(1)

Systém vlastních zdrojů Unie musí zajistit dostatečné zdroje pro řádný rozvoj politik Unie při dodržení přísné rozpočtové kázně. Rozvoj systému vlastních zdrojů může a měl by také v nejvyšší možné míře přispívat k rozvoji politik Unie.

(2)

Lisabonská smlouva zavedla změny ustanovení týkajících se systému vlastních zdrojů Unie, jež umožňují zrušení stávající kategorie vlastních zdrojů a zavedení nové kategorie.

(3)

Evropská rada na zasedání ve dnech 7. a 8. února 2013 vyzvala Radu, aby pokračovala v práci na návrhu Komise týkajícím se nového vlastního zdroje založeného na dani z přidané hodnoty (DPH) s cílem učinit jej co nejvíce zjednodušit a zpřehlednit, posílit vazbu s politikou Unie v oblasti DPH a skutečnými příjmy z DPH a zajistit rovné zacházení s daňovými poplatníky ve všech členských státech.

(4)

V červnu 2017 přijala Komise diskusní dokument o budoucnosti financí EU. V něm navrhuje řadu možností viditelnějšího propojení vlastních zdrojů s politikami Unie, zejména s oblastí jednotného trhu a udržitelného růstu. Podle uvedeného dokumentu je při zavádění nových vlastních zdrojů třeba věnovat pozornost jejich transparentnosti, jednoduchosti a stabilitě, jejich souladu s cíli politik Unie, jejich dopadu na konkurenceschopnost a udržitelný růst a jejich spravedlivému rozdělení mezi členské státy.

(5)

Současný systém pro určení vlastního zdroje z DPH byl Účetním dvorem, Evropským parlamentem a členskými státy opakovaně kritizován jako příliš složitý. Evropská rada na svém zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 proto konstatovala, že je vhodné výpočet tohoto vlastního zdroje zjednodušit.

(6)

Aby byly finanční nástroje Unie lépe sladěny s jejími politickými prioritami, aby byla lépe zohledněna role souhrnného rozpočtu Evropské unie (dále jen „rozpočet Unie“) pro účely fungování jednotného trhu, aby se lépe podporovaly cíle politik Unie a snížily příspěvky členských států založené na hrubém národním důchodu (HND) do ročního rozpočtu Unie, dospěla Evropská rada na zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 k závěru, že Unie bude v nadcházejících letech usilovat o reformu systému vlastních zdrojů a zavede nové vlastní zdroje.

(7)

Jako první krok by měla být zavedena nová kategorie vlastních zdrojů založená na příspěvcích členských států vypočítaných na základě nerecyklovaných plastových obalových odpadů. V souladu s evropskou strategií pro plasty může rozpočet Unie přispět ke snížení znečištění z plastových obalových odpadů. Vlastní zdroj, který je založen na příspěvcích členských států úměrných množství plastových obalových odpadů, jež nejsou v každém členském státě recyklovány, bude pobídkou ke snížení spotřeby plastů na jedno použití a podpoří recyklaci a oběhové hospodářství. Zároveň bude členským státům v souladu se zásadou subsidiarity ponechána volnost, aby přijaly nejvhodnější opatření k dosažení těchto cílů. Aby se zabránilo nadměrně regresivnímu dopadu, měl by se na příspěvky členských států, jejichž HND na obyvatele byl v roce 2017 pod průměrem Unie, vztahovat vyrovnávací mechanismus zahrnující roční paušální snížení. Toto snížení by mělo odpovídat hmotnosti 3,8 kilogramů vynásobené počtem obyvatel dotyčných členských států v roce 2017.

(8)

Evropská rada na zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 vzala na vědomí, že jakožto základ pro dodatečné vlastní zdroje předloží Komise v první polovině roku 2021 návrhy týkající se mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a digitálního poplatku tak, aby mohly být zavedeny nejpozději od 1. ledna 2023. Evropská rada Komisi vyzvala, aby předložila revidovaný návrh týkající se systému EU pro obchodování s emisemi, který by se případně rozšířil i na odvětví letecké a námořní dopravy. Dospěla k závěru, že Unie bude v průběhu víceletého finančního rámce na období 2021–2027 usilovat o zavedení dalších vlastních zdrojů, mezi něž může patřit daň z finančních transakcí.

