19.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 211/1

1.1

Výbor může jednoznačně podpořit iniciativu Komise pouze do té míry, pokud zohledňuje nejen problémy spojené s poptávkou, ale také – a především – optimalizaci na straně nabídky díky zamezení nezdarům a snížení byrokracie.

1.2

Výbor je pevně přesvědčen, že podpora iniciativ na místní a regionální úrovni a schopnost začleňovat je do sítě tak, aby bylo možné uskutečnit Lisabonskou strategii, je nezbytná pro společné úsilí výzkumu a vývoje, které úspěšně povede k zakládání a rozvoji inovačních podniků na celém území Unie, především však pro zapojení hospodářských a sociálních subjektů činných na daném území do uskutečňování společných cílů větší a lepší zaměstnanosti v rámci udržitelného a konkurenceschopného globálního rozvoje.

1.3

Výbor zdůrazňuje důležitost trojúhelníku znalostí (vzdělání, výzkum, inovace), který hraje zásadní roli v podpoře růstu a zaměstnanosti, a považuje za prvořadý úkol urychlit reformy, podporovat špičkovou úroveň vysokoškolského vzdělávání a partnerství vysokých škol, výzkumných středisek a podniků a zajistit, aby všechny oblasti vzdělávání a odborné přípravy plnily svoji úlohu při podpoře kreativity a inovací, zejména na místní a regionální úrovni. To se týká především zvláštních regionů (EUREGIO), kde k zapojení sousedních regionů, obcí a partnerů do sítě dochází v oblastech přesahujících státní hranice.

1.4

Výbor se domnívá, že konkurenceschopností, hospodářským a sociálním rozvojem a rozvojem zaměstnanosti v evropských regionech se všichni musí zabývat podstatně aktivněji a koordinovaněji než dosud, aby bylo při uskutečňování cílů Lisabonské strategie dosaženo co nejlepších konkrétních výsledků.

1.5

Výbor plně souhlasí s analýzou nedostatků ve společném a koordinovaném využívání nástrojů Společenství, kterou provedla Komise, vyjadřuje však politování nad tím, že s odstupem více než deseti let se tato klíčová otázka stále ještě analyzuje, aniž by se dospělo k jádru problému s cílem vybudovat nové kapacity „souběžného řízení“ (1) mezi různými typy opatření na úrovni Společenství i Evropy.

1.6

Výbor považuje za nezbytné, ne však dostačující, jednat pouze na straně poptávky. Domnívá se, že by se mělo učinit více, než jen pouhé prohlášení o nezbytnosti zvýšit pozornost regionů, a dospět k:

1.7

Podle Výboru je třeba se hlouběji zabývat nabídkou, aby byl zajištěn soudržný a snadno přístupný rámec všech dostupných nástrojů rozvoje konkurenceschopnosti evropských územních celků, a byly tak překonány překážky právní povahy, nesoulad v termínech zahájení a v rozdělování finanční pomoci.

1.8

Výbor považuje za nezbytné vypracovat evropskou praktickou příručku, která by přehledně zrekapitulovala:

1.9

Výbor se navíc domnívá, že jasné a přesné opatření Společenství již nelze odkládat, jelikož musí být zajištěny nové kapacity souběžného řízení mezi různými typy opatření a optimalizovány a shromážděny zdroje na daném území.

1.10

Výbor tedy v souladu s tím, co již vyjádřil (2), považuje za prioritní vyřešit problémy velkého počtu úrovní řízení a roztříštěnosti opatření nezbytných pro oživení konkurenceschopnosti evropských regionů, a navrhuje zahájení nové iniciativy Jasmine (Joint Assistance Supporting Multiprojects for Innovation Networking in Europe) pro účely zacelení všech existujících institucionálních mezer jak na straně poptávky, tak i nabídky, a docílení výrazného snížení administrativní zátěže.

