACE rev. 1 (kódy 72–74) a nové verzi NACE (kódy 69–74, 77–78, 80–82) a sloučení různých kategorií služeb. Podnikatelské služby se dělí na dvě hlavní kategorie:

Cílem tohoto stanoviska je pomoci tomuto odvětví získat větší uznání, umožnit mu vývoj bez překážek a pomoci evropským ekonomikám v jejich úsilí stát se konkurenceschopnějšími na celosvětovém trhu.

3.2

Význam služeb a podnikatelských služeb. Služby zaujímají stále větší místo v myslích občanů, odborníků, společností, regionů a zemí. Služby do značné míry dominují nové poptávce a nabídce hospodářských a sociálních systémů. Ačkoli jsou služby součástí většiny aspektů hospodářského a sociálního života, mnohé činnosti nejsou ve statistikách zachyceny. Tradiční rozdělení podle výrobních odvětví, ačkoli je neúplné a skrývá silné vzájemné vztahy v rámci hospodářských odvětví, nám umožňuje odhadnout význam hlavních hospodářských činností. Význam služeb jako hospodářského odvětví v Evropě stále roste, jeho podíl na celkové zaměstnanosti (ve výši 70 %) je menší než ve Spojených státech (80 %) a větší než v Japonsku (67 %). Ve všech těchto třech oblastech konkrétně pododvětví podnikatelských služeb roste velmi dynamickým tempem, což vede k podobnému nárůstu podílu na celkové zaměstnanosti. Podniky, pro něž je poskytování podnikatelských služeb hlavní činností, představují 10–12 % celkové zaměstnanosti a přidané hodnoty. Pokud bychom uvažovali také podnikatelské služby poskytované jako sekundární činnost, odpovídající procento zaměstnanosti by bylo mnohem větší. V Evropě patřily v roce 2004 k zemím zaujímajícím nejvyšší příčky v oblasti podnikatelských služeb země Beneluxu, Spojené království, Francie a Německo. V období let 1995–2004 některé země jako mj. Maďarsko, Polsko, Rakousko, Lotyšsko a Malta poměrně významně rozšířily svá odvětví podnikatelských služeb. Z toho lze usuzovat na určitý proces sbližování mezi některými zeměmi EU. V těchto zemích byla zkoumána pouze zaměstnanost ve společnostech, jejichž hlavní činností jsou podnikatelské služby. Většinu těchto společností tvoří malé a střední podniky.

3.3

Posouzení vývoje. EHSV nyní znovu posoudil situaci s ohledem na vývoj od dřívějšího stanoviska – CCMI/035 – ze září 2006 a s uspokojením konstatoval, jak vzrostl význam podnikatelských služeb ve výrobě v souvislosti s rozhodnutími Komise.

3.4

Podpůrné činnosti ve prospěch podnikatelských služeb. Kromě nejdůležitějších probíhajících činností EU na podporu podnikatelských služeb v průmyslových a inovačních politikách a potenciálních vedlejších efektů směrnice o vnitřním trhu existují jiné činnosti Komise, které nepřímo podporují úlohu podnikatelských služeb ve výrobě:

3.5

Nejdůležitější potřeby odvětví podnikatelských služeb. Navzdory pokroku, kterého bylo v činnostech souvisejících se službami v současné době dosaženo, je třeba zvážit nejvýznamnější rozdíly a potřeby. Stávající evropský politický rámec silně straní výrobnímu odvětví, ačkoli služby jsou zdaleka největším segmentem hospodářství a přispívají k růstu ve všech aspektech hospodářského a sociálního života.

