Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení o postupu ve věci č. COMP/38.121 – Tvarovky

(v souladu s články 15 a 16 rozhodnutí Komise 2001/462/ES, ESUO ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže — Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21)

(2007/C 255/13)

V lednu 2001 společnost Mueller Industries Inc. předložila žádost o shovívavost v souladu s oznámením Komise z roku 1996 o neuvalení nebo snížení pokut v případech týkajících se kartelu. Dalším žadatelem o shovívavost byla v září 2003 společnost IMI, v březnu 2004 skupina Delta, v červenci 2004 společnost Frabo a v květnu 2005 společnost Oystertec.

Ve dnech 22. a 23. března 2001 provedla Komise kontroly týkající se měděných trubek i tvarovek a poté rozhodla, že případ bude rozdělen na měděné sanitární trubky (38.069), průmyslové trubky (38.240) a tvarovky (38.121). Ve dnech 24. a 25. dubna 2001 byly ve věci tvarovek provedeny kontroly v zařízeních skupiny Delta. V měsících únoru a březnu 2002 zaslala Komise v souladu s článkem 11 nařízení č. 17 a později v souladu s článkem 18 nařízení č. 1/2003 všem zúčastněným stranám několik žádostí o informace.

Tento návrh rozhodnutí se zabývá posledním ze tří případů. Předchozí dva případy již byly předmětem rozhodnutí Komise.

Sdělení o námitkách a přístup ke spisu

Dne 22. září 2005 Komise vydala sdělení o námitkách, v němž popsala jediné a trvající protiprávní jednání, které se po dobu třinácti let odehrávalo na celoevropské úrovni, a zaslala jej 30 společnostem a jednomu sdružení podniků. Všechny strany odpověděly ve stanovené lhůtě s výjimkou společnosti Supergrif SL, kterou v říjnu 2002 skupina Delta prodala členům vedení společnosti Supergrif a která na sdělení o námitkách neodpověděla. Do procesu nebyly zapojeny žádné třetí strany, jak tomu obvykle bývá v případech kartelů.

Dopisem ze dne 22. prosince 2005 společnost Aalberts požádala o přístup k odpovědím ostatních stran na sdělení o námitkách. O totéž požádala společnost IMI dopisem ze dne 23. prosince 2005. Útvary Komise tyto žádosti zamítly, neboť Komise v zásadě umožňuje nahlédnout do spisů na požádání a za běžných okolností pouze při jediné příležitosti, a to po oznámení svých námitek zúčastněným stranám.

Je obecným pravidlem, že přístup k odpovědím ostatních stran na námitky Komise se neumožňuje. Také podle ustálené judikatury (rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 15. března 2000 ve spojených věcech T-25/95 a další, Cimenteries, bod 380 a násl.) není Komise povinna poskytnout odpovědi na sdělení o námitkách všem stranám.

Ústní slyšení

Při ústním slyšení, které se konalo ve dnech 26.–27. ledna 2006, jsme však souhlasili s tím, že z hlediska práva na obhajobu je nezbytné, aby si společnosti Tomkins a Pegler vyměnily své odpovědi na sdělení o námitkách. Obě společnosti se dohodly na vzájemné výměně svých odpovědí, neboť Komise vzala v úvahu, že společnost Tomkins je odpovědná za svoji dceřinou společnost Pegler, a jako důkaz by považovala odpověď společnosti Pegler, a že společnost Pegler by zase měla vědět, na jakých důkazech jsou založena tvrzení společnosti Tomkins. Následovala živá debata mezi těmito společnostmi.

Slyšení se zúčastnili všichni příjemci sdělení o námitkách vyjma společností Comap, Flowflex a Supergrif.

Návrh konečného rozhodnutí

Námitky týkající se sdružení FNAS obsažené ve sdělení o námitkách nebyly reflektovány v návrhu rozhodnutí. S ohledem na vysvětlení, která sdružení FNAS poskytla ve své písemné odpovědi na sdělení o námitkách a při ústním slyšení, se Komise rozhodla, že nebude pokračovat v řízení proti sdružení FNAS, neboť se neúčastnilo protiprávního jednání.

Návrh rozhodnutí předložený Komisi obsahuje pouze ty námitky, ke kterým strany dostaly příležitost se vyjádřit. Usuzujeme, že práva stran na vyslyšení byla respektována.