23.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 318/222

1.1

Výbor je potěšen, že komisaři pro informační společnost a sdělovací prostředky, pro hospodářskou soutěž, pro regionální politiku, pro zemědělství a rozvoj venkova řeší koordinovaným přístupem kritický problém, kterým je rozšiřování digitální propasti mezi rozvinutými a méně rozvinutými oblastmi Evropské unie.

1.2

Sdělení Komise KOM(2006) 129 v konečném znění – Překlenutí propasti v širokopásmovém připojení však postrádá přiměřené ambice a neobsahuje dostatečně konkrétní doporučení, která by prokázala skutečné odhodlání propast v širokopásmovém připojení odstranit.

1.3

Zpráva z fóra o digitální propasti (1) představila analýzu územních rozdílů v širokopásmovém připojení v Evropě a určila možné iniciativy ze strany EU, jež by vedly k překlenutí této propasti. S ohledem na závažnost tohoto problému, na nějž poukázalo toto fórum, a na zpomalení, které způsobuje propast v širokopásmovém připojení v hospodářském a sociálním rozvoji, by Komise měla podniknout rozhodnější kroky k vyřešení problému stále se rozšiřující digitální propasti.

1.4

Výbor vítá prohlášení ministrů z 11. června 2006 z Rigy (2) o začleňování občanů do informační společnosti (e-Inclusion), které zavazuje členské státy k podstatnému snížení rozdílů v přístupu k internetu v jednotlivých regionech po celé EU tím, že zvýší pokrytí širokopásmovým připojením v oblastech s nedostatečnými službami, a k odstranění nerovností při používání internetu do roku 2010 pro skupiny, jimž hrozí vyčlenění ze společnosti. Komise by nyní měla podpořit toto prohlášení politickými iniciativami a doporučeními, jež povedou k rychlému odstranění digitální propasti.

Výbor chce v tomto stanovisku zdůraznit oblasti zvláštního zájmu a navrhnout další opatření.

2.1

Výbor věří, že následkem vzrůstajícího významu širokopásmových služeb v rámci hospodářského a sociálního rozvoje by se širokopásmové připojení mělo stát součástí definice univerzální služby (3) jako služba, která má velký veřejný význam.

2.2

Komise by měla přijmout jakákoli opatření, která zajistí, že členské státy budou pečlivě uplatňovat předpisový rámec pro elektronické komunikace (4).

2.3

Komise by měla zvážit zvláštní opatření a sankce vedoucí k urychlení procesu efektivního „zpřístupnění účastnického vedení“ (ZÚV) v členských státech. Zpoždění a technické problémy při zavádění efektivního zpřístupnění účastnického vedení představují zásadní překážku pro dosažení vysoce potřebné konkurence při poskytování služeb, zejména širokopásmového připojení.

2.4

Komise by měla povzbuzovat členské státy k prosazování národních zájmů na zachování nebo obnovení vlivu na jádro telekomunikační infrastruktury – kmenové přenosové sítě a ústředny. Tento vliv vlády je nezbytný pro zajištění rozvoje a užívání tohoto strategického národního vlastnictví k dosažení cílů vnitrostátní politiky, například překlenutí propasti v širokopásmovém připojení.

2.5

Národní strategie členských států pro vysokorychlostní přístup by měly nabízet konkrétní kroky k odstranění propasti v širokopásmovém připojení do roku 2010. Tyto strategie by měly být porovnány s osvědčenými postupy.

2.6

Komise by měla zavést proces účinného plánování a řízení v oblasti širokopásmového připojení po celé EU a do budoucna tak zajistit poskytování této nezbytné infrastruktury na místní úrovni. Tento proces povede k zahrnutí všech národních strategií pro vysokorychlostní přístup a místních plánů do celoevropského provozního plánu pro poskytování širokopásmového připojení v celé Unii. Tento proces se rovněž zaměří na poskytování širokopásmového připojení v zemědělských a znevýhodněných oblastech s cílem odstranit digitální propast.

