17.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 65/1

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor neustále zdůrazňoval důležitost kontroly státní podpory jako klíčového faktoru pro:

1.2

Pravidla regulující státní podporu se zakládají na textech zakládajících Společenství – smlouvě o ESUO a smlouvě o EHS. Na rozdíl od smlouvy o ESUO, která nyní vypršela, smlouva o ES nestanovuje absolutní zákaz státní podpory: existují určitá omezení (1) a nějaké výjimky (2) ze zákazu, které poskytují Komisi - a výjimečně také Radě – širokou libovůli schválit podporu jako výjimku z obecného pravidla.

1.3

Navíc články 87, 88 a 89, které upravují tuto složitou záležitost, jsou zahrnuty v sekci II kapitoly VI stanovující obecná pravidla pro hospodářskou soutěž, daně a sbližování zákonů tak, aby byl zdůrazněn fakt, že je třeba se dívat na poskytnutí státní podpory z pohledu dopadu, který může mít na konkurenci na trhu.

1.3.1

V této souvislosti již EHSV zdůraznil, že každý nový akční plán pro státní podpory by měl být kompatibilní s cíli stanovenými v článku 2 Smlouvy o ES, aby bylo zajištěno mimo jiné řádné fungování vnitřního trhu, zavádění nediskriminujících pravidel, harmonický, vyrovnaný, trvale udržitelný rozvoj hospodářských činností, udržitelný a neinflační růst, vysoký stupeň konkurenceschopnosti a sbližování, lepší kvalita života, hospodářská a sociální soudržnost a solidarita mezi členskými státy.

1.4

Státní podpora, jak prohlašuje sama Komise, skutečně je: „forma intervence státu na podporu určité ekonomické činnosti. Znamená to, že určitá hospodářská odvětví nebo činnosti mají výhody, které jiné nemají, a tak je porušována hospodářská soutěž, protože existuje rozdíl mezi společnostmi, které dostávají podporu a těmi, které nedostávají“ (3).

1.4.1

Podle čl. 87 odst.1 Smlouvy, státní podpora nezahrnuje pouze pomoc poskytovanou veřejnými úřady a financovanou veřejnými fondy, ale také intervence ke snížení nákladů, které jsou normálně součástí podnikatelských nákladů.

1.5

Jednání Evropské rady v březnu 2005 znovu zdůraznilo cíl další práce směrem k snížení celkové úrovně státní podpory, při současném poskytování úlev za neúspěch na trhu. To je v souladu s doporučeními lisabonského summitu v roce 2000 a stockholmského summitu v roce 2001 a odpovídá to nutnosti směřovat podporu k horizontálním cílům obecného zájmu včetně cílů soudržnosti.

1.5.1

Dále se Komise zmínila ve svém nedávném sdělení o kontrole lisabonské strategie v polovině období o tomto cíli snížení státní podpory a přesměrovala ho tak, aby odpovídal neúspěchům na trhu, obzvláště v odvětvích s vysokým potenciálem růstu, a podpořila inovaci (4).

1.6

Evropský parlament také nedávno vyjádřil svůj názor na státní podpory (5) a zdůraznil, že musí být používány zodpovědně a poskytovat protihodnotu, protože:

1.6.1

EP navíc 12. května 2005 přijal usnesení o posílení evropské konkurenceschopnosti – účinky průmyslových změn na politiku a roli MSP (6), ve kterém podpořil cíl snížení celkového objemu podpor podnikům, ale vyzdvihl užitečnost určitého typu podpor vyrovnávajících nedostatky na trhu, jako například podpor na výzkum a vývoj a podpor školení a poradenských služeb.

1.6.2

EP konstatoval důležitost státních podpor pro MSP v členských státech a vyzval Komisi, aby zachovala ve strukturálních fondech všechny nástroje podpory pro hospodářskou a sociálně ekonomickou přeměnu regionů postižených přemístěním průmyslu; naléhal, aby se více braly v úvahu malé podniky a mikropodniky (7) v těchto regionech a obecněji ve všech politikách soudržnosti.

1.6.3

Jako součást plánu na reformu opatření týkajících se stáních podpor EP navrhl, aby byl stanoven jasně formulovaný přístup s ohledem na podporu inovací ve všech odvětvích pod hlavičkou lisabonských cílů.

