17.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 65/86

1.1

Výbor s potěšením vítá konzultační dokument o státní podpoře na inovace, prostřednictvím něhož Komise navrhuje, že kromě stanovení kritérií na přidělování cílenější podpory a zjednodušení norem vypracuje spolehlivý právní rámec.

1.1.1

EHSV si uvědomuje, že dokument Komise poprvé otevírá hlubší diskusi o otázkách, které jsou dnes velmi aktuální:

1.2

Také na výsledku odpovědí na tyto otázky bude záviset nový právní rámec, který navrhne Komise a kterému budou členské státy nuceny podřídit své snahy, aby spojily rozvoj jednak s pokrokem, ale také s respektováním pravidel, především pravidel hospodářské soutěže.

1.3

Nepostačující konkurenceschopnost Evropy je z velké části důsledkem malého stupně inovací, který často závisí na selhání trhu. V těchto případech může státní podpora přispět k motivaci účastníků trhu, aby více investovali do inovace produktů a výrobních postupů (1).

1.4

Nedostatek inovace znamená kulturní a hospodářský úpadek Unie. EHSV si toto plně uvědomuje a prostřednictvím svých členů, kteří zastupují různé sektory organizované občanské společnosti, prosazuje (také prostřednictvím vhodného využití státní podpory), aby:

1.5

Komise doposud nevydala zvláštní předpisy týkající se státní podpory na inovace. Na základě článků 87 a 88 Smlouvy Komise zohlednila inovace v kontextu jiných kategorií podpory: regionální podpora, podpora na vzdělávání, podíl na investičním kapitálu, podpora zaměstnanosti, opatření na podporu MSP.

1.5.1

Inovace určitým způsobem spadala do pravidel pro státní podporu na výzkum a vývoj (5), která byla prodloužena ze 30. června 2002 do 31. prosince 2005 (6).

1.6

EHSV se již v předchozích stanoviscích jednomyslně či velkou většinou vyjádřil ohledně mnoha otázek vznesených Komisí:

1.7

Výbor již určitým způsobem zdůraznil, že státní podpora určená na podporu investic na inovační projekty, které provádějí MSP, by měla být ovlivněna také růstem velikosti podniků a měla by brát v úvahu

2.1.1

Cílem Komise je otevřít diskusi, která by vedla ke zlepšení předpisů Společenství týkajících se státní podpory určené na inovační projekty.

2.1.2

Komise již předem vyjadřuje svůj postoj k šesti obecným sektorům:

2.1.3

Pod podmínkou, že:

2.2.1

Ve svých předešlých stanoviscích EHSV vždy zdůrazňoval význam kontroly státní podpory, aby se v rámci EU uskutečňovaly v praxi:

2.2.2

Pokud je na jedné straně politika hospodářské soutěže (9) zásadní pro správné fungování vnitřního trhu, aby se rozvíjel bez omezení způsobených diskriminujícími pravidly, může se na druhé straně státní zásah projevit jako vhodný a nezbytný pro kompenzaci omezení a selhání trhu.

2.2.2.1

Sama Lisabonská strategie, na jaře 2005 (10) obnovená a obohacená o nový pragmatismus, vyzývá, aby byla patřičná pozornost věnována:

2.2.3

Státní podpora v minulých letech (11) mírně poklesla a byla z velké části namířena k horizontálním cílům. V roce 2003 představovala podpora na horizontální cíle 79 % z celkového objemu podpory, z čehož 14 % bylo určeno na výzkum a vývoj (12). To vzala na vědomí také Evropská rada v březnu 2005, která zdůraznila nutnost udělit vhodné výjimky v případech, kdy jsou nezbytné k odstranění nedostatků na trhu.

2.2.3.1

Také Evropský parlament ve svém usnesení o „Posílení evropské konkurenceschopnosti: důsledky průmyslových změn pro politiku a roli malých a středních podniků (MSP)“ (13) vítá snížení celkového objemu podpory a zdůrazňuje prospěšnost podpory určené na výzkum, vývoj, odbornou přípravu a poradenské služby pro malé podniky.

2.2.4

V rámci procesu reformy režimu státní podpory (14), ke kterému se vyjádřil také EHSV (15), Evropský parlament zdůrazňuje nutnost vypracovat jasný postup činnosti týkající se reformy státní podpory na inovace, braný ve svém širším smyslu a neomezující se tudíž pouze na technologické aspekty (16) a schopný horizontálně pokrýt všechny sektory včetně obchodu a služeb, které mohou mít faktický přínos k Lisabonské strategii.

2.2.5

EHSV zdůrazňuje fakt, že Komise v roce 2004 předložila různé strukturované návrhy na obecnou reformu podpor, které berou v úvahu nedostatky na trhu. Tyto návrhy, které Výbor uvítal, se již realizují formou sdělení.