2.7

Komise by měla zvážit, jakým způsobem by členské státy mohly poskytovat finanční pobídky pro telekomunikační společnosti (5), aby tyto společnosti investovaly do infrastruktury v málo rozvinutých regionech; zejména za pomoci vysokých finančních pobídek pro partnerství veřejného a soukromého sektoru.

2.8

Komise by měla prozkoumat jakým způsobem by orgány obecních a místních samospráv mohly sehrát aktivnější úlohu při poskytování širokopásmových služeb a stimulovat poptávku po širokopásmovém připojení v jednotlivých regionech. Tyto orgány by měly být plně zapojeny do rozvoje a provádění národních strategií pro vysokorychlostní přístup, jak je uvedeno v odstavci 2.6. Dále by měly být prozkoumány i jiné možnosti; tyto orgány by se například mohly stát obchodními účastníky v rámci iniciativ pro partnerství veřejného a soukromého sektoru; členské státy by případně mohly vyžadovat povinné zavádění kabelů pro širokopásmové připojení nebo zavést nařízení o poskytování služeb pro novou bytovou výstavbu.

2.9

Komise by měla spustit internetové stránky s informacemi o celosvětovém rozvoji v oblasti širokopásmových technologií a zajistit tak snadnější výměnu technických a obchodních znalostí mezi malými a středními podniky v celé EU. Existuje přesvědčení, že taková výměna znalostí by mohla stimulovat podnikatelskou činnost související s poskytováním širokopásmového připojení a služeb.

2.10

Pokud má být situace ohledně širokopásmového připojení srozumitelnější, Komise by měla stanovit minimální přijatelnou skutečnou rychlost stahování umožňující nazývat připojení k internetu širokopásmovým. To by usnadnilo řádné srovnávání územních rozdílů v širokopásmovém připojení v Unii.

2.11

Strukturální fondy a fondy pro rozvoj venkova by měly být použity pro cílené veřejné informační kampaně a podnítit tržní poptávku po širokopásmovém připojení, zejména ve venkovských oblastech a mezi specifickými spotřebitelskými skupinami, kde činí zavádění technologie problémy. To bude mít dvojí účinek – vzdělávání potenciálních spotřebitelů o této technologii a zároveň zvyšování tržního tlaku na poskytovatele, aby dodávali potřebné širokopásmové služby.

2.12

Komise by měla zdůraznit podporu výzkumu a vývoje směřujícího k nalezení nákladově efektivních širokopásmových technologií, které by se staly skutečným řešením problému poskytování vysokorychlostního širokopásmového připojení v oblastech, jež nejsou pokryty vhodnou telekomunikační infrastrukturou.

2.13

V zájmu ochrany spotřebitele v oblasti širokopásmových služeb by měli tvůrci politik vydávat pokyny ujasňující terminologii a osvětlující jednoduchým jazykem nabídky služeb a s nimi spojené výhody. To by spotřebitelům usnadnilo přijímání dobrých nákupních rozhodnutí.

2.14

Každý středoškolský student by měl mít širokopásmové připojení ve škole, aby byl začleněn do informačního věku.

2.15

Komise by měla podporovat iniciativy v celé EU zaměřené na seznamování školních dětí, starších občanů a sociálně znevýhodněných osob s použitím širokopásmové technologie (např. učení s využitím internetu, videokonference, veřejné služby on-line apod.).

2.16

Komise by měla zajistit, aby byly všechny statistiky ohledně poskytování širokopásmových služeb a rozměru digitální propasti a propasti v širokopásmovém připojení shromažďovány a posuzovány v souladu s nedávným nařízením Komise o statistice Společenství o informační společnosti (6).

3.1

Dne 20. března 2006 přijala Komise sdělení Překlenutí propasti v širokopásmovém připojení. Toto sdělení se zaměřuje na územní rozdíly v přístupu k širokopásmovému připojení. Jeho cílem je zajistit, aby si orgány státní správy a instituce na všech úrovních uvědomily význam této propasti a obavy související s nedostatkem přiměřených širokopásmových služeb v méně rozvinutých oblastech Unie. Sdělení provádí jednu z priorit iniciativy i2010 – evropské iniciativy pro růst a zaměstnanost (7).

3.2

Širokopásmové připojení umožňuje vytvářet nové aplikace v oboru informačních a komunikačních technologií a rozšiřuje možnosti těch stávajících. Vytvářením nových služeb a nových příležitostí pro investice a zaměstnanost stimuluje hospodářský růst. Širokopásmové připojení ale také zvyšuje produktivitu mnoha existujících procesů, což vede ke zvyšování mezd a lepší návratnosti investic. Orgány státní správy na všech úrovních uznávají dopad, jaký může mít širokopásmové připojení na každodenní život, a usilují o to, aby zajistily dostupnost jeho přínosů pro všechny (8).

3.3

Zajištění dlouhodobé udržitelnosti odlehlých a venkovských oblastí vyžaduje strategický přístup k rozvoji informační společnosti. Dostupnost širokopásmových služeb je prvkem, který výrazně napomáhá místním společenstvím přitahovat podniky, umožňovat práci na dálku, zajišťovat zdravotní péči a zlepšovat vzdělávání a služby orgánů státní správy. Širokopásmové služby zajišťují nezbytný přístup k informacím.

3.4

Poptávka po službách širokopásmového připojení pro domácnosti v EU rychle roste. Počet linek pro přístup k širokopásmovému připojení se v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil. V říjnu 2005 bylo v pětadvaceti zemích EU 53 milionů připojení, což odpovídá míře rozšíření, která činí 11,5 % počtu obyvatel a přibližně 20 % domácností. Tento vývoj způsobuje především trh a dále jej posiluje zvyšování hospodářské soutěže.

3.5

Navzdory obecnému rozšíření širokopásmového připojení je přístup ve vzdálenějších a venkovských regionech omezený v důsledku vysokých nákladů způsobených nízkou hustotou osídlení a odlehlostí.

3.6

Sdělení zdůraznilo, že Evropská unie musí zvýšit své úsilí při podpoře využívání širokopásmových služeb a stimulovat další rozvoj, zejména v méně rozvinutých oblastech Unie. Rozsah veřejných zásahů v oblastech s nedostatečnými službami byl zdůrazněn v akčním plánu eEurope 2005 (9), který vyzdvihl roli, již mohou v zavádění širokopásmového připojení do znevýhodněných regionů sehrávat strukturální fondy.

3.7

Sdělení klade důraz na klíčovou úlohu místních nebo regionálních orgánů v rozvoji širokopásmového připojení v jejich oblastech. Tyto orgány mají nejlepší postavení k tomu, aby mohly vypracovat projekt širokopásmového připojení, který zohledňuje místní potřeby a technologické požadavky. Národní strategie pro vysokorychlostní přístup je nutno posílit, aby zahrnovaly a odrážely místní potřeby.

3.8

Ve sdělení je označena řada politických nástrojů, které mají vlády na úrovni EU k dispozici pro odstranění propasti v širokopásmovém připojení:

3.9

Lze shrnout, že sdělením se vyzývají všechny úrovně orgánů státní správy v Evropské unii, aby při překlenování rostoucí digitální propasti aktivněji využívaly nástroje a technologie, které jsou k dispozici. Členské státy se vyzývají, aby aktualizovaly stávající národní strategie pro vysokorychlostní přístup, které budou dalším vodítkem pro všechny zúčastněné strany. Jejich dokumenty mohou stanovovat cíle týkající se pokrytí i využívání na základě aktivního partnerství s regionálními orgány a s využitím součinností mezi alternativními zdroji financování (vnitrostátní zdroje, strukturální fondy, fond pro rozvoj venkova). Národní strategie pro vysokorychlostní přístup by rovněž měly stanovit jasné cíle ohledně možnosti připojení škol, orgánů veřejné správy a zdravotních středisek.

4.1.1

Všeobecná dostupnost vysokorychlostního širokopásmového připojení je nezbytná pro hospodářský i sociální rozvoj každého regionu v EU – městského i venkovského. To platí zejména v globalizovaném hospodářství založeném na znalostech, které v současnosti přispívá k rozvoji. Podniků založených na znalostech bude přibývat, budou-li mít k dispozici potřebné schopnosti a infrastrukturu. Levná širokopásmová infrastruktura na světové úrovni je nezbytnou součástí dynamického hospodářství 21. století. A na této dostupnosti širokopásmového připojení bude záviset růst vyspělých služeb v oblasti zdravotnictví, školství a sociálních služeb. Bez této dostupnosti budou dále diskriminováni občané znevýhodněných skupin.

4.1.2

Na rozdíl od Spojených států amerických a některých asijských zemí je proces zavádění širokopásmového připojení pro občany ve většině zemí Evropy příliš pomalý. Dokonce i dosti mírný údaj o míře rozšíření širokopásmového připojení, který je uveden ve sdělení Komise (20 % domácností v pětadvacítce členských států v říjnu 2005) zakrývá skutečnost, že kvalita připojení (rychlost přístupu) je v mnoha případech velmi nízká, rychlost stahování je hluboko pod 512 kbps, a to v městských i venkovských regionech, a že většina širokopásmových přípojek je soustředěna v městských oblastech, zatímco v oblastech venkovských je připojeno jen 8 % domácností.

4.1.3

Venkovská společenství jsou obzvlášť citlivá na makroekonomické změny, ke kterým dochází skutečně rychle, a pokud nemají stejný přístup k širokopásmovému připojení, potýkají se s nevyhnutelným úpadkem. V zemích s hospodářstvím založeném na znalostech dochází k soutěži mezi regiony a městy, jež se snaží nalákat a rozvíjet podniky s obsáhlou informační kapacitou, které přispějí ke zvýšení jejich prosperity, přičemž širokopásmová infrastruktura hraje v této soutěži klíčovou úlohu.

4.1.4

Přiměřený přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému internetu doma i v práci by měl být „právem“ každého občana EU a odmítáme tvrzení Komise, že „…Širokopásmové připojení se dosud nestalo tak nezbytným pro normální účast ve společnosti, aby absence přístupu vedla k sociálnímu vyloučení“. Komise by měla při nejbližší příležitosti znovu zvážit zahrnutí širokopásmového připojení do definice univerzální služby.

4.1.5

Komise by měla rovněž stanovit minimální přijatelnou skutečnou rychlost stahování umožňující nazývat připojení k internetu širokopásmovým. To je nezbytné k tomu, aby bylo zajištěno, že normy v oblasti infrastruktury a služeb budou dostatečně vysoké a podpoří tak poskytování vznikajících internetových služeb. Takovýto pokyn Komise by pomohl ujasnit skutečnou situaci ohledně poskytování širokopásmového připojení v Evropě (statistiky týkající se připojení jsou v současné době nadsazené, jelikož kvalita širokopásmové služby poskytované koncovým zákazníkům je příliš nízká na to, aby odpovídala definici širokopásmového připojení) a rovněž by pomohl vyvíjet odpovídající nátlak na poskytovatele, aby svým zákazníkům nabízeli skutečně širokopásmové připojení.

4.2.1

I když lze širokopásmové připojení poskytovat prostřednictvím různých platforem, je poskytování přístupu v mnoha venkovských oblastech omezováno některými stávajícími technologiemi.

4.2.2

Kabelové televizní systémy poskytují vysokorychlostní přenos, který může být výborně využit pro širokopásmové služby. Mnoho venkovských oblastí však bohužel není vybaveno těmito kabelovými systémy, a i když je kabelová televize k dispozici, pro poskytování širokopásmových služeb je většinou třeba přejít na vyšší verzi, což je velice nákladné.