3.5.1

Většina horizontálních a odvětvových iniciativ v rámci průmyslové politiky EU na národní úrovni i na úrovni EU se zaměřuje na výrobní odvětví bez ohledu na podstatnou podpůrnou úlohu, kterou v něm hrají podnikatelské služby. Proto je naléhavě nutné vytvořit vyváženou politiku EU, která nepodceňuje význam podnikatelských služeb pro celosvětovou konkurenceschopnost samotné evropské výroby a pro hospodářství jako celek. Horizontální politiky zabývající se jakýmkoli hospodářským odvětvím musejí být skutečně horizontální a reagovat na potřeby firem a pracovníků v novém hospodářství založeném na službách, kde jsou průmyslová odvětví a odvětví služeb neoddělitelně spjata, vytvářením nových příležitostí pro evropské hospodářství na celosvětovém trhu v přímém důsledku jejich vzájemné součinnosti. Mnohé politické iniciativy EU tvořící průmyslovou politiku se musí přizpůsobit službám a vztahovat se na ně. K těmto iniciativám patří např.: plně účinný vnitřní trh služeb, mezinárodní obchod, pravidla pro státní podporu, trh práce, sociální opatření, odborná příprava a regionální politika, výzkum a vývoj, inovace, normalizace, podnikání a lepší statistika a informace, přičemž v případě potřeby musejí brát v úvahu specifické potřeby služeb. To by nemělo vytvářet dojem, že všechny politiky by se měly vertikálně zaměřit na služby. Mělo by to znamenat spíše to, že by se měl prověřit dopad všech těchto politik na služby a v případě potřeby by se měla učinit konkrétní opatření.

3.5.2

Některé významné potřeby existují v následujících oblastech:

3.6

Vzájemné působení mezi činnostmi v oblasti podnikatelských služeb a cílenými politikami. Ze zkušeností vyplývá, jaké vzájemné působení by mohly vyvolat první komplexní činnosti a jak intenzivní rozvoj by mohly umožnit s cílem čelit budoucím výzvám. Měla by se zohlednit součinnost a vzájemné působení mezi různými typy politik.

3.7

Při tvorbě konkrétních politik EU na podporu fungování podnikatelských služeb je zapotřebí ekonomické odůvodnění, jak nedávno ukázali pánové Kox a Rubalcaba (Business services in European Economic Growth – Podnikatelské služby v evropském hospodářském růstu, 2007). Na podporu svých argumentů většinou zdůrazňovali tržní a systémová selhání jako informační asymetrii a externality.

3.8

Lisabonská agenda 2008–2010. Politiky související s podnikatelskými službami by mohly být užitečné v kontextu Návrhu lisabonského programu Společenství 2008–2010 (KOM(2007) 804 v konečném znění). Většina z 10 klíčových cílů, jež by měly být splněny do roku 2010, přímo či nepřímo ovlivňuje služby.

3.8.1

Komise do poloviny roku 2008 navrhne obnovenou sociální agendu a pomůže řešit rozdíly v dovednostech. U většiny podnikatelských služeb, které jsou velmi náročné na pracovní síly, existují významné nedostatky a potřeby. Ve svém stanovisku k tématu Pracovní příležitosti pro prioritní skupiny (Lisabonská strategie) (9) EHSV konstatoval, že ambiciózních lisabonských cílů v oblasti zaměstnanosti bylo dosaženo pouze v omezené míře a že mnohé nové pracovní příležitosti, které byly v uplynulých letech vytvořeny, jsou částečné úvazky, a to zejména v případě žen. Starší pracovníci nadále čelí značnému nedostatku odpovídajících volných pracovních míst a především mladí lidé většinou nacházejí atypické (nestandardní) pracovní poměry, v některých případech bez řádných právních a sociálních záruk. Stanovisko EHSV zdůraznilo, že v kontextu flexikurity by měla existovat vysoká míra sociální jistoty, aktivní politiky trhu práce, vzdělávání, doplňkové vzdělávání a odborná příprava.

3.8.2

Komise v průběhu tohoto roku předložila návrhy na společnou přistěhovaleckou politiku. Ta může ovlivnit příliv zahraničních pracovníků s vysokou kvalifikací do odvětví, jako jsou podnikatelské služby náročné na znalosti, a méně kvalifikovaných lidí na práci např. v úklidových či bezpečnostních službách.