(9)

Evropská rada na zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 konstatovala, že by se úprava vlastních zdrojů měla řídit obecnými cíli jednoduchosti, transparentnosti a spravedlnosti, včetně spravedlivého sdílení zátěže. Rovněž dospěla k závěru, že Dánsku, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku a v kontextu podpory oživení a odolnosti i Německu mají být přiznány paušální opravy jejich ročních příspěvků založených na HND v období 2021–2027.

(10)

Členské státy by si měly k pokrytí nákladů na výběr ponechávat 25 % z částek tradičních vlastních zdrojů, které vyberou.

(11)

Začlenění Evropského rozvojového fondu do rozpočtu Unie by mělo doprovázet zvýšení stropů vlastních zdrojů stanovených v tomto rozhodnutí. Dostatečný rozdíl mezi platbami a stropem vlastních zdrojů je nezbytný k tomu, aby Unie mohla – za všech okolností – plnit své finanční závazky, a to i v době hospodářského útlumu.

(12)

V rámci stropů vlastních zdrojů by mělo být zachováno dostatečné rozpětí na pokrytí všech finančních závazků a podmíněných závazků Unie splatných v kterémkoli daném roce. Celková výše vlastních zdrojů přidělených Unii na krytí ročních prostředků na platby by neměla překročit 1,40 % součtu HND všech členských států. Celková roční výše prostředků na závazky zahrnutých do rozpočtu Unie by neměla překročit 1,46 % součtu HND všech členských států.

(13)

V zájmu zachování nezměněného objemu finančních zdrojů, které jsou Unii dány k dispozici, je vhodné upravit stropy vlastních zdrojů pro prostředky na platby a prostředky na závazky, vyjádřené v procentech HND, pro případ, že by došlo ke změnám nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (2), které vedou k významné změně úrovně HND.

(14)

Hospodářský dopad krize COVID-19 zdůrazňuje význam zajištění dostatečné finanční kapacity pro Unii v případě hospodářských otřesů. Unie si potřebuje zajistit prostředky k dosažení svých cílů. Výjimečný objem finančních zdrojů je nezbytný k řešení důsledků krize COVID-19, aniž by se zvýšil tlak na finance členských států v době, kdy jsou již jejich rozpočty pod enormním tlakem na financování vnitrostátních hospodářských a sociálních opatření v souvislosti s krizí. Mimořádná odpověď by proto měla být poskytnuta na úrovni Unie. Z tohoto důvodu je vhodné výjimečně zmocnit Komisi, aby si jménem Unie na kapitálových trzích dočasně vypůjčila až 750 miliard EUR v cenách roku 2018. Až 360 miliard EUR v cenách roku 2018 vypůjčených finančních prostředků by se použilo na poskytnutí půjček a až 390 miliard EUR v cenách roku 2018 vypůjčených finančních prostředků by se použilo na výdaje, obojí výhradně za účelem řešení důsledků krize COVID-19.

(15)

Tato mimořádná reakce by měla řešit důsledky krize COVID-19 a zabránit jejímu opakování. Podpora by proto měla být časově omezená a většina finančních prostředků by měla být poskytnuta v období bezprostředně po krizi, což znamená, že právní závazky v rámci programu financovaného z těchto dodatečných zdrojů by měly být přijaty do 31. prosince 2023. Platby v rámci facility na podporu oživení a odolnosti budou schvalovány za předpokladu uspokojivého plnění příslušných milníků a cílů stanovených v plánu na podporu oživení a odolnosti, což bude posouzeno příslušným postupem stanoveným v nařízení o zřízení facility na podporu oživení a odolnosti v souladu se závěry ze zasedání Evropské rady ve dnech 17. až 21. července 2020.

(16)

Mimořádné a dočasné zvýšení stropů vlastních zdrojů je nezbytné k tomu, aby Unie nesla závazky související se zamýšlenou výpůjčkou finančních prostředků. Výše stropu pro prostředky na závazky i stropu pro prostředky na platby by se proto měla zvýšit o 0,6 procentního bodu, a to výhradně za účelem pokrytí všech závazků Unie vyplývajících z jejích výpůjček za účelem řešení důsledků krize COVID-19. Zmocnění Komise k tomu, aby si jménem Unie na kapitálových trzích vypůjčila finanční prostředky pouze a výhradně za účelem financování opatření, která jsou zaměřena na řešení důsledků krize COVID-19, úzce souvisí se zvýšením stropů vlastních zdrojů stanoveným v tomto rozhodnutí a v konečném důsledku s fungováním systému vlastních zdrojů Unie. Takové zmocnění by proto mělo být zahrnuto do tohoto rozhodnutí. Bezprecedentní povaha této operace a mimořádná výše finančních prostředků, které mají být vypůjčeny, vyžadují jistotu ohledně celkového objemu závazku Unie a základních prvků jeho splácení, jakož i uplatňování diverzifikované výpůjční strategie.

(17)

Zvýšení stropů vlastních zdrojů je nezbytné, neboť stávající stropy by jinak nebyly dostatečné k zajištění disponibility náležitých zdrojů, které Unie potřebuje ke splnění závazků vyplývajících z mimořádného a dočasného zmocnění k vypůjčení finančních prostředků. Potřeba mít možnost využít tohoto dodatečného přídělu bude rovněž pouze dočasná, neboť příslušné finanční závazky a podmíněné závazky se budou v čase snižovat spolu s tím, jak budou vypůjčené finanční prostředky spláceny a půjčky budou splatné. Proto by toto zvýšení mělo skončit v okamžiku, kdy budou veškeré vypůjčené finanční prostředky splaceny a všechny podmíněné závazky z půjček poskytnutých na základě těchto prostředků zaniknou, což by mělo být nejpozději 31. prosince 2058.

(18)

Činnost Unie zaměřená na řešení důsledků krize COVID-19 musí být významná a musí se uskutečnit během relativně krátkého období. Tímto časovým rámcem se musí řídit i výpůjčky finančních prostředků. Nová čistá výpůjční aktivita by proto měla být ukončena nejpozději na konci roku 2026. Po roce 2026 by se měly výpůjční operace striktně omezit na operace refinancování, aby se zajistilo účinné řízení dluhu. Komise by při provádění operací prostřednictvím diverzifikované strategie financování měla co nejlépe využít kapacity trhů k absorbování výpůjček takto významných objemů finančních prostředků s různou splatností, včetně krátkodobého financování za účelem řízení hotovosti, a zajistit nejvýhodnější podmínky splácení. Kromě toho by Komise měla Evropský parlament a Radu pravidelně a komplexním způsobem informovat o všech aspektech řízení dluhu. Jakmile budou známy harmonogramy plateb pro politiky, které mají být z daných výpůjček financovány, sdělí Komise Evropskému parlamentu a Radě harmonogram emisí obsahující předpokládaná data a plánované objemy emisí pro nadcházející rok, jakož i plán uvádějící očekávané splátky jistiny a úroků. Tento harmonogram by měla Komise pravidelně aktualizovat.

(19)

Zpětná úhrada finančních prostředků vypůjčených s cílem poskytnout nevratnou podporu, poskytnout vratnou podporu prostřednictvím finančních nástrojů nebo vytvořit rezervy na rozpočtové záruky, jakož i splácení úroků, by měly být financovány z rozpočtu Unie. Vypůjčené finanční prostředky, které jsou použity na poskytnutí půjček členským státům, by měly být uhrazeny z částek získaných od přijímajících členských států. Unii je třeba přidělit a dát k dispozici nezbytné zdroje, aby mohla v kterémkoli roce a za jakýchkoli okolností v souladu s čl. 310 odst. 4 a článkem 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) pokrýt všechny své finanční závazky a podmíněné závazky vyplývající z výjimečného a dočasného zmocnění k vypůjčování finančních prostředků.

(20)

Částky, které nebyly použity na předpokládané platby úroků, budou použity k předčasnému splácení před koncem víceletého finančního rámce na období 2021–2027, jako minimální částka, a mohou být zvýšeny nad tuto úroveň za předpokladu, že po roce 2021 budou postupem stanoveným v čl. 311 třetím pododstavci Smlouvy o fungování EU zavedeny nové vlastní zdroje. Všechny závazky vzniklé v důsledku výjimečného a dočasného zmocnění k vypůjčení finančních prostředků by měly být v plném rozsahu splaceny do 31. prosince 2058. Aby se zajistilo účinné rozpočtové řízení prostředků potřebných k pokrytí zpětných úhrad vypůjčených finančních prostředků, je vhodné stanovit možnost rozdělit příslušné rozpočtové závazky do ročních splátek.

(21)

Harmonogram splácení by měl být v souladu se zásadou řádného finančního řízení a měl by zahrnovat celý objem finančních prostředků vypůjčených na základě zmocnění Komise s cílem dosáhnout v průběhu celého období stabilního a předvídatelného snižování závazků. Za tímto účelem by částky splatné Unií v konkrétním roce ke splácení jistiny neměly překročit 7,5 % maximální částky 390 miliard EUR na výdaje.