2.2.6

EHSV si je na druhé straně vědom, že toto téma představuje velmi dynamickou situaci, protože podléhá změnám v politickém, sociálním, hospodářském a právním rámci a urychlování procesu globalizace trhu. Vhodné pravidelné změny (17) jsou tedy nezbytné, přičemž musí být zaručena srozumitelnost a transparentnost výchozího právního rámce.

2.2.7

V oblasti globalizace trhu je zvláštní pozornost věnována výchozímu multilaterálnímu rámci WTO na jedné straně a multilaterálnímu rámci hlavních evropských obchodních partnerů na straně druhé.

2.2.8

V USA poskytuje United States Small Busines Administration (SBA) malým a středním podnikům prostřednictvím určitého počtu veřejných federálních programů celou řadu podpor na inovace, ke kterým je třeba přičíst podpory poskytované jednotlivými státy mimo federální iniciativu Small Busines Innovation Research Program – SBIR.

2.2.8.1

SBA rozvíjí celou řadu programů:

2.2.8.2

Iniciativa SBIR určená na poskytování státní podpory na inovace a výzkum pro malé podniky stanovuje podpory počátečního vkladu do studií proveditelnosti až do výše 100 tis. dolarů v první fázi a podpory do výše 750 tis. dolarů ve druhé fázi vývoje prototypů. Pro třetí fázi není stanovena podpora z fondů SBIR, ale fungují zde mechanismy hledání veřejných a soukromých fondů pro fázi komercializace.

2.2.9

Nedávná doporučení EURAB, poradního orgánu Evropské komise, který spojuje evropskou akademickou obci s podnikatelskými kruhy, podpořily nutnost přijmout podobný mechanismus buď na úrovni Společenství nebo na úrovni členských států, který by doplňoval podpory rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace. EURAB zdůraznil, že „toto může vyžadovat změnu pravidel pro státní podpory“ (18).

2.2.10

V Japonsku poskytuje Agentura pro malé a střední podniky různé druhy veřejné podpory na inovace, jako například:

2.2.11

V rámci multilaterálních dohod WTO je „specifická státní podpora“ definovaná jako subvence udělovaná pouze podniku, průmyslovému odvětví nebo jejich seskupením ve státě, který subvenci poskytuje. Pravidla WTO se vztahují pouze na tento typ podpory, s výjimkou zemědělství, a stanovují dvě kategorie: zakázané podpory a možné podpory.

2.2.12

Zakázané jsou přímé podpory vývozu nebo podpory upřednostňující zboží domácí produkce před dováženým, které tak narušují mezinárodní obchod a brání v obchodování jiným zemím. Takové podpory WTO podrobí urychlenému postupu na zrušení opatření na podporu nebo na protiopatření v oblasti cel, které může/mohou přijmout poškozená/é země.

2.2.13

Co se týče možných podpor, země, která vznese stížnost proti podpoře zavedené v jiné zemi, musí na základě tří druhů „poškození“ (19) prokázat, že tato podpora měla negativní vliv na její legitimní zájmy. V opačném případě je podpora v dané zemi povolena. V případě poškození, které prokáže a schválí orgán pro řešení sporů (Dispute Settlement Body), musí země, která podporu poskytla, tuto podporu zrušit, jinak může poškozená země požadovat kompenzační cla.

2.3.1

Výbor s potěšením vítá návrh Komise, který definuje vztah, který existuje a který je možné zlepšit, mezi stáními podporami a inovacemi v Evropě. Je zřejmé, že nedostatečná konkurenceschopnost EU ve srovnání s jinými částmi světa je z velké části důsledkem slabého inovačního procesu. Tato slabost je ještě umocňována procesem globalizace.

2.3.1.1

Výbor je dále potěšen, že problematika, která spojuje státní podpory s inovacemi je předmětem veřejné diskuse, prostřednictvím níž je možné zapojit do této choulostivé otázky také názor bezprostředně zainteresovaných subjektů.

2.3.1.2

Otázky zahrnuté do sdělení jsou široké, dobře formulované a pokrývají většinu problematik týkajících se selhání trhu a možnosti zjednodušení postupů. Krátký časový úsek, který je k dispozici, a chybějící diskuse ve studijních skupinách neumožňují zpravodaji, aby se zabýval jednotlivými otázkami a dal na každou z nich odůvodněnou odpověď.

2.3.2

Výbor si uvědomuje, že státní podpora na inovace sama o sobě nepředstavuje řešení problému konkurenceschopnosti EU. Četné dokumenty Společenství a stanoviska Výboru odhalily omezení, na které naráží Evropská unie při provádění jejích opatření:

2.3.3

To vedlo k určité právní nejistotě, kterou je možné překonat pouze pokud budou hlouběji prozkoumány omezení a možnosti, které skýtá státní podpora v tomto sektoru.