1.11

Cílem iniciativy Jasmine by mělo být lepší porozumění a větší jednotnost v chování různých subjektů vyzvaných k účasti v propojeném rozhodovacím procesu v rámci jednotného a soudržného rámce územního plánování.

2.1

Evropské regiony znalostí se potýkají s mnoha faktory změn, které představují zároveň výzvy, ale i příležitosti ovlivňující jejich schopnost dosáhnout cílů obnovené Lisabonské strategie.

2.2

Mezi faktory změn lze uvést následující:

—   vnější faktory: intenzivnější globalizace, rozvoj evropských oblastí s rychlým tempem růstu, značný nárůst cen energie a surovin, neočekávaný vědecký a technologický rozvoj, internacionalizace inovací, problémy spojené se změnou klimatu, často neřízené nebo neřiditelné migrační tlaky,

—   vnitřní faktory: stárnutí obyvatelstva, ochrana životního prostředí a zachování kvality života, zastarávání výrobních systémů a služeb, modernizace veřejného sektoru, rostoucí vzájemné ovlivňování nových znalostí a dostupného lidského kapitálu, schopnost kulturního vývoje a kreativity, rozvoj společných územních infrastruktur – hmotných i nehmotných.

2.3

Výbor se k těmto tématům několikrát vyjádřil, a to jak na obecné úrovni – v rámci rozvoje Lisabonské strategie a politiky Společenství pro výzkum, inovace, životní prostředí, vzdělávání a odbornou přípravu, tak i konkrétněji.

2.4

Výbor zejména zdůraznil potřebu, aby obnovená politika soudržnosti umožnila celé oblasti EU reagovat na výzvy znalostní ekonomiky a tím pádem pomoci všem regionům vzít na vědomí lisabonské cíle  (3).

2.5

Výbor kromě toho uvedl, že „významné změny si vynucuje nová konfigurace konkurenčních modelů na globálním trhu. Nové integrované platformy a sítě se musejí zabývat tématy, jako jsou výzkum a inovace, […] řízení nových […] lidských zdrojů […], propagace a marketing, účetnictví a úvěrové finančnictví, logistika a trh a řízení zákaznických služeb“ (4).

2.6

Výbor vyjadřuje své přesvědčení, že podpora iniciativ na místní úrovni a schopnost propojit je tak, aby byla uskutečněna Lisabonská strategie, jsou důležité pro podporu zakládání inovačních podniků v rámci udržitelného a konkurenceschopného rozvoje. To by se mělo rovněž týkat především všech regionů (EUREGIO) a činností, kde k propojení sousedních regionů a obcí s partnery dochází v oblastech přesahujících státní hranice.

2.7

Ve svém stanovisku k zelené knize Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy Výbor doporučil„doplnit Evropský výzkumný prostor o Evropský prostor znalostí s cílem vytvořit evropskou znalostní společnost“ a zmínil nezbytnost „koordinace ze strany Komise […] také k tomu, aby byly […] vybudovány účinné řídící a poradenské struktury a dobře fungující organizace práce“ (5).

2.8

Výbor také zdůraznil význam „trojúhelníku znalostí“ tvořeného vzděláním, výzkumem a inovacemi, který hraje zásadní roli v posilování zaměstnanosti a růstu. Je tedy velmi důležité reformy urychlit, podporovat špičkovou úroveň ve vysokoškolském vzdělávání a v partnerství vysokých škol, výzkumných středisek a podniků a zajistit, aby všechny oblasti vzdělávání a odborné přípravy plnily svoji úlohu při podpoře kreativity a inovací, především na regionální a místní úrovni.

2.9

Výbor se domnívá, že konkurenceschopností, hospodářským a sociálním rozvojem a rozvojem zaměstnanosti v evropských regionech se všichni musí zabývat podstatně aktivněji a koordinovaněji. Komise se musí snažit překonat překážky kladené různými právními základy a procesními předpisy, aby bylo prostřednictvím různých rozpočtových nástrojů Společenství dosaženo co nejlepších konkrétních výsledků při uskutečňování cílů Lisabonské strategie a naplněna očekávání daňových poplatníků. To je důležité i z hlediska efektivity společného přístupu, koordinace, synergie a souladu potenciálních opatření na úrovni Společenství i celé Evropy, aby bylo dosaženo kritického množství nezbytného k docílení zesilujícího účinku.