1.7

Soudní dvůr po léta také vyjadřoval své názory na státní podpory při mnoha příležitostech a vytvořil opravdové precedenční právo stanovující konzistentní, velmi podrobné směrnice, v poslední době s posouzením služeb obecného zájmu a s posouzením firmy Altmark z 24. července 2003 (8).

1.8

Ve své zprávě z dubna 2005 o Přehledu státní pomoci (9) vykresluje Komise povzbuzující obraz reakcí členských států na lisabonskou strategii a zaznamenává mírný pokles úrovně státních podpor ve vztahu k HDP a dokonce ještě pozitivnější reakce týkající se přesměrování podpor v souladu s návrhy Evropské rady; nicméně zde je ještě mnoho práce.

1.8.1

V roce 2001 vytvořila Komise registr státních podpor a přehled státní pomoci jako základ pro diskusi o strategii ke snížení celkové úrovně státní pomoci a její přesměrování k horizontálním cílům; tyto nástroje byly dále rozvíjeny v roce 2002. EHSV již ocenil snahy Komise dosáhnout větší transparentnosti v oblasti státních podpor, což se zdá být obzvláště důležité v členských státech, které nedávno vstoupily do EU.

1.9

EHSV s potěšením konstatuje, že v roce 2003 celkové roční státní podpory klesly o 3,6 % od roku 1999 a téměř o 30 % od roku 1996; také však konstatuje, že částka 53 miliard EUR (10), z nichž přes 60 % je určeno pro průmysl a služby, je stále ještě vysoká. Také zdůrazňuje svůj zájem o potenciální narušování hospodářské soutěže, které by mohlo být způsobeno nerovnostmi ve státních podporách mezi členskými státy a mezi různými regiony v členských státech.

1.9.1

V dřívějším stanovisku (11) uvítal EHSV to, že Komise pokračuje ve vyjasňování a vylaďování pravidel se zvláštním zřetelem na předpisy pro blokové výjimky pro podporu zaměstnanosti určené na podporu iniciativ členských států na vytváření pracovních míst.

1.9.2

EHSV plně souhlasí s Komisí, že pravidla pro státní podpory musí být průběžně upravována, aby byl zohledněn politický, hospodářský a právní vývoj. Proto jsou nástroje hodnocení státní podpory periodicky posuzovány, a proto mají často omezené trvání (12).

1.10

EHSV vítá návrh Komise na všeobecnou reformu v této oblasti (13), založenou na integrovaném přístupu, který řádně zohledňuje „selhání na trhu“.

1.10.1

Je toho názoru, že přijetí nového rámce, který pohání politiku státních podpor k potřebám rozvoje, by měl být předmětem přezkoumání zahrnujícího usměrňování a vyčerpávající hodnocení vlivu podpory.

1.10.2

Přezkoumání by mělo být založeno na jasných cílech, konzultacích širokého rozsahu a na vyčerpávajících informacích. K jasnému systému kontroly by měl nový rámec navíc zajistit soudržnost mezi politikami, koncentrovaná opatření, větší usměrňování, transparentnost a právní jistotu.

1.10.3

Navrhovaný rámec by měl být v souladu s:

1.10.4

Je třeba důkladně zvážit následující body:

1.11

Podle názoru EHSV je však pro definování rámce společné politiky státní podpory nejdůležitější začít provádět moderní politiku, která získá jednomyslnou podporu všech členských států, protože všechny ekonomiky v EU podléhají procesům přeměny a restrukturalizace jako výsledku globalizace.

1.12

Jako konkurenti a příjemci státní podpory jsou podniky společně s veřejným sektorem v dobré pozici pro ohodnocení efektivnosti vytvořených nástrojů. Je třeba, aby přispěly prakticky k monitorování řešení vhodných pro moderní evropskou politiku státní podpory, a mohou předložit návrhy na vypracování nových směrnic.

1.12.1

Podniky jsou navíc přímo vystaveny jak právním nejistotám a dlouhým schvalovacím lhůtám systémů podpor, tak vážným důsledkům zpětného vymáhání podpor, které byly prohlášeny za neoprávněné. Patří proto mezi ty, které by měly největší prospěch z šíření jednotného chápání legislativy Společenství a zamezení těžkostí a nesourodostí v interpretaci a implementaci.

2.1

EHSV pevně věří, že návrhy Komise na reformu by mohly být hodnotným tavícím kotlem pro dosažení vyrovnaného sladění:

2.2

EHSV plně podporuje zásadu, která tvoří základ reformy „Cílenější státní podpory a jejich nižší počet“, která se snaží, aby podniky byly konkurenceschopnější na domácích a mezinárodních trzích a snaží se vytvořit správné podmínky pro to, aby nejefektivnější podniky byly odměněny.