4.2.3

Ve většině Evropy je převládající technologií širokopásmového účastnického připojení digitální účastnická linka (DSL) a různé varianty DSL mohou zajišťovat velmi vysokou rychlost připojení při nízkých nákladech. Existuje však řada omezení:

4.2.4

Stará páteřní infrastruktura se může stát překážkou pro zavedení vysokorychlostních širokopásmových služeb, zejména v oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva. Například v 80. a 90. letech využívala řada zemí pro své páteřní telekomunikační sítě digitální mikrovlnné technologie. Tato bezdrátová technologie byla účinná pro poskytování vysoce kvalitní digitální telefonie a nízkorychlostních datových služeb v mnohých venkovských oblastech. Časté zavádění digitální mikrovlnné technologie však za sebou zanechalo páteřní síť nevhodnou pro poskytování služeb vysokorychlostního internetu, které dnes definují širokopásmové připojení, tedy služby videa po internetu. V případě Irska se odhaduje, že v celostátním měřítku závisí na této digitální rádiové páteřní síti až 50 % jeho ústředen (ty, které se nacházejí na venkově), které obsluhují cca 15 % zákazníků telekomunikací, a při použití stávající vnitrostátní telekomunikační infrastruktury nebudou tyto ústředny nikdy schopny přejít na vysokorychlostní širokopásmové připojení. Vyřešit tento problém tím, že ve venkovských oblastech budou poskytovat připojení optické kabely by bylo velice nákladné a nemohlo by být odůvodněno čistě komerčními argumenty; tuto modernizaci sítě by tak musela dotovat vláda.

4.2.5

Komise by měla zvláště uvážit, jak by ze strany EU a národních vlád mohlo být podpořeno řešení problému vysoce nákladné modernizace stávající infrastruktury (páteřních kmenových obvodů, ústředen a účastnického vedení) k poskytnutí vysokorychlostních širokopásmových služeb – možná za pomoci finančních pobídek a/nebo partnerství veřejného a soukromého sektoru.

4.2.6

V oblastech, kde veřejná telekomunikační infrastruktura není schopna podpořit zavedení širokopásmového připojení, jsou k poskytování širokopásmových služeb využívány družicové a nestandardizované bezdrátové technologie. Využitelnost těchto technologií k překlenutí propasti v širokopásmovém připojení je však omezena náklady a technologickými problémy. V řadě oblastí výzkumu a vývoje dochází k pokrokům směřujícím k nalezení levných a vysokorychlostních bezdrátových technologií, které budou zajišťovat účinné širokopásmové připojení. Tvůrci politik by měli tento vývoj proaktivně podporovat a měli by řešit problémy dostupnosti radiového spektra pro uskutečnění těchto řešení.

4.2.7

Zlepšování v poskytování širokopásmových služeb pro všechny by mohlo být podpořeno rozvojem při výměně znalostí mezi malými a středními podniky v celé Evropě o nejmodernějších technologiích v oblasti širokopásmového připojení. Zahájení této výměny znalostí by mohlo být usnadněno vytvořením internetových stránek, na nichž by se porovnávaly a rozšiřovaly informace.

4.3.1

Se vzestupem sítí s vysokorychlostním připojením a síťové technologie využívající internetový protokol (IP) rychle klesají náklady na sítě a vznikají takřka neomezené možnosti pružně nabízet služby šité na míru. V zemích jako Itálie, Francie, Španělsko a Spojené království uvádějí telekomunikační společnosti do provozu sítě spočívající plně na technologii IP, což přináší obrovské úspory nákladů na provozování sítí. Nižší náklady na budování nových sítí IP spolu s deregulací vedou k oslabování dominantních poskytovatelů a dochází k obrovskému růstu počtu telekomunikačních společností nabízejících služby koncovým zákazníkům.

4.3.2

Tato technologická změna má vliv na obchodní model v telekomunikačním odvětví; v novém modelu je vlastnictví sítě odděleno od poskytování služeb koncovým zákazníkům. Na účinných, rozvinutých trzích rozděluje tento vznikající model telekomunikační společnosti na společnosti velkoobchodní a maloobchodní, přičemž řada velkoobchodních poskytovatelů soutěží o prodej širokopásmových služeb nesčetnému množství poskytovatelů pro koncové zákazníky. To je důsledkem nových technologií, dynamiky nákladů a předpisových rámců, které přesouvají těžiště telekomunikačního odvětví ze sítě na službu. Na méně rozvinutých a méně efektivních trzích však nabídku telekomunikačních služeb stále kontrolují dominantní poskytovatelé, kteří nemají žádnou motivaci oddělit své velkoobchodní a maloobchodní provozy a umožnit vznik skutečné konkurence. K takovémuto oddělení dojde pouze tehdy, budou-li tvůrci politik prosazovat oddělení vhodnými opatřeními politiky hospodářské soutěže.

4.3.3

Ještě před 25 lety byla telekomunikační infrastruktura v Evropě takřka bez výjimky vlastněna národními vládami a tento majetek byl rozvíjen k obecnému prospěchu. Od té doby dochází v EU k postupné privatizaci telekomunikačního odvětví, s níž jsou pro toto odvětví, zákazníky i společnost spojeny většinou kladné zkušenosti. Komerčně zaměřené telekomunikační společnosti však nemají cíle v oblasti sociální, zdravotní, vzdělávací nebo dokonce v oblasti hospodářského rozvoje a v centru jejich pozornosti stojí maximalizace zisku, efektivní řízení aktiv a jejich růst. Nyní, když čelíme nedostatku síťových kapacit potřebných k poskytování širokopásmových služeb v málo rozvinutých regionech, nemají komerčně zaměření telekomunikační poskytovatelé žádnou motivaci investovat do této sociálně nezbytné infrastruktury své prostředky. Vlády by si pokud možno měly ponechat silný vliv na poskytování a údržbu národní telekomunikační infrastruktury tak, aby byly vyváženy vysoké výnosy z investic do infrastruktury v oblastech s vysokou hustotou zalidnění na jedné straně a mnohem méně finančně atraktivní investice potřebné v nedostatečně rozvinutých regionech na straně druhé.

4.3.4

Rozšiřování širokopásmového připojení v Evropě, a zejména v málo rozvinutých oblastech, brání rozsáhlé selhání trhu. Na mnoha trzích stále panují podmínky bránící v soutěži případným novým poskytovatelům služeb; poskytovatelé vlastnící klíčové součásti infrastruktury co nejvíce zpožďují zpřístupnění účastnického vedení (ZÚV) a omezující praktiky brání v přístupu k celostátním páteřním sítím. Tam, kde je poskytováno jen málo kvalitní nebo vůbec žádné širokopásmové připojení, panují často také nedostatečné investiční pobídky pro stávající poskytovatele vlastnící infrastrukturu.

4.4.1

Na problému latentní poptávky po širokopásmových službách, a zejména rozdílu mezi zaváděním dostupných služeb v rozvinutých oblastech a mnohem pomalejším tempem zavádění v oblastech méně rozvinutých, se podílí řada příčin: socioekonomické faktory, nízká kvalita dostupného připojení, malá konkurence, vysoké náklady a nedostatek znalostí o přínosech této technologie nebo způsobech jejího využití.

4.4.2

Tvůrci politik a vlády mohou stranu poptávky po širokopásmovém připojení silně ovlivňovat a Výbor vítá doporučení Komise, aby členské státy prozkoumaly možnosti finančních pobídek pro účastníky za účelem snížení skutečných nákladů za širokopásmové připojení a aby vlády položily přednostní důraz na rozvoj veřejných služeb on-line a zajištění připojení pro orgány veřejné správy, školy a zdravotnická zařízení, za účelem zvýšení informovanosti uživatelů o přínosech širokopásmového připojení a vytvoření poptávky.

4.4.3

Poptávka spotřebitelů po širokopásmovém připojení je nepříznivě ovlivněna nejasnostmi v terminologii a mezi balíčky služeb, které poskytovatelé nabízí. Je třeba vyvinout úsilí vedoucí ke zjednodušení terminologie a k vysvětlení nabídky služeb a s nimi spojených výhod jednoduchým jazykem.