2.3.4

Inovace výrobku a výrobního postupu (21) se ve všech ohledech nakonec promítne na trhu a může proto ovlivnit činnost, která by mohla významným způsobem ovlivnit hospodářskou soutěž a obchod.

2.3.5

Pro umožnění předběžného oprávnění je tudíž nutná možnost stanovit specifický výchozí rámec, který bude transparentní a společný a půjde v duchu partnerství a proaktivní spolupráce mezi Komisí a členskými státy.

2.3.6.1

EHSV si uvědomuje, že definice inovace, která byla svého času formulována v zelené knize, by měla být aktualizována vzhledem ke změnám, ke kterým došlo za posledních 10 let. Na druhé straně je také nezbytné prohloubit fáze, které probíhají mezi inovačními procesy a hranicí, za kterou začíná fáze komercializace. To proto, aby nebyla nadměrně narušena pravidla hospodářské soutěže.

2.3.6.2

Kdysi byl vývoj společnosti tak pomalý, že ho nebylo možné v průběhu života zachytit. Dnes je tak rychlý, že je obtížné ho pochopit. Společnost jako celek, ale především podniky, správní úřady a služby dnes podstupují rozsáhlou řadu změn, které mají tendenci zaměňovat získané znalosti.

2.3.6.3

Inovace se tudíž stává společenským procesem prostřednictvím něhož osoby, orgány a organizace, které mají nejvíce znalostí, protože jsou pověřeny je zkoumat, pomáhají „ostatním“ pochopit důsledky těchto znalostí a převést je do své profesní činnosti a vzájemných vztahů.

2.3.6.4

Pokud utopie je projektem, který bude uskutečněn v budoucnosti, pak „inovace je potvrzením všech utopií“ (22).

2.3.6.5

Po zelené knize Komise vhodně definovala inovaci jako: „Úspěšné vytváření, přizpůsobení a využívání novinek v hospodářské a sociální sféře“ (23) .

2.3.6.6

Inovace je složitý proces. Vedle rozvoje výzkumných činností a lepší aplikace technologií existuje řada dalších, často nestálých, faktorů a podmínek, které přispívají k tvorbě inovací. Mezi nimi je možné uvést:

2.3.6.7

Výbor již poukázal na to, že inovace je společenský proces (24), který je živen výzkumem, odehrává se v rámci hospodářské soutěže a získává prostor, pokud se v rozšířené míře vyskytuje kladný vztah vůči změně a riziku. Výsledkem je zvýšení hospodářské soutěže, lepší soudržnost a větší socioekonomický blahobyt.

2.3.6.8

Aby se Výbor mohl opírat o objektivní kritéria, žádá Komisi, aby s pomocí organizací zastupujících občanskou společnost a v koordinaci s Eurostatem lépe upřesnila, která produkční činnost a které služby mohou být zahrnuty do činností, které je dnes možné označit za inovační. Možnost mít hlavní směry v tomto složitém a nestálém sektoru by byla opravdu velmi užitečná.

2.3.6.9

Podpora na inovace (podle definice zelené knihy) (25). Podle názoru Výboru, který měl již příležitost se v tomto ohledu vyjádřit (26), by mělo být současné zařazení rozšířeno na nové typy podpory, které nejsou pokryty současnými směry, a měla by se stanovit další kritéria slučitelnosti, která ponechají členským státům větší prostor pro intervence bez ohlašovací povinnosti.

2.3.6.10

Sdělení klade důraz na zvláštní nároky MSP, na které již vícekrát upozornily dokumenty Evropského parlamentu, Rady, EHSV a samotné Komise. EHSV je také přesvědčen, že skutečný impuls pro konkurenceschopnost by mohl vycházet především z konkrétních a cílených podpor na inovace, které budou určeny mikropodnikům a malým a středním podnikům.

2.3.6.11

Je třeba, aby se inovačním procesům věnovali všichni zaměstnanci na různých úrovních, a to jak v malých, tak ve velkých podnicích. To bude možné, pokud v podnicích bude existovat prostředí citlivé ke spolupráci a pokud bude schopné se zájmem přijmout podněty pro nové věci. K dosažení tohoto je zásadní neustále provádět celoživotní vzdělávání.

2.3.6.12

Podle EHSV je nezbytné, aby všechny členské státy zvýšily svoje snahy učinit vědu srozumitelnější a zvýšit počet mladých lidí, kteří o ni mají zájem (27). K rozvoji inovací by mohly silně přispět také televizní programy (28). Prostřednictvím vzdělávání, i televizního, mohou být posíleny schopnosti umět komunikovat a tak lépe informovat a tudíž inovovat a konkurovat. Cílená informace, která je vyjádřena srozumitelně, přispívá k velkému zvýšení povědomí lidí o vědě a ke tvorbě inovací.