2.3

EHSV plně schvaluje přístup navržený Komisí, který má za cíl zjednodušení pravidel tak, aby hospodářští pracovníci měli větší jistotu a byla zmenšena administrativní zátěž členských států. EHSV opravdu pevně věří, že nejistota ohledně toho, co tvoří právoplatné státní podpory a co ne, pravděpodobně zpochybní právoplatnost kontrolních postupů státních podpor Komise.

2.4

EHSV je přesvědčen, že navržená reforma pravidel pro státní podpory Společenství by měla znamenat:

2.5

Politika státních podpor je nedílnou součástí politiky hospodářské soutěže a jako taková nejvíce ze všech politik Společenství ovlivňuje hospodářské trendy. EHSV je proto přesvědčen, že politika státních podpor by měla být používána více specificky, aby bylo dosaženo vysoce kvalitního rozvoje a souladu s lisabonskými cíli tak, aby mohla hrát řídící roli při zajišťování zdravých vývojových trendů hospodářství a zaměstnanosti.

2.6

Konkurenceschopnost je měřítkem schopnosti trhu efektivně vytvářet hodnotné zboží a služby v globalizovaném světě, a tím zvýšit životní standard a zajistit vysokou míru zaměstnanosti. Avšak je třeba připustit, že pokus EU podpořit růst obchodu a lidských zdrojů a dosáhnout vyšší úrovně technologického výzkumu, inovace, vzdělávání a internacionalizace, jak vyzývala lisabonská strategie, byl neúspěšný.

3.1

EHSV podporuje nový všeobecný rámec politiky státní podpory Společenství založený na politice státních podpor, která:

3.2

EHSV věří, že politika státní podpory Společenství má hrát aktivní roli ve snaze učinit Evropu atraktivnější pro investory a zaměstnavatele a posiluje konkurenční aspekt podnikání a sociální soudržnost, podporuje výzkum a inovační snahy a konečně podporuje zavádění a rozšiřování nových schopností a vzdělávání lidských zdrojů.

3.3

EHSV se domnívá, že by měly být zavedeny předpisy pro blokové výjimky, aby byl rozšířen a zjednodušen rámec Společenství pro výjimky na podporu vzdělávání a zaměstnanosti, který upřednostňuje podpůrná opatření, která jsou nejvíce transparentní a nejlépe odpovídají specifickým cílům, a mají být stanovena po konzultacích s podniky a sociálními partnery, kteří jako příjemci systému podpor mají nejlepší pozici pro ohodnocení efektivnosti navržených nástrojů.

3.4

Co se týká systému regionálních podpor, EHSV podporuje záměr v novém programovacím rámci na období 2007 – 2013 zvýšit rozvoj znevýhodněných regionů (NUTS II regiony „postižené statistickým účinkem“, NUTS II regiony „hospodářský rozvoj“ a NUTS III regiony „s nízkou hustotou obyvatelstva“) a odlehlých ostrovů a horských oblastí a tím překonat pocit závislosti na podporách, snížit intenzitu maximálních podpor, zabránit tomu, aby rozdíl v podporách mezi méně rozvinutými regiony překročil 10 % a potírat potenciální vlny přemístění z důvodu disproporčních rozdílů v podporách mezi pohraničními regiony (ne vyšší než 20 % pro regiony NUTS úrovně III).

3.4.1

EHSV podporuje přístup Komise k rozlišování intenzity regionální podpory pro různé typy podnikání, ale je přesvědčen, že by se mělo zabránit nebezpečí zpomalování rozvoje menších podniků a měl by se stanovit jednotný rozdíl 20 % jak pro malé, tak pro střední podniky. Navržené limity podpory investic velkých podniků v regionech, na něž se vztahují nové výjimky, by měly vzít v úvahu novou klasifikaci podniků stanovenou v doporučení Komise pro rok 2003 (14).

3.5

Co se týče podpor malého rozsahu, EHSV schvaluje zvýšení stropu pro podporu „de minimis“, v neposlední řadě s ohledem na zajištění cílenějších, usměrněných akcí Společenství.

3.6

EHSV je přesvědčen, že Komise by se měla spíše soustředit na státní podpory, které mají významný vliv na obchod, než plýtvat svými zdroji na analyzování velkého počtu případů převážně místního zájmu a měla by vyjasnit význam a interpretaci koncepce „místního zájmu“.