4.4.4

K povzbuzení tržní poptávky po širokopásmovém připojení by mohly být prováděny veřejné informační kampaně v oblastech, kde činí zavádění technologie problémy. To bude mít dvojí účinek – vzdělávání potenciálních spotřebitelů o této technologii a zároveň zvyšování tržního tlaku na poskytovatele, aby dodávali potřebné širokopásmové služby.

4.5.1

Širokopásmové připojení představuje v našem informačním věku základní potřebu. S tím, jak se rozvíjí hospodářství založené na znalostech a narůstají zkušenosti s internetem, exponenciálně roste potřeba rychlejších, levnějších a všeobecně dostupných širokopásmových služeb.

4.5.2

Do roku 2010 budeme v Evropě potřebovat univerzální širokopásmovou službu s takovou šířkou pásma, která bude pro všechny uživatele dostačující pro skutečně multimediální použití. Pak budou podniky i celá společnost moci učinit výrazný pokrok k informační společnosti.

4.5.3

Komise by mohla tuto představu realizovat tím, že ji vymezí ve smysluplných technických a obchodních podmínkách, a že bude podporovat politiku, která zdolá nastavené překážky.

4.6.1

Konkurenceschopní poskytovatelé širokopásmového připojení usilují o vytvoření organizované tržní poptávky, tedy trhu, na kterém zákazníci vědí, o jaké služby mají zájem a kolik jsou za ně ochotni zaplatit, a trhu, na kterém je poptávka sdružena tak, aby byl návrh služby pro nového dodavatele atraktivní. Organizování poptávky by napomohlo růstu skutečné konkurence. A pomohlo by, aby dodavatelé objevili přínosy poskytování služeb i v méně rozvinutých regionech Unie. Výbor vítá iniciativu Komise vytvořit internetové stránky, které budou usnadňovat sdružování poptávky a předkládání nabídek.

4.6.2

EU potřebuje mít pro každý region ucelený plán rozvoje infrastruktury pro širokopásmové připojení a širokopásmových služeb. Národní strategie pro vysokorychlostní přístup musí být ve všech oblastech doplněny podrobnými plány na poskytování širokopásmových služeb na místní úrovni. Výbor rovněž souhlasí s Komisí, že tyto podrobné plány musí být vytvářeny a prosazovány místními orgány. Tyto plány by měly obsahovat podrobnou mapu celé širokopásmové infrastruktury v regionu a podrobný (až na úroveň ulic) pohled na to, jak by měla být žádoucí infrastruktura utvářena – co, kdy a jak. Plány by měly rovněž upřesňovat minimální rozsah širokopásmových služeb, které mají být poskytovány různým skupinám uživatelů a v různých lokalitách.

4.6.3

Zrychlování tempa inovací telekomunikačních technologií a čím dál dynamičtější povaha telekomunikačního odvětví znamená, že Komise a vlády členských států budou muset řídit neustálý proces zajišťování nejlepší a nákladově nejefektivnější dostupné širokopásmové infrastruktury pro každou oblast EU.

4.6.4

Místní samosprávy a obecní orgány mohou sehrát důležitou úlohu při podpoře poskytování širokopásmového připojení ve svých regionech tím, že povedou iniciativy pro partnerství veřejného a soukromého sektoru a budou provádět nařízení, jež vyžadují, aby byla telekomunikační infrastruktura pro širokopásmové připojení zahrnuta v projektech nových staveb.

4.6.5

Stojí za zmínku, že některé členské státy již pro problematiku digitální propasti učinily více než jiné členské státy a do svých národních strategií pro vysokorychlostní přístup zahrnuly specifická opatření pro odstranění územních rozdílů v širokopásmovém připojení (10).

4.6.6

Komise může koordinovat a povzbuzovat souvislou činnost pro rozvoj širokopásmového připojení ze strany národních vlád po celé Unii za pomoci politiky národních strategií pro vysokorychlostní přístup. Tato politika by měla být dále rozvíjena, aby zajistila, že vlády se budou při rozvoji svých plánů řídit osvědčenými postupy, tak aby byl pro EU nalezen komplexní plán vedoucí k odstranění digitální propasti v širokopásmovém připojení do roku 2010.