(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/969 (2) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) vyrovnávací clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“ nebo „Čína“) (dále jen „původní nařízení“). Aktuálně platná vyrovnávací cla se pohybují v rozmezí od 4,6 % do 35,9 % (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

(2)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/649 (3) uložila Komise konečná antidumpingová opatření vztahující se na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Aktuálně platná antidumpingová cla se pohybují v rozmezí od 0 % do 31,3 %.

(3)

V návaznosti na zveřejnění oznámení o nadcházejícím ukončení platnosti (4) obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyrovnávacích opatření podle článku 18 základního nařízení.

(4)

Žádost o přezkum (dále jen „žádost“) podal dne 9. března 2022 Evropský ocelářský svaz EUROFER (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího určité ploché za tepla válcované výrobky ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli ve smyslu čl. 10 odst. 6 základního nařízení.

(5)

Žadatel tvrdil, že pokud by vyrovnávací opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání nebo obnovení subvencování a újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(6)

Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 8. června 2022 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu některých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z ČLR do Unie na základě čl. 18 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(7)

Před zahájením přezkumu Komise dne 12. května 2022 oznámila vládě ČLR (dále jen „čínská vláda“) (6), že obdržela řádně podloženou žádost, a vyzvala čínskou vládu ke konzultacím v souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení. Téhož dne předložila čínská vláda rovněž písemné připomínky, v nichž tvrdila, že žádost obecně neobsahuje dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, zejména pokud jde o specifičnost údajných subvencí pro výrobce plochých za tepla válcovaných výrobků. Komise vzala připomínky čínské vlády na vědomí a během šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti věnovala těmto prvkům zvláštní pozornost.

(8)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. dubna 2022 (7) oznámila Komise rovněž zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (8), pokud jde o platná konečná antidumpingová opatření vztahujících se na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z ČLR do Unie.

(9)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení subvencování se týkalo období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(10)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, všechny známé výrobce v Unii, známé výrobce v ČLR a Rusku a orgány Čínské lidové republiky, jakož i známé dovozce, uživatele a obchodníky a vyzvala je k účasti.

(11)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 27 základního nařízení bude možná nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. V souladu s článkem 27 základního nařízení Komise vzorek vybrala na základě největšího objemu výroby obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření, který mohl být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo přibližně 29 % odhadované celkové výroby v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky a Komise potvrdila předběžně vybraný vzorek. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Žádný dovozce, který není ve spojení, se nepřihlásil a neposkytl požadované informace.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je nutný výběr vzorku vyvážejících výrobců, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby určila a/nebo kontaktovala případné další výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem. Žádný z výrobců v ČLR neposkytl požadované informace.

(16)

Komise následně informovala verbální nótou ze dne 2. září 2022 orgány ČLR, že při šetření týkajícím se přetrvání nebo obnovení subvencování bude možná nutné využít dostupných údajů podle čl. 28 odst. 1 základního nařízení. Orgány ČLR na tuto nótu nereagovaly.

(17)

Komise zaslala dotazníky třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, žadateli a čínské vládě. Odpovědi na dotazníky předložili tři výrobci v Unii zařazení do vzorku a žadatel.

(18)

Komise ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení subvencování a újmy a k posouzení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran:

(19)

Dne 4. dubna 2023 Komise informovala o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlá uložit vyrovnávací clo. Všem stranám byla dána lhůta, během níž se mohly k zveřejněným informacím vyjádřit.

(20)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Všechny strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty. Sdružení CISA požádalo útvary Komise o slyšení a dne 12. dubna 2023 bylo vyslechnuto.

(21)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je stejný jako v původním šetření, tedy určité ploché válcované výrobky ze železa, nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, též ve svitcích (včetně výrobků „zkracovaných na míru“ a „úzkých pásů“), po válcování za tepla již dále neopracované, neplátované, nepokovené ani nepotažené (dále jen „ploché za tepla válcované výrobky“ nebo „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

Tento přezkum se nevztahuje na tyto výrobky:

Dotčený výrobek je v současnosti kódů KN 7208 10 00, 7208 25 00, 7208 26 00, 7208 27 00, 7208 36 00, 7208 37 00, 7208 38 00, 7208 39 00, 7208 40 00, 7208 52 10, 7208 52 99, 7208 53 10, 7208 53 90, 7208 54 00, 7211 13 00, 7211 14 00, 7211 19 00, ex 7225 19 10 (kód TARIC 7225191090), 7225 30 90, ex 7225 40 60 (kód TARIC 7225406090), 7225 40 90, ex 7226 19 10 (kódy TARIC 7226191091, 7226191095), 7226 91 91 a 7226 91 99. Kódy KN a kódy TARIC se uvádějí pouze pro informaci, aniž je dotčena následná změna sazebního zařazení.

(22)

Ploché za tepla válcované výrobky z oceli se vyrábějí válcováním za tepla. Jedná se o proces tváření kovu, během nějž horký kov prochází jedním nebo více páry horkých válců, které snižují a sjednocují jeho tloušťku, přičemž teplota kovu je nad rekrystalizační teplotou. Mohou být dodávány v různých formách; ve svitcích (olejovaných nebo neolejovaných, mořených nebo nemořených), v tabulích (plech) nebo v úzkých pásech.

(23)

Výrobky z ploché za tepla válcované oceli mají dvě hlavní použití. Za prvé jde o prvotní materiál pro výrobu různých ocelových výrobků s přidanou hodnotou, počínaje za studena válcovanými plochými a potahovanými výrobky z oceli. Za druhé se používají jako průmyslový vstup nakupovaný koncovými uživateli pro nejrůznější použití, včetně stavebnictví (výroba ocelových trubek), stavby lodí, plynových nádob, automobilů, tlakových nádob a energetických potrubí.

(24)

Dotčeným výrobkem v tomto šetření je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Čínské lidové republiky.

(25)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální vlastnosti a stejná základní použití:

(26)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(27)

V souladu s článkem 18 základního nařízení a jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení přezkumu, Komise nejprve zkoumala, zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání subvencování.

(28)

Dne 12. července 2022 zaslala Komise čínské vládě dotazník. Čínská vláda byla požádána, aby předala dotazník určený pro banky a další finanční instituce, o nichž je jí známo, že poskytovaly úvěry dotčenému výrobnímu odvětví, jakož i výrobcům a distributorům oceli válcované za tepla a za studena dodávajícím vstupy pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(29)

Komise neobdržela žádnou odpověď.

(30)

Verbální nótou ze dne 2. září 2022 informovala Komise čínské orgány, že v důsledku nedostatečné spolupráce ze strany čínské vlády a výrobců přezkoumávaného výrobku má Komise v souladu s čl. 28 odst. 1 základního nařízení v úmyslu založit svá zjištění na dostupných údajích. Čínské orgány byly rovněž informovány, že zjištění založená na dostupných údajích mohou být méně příznivá, než kdyby čínská vláda a výrobci při šetření spolupracovali.

(31)

V tomto ohledu nebyly předloženy žádné připomínky. Ke zjištění přetrvávání subvenčních praktik Číny v odvětví výroby plochých za tepla válcovaných výrobků považovala Komise v souladu s článkem 28 základního nařízení za nutné použít dostupné údaje.

(32)

Komise proto použila pro svou analýzu všechny jí dostupné údaje, zejména:

(33)

Před analýzou údajného subvencování v podobě specifických subvencí nebo subvenčních programů (oddíl 3.3 níže a následující) Komise posoudila vládní plány, projekty a další dokumenty, které byly relevantní pro více než jednu ze subvencí nebo subvenčních programů. Zjistila, že veškeré posuzované subvence nebo subvenční programy jsou součástí provádění centrálního plánování čínské vlády, a to z níže uvedených důvodů.

(34)

Komise ve stávajícím šetření zjistila, že hlavním relevantním dokumentem v období přezkumného šetření byl 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin, jako je ocelářství. Ocelářský průmysl je důležitou součástí průmyslu surovin, a tudíž představuje klíčovou oblast, která formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny, a „hlavní bojiště“ pro restrukturalizaci průmyslové základny a zelený rozvoj průmyslu. Plán klade důraz na vybudování skupiny předních podniků v průmyslovém řetězci s ekologickým vedením a zásadní konkurenceschopností.

(35)

Tříletý plán provincie Che-pej týkající se rozvoje klastrů v ocelářském průmyslu (2020–2022) rozpracovává reformu smíšeného vlastnictví státních podniků, zaměřuje se na podporu meziregionálních fúzí a reorganizaci soukromých ocelářských podniků.

(36)

Čtrnáctý pětiletý plán rozvoje ocelářského průmyslu provincie Šan-tung zdůrazňuje jako cíl konkurenceschopnost ocelářského průmyslu, stejně jako zajištění přísné kontroly výrobní kapacity. Dále také stanoví cíle optimalizace struktury průmyslu, posílení inovačního úsilí, podpory zeleného rozvoje a vybudování pokročilé průmyslové základny pro výrobu oceli s prvotřídní vnitrostátní konkurenceschopností a mezinárodním vlivem.

(37)

Po poskytnutí informací sdružení CISA tvrdilo, že Komise se při prokazování strategického významu příslušného odvětví do značné míry spoléhala na „14. pětiletý plán“ a při tom dokládala existenci subvencí ve vztahu k tomuto konkrétnímu odvětví. Sdružení CISA zdůraznilo, že „pětileté plány“ jsou pouze orientační dokumenty vyjadřující politické názory na budoucnost a jako takové nejsou závazné, protože v těchto plánech není žádné ustanovení o porušení nebo o sankci. Kromě toho sdružení CISA v tomto ohledu odkázalo na rovnocenné dokumenty a zprávy ze strany Evropské komise, jako je vlastní publikace Komise nazvaná „Nová průmyslová strategie“, v níž sama Komise určuje různé priority, pokud jde o veřejné investice, v jasné snaze usměrnit budoucí rozvoj klíčových průmyslových odvětví EU.

(38)

Tuto námitku nebylo možno akceptovat. Nejprve je třeba poznamenat, že pětileté plány, které zveřejňuje čínská vláda, nejsou pouze obecnými pokyny, ale mají právně závaznou povahu. Čtrnáctý pětiletý plán výslovně připomíná všem úřadům, aby plány svědomitě prováděly: „Posílíme systémy řízení plánování, jako jsou katalogy a seznamy, sestavy a archivace, slaďování a koordinace, vytvoříme seznamy a katalogy, jako jsou zvláštní plány na národní úrovni v rámci „14. pětiletého plánu“, podpoříme archivaci plánů, přičemž se budeme opírat o informační platformu pro integrované řízení národního plánování, a zavedeme jednotnou správu různých plánů. Vytvoříme a zlepšíme mechanismy slaďování a koordinace plánování, před předložením ke schválení sladíme plány schválené Ústředním výborem Komunistické strany Číny a státní radou a plány rozvoje provincií s tímto plánem, zajistíme, aby územní plánování na celostátní úrovni, speciální plánování, regionální plánování a další úrovně plánování byly s tímto plánem koordinovány, pokud jde o hlavní cíle, směry rozvoje, celkové uspořádání, hlavní politiky, hlavní projekty a prevenci a kontrolu rizik.“ (16) Kromě toho 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin stanoví, že „všechny lokality se s tímto plánem musí lépe seznámit a zahrnout jeho hlavní obsah a hlavní projekty do svých hlavních místních projektů“, přičemž „odvětví oceli a další klíčová odvětví musí formulovat konkrétní prováděcí stanoviska na základě cílů a úkolů tohoto plánu.“ Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(39)

Čínská vláda neuvedla v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(40)

Dalším politickým dokumentem, kterým se řídí čínský ocelářský průmysl, je vyhláška č. 35 Národní komise pro rozvoj a reformy s názvem „Politiky pro rozvoj železářského a ocelářského průmyslu“ (2005) (dále jen „vyhláška č. 35“). Tato vyhláška, schválená Státní radou, se týká různých aspektů kontroly čínské vlády nad tímto výrobním odvětvím, včetně:

(41)

Rozhodnutí č. 40 je vyhláška Státní rady, která člení průmyslová odvětví pro účely investic do různých kategorií, a to na „podporované, omezované a eliminované projekty“. V tomto rozhodnutí se uvádí, že důležitým základem pro přijímání investičních rozhodnutí je „Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci“, který je prováděcím opatřením k rozhodnutí č. 40. Je rovněž vodítkem pro čínskou vládu při řízení investičních projektů a při stanovení a prosazování politik v oblasti veřejných financí, daní, úvěrů, pozemků, dovozu a vývozu (17). Ocelářský průmysl je uveden v kapitole VIII tohoto katalogu pokynů jako podporované odvětví. Pokud jde o právní povahu, Komise konstatovala, že rozhodnutí č. 40 je nařízením Státní rady jakožto nejvyššího správního orgánu v ČLR. V tomto ohledu je toto rozhodnutí pro ostatní veřejnoprávní a hospodářské subjekty právně závazné (18).

(42)

Program přizpůsobení a revitalizace ocelářského průmyslu (2009) je akční plán pro ocelářský průmysl. Plán si klade za cíl vyrovnat se s mezinárodní finanční krizí a reaguje na celkové politické požadavky čínské vlády v zájmu udržení růstu. Usiluje také o „zajištění stabilního fungování tohoto výrobního odvětví“, jelikož „je považováno za důležitý průmyslový pilíř národní ekonomiky“. Tento dokument stanoví:

(43)

Podle kapitoly VIII Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (2019) je odvětví oceli podporovaným odvětvím.

(44)

S ohledem na výše uvedené dokumenty a jejich ustanovení a na to, že nebyly předloženy důkazy o tom, že by se tyto dokumenty a ustanovení již neuplatňovaly, Komise zopakovala svůj závěr z původního šetření, že čínský ocelářský průmysl během období přezkumného šetření byl i nadále klíčovým/strategickým odvětvím, jehož rozvoj je čínskou vládou nadále aktivně prosazován a řízen jako strategický cíl politiky.

(45)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských výrobců uvedené v 27. a 30. bodě odůvodnění se Komise rozhodla zkoumat, zda dochází k přetrvávání subvencování, níže uvedeným způsobem. Zaprvé Komise zkoumala, zda subvence napadené v původním šetření i nadále poskytovaly výhodu výrobnímu odvětví plochých za tepla válcovaných ocelových výrobků. Poté Komise analyzovala, zda toto odvětví, jak se uvádí v žádosti, čerpalo výhody ze subvencí, které nebyly napadeny v původním šetření (dále jen „další subvence“ nebo „nové subvence“).

(46)

Komise rozhodla, že s ohledem na zjištění potvrzující existenci přetrvávajícího subvencování, pokud jde o většinu subvencí napadených v původním šetření, jakož i některé další subvence, nebylo nutné zkoumat všechny ostatní subvence, o nichž žadatel tvrdil, že existují.

(47)

Po poskytnutí informací sdružení CISA tvrdilo, že zjištění učiněná v minulých antisubvenčních šetřeních nelze jen přenést na stávající šetření Komise, neboť takové obrácení důkazního břemene se odchyluje od přijímaného práva na obhajobu jakéhokoli žalovaného v takových šetřeních. Podle sdružení CISA použila Komise předchozí zjištění v jiných samostatných a nesouvisejících šetřeních, aby vylíčila hospodářské praktiky v Číně jako příklady subvencování. Tento přístup však neprokazuje existenci subvencování ve vztahu k výrobku, který je předmětem přezkumu.

(48)

Komise byla toho názoru, že žadatel poskytl dostatečné důkazy o existenci, výši, povaze, výhodě a specifičnosti, které mu byly přiměřeně dostupné. Kromě toho se Komise rovněž domnívala, že vzhledem k neexistenci spolupráce se nedávná antisubvenční šetření EU týkající se týchž subvenčních programů uvedených v žádosti rovněž zabývala výhodou, specifičností a výší subvencování týchž programů. Tato předchozí zjištění o subvencování spolu s velkým množstvím informací obsažených v žádosti a potvrzených Komisí v průběhu tohoto šetření představovaly dostupné údaje, pokud jde o přetrvávání subvencování, v souladu s článkem 28 základního nařízení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(49)

V původním šetření (19) Komise zjistila, že banky ve vlastnictví státu jsou veřejnoprávními subjekty, jelikož vykonávají vládní funkce a přitom jednají z pověření vlády.

(50)

V této souvislosti je třeba uvést, že velká většina bank, které úvěrovaly výrobce spolupracující v původním šetření, byla ve státním vlastnictví. Z dostupných údajů původního šetření bylo zjištěno, že přinejmenším 35 z uváděných 45 bank bylo ve státním vlastnictví; včetně největších komerčních bank v Číně, jako je Bank of China, China Construction Bank a Industrial and Commercial Bank of China. Dále bylo rovněž zjištěno, že tyto komerční banky ve vlastnictví státu zaujímaly na trhu dominantní postavení a jakožto veřejnoprávní subjekty se podílely na poskytování úvěrů za úrokové sazby nižší než tržní. Proto byl učiněn závěr, že čínská vláda v rámci své politiky poskytovala odvětví plochých za tepla válcovaných výrobků preferenční úvěry.

(51)

Komise rovněž, mimo jiné na základě článků 34 a 38 zákona o komerčním bankovnictví a článků 17 a 18 vyhlášky č. 40, zjistila, že soukromé komerční banky v Číně byly pověřeny a řízeny čínskou vládou tak, aby poskytovaly výrobcům preferenční úvěry v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem iv) základního nařízení.

(52)

Komise proto dospěla k závěru, že: se jednalo o finanční příspěvky výrobcům plochých za tepla válcovaných výrobků ve formě přímého převodu peněžních prostředků od vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení a že také soukromé banky byly pověřeny nebo jim bylo vládou nařízeno, aby poskytovaly stejným výrobcům finanční příspěvky ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(53)

Bylo zjištěno, že v míře, v níž jsou vládní půjčky poskytovány za podmínek výhodnějších, než jaké by mohli jejich příjemci skutečně získat na trhu, je těmto poskytována výhoda ve smyslu čl. 3 odst. 2 a čl. 6 písm. b) základního nařízení. Vzhledem ke zjištění, že nevládní úvěry v Číně nepředstavují odpovídající tržní referenční hodnotu (soukromé banky jsou pověřeny a řízeny čínskou vládou), byla taková referenční hodnota sestavena na základě standardní úvěrové sazby Čínské lidové banky. Tato sazba byla upravena tak, aby odrážela běžné tržní riziko, připočtením adekvátní prémie předpokládané u dluhopisů „neinvestičního stupně“, které vydávají podniky (s ratingem BB).

(54)

Bylo zjištěno, že tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, protože ocelářský průmysl podle rozhodnutí č. 40 spadal do podporované kategorie a poskytování úvěrů bylo omezeno pouze na ocelářské podniky, jež plně dodržovaly politiky rozvoje železářského a ocelářského průmyslu (vyhlášku č. 35).

(55)

Dále bylo zjištěno, že tento program je specifický podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení, jelikož některé vládní plány a dokumenty pobízely a dávaly pokyny k finanční podpoře ocelářského průmyslu, a to i v konkrétních zeměpisných regionech v Číně.

(56)

Míra subvence zjištěná v původním šetření pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku se pohybovala od 1,99 % do 27,91 %.

(57)

Žadatel v žádosti a odpovídajících přílohách (20) poskytl důkazy o tom, že čínští výrobci plochých za tepla válcovaných výrobků i nadále čerpali výhodu z preferenčních úvěrů a úrokových sazeb nižších, než jsou sazby domácích bank v Číně.

(58)

Žadatel poskytl důkazy o významné přítomnosti a přetrvávajícím dominantním postavení bank ve vlastnictví státu na trhu v čínském bankovním sektoru. V bodě 67 žádost uváděla výčet velkých bank ve vlastnictví státu, které za preferenčních podmínek poskytovaly úvěry výrobcům plochých za tepla válcovaných výrobků v Číně.

(59)

A konečně také žadatel uvedl, že soukromé banky jsou i nadále pověřeny a řízeny čínskou vládou k poskytování subvencovaných půjček ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení. Zjištění, k nimž Komise v tomto ohledu dospěla v původním šetření, tedy zůstávají v platnosti.

(60)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínské vlády nebyly předloženy žádné argumenty, jež by zpochybnily důkazy předložené žadatelem, pokud jde o současnou situaci čínského bankovního systému.

(61)

Rozhodující skutečnosti důležité pro zavedení a přetrvání tohoto subvenčního programu, zejména působení bank ve vlastnictví státu jako veřejnoprávních subjektů, jejich dominantní postavení v bankovním sektoru, pověření a řízení soukromých bank, potvrdila rovněž zpráva o Číně (21) a zjištění nejnovějších šetření týkajících se pneumatik (22), elektrokol (23), oceli s organickým povlakem (24), optických vláken (25) a hliníkových fólií (26).

(62)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Ačkoli kvůli nedostatečné spolupráci nebylo možné přesně stanovit výši subvencování během období přezkumného šetření, na základě žádosti, zjištění z předchozích šetření podle 61. bodu odůvodnění a neexistence jakéhokoli náznaku opaku bylo možné konstatovat, že čínští výrobci plochých za tepla válcovaných výrobků jsou nadále subvencováni.

(63)

Dotčený program subvencí byl dosud specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) základního nařízení vzhledem k tomu, že právní stav popsaný v 54. bodě odůvodnění se nezměnil, a s ohledem na nový 14. pětiletý plán pro ocelářský průmysl, jenž potvrzuje, že ocelářský průmysl je podporovaným odvětvím.

(64)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že poskytování preferenčních úvěrů jako napadnutelná subvence během období přezkumného šetření přetrvávalo.

(65)

V původním šetření (27) Komise zjistila, že poskytování práv k užívání pozemků čínskou vládou by se mělo považovat za subvenční opatření ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Jelikož fungující trh s pozemky v Číně neexistuje, poskytuje čínská vláda práva k užívání pozemků za cenu nižší než přiměřenou, čímž získávají společnosti z řad příjemců výhodu. Použití vnější referenční hodnoty prokázalo, že částka, kterou výrobci plochých za tepla válcovaných výrobků zaplatili za práva k užívání pozemků, je výrazně pod úrovní běžné tržní ceny.

(66)

Komise rovněž zjistila, že subvence je specifická podle čl. 4 odst. 2 písm. a) a c) základního nařízení, jelikož přístup k průmyslovým pozemkům je zákonem omezen pouze na společnosti, které dodržují průmyslové politiky stanovené státem. Kromě toho pouze některé obchodní operace podléhají nabídkovému řízení, přičemž postupy orgánů nebo vlády při stanovení cen v dané oblasti jsou často nejasné a netransparentní.

(67)

S použitím cen půdy na Tchaj-wanu jako referenční hodnoty byla pro výrobce zařazené do vzorku stanovena výše subvence v souvislosti s tímto opatřením v rozmezí 1,20 % až 7,63 %.

(68)

Žadatel v žádosti a odpovídajících přílohách (28) poskytl důkazy o tom, že čínští výrobci plochých za tepla válcovaných výrobků i nadále čerpají výhodu práv k užívání pozemků za ceny nižší než přiměřené.

(69)

Žadatel uvedl, že právní předpisy upravující tuto záležitost se od původního šetření nezměnily. Soukromé vlastnictví půdy je Číně zakázáno. Zákon o správě pozemků, a zejména jeho článek 2, dosud stanoví, že vlastníkem veškerých pozemků v Číně je v konečném důsledku čínská vláda, jelikož jsou v kolektivním vlastnictví Číny. Zákon o majetku (články 45–48) stanoví, že půda je v Číně buď v „kolektivním vlastnictví“, nebo ve „vlastnictví státu“. Pozemky nelze prodávat, lze však udělovat práva k jejich užívání na základě veřejné výzvy k podávání nabídek, cenových odhadů či dražby.

(70)

Ani čínská vláda, ani výrobci neposkytli důkazy nasvědčující tomu, že odvětví výroby plochých za tepla válcovaných výrobků přestalo využívat poskytování práv k užívání pozemků za ceny nižší než přiměřené.

(71)

Na základě dostupných informací, včetně závěrů zprávy o Číně (29) v tomto ohledu a zjištění nejnovějších šetření týkajících vyrovnávacích cel vůči ČLR u pneumatik (30), elektrokol (31) a kabelů z optických vláken (32), dospěla Komise k závěru, že nájemné placené za užívání pozemků bylo i nadále subvencováno, protože systém zavedený čínskou vládou není v souladu s tržními zásadami.

(72)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Ačkoli kvůli nedostatečné spolupráci nebylo možné přesně stanovit výši subvencování, na základě žádosti, zjištění z předchozích šetření podle 71. bodu odůvodnění a neexistence jakéhokoli náznaku opaku bylo možné konstatovat, že čínští výrobci plochých za tepla válcovaných výrobků jsou nadále subvencováni.

(73)

Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a c) základního nařízení. Práva k užívání pozemků jsou udělována pouze omezené skupině společností. Ocelářský průmysl, který v rámci rozhodnutí Státní rady č. 40 spadá do podporované kategorie, kromě toho patří mezi odvětví, jež využívají práv k užívání pozemků.

(74)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že poskytování práv k užívání pozemků za ceny nižší než přiměřené přetrvávalo jako napadnutelná subvence v období přezkumného šetření.

(75)

V původním šetření (33) Komise zjistila, že výrobcům plochých za tepla válcovaných výrobků byly poskytovány napadnutelné subvence spojené s preferenčním zacházením v rámci programů a politik týkajících se daně z příjmu a ostatních přímých daní.

(76)

Pokud jde o tři konkrétní programy – úlevy na dani z příjmů podniků za čerpání zdrojů ze synergického využívání, odpočet daně z příjmů podniků u výdajů na výzkumné a vývojové činnosti a osvobození od daní z užívání pozemků – Komise založila svá zjištění týkající se právního základu, způsobilosti, povahy subvence a její specifičnosti na ověřených odpovědích na dotazník a byla schopna vypočítat subvenční sazby pro jednotlivé společnosti zařazené do vzorku.

(77)

Bylo zjištěno, že v případě těchto programů týkajících se daně z příjmu a ostatních přímých daní se jedná o subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(78)

Bylo rovněž zjištěno, že tyto subvenční programy jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k nim byl podle právních předpisů, jimiž se řídil orgán poskytující subvenci, omezen na určité podniky a odvětví zařazené do kategorie podporovaných, např. na výrobní odvětví plochých za tepla válcovaných výrobků.

(79)

Míra subvence zjištěná v původním šetření pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku se pohybovala od 0,00 % do 0,66 %.

(80)

V žádost o přezkum před pozbytím platnosti (34) žadatel poskytl důkazy o tom, že mnozí čínští výrobci plochých za tepla válcovaných výrobků nadále využívají několika programů úlev na dani z příjmů podniků napadených v původním šetření. Právním základem programu úlev na dani z příjmů podniků je článek 28 zákona o dani z příjmů podniků a článek 93 prováděcích pravidel k zákonu ČLR o dani z příjmů podniků. Žadatel navíc poskytl důkazy o subvencování v podobě odpočtu daně z příjmů podniků u výzkumných a vývojových činností, jehož právním základem je čl. 30 odst. 1 zákona o dani z příjmů podniků a prováděcí pravidla k zákonu ČLR o dani z příjmů podniků.

(81)

Šetření týkající se kabelů z optických vláken (35) a hliníkových fólií (36) potvrdila, že uvedené programy se nadále používají a jejich povaha se nezměnila.

(82)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínské vlády nebyly předloženy žádné argumenty, jež by zpochybnily důkazy předložené žadatelem, pokud jde o přetrvávající výhody plynoucí výrobcům plochých za tepla válcovaných výrobků z programů a politik týkajících se daně z příjmu a ostatních přímých daní.

(83)

Dotčené programy jsou považovány za subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(84)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Ačkoli kvůli nedostatečné spolupráci nebylo možné přesně stanovit výši subvencování, na základě žádosti, zjištění z předchozích šetření podle 81. bodu odůvodnění a neexistence jakéhokoli náznaku opaku bylo možné konstatovat, že čínští výrobci plochých za tepla válcovaných výrobků jsou nadále subvencováni.

(85)

Tyto programy jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k nim je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na některé podniky a odvětví.

(86)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že v případě některých z daňových programů se v období přezkumného šetření i nadále jednalo o napadnutelné subvence.

(87)

V původním šetření (37) Komise zjistila, že výrobcům plochých za tepla válcovaných výrobků byly poskytovány napadnutelné subvence spojené s preferenčním zacházením v rámci dvou programů týkajících se nepřímých daní a dovozního cla:

(88)

Bylo zjištěno, že tyto programy týkající se nepřímých daní a dovozního cla jsou subvencemi ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, což poskytuje společnostem z řad příjemců výhodu.

(89)

Tyto subvenční programy byly rovněž shledány specifickými ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k nim byl podle právních předpisů, jimiž se řídily orgány poskytující subvence, omezen pouze na některé podniky a odvětví. Nedostatečná spolupráce ze strany čínské vlády navíc neumožnila Komisi dospět k závěru ohledně toho, zda existovala objektivní kritéria způsobilosti k určitým programům, což je také učinilo specifickými podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(90)

Míra subvence zjištěná v původním šetření pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku činila 1,01 %.

(91)

Žádost, jakož i zjištění nejnovějších antisubvenčních šetření provedených Komisí v souvislosti s podporovanými odvětvími v Číně, jako je výroba pneumatik (38), kabelů z optických vláken (39) a hliníkových fólií (40), potvrdila, že uvedené programy se nadále používají a jejich povaha se nezměnila.

(92)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínské vlády nebyly předloženy žádné argumenty, jež by zpochybnily důkazy předložené žadatelem, pokud jde o přetrvávající výhody čerpané výrobci plochých za tepla válcovaných výrobků z programů a politik týkajících se nepřímých daní a dovozního cla.

(93)

Dotčené programy jsou považovány za subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(94)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských výrobců plochých za tepla válcovaných výrobků neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Ačkoli kvůli nedostatečné spolupráci nebylo možné přesně stanovit výši subvencování, na základě žádosti, zjištění z předchozích šetření podle 91. bodu odůvodnění a neexistence jakéhokoli náznaku opaku bylo možné konstatovat, že výrobci plochých za tepla válcovaných výrobků jsou nadále subvencováni.

(95)

Tyto programy jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k nim je omezen pouze na některé podniky a odvětví.

(96)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že programy týkající se nepřímých daní a dovozního cla během období přezkumného šetření nadále představovaly napadnutelné subvence.

(97)

V původním šetření (41) Komise dospěla k závěru, že všechny společnosti zařazené do vzorku čerpaly výhody z řady grantů vztahujících se k ochraně životního prostředí a snižování emisí a z grantů, které souvisely s výzkumem a vývojem a technologickým rozvojem a inovacemi.

(98)

Původní šetření rovněž dospělo ke kladnému výsledku, pokud jde o existenci řady subvencí ad hoc poskytnutých určitým výrobcům plochých za tepla válcovaných výrobků ze strany vládních orgánů různé úrovně, tj. místních, regionálních nebo celostátních. Příklady takových grantů jsou patentové fondy, fondy a odměny v oblasti vědy a techniky, fondy na rozvoj podnikání, granty na základní infrastrukturu, finanční podpora poskytovaná na okresní nebo provinční úrovni, fondy na dovoz železné rudy, fondy na přemístění společnosti, zvláštní fond pro zavádění zámořských pokročilých technologií a úrokové slevy na úvěry pro dovážená zařízení.

(99)

Tyto granty a ostatní subvence ad hoc byly posouzeny jako subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, tj. převod finančních prostředků od čínské vlády výrobcům dotčeného výrobku v podobě grantů.

(100)

Bylo rovněž zjištěno, že jsou specifické buď podle čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení vzhledem k tomu, že byly zřejmě omezeny na určité společnosti či konkrétní projekty v určitých regionech a/nebo na ocelářský průmysl, nebo podle čl. 4 odst. 2 písm. b), jelikož podmínky způsobilosti a skutečná kritéria pro výběr způsobilých podniků nebyly transparentní ani objektivní a neuplatňovaly se automaticky.

(101)

Míra subvence zjištěná v původním šetření pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku se pohybovala od 0,09 % do 1,45 %.

(102)

V žádosti o přezkum před pozbytím platnosti (42) žadatel předložil důkazy o tom, že mnozí výrobci plochých za tepla válcovaných výrobků využívají grantových programů i nadále.

(103)

Zjištění nejnovějších antisubvenčních šetření provedených Komisí v souvislosti s podporovanými odvětvími v Číně, jako je výroba kabelů z optických vláken (43) a hliníkových fólií (44), potvrdila, že uvedené programy se nadále používají a jejich povaha se nezměnila.

(104)

Většina grantů byla poskytnuta za účelem financování konkrétních projektů nebo aktiv, odměny za úspory energie nebo ochranu životního prostředí a modernizace oceláren.

(105)

Žadatel rovněž poskytl důkazy založené na analýze ročních účetních závěrek konkrétních společností, že nejméně dvanáct výrobců plochých za tepla válcovaných výrobků v letech 2018 až 2021 obdrželo subvence.

(106)

Všechny granty a jiné subvence ad hoc analyzované během přezkumu před pozbytím platnosti představovaly subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení ve formě přímého převodu finančních prostředků v souvislosti s granty a podobnými převody prostředků.

(107)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínské vlády a výrobců plochých za tepla válcovaných výrobků nebyly předloženy žádné argumenty, jež by zpochybnily důkazy předložené žadatelem, pokud jde o přetrvávající výhody čerpané výrobci plochých za tepla válcovaných výrobků z grantů nebo výhody poskytnuté ad hoc.

(108)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Ačkoli kvůli nedostatečné spolupráci nebylo možné přesně stanovit výši subvencování, na základě žádosti, zjištění z předchozích šetření podle 103. bodu odůvodnění a neexistence jakéhokoli náznaku opaku bylo možné konstatovat, že výrobci plochých za tepla válcovaných výrobků jsou nadále subvencováni.

(109)

Tyto subvence byly považovány právně nebo fakticky za specifické na základě čl. 4 odst. 2 základního nařízení. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských výrobců plochých za tepla válcovaných výrobků se má za to, že byly poskytovány omezenému počtu výrobců plochých za tepla válcovaných výrobků, a/nebo bylo přihlédnuto ke způsobu, jakým orgány poskytující subvenci vykonávaly při rozhodování o poskytnutí subvence správní uvážení.

(110)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že výrobcům byly i nadále poskytovány granty jako napadnutelná subvence během období přezkumného šetření.

(111)

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti (45) obsahovala rozsáhlé důkazy o tom, že několik čínských výrobců plochých za tepla válcovaných výrobků se účastnilo druhé generace nástrojů kapitalizace pohledávek prováděné v letech 2016 až 2019, a to v celkové výši dluhu 237 miliard RMB. Žádost tvrdí, že nesplacené dluhy státem vlastněných výrobců oceli vůči státem vlastněným komerčním bankám (dále jen „čínské komerční banky“) byly zrušeny výměnou za vlastní kapitál prostřednictvím různých typů prováděcích agentur, což jsou nebankovní finanční instituce spadající do oblasti pravomoci čínské regulační komise pro bankovnictví a pojišťovnictví. Nejběžnější formou prováděcích agentur pro kapitalizaci pohledávek jsou společnosti pro investice do finančních aktiv, které se odštěpují od bank nebo pojišťoven. V žádosti se dále tvrdilo, že investiční agentury byly vytvořeny výslovně za účelem likvidace rozsáhlých objemů úvěrů v selhání v klíčových odvětvích, včetně ocelářského průmyslu, a restrukturalizace dluhů státem vlastněných podniků, mimo jiné pomocí kapitalizace pohledávek.

(112)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda neposkytla o tomto programu žádné informace, založila Komise svá zjištění o tomto programu na informacích obsažených v žádosti a informacích z antisubvenčního šetření, které Komise provedla v odvětví oceli v Číně a které se týkalo výrobců oceli s organickým povlakem (46).

(113)

Jak bylo uvedeno v 91. bodě odůvodnění výše, Komise konstatovala, že odvětví plochých za tepla válcovaných výrobků je podporovaným odvětvím, a v oddíle 3.4.1 uvedla, že výrobci plochých za tepla válcovaných výrobků využívají preferenčního financování díky tomu, že čínská vláda provádí politiku poskytování preferenčních úvěrů odvětví plochých za tepla válcovaných výrobků prostřednictvím státem vlastněných bank. Čínská vláda rovněž pověřila i banky v soukromém vlastnictví a těmto bankám nařídila, aby tyto preferenční úvěry poskytovaly výrobcům plochých za tepla válcovaných výrobků. Komise dále zjistila, že čínská vláda vybudovala celý regulační ekosystém týkající se kapitalizace pohledávek, k němuž patří rostoucí počet a rozmanitost věřitelů, cílových společností, prováděcích agentur, investorů, platforem služeb a dozorových institucí. A přestože dokumenty čínské vlády důsledně zdůrazňují tržní orientaci tohoto systému, připomínají také účastníkům, že se od nich očekává, že budou sloužit vyššímu dobru a podporovat cíle národní hospodářské politiky.

(114)

Podle „Pokynů k regulaci podnikání finančních institucí v oblasti řízení aktiv“, na které žádost odkazuje, jsou finanční instituce podporovány v tom, aby získávaly finanční prostředky vydáváním produktů řízení aktiv za účelem investování do oblastí, které splňují požadavky národních strategií a průmyslových politik a vyhovují požadavkům národních politik strukturálních reforem na straně nabídky za předpokladu dodržování právních a správních předpisů a udržitelnosti podnikání. Finanční instituce jsou dále podporovány v získávání finančních prostředků prostřednictvím vydávání produktů řízení aktiv na podporu transformace hospodářské struktury, tržně orientované a legalizované kapitalizace pohledávek a snižování zadluženosti podniků.

(115)

Žádost se rovněž odvolávala na „Stanoviska k řešení nadměrné kapacity v ocelářském průmyslu a realizaci oživení“, která zdůrazňovala nutnost zvýšit finanční podporu ocelářských podniků a přilákat investiční kapitál z jiných zdrojů než ze státního rozpočtu a finančních institucí, například pomocí produktů správy majetku, penzijních fondů atd. Dále tento dokument naléhavě vyzývá k rozvoji tržních přístupů při řešení zadluženosti podniků a k podpoře bank při likvidaci problémových dluhů převodem problémových úvěrových pozic na společnosti pro řízení aktiv.

(116)

„Stanoviska k podpoře ocelářského a uhelného průmyslu při řešení nadměrné kapacity a realizaci oživení“, která v roce 2016 zveřejnila Čínská lidová banka a regulační komise dohlížející na odvětví bankovnictví, pojišťovnictví a cenných papírů, obsahují pokyny, jak pomoci ocelářskému a uhelnému průmyslu vyřešit problémy s nadměrnou kapacitou a platební neschopností. Tohoto cíle se má dosáhnout prostřednictvím „vedoucí úlohy finančních služeb“ podniků, které by uhelnému a ocelářskému průmyslu umožnily zlepšit finanční, technologickou a environmentální výkonnost. Podniky, které dodržují národní průmyslové politiky a mohou splnit několik nejasně definovaných podmínek týkajících se restrukturalizace, platební schopnosti a ochrany životního prostředí, mohou navíc využít restrukturalizace úvěrových období.

(117)

V žádosti o přezkum před pozbytím platnosti je uvedena informace o zřízení systému společné konference pod vedením Státní rady, která přezkoumala a schválila regulační a podpůrné politiky, včetně provedení nového kola kapitalizace pohledávek. Současně vypracovala společné mechanismy sankcí za porušení pravidel. Společná konference dále vyzvala k provádění transakcí kapitalizace pohledávek ve prospěch podniků a průmyslových odvětví s velkým významem pro hospodářskou transformaci a národní bezpečnost.

(118)

Generální tajemník Si Ťin-pching na konferenci ústředního výboru Komunistické strany Číny věnované finančním činnostem v roce 2017 potvrdil dlouhodobý postoj, podle něhož musí finanční instituce chápat svou úlohu především jako službu reálné ekonomice a musí učinit vše pro to, aby podpořily slabá místa této ekonomiky. Ve svém prohlášení se podrobněji věnoval povinnosti finančního sektoru sloužit reálné ekonomice tím, že ji bude chránit před finančními riziky. Finanční odvětví by tak mělo zlepšit efektivitu a kvalitu služeb a nasměrovat více zdrojů do hlavních a slabých oblastí hospodářského a sociálního rozvoje. Kromě toho se vláda podílí na snižování zadluženosti ekonomiky tím, že důsledně provádí obezřetnou měnovou politiku a upřednostňuje snižování zadluženosti ve státních podnicích.

(119)

Zasedání stálého výboru čínské Státní rady v roce 2017 postavilo snižování zadluženosti státem vlastněných podniků do samého středu obecného úkolu snižovat zadluženost podniků. Stálý výbor navrhl vypracovat příslušná opatření pro fiskální podporu nadměrně zadlužených státních aktiv v ocelářském a uhelném průmyslu. Jednal také o zřízení státního mechanismu pro doplňování státem vlastněného kapitálu a zpřístupnění kapitálu potřebného pro transformaci a modernizaci.

(120)

S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že kapitalizace pohledávek představují finanční příspěvek ve formě účasti na základním kapitálu nebo ve formě úvěru ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení nebo v podobě ušlých příjmů vyplývající z dluhů, které byly zrušeny nebo nebyly vráceny ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tento finanční příspěvek poskytla vláda prostřednictvím veřejnoprávních subjektů zapojených do těchto obchodních operací, tj. prostřednictvím uvedených čtyř čínských prováděcích agentur a různých bank ve státním vlastnictví. Při neexistenci jakékoli spolupráce ze strany čínské vlády během přezkumu před pozbytím platnosti dospěla Komise k závěru, že důkazy obsažené ve spisu dostatečně prokázaly, že prováděcí agentury byly veřejnoprávními subjekty, neboť byly čínskou vládou výslovně vytvořeny za účelem zbavení se značných objemů úvěrů se selháním v klíčových odvětvích, včetně odvětví oceli, a restrukturalizace dluhů státem vlastněných podniků. Proto se mělo za to, že jejich chování odpovídalo jednání z pověření vlády.

(121)

Žádost také obsahovala důkazy o tom, že velké množství případů zrušení dluhu nezohlednilo obvyklá obchodní hlediska, jelikož čínská vláda neprovedla posouzení, zda by běžný soukromý investor provedl tyto kapitalizace pohledávek s očekáváním, že v průběhu času bude vytvořena přiměřená míra návratnosti. V žádosti se uvádělo, že čínská vláda provedla značné kapitalizace pohledávek s cílem snížit poměr základního kapitálu vůči cizímu jmění u výrobců plochých za tepla válcovaných výrobků, a zvýšit tak jejich konkurenceschopnost, aniž přitom zohlednila obchodní hlediska, jak by to učinil soukromý investor. Komise došla po důkladné analýze informací uvedených v žádosti a při nedostatku jiných informací ve spisu k závěru, že tato opatření jsou považována za výhodu ve smyslu čl. 6 písm. a) základního nařízení.

(122)

Kapitalizace pohledávek představují finanční příspěvek ve formě účasti na základním kapitálu nebo úvěru ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení nebo v podobě ušlých příjmů vyplývající z dluhů, které byly zrušeny nebo nebyly vráceny ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení.

(123)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských výrobců plochých za tepla válcovaných výrobků během tohoto přezkumu Komise došla po důkladné analýze informací uvedených v žádosti a při nedostatku jiných informací obsažených ve spisu k závěru, že tato opatření jsou považována za výhodu ve smyslu čl. 6 písm. a) základního nařízení.

(124)

Tato subvence byla specifická v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení, neboť neexistovala objektivní kritéria pro poskytování subvencí a nebylo jasné, za jakých podmínek výrobci plochých za tepla válcovaných výrobků mohou nebo nemohou být do tohoto programu zapojeni. Kapitalizace pohledávek byly rovněž specifické v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. c) základního nařízení vzhledem k tomu, že udělování subvencí záviselo ve velké míře na uvážení orgánů veřejné správy a že ze subvence získala výhodu pouze některá odvětví, např. odvětví trpící nadměrnou kapacitou.

(125)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že výrobci plochých za tepla válcovaných výrobků měli prospěch z kapitalizace pohledávek jako napadnutelné subvence během období přezkumného šetření ve formě finanční pomoci za účelem snížení podnikových dluhů těžce zadlužených společností.

(126)

S ohledem na výše uvedené proto Komise dospěla k závěru, že výrobci plochých za tepla válcovaných výrobků v Číně v období přezkumného šetření nadále čerpali výhody z napadnutelných subvencí.

(127)

V návaznosti na zjištění o existenci subvencování v období přezkumného šetření Komise zkoumala pravděpodobnost pokračování subvencovaného dovozu z dotčené země, pokud by byla tato opatření zrušena. Navíc byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR a atraktivita trhu Unie.

(128)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci výrobců v Čínské lidové republice vycházela Komise při svých zjištěních ohledně kapacity ostatních výrobců z dostupných skutečností a opírala se o informace uvedené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, jakož i o další dostupné zdroje.

(129)

V roce 2020 činil podíl Číny na světové výrobě surové oceli 56,5 %, zatímco v roce 2019 to bylo 53,3 % (47). V září 2020 prohlášení 88. zasedání výboru OECD pro ocel uvedlo, že „navzdory celosvětovému negativnímu šoku v oblasti poptávky se výroba a zásoby v Číně oproti předchozímu roku výrazně zvýšily“. Výbor pro ocel navíc „se znepokojením zaznamenal odchylku od [celosvětového] trendu v Číně, kde výroba oceli dosáhla v prvním pololetí roku 2020 rekordních objemů a zásoby dosáhly historicky vysoké úrovně. Tento vývoj představuje riziko, že nadměrná nabídka v Číně prohloubí globální nerovnováhu způsobenou šoky v oblasti poptávky v souvislosti s pandemií COVID-19.“ Trend stále se rozšiřující kapacity výroby oceli v Číně byl dále podpořen „obrovským zmírněním úvěrových podmínek“ v kombinaci s rostoucími investicemi velkých výrobců oceli, přičemž menší subjekty nadále zůstávají mimo systém kontroly kapacit. Také zpráva OECD z února 2021 upozornila na rostoucí nadměrnou kapacitu výroby oceli na celém světě, na níž se podílejí zejména asijské země včetně Číny (48).

(130)

Čínská vláda má pro svůj ocelářský průmysl ambiciózní plány (49), neboť se snaží odstranit zastaralé závody a nekonkurenceschopné společnosti s nadměrnými náklady a zároveň se zaměřuje na podporu a propagaci výrobců oceli, kteří jsou v souladu s vládní politikou a prioritami. Hodlá tak očistit odvětví, posílit vedoucí aktéry a odstranit ty, kteří nedosahují dostatečných výsledků, a ty, kteří nesplňují vládní priority (nebo s nimi nejsou v souladu). Cílem je vychovat „novou generaci lídrů odvětví“. Toho se má dosáhnout prostřednictvím politik, jako je systém výměn kapacit a kapitalizace pohledávek, které umožňují velmi značnou volnost státu v rozhodování o činnosti jednotlivých podniků. Základním účelem je zvýšit kapacity „vybraných“ aktérů, což jsou výrobci s vynikajícími výsledky, kteří splňují současné cíle vlády v ocelářském průmyslu.

(131)

Podle informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti činila odhadovaná celková čínská kapacita u určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli více než 345 milionů tun, přičemž výroba a čínská spotřeba byly v roce 2020 odhadovány na 314 milionů tun. Na tomto základě byla volná kapacita v Číně v roce 2020 odhadnuta na 31 milionů tun, což je orientační hodnota volné kapacity v období přezkumného šetření, která je téměř rovna celkové spotřebě Unie na volném trhu (přibližně 35 milionů tun) v období přezkumného šetření.

(132)

Zpomalení čínské poptávky po oceli na počátku roku 2021 je a bude klíčovým faktorem zvyšování vývozu. Výsledná nerovnováha mezi kapacitou a poptávkou pravděpodobně zvýší tlak na výrobce, aby vyváželi. Čínské kapacity jsou v porovnání se skutečnými potřebami čínské ekonomiky příliš velké.

(133)

Na tomto základě je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, nasměrují čínští výrobci své volné kapacity ve velkém množství za subvencované ceny na trh Unie.

(134)

Trh Unie patří mezi největší trhy s některými plochými za tepla válcovanými výrobky z oceli na světě. Čínský trh není schopen absorbovat přebytečnou kapacitu výroby oceli a trhy hlavních třetích zemí jsou pro čínský vývoz uzavřeny, protože na nich byla proti ČLR zavedena antidumpingová, ochranná nebo jiná obdobná opatření (50). Kromě toho jsou úrovně cen v Unii (průměrná cena účtovaná výrobním odvětvím Unie v období přezkumného šetření činila 734 EUR/t) vyšší než průměrná cena účtovaná čínskými vyvážejícími výrobci ve zbytku světa (714 EUR/t na úrovni cen CIF). Jak je vysvětleno ve 206. bodě odůvodnění, jsou ploché za tepla válcované výrobky komoditním výrobkem vysoce citlivým vůči cenám, a tudíž by čínští vývozci měli silnou motivaci směřovat svůj vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(135)

Žadatel ve své žádosti tvrdil, že samotná ochranná opatření Unie týkající se oceli a vztahující se na výrobek, který je předmětem přezkumu, nebudou dostatečná k ochraně trhu Unie před dovozem značného množství za subvencované ceny. Vzhledem k tomu, že Čína neobdržela pro výrobek, který je předmětem přezkumu, žádnou zvláštní kvótu pro svou zemi, mají čínští výrobci přístup k velkému množství zbytkových objemů kvót, v jejichž rámci by mohli, pokud by vyrovnávací opatření pozbyla platnosti, směrovat svůj vývoz na trh Unie. Proto je pravděpodobné, že pokud by byla vyrovnávací opatření zrušena, objemy čínského vývozu by se v rámci zbytkové kvóty výrazně zvýšily, a zaplavily by tak trh Unie dříve, než by se začala uplatňovat celní sazba mimo rámec kvóty v rámci ochranného opatření.

(136)

Na základě dostupných údajů dospěla Komise k závěru, že existují dostatečné důkazy o tom, že subvencování odvětví plochých za tepla válcovaných výrobků v ČLR přetrvávalo v průběhu posuzovaného období a bude pravděpodobně přetrvávat i v budoucnu. Žádné důkazy neprokázaly, že dotčené subvence a subvenční programy budou v blízké budoucnosti ukončeny.

(137)

Subvencování odvětví plochých za tepla válcovaných výrobků umožňuje čínským výrobcům udržet si výrobní kapacitu na úrovni výrazně přesahující domácí poptávku, jež by případně mohla pokrýt celou spotřebu v Unii.

(138)

Komise proto dospěla k závěru, že zrušení vyrovnávacích opatření by pravděpodobně vedlo k přesměrování subvencovaného dovozu významného objemu výrobku, který je předmětem přezkumu, na trh Unie. Čínská vláda i nadále nabízí odvětví výroby plochých za tepla válcovaných výrobků různé subvenční programy a Komise došla k závěru, že odvětví plochých za tepla válcovaných výrobků během období přezkumného šetření řadu z nich využilo.

(139)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období 21 výrobců. Tyto společnosti představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(140)

Celková výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 70 milionů tun. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako je žádost o přezkum před pozbytím platnosti, ověřené odpovědi na dotazník a odpovědi na makrodotazník předložené svazem EUROFER. Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění, výrobci v Unii zařazení do vzorku představují 29 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření.

(141)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se považuje za prvotní materiál pro výrobu různých navazujících výrobků s přidanou hodnotou, počínaje za studena válcovanými výrobky. Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie je většinou vertikálně integrované a vyrábí jak výrobek, který je předmětem přezkumu, tak navazující výrobky, byl v případě potřeby závislý i volný trh analyzován samostatně.

(142)

Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené pro závislý trh přímo nesoutěží s dovozem a případné převodní ceny se stanovují v rámci skupin podle různých cenových politik. Naopak výroba určená pro volný trh přímo soutěží s dovozem dotčeného výrobku a ceny jsou stanoveny podle tržních podmínek.

(143)

Aby si Komise vytvořila co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, obstarala si údaje o celé výrobě obdobného výrobku a určila, zda je výroba určena k využití pro závislý nebo pro volný trh. Komise zjistila, že přibližně 60 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii bylo během období přezkumného šetření určeno pro závislý trh.

(144)

Komise stanovila spotřebu na volném trhu v Unii na základě a) prodeje všech známých výrobců v Unii na trhu Unie podle údajů z odpovědi svazu EUROFER na makrodotazník a b) dovozu do Unie ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu. Spotřeba na závislém trhu v Unii byla stanovena na základě využití pro vlastní spotřebu a prodeje pro vlastní spotřebu na trhu Unie všech známých výrobců v Unii, jak bylo uvedeno v odpovědi svazu EUROFER makrodotazník.

(145)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tis. tun)

(146)

Celková spotřeba v Unii se v roce 2019 snížila o 7 % a v roce 2020 prudce poklesla o dalších 12 % v důsledku propadu poptávky způsobeného pandemií COVID-19. Po tomto poklesu sice následovalo výrazné oživení způsobené oživením poptávky po oceli během období přezkumného šetření, stále však byla spotřeba o 6 % nižší než v roce 2018

(147)

Spotřeba na volném trhu se vyvíjela podobně jako celková spotřeba v Unii. Do roku 2020 prudce poklesla o 19 % a během období přezkumného šetření se výrazně zotavila, a dosáhla dokonce úrovně o 1 % vyšší než v roce 2018.

(148)

Trend spotřeby na závislém trhu byl téměř totožný s vývojem celkové spotřeby v Unii, která do roku 2020 prudce klesala o 18 %, následně se zotavila, avšak dosáhla pouze 89 % úrovně roku 2018.

(149)

Celkově se spotřeba v Unii během posuzovaného období snížila o 6 %.

(150)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou na volném trhu v Unii uvedenou výše v tabulce 2.

(151)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tis. tun), podíl na trhu a ceny (EUR/t)

(152)

Po uložení opatření v roce 2017 se dovoz z Číny snížil na zanedbatelnou úroveň a v roce 2018 dosáhl zanedbatelného podílu na trhu ve výši 0,002 %. V letech 2018 až 2020 dovoz ještě poklesl. Během období přezkumného šetření však dovoz z ČLR v dubnu 2021 ve srovnání s nízkými úrovněmi v předchozích třech letech prudce vzrostl. Podíl na trhu však zůstal velmi nízký a činil 0,1 %.

(153)

Čínské dovozní ceny byly podle údajů Eurostatu v letech 2018, 2019 a 2020 mimořádně vysoké, ačkoli během období přezkumného šetření prudce klesly. Mimořádně vysoké dovozní ceny v letech 2018 až 2020 pravděpodobně souvisejí se skutečností, že Čína vyvezla do Unie zanedbatelný objem, který nelze považovat za směrodatný.

(154)

Komise měla za to, že čínské dovozní ceny vykazované v Eurostatu během posuzovaného období nejsou reprezentativní pro průměrné ceny plochých za tepla válcovaných výrobků, a to vzhledem k velmi nízkému objemu dovozu z ČLR v tomto období, a že tyto ceny nelze použít k vyvození smysluplných nebo relevantních závěrů.

(155)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ostatních třetích zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Dovoz ze třetích zemí

(156)

Celkový dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí než z dotčené země se od roku 2018 do roku 2020 snížil o 26 %, v roce 2021 prudce vzrostl a dosáhl podílu na trhu ve výši 28 %, což je o 20 % více než v roce 2018. Celkově Unie dováží ploché za tepla válcované výrobky z více než 40 zemí světa. Pěti největšími vývozci plochých za tepla válcovaných výrobků do EU v období přezkumného šetření byly Rusko, Indie, Turecko, Egypt a Tchaj-wan, které představovaly 18 % volného trhu Unie a 65 % veškerého dovozu plochých za tepla válcovaných výrobků. Největším vývozcem bylo Rusko s podílem na trhu ve výši 5,8 %, zatímco ostatní čtyři země měly podíl na trhu v rozsahu 2 % až 4 %. Žádná jiná země nemá podíl na trhu vyšší než 2 %. Z největších vývozců se antidumpingová opatření v současné době vztahují na dovoz z Ruska (51) a Turecka (52).

(157)

V souladu s čl. 8 odst. 4 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu subvencovaného dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v posuzovaném období.

(158)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise vyhodnotila makroekonomické ukazatele na základě údajů poskytnutých žadatelem, které se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(159)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita, výše napadnutelných subvencí a překonání účinků dřívějšího subvencování.

(160)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(161)

Jak je vysvětleno v 143. až 144. bodě odůvodnění, aby si Komise vytvořila co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, obstarala si údaje o celé výrobě dotčeného výrobku a určila, zda je výroba určena k využití pro vlastní spotřebu nebo pro volný trh. Pokud to bylo relevantní a možné, analyzovala Komise ukazatele újmy týkající se volného a závislého trhu odděleně.

(162)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(163)

Objem výroby výrobního odvětví Unie vykazoval podobný trend jako celková spotřeba v Unii a během posuzovaného období se celkově snížil přibližně o 8 %, přičemž v roce 2020 došlo k výraznému poklesu, po němž následovalo oživení z důvodů vysvětlených ve 146. bodě odůvodnění.

(164)

Zatímco výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období mírně zvýšila o 3 %, využití kapacity vykazovalo stejný negativní trend jako objem výroby, přičemž mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření kleslo o 10 %.

(165)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na volném trhu (v tis. tun)

(166)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie v posuzovaném období vykazoval obdobný trend jako spotřeba. V letech 2018 až 2020 se z důvodů uvedených ve 146. bodě odůvodnění snížil a v období přezkumného šetření se následně začal zotavovat. Přesto bylo oživení v období přezkumného šetření stále pod úrovní roku 2018.

(167)

Během posuzovaného období se podíl výrobního odvětví Unie na trhu, pokud jde o spotřebu v Unii, od roku 2018 do roku 2020 mírně zvýšil ze 77 % na 79 % a mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření klesl o sedm procentních bodů na 72 %. Jak ukazuje tabulka 4, tento pokles vysvětluje skutečnost, že podíl dovozu ze třetích zemí na trhu mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření vzrostl o 7 %, což vysvětluje ztrátu podílu výrobního odvětví Unie na volném trhu.

Tabulka 6

Objem pro vlastní spotřebu na trhu Unie a podíl na trhu (v tis. tun)

(168)

Objem výrobního odvětví Unie pro vlastní spotřebu (tvořený vlastní spotřebou a závislým prodejem na trhu Unie) se od roku 2018 do roku 2020 snížil o 18 % a v roce 2021 se zotavil o 7 procentních bodů, což během posuzovaného období vedlo k celkovému poklesu o 11 % z přibližně 45 milionů tun na 40 milionů tun od začátku do konce období přezkumného šetření. Celkově lze říci, že závislý a volný trh vykazovaly stejný trend. Komise proto dospěla k závěru, že vývoj závislého trhu neměl žádný významný dopad na výkonnost výrobního odvětví Unie na volném trhu.

(169)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu pro vlastní spotřebu (vyjádřený jako procento celkové výroby) zůstal v průběhu posuzovaného období poměrně stabilní, v rozsahu mezi 58,1 % a 60,5 %.

(170)

V kontextu klesající spotřeby a výroby přišlo výrobní odvětví Unie nejen o objem prodeje, nýbrž také o podíl na volném trhu. Celkově výrobní odvětví Unie během posuzovaného období nezaznamenalo žádný růst.

(171)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(172)

Mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření počet zaměstnanců zabývajících se výrobou přezkoumávaného výrobku odpovídal vývoji objemu výroby v Unii, v letech 2018 až 2020 se prudce snížil a pak v období přezkumného šetření mírně vzrostl. Celkově došlo v posuzovaném období k poklesu o 7 %.

(173)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie měřená jako výstup (v tunách) na zaměstnance zůstala v posuzovaném období celkově stabilní.

(174)

Komise dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že výrobcům byly během období přezkumného šetření i nadále poskytovány napadnutelné subvence. Výše napadnutelných subvencí v případě Číny, jež je specifikována výše v oddíle věnovaném subvencím, je značná.

(175)

Antisubvenční opatření uložená po původním šetření umožnila výrobnímu odvětví Unie zotavit se z dřívějšího subvencování, jak vyplývá z údajů za rok 2018. Potvrzují to i zjištění Komise z antidumpingového šetření týkajícího se plochých za tepla válcovaných výrobků z Turecka (53).

(176)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (EUR/t)

(177)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie se v letech 2018 až 2020 snížily o 17 % a v roce 2021 prudce vzrostly o 34 %. Vývoj jednotkových prodejních cen v posuzovaném období byl ovlivněn vážným narušením zapříčiněným pandemií COVID-19 a obnovením poptávky v období po pandemii. V roce 2021 patřily k faktorům ovlivňujícím náhlý a výrazný nárůst jednotkové prodejní ceny vysoká poptávka po oceli, omezená nabídka a zvýšené výrobní náklady.

(178)

Jednotkové výrobní náklady se během posuzovaného období zvýšily o 29 %. V roce 2019 však výrobní náklady vzrostly, zatímco jednotkové prodejní ceny klesly. Neschopnost výrobního odvětví Unie zohlednit zvýšené výrobní náklady v prodejní ceně byla způsobena velkým objemem dumpingového dovozu z Turecka, který tlačil ceny dolů. V roce 2020 výrobní náklady i prodejní ceny klesly, výrobní náklady však v menší míře. Důvodem byl propad trhu během pandemie COVID-19, který výrazně snížil ceny, zatímco výrobní náklady byly ovlivněny méně. Jednotkové výrobní náklady v roce 2021 prudce vzrostly v důsledku skokového nárůstu cen energií a komodit. V důsledku oživení po pandemii COVID-19 však prudce vzrostla i poptávka a následně se výrazně zvýšily i ceny (o více než 50 % mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření), přičemž nárůst byl dokonce větší než zvýšení výrobních nákladů ve stejném období.

(179)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

(180)

Během posuzovaného období se průměrné náklady práce snížily o 22 %. Zatímco počet zaměstnanců v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2018 klesl, průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance se zvýšily.

(181)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(182)

Během posuzovaného období se zásoby plochých za tepla válcovaných výrobků výrobního odvětví Unie neustále snižovaly a v roce 2020 došlo k drastickému poklesu, což lze vysvětlit vlivy pandemie COVID-19, a v roce 2021 pak následoval opětovný nárůst. Odvětví výroby plochých za tepla válcovaných výrobků v Unii se vyznačuje rámcovými smlouvami (měsíčními, čtvrtletními, ročními) mezi výrobci a odběrateli, které určují množství a ceny. Tyto rámcové smlouvy se provádějí prostřednictvím nákupních objednávek podle potřeb odběratelů. Výrobní odvětví Unie tak může plánovat svou výrobu a zásoby. Zásoby se u tohoto výrobního odvětví nepovažují za důležitý ukazatel újmy, jak bylo zjištěno i v původním šetření, jelikož většinu druhů obdobného výrobku vyrábí výrobní odvětví Unie na základě konkrétních objednávek uživatelů.

(183)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(184)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku na volném trhu v Unii vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje.

(185)

Ziskovost během posuzovaného období kolísala, ačkoli celková ziskovost se během posuzovaného období zvýšila o 5,7 procentního bodu. Po zavedení opatření v roce 2017 se odvětví zotavilo a v roce 2018 vykázalo zisk. V roce 2019 však došlo ke ztrátám a v roce 2020 dosáhla ziskovost v hlavním období pandemie nejnižší úrovně, a to –18 %. V roce 2021 se pak zisk opět výrazně zvýšil na 14,1 %. Současně se po zavedení opatření vůči ČLR rychle zvýšil dumpingový dovoz za nízké ceny z Turecka, což vysvětluje pokles ziskovosti v roce 2019. Toto snížení ziskovosti pak ještě zhoršily otřesy způsobené celosvětovou pandemií v roce 2020, například narušení dodavatelského řetězce a pokles spotřeby oceli. Prudký nárůst poptávky po oceli spolu se zvýšením prodejních cen vedl k neobvykle vysokým ziskům v roce 2021, který byl pro výrobní odvětví Unie výjimečný.

(186)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se vyvíjel podobně jako ziskovost: drastický pokles v letech 2019–2020, po němž následovalo silné zotavení v období přezkumného šetření.

(187)

Od roku 2018 do období přezkumného šetření se investice zvýšily o 82 %. Celkově měly investiční toky v posuzovaném období dvojí charakter: investice v roce 2019 výrazně vzrostly, následoval pokles v roce 2020 a druhý vrchol v roce 2021. Investice byly obecně zaměřeny na zlepšení kvality a ekologizaci výroby.

(188)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic se během období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2018 výrazně zlepšila. V posuzovaném období se návratnost investic zvýšila o 8,3 procentního bodu. Vyvíjela se podobně jako ziskovost: drastický pokles v letech 2019 a 2020, po němž následovalo silné zotavení v období přezkumného šetření.

(189)

Během období přezkumného šetření, kdy došlo k rychlému zotavení z pandemie, nebyla schopnost opatřit si kapitál u výrobců v Unii zařazených do vzorku ovlivněna.

(190)

Po uložení vyrovnávacích opatření vztahujících se na dovoz plochých za tepla válcovaných výrobků z Číny v roce 2017 se dovoz z Číny snížil a během posuzovaného období zůstal pod minimální stanovenou úrovní, což výrobnímu odvětví Unie umožnilo začít se zotavovat ze škodlivých účinků subvencovaného dovozu z Číny. Do konce roku 2018 se výrobní odvětví Unie zotavilo, jak potvrzuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1100 (54) týkající se dovozu plochých za tepla válcovaných výrobků pocházejících z Turecka. Zotavování hospodářské situace výrobního odvětví Unie bylo však náhle ukončeno a začalo se opět zhoršovat v roce 2019, kdy výrobní odvětví Unie muselo konkurovat významným objemům dumpingového dovozu za nízké ceny z Turecka. Ten je nutil stanovovat ceny pod úrovní nákladů, aby si udrželo svůj podíl na trhu, a způsobil tak výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu (55). V červenci 2021 Komise uložila konečná opatření vůči Turecku a díky různým faktorům, které vysvětluje 185. bod odůvodnění, se situace výrobního odvětví Unie zlepšila a do konce roku 2021 došlo k návratu k hospodářské situaci obdobné jako v roce 2018. Z toho důvodu již během období přezkumného šetření nebylo výrobní odvětví Unie považováno za zasažené újmou.

(191)

Konkrétně řečeno, téměř všechny ukazatele újmy, zejména výroba, využití kapacity, objem prodeje a prodejní ceny, zaměstnanost a produktivita, zisk, peněžní tok a návratnost investic, vykazovaly během posuzovaného období podobný trend. Ten se vyznačoval poklesem v roce 2019, výraznějším poklesem v roce 2020 a opětovným vzestupem v období přezkumného šetření na úroveň obdobnou úrovni na začátku posuzovaného období v roce 2018. Důvodem tohoto nepravidelného trendu je do značné míry souběh značného přílivu levného dumpingového dovozu plochých za tepla válcovaných výrobků z Turecka a jedinečné dynamiky, která byla důsledkem pandemie COVID-19. Omezení volného pohybu a přerušování průmyslové činnosti vedly v roce 2020 k mimořádně nízké úrovni spotřeby a nízké poptávce po oceli, zatímco v roce 2021 během oživení po pandemii COVID poptávka po oceli a ceny oceli prudce vzrostly, což vedlo mimo jiné k mimořádně vysokým ziskům ocelářského průmyslu během období přezkumného šetření.

(192)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo v průběhu období přezkumného šetření podstatnou újmu ve smyslu článku 8 základního nařízení.

(193)

Tyto ukazatele však nelze analyzovat bez zohlednění mimořádně příznivých podmínek na trhu s ocelí v roce 2021. V roce 2020 ale zpomalení průmyslové činnosti vyvolané pandemií a následný pokles poptávky po oceli vedly k vážnému poklesu výkonnosti ocelářského průmyslu a světové ekonomiky obecně. V roce 2021 se spotřeba oceli díky oživení poptávky výrazně zvýšila, a stejně tak i ceny oceli.

(194)

Jak je vysvětleno ve 178. bodě odůvodnění, Komise učinila závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Na druhou stranu, jak je vysvětleno ve 126. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že zrušení vyrovnávacích opatření by pravděpodobně vedlo k přesměrování subvencovaného dovozu významného objemu výrobku, který je předmětem přezkumu, na trh Unie. Komise proto v souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy způsobené subvencovaným dovozem z ČLR, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(195)

V tomto ohledu Komise zkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Číně, atraktivitu trhu Unie a pravděpodobné ceny čínského dovozu a dopad na výrobní odvětví Unie.

(196)

Jak je popsáno ve 131. bodě odůvodnění, výrobci v Číně mají značnou volnou kapacitu. Odhadovaná čínská volná kapacita odpovídá 89 % objemu spotřeby na volném trhu v EU. Tuto volnou kapacitu by bylo možné využít při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Kromě toho, jak je uvedeno ve 132. bodě odůvodnění, snižující se čínská poptávka po oceli je a bude klíčovým faktorem zvyšování vývozu. Výsledná nerovnováha mezi kapacitou a poptávkou v Číně pravděpodobně zvýší tlak na výrobce, aby vyváželi.

(197)

Kromě toho je jeden z hlavních trhů, Spojené státy americké, chráněn antidumpingovými opatřeními uloženými na výrobek, který je předmětem přezkumu, což omezuje přístup čínských výrobců.

(198)

Jak je popsáno ve 134. bodě odůvodnění, trh Unie patří mezi největší trhy s některými plochými za tepla válcovanými výrobky z oceli na světě. Čínský trh navíc není schopen absorbovat přebytečnou kapacitu výroby oceli a trhy hlavních třetích zemí jsou pro čínský vývoz uzavřeny, protože na nich byla proti ČLR zavedena antidumpingová, ochranná nebo jiná obdobná opatření. Rovněž úroveň cen v Unii je vyšší než průměrná cena, kterou čínští vývozci účtují zbytku světa. Proto trh Unie představuje atraktivní cíl pro stávající volnou kapacitu v ČLR, pokud by byla antisubvenční opatření zrušena.

(199)

Po poskytnutí informací sdružení CISA zpochybnilo závěry týkající se atraktivity trhu Unie a tvrdilo, že čínské ocelářské odvětví se spoléhá na svůj domácí trh a že čínská domácí spotřeba je desetkrát větší než segment volného trhu EU. Dále zdůraznilo, že od 1. srpna 2021 již některé výrobky z oceli, včetně ploché za tepla válcované oceli, nejsou způsobilé pro vývozní slevy na DPH, což má odrazující účinek na vývoz a přesměrovává čínskou výrobu oceli na čínský domácí průmysl.

(200)

Komise uznala, že čínská domácí spotřeba plochých za tepla válcovaných výrobků je výrazně větší než volný trh EU, ale jak je vysvětleno ve 196. bodě odůvodnění, výrobci v Číně mají významnou volnou kapacitu, kterou nejsou schopni uvést do provozu pro účely svého domácího trhu. Nic tedy nebrání čínským výrobcům, aby tuto volnou kapacitu využili k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Kromě toho, jak je uvedeno ve 132. bodě odůvodnění, snižující se čínská poptávka po oceli je a bude klíčovým faktorem zvyšování vývozu. Výsledná nerovnováha mezi kapacitou a poptávkou v Číně pravděpodobně zvýší tlak na výrobce, aby vyváželi. Pokud jde o údajnou změnu systému DPH, Komise uvedla, že sdružení CISA nepředložilo žádné důkazy na podporu tvrzení, že změna slev na DPH by vedla nebo povede k významným změnám vývozního chování čínských výrobců. Komise proto toto tvrzení zamítla jako nepodložené.

(201)

S ohledem na nízké objemy dovozu z ČLR v letech 2018 až 2021 měla Komise za to, že při stanovení pravděpodobných cen dovozu plochých za tepla válcovaných výrobků z Číny v případě, že nebudou zavedena antidumpingová opatření, nelze využít dovozní ceny uváděné Eurostatem. Namísto toho Komise považovala za reprezentativní zástupnou hodnotu ceny při vývozu z ČLR do všech třetích zemí mimo Unii (dále jen „zbytek světa“).

(202)

Komise zjistila, že během období přezkumného šetření činily čínské vývozní ceny (FOB) do zbytku světa v průměru 660 EUR/t. Na základě této ceny a s cílem určit pravděpodobnou cenu, za kterou by čínský vývoz dorazil na hranice Unie, Komise připočetla náklady na pojištění a dopravu. Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, Komise uplatnila náklady použité v původním šetření, tj. 52 EUR/t nebo 7,9 % ceny za tunu, jako nejlepší dostupný údaj. Komise proto dospěla k závěru, že pokud by opatření nebyla uložena, pravděpodobná dovozní cena CIF čínského vývozu plochých za tepla válcovaných výrobků do Unie by nebyla vyšší než 712 EUR/t.

(203)

Vzhledem k tomu, že z důvodu neposkytnutí spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců byly použity statistické údaje, bylo možné stanovit pouze průměrnou cenu za tunu pro nejrůznější druhy výrobků. Kvůli nedostatku informací na úrovni druhu výrobku proto nemohla Komise provést přesný výpočet cenového podbízení, ale musela se omezit na srovnání průměrných cen za tunu.

(204)

Takto stanovené čínské vývozní ceny byly porovnány s váženými průměrnými prodejními cenami, které výrobci v Unii zařazení do vzorku během přezkumného šetření účtovali odběratelům na trhu Unie, upravenými na úroveň ceny ze závodu.

(205)

Srovnání cen bylo provedeno při stejné obchodní úrovni a obdobně jako u přesné metodiky výpočtu cenového podbízení byl výsledek srovnání vyjádřen jako procento teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku během období přezkumného šetření. Ukázalo se, že ceny vývozu z Číny do Unie by byly v průměru přibližně o 8 % nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Unie.

(206)

Ploché za tepla válcované výrobky jsou komoditním výrobkem vysoce citlivým vůči cenám, a jak bylo zjištěno v původním šetření týkajícím se dovozu plochých za tepla válcovaných výrobků z Číny a rovněž v šetření týkajícím se totožného výrobku z Turecka, poměrně nízká úroveň cenového podbízení ve spojení s velkými objemy může mít významný a okamžitý dopad na výkonnost výrobního odvětví Unie (56). V obou těchto šetřeních přinutilo rozpětí cenového podbízení nižší než 5 % výrobní odvětví Unie snížit prodejní ceny (nebo ztratit podíl na trhu) do té míry, že mu v krátkodobém horizontu vznikla podstatná újma.

(207)

Vzhledem k tomu, že se výrobní odvětví Unie v období přezkumného šetření právě zotavilo z bouřlivého a hospodářsky obtížného období, včetně pandemie COVID-19, a utrpělo kumulované ztráty, je stále v nestabilní situaci. Komise navíc konstatovala, že čínská vláda nadále nabízí odvětví výroby plochých za tepla válcovaných výrobků různé subvenční programy, a došla k závěru, že odvětví plochých za tepla válcovaných výrobků během období přezkumného šetření řadu z nich využilo. Je proto vysoce pravděpodobné, že opakovaný levný subvencovaný dovoz z Číny ve významných objemech, který by se podbízel cenám Unie, by měl významný nepříznivý vliv na výkonnost výrobního odvětví Unie, zejména pokud jde o výrobu, objem prodeje a ceny, ziskovost a investiční potřeby, což by vedlo k obnovení podstatné újmy.

(208)

Po poskytnutí informací sdružení CISA zpochybnilo výběr posuzovaného období pro analýzu újmy. Tvrdilo, že dumpingový dovoz plochých za tepla válcovaných výrobků ve zvýšeném objemu z Turecka v roce 2019, zpomalení hospodářského růstu způsobené onemocněním COVID-19 a oživení po pandemii zkreslují důkazy, které sloužily jako základ pro analýzu dumpingu a újmy. Tvrdilo, že Komise měla analyzovat jiné období, a navrhlo přezkoumat prodloužené období zahrnující jeden nebo dva roky před posuzovaným obdobím (2016–2018), jakož i období po období přezkumného šetření (2022).

(209)

Komise toto tvrzení zamítla. Připomněla, že různé prvky, které podle sdružení CISA mohou zkreslit důkazy během posuzovaného období, byly zohledněny a pečlivě zváženy v analýze újmy provedené Komisí. Komise dále uvedla, že i kdyby bylo zváženo prodloužené období před obdobím přezkumného šetření, jak navrhlo sdružení CISA, existovaly by stále stejné prvky. Pokud jde o období přezkumného šetření, Komise připomněla, že v čl. 6 odst. 1 základního nařízení se uvádí: „(Z)volí se posuzované období, které v případě dumpingu zpravidla odpovídá období nejméně šesti měsíců bezprostředně před zahájením řízení. K informacím, které se týkají pozdějšího období, se zpravidla nepřihlíží.“ Z ustálené judikatury vyplývá, že od Komise nelze požadovat, aby do svých výpočtů zahrnula faktory vztahující se k období následujícímu po období šetření, ledaže by tyto faktory odhalily nové skutečnosti, v jejichž důsledku by navržené uložení antidumpingového cla bylo zjevně nepřiměřené (57). Stejné odůvodnění by mělo obdobně platit i pro přezkumná šetření zahájená podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Sdružení CISA neposkytlo žádné důkazy nasvědčující tomu, že v důsledku skutečností následujících po období přezkumného šetření bylo opětovné uložení cla zjevně nepřiměřené.

(210)

Na výše uvedeném základě se dospělo k závěru, že neexistence opatření by pravděpodobně vedla ke značnému navýšení dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

(211)

V souladu s článkem 31 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antisubvenčních opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo ze zhodnocení jednotlivých dotčených zájmů.

(212)

Výrobní odvětví Unie se nachází v patnácti členských státech (Belgie, Česká republika, Finsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko). V souvislosti s výrobkem, který je předmětem přezkumu, zaměstnává více než 38 000 zaměstnanců.

(213)

Pokud by opatření nebyla přijata, výrobní odvětví Unie by již nebylo chráněno před pravděpodobným nárůstem subvencovaného dovozu z Číny, což by způsobilo podstatnou újmu. Účinek antisubvenčních opatření bude pro výrobce v Unii pozitivní, neboť opatření pomohou výrobnímu odvětví Unie pokračovat v zotavování z dovozu subvencovaných výrobků a z účinků pandemie COVID-19. Je proto nepochybně v zájmu výrobního odvětví Unie opatření zachovat.

(214)

Komise se obrátila na všechny známé uživatele a dovozce, kteří nejsou ve spojení. Žádný uživatel ani dovozce, který není ve spojení, se nepřihlásil a nespolupracoval při tomto šetření poskytnutím odpovědi na dotazník. Vzhledem k tomu, že uživatelé a dovozci, kteří nejsou ve spojení, nespolupracovali a vzhledem k tomu, že nic nesvědčí o opaku, nepovažuje se pokračování opatření za odporující zájmu uživatelů a dovozců.

(215)

Komise dále analyzovala, zda by opatření vůči Číně měla negativní dopad na bezpečnost dodávek, neboť u plochých za tepla válcovaných výrobků jsou zavedena opatření i vůči Turecku, Brazílii, Íránu a Rusku. Podle údajů z makrodotazníku svazu EUROFER činila úroveň využití kapacity výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření 75 % a celková výrobní kapacita převyšovala celkovou spotřebu v Unii o 18 milionů tun. Kromě toho navzdory opatřením vůči některým významným vývozcům plochých za tepla válcovaných výrobků vyváželo přezkoumávaný výrobek během období přezkumného šetření do Unie téměř 40 zemí, což ukazuje, že uložení opatření nebude mít vliv na diverzifikaci dodávek. Z těchto důvodů a vzhledem k tomu, že uživatelé a dovozci nespolupracovali, dospěla Komise k závěru, že na úrovni dodávek následným uživatelům neexistují žádná potenciální rizika.

(216)

Po poskytnutí informací sdružení CISA odkázalo na ochranné opatření EU týkající se mimo jiné dovozu plochých za tepla válcovaných výrobků z Číny, které významně omezuje možnost čínských výrobců vyvážet ploché za tepla válcované výrobky na trh EU a omezuje toky volného obchodu na úkor navazujících výrobců a konečných uživatelů.

(217)

Komise připomněla, že dotyčné ochranné opatření nelze považovat za opatření trvalé povahy a že stávající opatření (58) nemá žádný dopad na posouzení pravděpodobnosti zvýšeného dovozu v případě neexistence vyrovnávacích cel. Vzhledem k dočasné povaze ochranného opatření týkajícího se oceli proto Komise shledala, že tato opatření nemohou mít vliv na její závěry v tomto šetření. Pokud jde o bezpečnost dodávek, jak je uvedeno v 215. bodě odůvodnění, během období přezkumného šetření překročila celková výrobní kapacita výrobního odvětví Unie celkovou spotřebu v Unii a několik dalších třetích zemí vyváželo ploché za tepla válcované výrobky do Unie. Ochranné opatření je navíc pravidelně přezkoumáváno a v případě potřeby upravováno s cílem zajistit dostatečné dodávky oceli na trh Unie. Ochranná opatření by proto nepředstavovala riziko pro bezpečnost dodávek pro následné uživatele.

(218)

Kromě toho sdružení CISA tvrdilo, že zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) zhorší přístup na trh EU vzhledem k zatěžujícím oznamovacím povinnostem a příplatkům spojeným s CBAM.

(219)

Komise připomněla, že mechanismus CBAM vstoupí v platnost až v říjnu 2023 a že během přechodného období do roku 2026 budou muset dovozci vykazovat pouze emise obsažené v jejich zboží, aniž by měli povinnost platit jakékoli finanční poplatky. Stanoveným důvodem tohoto přechodného období je poskytnout stranám čas přizpůsobit se před zavedením konečného systému a snížit riziko narušení obchodu. Komise se proto domnívala, že je předčasné provádět jakékoli posouzení potenciálního dopadu mechanismu CBAM na budoucí obchodní toky plochých za tepla válcovaných výrobků, a toto tvrzení zamítla.

(220)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody na základě zájmu Unie, které by bránily pokračování stávajících opatření vztahujících se na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z ČLR.

(221)

Sdružení CISA po poskytnutí informací uvedlo, že stávající antisubvenční opatření by měla být pozastavena v souladu s čl. 24 odst. 4 základního nařízení, a argumentovalo tím, že jsou splněny obě podmínky stanovené ve výše uvedeném čl. 24 odst. 4 základního nařízení. Tvrdilo, že tržní podmínky se dočasně změnily do té míry, že je nepravděpodobné, že by újma v důsledku tohoto pozastavení přetrvávala nebo vznikla. V tomto smyslu sdružení CISA poukázalo na očekávaný pokles objemu dovozu z Ruska a Ukrajiny, nedostatečné dodávky po incidentech v zařízeních plochých za tepla válcovaných výrobků v Evropské unii a na zvýšení cen dotčeného výrobku.

(222)

Komise tvrzení sdružení CISA zamítla, protože bylo obecné a nepodložené. Na druhé straně přezkumné šetření zjistilo, že újma by se pravděpodobně obnovila, pokud by opatření byla zrušena, a obdobná situace by nastala i v případě jejich pozastavení.

(223)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně přetrvání subvencování, obnovení újmy a zájmu Unie by měla být antisubvenční opatření vztahující se na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z ČLR zachována.

(224)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k velkému rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb vyrovnávacího cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby vyrovnávacího cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat vyrovnávací clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(225)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb vyrovnávacího cla na dovoz, tato faktura není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(226)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 23 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení uložených opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(227)

Individuální sazby vyrovnávacího cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb vyrovnávacího cla.

(228)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb vyrovnávacího cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (59). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(229)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek k poskytnutým zjištěním.

(230)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (60), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(231)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,