3.7

EHSV je toho názoru, že kontrola státní podpory by měla být přiměřená a efektivní a že by se neměly provádět složité oznamovací postupy v případech, které mají menší význam pro hospodářskou soutěž Společenství.

3.8

EHSV pevně podporuje návrh na státní podpory malého rozsahu předložený Komisí v únoru 2004 s ohledem na poskytnutí větší flexibility členským státům, jednodušší postupy a dostatečné příležitosti na zavedení podpůrných opatření podporujících dosažení lisabonských cílů, přičemž bude zachován přiměřený rozsah kontroly Komisí.

3.9

Tam, kde se jedná o odvětvové podpory, je třeba zajistit koherenci mezi odvětvovými politikami EU a režimy podpor v odvětvích dopravy, energetiky, informací a komunikací podle blokových výjimek doporučených Komisí. Lisabonská strategie stanovila specifické cíle pro kulturní, audiovisuální, filmový a sportovní sektor, kde je velký potenciál pro inovaci, růst a vytváření pracovních příležitostí.

3.10

Rámec Společenství pro státní podpory na ochranu životního prostředí zůstane v platnosti až do roku 2007. Také zde je důležité plnit lisabonské cíle, které usnadňují zavádění systému pro obchodování s emisemi CO2 (národní alokační plány ETS) jako cílů kjótského protokolu.

3.11

Podpora inovací (podle Zelené knihy (15)): EHSV je přesvědčen, že existující rámec by měl být rozšířen na typy podpor pro inovační činnosti, na které se nevztahují současné směrnice, a že by měla být definována jasná všeobecná kritéria kompatibility, která nechají členským státům větší prostor pro intervence bez oznamovací povinnosti.

3.11.1

Za účelem vyvolání zlepšení v této oblasti EHSV vyzývá Komisi, aby přesněji specifikovala za pomoci Eurostatu, které výrobní činnosti a které služby mohou být v současné době definovány jako inovační. Nějaké pokyny k této citlivé záležitosti by byly velice užitečné.

3.11.2

V této souvislosti EHSV vítá sdělení o státních podporách a inovacích vydané 21. září 2005, které poskytuje rámec Společenství pro toto klíčové odvětví a identifikuje jak nejzjevnější selhání na trhu, tak vhodná opatření pro případy, které by mohly být napraveny.

3.12

Je třeba navrhnout předem jasně stanovená kritéria pro měření, která selhání trhu pravděpodobně ohrozí inovační opatření a nástroje při provádění lisabonské strategie. Zároveň však členské státy a jejich regiony budou muset dostat dostatečný prostor pro manévrování, aby mohly obměňovat intervence tak, aby byly přiměřené a efektivní a mohly transformovat předkonkurenční výzkum na komerční a tržní inovaci.

3.13

Státní podpory usnadňující investování MSP do inovačních projektů potřebují povzbudit podniky, aby rostly také co do velikosti a zahrnovaly především:

3.14

EHSV je přesvědčen, že nový rámec by také měl vzít v úvahu všechny vnější faktory, které ovlivňují inovační proces, zejména:

3.14.1

Všeobecně je přesvědčen, že při hodnocení směrnic o horizontálních podporách, jako jsou podpory pro výzkum, inovace, životní prostředí a lidský kapitál:

3.15

Co se týče podpory služeb všeobecného hospodářského zájmu, mělo by být zdůrazněno, že tyto služby jsou základním prvkem společenské a regionální soudržnosti. V souladu s kritérii stanovenými rozsudkem Altmark (16) a příslušným rozhodnutím Komise ze dne 13. července 2005 proto musí být vyjasněna koncepce „typického podniku, který je dobře řízen“. Je nutno také zajistit právní jistotu ohledně kompenzace poskytování veřejných služeb, což je forma státní podpory slučitelné se Smlouvou.

3.16

EHSV je přesvědčen, že budoucí legislativa by měla vzít v úvahu skutečnost, že zodpovědnost za definování služeb všeobecného hospodářského zájmu spočívá na národních, regionálních a místních institucích majících demokratickou oprávněnost v této oblasti (17).

4.1

EHSV je přesvědčen, že mohou být učiněny velké kroky k jednodušší, transparentnější politice podpor Společenství zakládající se na práci Komise zaměřující se na prvky, které mohou pravděpodobně způsobit vážné porušení hospodářské soutěže.

