(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/649 (2) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“ nebo „Čína“) (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“. Aktuálně platná antidumpingová cla se pohybují v rozmezí od 0 % do 31,3 % (3). Sazby cla byly stanoveny na základě rozpětí újmy v souladu s pravidlem nižšího cla podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení.

(2)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (4) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(3)

Žádost o přezkum (dále jen „žádost“) podal dne 4. ledna 2022 Evropský ocelářský svaz EUROFER (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího určité ploché za tepla válcované výrobky ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k obnovení dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(4)

Čínské sdružení železa a oceli (China Iron and Steel Association, dále jen „CISA“) tvrdilo, že svaz EUROFER v žádosti o přezkum zachovával přílišnou důvěrnost, neboť zúčastněné strany se nemohly k žádosti smysluplně vyjádřit, a proto měla být žádost zamítnuta. Podle sdružení CISA záměrné uplatnění nadměrné důvěrnosti znemožnilo uvedenému sdružení během vyšetřování získat přiměřený přehled o situaci. Zvláště s odkazem na vzorové náklady výrobců v Unii sdružení CISA tvrdilo, že antidumpingová dohoda v rámci Světové obchodní organizace WTO, zejména její bod 6.5.1, a základní nařízení, zejména jeho článek 19, obsahují podobné formulace, pokud jde o povinnost zúčastněných stran sdělit informace, které nemají důvěrnou povahu.

(5)

Článek 19 základního nařízení umožňuje chránit důvěrné informace v situaci, kdy by jejich prozrazení znamenalo významnou soutěžní výhodu pro konkurenta nebo by významně nepříznivě ovlivnilo poskytovatele informací nebo osobu, od níž poskytovatel informací informace získal. Do těchto kategorií spadají informace obsažené v přílohách žádosti s omezeným přístupem. Zejména pokud jde o konkrétní poměry spotřeby výrobních faktorů výrobců v Unii potřebných k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, uvedené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, Komise uvedla, že tyto údaje obsahují obchodní tajemství a nelze je poskytnout v rámci shrnutí. Žadatel k početnímu zjištění běžné hodnoty použil poměry spotřeby výrobních faktorů. Zároveň verze žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, která neměla důvěrnou povahu, obsahovala dostatečné důkazy o výrobních faktorech skutečně použitých pro početní zjištění běžné hodnoty. Obdobně nejsou spolupracující vyvážející výrobci v průběhu šetření povinni sdělovat nebo shrnovat určité důvěrné informace, jako je skutečná receptura typů jejich výrobku obsahující poměry spotřeby výrobních faktorů. Komise měla tudíž za to, že verze podnětu zpřístupněná zúčastněným stranám k nahlédnutí obsahuje všechny podstatné důkazy a že informace uvedené ve verzi podnětu, která nemá důvěrnou povahu, jsou dostačující k tomu, aby zúčastněné strany mohly v průběhu řízení uplatnit své právo na obhajobu. Proto bylo tvrzení zamítnuto.

(6)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 5. dubna 2022 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu některých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(7)

Sdružení CISA tvrdilo, že úrovně ziskovosti výrobního odvětví Unie uvedené v žádosti měly Komisi vést k zamítnutí žádosti a že žádost neprokázala, že by pozbytí platnosti opatření mohlo vést k pokračování újmy. Podle sdružení CISA není situace výrobního odvětví Unie tak nestabilní, jak tvrdí svaz EUROFER. Sdružení tvrdilo, že ani jeden z příslušných hospodářských ukazatelů během celého období neklesl na úroveň pod indexem snížení spotřeby a že se výrobní odvětví Unie do určité míry dokázalo zotavit během doby, kdy těžilo z ochrany na základě zavedených opatření. Sdružení CISA rovněž uvedlo, že uložení opatření by bylo v rozporu se zájmem Unie kvůli dopadu sankcí EU, jakož i kvůli vzájemně provázaným narušením dodavatelského řetězce a oživení po pandemii COVID-19.

(8)

Komise připomněla, že žádost se opírala o pravděpodobnost obnovení újmy, nikoli pokračování újmy. Údaje o ziskovosti uvedené v žádosti o přezkum tedy nebránily zahájení přezkumného šetření, které je zaměřeno do budoucna. V každém případě je ziskovost pouze jedním z mnoha ukazatelů používaných k analýze hospodářské situace výrobního odvětví Unie. V rozporu se stanoviskem sdružení CISA analýza žádosti provedená Komisí ukázala, že žadatel poskytl ve fázi zahájení přezkumu dostatečné důkazy poukazující na pravděpodobnost obnovení újmy, pokud by antidumpingová opatření použitelná na dovoz z ČLR pozbyla platnosti. V této souvislosti Komise připomněla, že při posuzování opodstatněnosti žádosti o přezkum před pozbytím platnosti neexistuje právní povinnost zohlednit zájem Unie. Proto bylo zahájení přezkumného šetření odůvodněné.

(9)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(10)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, všechny známé výrobce v Unii, známé výrobce v Čínské lidové republice a orgány Čínské lidové republiky, jakož i známé dovozce, uživatele a obchodníky a vyzvala je k účasti.

(11)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vzorek vybrala na základě největšího objemu výroby obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření, který mohl být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 29 % odhadované celkové výroby v Unii v období přezkumného šetření. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky a Komise potvrdila předběžně vybraný vzorek. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(14)

Ačkoli během postupu výběru vzorku nebyly předloženy žádné připomínky, sdružení CISA v pozdějším podání namítlo, že míra reprezentativnosti je nízká, zejména ve srovnání se vzorkem vybraným v původním šetření, který představoval 45 % výroby v Unii. Sdružení CISA vyzvalo Komisi, aby podrobně zvážila, zda toto nízké číslo neovlivňuje míru reprezentativnosti domácího výrobního odvětví.

(15)

Komise nejprve připomněla, že rozdíly ve vzorku mezi původním šetřením a šetřením v rámci přezkumu před pozbytím platnosti nezpochybňují reprezentativnost vzorku. Za druhé Komise uvedla, že kromě srovnání se vzorkem v původním šetření sdružení CISA nepředložilo žádné podstatné údaje, které by ukazovaly, že vzorek není reprezentativní. Vzhledem k tomu, že vzorek byl vybrán podle článku 17 základního nařízení na základě objemu výroby obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření a na základě zeměpisné reprezentativnosti a byl omezen na počet výrobců v Unii, které lze ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřit, Komise znovu potvrdila, že vzorek je považován za reprezentativní.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(17)

Žádný dovozce, který není ve spojení, se nepřihlásil a neposkytl požadované informace.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud shledá, že ano, aby mohla vzorek vybrat, požádala všechny známé výrobce v Čínské lidové republice, aby jí poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise mimoto požádala čínské orgány, aby určily a/nebo kontaktovaly případné další výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(19)

Při zahájení přezkumu zpřístupnila Komise kopii dotazníku v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod. (6)

(20)

Čínští výrobci požadované informace neposkytli a/nebo nesouhlasili se zařazením do vzorku. Komise informovala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii o svém záměru použít dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(21)

Vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci z ČLR nespolupracovali, byla zjištění týkající se dovozu z ČLR založena na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení, zejména na využití obchodních statistik dovozu a vývozu (Eurostat, Global Trade Atlas [dále jen „GTA“] (7) a žádosti o přezkum před pozbytím platnosti).

(22)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Čínské lidové republice ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení (8). Odpověď neobdržela. V důsledku toho Komise informovala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii o svém záměru použít dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(23)

Od výrobců v Unii zařazených do vzorku byly obdrženy vyplněné dotazníky.

(24)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(25)

Dne 4. dubna 2023 Komise poskytla informace o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla dána lhůta, během níž se mohly k zveřejněným informacím vyjádřit.

(26)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Všechny strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty. Sdružení CISA požádalo útvary Komise o slyšení a dne 12. dubna 2023 bylo vyslechnuto.

(27)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, jsou určité ploché válcované výrobky ze železa, nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, též ve svitcích (včetně výrobků „zkracovaných na míru“ a „úzkých pásů“), po válcování za tepla již dále neopracované, neplátované, nepokovené ani nepotažené (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

Tento přezkum se nevztahuje na tyto výrobky:

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je v současnosti kódů KN 7208 10 00, 7208 25 00, 7208 26 00, 7208 27 00, 7208 36 00, 7208 37 00, 7208 38 00, 7208 39 00, 7208 40 00, 7208 52 10, 7208 52 99, 7208 53 10, 7208 53 90, 7208 54 00, 7211 13 00, 7211 14 00, 7211 19 00, ex 7225 19 10 (kód TARIC 7225191090), 7225 30 90, ex 7225 40 60 (kód TARIC 7225406090), 7225 40 90, ex 7226 19 10 (kódy TARIC 7226191091, 7226191095), 7226 91 91 a 7226 91 99. Kódy KN a kódy TARIC se uvádějí pouze pro informaci, aniž je dotčena následná změna sazebního zařazení.

(28)

Ploché za tepla válcované výrobky z oceli se vyrábějí válcováním za tepla. Jedná se o proces tváření kovu, během nějž horký kov prochází jedním nebo více páry horkých válců, které snižují a sjednocují jeho tloušťku, přičemž teplota kovu je nad rekrystalizační teplotou. Mohou být dodávány v různých formách; ve svitcích (olejovaných nebo neolejovaných, mořených nebo nemořených), v tabulích (plech) nebo v úzkých pásech.

Ploché za tepla válcované výrobky z oceli mají dvě hlavní použití. Za prvé jde o prvotní materiál pro výrobu různých ocelových výrobků s přidanou hodnotou, počínaje za studena válcovanými plochými a potahovanými výrobky z oceli. Za druhé se používají jako průmyslový vstup nakupovaný koncovými uživateli pro nejrůznější použití, včetně stavebnictví (výroba ocelových trubek), stavby lodí, plynových nádob, automobilů, tlakových nádob a energetických potrubí.

(29)

Dotčeným výrobkem v tomto šetření je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Čínské lidové republiky.

(30)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální vlastnosti a stejná základní použití:

(31)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(32)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz některých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z ČLR, ačkoli na nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření (tj. od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015). Podle údajů Eurostatu představoval dovoz některých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli z ČLR v období přezkumného šetření méně než 0,1 % trhu Unie oproti podílu na trhu ve výši 4,32 % (9) během období šetření v rámci původního šetření. V absolutních hodnotách vyvezla Čína do Unie během období přezkumného šetření přibližně 28 743 tun, což je výrazný pokles ve srovnání s přibližně 1 519 304 tunami (10), které vyvezla do Unie během období šetření v rámci původního šetření.

(33)

Jak je uvedeno v 20. bodě odůvodnění, žádný z vývozců/výrobců z ČLR při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(34)

V důsledku toho zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, pokud jde o ČLR, v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházela z dostupných údajů, zejména z informací obsažených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti a v podáních zúčastněných stran v kombinaci s dalšími zdroji údajů, jako jsou obchodní statistiky dovozu a vývozu (Eurostat, GTA (11)).

(35)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy nasvědčující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(36)

S cílem získat informace, které považovala pro své šetření za nezbytné s ohledem na údajná podstatná zkreslení, zaslala Komise čínské vládě dotazník. Kromě toho v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(37)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Mexiko jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(38)

Dne 29. srpna 2022 informovala Komise poznámkou o výrobních faktorech zúčastněné strany o příslušných zdrojích, které zamýšlí použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Mexikem jako reprezentativní zemí. V poznámce o výrobních faktorech uvedla Komise seznam všech výrobních faktorů, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie, používaných při výrobě některých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli. Rovněž zúčastněné strany informovala, že pro společnost Ternium S.A., výrobce v reprezentativní zemi, stanoví správní, prodejní a režijní náklady a zisk.

(39)

Sdružení CISA předložilo své připomínky 16. září 2022. Tvrdilo, že údaje o dovozu ze statistik GTA neodrážejí vnitrostátní, nýbrž dovozní ceny, které jsou obvykle ovlivněny mnoha faktory, jako je množství dovozu určitého výrobku, dostupnost takového výrobku a vzdálenost mezi vyvážející a dovážející zemí. Komise uznala, že údaje o dovozu ze statistik GTA skutečně odrážejí dovozní ceny. Ve spisu však nic nenaznačuje, že by tyto ceny neodrážely domácí ceny v reprezentativní zemi nebo že by kvalita či množství použitých údajů o dovozu znamenaly nevhodnost těchto údajů pro účely početního zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(40)

Kromě toho sdružení CISA zpochybnilo, zda použití vážené průměrné jednotkové ceny může odrážet smysluplné jednotkové náklady na suroviny, jako jsou feroslitiny, protože existují značné rozdíly v jednotkových cenách v závislosti na třídě surovin a/nebo zemi původu. Vzhledem k tomu, že se výrobci v ČLR rozhodli při šetření nespolupracovat, Komise nebyla schopna určit třídu feroslitin, které používají konkrétně při výrobě plochých za tepla válcovaných výrobků. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla tudíž stanovena jako vážený průměr jednotkových cen všech tříd ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (12).

(41)

Sdružení CISA dále předložilo otázku přesnosti jednotkové ceny CIF pro proclení za každý faktor, protože údaje o dovozu podle GTA, které uvedlo Mexiko, jsou na úrovni cen FOB, nikoli CIF. V rámci přezkumu před pozbytím platnosti není Komise povinna vypočítat přesné dumpingové rozpětí, ale jen zjistit, zda existuje pravděpodobnost, že bude dumping pokračovat nebo bude obnoven. Vzhledem k tomu, že, jak je vysvětleno ve 118. bodě odůvodnění níže, bylo zjištěno, že cenový rozdíl mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou pro zbytek světa byl vyšší než 100 %, ani použití jiného přepočítacího koeficientu založeného na skutečném původu dováženého zboží by nezměnilo závěry, ke kterým Komise dospěla. Proto bylo tvrzení zamítnuto.

(42)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „[b]ěžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(43)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(44)

Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(45)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR (13) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(46)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným vládním zásahům, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (14). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví oceli, jež je hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, nejen přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (15), ale čínská vláda může rovněž zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (16). Komise dále zjistila, že narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupy. Celkově systém plánování v ČLR vede k tomu, že zdroje jsou soustředěny spíše v odvětvích označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (17). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (18). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (19), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (20).

(47)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti a v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství ČLR pro účely šetření na ochranu obchodu (21) (dále jen „zpráva“), který vychází z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání podstatných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu týkající se příslušného odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(48)

V žádosti bylo uvedeno, že čínské hospodářství jako celek je značně ovlivňováno různými všestrannými zásahy čínské vlády nebo jiných veřejných orgánů na různých úrovních státní správy, a vzhledem k tomu nelze domácí ceny a náklady čínského ocelářského průmyslu při tomto šetření použít. Na podporu svého stanoviska se žádost odvolávala na nedávná šetření Komise v čínském odvětví oceli (22) nebo na závěry Globálního fóra skupiny G20 pro řešení nadbytku kapacity v ocelářství (23).

(49)

Konkrétně žádost poukazovala na to, že v kontextu doktríny „socialistického tržního hospodářství“ zakotvené v ústavě ČLR, všudypřítomnosti Komunistické strany Číny a jejího vlivu na hospodářství prostřednictvím strategických plánovacích iniciativ – jako je 13. a 14. pětiletý plán (24) – mají státní zásahy čínské vlády různé formy, a to správní, finanční a regulační.

(50)

V žádosti byly uvedeny příklady prvků naznačujících existenci zkreslení uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) první až šesté odrážce základního nařízení. S odkazem na předchozí šetření Komise v odvětví oceli, na zprávu a další zdroje žadatel uvedl, že:

(51)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(52)

Konkrétně v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, tedy v odvětví oceli, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Vzhledem k tomu, že čínští vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců v soukromém a státním vlastnictví. Šetření však potvrdilo, že dva největší výrobci v odvětví oceli, společnosti Angang Steel Group (dále jen „Ansteel“) a China Baowu Steel Group (dále je „Baowu“), jsou buď plně ve vlastnictví státu, nebo v nich stát vlastní kontrolní podíl. V každém případě, i když pro výrobek, který je předmětem přezkumu, nemusí být k dispozici konkrétní informace, představuje toto odvětví pododvětví ocelářského průmyslu, a zjištění týkající se odvětví oceli se proto považují za ukazatele situace i u výrobku, který je předmětem přezkumu.

(53)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví oceli podléhají politickému dohledu a pokynům. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví oceli potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem toho je návrh hlavního stanoviska ministerstva průmyslu a informačních technologií týkajícího se podpory vysoce kvalitního rozvoje ocelářského průmyslu, který vyzývá k dalšímu upevnění průmyslové základny a výraznému zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce (30), nebo 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin, podle něhož se toto odvětví bude „držet kombinace vedoucího postavení na trhu a vládní podpory“ a bude „kultivovat skupinu předních společností s vedoucím postavením v oblasti ekologie a klíčovou konkurenceschopností“ (31), nebo také 14. pětiletý plán rozvoje odvětví ocelového šrotu, k jehož hlavním cílům patří „neustále zvyšovat podíl využití ocelového šrotu a do konce 14. pětiletého plánu dosáhnout komplexního podílu šrotu v celostátní výrobě oceli 30 %“ (32).

(54)

Podobné příklady záměru čínských úřadů dohlížet na rozvoj tohoto odvětví a řídit jej lze pozorovat i na úrovni provincií, například v provincii Che-pej, která plánuje „soustavně uskutečňovat skupinový rozvoj organizací, urychlit reformu smíšeného vlastnictví státních podniků, zaměřit se na podporu meziregionálních fúzí a reorganizaci soukromých železářských a ocelářských podniků a usilovat o vytvoření jedné až dvou velkých skupin světové úrovně, tří až pěti velkých skupin s vnitrostátním vlivem jako podpory“ a „dále rozšiřovat recyklační a oběhové kanály ocelového šrotu, posilovat třídění a klasifikaci ocelového šrotu“ (33). Kromě toho plán provincie Che-pej v odvětví oceli obsahuje několik odkazů na za tepla válcované výrobky z oceli: „Podporovat podniky vyrábějící plechy, aby urychlily realizaci transformace málo výkonných válcoven za tepla (…) a usilovat o to, aby do roku 2022 primární plechy válcované za tepla představovaly více než 30 % operací hloubkového zpracování“ (34). Kromě toho: „Konsolidovat výhody trhu s dráty a tyčemi. Podporovat výrobce drátů a tyčí, aby prováděli výzkum a vývoj a vyráběli za tepla válcované žebrované ocelové tyče s pevností v tahu nad 500 MPa a zajistili špičkovou modernizaci výrobků. Podporovat speciální ocelářské podniky, aby kombinovaly transformaci technologií a zařízení a modernizovaly a vyvíjely ložiskovou ocel, ocel pro ozubená kola a další speciální ocelové výrobky“.

(55)

Podobně prováděcí plán provincie Che-nan pro transformaci a modernizaci ocelářského průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu předpokládá „výstavbu charakteristických základen výroby oceli […], vybudování šesti charakteristických základen výroby oceli v An-jangu, Ťi-jüanu, Pching-ting-šanu, Sin-jangu, Šang-čchiou, Čou-ou atd. a zlepšení rozsahu, intenzifikace a specializace tohoto průmyslu. V rámci těchto základen se bude do roku 2025 řízená kapacita výroby surového železa v An-jangu pohybovat do 14 milionů tun a řízená kapacita výroby surové oceli do 15 milionů tun“ (35). Prováděcí plán provincie Che-nan obsahuje i konkrétní odkazy na za tepla válcované výrobky: „Podporovat nezávislé válcovny za tepla , aby se podílely na slučování a reorganizaci železářských a ocelářských podniků, a zlepšit odolnost a koncentraci průmyslového řetězce“ (36). Další cíle průmyslové politiky lze nalézt také v plánovacích dokumentech jiných provincií, například Ťiang-su (37), Šan-tung (38), Šan-si (39) nebo Če-ťiang (40) nebo obcí, jako je Liao-ning Ta-lien (41).

(56)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, kvůli nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců nebylo možné systematicky zjistit existenci osobních vazeb mezi výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, a Komunistickou stranou Číny. Jelikož však výrobek, který je předmětem přezkumu, představuje pododvětví ocelářského průmyslu, jsou dostupné informace týkající se výrobců oceli relevantní i pro výrobek, který je předmětem přezkumu.

(57)

Například předseda společnosti Ansteel je současně tajemníkem stranického výboru. Podobně ředitel a generální ředitel společnosti Ansteel zastává funkci zástupce tajemníka stranického výboru (42). V případě společnosti Baowu zastává předseda společnosti Baosteel, která je dceřinou společností vlastněnou ze 100 % společností Baowu, současně funkci tajemníka stranického výboru, zatímco generální ředitel je současně zástupcem tajemníka stranického výboru a zástupce generálního ředitele je členem stálého výboru stranického výboru (43).

(58)

Kromě toho jsou v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Jak je popsáno výše v 54. bodě odůvodnění týkajícím se akčního plánu provincie Che-pej a v 55. bodě odůvodnění týkajícím se akčního plánu provincie Che-nan, šetřením bylo možné určit některé dokumenty, které konkrétně stanoví pokyny k rozvoji pododvětví plochých za tepla válcovaných výrobků. Šetření navíc nalezlo další dokumenty, z nichž vyplývá, že odvětví má prospěch z vládních pokynů a zásahů v ocelářství, vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem přezkumu, představuje jedno z jeho pododvětví.

(59)

Ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (44). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Podle 14. pětiletého plánu přijatého v březnu 2021 vyčlenila čínská vláda ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a restrukturalizaci (45). Také 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin, který se týká i ocelářského průmyslu, uvádí toto odvětví jako „základ reálné ekonomiky“ a „klíčové odvětví, které formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny“, a stanoví řadu cílů a pracovních metod, které by řídily rozvoj ocelářského sektoru v období 2021–2025, jako je modernizace technologie, zlepšení struktury sektoru (v neposlední řadě pomocí další koncentrace podniků) nebo digitální transformace (46).

(60)

Další důležitou surovinou používanou k výrobě plochých za tepla válcovaných výrobků z oceli je železná ruda. Železná ruda je také uvedena ve 14. pětiletém plánu rozvoje odvětví surovin, v němž stát plánuje „racionálně rozvíjet domácí nerostné zdroje. Posílit průzkum železné rudy […], zavést preferenční daňovou politiku, podpořit zavádění moderních technologií a zařízení s cílem snížit produkci tuhého těžebního odpadu“ (47). V provinciích, jako je Che-pej, úřady předpokládají pro toto odvětví následující: „subvence slev na investice do nových projektů; průzkum a vedení finančních institucí k poskytování půjček s nízkým úrokem železářským a ocelářským podnikům pro přechod na nová odvětví a vláda bude zároveň poskytovat subvence na slevy“ (48). Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavní suroviny používané k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

(61)

Současné šetření odhalilo některé důkazy o diskriminačním uplatňování nebo nedostatečném práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví plochých za tepla válcovaných výrobků z oceli. Konkrétně jde o továrnu Chaoyang Iron & Steel, která pět let po sobě (od roku 2010 do roku 2015) vykazovala ztrátu a ocitla se na pokraji konkursu. Úřad pro dohled nad státním majetkem ji rovněž označil za „zombie podnik“ (49).

(62)

Odvětví plochých za tepla válcovaných výrobků z oceli je rovněž ovlivněno zkreslením mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno ve 46. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (50).

(63)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno také výše v 46. bodě odůvodnění. Významné zásahy vlády do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(64)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci plochých za tepla válcovaných výrobků z oceli tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(65)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny plochých za tepla válcovaných výrobků z oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(66)

Dne 19. května 2022 (51) a 16. září 2022 (52) předložilo sdružení CISA řadu argumentů týkajících se údajných významných zkreslení. Za prvé, sdružení CISA tvrdilo, že zpráva, z níž Komise vychází, nesplňuje standardy nestranných a objektivních důkazů a důkazů s dostatečnou důkazní silou, zejména vzhledem k tomu, že ji Komise vypracovala s konkrétním cílem usnadnit výrobním odvětvím Unie podání stížnosti v oblasti obchodních opatření. Sdružení CISA dále tvrdilo, že vzhledem k tomu, že zpráva byla zveřejněna v roce 2017, nemůže odrážet údajná zkreslení během období šetření, které pokrývá kalendářní rok 2021.

(67)

Komise s tím nesouhlasila. Komise uvedla, že zpráva je komplexní dokument založený na rozsáhlých objektivních důkazech, včetně právních a správních předpisů a dalších oficiálních politických dokumentů zveřejněných čínskou vládou, zpráv třetích stran pocházejících od mezinárodních organizací, akademických studií a článků akademických pracovníků a dalších spolehlivých nezávislých zdrojů. Byla zveřejněna od prosince 2017, aby každá zúčastněná strana měla dostatek příležitostí k jejímu vyvrácení, doplnění nebo vyjádření připomínek k ní a k důkazům, na nichž je založena, a ani čínská vláda, ani jiné strany nepředložily argumenty či důkazy vyvracející zdroje uvedené ve zprávě. Stejně tak, pokud jde o tvrzení, že zpráva je zastaralá, Komise zejména konstatovala, že hlavní politické dokumenty a důkazy obsažené ve zprávě, včetně příslušných pětiletých plánů a právních předpisů použitelných na výrobek, který je předmětem přezkumu, byly během období přezkumného šetření stále důležité a že žádné strany neprokázaly, že tomu tak již nebylo. Čína začala zveřejňovat nové pětileté plány až v průběhu roku 2021 a řada z nich byla zveřejněna až ve druhé polovině roku. Bylo to dále potvrzeno výzkumem zaměřeným na konkrétní případy, který provedla Komise a který je shrnut výše.

(68)

Za druhé, sdružení CISA uvedlo, že antidumpingová dohoda WTO nezná pojem podstatných zkreslení v článku 2.2 antidumpingové dohody. Namísto toho toto ustanovení umožňuje početní zjištění běžné hodnoty v omezeném počtu určitých podmínek, přičemž podstatná zkreslení mezi těmito podmínkami nejsou. Sdružení CISA navíc uvedlo, že článek 2.2 antidumpingové dohody umožňuje pouze použití výrobních nákladů v zemi původu s připočtením přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a zisk, zatímco čl. 2 odst. 6a základního nařízení umožňuje použití údajů z vhodné reprezentativní země, což je v rozporu s pravidly WTO. Kromě toho sdružení CISA tvrdilo, že jakákoli početně zjištěná hodnota by musela být vypočtena v souladu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody a v souladu s výkladem odvolacího orgánu WTO ve věci EU – bionafta (DS 473), jakož i panelem WTO ve věci EU – metodiky úpravy nákladů II (Rusko) (DS494), které nezmiňují pojem podstatných zkreslení ani možnost nepřihlížet k údajům vyvážející společnosti.

(69)

Komise měla za to, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení jsou plně v souladu s povinnostmi, které má Evropská unie vůči WTO, a judikaturou citovanou sdružením CISA. Komise je dále toho názoru, že – v souladu s rozhodnutím panelu WTO a Odvolacího orgánu ve věci DS473 – ustanovení základního nařízení, která jsou použitelná obecně na všechny členy WTO, například čl. 2 odst. 5 druhý pododstavec, dovolují použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je tato úprava nutná a odůvodněná. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou náklady a ceny v zemi vývozu nevhodné pro početní zjištění běžné hodnoty. Za těchto okolností čl. 2 odst. 6a základního nařízení předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu. Pokud jde o věc DS 494, Komise připomíná, že jak EU, tak Ruská federace se proti závěrům panelu odvolaly a závěry nenabyly právní moci, a tudíž – podle stávající judikatury WTO – nemají právní postavení v systému WTO, neboť nebyly schváleny Orgánem pro řešení sporů prostřednictvím rozhodnutí členů WTO. Každopádně se ve zprávě panelu v tomto sporu výslovně pojednává o ustanoveních čl. 2 odst. 6a základního nařízení jako o ustanoveních, která nejsou předmětem sporu. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(70)

Za třetí, sdružení CISA tvrdilo, že praxe odkazování na minulá šetření jako na „důkaz“ určitých tvrzení, jak to učinil žadatel v žádosti v tomto šetření, by pravděpodobně neobstála v přístupu Odvolacího orgánu k důkaznímu břemenu, jak je uvedeno v rozhodnutí Odvolacího orgánu WTO ve věci USA – konečná antidumpingová a vyrovnávací cla na některé výrobky (Čína) (DS 379). Sdružení CISA zejména odkázalo na zjištění, k nimž Komise dospěla v rámci antisubvenčního šetření týkajícího se plochých za tepla válcovaných výrobků (53).

(71)

Komise toto tvrzení zpochybňuje. Na jedné straně se žádost s cílem doložit tvrzení týkající se narušení trhu s plochými za tepla válcovanými výrobky z oceli neopírala pouze o vyrovnávací clo na ploché za tepla válcované výrobky, ale doplňovala i další zdroje (54). Na druhé straně Komise nečiní své závěry o použitelnosti čl. 2 odst. 6a na základě žádosti, ale na základě všech dostupných důkazů shromážděných během šetření a v plném rozsahu uvedených v tomto oddíle.

(72)

Za čtvrté, sdružení CISA poukázalo na otázku 14. pětiletého plánu a upozornilo, že na jedné straně 14. pětiletý plán skutečně zmiňuje odvětví oceli, pouze však v obecném kontextu, přičemž upozorňuje na význam obecné transformace a modernizace tradičních průmyslových odvětví a na druhé straně by plán neměl být považován za závazný právní předpis, ale spíše za pokyny vyjadřující politické názory do budoucna. Kromě toho sdružení CISA mělo za to, že takové plány existují i v EU, kde Evropská komise zveřejňuje „bílé knihy“, „zelené knihy“ atd.

(73)

Tuto námitku nebylo možno akceptovat. Nejprve je třeba poznamenat, že pětileté plány, které zveřejňuje čínská vláda, nejsou pouze obecnými pokyny, ale mají právně závaznou povahu. Komise v tomto ohledu odkázala na podrobnou analýzu plánů v kapitole 4 zprávy, jejíž jedna část v oddíle 4.3.1 je výslovně věnována závazné povaze plánů. Čtrnáctý pětiletý plán výslovně připomíná všem úřadům, aby plány svědomitě prováděly: „Posílíme systémy řízení plánování, jako jsou katalogy a seznamy, sestavy a archivace, slaďování a koordinace, vytvoříme seznamy a katalogy, jako jsou zvláštní plány na národní úrovni v rámci „14. pětiletého plánu“, podpoříme archivaci plánů, přičemž se budeme opírat o informační platformu pro integrované řízení národního plánování, a zavedeme jednotnou správu různých plánů. Vytvoříme a zlepšíme mechanismy harmonizace a koordinace plánování, harmonizujeme plány schválené Ústředním výborem Komunistické strany Číny a Státní radou a plány rozvoje provincií s tímto plánem před jejich předložením ke schválení, zajistíme, aby územní plánování na celostátní úrovni, speciální plánování, regionální plánování a další úrovně plánování byly koordinovány s tímto plánem z hlediska hlavních cílů, směrů rozvoje, celkového uspořádání, hlavních politik, hlavních projektů a prevence a kontroly rizik“ (55). Kromě toho 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin stanoví, že „všechny lokality se s tímto plánem musí lépe seznámit a zahrnout jeho hlavní obsah a hlavní projekty do svých hlavních místních projektů“, přičemž „odvětví oceli a další klíčová odvětví musí formulovat konkrétní prováděcí stanoviska na základě cílů a úkolů tohoto plánu“ (56).

(74)

Čínská vláda neuvedla v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(75)

Sdružení CISA po poskytnutí informací dále zdůraznilo, že vzhledem ke svému účelu zpráva nesplňuje standardy nestranných a objektivních důkazů a důkazů s dostatečnou průkazní hodnotou. V souvislosti s výše uvedeným se sdružení CISA dále zmínilo o různých „pětiletých plánech“, které by podle CISA měly být považovány za obecný politický dokument stanovující různé priority, pokud jde o veřejné investice, a nikoli za závazné právní předpisy.

(76)

Jak je vysvětleno v 67. a 73. bodě odůvodnění, tato tvrzení byla zamítnuta a vzhledem k tomu, že po poskytnutí informací nebyly předloženy žádné další důkazy nebo argumenty, zůstalo rozhodnutí Komise beze změny.

(77)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(78)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(79)

Jak uvádí 38. bod odůvodnění, Komise vydala dne 29. srpna 2022 poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty („poznámku o výrobních faktorech“). V této poznámce byly popsány skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zúčastněné strany byly informovány o záměru považovat v tomto případě Mexiko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(80)

V souladu s kritérii uvedenými v čl. 2 odst. 6a základního nařízení Komise označila Mexiko za zemi s podobnou úrovní ekonomického rozvoje jako ČLR. Mexiko je na základě hrubého národního důchodu klasifikováno Světovou bankou jako země s „vyššími středními příjmy“. Kromě toho bylo Mexiko označeno za zemi, kde se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyrábí a kde jsou snadno dostupné příslušné údaje.

(81)

Konečně vzhledem k nedostatečné spolupráci a poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Mexiko je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(82)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci, jak bylo navrhováno v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, a vzhledem k tomu, že Mexiko vyhovovalo kritériím stanoveným v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, vybrala Komise Mexiko jako vhodnou reprezentativní zemi.

(83)

V poznámce týkající se příslušných zdrojů pro stanovení běžné hodnoty Komise vysvětlila, že vzhledem k neexistenci spolupráce bude muset vycházet z dostupných skutečností podle článku 18 základního nařízení. Výběr reprezentativní země byl založen na informacích obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací, které byly považovány za vhodné ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, podle příslušných kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s čl. 18 odst. 5 základního nařízení, včetně databáze Global Trade Atlas („GTA“). Dále Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na energii použije tyto zdroje: pro elektřinu poslední dostupné údaje o cenách elektřiny pro průmysl platných v Mexiku, které byly zveřejněny na portálu Globalpetrolprices.com (59), a pro plyn cenu, která byla zveřejněna na internetových stránkách Indices de Referencia de Precios de Gas Natural (IPGN) (60). Komise dále uvedla, že za účelem stanovení nezkreslených nákladů práce použije poslední veřejně dostupné údaje ze statistického útvaru Mezinárodní organizace práce (ILOSTAT) (61), podle nichž určí mzdy v Mexiku.

(84)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů uvedených výše. Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii k přímým výrobním nákladům na základě údajů výrobců v Unii poskytnutých žadatelem, který za tímto účelem poskytl konkrétní informace.

(85)

V poznámce o výrobních faktorech Komise uvedla, že pro zemi, která byla stanovena jako země, kde se vyrábí přezkoumávaný výrobek, tedy Mexiko, určila společnost Ternium S.A. jakožto výrobce přezkoumávaného výrobku, jehož nejnovější veřejné finanční údaje uvádějí zisky a přiměřenou výši prodejních, správních a režijních nákladů pro účely stanovení nezkreslené běžné hodnoty.

(86)

Analýza údajů o dovozu ukázala, že Mexiko by mohlo být použito jako vhodná reprezentativní země, jelikož jeho dovoz hlavních výrobních faktorů nebyl významně ovlivněn dovozem z ČLR nebo z některé ze zemí uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755 (62).

(87)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Mexiko a společnost Ternium S.A.

(88)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Mexika jako reprezentativní země a společnosti Ternium S.A. jako výrobce v reprezentativní zemi vyjádřily.

(89)

Sdružení CISA ve svém vyjádření uvedlo, že z několika reprezentativních zemí, které Komise v nedávné době vybrala, je Mexiko jedinou zemí, která není schopna vykazovat dovozní ceny na úrovni cen CIF, a zpochybnila přístup Komise, která k ceně FOB připočítává 5 %, aby cenu FOB převedla na cenu CIF. Komise uvedla, že i kdyby se tento přepočítací koeficient nepoužil, byl by cenový rozdíl mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou do zbytku světa stanovenou ve 118. bodě odůvodnění značný. Proto uvedené tvrzení zamítla.

(90)

Sdružení CISA rovněž tvrdilo, že referenční hodnota pro feroslitiny není spolehlivá, protože použité kódy HS zahrnují několik různých slitin s velmi rozdílnými jednotkovými cenami. Komise připomněla, že sdružení CISA neuvedlo který typ (které typy) slitin by měl(y) být ze souhrnných údajů pro referenční cenu odstraněn(y). Dále měla Komise za to, že uvedené tvrzení je bezpředmětné, protože i kdyby pro tento vstup nebyla stanovena žádná referenční cena, jak je vysvětleno ve 118. bodě odůvodnění níže, cenový rozdíl mezi běžnou hodnotou a stanovenou vývozní cenou do zbytku světa by zůstal významný. Proto uvedené tvrzení zamítla.

(91)

Sdružení CISA rovněž zpochybnilo přiměřenost finančních výsledků společnosti Ternium S.A., protože jsou vykazovány na konsolidované úrovni zahrnující několik zemí a další výrobky.

(92)

Komise měla za to, že v daném případě je použití konsolidovaných údajů společnosti Ternium S.A. vhodné, protože neexistují podrobnější údaje omezené na společnost Ternium Mexico a na výrobek, který je předmětem přezkumu. Kromě toho společnost vyrábí převážně ocelářské výrobky. Proto byly její údaje považovány za reprezentativní pro odvětví oceli a výrobek, který je předmětem přezkumu. Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení navíc vyžaduje, aby částka prodejních, správních a režijních nákladů a zisku zahrnutá do početně zjištěné běžné hodnoty byla nezkreslená a přiměřená. Sdružení CISA neuvedlo ani nedoložilo, že by použitá částka byla zkreslená nebo nepřiměřená. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(93)

Sdružení CISA tvrdilo, že použití finančních údajů společnosti Ternium S.A. z roku 2020 je neslučitelné s obdobím přezkumného šetření, kterým je rok 2021. Komise považovala údaje společnosti Ternium S.A. za přiměřené, protože společnost v období přezkumného šetření dosahovala zisku, její účetní výkazy byly snadno dostupné a Mexiko představuje 52 % jejího konsolidovaného prodeje. Dále měla Komise za to, že v kontextu tohoto šetření je použití roku 2020 jako referenčního roku odůvodněné, jelikož se jedná o poslední rok, kdy byla společnost Ternium S.A. zisková a vykazovala přiměřenou úroveň prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Jak je vysvětleno v poznámce k výrobním faktorům, v účetním roce 2021 byl zisk mimořádně vysoký, konkrétně 58,25 %, což pravděpodobně odráží oživení po pandemii COVID-19. Komise proto považovala za vhodnější použít údaje za rok 2020 a tvrzení zamítla.

(94)

Po poskytnutí informací sdružení CISA tvrdilo, že Komise neposkytla informace o „referenčních hodnotách použitých pro účely určení běžné hodnoty“, což podle sdružení CISA může vést k bezprostřednímu porušení základní zásady antidumpingového práva a řízení, zejména článku 20 základního nařízení, a práva sdružení CISA na obhajobu, pokud jde o základní aspekty přezkumu před pozbytím platnosti. Sdružení CISA dále uvedlo, že poskytování podrobných referenčních cen (a výpočtů) pro účely určení běžné hodnoty je ustálenou praxí Komise, a to jak v původních šetřeních, tak v přezkumech před pozbytím platnosti, a proto žádá Komisi, aby svou praxi v podobných řízeních sladila.

(95)

Komise uvedla, že poskytla referenční ceny, tj. jednotkové hodnoty hlavních výrobních faktorů, i jejich zdroje v poznámce o výrobních faktorech ze dne 29. srpna 2022. Sdružení CISA bylo jako zúčastněné straně oznámeno vložení poznámky o výrobních faktorech do spisu a sdružení mělo k ní přístup. Žádná z referenčních hodnot uvedených v této poznámce nebyla následně změněna. Kromě toho Komise použila pro výpočet běžné hodnoty stejnou metodiku, jaká byla použita v žádosti zpřístupněné všem zúčastněným stranám. Komise rovněž připomněla, že vzhledem k tomu, že žádný z výrobců v ČLR nespolupracoval, nebyly poskytnuty žádné informace týkající se konkrétních společností. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(96)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Mexiko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(97)

S ohledem na všechny informace založené na žádosti a po analýze připomínek předložených zúčastněnými stranami byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoveny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli

(98)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byla připočtena dovozní cla. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755. Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v 77. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR a zemí, které nejsou členy WTO, do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(99)

K těmto dovozním cenám by běžně měly být připočteny také ceny vnitrostátní dopravy. Avšak s ohledem na zjištění uvedené v oddíle 3.4 i na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping nebo by mohl být obnoven, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné. Tyto úpravy by pouze zapříčinily zvýšení běžné hodnoty, a tím i dumpingového rozpětí.

(100)

Úřad ILOSTAT zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Mexiku. Komise použila nejnovější dostupné statistické údaje za rok 2021, pokud jde o průměrné náklady práce a průměrný počet odpracovaných hodin týdně v Mexiku.

(101)

Ceny elektřiny pro společnosti (průmyslové uživatele) v Mexiku jsou zveřejněny na internetových stránkách Globalpetrolprices.com. Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové odběratele v září 2021.

(102)

V případě zemního plynu použila Komise cenu plynu v Mexiku za období přezkumného šetření zveřejněnou na internetových stránkách Indices de Referencia de Precios de Gas Natural (IPGN) (63), která umožňuje stanovit cenu zemního plynu dodávaného průmyslovým uživatelům.

(103)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „[p]očetně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(104)

Komise použila finanční údaje společnosti Ternium S.A., výrobce v reprezentativní zemi, jak je uvedeno v 85. bodě odůvodnění.

(105)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů poskytnutých výrobci v Unii v žádosti proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentní podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii v závislosti na vyráběném modelu.

(106)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(107)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého faktoru (materiálů a pracovní síly) pro výrobu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli.

(108)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise připočetla výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk. Náklady na výrobní režii byly určeny na základě údajů poskytnutých žadatelem. Prodejní, režijní a správní náklady a zisk byly stanoveny na základě účetní závěrky společnosti Ternium S.A. za rok 2020, jak je uvedeno v auditované účetní závěrce společnosti (64). K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(109)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Běžná hodnota stanovená na tomto základě činí 1 381,50 EUR/t.

(110)

Po poskytnutí informací souhlasilo sdružení CISA s použitím finančních údajů za rok 2020 namísto roku 2021 Komisí, i když rovněž tvrdilo, že zisk společnosti Ternium S.A. ve výši 16,33 % v roce 2020 stále nebyl pro železářský a ocelářský průmysl nízký.

(111)

Po poskytnutí informací sdružení CISA zpochybnilo běžnou hodnotu určenou Komisí. Jak je uvedeno v 94. bodě odůvodnění, sdružení CISA tvrdilo, že není schopno ověřit přesnost běžné hodnoty stanovené Komisí a že podle sdružení CISA byla běžná hodnota určená během šetření potenciálně nesprávná. Důvodem byla skutečnost, že ačkoli se období použitá v žádosti a v přezkumu před pozbytím platnosti převážně překrývala, Komise v přezkumu před pozbytím platnosti zjistila běžnou hodnotu, která je o více než 80 % vyšší než v žádosti, přestože byla použita stejná metodika výpočtu a stejná země jako reprezentativní země.

(112)

V poznámce o výrobních faktorech ze dne 29. srpna 2022 Komise zpřístupnila jednotkové hodnoty hlavních „výrobních faktorů“. Z těchto hodnot bylo zřejmé, že referenční cena železné rudy, která je jedním z nejvýznamnějších vstupů používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, se výrazně zvýšila, a to o 186 % během období přezkumného šetření. Kromě toho nebyly po vložení poznámky o výrobních faktorech do spisu obdrženy žádné připomínky týkající se rozdílů mezi cenami výrobních faktorů v poznámce o výrobních faktorech a v žádosti. Proto bylo tvrzení zamítnuto.

(113)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, byla vývozní cena určena v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů. Komise pro účely určení vývozních cen chtěla použít dostupné statistické informace od Eurostatu.

(114)

Podle údajů Eurostatu však bylo v období přezkumného šetření z ČLR dovezeno pouze 28 743 tun určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli, což odpovídá 0,1 % spotřeby na volném trhu. Komise proto dospěla k závěru, že tento nízký objem není pro analýzu přetrvání dumpingu dostatečný. Z tohoto důvodu zaměřila své šetření na pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(115)

S ohledem na úvahy uvedené výše v 113. a 114. bodě odůvodnění Komise dále zkoumala, zda existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu, kdyby opatření pozbyla platnosti. Přitom byly analyzovány tyto prvky: vývozní ceny některých čínských plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli do zbytku světa, čínská výrobní kapacita a volná kapacita a atraktivita trhu Unie.

(116)

Komise během období přezkumného šetření analyzovala cenovou strukturu čínského vývozu do třetích zemí. Proto si vyhledala veřejně dostupné informace, jako jsou statistiky čínského vývozu uvedené v databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“), a nalezla v nich objemy a ceny vývozu některých plochých za tepla válcovaných výrobků z oceli v období přezkumného šetření.

(117)

Čínské vývozní statistiky uvedené v databázi GTA udávaly průměrnou vývozní cenu FOB z Číny do jiných zemí ve výši 660 EUR/t, která byla upravena na cenu ze závodu (po úpravách o náklady na námořní a vnitrostátní dopravu a poplatky za vykládku) ve výši 626 EUR/t.

(118)

Průměrná vývozní cena zjištěná během období přezkumného šetření byla o více než 100 % nižší než běžná hodnota určená v bodě 3.4.4 výše. Proto se považovalo za pravděpodobné, že pokud by byla stávající opatření zrušena, čínští vyvážející výrobci by začali prodávat do Unie za ceny nižší, než je zjištěná běžná hodnota.

(119)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců v ČLR vycházela Komise při svých zjištěních ohledně kapacity ostatních vyvážejících výrobců z dostupných skutečností a opírala se o informace uvedené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, jakož i o další dostupné zdroje.

(120)

V roce 2020 činil podíl Číny na světové výrobě surové oceli 56,5 %, zatímco v roce 2019 to bylo 53,3 % (65). V září 2020 prohlášení 88. zasedání výboru OECD pro ocel uvedlo, že „navzdory celosvětovému negativnímu šoku v oblasti poptávky se výroba a zásoby v Číně oproti předchozímu roku výrazně zvýšily“. Výbor pro ocel navíc „se znepokojením zaznamenal odchylku od [celosvětového] trendu v Číně, kde výroba oceli dosáhla v prvním pololetí roku 2020 rekordních objemů a zásoby dosáhly historicky vysoké úrovně. Tento vývoj představuje riziko, že nadměrná nabídka v Číně prohloubí globální nerovnováhu způsobenou šoky v oblasti poptávky v souvislosti s pandemií COVID-19.“ Trend stále se rozšiřující kapacity výroby oceli v Číně byl dále podpořen „obrovským zmírněním úvěrových podmínek“ v kombinaci s rostoucími investicemi velkých výrobců oceli, přičemž menší subjekty nadále zůstávají mimo systém kontroly kapacit. Také nedávná zpráva OECD z února 2021 upozornila na rostoucí nadměrnou kapacitu výroby oceli na celém světě, na níž se podílejí zejména asijské země včetně Číny (66).

(121)

Čínská vláda má pro svůj ocelářský průmysl ambiciózní plány (67), neboť se snaží odstranit zastaralé závody a nekonkurenceschopné společnosti s nadměrnými náklady a zároveň se zaměřuje na podporu a propagaci výrobců oceli, kteří jsou v souladu s vládní politikou a prioritami. Hodlá tak očistit odvětví, posílit vedoucí aktéry a odstranit ty, kteří nedosahují dostatečných výsledků, a ty, kteří nesplňují vládní priority (nebo s nimi nejsou v souladu). Cílem je vychovat „novou generaci lídrů odvětví“. Toho se má dosáhnout prostřednictvím politik, jako je systém výměn kapacit a kapitalizace pohledávek, které umožňují velmi značnou volnost státu v rozhodování o činnosti jednotlivých podniků. Základním účelem je zvýšit kapacity „vybraných“ aktérů, což jsou výrobci s vynikajícími výsledky, kteří splňují současné cíle vlády v ocelářském průmyslu.

(122)

Podle informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti činila odhadovaná celková čínská kapacita u určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli více než 345 milionů tun, přičemž výroba a čínská spotřeba byly v roce 2020 odhadovány na 314 milionů tun. Na tomto základě byla volná kapacita v Číně v roce 2020 odhadnuta na 31 milionů tun, což je orientační hodnota volné kapacity v období přezkumného šetření, která je téměř rovna celkové spotřebě Unie na volném trhu (přibližně 35 milionů tun) v období přezkumného šetření.

(123)

Zpomalení čínské poptávky po oceli na počátku roku 2021 je a bude klíčovým faktorem zvyšování vývozu. Výsledná nerovnováha mezi kapacitou a poptávkou pravděpodobně zvýší tlak na výrobce, aby vyváželi. Čínské kapacity jsou v porovnání se skutečnými potřebami čínské ekonomiky příliš velké.

(124)

Kromě toho je jeden z hlavních trhů, Spojené státy americké, chráněn antidumpingovými opatřeními uloženými na výrobek, který je předmětem přezkumu, což omezuje přístup vyvážejících čínských výrobců.

(125)

Na tomto základě je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, nasměrují čínští výrobci své volné kapacity ve velkém množství za dumpingové ceny na trh Unie.

(126)

Trh Unie patří mezi největší trhy s některými plochými za tepla válcovanými výrobky z oceli na světě. Čínský trh není schopen absorbovat přebytečnou kapacitu výroby oceli a trhy hlavních třetích zemí jsou pro čínský vývoz uzavřeny, protože na nich byla proti ČLR zavedena antidumpingová, ochranná nebo jiná obdobná opatření (68). Kromě toho jsou úrovně cen v Unii (průměrná cena účtovaná výrobním odvětvím Unie v období přezkumného šetření činila 734 EUR/t) vyšší než průměrná cena účtovaná čínskými vyvážejícími výrobci ve zbytku světa (714 EUR/t na úrovni cen CIF). Jak je vysvětleno ve 200. bodě odůvodnění, jsou ploché za tepla válcované výrobky komoditním výrobkem vysoce citlivým vůči cenám, a tudíž by čínští vývozci měli silnou motivaci směrovat svůj vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti

(127)

Žadatel ve své žádosti tvrdil, že samotná ochranná opatření Unie týkající se oceli a vztahující se na výrobek, který je předmětem přezkumu, nebudou dostatečná k ochraně trhu Unie před dovozem značného množství za dumpingové ceny. Vzhledem k tomu, že Čína neobdržela pro výrobek, který je předmětem přezkumu, žádnou zvláštní kvótu pro svou zemi, mají čínští vyvážející výrobci přístup k velkému množství zbytkových objemů kvót, v jejichž rámci by mohli, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, směrovat svůj vývoz na trh Unie. Proto je pravděpodobné, že pokud by byla antidumpingová opatření zrušena, objemy čínského vývozu by se v rámci zbytkové kvóty výrazně zvýšily, a zaplavily by tak trh Unie dříve, než by se začala uplatňovat celní sazba mimo rámec kvóty v rámci ochranného opatření.

(128)

S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že trh Unie představuje atraktivní cíl pro stávající volnou kapacitu v ČLR, pokud by byla antidumpingová opatření zrušena.

(129)

Po poskytnutí informací sdružení CISA tvrdilo, že stanovení běžné hodnoty čínských vývozců na úrovni, která je téměř dvojnásobkem výrobních nákladů výrobního odvětví Unie, je nepřiměřené, i když je založeno na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení.

(130)

Jak je uvedeno v 95. a 112. bodě odůvodnění, Komise poskytla jednotkové hodnoty výrobních faktorů a doplnila informace o metodice použité k výpočtu běžné hodnoty. Jelikož vyvážející výrobci z ČLR nespolupracovali, byla zjištění týkající se dovozu z ČLR založena na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení, včetně databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“), aby byly určeny nezkreslené náklady většiny výrobních faktorů, zejména surovin. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(131)

Vzhledem ke zjištěním týkajícím se volné kapacity, atraktivity trhu Unie z hlediska velikosti a cen a skutečnosti, že ceny účtované vyvážejícími výrobci z ČLR třetím zemím jsou výrazně nižší než zjištěná běžná hodnota, dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(132)

Podle žadatele vyrábělo obdobný výrobek v Unii v posuzovaném období 21 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(133)

Celková výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 70 milionů tun. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako je žádost o přezkum před pozbytím platnosti, ověřené odpovědi na dotazník a odpovědi na makrodotazník předložené svazem EUROFER. Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění, výrobci v Unii zařazení do vzorku představují 29 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření.

(134)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se považuje za prvotní materiál pro výrobu různých navazujících výrobků s přidanou hodnotou, počínaje za studena válcovanými výrobky. Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie je většinou vertikálně integrované a vyrábí jak výrobek, který je předmětem přezkumu, tak navazující výrobky, byl v případě potřeby závislý i volný trh analyzován samostatně.

(135)

Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené pro závislý trh přímo nesoutěží s dovozem a případné převodní ceny se stanovují v rámci skupin podle různých cenových politik. Naopak výroba určená pro volný trh přímo soutěží s dovozem dotčeného výrobku a ceny jsou stanoveny podle tržních podmínek. Celkový volný trh navíc zahrnuje prodej výrobců Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a prodej společnostem ve spojení pro jinou než vlastní spotřebu.

(136)

Aby si Komise vytvořila co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, obstarala si údaje o celé výrobě obdobného výrobku a určila, zda je výroba určena k využití pro závislý nebo pro volný trh. Komise zjistila, že přibližně 60 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii bylo během období přezkumného šetření určeno pro závislý trh.

(137)

Komise stanovila spotřebu na volném trhu v Unii na základě a) prodeje všech známých výrobců v Unii na trhu Unie podle údajů z odpovědi svazu EUROFER na makrodotazník a b) dovozu do Unie ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu. Spotřeba na závislém trhu v Unii byla stanovena na základě využití pro vlastní spotřebu a prodeje pro vlastní spotřebu na trhu Unie všech známých výrobců v Unii, jak bylo uvedeno v odpovědi svazu EUROFER na makrodotazník.

(138)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tis. tun)

(139)

Celková spotřeba v Unii se v roce 2019 snížila o 7 % a v roce 2020 prudce poklesla o dalších 12 % v důsledku propadu poptávky způsobeného pandemií COVID-19. Po tomto poklesu sice následoval výrazný nárůst následkem oživení poptávky po oceli během období přezkumného šetření, spotřeba však byla stále o 6 % nižší než v roce 2018.

(140)

Spotřeba na volném trhu se vyvíjela podobně jako celková spotřeba v Unii. Do roku 2020 prudce poklesla o 19 % a během období přezkumného šetření se výrazně zotavila, a dosáhla dokonce úrovně o 1 % vyšší než v roce 2018.

(141)

Trend spotřeby na závislém trhu byl téměř totožný s vývojem celkové spotřeby v Unii, která do roku 2020 prudce klesala o 18 %, následně se zotavila, avšak dosáhla pouze 89 % úrovně roku 2018.

(142)

Celkově se spotřeba v Unii během posuzovaného období snížila o 6 %.

(143)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou na volném trhu v Unii uvedenou výše v tabulce 2.

(144)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tis. tun), podíl na trhu a ceny (EUR/t)

(145)

Po uložení opatření v roce 2017 se dovoz z Číny snížil na nevýznamnou úroveň a v roce 2018 dosáhl zanedbatelného podílu na trhu ve výši 0,002 %. V letech 2018 až 2020 dovoz ještě poklesl. Během období přezkumného šetření však dovoz z ČLR v dubnu 2021 ve srovnání s nízkými úrovněmi v předchozích třech letech prudce vzrostl. Podíl na trhu však zůstal velmi nízký a činil 0,1 %.

(146)

Čínské dovozní ceny byly podle údajů Eurostatu v letech 2018, 2019 a 2020 mimořádně vysoké, ačkoli během období přezkumného šetření prudce klesly. Mimořádně vysoké dovozní ceny v letech 2018 až 2020 pravděpodobně souvisejí se skutečností, že Čína vyvezla do Unie zanedbatelný objem, který nelze považovat za směrodatný.

(147)

Komise měla za to, že čínské dovozní ceny vykazované v Eurostatu během posuzovaného období nejsou reprezentativní pro průměrné ceny plochých za tepla válcovaných výrobků, a to vzhledem k velmi nízkému objemu dovozu z ČLR v tomto období, a že tyto ceny nelze použít k vyvození smysluplných nebo relevantních závěrů.

(148)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ostatních třetích zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí

(149)

Celkový dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí než z dotčené země se od roku 2018 do roku 2020 snížil o 26 %, v roce 2021 prudce vzrostl a dosáhl podílu na trhu ve výši 28 %, což je o 20 % více než v roce 2018. Celkově Unie dováží ploché za tepla válcované výrobky z více než 40 zemí světa. Pěti největšími vývozci plochých za tepla válcovaných výrobků do EU v období přezkumného šetření byly Rusko, Indie, Turecko, Egypt a Tchaj-wan, které představovaly 18 % volného trhu Unie a 65 % veškerého dovozu plochých za tepla válcovaných výrobků. Největším vývozcem bylo Rusko s podílem na trhu ve výši 5,8 %, zatímco ostatní čtyři země měly podíl na trhu v rozsahu 2 % až 4 %. Žádná jiná země nemá podíl na trhu vyšší než 2 %. Z největších vývozců se antidumpingová opatření v současné době vztahují na dovoz z Ruska (69) a Turecka (70).

(150)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(151)

Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(152)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise vyhodnotila makroekonomické ukazatele na základě údajů poskytnutých žadatelem, které se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(153)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(154)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(155)

Jak je vysvětleno v 136. až 137. bodě odůvodnění, aby si Komise vytvořila co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, obstarala si údaje o celé výrobě dotčeného výrobku a určila, zda je výroba určena k využití pro vlastní spotřebu nebo pro volný trh. Pokud to bylo relevantní a možné, analyzovala Komise ukazatele újmy týkající se volného a závislého trhu odděleně.

(156)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(157)

Objem výroby výrobního odvětví Unie vykazoval podobný trend jako celková spotřeba v Unii a během posuzovaného období se celkově snížil přibližně o 8 %, přičemž v roce 2020 došlo k výraznému poklesu, po němž následoval nárůst následkem oživení poptávky po oceli během období přezkumného šetření.

(158)

Zatímco výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období mírně zvýšila o 3 %, využití kapacity vykazovalo stejný negativní trend jako objem výroby, přičemž mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření kleslo o 10 %.

(159)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na volném trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na volném trhu (v tis. tun)

(160)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie v posuzovaném období vykazoval obdobný trend jako spotřeba. V letech 2018 až 2020 se z důvodů uvedených ve 139. bodě odůvodnění snížil a v období přezkumného šetření se následně začal zotavovat. Přesto bylo oživení v období přezkumného šetření stále pod úrovní roku 2018.

(161)

Během posuzovaného období se podíl výrobního odvětví Unie na trhu, pokud jde o spotřebu v Unii, od roku 2018 do roku 2020 mírně zvýšil ze 77 % na 79 % a mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření klesl o sedm procentních bodů na 72 %. Jak ukazuje tabulka 4, tento pokles vysvětluje skutečnost, že podíl dovozu ze třetích zemí na trhu mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření vzrostl o 7 %, což vysvětluje ztrátu podílu výrobního odvětví Unie na volném trhu

Tabulka 7

Objem pro vlastní spotřebu na trhu Unie a podíl na trhu (v tis. tun)

(162)

Objem výrobního odvětví Unie pro vlastní spotřebu (tvořený vlastní spotřebou a závislým prodejem na trhu Unie) se od roku 2018 do roku 2020 snížil o 18 % a v roce 2021 se zotavil o 7 procentních bodů, což během posuzovaného období vedlo k celkovému poklesu o 11 % z přibližně 45 milionů tun na 40 milionů tun od začátku do konce období přezkumného šetření. Celkově lze říci, že závislý a volný trh vykazovaly stejný trend. Komise proto dospěla k závěru, že vývoj závislého trhu neměl žádný významný dopad na výkonnost výrobního odvětví Unie na volném trhu.

(163)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu pro vlastní spotřebu (vyjádřený jako procento celkové výroby) zůstal v průběhu posuzovaného období poměrně stabilní, v rozsahu mezi 58,1 % a 60,5 %.

(164)

V kontextu klesající spotřeby a výroby přišlo výrobní odvětví Unie nejen o objem prodeje, nýbrž také o podíl na volném trhu. Celkově výrobní odvětví Unie během posuzovaného období nezaznamenalo žádný růst.

(165)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(166)

Mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření počet zaměstnanců zabývajících se výrobou výrobku, který je předmětem přezkumu, odpovídal vývoji objemu výroby v Unii, v letech 2018 až 2020 se prudce snížila v období přezkumného šetření pak mírně vzrostl. Celkově došlo v posuzovaném období k poklesu o 7 %.

(167)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie měřená jako výstup (v tunách) na zaměstnance zůstala v posuzovaném období celkově stabilní.

(168)

Jak je vysvětleno ve 114. bodě odůvodnění, nebylo možné zjistit dumping během období přezkumného šetření. Proto nebylo možné stanovit žádné dumpingové rozpětí. Šetření se proto zaměřilo na pravděpodobnost obnovení dumpingu, jestliže by byla antidumpingová opatření zrušena.

(169)

Antidumpingová opatření uložená po původním šetření umožnila výrobnímu odvětví Unie zotavit se z předešlého dumpingu, jak vyplývá z údajů za rok 2018. Potvrzují to i zjištění Komise z antidumpingového šetření týkajícího se plochých za tepla válcovaných výrobků z Turecka (71).

(170)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (EUR/t)

(171)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie se v letech 2018 až 2020 snížily o 18 % a v roce 2021 oproti roku 2018 prudce vzrostly o 34 %. Vývoj jednotkových prodejních cen v posuzovaném období byl ovlivněn vážným narušením zapříčiněným pandemií COVID-19 a obnovením poptávky v období po pandemii. V roce 2021 patřily k faktorům ovlivňujícím náhlý a výrazný nárůst jednotkové prodejní ceny vysoká poptávka po oceli, omezená nabídka a zvýšené výrobní náklady.

(172)

Jednotkové výrobní náklady se během posuzovaného období zvýšily o 29 %. V roce 2019 však výrobní náklady vzrostly, zatímco jednotkové prodejní ceny klesly. Neschopnost výrobního odvětví Unie zohlednit zvýšené výrobní náklady v prodejní ceně byla způsobena velkým objemem dumpingového dovozu z Turecka, který tlačil ceny dolů. V roce 2020 výrobní náklady i prodejní ceny klesly, výrobní náklady však v menší míře. Důvodem byl propad trhu během pandemie COVID-19, který výrazně snížil ceny, zatímco výrobní náklady byly ovlivněny méně. Jednotkové výrobní náklady v roce 2021 prudce vzrostly v důsledku skokového nárůstu cen energií a komodit. V důsledku oživení po pandemii COVID-19 však prudce vzrostla i poptávka a následně se výrazně zvýšily i ceny (o více než 50 % mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření), přičemž nárůst byl dokonce větší než zvýšení výrobních nákladů ve stejném období.

(173)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

(174)

Během posuzovaného období se průměrné náklady práce snížily o 22 %. Zatímco počet zaměstnanců v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2018 klesl, průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance se zvýšily.

(175)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(176)

Během posuzovaného období se zásoby plochých za tepla válcovaných výrobků výrobního odvětví Unie neustále snižovaly a v roce 2020 došlo k drastickému poklesu, což lze vysvětlit vlivy pandemie COVID-19, a v roce 2021 pak následoval opětovný nárůst. Odvětví výroby plochých za tepla válcovaných výrobků v Unii se vyznačuje rámcovými smlouvami (měsíčními, čtvrtletními, ročními) mezi výrobci a odběrateli, které určují množství a ceny. Tyto rámcové smlouvy se provádějí prostřednictvím nákupních objednávek podle potřeb odběratelů. Výrobní odvětví Unie tak může plánovat svou výrobu a zásoby. Zásoby se u tohoto výrobního odvětví nepovažují za důležitý ukazatel újmy, jak bylo zjištěno i v původním šetření, jelikož většinu druhů obdobného výrobku vyrábí výrobní odvětví Unie na základě konkrétních objednávek uživatelů.

(177)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(178)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku na volném trhu v Unii vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje.

(179)

Ziskovost během posuzovaného období kolísala a celková ziskovost se během posuzovaného období zvýšila o 5,7 procentního bodu. Po zavedení opatření v roce 2017 se odvětví zotavilo a v roce 2018 vykázalo zisk. V roce 2019 však došlo ke ztrátám a v roce 2020 dosáhla ziskovost v hlavním období pandemie nejnižší úrovně, a to –18 %. V roce 2021 se pak zisk opět výrazně zvýšil na 14,1 %. Po zavedení opatření vůči ČLR v roce 2017 se rychle zvýšil dumpingový dovoz za nízké ceny z Turecka, což vysvětluje pokles ziskovosti v roce 2019. Toto snížení ziskovosti pak ještě zhoršily otřesy způsobené celosvětovou pandemií v roce 2020, například narušení dodavatelského řetězce a pokles spotřeby oceli. Prudký nárůst poptávky po oceli spolu se zvýšením prodejních cen vedl k výjimečně vysokým ziskům v roce 2021, který byl pro výrobní odvětví Unie výjimečný.

(180)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se vyvíjel podobně jako ziskovost: drastický pokles v letech 2019–2020, po němž následovalo silné zotavení v období přezkumného šetření.

(181)

Od roku 2018 do období přezkumného šetření se investice zvýšily o 82 %. Celkově měly investiční toky v posuzovaném období dvojí charakter: investice v roce 2019 výrazně vzrostly, následoval pokles v roce 2020 a druhý vrchol v roce 2021. Investice byly obecně zaměřeny na zlepšení kvality a ekologizaci výroby.

(182)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic se během období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2018 výrazně zlepšila. V posuzovaném období se návratnost investic zvýšila o 8,3 procentního bodu. Vyvíjela se podobně jako ziskovost: drastický pokles v letech 2019 a 2020, po němž následovalo silné zotavení v období přezkumného šetření.

(183)

Během období přezkumného šetření, kdy došlo k rychlému zotavení z pandemie, nebyla schopnost opatřit si kapitál u výrobců v Unii zařazených do vzorku ovlivněna.

(184)

Po uložení antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz plochých za tepla válcovaných výrobků z Číny v roce 2017 se dovoz z Číny snížil a během posuzovaného období zůstal pod minimální stanovenou úrovní, což výrobnímu odvětví Unie umožnilo začít se zotavovat ze škodlivých účinků dumpingového dovozu z Číny. Do konce roku 2018 se výrobní odvětví Unie zotavilo, jak potvrzuje nařízení Komise 2021/1100 týkající se dovozu plochých za tepla válcovaných výrobků pocházejících z Turecka (72). Zotavování hospodářské situace výrobního odvětví Unie bylo však náhle ukončeno a začalo se opět zhoršovat v roce 2019, kdy výrobní odvětví Unie muselo konkurovat významným objemům dumpingového dovozu za nízké ceny z Turecka. Ten je nutil stanovovat ceny pod úrovní nákladů, aby si udrželo svůj podíl na trhu, a způsobil tak výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu (73). V červenci 2021 Komise uložila konečná opatření vůči Turecku a díky různým faktorům, které vysvětluje 179. bod odůvodnění, se situace výrobního odvětví Unie zlepšila a do konce roku 2021 došlo k návratu k hospodářské situaci obdobné jako v roce 2018. Z toho důvodu již během období přezkumného šetření nebylo výrobní odvětví Unie považováno za zasažené újmou.

(185)

Konkrétně řečeno, téměř všechny ukazatele újmy, zejména výroba, využití kapacity, objem prodeje a prodejní ceny, zaměstnanost a produktivita, zisk, peněžní tok a návratnost investic, vykazovaly během posuzovaného období podobný trend. Ten se vyznačoval poklesem v roce 2019, výraznějším poklesem v roce 2020 a opětovným vzestupem v období přezkumného šetření na úroveň obdobnou úrovni na začátku posuzovaného období v roce 2018. Důvodem tohoto nepravidelného trendu je do značné míry souběh značného přílivu levného dumpingového dovozu plochých za tepla válcovaných výrobků z Turecka a jedinečné dynamiky, která byla důsledkem pandemie COVID-19. Omezení volného pohybu osob a přerušování průmyslové činnosti vedly v roce 2020 k mimořádně nízké úrovni spotřeby a nízké poptávce po oceli, zatímco v roce 2021 během oživení po pandemii COVID poptávka po oceli a ceny oceli prudce vzrostly, což vedlo mimo jiné k mimořádně vysokým ziskům ocelářského průmyslu během období přezkumného šetření.

(186)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo v průběhu období přezkumného šetření podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(187)

Tyto ukazatele však nelze analyzovat bez zohlednění mimořádně příznivých podmínek na trhu s ocelí v roce 2021. V roce 2020 ale zpomalení průmyslové činnosti vyvolané pandemií a následný pokles poptávky po oceli vedly k vážnému poklesu výkonnosti ocelářského průmyslu a světové ekonomiky obecně. V roce 2021 se spotřeba oceli díky oživení poptávky výrazně zvýšila, a stejně tak i ceny oceli.

(188)

Jak je vysvětleno ve 186. bodě odůvodnění, Komise učinila závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Na druhou stranu, jak je vysvětleno ve 131. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že dumping by se v případě neexistence antidumpingových opatření pravděpodobně opakoval. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem z ČLR, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(189)

V tomto ohledu Komise zkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Číně, atraktivitu trhu Unie a pravděpodobnou úroveň cen dovozu z Číny při neexistenci antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie.

(190)

Jak je popsáno ve 122. bodě odůvodnění, výrobci v Číně mají značnou volnou kapacitu. Odhadovaná čínská volná kapacita odpovídá 89 % objemu spotřeby na volném trhu v EU. Tuto volnou kapacitu by bylo možné využít při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Kromě toho, jak je uvedeno ve 123. bodě odůvodnění, snižující se čínská poptávka po oceli je a bude klíčovým faktorem zvyšování vývozu. Výsledná nerovnováha mezi kapacitou a poptávkou v Číně pravděpodobně zvýší tlak na výrobce, aby vyváželi.

(191)

Kromě toho je jeden z hlavních trhů, Spojené státy americké, chráněn antidumpingovými opatřeními uloženými na výrobek, který je předmětem přezkumu, což omezuje přístup čínských výrobců.

(192)

Jak je popsáno ve 126. bodě odůvodnění, trh Unie patří mezi největší trhy s některými plochými za tepla válcovanými výrobky z oceli na světě. Čínský trh navíc není schopen absorbovat přebytečnou kapacitu výroby oceli a trhy hlavních třetích zemí jsou pro čínský vývoz uzavřeny, protože na nich byla proti ČLR zavedena antidumpingová, ochranná nebo jiná obdobná opatření. Rovněž úroveň cen v Unii je vyšší než průměrná cena, kterou čínští vývozci účtují zbytku světa. Proto trh Unie představuje atraktivní cíl pro stávající volnou kapacitu v ČLR, pokud by byla antidumpingová opatření zrušena.

(193)

Po poskytnutí informací sdružení CISA zpochybnilo závěry týkající se atraktivity trhu Unie a tvrdilo, že čínské ocelářské odvětví se spoléhá na svůj domácí trh a že čínská domácí spotřeba je desetkrát větší než segment volného trhu EU. Dále zdůraznilo, že od 1. srpna 2021 již některé výrobky z oceli, včetně ploché za tepla válcované oceli, nejsou způsobilé pro vývozní slevy na DPH, což má odrazující účinek na vývoz a přesměrovává čínskou výrobu oceli na čínský domácí průmysl.

(194)

Komise uznala, že čínská domácí spotřeba plochých za tepla válcovaných výrobků je výrazně větší než volný trh EU, ale jak je vysvětleno ve 190. bodě odůvodnění, výrobci v Číně mají významnou volnou kapacitu, kterou nejsou schopni uvést do provozu pro účely svého domácího trhu. Nic tedy nebrání čínským výrobcům, aby tuto volnou kapacitu využili k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Kromě toho, jak je uvedeno ve 123. bodě odůvodnění, snižující se čínská poptávka po oceli je a bude klíčovým faktorem zvyšování vývozu. Výsledná nerovnováha mezi výrobní kapacitou a poptávkou v Číně pravděpodobně zvýší tlak na výrobce, aby vyváželi. Pokud jde o údajnou změnu systému DPH, Komise uvedla, že sdružení CISA nepředložilo žádné důkazy na podporu tvrzení, že změna slev na DPH by vedla nebo povede k významným změnám vývozního chování čínských výrobců. Komise proto toto tvrzení zamítla jako nepodložené.

(195)

S ohledem na nízké objemy dovozu z ČLR v letech 2018 až 2021 měla Komise za to, že při stanovení pravděpodobných cen dovozu plochých za tepla válcovaných výrobků z Číny v případě, že nebudou zavedena antidumpingová opatření, nelze využít dovozní ceny uváděné Eurostatem. Namísto toho Komise považovala za reprezentativní zástupnou hodnotu ceny při vývozu z ČLR do všech třetích zemí mimo Unii (dále jen „zbytek světa“).

(196)

Jak popisuje 117. bod odůvodnění výše, Komise zjistila, že během období přezkumného šetření činily čínské vývozní ceny (FOB) do zbytku světa v průměru 660 EUR/t. Na základě této ceny a s cílem určit pravděpodobnou cenu, za kterou by čínský vývoz dorazil na hranice Unie, Komise připočetla náklady na pojištění a dopravu. Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, Komise uplatnila náklady použité v původním šetření, tj. 52 EUR/t nebo 7,9 % ceny za tunu, jako nejlepší dostupný údaj. Komise proto dospěla k závěru, že pokud by opatření nebyla uložena, pravděpodobná dovozní cena CIF čínského vývozu plochých za tepla válcovaných výrobků do Unie by nebyla vyšší než 712 EUR/t.

(197)

Vzhledem k tomu, že z důvodu neposkytnutí spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců byly použity statistické údaje, bylo možné stanovit pouze průměrnou cenu za tunu pro nejrůznější druhy výrobků. Kvůli nedostatku informací na úrovni druhu výrobku proto nemohla Komise provést přesný výpočet cenového podbízení, ale musela se omezit na srovnání průměrných cen za tunu.

(198)

Takto stanovené čínské vývozní ceny byly porovnány s váženými průměrnými prodejními cenami, které výrobci v Unii zařazení do vzorku během přezkumného šetření účtovali odběratelům na trhu Unie, upravenými na úroveň ceny ze závodu.

(199)

Srovnání cen bylo provedeno při stejné obchodní úrovni a obdobně jako u přesné metodiky výpočtu cenového podbízení byl výsledek srovnání vyjádřen jako procento teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku během období přezkumného šetření. Ukázalo se, že ceny vývozu z Číny do Unie by byly v průměru přibližně o 8 % nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Unie.

(200)

Ploché za tepla válcované výrobky jsou komoditním výrobkem vysoce citlivým vůči cenám, a jak bylo zjištěno v původním šetření týkajícím se dovozu plochých za tepla válcovaných výrobků z Číny a rovněž v šetření týkajícím se totožného výrobku z Turecka, poměrně nízká úroveň cenového podbízení ve spojení s velkými objemy může mít významný a okamžitý dopad na výkonnost výrobního odvětví Unie (74). V obou těchto šetřeních přinutilo rozpětí cenového podbízení nižší než 5 % výrobní odvětví Unie snížit prodejní ceny (nebo ztratit podíl na trhu) do té míry, že mu v krátkodobém horizontu vznikla podstatná újma.

(201)

Vzhledem k tomu, že se výrobní odvětví Unie v období přezkumného šetření právě zotavilo z bouřlivého a hospodářsky obtížného období, včetně pandemie COVID-19, a utrpělo kumulované ztráty, je stále v nestabilní situaci. Je proto vysoce pravděpodobné, že opakovaný levný dumpingový dovoz z Číny ve významných objemech, který by se podbízel cenám Unie, by měl významný nepříznivý vliv na výkonnost výrobního odvětví Unie, zejména pokud jde o výrobu, objem prodeje a ceny, ziskovost a investiční potřeby, což by vedlo k obnovení podstatné újmy.

(202)

Po poskytnutí informací sdružení CISA zpochybnilo výběr posuzovaného období pro analýzu újmy. Tvrdilo, že dumpingový dovoz plochých za tepla válcovaných výrobků ve zvýšeném objemu z Turecka v roce 2019, zpomalení hospodářského růstu způsobené onemocněním COVID-19 a oživení po pandemii zkreslují důkazy, které sloužily jako základ pro analýzu dumpingu a újmy. Tvrdilo, že Komise měla analyzovat jiné období, a navrhlo přezkoumat prodloužené období zahrnující jeden nebo dva roky před posuzovaným obdobím (2016–2018), jakož i období po období přezkumného šetření (2022).

(203)

Komise toto tvrzení zamítla. Připomněla, že různé prvky, které podle sdružení CISA mohou zkreslit důkazy během posuzovaného období, byly zohledněny a pečlivě zváženy v analýze újmy provedené Komisí. Komise dále uvedla, že i kdyby bylo zváženo prodloužené období před obdobím přezkumného šetření, jak navrhlo sdružení CISA, existovaly by stále stejné prvky. Pokud jde o období přezkumného šetření, Komise připomněla, že v čl. 6 odst. 1 základního nařízení se uvádí: „(Z)volí se posuzované období, které v případě dumpingu zpravidla odpovídá období nejméně šesti měsíců bezprostředně před zahájením řízení. K informacím, které se týkají pozdějšího období, se zpravidla nepřihlíží.“ Z ustálené judikatury vyplývá, že od Komise nelze požadovat, aby do svých výpočtů zahrnula faktory vztahující se k období následujícímu po období šetření, ledaže by tyto faktory odhalily nové skutečnosti, v jejichž důsledku by navržené uložení antidumpingového cla bylo zjevně nepřiměřené (75). Stejné odůvodnění by mělo obdobně platit i pro přezkumná šetření zahájená podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Sdružení CISA neposkytlo žádné důkazy nasvědčující tomu, že v důsledku skutečností následujících po období přezkumného šetření bylo opětovné uložení cla zjevně nepřiměřené.

(204)

Na výše uvedeném základě se dospělo k závěru, že neexistence opatření by pravděpodobně vedla ke značnému navýšení dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

(205)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(206)

Výrobní odvětví Unie se nachází v patnácti členských státech (Belgie, Česká republika, Finsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko). V souvislosti s výrobkem, který je předmětem přezkumu, zaměstnává více než 38 000 zaměstnanců.

(207)

Pokud by opatření nebyla přijata, výrobní odvětví Unie by již nebylo chráněno před pravděpodobným nárůstem dumpingového dovozu z Číny, což by způsobilo podstatnou újmu. Účinek antidumpingových opatření bude pro výrobce v Unii pozitivní, neboť opatření pomohou výrobnímu odvětví Unie pokračovat v zotavování z předešlého dumpingu. Je proto nepochybně v zájmu výrobního odvětví Unie opatření zachovat.

(208)

Komise se obrátila na všechny známé uživatele a dovozce, kteří nejsou ve spojení. Žádný uživatel ani dovozce, který není ve spojení, se nepřihlásil a nespolupracoval při tomto šetření poskytnutím odpovědi na dotazník. Vzhledem k tomu, že uživatelé a dovozci, kteří nejsou ve spojení, nespolupracovali a vzhledem k tomu, že nic nesvědčí o opaku, nepovažuje se pokračování opatření za odporující zájmu uživatelů a dovozců.

(209)

Komise dále analyzovala, zda by opatření vůči Číně měla negativní dopad na bezpečnost dodávek, neboť u plochých za tepla válcovaných výrobků jsou zavedena opatření i vůči Turecku, Brazílii, Íránu a Rusku. Podle údajů z makrodotazníku svazu EUROFER činila úroveň využití kapacity výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření 75 % a celková výrobní kapacita převyšovala celkovou spotřebu v Unii o 18 milionů tun. Kromě toho navzdory opatřením vůči některým významným vývozcům plochých za tepla válcovaných výrobků vyváželo přezkoumávaný výrobek během období přezkumného šetření do Unie téměř 40 zemí, což ukazuje, že uložení opatření nebude mít vliv na diverzifikaci dodávek. Z těchto důvodů a vzhledem k tomu, že uživatelé a dovozci nespolupracovali, dospěla Komise k závěru, že na úrovni dodávek následným uživatelům neexistují žádná potenciální rizika.

(210)

Po poskytnutí informací sdružení CISA odkázalo na ochranné opatření EU týkající se mimo jiné dovozu plochých za tepla válcovaných výrobků z Číny, které významně omezuje možnost čínských výrobců vyvážet ploché za tepla válcované výrobky na trh EU a omezuje toky volného obchodu na úkor navazujících výrobců a konečných uživatelů.

(211)

Komise připomněla, že dotyčné ochranné opatření nelze považovat za opatření trvalé povahy a že stávající opatření (76) nemá žádný dopad na posouzení pravděpodobnosti zvýšeného dovozu v případě neexistence antidumpingových cel. Vzhledem k dočasné povaze ochranných opatření týkajících se oceli proto Komise shledala, že tato opatření nemohou mít vliv na její závěry v tomto šetření. Pokud jde o bezpečnost dodávek, jak je uvedeno v 209. bodě odůvodnění, během období přezkumného šetření překročila celková výrobní kapacita výrobního odvětví Unie celkovou spotřebu v Unii a několik dalších třetích zemí vyváželo ploché za tepla válcované výrobky do Unie. Ochranné opatření je navíc pravidelně přezkoumáváno a v případě potřeby upravováno s cílem zajistit dostatečné dodávky oceli na trh Unie. Ochranná opatření by proto nepředstavovala riziko pro bezpečnost dodávek pro následné uživatele.

(212)

Kromě toho sdružení CISA tvrdilo, že zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) zhorší přístup na trh EU vzhledem k zatěžujícím oznamovacím povinnostem a příplatkům spojeným s CBAM.

(213)

Komise připomněla, že mechanismus CBAM vstoupí v platnost až v říjnu 2023 a že během přechodného období do roku 2026 budou muset dovozci vykazovat pouze emise obsažené v jejich zboží, aniž by měli povinnost platit jakékoli finanční poplatky. Stanoveným důvodem tohoto přechodného období je poskytnout stranám čas přizpůsobit se před zavedením konečného systému a snížit riziko narušení obchodu. Komise se proto domnívala, že je předčasné provádět jakékoli posouzení potenciálního dopadu mechanismu CBAM na budoucí obchodní toky plochých za tepla válcovaných výrobků, a toto tvrzení zamítla.

(214)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody na základě zájmu Unie, které by bránily pokračování stávajících opatření vztahujících se na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z ČLR.

(215)

Sdružení CISA uvedlo, že stávající antidumpingová opatření by měla být pozastavena v souladu s čl. 14 odst. 4 základního nařízení, a prohlásilo, že jsou splněny obě podmínky stanovené ve výše uvedeném čl. 14 odst. 4 základního nařízení. Tvrdilo, že tržní podmínky se dočasně změnily do té míry, že je nepravděpodobné, že by újma v důsledku tohoto pozastavení přetrvávala nebo vznikla. V tomto smyslu sdružení CISA poukázalo na očekávání růstu navazujícího průmyslového odvětví Unie a na očekávané hospodářské oživení v období po pandemii COVID, na zvýšení cen dotčeného výrobku, na očekávaný pokles objemu dovozu z Ruska a Ukrajiny a na prováděcí rozhodnutí o pozastavení konečného antidumpingového cla uloženého na ploché válcované výrobky z hliníku z ČLR (77).

(216)

Komise tvrzení sdružení CISA zamítla, protože bylo obecné a nepodložené. Na druhé straně přezkumné šetření zjistilo, že újma by se pravděpodobně obnovila, pokud by opatření byla zrušena, a obdobná situace by nastala i v případě jejich pozastavení. Po poskytnutí informací sdružení CISA toto tvrzení zopakovalo, nepředložilo však žádný nový argument.

(217)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně obnovení dumpingu, obnovení újmy a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření vztahující na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z ČLR zachována.

(218)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(219)

Ačkoli je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(220)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(221)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na něj vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(222)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (78). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(223)

Vývozce nebo výrobce, který nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení cla, jež se v současnosti uplatňuje na jeho vývoz, může Komisi požádat, aby se na něj vztahovalo antidumpingové clo pro spolupracující společnosti, které nejsou zahrnuty do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by měl prokázat, že: i) nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení cla; ii) není ve spojení se společností, která tak činila a na kterou se tudíž vztahují antidumpingová cla;, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství těchto výrobků do Unie.

(224)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (79), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(225)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,