(22)

Vzhledem k rysům výjimečného, dočasného a omezeného zmocnění Komise k vypůjčování finančních prostředků za účelem řešení důsledků krize COVID-19 je třeba upřesnit, že by Unie zpravidla neměla finanční prostředky vypůjčené na kapitálových trzích využívat k financování provozních výdajů.

(23)

Aby bylo zajištěno, že Unie bude vždy schopna včas plnit své právní závazky vůči třetím stranám, měla by být v tomto rozhodnutí stanovena zvláštní pravidla, na jejichž základě by Komise byla oprávněna po dobu dočasného zvýšení stropů vlastních zdrojů vyzvat členské státy k prozatímnímu poskytnutí příslušných peněžních prostředků, pokud schválené prostředky zapsané v rozpočtu Unie nedostačují k pokrytí závazků vyplývajících z výpůjček spojených s dočasným zvýšením. Komise by měla mít možnost v krajním případě vyzvat k poskytnutí peněžních prostředků, aby zajistila včasné splnění závazků Unie vůči věřitelům, a to pouze pokud nemůže zajistit dostatečnou likviditu uplatněním jiných opatření aktivního řízení hotovosti, mezi něž patří v případě potřeby i využití krátkodobého financování na kapitálových trzích,. Je vhodné stanovit, že tyto výzvy by měla Komise oznámit členským státům s řádným předstihem, měly by být přísně úměrné odhadovaným rozpočtovým příjmům jednotlivých členských států a v každém případě by měly být omezeny na jejich podíl na dočasně zvýšeném stropu vlastních zdrojů, tj. 0,6 % HND členských států. Pokud však některý členský stát prostředky na základě výzvy zcela nebo zčásti včas neposkytne nebo oznámí Komisi, že nebude schopen je poskytnout, měla by být Komise oprávněna obrátit se prozatímně s dalšími výzvami na poměrném základě na ostatní členské státy. Je vhodné stanovit maximální částku, o jejíž poskytnutí může Komise členský stát každý rok požádat. Očekává se, že Komise předloží nezbytné návrhy za účelem zaúčtování výdajů, které jsou kryty částkami peněžních prostředků prozatímně poskytnutých členskými státy, do rozpočtu Unie, aby se zajistilo, že tyto prostředky budou co nejdříve zohledněny pro účely připsání vlastních zdrojů na účty členskými státy, tj. v souladu s platným právním rámcem, a tudíž na základě příslušných klíčů HND a aniž jsou dotčeny jiné vlastní zdroje a ostatní příjmy.

(24)

V souladu s čl. 311 čtvrtým pododstavcem Smlouvy o fungování EU má být přijato nařízení Rady, kterým se přijímají prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Unie. Taková opatření by měla zahrnovat ustanovení obecné a technické povahy, jež jsou použitelná na všechny kategorie vlastních zdrojů. Mezi ně by měla patřit podrobná pravidla pro výpočet zůstatku a jeho zahrnutí do rozpočtu, jakož i ustanovení a opatření nezbytná pro kontrolu výběru vlastních zdrojů a dohled nad ním.

(25)

Toto rozhodnutí by mělo vstoupit v platnost teprve tehdy, až bude schváleno všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky při plném respektování státní suverenity. Evropská rada na zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 vzala na vědomí záměr členských států přistoupit co nejdříve ke schválení tohoto rozhodnutí.

(26)

Z důvodů jednotnosti, kontinuity a právní jistoty je nutné přijmout ustanovení pro zajištění hladkého přechodu ze systému zavedeného rozhodnutím Rady 2014/335/EU, Euratom (3) na systém stanovený v tomto rozhodnutí.

(27)

Rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom by mělo být zrušeno.

(28)

Pro účely tohoto rozhodnutí by všechny peněžní částky měly být uváděny v eurech.

(29)

Vzhledem k potřebě urychleně umožnit výpůjčky za účelem financování opatření zaměřených na řešení důsledků krize COVID-19 by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost prvním dnem prvního měsíce následujícího po obdržení posledního oznámení o dokončení postupů pro jeho přijetí.

(30)

S cílem zajistit přechod na revidovaný systém vlastních zdrojů a shodu tohoto rozhodnutí s rozpočtovým rokem by se toto rozhodnutí mělo použít od 1. ledna 2021,