4.2

Je třeba zamezit zpoždění při zpracovávání případů tak, že budou zlepšeny a usměrněny administrativní postupy. Členské státy se musí ujmout svých zodpovědností tak, aby zajistily transparentnost a efektivitu.

4.3

EHSV naléhavě požaduje, aby byly vyvinuty praktické manuály za plného zapojení všech zúčastněných stran, především podniků jako příjemců podpůrných opatření.

5.1

Situace bezprostředně po rozšíření volá po změnách v politice státních podpor, aby se všechny regiony EU staly stejně atraktivní pro investory jako nové lokality a aby se zajistila spravedlivá hospodářská soutěž mezi sousedícími regiony.

5.2

Deset nových členských států v současné době poskytuje podnikům mnohem vyšší částky státní podpory – jako procento z HDP – než členské státy EU-15, ačkoliv by se zdá, že se situace postupně vyrovnává. V období 2000-2003 státní podpory v nových členských státech tvořily v průměru 1,42 % HDP ve srovnání s průměrem 0,4 % v EU-15.

5.3

Lisabonská strategie stanovila, že podpory mají být používány pro dosažení horizontálních cílů. V roce 2002 bylo v EU-15 pro tento účel vyčleněno 73 % podpor oproti 22 % v nových členských státech (18).

5.4

Na druhé straně by mělo být uznáno, že nové členské státy se velmi dobře přizpůsobily tržnímu hospodářství, ačkoliv rozšířená EU stále potřebuje učinit velké kroky ke snížení celkové úrovně podpor a povzbudit konkurenceschopnost, trvale udržitelný a soudržný rozvoj a nové evropské hospodářství založené na znalostech.

6.1

EHSV je přesvědčen, že je nutné lepší řízení praxe a postupů týkajících se státní podpory. Přímo zainteresované strany mají být více zapojeny, obzvláště podniky a občanská společnost, protože jsou přímo vystaveny jak právním nejistotám, tak dlouhým lhůtám odpovědí v systému schvalování podpor Společenství a závažným důsledkům zpětného vymáhání nepřípustných nebo neoprávněných podpor.

6.2

Jako příjemci státní podpory a zároveň konkurenti mají podniky nejlepší pozici pro to, aby:

6.3

Proto je EHSV přesvědčen, že:

7.1

EHSV je přesvědčen, že je třeba vykreslit jasný obraz přidané hodnoty státních podpor pro budoucnost Evropské unie, pokud jde o cíle konkurenceschopného, udržitelného a soudržného rozvoje členských států, o kterém bylo rozhodnuto v Lisabonu a který byl znovu projednáván mnohokrát na různých evropských summitech od roku 2000.

7.1.1

Klíčové odvětví označená lisabonskou strategií vyžadují podstatný, cílený finanční vklad, který musí být plně zohledněn v rozpočtové a strukturální politice členských států: je nutný předem daný, koherentní a kompatibilní rámec, ke kterému se všechny politiky musí vztahovat a být s ním v souladu, včetně politiky konkurenceschopnosti Společenství.

7.2

EHSV je přesvědčen, že než bude moci být dosaženo jednotného evropského trhu, který bude moci konkurovat za stejných podmínek s ostatními hráči na celosvětovém trhu, je třeba provést podstatnou modernizaci jak formování, tak provádění evropské hospodářské a především státní politiky podpor. To je také předpokladem pro velké infrastrukturní projekty a velké investice do nehmotného majetku, které jsou nutné pro řádné fungování efektivního, technologicky vyspělého, konkurenceschopného trhu.

7.3

Výbor věří, že je potřeba definovat všeobecná kriteria kompatibility, aby členské státy a regiony dostaly pobídku provádět podpůrnou politiku s cílem dosažení konkurenceschopného hospodářství v souladu s pravidly volného trhu.

7.4

Tam, kde trh není schopen učinit evropské podniky konkurenceschopné a ukáže se být neschopný vytvořit kapacitu pro technologickou inovaci, školení a internacionalizaci, evropská politika státních podpor musí spíše podporovat než brzdit politiky a projekty na stimulaci růstu podniků a na zvýšení jejich schopnosti přilákat nové investice, odborné znalosti a kapitál do Evropy.

8.1

EHSV je pro modernizaci evropské politiky státních podpor založené na novém proaktivním přístupu a na novém celkovém rámci Společenství. V této souvislosti doporučuje hlavně: