(1)

Nařízení (ES) č. 852/2004 stanoví obecná pravidla pro hygienu potravin vztahující se na provozovatele potravinářských podniků, přičemž přihlíží k zásadě, že je nezbytné zajistit bezpečnost potravin v celém potravinovém řetězci, počínaje prvovýrobou. Provozovatelé potravinářských podniků proto musí dodržovat obecná hygienická pravidla stanovená v přílohách I a II uvedeného nařízení.

(2)

Dne 30. října 2014 aktualizoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) své vědecké doporučení týkající se hodnocení alergenních potravin a složek potravin pro účely označování (2) a uvedl v něm, že výskyt potravinových alergií v Evropě se odhaduje na přibližně 3 až 4 % jak u dospělých, tak u dětí. Úřad dospěl k závěru, že potravinové alergie sice postihují relativně malý podíl populace, avšak alergická reakce může být závažná nebo dokonce potenciálně smrtelná, a že je stále více zřejmé, že lidé s potravinovými alergiemi nebo nesnášenlivostí mají velmi významně sníženou kvalitu života.

(3)

V září 2020 přijala Komise pro Codex Alimentarius kodex zásad v oblasti řízení potravinových alergenů pro provozovatele potravinářských podniků (CXC 80-2020), včetně doporučení týkajících se omezování potravinových alergenů pomocí harmonizovaného přístupu v potravinovém řetězci založeného na obecných hygienických požadavcích.

(4)

Vzhledem k přijetí globální normy CXC 80-2020 a k očekáváním spotřebitelů a obchodních partnerů, že potraviny vyrobené v EU splňují přinejmenším tuto globální normu, je nezbytné zavést požadavky zavádějící správnou hygienickou praxi s cílem zabránit přítomnosti nebo omezit přítomnost látek vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost uvedených v příloze II nařízení (EU) č. 1169/2011 v zařízeních, dopravních prostředcích a/nebo kontejnerech používaných pro sklizeň, přepravu nebo skladování potravin. Jelikož může ke kontaminaci potravin docházet jak na úrovni prvovýroby, tak i v navazujících fázích, měla by být změněna jak příloha I, tak i příloha II nařízení (ES) č. 852/2004.

(5)

Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivý a zdravý potravinový systém šetrný k životnímu prostředí, kterou přijala Komise, je klíčovou součástí iniciativy Zelená dohoda pro Evropu. Jedním z cílů strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, který rovněž přispěje k dosažení oběhového hospodářství, je omezení plýtvání potravinami. Přerozdělování přebytečných potravin k lidské spotřebě, zejména darováním potravin, pokud je to bezpečné, zajišťuje co nejlepší využití poživatelných potravinových zdrojů a zároveň se jím předchází plýtvání potravinami.

(6)

Dne 27. září 2018 přijal úřad druhé vědecké stanovisko k přístupům využívajícím analýzu rizik u některých maloobchodních prodejen a potravinových darů (3). Ve stanovisku úřad uvádí, že k darování potravin se pojí několik nových problémů v oblasti bezpečnosti potravin na maloobchodní úrovni, a doporučuje v něm proto některé další obecné hygienické požadavky. Z toho důvodu je nezbytné stanovit určité požadavky s cílem podpořit a usnadnit přerozdělování potravin a zároveň zaručit jeho bezpečnost pro spotřebitele.

(7)

V září 2020 přijala Komise pro Codex Alimentarius přepracované znění své globální normy Všeobecné zásady hygieny potravin (CXC 1-1969). Přepracovaný dokument CXC 1-1969 zavádí jako obecnou zásadu pojem „kultura bezpečnosti potravin“. Kultura bezpečnosti potravin zvyšuje bezpečnost potravin zlepšováním informovanosti a chování zaměstnanců v potravinářských zařízeních. Takovýto dopad na bezpečnost potravin prokázalo několik vědeckých publikací.

(8)

Vzhledem k přepracovanému znění globální normy a k očekáváním spotřebitelů a obchodních partnerů, že potraviny vyrobené v EU splňují přinejmenším uvedenou globální normu, je nezbytné zavést obecné požadavky na kulturu bezpečnosti potravin do nařízení (ES) č. 852/2004.

(9)

Nařízení (ES) č. 852/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,