2.10

Podle integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost obnovené Lisabonské strategie stanovuje politika soudržnosti tři strategické priority (6):

2.11

Na straně nabídky jsou obtíže při zajišťování pákového efektu a koordinovaného využívání finančních nástrojů pro dosažení těchto cílů způsobené hlavními charakteristikami těchto nástrojů, tedy:

2.12

Na straně poptávky v regionech často:

2.13

Nedostatky je třeba řešit zajišťováním technické a koordinační pomoci již od počátku všech programů Společenství.

2.14

Chvályhodné iniciativy na zajištění součinnosti, které se objevují v nejrůznějších programech a strukturálních opatřeních na období 2007–2013, se zdají být nutným, avšak nedostačujícím, předpokladem pro optimalizaci konkrétních výsledků.

2.15

Výbor se vyjádřil kladně k iniciativám Komise jako je Jeremie, navrhl vytvořit kontaktní místo Jeremie, které by sloužilo jako jednotka koordinace a informace mezi různými činnostmi, a zdůraznil, že „chybí […] ucelený přístup jak koordinovat a dokončit velký počet již existujících nástrojů pro poskytování úvěru“ (8).

2.16

Výbor podporuje a plně sdílí prohlášení komisařky Danuty Hübnerové ohledně iniciativ Jasper, Jeremie a Jessica (9), které v členských státech, regionech i mezi sociálními partnery ze všech regionů EU probudily novou dynamiku a očekávání investic, růstu a pracovních míst.

2.17

Výbor se domnívá, že obecné zásady přijaté evropským Výborem pro vědecký a technický výzkum CREST (10) a zveřejněné v září 2007 představují důležitý orientační nástroj, i když je omezený na vzájemnou součinnost rámcového programu Společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace a nových strukturálních fondů.

3.1

Návrh Evropské komise ukazuje potenciální synergii finančních nástrojů v koncepční stavbě politik evropského výzkumu, inovací a soudržnosti, které mají zúčastněné strany k dispozici pro zvýšení konkurenceschopnosti evropských regionů v závislosti na tom, jak jsou schopny tyto prostředky využít.

3.2

Jako hlavní nástroje se uvádějí sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj, nový rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace a nové hlavní směry strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.

3.3

Komise udává, že na práci nasadila řadu poradních skupin pro koordinaci, které doporučily následující:

3.4

Komise vyzývá členské státy, aby zlepšily opatření na koordinovanou přípravu a využití nástrojů Společenství zavedením systémů informování zúčastněných subjektů o příležitostech, které se jim nabízejí, a zavazuje se do roku 2007 uveřejnit praktickou příručku o možnostech financování výzkumných středisek, která bude obsahovat i způsoby toho, jak na celostátní a regionální úrovni zavádět mechanismy pro podporu koordinovaného přístupu k financování.

4.1

Výbor plně souhlasí s analýzou nedostatků ve společném a koordinovaném využívání nástrojů Společenství, kterou provedla Komise, avšak nesouhlasí se zvoleným řešením a domnívá se, že nestačí k dosažení cílů politik Společenství, a to především v oblasti výzkumu, inovací a odborné přípravy.

4.2

Výbor souhlasí s Komisí (11), že „klíčem k realizaci obnoveného partnerství pro růst a zaměstnanost je snaha podporovat znalostní ekonomiku, a to zvláště výzkumem, technologickým rozvojem a inovacemi“, ale domnívá se, že toto partnerství musí vycházet ze společné odpovědnosti všech zainteresovaných stran, v prvé řadě na úrovni Společenství, ale také národní, regionální a místní úrovni.

4.3

Výbor je toho názoru, že je třeba učinit více, než vypracovat územní strategii pro výzkum a technologický a inovační rozvoj, a více využívat:

4.4

Podle Výboru je třeba se hlouběji zabývat nabídkou, aby byl zajištěn snadno přístupný rámec ke všem dostupným nástrojům rozvoje konkurenceschopnosti evropských územních celků v souladu s cíli vytvoření „sociálně odpovědných území“, se zapojením sociálních partnerů, obchodních komor, akademických kruhů a organizované občanské společnosti a v souladu se strategiemi pro udržitelnost evropské průmyslové politiky (13) a pro udržitelnou výrobu i spotřebu.

4.5

Výbor se nicméně domnívá, že označení nástrojů, které prostřednictvím výzkumu a inovací přispívají k posílení růstu a ke kvantitativnímu i kvalitativnímu zlepšení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti evropských regionů, je z pohledu relevantních nástrojů Společenství neúplné a z hlediska škály dostupných možností evropských regionů a potřeby koordinace dostupných evropských a mezinárodních nástrojů nedostatečné.

4.6

Ve sdělení nejsou zmiňovány – nebo jsou zmiňovány jen okrajově (14) – následující možnosti zásahu:

4.7

Navíc nejsou zmíněny programy a celoevropské iniciativy (mimo rámec Společenství), které však ovlivňují inovační rozvoj na území EU, jako např.:

4.8

Výbor se mimoto domnívá, že uvedené obtíže a překážky společného a koordinovaného uplatňování dostupných nástrojů na národní, regionální a místní úrovni (19) a ze strany jednotlivých hospodářských subjektů je třeba více upřesnit (přitom je však třeba mít na paměti čl. 54 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006), a to nejen vzhledem k různým právním základům, tematické specializaci, zeměpisným oblastem a prováděcím pravidlům, ale také zásadním (a občas bránícím) rozdílům, jako např.:

4.9

Výbor považuje za nezbytné vypracovat evropskou praktickou příručku, která by přehledně zrekapitulovala typy potenciálních opatření na úrovni Společenství i celé Evropy, kritéria pro hodnocení, slučitelnost a doplňkovost možných opatření.

4.10

Výbor stvrzuje potřebu koordinovaného a společného postupu v záležitosti vztahů mezi strukturálními politikami Společenství a politikami výzkumu a inovace Unie, jak několikrát doporučoval, a zdůrazňuje, že úzká koordinace těchto politik je nezbytná pro dosažení optimální úrovně operační synergie a pro naplnění potřeb občanů, podniků a společnosti, přičemž celkovým cílem je středně a dlouhodobý udržitelný a harmonický růst v souladu s integrovaným přístupem k řešení problémů ze strany výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací a s klíčovým významem těchto úrovní synergie pro rozvoj nehmotných investic (20).

4.11

Výbor upozorňuje na velké množství politik Společenství, které spolu s politikou soudržnosti a výzkumnou politikou usilují o dosažení cíle rozvoje konkurenceschopnosti evropských regionů, a zdůrazňuje potřebu integrovaného a koordinovaného přístupu, a tedy:

4.12

V tomto ohledu Výbor stvrzuje to, co již vyjádřil (23):

4.12.1

Výbor kromě toho doporučuje integraci programů Společenství pro odbornou přípravu.

4.13

Výbor vyjadřuje politování nad tím, že s odstupem deseti let se tato klíčová otázka stále ještě analyzuje, aniž by se dospělo k jádru problému, který by znamenal přijmout opatření na úrovni Společenství s cílem zajistit nové kapacity souběžného řízení mezi různými typy opatření (v oblasti technologií, demonstrací, inovací, šíření, odborné přípravy, financování atd.), jejichž cílem by byl pozitivní vliv na zaměstnanost a výrobu v různých územních celcích (24).

4.14

Výbor se domnívá, že jasné a přesné opatření Společenství již nelze odkládat, pokud nemá dojít k poklesu konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v evropských regionech.

5.1

EHSV důrazně vyzdvihuje požadavek, aby iniciativa Jasmine byla dobrovolným nástrojem na zjednodušení a odstranění byrokratických, procesních a koncepčních překážek společného využívání celoevropských, komunitárních, národních a regionálních programů, v souladu se zrychleným vytvářením Evropského výzkumného prostoru.

5.2

Za současné situace považuje Výbor za prioritní vyřešit problémy velkého počtu úrovní řízení různých potenciálních opatření, aby se oživila konkurenceschopnost evropských regionů, a navrhuje zahájit novou iniciativu Jasmine (Joint Assistance Supporting Multiprojects for Innovation Networking in Europe) pro účely zacelení všech existujících institucionálních mezer v oblasti opatření na podporu inovací a výzkumu na daném území jak na straně poptávky, tak i nabídky.

5.3

Akce Společenství by měla být založena na propojování politik – Policy Networking – a měla by se soustředit na následující:

5.4

Nové priority regionálních programů zaměřených na inovace, konkurenceschopnost a vzájemné učení po celou dobu aktivního života by měly umožnit rozvoj aktivních politik podpory konkurenceschopnosti daného území, a to díky financování regionálních a meziregionálních opatření na předvídání, územních klastrů a sítí, které zajistí společnou strategickou vizi všech regionů, jež bude základem poskytování technické podpory při optimálním společném využívání nástrojů v rámci jednotlivých států, Společenství i celé Evropy a nejvhodnějších partnerství veřejného a soukromého sektoru.

5.5

Jasmine by se pro různé finanční instituce a programy mohla stát značkou záruky, která by usnadnila přijímání přímých projektů z hlediska doplňkovosti a/nebo návaznosti jednotlivých fází, a to na základě memorand o porozumění nebo dohod o spolupráci mezi Evropskou komisí a dalšími organizacemi v rámci Společenství i mimo něj popř. správních nařízení Komise určených jejím různým útvarům, které jsou odpovědné za jednotlivé programy, aby většina organizací, které finanční prostředky poskytují a kterým je tento balíček návrhů určen, přijala jedinou projektovou dokumentaci.

5.6

Cílem Jasmine je usnadnit přístup k finančním zdrojům, které spadají do různých oblastí působnosti a různých úrovní veřejné a soukromé správy, aby bylo dosaženo optimálního kritického množství zdrojů – zdůrazněním jejich celkového pákového účinku – na vytvoření soudržného rámce pro více projektů, jenž bude v plném souladu se společnou strategií jednotlivých evropských regionů k posílení jejich silných stránek v oblasti technologií a inovací.

5.7

Iniciativa Jasmine by měla stavět na zkušenostech iniciativy Lead Market, evropských technologických platforem a společných technologických iniciativ, jakož i na výsledcích projektu ERANET a ERANET-PLUS, iniciativ Regiony pro hospodářskou změnu, Pro-Inno, Jeremie, Jaspers a Jessica (28).

5.8

Díky Jasmine by konečně bylo možné optimalizovat úsilí v inovacích a ve výzkumu na daném území a v podnicích, lidských zdrojích, vysokých školách, výzkumných střediscích a správách na tomto území, a to i prostřednictvím „znalostních a inovačních společenství“ (Knowledge and Innovation Communities) Evropského technologického institutu (EIT). Je však třeba připomenout, že inovace jsou převážně podnikatelskou činností, která by měla být rozvíjena v co nejlepších rámcových podmínkách fungování, zejména co se týče zdanění výzkumných činností, zdanění využití duševního vlastnictví a jeho ochrany a zdanění špičkových zařízení pro vzdělávání a odbornou přípravu, což umožní vytváření více a lepších pracovních míst.

5.9

Jasmine by mohla přispět ke zhodnocení konkrétních předností regionů a k podpoře výměny v oblasti inovací a výzkumu.