22.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/40

1)

Sedm nejokrajovějších regionů – Azorské ostrovy, Kanárské ostrovy, Guadeloupe, Francouzská Guyana, Madeira, Martinique a Réunion – jsou řádnými členy Evropské unie, ale zároveň se nacházejí v jedinečné a zvláštní situaci, která se značně liší od situace jiných regionů ve Společenství;

2)

Tato situace je charakterizována setrváváním a kombinací řady znevýhodnění, je to zejména jejich odloučenost, malá rozloha a hospodářská závislost na malém počtu produktů, které způsobují izolovanost a zranitelnost těchto regionů, jak se uznává v čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES;

3)

Tyto faktory způsobují dodatkové náklady a jsou závažnými překážkami růstu, sbližování a hospodářské udržitelnosti těchto regionů, což jim brání v plné účasti na dynamice vnitřního trhu, omezuje příležitosti pro jejich obyvatele a snižuje konkurenceschopnost jejich podniků;

4)

Díky své geografické poloze by se nejokrajovější regiony mohly stát strategicky významnou platformou, na níž by se mohla rozvíjet úloha, kterou si Evropská unie přeje hrát ve světě;

5)

Tyto faktory plně odůvodňují zvláštní zacházení při provádění politik Společenství, aby bylo možno naplnit konkrétní potřeby těchto regionů a zvýšit na místě vytvářený rozvoj;

6)

Podpora by měla být vyjádřena volání těchto nejokrajovějších regionů a příslušných vnitrostátních orgánů po provádění celkové a promyšlené strategie pro tyto regiony a po vyčlenění nezbytných zdrojů pro tuto strategii, jejíž výsledkem by byla skutečná politika Společenství pro nejokrajovější regiony;

1.1

Vítá skutečnost, že od roku 1986 Evropská komise iniciovala vytvoření příslušného rámce pro provádění právního řádu Společenství a společných politik pro tyto regiony na základě Programů možností odpovídajících vzdálenosti a ostrovnímu charakteru nejokrajovějších regionů (POSEI);

1.2

Připomíná, že schválení příslušného článku Smlouvy (čl. 299 odst. 2) zohledňujícího situaci nejokrajovějších regionů Unie mělo řadu konkrétních cílů, a to zejména:

1.3

Domnívá se, že tyto cíle nadále zůstávají v platnosti a že neustále vyžadují akce ze strany Unie, protože zdaleka ještě nebyly naplněny. Jejich důležitost dokládá skutečnost, že statut nejokrajovějších regionů byl zakotven v článku III-330 návrhu Evropské ústavní smlouvy;

1.4

Připomíná proto uspokojení, které vyjádřil Výbor při schválení zprávy Evropské komise ze dne 14. března 2000 o opatřeních pro provádění čl. 299 odst. 2 Smlouvy, jejíž cílem byl „kvantový skok“ v přístupu Společenství k nejokrajovějším regionům a která by zahájila novou klíčovou etapu ve formulování celkové a promyšlené politiky pro udržitelný rozvoj nejokrajovějších regionů;

1.5

Považuje opatření přijatá v souladu se shora zmíněnou zprávou ze dne 14. března 2000 za obecně pozitivní, ale přeje si poukázat na to, že rozšířená Evropská unie se v současném okamžiku nachází v kritickém bodu svého integračního procesu a stojí před řadou velkých výzev, které vyžadují zásadní změny v institucích, evropských politikách a evropském hospodářství;

1.6

Domnívá se, že přes zdůrazněné pozitivní aspekty tyto změny dokládají potřebu pokročit dále v současném přístupu a přenést politiku Společenství k nejokrajovějším regionům do další fáze tím, že bude definován vhodný rámec pro tyto regiony v novém evropském kontextu, který zajistí jejich plnou účast v nové Evropě;

1.7

Proto tedy děkuje Evropské radě za to, že vždy zohledňovala a podporovala nejokrajovější regiony EU; Výbor připomíná, že závěry sevillského zasedání Evropské rady z června 2002 stanovily potřebu pokročit v provádění čl. 299 odst. 2 Smlouvy a předložit vhodné návrhy, které by braly v úvahu jejich speciální potřeby prostřednictvím nejrůznějších společných politik, zejména dopravní politiky, a při reformách určitých politik, zejména regionální politiky; Výbor by také rád využil této příležitosti a zdůraznil, že Komise se zavázala předložit novou zprávu o těchto regionech založenou na globálním a promyšleném přístupu ke zvláštním charakteristikám těchto regionů a ke způsobům jejich řešení;

1.8

Proto vyjadřuje své uspokojení nad schválením sdělení Komise ze dne 26. května 2004Pevnější partnerství pro nejokrajovější regiony a zprávy Komise ze dne 6. května 2004Pevnější partnerství posíleno pro nejokrajovější regiony: vyhodnocení a perspektivy ze dne 6. srpna 2004. Bere na vědomí přání Komise naplnit zvláštní potřeby regionů a zejména to, že Komise uznává jedinečnou situaci nejokrajovějších regionů, která plně odůvodňuje zvláštní zacházení v nejrůznějších politikách Společenství;

1.9

Blahopřeje Evropské komisi zejména k jejímu návrhu konsolidovat její vztahy spolupráce s nejokrajovějšími regiony a jejich Konferencí prezidentů, který dokládá ochotu Komise zahrnout regionální rozměr do procesu integrace Společenství;

1.10

Zaznamenává pokrok, který Komise učinila, v chápání složitého souboru problémů ovlivňujících nejokrajovější regiony. Podporuje názor Komise, že ve svém rozvoji a integraci nejokrajovější regiony stále zaostávají za jinými evropskými regiony a že některé politiky Společenství zpracované s ohledem na celkový obraz EU jsou nedostatečné, neboť nezohledňují zvláštní charakteristiky nejokrajovějších regionů;

1.11

upozorňuje na to, že evropská integrace je založena, mimo jiné, na respektu rozmanitosti a specifických okolností všech jejích území jako prostředku k dosažení největšího pokroku Unie. VR velmi podporuje to, aby byla vypracovaná strategie pro regiony, které jsou geograficky znevýhodněné, což určuje jejich zvláštní charakteristiku a příslušné nástroje k řešení těchto problémů;

1.12

Vítá tři priority nastíněné Komisí – konkurenceschopnost, přístup a kompenzace za jiná omezení a regionální integrace – ve vztahu k utváření strategie Společenství pro růst a sbližování nejokrajovějších regionů;

1.13

Podporuje záměr Evropské komise dále pracovat na hledání a vyhodnocování dalších nákladů vznikajících pro nejokrajovější regiony, aby bylo možné efektivněji řešit všechna znevýhodnění vznikající z této situace;

1.14

Zaznamenává však, že návrh Komise naplňuje mandát ze sevillského zasedání Evropské rady a potřeby vyjádřené regiony a jejich státy pouze částečně;

1.15

Zdůrazňuje zejména, že vyhodnocení Komise nevedlo ke skutečné strategii napříč sektory pro nejokrajovější regiony, která by mobilizovala všechny politiky Společenství a jejich zdroje, aby bylo možno řešit jedinečnou situaci těchto regionů odpovídajícím způsobem;

1.16

Lituje skutečnosti, že přes ochotu Evropské komise realizovat své stanovené priority prostřednictvím politiky soudržnosti a dalších politik Společenství Komise nedostatečně specifikuje zdroje, které hodlá poskytnout v souladu s těmito dalšími politikami a odkládá toto rozhodnutí na později nebo jej podmiňuje vypracováním dalších studií;

1.17

Zaznamenává, že Evropská komise navrhla propojit uplatnění všeobecného rámce politiky soudržnosti na nejokrajovější regiony s vytvořením dvou zvláštních nástrojů: programu kompenzací za určitá omezení ovlivňující nejokrajovější regiony a akčního plánu pro širší sousedství;

1.18

Vítá vytvoření shora uvedených zvláštních nástrojů zamýšlených výhradně pro nejokrajovější regiony,a jejichž cílem je kompenzovat znevýhodnění vyplývající ze zvláštní situace těchto regionů. Nicméně zaznamenává nedostatek podrobností o finančních zdrojích určených pro tato opatření;

1.19

Lituje skutečnosti, že Komise se rozhodla nezahrnout všechny tyto regiony do cíle budoucího sbližování a opakuje, že automatická způsobilost pro tento cíl je nejvhodnějším způsobem, jak řešit strukturální znevýhodnění nejokrajovějších regionů a zajistit spravedlivé zacházení s těmito regiony i nadále;

1.20

Trvá na tom, že znevýhodnění nejokrajovějších regionů přetrvávají a jsou pro všechny společná bez ohledu na výši HDP na hlavu a připomíná, že problémy těchto regionů nelze omezovat pouze na HDP. Tyto problémy totiž představují složitou strukturální situaci, která má hluboký vliv na obyvatele těchto regionů a konkurenceschopnost jejich firem;

1.21

Zaznamenává, že všechny nejokrajovější regiony včetně těch, kde HDP na hlavu dosahuje 75 % průměru Společenství, stále trpí nedostatkem základní infrastruktury a špatnými podmínkami pro sbližování a konkurenceschopnost, které jsou nezbytné pro naplnění cílů lisabonské a gothenburgské strategie. Výbor se domnívá, že tato regiony nebudou schopny pokračovat ve svém procesu sbližování, pokud nebudou pokračovat akce v souladu s evropskou regionální politikou i v roce 2006 a dále v celkovém rámci přizpůsobeném jejich zvláštním charakteristikám;

1.22

Připomíná, že mnohé příležitosti k růstu, diverzifikaci a zvýšené produktivitě existující v nejokrajovějších regionech jsou soustředěny do několika tradičních sektorů, které mají opravdovou konkurenční výhodu, do turistického ruchu a do hledání jiných alternativních forem produkce. Výbor se proto domnívá, že účinná strategie modernizace, inovace a rozvoje v nejokrajovějších regionech musí vzít tyto činnosti v úvahu;

1.23

Vítá skutečnost, že podle nových programů pro evropskou územní spolupráci budou nejokrajovější regiony způsobilé nejen pro nadnárodní spolupráci, ale i pro přeshraniční spolupráci. To je klíčem k naplnění cíle začlenění těchto nejokrajovějších regionů do jejich geografického prostředí, což uznává i sama Komise;

1.24

Vítá prioritu přiřazenou zlepšování vztahů mezi nejokrajovějšími regiony a sousedními třetími zeměmi a zřízení akčního plánu širšího sousedství na podporu vytvoření oblasti hospodářského, sociálního a kulturního růstu a integrace v těchto regionech na hranicích EU, i když lituje, že nejsou uvedeny podrobnosti o finančních zdrojích vyčleněných pro tento plán;

1.25

Domnívá se, že provádění politiky sousedství pro nejokrajovější regiony vyžaduje vyčlenění dostatečných finančních zdrojů, aby tyto regiony mohly hrát patřičnou úlohu aktivní hranice EU a pozitivně a smysluplně doplňovat akci Společenství v boji s chudobou a na ochranu demokratických hodnot, úcty k lidským právům a principu zákonnosti v zemích s nimi sousedícími;

1.26

Nicméně zastává názor, že pro dosažení těchto cílů je nezbytná účinná spolupráce v souladu s nástroji EU pro politiku vnější a rozvojové spolupráce, zejména s ustanoveními dohody z Cotonou, programu MEDA a ALA a se všemi iniciativami a programy Společenství, které mohou být s těmito regiony realizovány v budoucnosti;

1.27

Vyjadřuje uspokojení nad úmyslem Komise vypracovat hloubkovou studii o fungování služeb obecného zájmu v nejokrajovějších regionech a zadat pracovní skupině přípravu příslušných návrhů;

1.28

Vítá záměr Komise vzít v úvahu zvláštní charakteristiky nejokrajovějších regionů v oblasti státní pomoci;

1.29

Konstatuje, že nařízení upravující státní pomoc na podporu a ochranu fungování vnitřního trhu, nemohou být bez rozmyslu uplatňována na pomoc poskytovanou firmám v těchto regionech, které, jak i sama Komise uznává, nepožívají veškerých výhod jednotného trhu;

1.30

Proto lituje, že Komise se nerozhodla zahrnout do čl. 87 odst. 3 písm. a všechny nejokrajovější regiony včetně těch, jejichž HDP překračuje 75 % průměru Společenství. To by bylo bývalo vhodnějším řešením pro řešení strukturálních znevýhodnění sužující nejokrajovější regiony a pro zajištění rovného zacházení s nimi;

1.31

Domnívá se v tomto ohledu, že zahrnutí všech nejokrajovějších regionů do nového čl. 56 odst. 3 písm. a Ústavní smlouvy (dříve čl. 87 odst. 3 písm. a) zřetelně dokládá záměr evropského zákonodárce, a vyzývá proto Komisi, aby v zájmu právní jistoty zrevidovala svůj postoj při jednání o pokynech pro státní pomoc pro regionální účely a uzavřela svůj návrh zahrnutím všech nejokrajovějších regionů do této kategorie;

1.32

Dále se domnívá, že plánovaná zvýšená intenzita pomoci stanovená na 10 procentních bodů musí být hodnocena ve světle návrhů, které Komise předložila při revizi pokynů pro pomoc pro regionální účely, aby bylo možno určit, zda bude dostatečná pro zajištění politiky, která podporuje investice v těchto regionech;

1.33

S ohledem na všechny shora uvedené úvahy se domnívá, že Evropská komise nenaplňuje zcela očekávání spojovaná s globálním a promyšleným přístupem, který požadovalo sevillské zasedání Evropské rady;

1.34

Proto se domnívá, že přístup navrhovaný Komisí je nedokonalý v tom, že nepředstavuje pokrok směrem k politice Společenství pro nejokrajovější regiony, která by umožnila zahrnutí trvalých opatření více odpovídajících reálné situaci v těchto regionech do všech politik Společenství;

1.35

Vyjadřuje své pevné přesvědčení, že nejokrajovější regiony stále potřebují pomoc Evropské unie, aby zvýšily svoji konkurenceschopnost a pokračovaly v procesu sbližování hospodářského rozvoje a příležitostí pro jejich občany stejně, jako to mohou činit občané v jiných regionech Evropy;

1.36

A konečně vyjadřuje svoji podporu Evropské radě, která považuje rychlé prostudování sdělení ke strategii pro nejokrajovější regiony za prioritu.

2.1

Navrhuje, aby Evropská komise revidovala svůj návrh na způsob, jakým se s nejokrajovějšími regiony zachází v rámci politiky soudržnosti tak, aby zahrnoval všechny nejokrajovější regiony do budoucího cíle sbližování bez ohledu na jejich HDP. To je nejvhodnější řešení, které by zohlednilo strukturální znevýhodnění těchto regionů a zajistilo i spravedlivé nakládání s nimi;

2.2

Vyzývá Komisi, aby vyčlenila nezbytné finanční prostředky na dva konkrétní nástroje, které byly navrženy: program kompenzace dodatečných nákladů a akční plán širšího sousedství. Tyto zdroje musí být dostatečné pro naplnění reálných potřeb všech nejokrajovějších regionů včetně těch, jejichž HDP na hlavu převyšuje 75 % průměru Společenství, a pro dosažení stanovených cílů;

2.3

Připomíná, že všechny nejokrajovější regiony včetně těch, na které se již nemusí nutně vztahovat cíl sbližování, jsou i nadále nuceny investovat z důvodů své odlehlosti zejména v oblasti infrastruktury, a proto naléhavě žádá Komisi, aby se zavázala, že v rámci tohoto zvláštního programu bude schvalovat investice, jejichž cílem bude kompenzovat omezení, kterým musí nejokrajovější regiony čelit;

2.4

Vyzývá Evropskou komisi, aby co nejdříve zahájila práci na praktické realizaci akčního plánu „širšího sousedství“ prostřednictvím účinné a promyšlené koordinace s ostatními nástroji EU pro politiku vnější a rozvojové spolupráce a pro obchodní a celní politiku a aby předložila jasné návrhy na koordinaci těchto ustanovení s nejnovější „iniciativou sousedství“;

2.5

Zdůrazňuje potřebu zajistit, aby byly nejokrajovější regiony zahrnuty do části o přeshraniční spolupráci podle nového cíle evropské teritoriální spolupráce jako předpoklad pro cíle integrace do jejich okolního geografického sousedství;

2.6

Navrhuje Komisi, aby podle nových pokynů pro regionální pomoc revidovala své návrhy tak, aby zahrnovaly ustanovení návrhu Ústavní smlouvy a zachovávaly současnou úroveň pomoci a možnost poskytnout provozní pomoc, která by nebyla progresivně snižována nebo časově omezena; Výbor dále vyzývá Komisi, aby zachovala a dále zlepšovala zvláštní zacházení s nejokrajovějšími regiony v souvislosti se státní pomocí sektorům zemědělství a rybolovu;

2.7

Vyzývá Evropskou komisi, aby nadále garantovala diferencované daňové dohody pro nejokrajovější regiony jako nezbytný nástroj pro hospodářský rozvoj těchto regionů;

2.8

Naléhavě žádá Komisi, aby v rámci partnerství, podle něhož bude provádět sdělení o nejokrajovějších regionech, jednala v plném souladu se žádostí sevillského zasedání Evropské rady a zavedla opravdovou mezisektorovou strategii, která umožní přizpůsobení všech politik Společenství zvláštním okolnostem v těchto regionech, a aby navrhla konkrétní opatření v různých oblastech politiky soudržnosti;

2.9

Doporučuje zejména zachování a rozvoj zvláštního zacházení poskytovaného v tradičních sektorech, snah o diverzifikaci a procesu modernizace primárního sektoru s cílem posílit příspěvek k růstu a sbližování nejokrajovějších regionech;

2.10

Navrhuje Komisi, aby objasnila svůj návrh na přizpůsobení POSEI, a vyzývá k předložení návrhů na stálé opatření s rozpočtem příslušejícím rozvojovému cíli tohoto programu;

2.11

Vyzývá Evropskou komisi, aby stanovila dostatečně vysoké tarify podle COM pro banány, aby byla zajištěna produkce Společenství, a v případě nutnosti navrhla opatření pro kompenzaci pěstitelům;

2.12

Vyzývá Evropskou komisi k přijetí specifických opatření CMO (Common Market Organization) v sektoru cukru k podpoře jeho rozvoje v nejodlehlejších regionech;

2.13

Vyzývá Evropskou komisi, aby zohlednila zvláštní potřeby nejokrajovějších regionů, poskytla jim odpovídající zdroje v rámci politiky rozvoje venkova a uplatnila ve všech těchto regionech v rámci budoucího Fondu rozvoje venkova sazby spolufinancování odpovídající regionům s nejvážnější nevýhodou;

2.14

Vyzývá Evropskou komisi k podpoře spuštění akčních plánů v každé z geografických oblastí, ve kterých jsou nejodlehlejší regiony situovány. Na jejich přípravě by se podílely tyto regiony, příslušné členské státy a sousedící třetí země a jejich cílem by bylo integrování těchto nejodlehlejších regionů do příslušných geografických oblastí;

2.15

Vyzývá Evropskou komisi, aby přijala nová opatření na zvýšení konkurenceschopnosti místní zemědělské produkce, která musí soutěžit na stejných trzích s podobnými výrobky z jiných zemí, které mají asociační dohody s EU, jako např. Maroko, zemí, které s EU jednají, jako je skupina MERCOSUR, nebo které mají výhodu preferenčního zacházení, jako je skupina zemí ACP;

2.16

Vyzývá Komisi, aby uvedla do praxe bod 14 úvodní části šestého rámcového programu výzkumu a vývoje uvádějící příslušná opatření zaměřená na zvláštní charakteristiky nejokrajovějších regionů pro usnadnění jejich účasti na iniciativách Společenství v oblasti výzkumu a vývoje; to by mělo být zohledněno při přípravě dalšího rámcového programu;

2.17

Vyzývá Evropskou komisi, aby považovala nejokrajovější regiony za prioritní regiony při přípravě akcí pro informační společnost a technologickou inovaci. Tyto oblasti představují opravdovou příležitost pro nejokrajovější regiony, protože mohou pomoci kompenzovat některá znevýhodnění způsobená jejich odlehlostí;

2.18

Sdílí hodnocení Komise o důležitosti dopravy pro zajištění přístupu nejokrajovějších regionů na vnitřní trh a doporučuje, aby byly zavedeny příslušné mechanismy a postupy s cílem plně začlenit nejokrajovější regiony do všech aspektů společné dopravní politiky;

2.19

Naléhavě vyzývá Komisi, aby okamžitě zahrnula projekty pro nejokrajovější regiony zejména do trans-evropských dopravních sítí a do trans-evropských energetických sítí a považovala je za prioritu;

2.20

Připomíná, že životní prostředí je oblast klíčového významu pro nejokrajovější regiony a vyzývá Evropskou komisi, aby co nejdříve přijala příslušná opatření s cílem zajistit udržitelný rozvoj v oblastech jako je ochrana biodiverzity, síť Natura 2000 a odpadové hospodářství;

2.21

Obecně vyzývá Evropskou komisi, aby zohlednila společné žádosti těchto regionů a jejich příslušných států a pečlivě prostudovala příslušné politiky Společenství;

2.22

Připomíná potřebu vypracovat nástroje, které umožní průběžné vyhodnocování dopadu nových právních předpisů Společenství na nejokrajovější regiony, aby se zajistilo, že tyto předpisy nejen že nepoškozují růst hospodářské činnosti v těchto regionech, ale že tento růst skutečně a trvale podporují;

2.23

Opakuje, že pro dosažení strategických cílů musí být zajištěna účinná koordinace zejména v rámci Komise prostřednictvím meziodvětvové skupiny, jejíž lidské zdroje musí být navýšeny;

2.24

Zastává názor, že instituce Společenství i regiony by měly vytvořit komunikační strategii pro evropskou veřejnost, jejímž prostřednictvím by poskytovaly informace o problémech nejokrajovějších regionů a o skutečně evropském rozměru těchto regionů;

2.25

Vyzývá nejokrajovější regiony, aby spolupracovaly ve všech možných oblastech, a Komisi, aby je v tomto procesu podporovala s cílem naplnit dvojí výzvu jejich rozvoje v rámci Unie a globalizace.