3.8.3

Společenství se chystá přijmout akt o drobném podnikání, který by rozvinul růstový potenciál malých a středních podniků v průběhu celého jejich životního cyklu. Podnikatelské služby jsou odvětvím s nejvyšší měrou zahajování a ukončování činnosti, takže se zdá být na místě věnovat zvláštní pozornost novým malým a středním podnikům. Ve svém stanovisku k tématu Potenciál podniků, zejména malých a středních podniků (10) EHSV podpořil lépe zaměřené a modernější integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost na období let 2008–2010 týkající se malých a středních podniků. Malé a střední podniky budou mít nejpozději do roku 2012 také prospěch ze snížení administrativní zátěže EU o 25 %.

3.8.4

Společenství posílí jednotný trh a hospodářskou soutěž v oblasti služeb. Totéž výše uvedené stanovisko EHSV – INT/324 – vyjadřuje znepokojení nad nedokončeným jednotným trhem, zejména nad pomalým prováděním směrnic členskými státy, administrativní zátěží a nad nedostatečnou mobilitou pracovních sil. Pro malé a střední podniky jsou to obrovské překážky, které musí překonávat.

3.8.5

Společenství dá vzniknout páté svobodě (volný pohyb znalostí) a vytvoří skutečný evropský výzkumný prostor. V této lisabonské prioritě mohou podnikatelské služby náročné na znalosti sehrát určitou úlohu.

3.8.6

Společenství zlepší rámcové podmínky pro inovace. EHSV rovněž vypracoval stanovisko k tématu Investice do znalostí a inovace (11). To se zaměřilo zejména na to, že je nutné, aby si Evropa udržela náskok ve výzkumu, technologickém rozvoji a inovacích; že je nutná větší míra financování z rozpočtu EU, zlepšení vzdělávacích zařízení a obecné zvýšení standardů; zároveň je zapotřebí: společenské prostředí otevřené pokroku a inovacím; vytvoření nezbytných podmínek a přijetí rozhodnutí, která v investorech vzbudí dostatečnou důvěru a optimismus pro to, aby svůj kapitál vložili do nového podnikání v Evropě; zvyšování povědomí o zásadním významu základního výzkumu a vštěpování podnikatelského ducha těm, kteří jsou vstřícní vůči inovacím a ochotni riskovat; a přijetí určité míry neúspěchu a ztrát, které riskování nevyhnutelně přináší. EHSV se zabýval také právním a společenským prostředím pro inovační podnikání a trh vstřícný vůči inovacím.

3.8.7

Společenství bude podporovat průmyslovou politiku zaměřenou na udržitelnější výrobu a spotřebu. Úloha environmentálních podnikatelských služeb v průmyslové politice může být součástí této priority.

3.8.8

Společenství povede bilaterální jednání s klíčovými obchodními partnery s cílem najít nové příležitosti pro mezinárodní obchod a investice a vytvořit společný prostor regulačních opatření a norem.

4.1

Priorita 1: Evropská komise by měla v souvislosti s politikou podnikání a průmyslovou politikou zřídit skupinu na vysoké úrovni pro podnikatelské služby s cílem zajistit, aby politické kroky ve větší míře zohledňovaly provázanost služeb s průmyslem a hospodářskou činností jako celkem. Mezi hlavní cíle této skupiny na vysoké úrovni by mohlo patřit:

4.2

Priorita 2: Je zapotřebí podpořit sociální dialog věnovaný specificky odvětví podnikatelských služeb s cílem projednat a formulovat doporučení ohledně:

Proveditelnost a účinnost sociálního dialogu zaměřeného na odvětví (mj. uznání dohod, organizační podpora) bude záviset na určení a uznání reprezentativních evropských svazů zaměstnanců a zaměstnavatelů.

4.3

Priorita 3: Výzkum, vývoj a inovace v oblasti služeb:

4.4

Priorita 4: Tvorba norem. Normy v oblasti služeb se rozvíjejí pomalu. Obecně jsou závislé na poptávce. Na straně poskytovatelů podnikatelských služeb existují strukturální problémy. Ve většině případů jde o malé podniky, které v jejich zemi nezastřešuje žádná zastupitelská organizace, a to se odráží také na evropské úrovni, kde tato kategorie není dostatečně zastoupená v žádné z evropských organizací. Jediným způsobem, jak tuto situaci zlepšit, je tedy podnítit uživatele, aby vyjádřili své požadavky. Trh s podnikatelskými službami může jasnými normami v této oblasti mnoho získat. Vypracování norem může být užitečné také pro:

4.5

Priorita 5: Další zlepšení statistiky podnikatelských služeb. Politická opatření závisí na analýze aktuálních trendů, které je možné vyvodit pouze z jasných a smysluplných statistik. Zjevně nedostatečně uspokojivý růst produktivity ve srovnání s USA může být částečně způsoben nespolehlivými statistikami vypracovanými na základě metodiky používané k měření výkonnosti výroby. K tomu, aby statistiky o podnikatelských službách měly ještě větší vypovídající hodnotu, je zapotřebí nejen rozhodnutí Eurostatu, ale také spolupráce ze strany vlád jednotlivých států, aby změnily své metody sběru statistických údajů. Zvláštní pozornost by měla být věnována posouzení úlohy podnikatelských služeb v rámci ostatních odvětví průmyslu a služeb.

4.6

Priorita 6: Věda o službách.

Věda o službách (neboli Service Science, Management and Engineering, SSME) je nově vznikající disciplína, která pokrývá rozmanité a nejednotné přístupy ke službám: ekonomiku služeb, řízení služeb, marketing služeb, inženýrství služeb aj. Výzkumní pracovníci a podnikatelé v oblasti služeb uznávají, že je zapotřebí podpořit a lépe provázat všechny tyto oblasti. Inženýrství služeb je dobrým příkladem v rámci vědy o službách. Je to zvláštní technická disciplína, která se zabývá systematickým rozvojem a navrhováním produktů služeb pomocí vhodných modelů, metod a nástrojů. Ačkoli inženýrství služeb zahrnuje i aspekty řízení provozu služeb, je zaměřeno především na vývoj nových produktů služeb. Inženýrství služeb se současně zabývá i navrhováním vývojových systémů, jinými slovy otázkami spojenými se službami v oblasti obecného řízení výzkumu, vývoje a inovací. Integrované přístupy k inženýrství, zahrnující komplexní inženýrství fyzického zboží, programového vybavení a služeb, se stanou běžným jevem.

Základní výzkum nových modelů, metod a nástrojů podnikání vědu o službách významně podpoří. Rostoucí harmonizace norem v oblasti služeb pak stimuluje specializaci a efektivní vývoj nových služeb (12).

Inženýrství služeb je jednou z mála oblastí v sektoru služeb, která je podstatně utvářena evropským výzkumem. Pro zachování vedoucí úlohy v této oblasti v budoucnosti je zásadní užší začleňování do mezinárodních sítí a systematický rozvoj nezávislé komunity inženýrství služeb (13).

4.7

Priorita 7: Vnitřní trh a regulace podnikatelských služeb

Snížení a zjednodušení regulační zátěže. Existuje několik omezujících faktorů, které ztěžují činnost podniků v oblasti podnikatelských služeb a hatí jejich úsilí zvýšit svou produktivitu a hledat podnikatelské příležitosti v ostatních členských státech. K nim patří problémy související s pracovní mobilitou a uznáváním kvalifikací. Objem a složitost předpisů se v posledních letech zvýšily, a tím se zvýšila také zátěž malých poskytovatelů služeb. Nejdůležitější body, na něž je zapotřebí se zaměřit, jsou: