EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32017G0615(01)

Usnesení Rady o strukturovaném dialogu a budoucím vývoji dialogu s mladými lidmi v kontextu politik týkajících se evropské spolupráce v oblasti mládeže po roce 2018

Úř. věst. C 189, 15.6.2017, p. 1–4 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

15.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 189/1


Usnesení Rady o strukturovaném dialogu a budoucím vývoji dialogu s mladými lidmi v kontextu politik týkajících se evropské spolupráce v oblasti mládeže po roce 2018

(2017/C 189/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC, ŽE:

1.

v usnesení Rady o podpoře politické účasti mladých lidí na demokratickém životě Evropy (1) se uvádí, že obecnou tematickou prioritou evropské spolupráce pro strukturovaný dialog v oblasti mládeže v období od 1. ledna 2016 do 30. června 2017 bude „umožnit všem mladým lidem zapojit se do rozmanité a propojené Evropy podporující začlenění“ a že toto téma bude pojítkem, které zajistí kontinuitu a systematičnost práce trojice předsednictví, nizozemského, slovenského a maltského, v souladu s pracovním plánem EU v oblasti mládeže na období let 2016–2018,

UZNÁVAJÍC, ŽE:

2.

strukturovaný dialog je participační proces a výsledky pátého pracovního cyklu vycházejí z výsledků vnitrostátních konzultací během nizozemského, slovenského a maltského předsednictví, jakož i z výsledků konferencí EU zaměřených na otázky mládeže konaných v dubnu roku 2016 v Amsterdamu, v říjnu roku 2016 v Košicích a v březnu roku 2017 na Maltě;

3.

nizozemské předsednictví se zaměřilo na posouzení výzev a problémů, jimž mladí lidé v dnešní Evropě čelí. Během konference o mládeži konané v Amsterdamu (duben 2016) byly vypracovány orientační otázky pro konzultaci s mladými lidmi a vnitrostátní pracovní skupiny na úrovni členských států byly vyzvány, aby konzultaci provedly a poskytly zpětnou vazbu;

4.

na konferenci o mládeži konané v Košicích (říjen 2016) byly projednány a prodiskutovány výsledky konzultací s mladými lidmi a zástupci mládeže a byla tam ve spolupráci se zástupci členských států vypracována společná doporučení pro strukturovaný dialog o otázkách mládeže, která byla projednána na zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport v listopadu roku 2016 společně se situací mladých lidí v Evropě. Výsledky tohoto jednání byly zaslány předsedovi Evropské rady;

5.

během konference o mládeži konané na Maltě (březen 2017) byla výše uvedená společná doporučení dále projednána, byly mezi nimi stanoveny priority a byla vyvinuta opatření pro jejich provádění,

BERE NA VĚDOMÍ:

6.

společná doporučení a navrhovaná opatření pro strukturovaný dialog o otázkách mládeže na téma umožnit všem mladým lidem zapojit se do rozmanité a propojené Evropy podporující začlenění, a to s důrazem na tyto otázky: přístup ke kvalitním a zásadním informacím; budování odolnosti a sebedůvěry; překonání obav a netolerance; vytváření vzdělávacího systému, který využívá potenciál mladých lidí; podpora zapojení mladých lidí do společnosti; obnovení důvěry mladých lidí v evropský projekt; programy mobility pro všechny; a dopad práce s mládeží a mládežnických organizací na všechny, jak je stanoveno v příloze,

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A S NÁLEŽITÝM OHLEDEM NA ZÁSADU SUBSIDIARITY:

7.

při tvorbě a provádění budoucích politik v oblasti mládeže náležitě zohlednily společná doporučení a navrhovaná opatření pro strukturovaný dialog o otázkách mládeže;

8.

provedly přezkum procesu strukturovaného dialogu a jeho cílů ve vztahu k evropské spolupráci v oblasti mládeže po roce 2018 a zvážily inovativní a účinné způsoby prosazování smysluplného a konstruktivního dialogu s mladými lidmi z různých prostředí, s organizacemi mládeže, výzkumnými pracovníky z oblasti mládeže a tvůrci politik, včetně zúčastněných subjektů z jiných relevantních odvětví, a jejich zapojení,

VYZÝVÁ KOMISI, ABY:

9.

na základě důkazů, hodnocení a konzultací navrhla v rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže po roce 2018 proces obnoveného strukturovaného dialogu.

DÁLE SOUHLASÍ S TÍM, ŽE

10.

s ohledem na to, že obnovený rámec evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018) bude v roce 2018 ukončen, měla by být obecná priorita strukturovaného dialogu s mladými lidmi a mládežnickými organizacemi pro další pracovní cyklus (období od 1. července 2017 do 31. prosince 2018) zaměřena na příští rámec evropské spolupráce v oblasti mládeže. Mottem šestého cyklu strukturovaného dialogu bude „Mládež v Evropě: co bude dál?“;

11.

příští trojice předsednictví – Estonsko, Bulharsko a Rakousko – se v šestém pracovním cyklu strukturovaného dialogu zaměří na hodnocení, přezkum a obnovení strukturovaného dialogu s cílem tento dialog dále zlepšovat a podporovat.


(1)  Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 10.


PŘÍLOHA

Společná doporučení pro strukturovaný dialog o otázkách mládeže

Umožnit všem mladým lidem zapojit se do rozmanité a propojené Evropy podporující začlenění

Přístup ke kvalitním a zásadním informacím

1.

Orgány EU a členské státy by měly vytvořit nebo nadále uplatňovat fakticky podložené politiky a postupy, jejichž cílem je prostřednictvím formálního i neformálního vzdělávání neustále zlepšovat dovednost mladých lidí kriticky hodnotit a zpracovávat informace.

2.

Orgány a členské státy EU ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti by měly podporovat transparentní, nezávislé a rozmanité sdělovací prostředky vedené mládeží, jelikož to u mladých lidí přispívá ke zlepšení mediální gramotnosti a kritického a analytického myšlení. Výbor Evropského parlamentu pro kulturu a vzdělávání (CULT) i Evropská komise se vyzývají, aby tento aspekt zohlednily při revizi programů „Erasmus +“, „Evropa pro občany“, „Kreativní Evropa“ a všech dalších příslušných programů.

Mladí lidé vystaveni tlaku: budování odolnosti a sebedůvěry

1.

Vzhledem k tomu, že v prostředí vzdělávání narůstá očekávání konkurenceschopného výkonu, musí příslušné vnitrostátní orgány zajistit, aby mladí lidé měli dostatek času a prostoru na aktivity, které jim pomohou vybudovat si odolnost, sebeuvědomění a sebedůvěru.

2.

Příslušné vnitrostátní orgány by měly zavést vzdělávání v oblasti duševní pohody a duševního zdraví, a to v rámci systému formálního vzdělávání i v neformálním prostředí. Cílem je odstranit stigmatizaci zvyšováním povědomí a umožnit mladým lidem, aby se naučili, jak si udržovat duševní zdraví a jak o této otázce komunikovat se svými vrstevníky.

Překonání obav a netolerance – zažít rozmanitost

1.

Evropské a vnitrostátní orgány by měly zvýšit finanční a institucionální podporu tím, že zavedou místní programy a celostátní výměny zkušeností s cílem umožnit všem mladým lidem mít přímé kontakty s jinými mladými lidmi vycházejícími z různých prostředí a okolností v zájmu posílení mezikulturních kompetencí, boje proti diskriminaci, prosazování empatie a solidarity a vnímání přínosů rozmanitosti.

2.

Aby všichni mladí lidé mohli žít v rozmanité Evropě, musí orgány EU a příslušné vnitrostátní orgány vypracovat nebo podporovat programy odborné přípravy a rozvoje určené pro učitele a školní komunity s cílem vytvořit bezpečné a inkluzivní prostředí, v němž mohou mladí lidé rozvíjet svou schopnost překonávat obavy a diskriminaci.

Vytváření vzdělávacího systému, který využívá potenciál mladých lidí

1.

Žádáme, aby se všechny členské státy zavázaly, že zajistí poradenské a konzultační služby, které posílí postavení všech mladých lidí, aby se mohli rozvíjet a dokázali si ve všech fázích vzdělávání najít svoji cestu.

2.

Vzdělávání neposkytuje mladým lidem nezbytné praktické dovednosti, které jsou pro moderní společnost důležité. Naléhavě vyzýváme všechny členské státy o podporu toho, aby byly do vzdělávání zařazeny praktické dovednosti potřebné pro život, aby se mladí lidé mohli aktivně zapojit do rozmanitých společností i na pracovišti.

Podpora zapojení mladých lidí do společnosti, zejména v případě zranitelných skupin.

1.

Vzdělávací instituce a místní zúčastněné subjekty by měly ve spolupráci s mladými lidmi poskytnout cílenou podporu a dostupné služby a vytvořit prostor pro smysluplnou interakci, aby všichni mladí lidé mohli objevovat a přijmout svou individuální identitu a hodnotu. To je základem pro budování vzájemné důvěry mezi mladými lidmi z různých prostředí.

2.

Evropská komise a členské státy by měly zajistit dostupnost dobrovolnických činností, aby se do nich každý mladý člověk bez ohledu na svoji osobní a sociální situaci mohl svobodně zapojit. Mělo by být například zajištěno zapojení do mládežnických organizací, aby se vytvořil pocit sounáležitosti a posílilo se postavení mladých lidí jakožto občanů.

Obnovení důvěry mladých lidí v evropský projekt

1.

Evropská komise a Evropské fórum mládeže by měly spolupracovat s cílem analyzovat a pochopit, jak mladí lidé přistupují ke komunikaci z EU a o EU, a vypracovat komunikační strategii s cílem informovat mladé Evropany o EU a o tom, jak projekt EU pozitivně ovlivnit.

2.

Za účelem překonání odstupu mezi mladými lidmi a EU a jejími politikami by měly být ve všech členských státech ve spojení s evropskými iniciativami pořádány celostátní a regionální festivaly mládeže EU. Na těchto festivalech zahrnujících společenské, politické a kulturní aktivity by se měli setkávat mladí lidé z různých prostředí. Tyto akce podpoří během společné zábavy učení a diskuse o EU, příležitostech, které představuje, a budou se tam utvářet její politiky.

Program mobility: zaměstnání a vzdělání pro všechny

1.

Členské státy a Evropská komise by měly pokračovat v úsilí o překonání stávajících překážek, které mladým lidem brání v přístupu k mobilitě. Přístup k programům mobility by měl být zjednodušen a lépe uzpůsoben rozličným potřebám mladých lidí. Měly by být k dispozici informace a pokyny, které by šířily povědomí o příležitostech v oblasti mobility.

2.

Členské státy EU by měly vytvořit právní rámec pro uznávání a validaci kompetencí získaných prostřednictvím programů mobility na vnitrostátní a evropské úrovni. Ten poskytne nejen rovný přístup k rozmanitým vzdělávacím příležitostem, ale rovněž zajistí validaci nabytých dovedností a přispěje k sociálnímu začleňování mladých lidí.

Dopad práce s mládeží a mládežnických organizací na všechny

1.

Členské státy a Evropská komise by měly prosazovat a podporovat celou řadu virtuálních i fyzických prostor věnovaných kvalifikované práci s mládeží s cílem reagovat na potřeby a zájmy všech mladých lidí.

2.

Evropská komise a členské státy by měly vyčlenit dostatečné provozní prostředky, aby organizace věnující se práci s mládeží a mládežnické organizace mohly s mládeží pracovat udržitelným způsobem, a tato práce byla pro všechny mladé lidi dostupná, relevantní a smysluplná.


Top