20.12.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/81

---

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1290/2013

ze dne 11. prosince 2013,

kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 173, 183 a čl. 188 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

„Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ (dále jen „program Horizont 2020“) byl přijat nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (4). Uvedené nařízení je nutné doplnit o pravidla pro účast v nepřímých akcích prováděných v rámci programu Horizont 2020 a pro využívání a šíření výsledků těchto akcí.

(2)

Program Horizont 2020 by měl být prováděn s cílem přímo přispět k získání vedoucího postavení v průmyslu a k vytváření růstu a zaměstnanosti i blahobytu občanů v Evropě a měl by odrážet strategickou vizi obsaženou ve sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvaném „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Unie inovací“, ve kterém se Komise zavazuje radikálně zjednodušit přístup pro účastníky.

(3)

Program Horizont 2020 by měl podporovat realizaci a fungování Evropského výzkumného prostoru, ve kterém probíhá volný pohyb výzkumných pracovníků, vědeckých poznatků a technologií, a to posílením spolupráce jak mezi Unií a členskými státy, tak mezi členskými státy, zvláště prostřednictvím uplatňování soudržného souboru pravidel.

(4)

Pravidla pro účast a využívání a šíření výsledků programu Horizont 2020 (dále jen „pravidla“) by měla náležitě odrážet doporučení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2010 o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum (5), a doporučení Rady týkající se zjednodušení administrativních a finančních požadavků rámcových programů pro výzkum. Tato pravidla by měla navazovat na opatření ke zjednodušení, která již byla zavedena na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES (6), měla by převzít doporučení uvedená v závěrečné zprávě skupiny odborníků nazvané „Průběžné hodnocení sedmého rámcového programu“ ze dne 12. listopadu 2010 a měla by jít ještě dále, pokud jde o snížení administrativní zátěže pro účastníky a omezení složitosti finančních ustanovení za účelem usnadnění účasti a snížení množství finančních chyb. Pravidla by měla rovněž náležitě zohledňovat obavy a doporučení výzkumné obce vyplývající z diskuze, kterou podnítilo sdělení Komise ze dne 29. dubna 2010 nazvané „Zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum“ a následná zelená kniha ze dne 9. února 2011 nazvaná „Učiňme z problémů výhody: na cestě ke společnému strategickému rámci pro financování výzkumu a inovací v EU.“

(5)	Průběžné hodnocení programu Horizont 2020 by mělo zahrnovat hodnocení nového modelu financování včetně jeho dopadu na úrovně financování, účast v programu Horizont 2020 a na jeho přitažlivost.

(6)	Komise nebo příslušný financující subjekt by měly zajistit, aby všichni potenciální účastníci měli v okamžiku zveřejnění výzvy k předkládání návrhů k dispozici pokyny a informace.

(7)

Za účelem zajištění soudržnosti s dalšími unijními programy financování by se měl program Horizont 2020 provádět v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (7), a s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (8) s patřičným ohledem na zvláštní povahu činností v oblasti výzkumu a inovací.

(8)

Integrovaný přístup by měl být zajištěn propojením činností sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) přijatého rozhodnutím č. 1982/2006, rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES (9) a Evropského inovačního a technologického institutu (dále jen „EIT“), zřízeného nařízením Evropského parlament a Rady (ES) č. 294/2008 (10), aby se usnadnila účast, vytvořil soudržnější soubor nástrojů, zvýšil vědecký a hospodářský dopad a současně zamezilo zdvojování a roztříštěnosti. Uplatňováním společných pravidel by měl být zajištěn soudržný rámec, který by měl usnadnit účast v programech získávajících finanční příspěvek Unie z rozpočtu programu Horizont 2020, včetně účasti v programech řízených Evropským inovačním a technologickým institutem, společných podnicích či jakýchkoli jiných strukturách podle článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nebo účasti v programech prováděných členskými státy podle článku 185 Smlouvy o fungování EU. Měla by však být zajištěna flexibilita umožňující přijmout zvláštní pravidla v případech, kdy je to opodstatněno zvláštními potřebami příslušných akcí. Za účelem zohlednění zvláštních provozních potřeb stanovených v rámci příslušného základního právního aktu týkajícího se subjektů zřízených podle článku 187 Smlouvy o fungování EU, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(9)

Akce spadající do působnosti tohoto nařízení by měly respektovat základní práva a zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Tyto akce by měly probíhat v souladu s právními povinnostmi, včetně těch vyplývajících z mezinárodního práva, a se všemi příslušnými rozhodnutími Komise, jako je oznámení Komise ze dne 28. Června 2013 (11), jakož i s etickými zásadami, které zahrnují zabránění jakémukoli porušení integrity výzkumu.

(10)

V souladu s cíli mezinárodní spolupráce stanovenými v článcích 180 a 186 Smlouvy o fungování EU by se měla podporovat účast právních subjektů usazených v třetích zemích a mezinárodních organizací. Pravidla by měla být prováděna v souladu s opatřeními přijatými podle článků 75 a 215 Smlouvy o fungování EU a měla by být v souladu s mezinárodním právem. Při provádění pravidel by měly být navíc patřičně zohledněny podmínky pro účast unijních subjektů na odpovídajících programech třetích zemí.

(11)

Pravidla by měla vytvořit soudržný, komplexní a transparentní rámec, a zajistit tak co nejúčinnější provádění při zohlednění potřeby snadného přístupu pro všechny účastníky prostřednictvím zjednodušených postupů, zejména s ohledem na mikropodniky a malé a střední podniky (dále jen „malé a střední podniky“). Finanční pomoc Unie by mohla být poskytována různými formami.

(12)

V souladu se zásadou transparentnosti a nad rámec požadavku na zveřejňování stanoveného v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v nařízení (EU) č. 1268/2012 by Komise měla prostřednictvím zvláštních informačních kanálů zveřejňovat na internetových stránkách programu Horizont 2020 výzvy k předkládání návrhů a měla by zajistit jejich všeobecné rozšíření prostřednictvím národních kontaktních míst a, je-li to možné, v přístupných formátech poskytnutých na požádání.

(13)	Kritéria pro výběr a udělení stanovená v tomto nařízení by měla být uplatňována transparentním způsobem a na základě objektivních a měřitelných ukazatelů, s přihlédnutím k celkovému cíli programu Horizont 2020 zaměřeného na dosažení dobře fungujícího Evropského výzkumného prostoru.

(14)

Obecně by doba mezi posledním dnem pro podání úplných návrhů a podpisem grantových dohod se žadateli nebo oznámení rozhodnutí o udělení grantu žadatelům měla být kratší než doba stanovená v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. V řádně odůvodněných případech a pro akce Evropské rady pro výzkum by mělo být povolena delší doba.

(15)

Komise by měla pokračovat ve svém úsilí o zjednodušení postupů v rámci postupného zlepšování informačních systémů, například prostřednictvím dalšího rozšíření portálu pro účastníky jako jediného kontaktního místa od okamžiku zveřejnění výzvy k předkládání návrhů přes jejich předložení, až po provedení akce s cílem vytvořit jediné kontaktní místo pro celý postup. Systém také může poskytnout žadatelům zpětnou vazbu o stavu zpracování jejich žádostí v daném okamžiku.

(16)	Nakládání s důvěrnými údaji a utajovanými informacemi by se mělo řídit všemi příslušnými ustanoveními práva Unie, včetně vnitřních pravidel orgánů, jako je rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (12), jež stanoví bezpečnostní předpisy týkající se utajovaných skutečností Evropské unie.

(17)

Je nezbytné stanovit minimální podmínky pro účast, a to ve formě obecného pravidla i s ohledem na zvláštní rysy akcí programu Horizont 2020. Zejména by měla být stanovena pravidla týkající se počtu účastníků a místa jejich usazení. V případě akce bez účasti subjektu usazeného v některém členském státu je třeba usilovat o dosažení cílů stanovených v článcích 173 a 179 Smlouvy o fungování EU.

(18)	Podle rozhodnutí Rady 2001/822/ES (13) jsou právní subjekty ze zámořských zemí a území způsobilé k účasti v programu Horizont 2020, a to za zvláštních podmínek, které jsou v tomto programu stanoveny.

(19)	Komise by měla zvážit harmonogramy výzev k předkládání návrhů a žádostí o informace, a zohlednit přitom podle možnosti standardní období svátků a dovolených.

(20)	Komise by měla u neúspěšných návrhů poskytnout žadatelům zpětnou vazbu.

(21)	Jasné a transparentní mechanismy pro vypracovávání výzev k předkládání návrhů týkajících se konkrétních témat by měly umožnit rovné podmínky, zvýšit přitažlivost programu Horizont 2020 a zvýšit účast v něm.

(22)	Komise by ve všech aspektech programu Horizont 2020 měla jednat v souladu se zásadami evropského kodexu řádného úředního chování, uvedeného v příloze rozhodnutí Komise 2000/633/ES, ESUO, Euratom (14).

(23)

Je vhodné stanovit podmínky pro poskytování finančních prostředků Unie účastníkům akcí programu Horizont 2020. V zájmu snížení složitosti stávajících pravidel financování, by měl být přijat zjednodušený model náhrady nákladů s větším využitím paušálních částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů.

(24)	Sazby náhrad uvedené v tomto nařízení se uvádějí jako maximální sazby, aby byl dodržen požadavek neziskovosti a zásada spolufinancování a aby měli účastníci možnost žádat o nižší sazby. Sazby náhrad by však zpravidla měly být ve výši 100 % nebo 70 %.

(25)	Definice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj týkající se míry připravenosti špičkových technologií by měly být zohledněny v klasifikaci technologického výzkumu, vývoje produktů a jejich demonstrací.

(26)

Konkrétní problematiky v oblasti výzkumu a inovací by měly být řešeny prostřednictvím nových forem financování, jako je například udělení cen, zadávání zakázek v předobchodní fázi, zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, nástroj pro malé a střední podniky a akce nazvané „Rychlá cesta k inovacím“, které vyžadují zvláštní pravidla.

(27)

Za účelem zachování rovných podmínek pro všechny podniky, které jsou činné na vnitřním trhu, by mělo být financování poskytované programem Horizont 2020 koncipováno v souladu s pravidly státní podpory, aby se zajistila efektivita veřejných výdajů a zabránilo narušení trhu, jako je vytlačení soukromého financování, vytváření neefektivních tržních struktur nebo udržování neefektivních podniků. V případě inovačních akcí je třeba zajistit, aby jejich financování nevedlo bez adekvátního důvodu k narušení hospodářské soutěže ani k narušení trhu.“

(28)	Finanční zájmy Unie by měly být během celého výdajového cyklu chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, a současně by měla být zajištěna odpovídající rovnováha mezi důvěrou a kontrolou.

(29)	V souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 by pravidla měla být základem pro širší přijímání obvyklých postupů příjemců účtování nákladů.

(30)

Účastnický záruční fond zřízený na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1906/2006 (15), a spravovaný Komisí se osvědčil jako důležitý ochranný mechanismus, jenž snižuje rizika spojená s dlužnými částkami, které někteří účastníci nesplatili. Měl by být proto zaveden nový účastnický záruční fond (dále jen „fond“). Aby bylo zajištěno účinnější řízení a lepší krytí rizika účastníků, měl by fond zaštítit akce v rámci programu zřízeného podle rozhodnutí č. 1982/2006/ES, v rámci programu zřízeného rozhodnutím Rady 2006/970/Euratom (16), v rámci programu zřízeného rozhodnutím Rady 2012/93/Euratom (17), jakož i akce podle programu Horizont 2020 a nařízení Rady (Euratom) č. 1314/2013 (18). Na programy řízené jinými subjekty, než jsou subjekty Unie, by se fond neměl vztahovat.

(31)

Pro posílení transparentnosti by měla být zveřejněna jména odborníků, kteří byli nápomocni Komisi nebo příslušným financujícím subjektům při uplatňování tohoto nařízení. Pokud by zveřejnění jmen ohrožovalo bezpečnost či integritu odborníka nebo by nepřiměřeně narušovalo jeho soukromí, měly by mít Komise nebo financující subjekty možnost od zveřejnění těchto jmen upustit.

(32)	Osobní údaje týkající se odborníků by se měly zpracovávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (19).

(33)

Aby se zajistilo, že účastníci dané výsledky patřičně chrání, využívají a šíří, měla by být stanovena pravidla pro využívání a šíření výsledků, zejména zajištění dalších podmínek týkajících se využívání v evropském strategickém zájmu. Účastníci, kteří obdrželi finanční prostředky Unie a kteří zamýšlejí využít výsledků získaných prostřednictvím těchto finančních prostředků především ve třetích zemích, které nejsou přidruženy k programu Horizont 2020, by měli uvést, jakým způsobem přispěje financování Unií k celkové konkurenceschopnosti Evropy (zásada vzájemnosti), jak je stanoveno v grantové dohodě.

(34)	V případě výzkumu, který by mohl potenciálně vést k vyvinutí nové lékařské technologie (například léků, vakcíny nebo lékařské diagnostiky), by měla být přijata opatření zajišťující případně okamžité využívání a šíření výsledků.

(35)

I přes úspěch stávajících dluhových a kapitálových finančních nástrojů EU pro výzkum, vývoj a inovace a pro růst zůstává přístup k rizikovému financování klíčovou otázku, a to zejména pro inovační malé a střední podniky. Aby bylo umožněno co neúčinnější využívání těchto nástrojů pro výzkum, vývoj a inovace a pro růst, měla by být povolena jejich kombinace navzájem i s granty financovanými zejména z rozpočtu Unie, včetně z programu Horizont 2020. Komise by navíc měla zejména zajistit kontinuitu finančního nástroje na sdílení rizik zřízeného na základě rozhodnutí č. 1982/2006/ES a počáteční fáze nástroje pro rychle rostoucí a inovativní malé a střední podniky (GIF 1) zřízeného na základě rozhodnutí č. 1639/2006/ES, v rámci jejich nástupnických dluhových a kapitálových finančních nástrojů podle programu Horizont 2020 a nástrojů nazvaných „Služba Unie v oblasti půjček a záruk pro výzkum a inovace“ a „Kapitálové nástroje Unie pro výzkum a inovace“. V této souvislosti by příjmy a splátky pocházející z jednoho z těchto finančních nástrojů měly být přímo ve prospěch finančních nástrojů stanovených podle programu Horizont 2020.

(36)

Komise by měla zajistit dostatečnou doplňkovost nástroje pro malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020 s finančními nástroji v rámci téhož programu a programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 (20), jakož i se systémy a nástroji zavedenými společně s členskými státy, jako je například společný program Eurostars (21).

(37)	Z důvodu právní jistoty a přehlednosti by nařízení (ES) č. 1906/2006 mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví zvláštní pravidla pro účast na nepřímých akcích uskutečňovaných podle nařízení (EU) č. 1291/2013, včetně účasti na nepřímých akcích financovaných financujícími subjekty v souladu s čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení.

Toto nařízení rovněž stanoví pravidla, kterými se řídí využívání a šíření výsledků.

2.   S výhradou zvláštních pravidel stanovených v tomto nařízení se použijí příslušná pravidla nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení Komise (EU) č. 1268/2012.

3.   V nařízení (ES) č. 294/2008 nebo v jakémkoli základním aktu, jímž se svěřují úkoly plnění rozpočtu financujícímu subjektu podle článku 185 Smlouvy o fungování EU mohou být stanovena pravidla, která se odchylují od ustanovení tohoto nařízení. Za účelem zohlednění zvláštních provozních potřeb financujících subjektů zřízených podle článku 187 Smlouvy o fungování EU, které byly stanoveny v rámci příslušného základního právního aktu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, týkající se:

a)	podmínek účasti na výzvách k předkládání návrhů vyhlášených financujícími subjekty činnými v oblasti letectví, pokud jde o snížení minimálního počtu účastníků stanoveného v čl. 9 odst. 1;

b)	způsobilosti pro financování stanovené v článku 10, a to tak, že umožňují financujícím subjektům činným v oblasti biologických průmyslových odvětví a inovativních léčiv omezit způsobilost pro financování na specifické typy účastníků;

c)

pravidel, kterými se řídí využívání a šíření výsledků, a to tak, že umožňují financujícím subjektům činným v oblasti inovativních léčiv, aby: i) rozšířily pro přidružené subjekty, nabyvatele a jakékoli nástupnické subjekty možnosti převodu výsledků a stávajících znalostí, jakož i udělování licencí na ně, v souladu s grantovou dohodou a bez souhlasu ostatních účastníků podle čl. 44 odst. 1 a 2; ii) umožnily zvláštní dohody o přístupových právech ke stávajícím znalostem s cílem rozvoje výsledků pro komercializaci či komercializace svých vlastních výsledků (přímé využití) podle čl. 48 odst. 2 až 4; iii) doplnily daná pravidla začleněním ustanovení o vlastnictví a přístupu k údajům, znalostem a informacím, jež se nacházejí mimo cíle akce a jichž není třeba pro provedení a využívání akce (vedlejší znalosti) podle čl. 41 odst. 2 a článků 45 až 48; iv) rozšířily pravidla využívání na jiné účely než je provedení akce (výzkumné účely) nebo rozvoj výsledků pro komercializaci či komercializace svých vlastních výsledků (přímé využití) uvedených v článku 48; v) stanovily zvláštní kritéria umožňující udělování sublicence jedním účastníkem jinému účastníku téže akce podle čl. 46 odst.2; vi) za podmínek stanovených v dohodě o konsorciu podle čl. 24 odst. 2 rozšířily přístupová práva účastníků, jejich přidružených subjektů a třetích stran jakožto nabyvatelů licence k výsledkům nebo stávajícím znalostem pro jiné účely, než je provedení akce (výzkumné účely) za vhodných podmínek, včetně finančních podmínek, nebo rozvoj výsledků pro komercializaci či komercializace svých vlastních výsledků (přímé využití) podle článků 46 až 48; vii) podmínily přístupová práva pro přímé využívaní dohodou mezi dotčenými účastníky podle článku 48; viii) umožnily dobrovolné šíření výsledků prostřednictvím vědeckých publikací za uplatnění otevřeného přístupu podle čl. 43 odst. 2;

d)

financování akcí, a to tak, že umožňují financujícím subjektům činným v oblasti elektronických součástí a systémů, aby používaly jiné sazby náhrad než sazby stanovené v čl. 28 odst. 3 v případech, kdy účastníka nebo akci spolufinancuje jeden nebo více členských států. Financující subjekt pověřený úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu i) nebo čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu ii) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, může z důvodu svých vlastních provozních potřeb se souhlasem Komise uplatnit pravidla, která se odchylují od ustanovení tohoto nařízení. V takových případech vydá Komise svůj souhlas, pouze pokud jsou tato pravidla v souladu s obecnými principy stanovenými v tomto nařízení.

4.   Toto nařízení se nevztahuje na přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem.

Článek 2

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„přístupovými právy“ práva využívat výsledky nebo stávající znalosti za podmínek stanovených v souladu s tímto nařízením;

2)	„přidruženým subjektem“ právní subjekt, který je pod přímou nebo nepřímou kontrolou účastníka nebo pod stejnou přímou nebo nepřímou kontrolou jako účastník nebo účastníka přímo nebo nepřímo kontroluje. Kontrola může probíhat kteroukoli formou uvedenou v čl. 8 odst. 2;

3)	„přidruženou zemí“ třetí země, která je smluvní stranou mezinárodní dohody s Unií, podle definice v článku 7 nařízení (EU) č. 1291/2013;

4)

„stávajícími znalostmi“ jakékoli údaje, know-how nebo informace bez ohledu na jejich formu či povahu, ať už hmotné či nehmotné, včetně jakýchkoli práv, jako je právo duševního vlastnictví, která jsou: i) v držení účastníků před jejich přistoupením k akci; ii) potřebná pro provedení akce nebo využití výsledků akce; a iii) označená jako taková účastníky v souladu s článkem 45;

5)	„základním aktem“ právní akt přijatý orgány Unie ve formě nařízení, směrnice nebo rozhodnutí ve smyslu článku 288 Smlouvy o fungování EU, který obsahuje právní základ pro danou akci;

6)

„inovativní akcí“ akce spočívající především v činnostech přímo zaměřených na tvorbu plánů a uspořádání nebo návrhů nových, pozměněných nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Pro tyto účely mohou uvedené činnosti zahrnovat vývoj prototypů, zkoušení, demonstrační projekty, pilotní projekty, validaci výrobků ve velkém rozsahu a tržní replikace;

7)

„koordinační a podpůrnou akcí“ činnost sestávající především z doprovodných opatření, jako je normalizace, šíření výsledků, zvyšování povědomí a komunikace, vytváření sítí, koordinace nebo podpůrné služby, politický dialog a vzájemné získávání poznatků a studie, včetně přípravných studií nové infrastruktury; může zahrnovat také doplňkové činnosti budování sítí a koordinace mezi programy v různých zemích;

8)	„šířením výsledků“ zveřejňování výsledků jakýmikoli vhodnými prostředky (s výjimkou prostředků, které vyplývají z ochrany nebo využívání výsledků), včetně vědeckých publikací v libovolném sdělovacím prostředku;

9)	„využíváním“ využívání výsledků v dalších výzkumných činnostech jiných než jsou činnosti zahrnuté do dané akce, nebo při vývoji, vytváření produktu či procesu a jeho uvádění na trh nebo při vytváření a poskytování služby nebo při normalizačních činnostech;

10)

„spravedlivými a přiměřenými podmínkami“ vhodné podmínky, včetně možných finančních podmínek nebo podmínek bezplatného poskytování, zohledňující zvláštní okolnosti žádosti o přístup, jako například skutečnou nebo možnou hodnotou výsledků nebo stávajících znalostí, k nimž je požadován přístup, nebo rozsah, trvání nebo další charakteristiky předpokládaného využití;

11)	„financujícím subjektem“ subjekt nebo orgán jiný než Komise uvedený v čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterému Komise svěřila úkoly plnění rozpočtu v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1291/2013;

12)	„mezinárodní organizací evropského zájmu“ mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo přidružené země a jejímž hlavním cílem je podporovat vědeckotechnickou spolupráci v Evropě;

13)	„právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního, unijního nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a je oprávněna vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti;

14)	„neziskovým právním subjektem“ právní subjekt, který je na základě své právní formy neziskový nebo má zákonnou povinnost nerozdělovat zisk mezi akcionáře nebo jednotlivé členy;

15)	„účastníkem“ jakýkoli právní subjekt, který provádí akci nebo část akce podle nařízení (EU) č. 1291/2013 a má práva a povinnosti vůči Unii nebo jinému financujícímu subjektu za podmínek stanovených tímto nařízení;

16)

„akcí na spolufinancování programů“ se rozumí akce financovaná prostřednictvím grantu, jejímž hlavním účelem je doplňovat jednotlivé výzvy nebo programy financované subjekty jinými než financujícími subjekty Unie spravujícími výzkumné a inovační programy. Akce na spolufinancování programů může rovněž zahrnovat doplňkové činnosti budování sítí a koordinace mezi programy v různých zemích;

17)

„zadáváním zakázek v předobchodní fázi“ zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách, a vývoj po jednotlivých fázích v konkurenčním prostředí, pokud jsou zadávané služby ve výzkumu a vývoji jasně odděleny od komerční výroby a distribuce konečných výrobků;

18)	„zadáváním veřejných zakázek na inovativní řešení“ zadávání zakázek, v nichž zadavatelé působí jako zaváděcí zákazník pro inovativní zboží nebo služby, které dosud nejsou ve velkém rozsahu k dispozici na trhu, a mohou zahrnovat zkoušku shody;

19)	„výsledky“ jakékoli hmotné či nehmotné výstupy akce, jako jsou údaje, znalosti nebo informace, obsažené v akci, bez ohledu na jejich formu či povahu a bez ohledu na to, zda mohou být chráněny, jakož i veškerá práva s nimi spojená, včetně práv duševního vlastnictví;

20)	„malými a středními podniky“ mikropodniky a malé a střední podniky, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES (22).

21)	„pracovním programem“ dokument přijatý Komisí pro provádění zvláštního programu v souladu s článkem 5 rozhodnutí Rady 2013/743/EU (23);

22)	„pracovním plánem“ dokument podobný pracovnímu programu Komise přijatý financujícími subjekty pověřenými prováděním části programu Horizont 2020 v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1291/2013

2.   Pro účely tohoto nařízení se subjekt, který nemá právní subjektivitu podle příslušného vnitrostátního práva, považuje za právní subjekt za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 131 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v článku 198 nařízení (EU) č. 1268/2012.

3.   Pro účely tohoto nařízení se příjemci grantů nepovažují za financující subjekty.

Článek 3

Důvěrnost

Za podmínek stanovených v prováděcích dohodách, rozhodnutích nebo smlouvách se musí zachovávat důvěrnost všech údajů, poznatků a informací, které byly v rámci akce poskytnuty jako důvěrné, přičemž se řádně zohlední právo Unie týkající se ochrany utajovaných informací a přístupu k nim.

Článek 4

Zpřístupňované informace

1.   Aniž je dotčen článek 3, zpřístupní Komise na vyžádání orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, kterémukoli členskému státu nebo přidružené zemi jakékoli užitečné informace, které má k dispozici, o výsledcích, jichž účastník dosáhl v rámci akce, na niž obdržel finanční prostředky Unie, pokud jsou splněny tyto podmínky:

(a)	dané informace jsou relevantní pro veřejnou politiku; a

(b)	účastníci neuvedli dostatečné a rozumné důvody, proč by tyto informace neměly být poskytnuty.

U akcí v kontextu zvláštního cíle „Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů“ zpřístupní Komise orgánům, institucím a jiným subjektům Unie nebo vnitrostátním orgánům členských států na jejich žádost veškeré užitečné informace, které má k dispozici, o výsledcích, jichž účastník dosáhl v rámci akce, na niž obdržel finanční prostředky Unie. Komise účastníka o tomto sdělení informací uvědomí. Pokud členský stát nebo orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie požádá o sdělení informací, Komise o tomto sdělení uvědomí rovněž všechny členské státy.

2.   Poskytnutím informací podle odstavce 1 se na příjemce nepřenášejí žádná práva ani povinnosti Komise či účastníků. Příjemce je však povinen zachovávat důvěrnost takových informací, pokud tyto informace nejsou zveřejněny nebo je účastníci veřejně nezpřístupní nebo pokud nebyly Komisi sděleny bez omezení týkajících se důvěrnosti. Ve vztahu k utajovaným informacím se použijí bezpečnostní pravidla Komise.

Článek 5

Pokyny a informace pro potenciální účastníky

Komise nebo příslušný financující subjekt v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízením (EU) č. 1268/2012 zajistí, aby všichni potenciální účastníci měli v okamžiku zveřejnění výzvy k předkládání návrhů k dispozici dostatečné pokyny a informace, zejména příslušnou vzorovou grantovou dohodu.

HLAVA II

PRAVIDLA PRO ÚČAST

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 6

Formy financování

Financování může mít v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1291/2013 jednu nebo více forem stanovených nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012, zejména grantů, udělení cen, zadávání zakázek a finančních nástrojů.

Článek 7

Právní subjekty, které se mohou účastnit akcí

1.   Akce se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení a mezinárodní organizace, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení, jakož i veškeré podmínky stanovené v příslušném pracovním programu nebo pracovním plánu.

2.   Příslušný pracovní program může zakázat účast v programu Horizont 2020 nebo jeho částech právním subjektům usazeným v třetích zemích, v nichž jsou podmínky pro účast právních subjektů z členských států nebo jejich přidružených subjektů usazených v třetí zemi ve výzkumných a inovačních programech třetí země považovány Komisí za poškozující zájmy Unie.

3.   Příslušný pracovní program nebo pracovní plán může vyloučit subjekty, které nejsou schopny poskytnout uspokojivé bezpečnostní záruky, i pokud jde o bezpečnostní prověrku personálu, pokud pro to existují bezpečnostní důvody.

4.   Společné výzkumné středisko se může účastnit akcí se stejnými právy a povinnostmi jako právní subjekt usazený v členském státě.

Článek 8

Nezávislost

1.   Dva právní subjekty jsou považovány za vzájemně nezávislé, pokud žádný z nich není přímo či nepřímo kontrolován druhým subjektem a žádný z nich není ani pod toutéž přímou či nepřímou kontrolou jako druhý.

2.   Pro účely odstavce 1 může mít kontrola zejména některou z těchto podob:

a)	přímé či nepřímé držení více než 50 % nominální hodnoty vydaného základního kapitálu v daném právním subjektu nebo většinového hlasovacího práva akcionářů či společníků tohoto subjektu;

b)	přímé nebo nepřímé faktické či právní držení rozhodovacích pravomocí v daném právním subjektu.

3.   Pro účely odstavce 1však nejsou samy o sobě považovány za vztah kontroly následující vztahy mezi právními subjekty:

a)	stejná veřejná investiční společnost, institucionální investor nebo společnost rizikového kapitálu má v přímém či nepřímém držení více než 50 % nominální hodnoty vydaného základního kapitálu nebo většinové hlasovací právo akcionářů či společníků;

b)	dané právní subjekty jsou vlastněny stejným veřejným orgánem nebo na ně dohlíží stejný veřejný orgán.

KAPITOLA II

Granty

Oddíl I

Postup udělování

Článek 9

Podmínky účasti

1.   Musí být splněny tyto minimální podmínky:

a)	akce se zúčastní alespoň tři právní subjekty;

b)	každý z těchto tří právních subjektů je usazen v jiném členském státě nebo přidružené zemi; a

c)	všechny tři právní subjekty uvedené v písmeni b) jsou vzájemně nezávislé ve smyslu článku 8.

2.   Pro účely odstavce 1, pokud je jedním z účastníků Společné výzkumné středisko, mezinárodní organizace evropského zájmu nebo subjekt zřízený podle práva Unie, pohlíží se na něj jako na subjekt usazený v jiném členském státě nebo přidružené zemi, než je členský stát nebo přidružená země, v níž je usazený jiný z účastníků téže akce.

3.   Odchylně od odstavce 1 musí být splněna pouze minimální podmínka účasti jednoho právního subjektu usazeného v členském státě nebo přidružené zemi v případě:

a)	akcí Evropské rady pro výzkum v oblasti průkopnického výzkumu,

b)	nástroje pro malé a střední podniky, má-li akce jasnou evropskou přidanou hodnotu,

c)	akcí na spolufinancování programů

d)	a v odůvodněných případech stanovených v pracovním programu nebo pracovním plánu.

4.   Odchylně od odstavce 1 je v případě koordinačních a podpůrných akcí a akcí týkajících se odborné přípravy a mobility minimální podmínkou účast jednoho právního subjektu.

5.   Ve vhodných a řádně odůvodněných případech mohou pracovní programy nebo pracovní plány stanovit další podmínky podle konkrétních požadavků politiky nebo podle povahy a cílů dané akce, mimo jiné včetně podmínek týkajících se počtu účastníků, druhu účastníků a místa usazení.

Článek 10

Způsobilost pro financování

1.   Pro financování Unií jsou způsobilí tito účastníci:

a)	jakýkoli právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi nebo zřízený podle práva Unie;

b)	jakákoli mezinárodní organizace evropského zájmu;

c)	jakýkoli právní subjekt usazený ve třetí zemi uvedené v pracovním programu.

2.   V případě, že účastníkem je mezinárodní organizace nebo právní subjekt usazený v třetí zemi, které nejsou způsobilé k financování podle odstavce 1, mohou být finanční prostředky Unie poskytnuty, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a)	Komise nebo příslušný financující subjekt považují účast za nezbytnou pro provedení akce;

b)	takové financování je stanoveno ve dvoustranné vědeckotechnické dohodě nebo v jiném ujednání mezi Unií a mezinárodní organizací nebo v případě subjektů usazených v třetích zemích mezi Unií a zemí, ve které je právní subjekt usazen.

Článek 11

Výzvy k předkládání návrhů

1.   Výzvy k předkládání návrhů se vydávají v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízením (EU) č. 1268/2012 s ohledem zejména na potřebu transparentnosti a nediskriminace, jakož i potřebu pružnosti vyplývající z rozmanité povahy výzkumných a inovačních odvětví.

2.   Aniž jsou dotčeny ostatní případy stanovené v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v nařízení (EU) č. 1268/2012, nevydávají se výjimečně výzvy k předkládání návrhů pro koordinační a podpůrné akce a akce na spolufinancování programů prováděné právními subjekty uvedenými v pracovních programech nebo pracovních plánech, pokud daná akce nespadá do působnosti výzvy k předkládání návrhů.

3.   V souladu s příslušnými pravidly nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení (EU) č. 1268/2012 musí být stanovena dostatečně dlouhá doba na přípravu návrhů, přičemž plánované výzvy k předkládání návrhů jsou oznámeny s přiměřeným předstihem zveřejněním pracovního programu a je stanovena přiměřená doba mezi zveřejněním výzvy k předkládání návrhů a lhůtou pro předložení návrhu.

Článek 12

Společné výzvy k předkládání návrhů s třetími zeměmi nebo s mezinárodními organizacemi

1.   Za účelem společného financování akcí v prioritních oblastech společného zájmu a očekávaného vzájemného přínosu s jasnou přidanou hodnotou pro Unii mohou být vydány společné výzvy k předkládání návrhů s třetími zeměmi nebo jejich vědeckými a technickými organizacemi a agenturami nebo s mezinárodními organizacemi. Návrhy budou hodnoceny a vybírány prostřednictvím společných postupů hodnocení a výběru, které budou dohodnuty. Tyto postupy hodnocení a výběru zajistí dodržování zásad stanovených v hlavě VI nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a podílí se na nich vyváženě složená skupina nezávislých odborníků jmenovaných každou stranou.

2.   Právní subjekty financované z prostředků Unie, uzavřou s Unií nebo příslušným financujícím subjektem grantové dohody. Grantová dohoda obsahuje popis práce, kterou mají vykonat tito účastníci a zúčastněné právní subjekty z dotčených třetích zemí.

3.   Právní subjekty financované z prostředků Unie, uzavřou se zúčastněnými právními subjekty, které jsou financovány příslušnými třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, dohodu o koordinaci.

Článek 13

Návrhy

1.   Návrhy obsahují návrh plánu pro využívání a šíření výsledků, pokud je tak stanoveno v pracovním programu nebo pracovním plánu.

2.   Všechny návrhy týkající se výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách obsahují, je-li to vhodné, údaje týkající se licencí a kontrolních opatření, která přijmou příslušné orgány dotčených členských států, jakož i údaje o udělených etických schváleních. Pokud jde o derivace lidských embryonálních kmenových buněk, podléhají instituce, organizace a výzkumní pracovníci přísnému režimu vydávání licencí a kontroly v souladu s právním rámcem daného členského státu.

3.   Z postupu hodnocení, výběru a udělování lze kdykoli vyloučit návrh, který je v rozporu s etickými zásadami nebo s příslušnými právními předpisy nebo který nevyhovuje podmínkám stanoveným v rozhodnutí č. 743/2013/EU, v pracovním programu či pracovním plánu nebo ve výzvě k předkládání návrhů.

4.   V případě potřeby, je-li to upřesněno v pracovním programu nebo pracovním plánu, musí být v návrhu vysvětleno, jak a do jaké míry je pro zamýšlený projekt důležitá genderová analýza.

Článek 14

Etický přezkum

1.   Komise provádí systematicky etický přezkum návrhů, které vzbuzují etické otázky. Tento přezkum ověří, zda jsou dodržovány etické zásady a předpisy, a v případě výzkumu prováděného mimo Unii, že stejný výzkum by mohl být povolen v některém členském státě.

2.   Komise postupuje při etickém přezkumu co nejtransparentnějším způsobem a zajistí jeho včasné provedení, přičemž se pokud možno vyvaruje opakovaného se předkládání dokumentů.

Článek 15

Kritéria pro výběr a udělení

1.   Předložené návrhy se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení:

a)	excelence;

b)

dopad;

c)	kvalita a efektivita provádění.

2.   Pro návrhy akcí Evropské rady pro výzkum v oblasti průkopnického výzkumu se jako jediné kritérium použije kritérium uvedené v odst. 1 písm. a).

3.   U návrhů týkajících se inovativních akcí lze kritériu uvedenému v odst. 1 písm. b) přidělit vyšší koeficient.

4.   Pracovní program nebo pracovní plán stanoví další podrobnosti o používání kritérií pro udělování stanovených v odstavci 1 a upřesní koeficienty a prahové hodnoty.

5.   Komise případně zohlední možnost dvoufázového postupu předkládání návrhů stanovenou v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení (EU) č. 1268/2012, pokud je to v souladu s cíli výzvy k předkládání návrhů.

6.   Návrhy jsou seřazeny v souladu s výsledky hodnocení. Výběr je učiněn na základě tohoto pořadí.

7.   Hodnocení provádějí nezávislí odborníci.

8.   V případě právního subjektu uvedeného v čl. 11 odst. 2 nebo za jiných, řádně odůvodněných výjimečných okolností, lze hodnocení provést jiným způsobem, než je uvedeno v odstavci 7. V každém případě takového hodnocení Komise poskytne členským státům podrobné informace o použitém postupu hodnocení a jeho výsledku.

9.   V případě akcí, u nichž požadované financování z prostředků Unie činí alespoň 500 000 EUR, Komise nebo příslušný financující subjekt ověří předem v souladu s vnitrostátními právními předpisy finanční způsobilosti pouze koordinátorů. Komise nebo příslušný financující subjekt dále ověří finanční způsobilosti koordinátora nebo jiných účastníků, pokud na základě dostupných informací existují důvody k pochybnostem o jejich finanční způsobilosti.

10.   Finanční způsobilost se neověřuje u právních subjektů, jejichž životaschopnost je zaručena členským státem nebo přidruženou zemí, a u institucí středoškolského a vysokoškolského vzdělávání.

11.   Finanční způsobilost může být zaručena jakýmkoli jiným právním subjektem, jehož finanční způsobilost se poté ověří v souladu s odstavcem 9.

Článek 16

Postup pro přezkum hodnocení

1.   Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí transparentní postup pro přezkum hodnocení pro žadatele, kteří se domnívají, že hodnocení jejich návrhu nebylo provedeno v souladu s postupy stanovenými tomto nařízení, příslušném pracovním programu nebo pracovním plánu a ve výzvě k předkládání návrhů.

2.   Žádost o přezkum se musí vztahovat ke konkrétnímu návrhu a předkládá ji koordinátor návrhu do 30 dnů ode dne, kdy Komise nebo příslušný financující subjekt informuje koordinátora o výsledcích hodnocení.

3.   Komise nebo příslušný financující subjekt odpovídá za posouzení žádosti uvedené v odstavci 2. Toto posouzení se týká pouze procesního hlediska hodnocení a nikoli obsahu návrhu.

4.   Výbor pro přezkum hodnocení složený ze zaměstnanců Komise nebo příslušného financujícího subjektu vydá stanovisko k procesnímu hledisku hodnocení. Předsedá mu úředník Komise nebo příslušného financujícího subjektu z jiného odboru, než je odbor odpovědný za výzvy k předkládání návrhů. Výbor může doporučit jeden z těchto postupů:

a)	přehodnocení návrhu především hodnotiteli, kteří se neúčastnili předchozího hodnocení;

b)	potvrzení původního hodnocení.

5.   Na základě doporučení uvedeného v odstavci 4 přijme Komise nebo příslušný financující subjekt rozhodnutí a oznámí je koordinátorovi návrhu. Komise nebo příslušný financující subjekt přijme toto rozhodnutí bez zbytečného odkladu.

6.   Postup pro přezkum nesmí zdržet výběr návrhů, které nejsou předmětem žádosti o přezkum.

7.   Postup pro přezkum nevylučuje jiné úkony, které účastník může učinit v souladu s právem Unie.

Článek 17

Dotazy a stížnosti

1.   Komise zajistí, že je zaveden postup umožňující účastníkům podávat dotazy či stížnosti týkající se jejich zapojení do programu Horizont 2020.

2.   Komise zajistí, že informace o způsobu podávání výhrad, dotazů nebo stížnosti jsou dostupné všem účastníkům a zveřejněny na internetu.

Článek 18

Grantová dohoda

1.   Komise v úzké spolupráci s členskými státy vypracuje v souladu s tímto nařízením vzorové grantové dohody mezi Komisí nebo příslušným financujícím subjektem a účastníky. Je-li nutné ve vzorové grantové dohodě provést důležitou změnu, Komise ji v úzké spolupráci s členskými státy odpovídajícím způsobem reviduje.

2.   Komise nebo příslušný financující subjekt uzavře s účastníky grantovou dohodu. Pokud dojde před podpisem grantové dohody k vyloučení nebo nahrazení některého subjektu, musí to být řádně odůvodněno.

3.   Grantová dohoda v souladu s tímto nařízením stanoví práva a povinnosti účastníků a Komise nebo příslušného financujícího subjektu. Stanoví rovněž práva a povinnosti právních subjektů, které se stanou účastníky v průběhu provádění akce, jakož i úlohu a úkoly koordinátora konsorcia.

4.   Na základě požadavku v pracovním programu nebo pracovním plánu může grantová dohoda s ohledem na přístupová práva a využívání a šíření výsledků stanovit další práva a povinnosti účastníků nad rámec práv a povinností, které jsou stanoveny v tomto nařízení.

5.   Grantová dohoda, kde je to vhodné, vychází v nejvyšší možné míře z obecných zásad stanovených v doporučení Komise o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a o Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků, ze zásad integrity výzkumu, doporučení Komise o správě duševního vlastnictví při činnostech předávání znalostí, z kodexu správné praxe pro univerzity a jiné veřejné výzkumné organizace, jakož i ze zásady rovnosti žen a mužů stanovené v článku 16 nařízení (EU) č. 1291/2013.

6.   Tam kde je to vhodné, obsahuje grantová dohoda ustanovení zajišťující dodržování etických zásad, včetně zřízení nezávislé etické komise a práva Komise provádět etický audit prostřednictvím nezávislých odborníků.

7.   Konkrétní granty na akce mohou být v řádně odůvodněných případech součástí rámcového partnerství v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení (EU) č. 1268/2012.

Článek 19

Rozhodnutí o grantu

V souladu s čl. 121 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 může Komise nebo příslušný financující subjekt ve vhodných a řádně odůvodněných případech místo uzavření grantových dohod oznámit rozhodnutí o udělení grantu. Ustanovení tohoto nařízení, která se týkají grantových dohod, se použijí obdobně.

Článek 20

Lhůta pro udělení grantu

1.   V souladu s čl. 128 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 se ve výzvách k podávání návrhů uvede plánované datum, do kterého musí být všichni žadatelé informováni o výsledku posouzení jejich žádosti, a orientační datum podpisu grantových dohod nebo oznámení rozhodnutí o udělení grantu.

2.   Data uvedená v odstavci 1 se stanovují na základě těchto dob:

a)	pro informování všech žadatelů o výsledku vědeckého posouzení jejich žádosti: nejdéle pět měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů;

b)	pro podpis grantových dohod se žadateli nebo oznámení rozhodnutí o udělení grantu: nejdéle tři měsíce ode dne, kdy byli žadatelé informováni, že byli úspěšní.

3.   Lhůty uvedené v odstavci 2 mohou být překročeny v případě akcí Evropské rady pro výzkum a ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, zejména pokud se jedná o složité akce s velkým počtem návrhů nebo na žádost žadatelů.

4.   Účastníkům musí být poskytnuta dostatečně dlouhá doba na předložení informací a dokumentace potřebné pro podpis grantové dohody. Komise přijímá rozhodnutí a předkládá žádosti o informace co nejrychleji. Je třeba, tam kde je to možné, se vyvarovat opakovaného předkládání dokumentů.

Článek 21

Lhůta pro provedení platby

Platba účastníkům se provádí včas v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012. Poté, co je platba provedena ve prospěch koordinátora, oznámí Komise nebo příslušný financující subjekt tuto platbu účastníkům.

Článek 22

Zabezpečený elektronický systém

Veškerá výměna informací s účastníky, včetně uzavření grantové dohody, oznámení rozhodnutí o udělení grantu a jakékoli jejich změny, může být prováděna prostřednictvím elektronického systému pro výměnu informací zřízeného Komisí nebo příslušným financujícím subjektem, jak je stanoveno v článku 179 nařízení (EU) č. 1268/2012.

Oddíl II

Provádění

Článek 23

Provádění akcí

1.   Účastníci provádějí akci v souladu se všemi podmínkami a povinnostmi stanovenými tímto nařízením, nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012, nařízením (EU) č. 1268/2012, rozhodnutím 2013/743/EU, pracovním programem nebo pracovním plánem, výzvou k předkládání návrhů a grantovou dohodou.

2.   Účastníci nepřijmou žádné závazky, které jsou neslučitelné s tímto nařízením nebo s grantovou dohodou. Pokud některý účastník nesplní své povinnosti spojené s technickým prováděním akce, ostatní účastníci tyto povinnosti splní bez dalšího financování z prostředků Unie, ledaže je Komise nebo příslušný financující subjekt této povinnosti výslovně zprostí. V případě účastníka v prodlení může Komise v souladu s čl. 39 odst. 3 písm. a) převést dlužnou částku z účastnického záručního fondu, uvedeného v článku 38, koordinátorovi akce. Podle ustanovení o účastnickém záručním fondu je finanční odpovědnost každého účastníka omezena na jeho vlastní závazky. Účastníci zajistí, aby Komise nebo příslušný financující subjekt byly včas informovány o každé události, která by mohla podstatně ovlivnit provádění akce nebo zájmy Unie.

3.   Účastníci provedou akci a přijmou za tímto účelem všechna nezbytná a přiměřená opatření. Musí mít k dispozici vhodné zdroje potřebné k provedení akce, a to v době, kdy jsou potřebné. Je-li to nezbytné k provedení akce, mohou požádat třetí strany, včetně subdodavatelů, o provedení práce v rámci akce nebo mohou použít zdroje poskytnuté třetími stranami prostřednictvím věcných příspěvků za podmínek stanovených v grantové dohodě. Účastník má nadále odpovědnost za provedenou práci vůči Komisi nebo příslušnému financujícímu subjektu a vůči ostatním účastníkům.

4.   Zadávání subdodávek pro provedení některých složek akce je omezeno na případy stanovené v grantové dohodě a na řádně odůvodněné případy, které nebylo možné v době vstupu grantové dohody v platnost jednoznačně předvídat.

5.   Třetí strany jiné než subdodavatelé mohou provést práci v rámci akce za podmínek stanovených v grantové dohodě. Příslušná třetí strana a práce, kterou má vykonat, se stanoví v grantové dohodě.

Náklady vzniklé těmto třetím stranám mohou být považovány za způsobilé, pokud daná třetí strana splní všechny tyto podmínky:

a)	byla by způsobilá pro financování, pokud by byla účastníkem;

b)	je přidruženým subjektem nebo má právní vazbu na účastníka, z níž vyplývá spolupráce, která není omezena na danou akci;

c)	je uvedena v grantové dohodě;

d)	dodržuje pravidla použitelná na účastníka podle grantové dohody, pokud jde o způsobilost nákladů a kontrolu výdajů.

e)	s účastníkem přijme společnou a nerozdílnou odpovědnost za příspěvek Unie odpovídající částce uvedené dotčenou třetí stranou, pokud to vyžaduje Komise nebo příslušný financující subjekt.

6.   Třetí strany mohou účastníkovi rovněž poskytnout zdroje prostřednictvím věcných příspěvků na akci. Náklady vzniklé třetím stranám v souvislosti s jejich věcnými příspěvky, které poskytnou bezplatně, jsou způsobilé pro financování, pokud splňují podmínky stanovené v grantové dohodě.

7.   Akce může zahrnovat finanční podporu třetím stranám za podmínek stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení (EU) č. 1268/2012. Částky uvedené v čl. 137 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 mohou být překročeny, pokud je to nutné pro dosažení cílů akce.

8.   Akce prováděná účastníky, kteří jsou zadavatelé ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES (24), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES (25) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES (26), může zahrnovat nebo mít jako hlavní cíl zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na inovativní řešení, pokud je to stanoveno v pracovním programu nebo pracovním plánu a je to potřebné pro její provedení. V tom případě se pravidla stanovená v čl. 51 odst. 2, 4 a 5 tohoto nařízení použijí na zadávání zakázek prováděná účastníky.

9.   Účastníci musí dodržovat vnitrostátní právní předpisy i etická pravidla v zemích, kde se akce bude provádět. Účastníci musí případně před zahájením akce obdržet souhlas příslušných celostátních nebo místních etických výborů.

10.   Práce za použití zvířat se provádí v souladu s článkem 13 Smlouvy o fungování EU a splňuje požadavek nahradit zvířata používaná pro vědecké účely, omezit jejich používání a zajistit šetrné zacházení s nimi v souladu s právem Unie, a zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU (27).

Článek 24

Konsorcium

1.   Členové konsorcia, které se hodlá ucházet o účast na některé akci, jmenují ze svého středu jednoho koordinátora, který se uvede v grantové dohodě. Koordinátor je hlavní styčnou osobou členů konsorcia ve vztazích s Komisí nebo příslušným financujícím subjektem, není-li v grantové dohodě stanoveno jinak nebo v případě, že konsorcium nedodržuje povinnosti podle grantové dohody.

2.   Členové konsorcia, které se účastní akce, uzavřou s výjimkou řádně odůvodněných případů uvedených v pracovním programu nebo pracovním plánu či výzvě k předkládání návrhů vnitřní dohodu (dále jen „dohoda o konsorciu“), v níž jsou stanovena jejich práva a povinnosti, pokud jde o provádění akce v souladu s grantovou dohodou. Komise zveřejní pokyny týkající se hlavních otázek, se kterými se mohou účastníci ve svých dohodách o konsorciu setkat.

3.   Dohoda o konsorciu může mimo jiné stanovit následující:

a)	vnitřní uspořádání konsorcia;

b)	rozdělení prostředků Unie;

c)	doplňující pravidla k pravidlům uvedeným v hlavě III kapitole I tohoto nařízení a v grantové dohodě, týkající se šíření, využívání a přístupových práv;

d)	způsoby urovnávání vnitřních sporů;

e)	ujednání o odpovědnosti, odškodnění a důvěrnosti mezi účastníky.

Členové konsorcia mohou v rámci konsorcia přijmout jakákoli ujednání, která považují za vhodná, pokud nejsou v rozporu s grantovou dohodou nebo tímto nařízením.

4.   Konsorcium může v souladu s příslušnými ustanoveními grantové dohody navrhnout přibrat či vyloučit účastníka nebo změnit koordinátora za předpokladu, že tato změna je v souladu s podmínkami pro účast, nepříznivě neovlivní provádění akce a není v rozporu se zásadou rovného zacházení.

Oddíl III

Formy grantů a pravidla financování

Článek 25

Formy grantů

Granty mohou mít kteroukoli z forem stanovených v článku 123 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 s přihlédnutím k cílům dané akce.

Článek 26

Způsobilost nákladů

1.   Podmínky způsobilosti nákladů jsou vymezeny v článku 126 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Náklady, které v rámci akce vzniknou třetím stranám, mohou být způsobilé v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a grantové dohody.

2.   Nezpůsobilými náklady jsou náklady nevyhovující podmínkám uvedeným v odstavci 1, včetně zejména rezerv na možné budoucí ztráty nebo výdaje, kurzové ztráty, náklady spojené s kapitálovým výnosem, náklady nahrazené v souvislosti s jinou akcí nebo programem Unie, dluhy a poplatky za dluhovou službu a nadměrné nebo neuvážené výdaje.

Článek 27

Přímé způsobilé osobní náklady

1.   Aniž jsou dotčeny podmínky stanovené v článku 26, jsou přímé způsobilé osobní náklady omezeny na mzdy a odvody na sociální zabezpečení a další náklady zahrnuté do odměn zaměstnanců zapojených do dané akce, jež vyplývají z vnitrostátních právních předpisů nebo z pracovní smlouvy.

2.   Aniž jsou dotčeny podmínky stanovené v článku 26, lze za přímé způsobilé osobní náklady považovat i další odměny pro zaměstnance účastníků, kteří jsou neziskovými právními subjekty, zapojené do dané akce, včetně plateb na základě doplňkových smluv bez ohledu na jejich povahu, a to až do výše stanovené v odstavci 3 a za předpokladu, že splňují tyto doplňující podmínky:

a)	jsou součástí obvyklých postupů odměňování účastníka a jsou vypláceny důsledně pokaždé, kdy je vyžadován tentýž druh práce nebo odborných znalostí;

b)	kritéria použitá pro výpočet doplňkových plateb jsou objektivní a účastník je používá všeobecně, bez ohledu na zdroj využitých finančních prostředků.

3.   Další odměny mohou být způsobilé až do výše 8 000 EUR na osobu a rok. Pro osobu, která nepracuje výlučně v rámci dané akce, se použije limit na hodinu. Tento limit na hodinu se vypočítá tak, že 8 000 EUR se vydělí počtem produktivních hodin za rok vypočtených v souladu s článkem 31.

Článek 28

Financování akce

1.   Financování akce nesmí překročit celkové způsobilé náklady snížené o příjmy dané akce.

2.   Za příjmy z akce se považují:

a)	zdroje poskytnuté třetími stranami účastníkům prostřednictvím finančních převodů nebo věcných bezplatných příspěvků, jejichž hodnota byla účastníkem prohlášena za způsobilé náklady, za předpokladu, že je třetí strana poskytla konkrétně na využití v dané akci;

b)	příjmy z akce, s výjimkou příjmů z využívání výsledků akce;

c)	příjmy z prodeje aktiv pořízených na základě grantové dohody do výše hodnoty nákladů původně účtovaných účastníkem na akci.

3.   Všechny činnosti financované v rámci jedné akce podléhají jednotné sazbě náhrad způsobilých nákladů. Maximální sazbu stanoví pracovní program nebo pracovní plán.

4.   Aniž je dotčena zásada spolufinancování, může grant programu Horizont 2020 dosáhnout 100 % celkových způsobilých nákladů.

5.   Grant programu Horizont 2020 je omezen na nejvýše 70 % celkových způsobilých nákladů pro inovační akce a akce na spolufinancování programů.

V případě inovačních akcí může odchylně od odstavce 3 dosáhnout výše grantu programu Horizont 2020 u neziskových právních subjektů až 100 % celkových způsobilých nákladů, aniž je dotčena zásada spolufinancování.

6.   Sazby náhrad stanovené v tomto článku se použijí rovněž v případě akcí, u nichž se financování stanoví paušální sazbou, jednotkovými náklady nebo paušální částkou na celou akci nebo její část.

Článek 29

Nepřímé náklady

1.   Nepřímé způsobilé náklady se stanoví za použití paušální sazby ve výši 25 % celkových přímých způsobilých nákladů s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky a nákladů na zdroje poskytnuté třetími stranami, které se nevyužívají v prostorách příjemce, jakož i finanční podpory třetím stranám.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou být nepřímé náklady vykazovány formou paušální částky nebo jednotkových nákladů, je-li to stanoveno v pracovním programu nebo pracovním plánu.

Článek 30

Hodnocení úrovní financování

Průběžné hodnocení programu Horizont 2020 zahrnuje hodnocení dopadu jednotlivých prvků zavedených za použití nových úrovní financování stanovených v článcích 27, 28 a 29 tohoto nařízení s cílem vyhodnotit, zda nový přístup způsobuje nežádoucí situace, které negativně ovlivňují atraktivitu programu Horizont 2020.

Článek 31

Počet produktivních hodin za rok

1.   Způsobilé osobní náklady zahrnují pouze hodiny skutečně odpracované osobami, které přímo vykonávají práci v rámci akce. Doklady o skutečně odpracovaných hodinách předloží účastník, obvykle prostřednictvím systému zaznamenávání času.

2.   U osob pracujících výlučně na dané akci se zaznamenávání času nevyžaduje. V těchto případech účastník podepíše prohlášení potvrzující, že dotčená osoba pracovala výlučně na dané akci.

3.   Grantová dohoda obsahuje:

a)	minimální požadavky na systém zaznamenávání času;

b)	možnost volby mezi stanoveným počtem produktivních hodin za rok a metodou pro stanovení počtu produktivních hodin za rok, který se použije pro výpočet hodinových sazeb osobních nákladů s ohledem na obvyklé účetní postupy účastníka.

Článek 32

Vlastníci malých a středních podniků a fyzické osoby, které nepobírají mzdu

Vlastníci malých a středních podniků, kteří nepobírají mzdu, a jiné fyzické osoby, které nepobírají mzdu, mohou osobní náklady účtovat na základě jednotkových nákladů.

Článek 33

Jednotkové náklady

1.   Komise může v souladu s článkem 124 nařízení (EU, Euratom) č.966/2012 stanovit metody k určení jednotkových nákladů na základě:

a)	statistických údajů nebo obdobných objektivních ukazatelů;

b)	kontrolovatelných historických údajů účastníka.

2.   Přímé způsobilé osobní náklady mohou být financovány na základě jednotkových nákladů určených obvyklými postupy účtování nákladů používanými účastníkem, pokud splňují všechna tato kritéria:

a)	jsou vypočítány na základě celkových skutečných osobních nákladů zaznamenaných v obecných účtech účastníka, přičemž tyto náklady mohou být za podmínek stanovených Komisí upraveny účastníkem podle rozpočtovaných nebo odhadovaných složek;

b)	jsou v souladu s články 26 a 27;

c)	je u nich zajištěno dodržení požadavku neziskovosti a je vyloučeno dvojí financování nákladů;

d)	jsou vypočítány s náležitým ohledem na článek 31.

Článek 34

Osvědčení o finančních výkazech

Osvědčení o finančních výkazech zahrnuje celkovou výši grantu požadovanou účastníkem formou úhrady skutečných nákladů a jednotkových nákladů podle čl. 33 odst. 2, s výjimkou částek uvedených na základě paušálních částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů jiných nákladů než nákladů určených obvyklými postupy účtování nákladů používanými účastníkem. Osvědčení se předkládá pouze v případě, že tato částka činí alespoň 325 000 EUR v době žádosti o platbu zůstatku grantu.

Článek 35

Osvědčení o metodice

1.   Účastníci, kteří přímé osobní náklady vypočítávají a uplatňují na základě jednotkových nákladů v souladu s čl. 33 odst. 2, mohou Komisi předložit osvědčení o metodice. Daná metodika musí splňovat podmínky uvedené v čl. 33 odst. 2 a požadavky grantové dohody.

2.   Pokud Komise schválí osvědčení o metodice, platí pro všechny akce financované na základě nařízení (EU) č. 1291/2013 a účastník vypočítává a uplatňuje náklady na základě této metodiky. Poté, co Komise osvědčení o metodice schválí, nesmí této schválené metodice připisovat žádné systémové či opakující se chyby.

Článek 36

Osvědčující auditoři

1.   Osvědčení o finančních výkazech a o metodice uvedená v článcích 34 a 35 vydá nezávislý auditor způsobilý k provádění povinných auditů účetních dokladů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (28) nebo s obdobnými vnitrostátními předpisy nebo příslušný a nezávislý veřejnoprávní činitel, kterému příslušné vnitrostátní orgány přiznaly právní způsobilost k provedení auditu účastníka a který se nepodílel na přípravě finančních výkazů.

2.   Auditor, který vydává osvědčení o finančních výkazech a o metodice, poskytne na žádost Komise, Účetního dvora nebo Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) přístup k podkladům a auditní pracovní dokumentaci, na jejichž základě se osvědčení o finančních výkazech a o metodice vydává.

Článek 37

Kumulativní financování

Akce, na niž byl udělen grant z rozpočtu Unie, je způsobilá rovněž pro grant na základě nařízení (EU) č. 1291/2013 za předpokladu, že granty nekryjí stejné nákladové položky.

Oddíl IV

Záruky

Článek 38

Účastnický záruční fond

1.   Zřizuje se účastnický záruční fond (dále jen „fond“), který pokrývá riziko spojené s nevracením dlužných částek Unii v rámci akcí financovaných granty Komise na základě rozhodnutí č. 1982/2006/ES a Komise nebo financujících subjektů Unie v rámci programu Horizont 2020 podle pravidel stanovených v tomto nařízení. Fond je náhradou a právním nástupcem účastnického záručního fondu zřízeného podle nařízení (ES) č. 1906/2006.

2.   Fond je provozován v souladu s článkem 39. Finanční úroky z fondu jsou doplňovány do fondu a slouží výlučně účelům stanoveným v čl. 39 odst. 3.

3.   V případě, že úroky nepostačují na pokrytí operací popsaných v čl. 39 odst. 3, fond nezasáhne a Komise nebo příslušný financující subjekt Unie vymáhá veškeré dlužné částky přímo od účastníků nebo třetích stran.

4.   Fond je považován za dostatečnou záruku podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Od účastníků nelze přijímat žádnou další záruku nebo zajištění ani jim nelze jejich poskytnutí ukládat, s výjimkou případu popsaného v odstavci 3 tohoto článku.

5.   Účastníci akcí programu Horizont 2020, jejichž riziko je kryto fondem, uhradí příspěvek ve výši 5 % finančních prostředků poskytnutých Unií na danou akci. Na konci akce se částka zaplacená do fondu účastníkům vrátí prostřednictvím koordinátora.

6.   Výše příspěvku uvedeného v odstavci 5, kterou uhradí účastníci do fondu, může být snížena na základě průběžného hodnocení programu Horizont 2020.

Článek 39

Fungování fondu

1.   Fond je řízen Unií, která je zastoupena Komisí jednající jako výkonný orgán jménem účastníků v souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě.

Komise může fond řídit přímo, nebo svěřit jeho finanční řízení buď Evropské investiční bance, nebo vhodné finanční instituci (dále jen „depozitní banka“). Depozitní banka fond řídí podle pokynů Komise.

2.   Příspěvek účastníků do fondu může být odečten z počátečního předběžného financování a zaplacen do fondu jménem účastníků.

3.   Pokud účastník dluží částky Unii, může Komise, aniž jsou dotčeny sankce, které mohou být účastníkům v prodlení uloženy, přijmout tato opatření:

(a)

převést nebo nařídit depozitní bance, aby dlužnou částku převedla přímo z fondu koordinátorovi akce. Uvedený převod se provádí po ukončení či zrušení účasti účastníka v prodlení, pokud akce stále probíhá a zbývající účastníci souhlasí s jejím provedením podle stejných cílů. Částky převedené z fondu se považují za finanční prostředky Unie;

(b)	účinně zpětně získat uvedenou částku z fondu.

Komise vydá ve prospěch fondu inkasní příkaz určený danému účastníkovi nebo třetí straně. Komise může za tímto účelem přijmout rozhodnutí o zpětném získání v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

4.   Získané částky představují příjem určený fondu ve smyslu čl. 21 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Poté, co bude dokončeno provádění všech grantů, jejichž riziko fond pokrývá, bude veškerý zůstatek vybrán Komisí a vložen do rozpočtu Unie, s výhradou rozhodnutí legislativního orgánu.

KAPITOLA III

Odborníci

Článek 40

Jmenování nezávislých odborníků

1.   Komise a případně financující subjekty mohou jmenovat nezávislé odborníky, aby ohodnotili návrhy podle článku 15 nebo poskytli poradenství či pomoc při:

a)	hodnocení návrhů;

b)	sledování provádění akcí podle nařízení (EU) č. 1291/2013, jakož i předchozích výzkumných nebo inovačních programů;

c)	provádění politiky Unie v oblasti výzkumu a inovací nebo programů, včetně programu Horizont 2020, jakož i při dotváření a fungování Evropského výzkumného prostoru;

d)	hodnocení výzkumných a inovačních programů;

e)	koncipování politiky Unie v oblasti výzkumu a inovací, včetně přípravy budoucích programů.

2.   Nezávislí odborníci se vyberou podle jejich dovedností, zkušeností a znalostí vhodných ke splnění úkolů, kterými jsou pověřeni. Musí-li nezávislí odborníci pracovat s utajovanými informacemi, vyžaduje se před jejich jmenováním příslušná bezpečnostní prověrka.

Nezávislí odborníci se určí a vyberou na základě výzev k podávání přihlášek pro jednotlivce a výzev určených příslušným organizacím, například výzkumným agenturám, výzkumným institucím, univerzitám, normalizačním organizacím, organizacím občanské společnosti či podnikům, s cílem vytvořit databázi kandidátů.

Ve vhodných a řádně odůvodněných případech může Komise nebo příslušný financující subjekt transparentním způsobem vybrat jakéhokoli odborníka s patřičnými dovednostmi, který v databázi není uveden.

Při jmenování nezávislých odborníků přijme Komise nebo příslušný financující subjekt s ohledem na situaci v oblasti akce vhodná opatření s cílem nalézt vyvážené složení skupin odborníků a hodnotících panelů z hlediska dovedností, zkušeností a znalostí, zeměpisné rozmanitosti a zastoupení žen a mužů. Ve vhodných případech je rovněž třeba usilovat o vyvážené zastoupení soukromého a veřejného sektoru.

Komise nebo příslušný financující subjekt mohou pro jmenování nezávislých odborníků využít doporučení poradních orgánů. V případě akcí Evropské rady pro výzkum v oblasti průkopnického výzkumu Komise odborníky jmenuje na návrh vědecké rady Evropské rady pro výzkum.

3.   Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, že odborník, který se ocitne ve střetu zájmů ve věci, v níž má podat odborný posudek, danou věc nehodnotí, ani v ní neposkytuje poradenství či pomoc.

4.   Veškerá výměna informací s nezávislými odborníky, včetně uzavření smlouvy o jejich jmenování a jakékoli její změny, se provádí prostřednictvím elektronických systémů pro výměnu informací zřízených Komisí nebo příslušným financujícím subjektem, jak je stanoveno v čl. 287 odst. 4 nařízení (EU) č. 1268/2012.

5.   Jména osobně jmenovaných odborníků, kteří byli Komisi nebo financujícímu subjektu nápomocni při provádění nařízení (EU) č. 1291/2013 a rozhodnutí 2013/743/EU, se společně s oblastmi jejich odbornosti zveřejňují alespoň jednou ročně na internetové stránce Komise nebo příslušného financujícího subjektu. Tyto údaje se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

HLAVA III

PRAVIDLA PRO VYUŽÍVÁNÍ A ŠÍŘENÍ VÝSLEDKŮ

KAPITOLA I

Granty

Oddíl I

Výsledky

Článek 41

Vlastnictví výsledků

1.   Výsledky vlastní účastník, který je vytvořil.

2.   Pokud výsledky vytvořili účastníci akce společně a jejich jednotlivý přínos k těmto společným výsledkům nelze určit nebo není-li možné tyto společné výsledky rozdělit pro účely žádosti o příslušnou ochranu práv duševního vlastnictví nebo jejího získání nebo zachování, jsou tyto výsledky jejich společným vlastnictvím. Spoluvlastníci uzavřou dohodu o rozdělení a podmínkách výkonu tohoto společného vlastnictví v souladu se svými povinnostmi podle grantové dohody. Spoluvlastníci se mohou dohodnout, že ve společném vlastnictví nebudou pokračovat a rozhodnout se pro alternativní režim, mimo jiné prostřednictvím převodu svých vlastnických podílů na jediného vlastníka s přístupovými právy pro ostatní účastníky poté, co dojde k vytvoření výsledků.

Není-li v dohodě o společném vlastnictví stanoveno jinak, je každý spoluvlastník oprávněn udílet třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků ve společném vlastnictví bez práva udělovat sublicence, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	ostatní spoluvlastníci jsou o tom předem informováni;

b)	ostatním spoluvlastníkům je poskytnuta spravedlivá a přiměřená odměna.

3.   Jestliže jsou zaměstnanci nebo jakékoli strany pracující pro účastníka oprávněni uplatňovat práva k vytvořeným výsledkům, dotčený účastník zajistí, aby tato práva mohla být vykonávána způsobem, který je slučitelný s jeho povinnostmi podle grantové dohody.

Článek 42

Ochrana výsledků

1.   Mohou-li výsledky nalézt obchodní nebo průmyslové využití, nebo lze-li odůvodněně očekávat, že je naleznou, účastník, který je vlastní, prověří možnost jejich ochrany. Pokud je to možné a vzhledem k okolnostem opodstatněné, zajistí účastník jejich náležitou ochranu na přiměřenou dobu a s vhodným územním rozsahem, a to s náležitým ohledem na své oprávněné zájmy a oprávněné zájmy, zejména obchodní, ostatních účastníků akce.

2.   Jestliže účastník, který obdržel finanční prostředky Unie, zamýšlí nechránit výsledky, které vytvořil, z důvodů jiných, než je nemožnost podle unijního či vnitrostátního práva nebo nedostatečný potenciál pro obchodní nebo průmyslové využití, a pokud je nezamýšlí převést jinému právnímu subjektu usazenému v členském státě nebo přidružené zemi za účelem jejich ochrany, musí před jakýmkoli šířením těchto výsledků informovat Komisi nebo příslušný financující subjekt. Komise jménem Unie nebo příslušný financující subjekt mohou se souhlasem dotčeného účastníka převzít vlastnictví těchto výsledků a podniknout nezbytné kroky pro jejich účinnou ochranu.

Účastník to může odmítnout pouze tehdy, prokáže-li, že by tím byly významně poškozeny jeho oprávněné zájmy. Tyto výsledky nesmějí být žádným způsobem šířeny, dokud Komise nebo příslušný financující subjekt nepřijmou rozhodnutí nebo nerozhodnou, že nepřevezmou nebo převezmou vlastnictví, a nepodniknou nezbytné kroky pro zajištění jejich ochrany. Komise nebo příslušný financující subjekt přijme toto rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.

3.   Jestliže účastník, který obdržel finanční prostředky Unie, zamýšlí vzdát se ochrany výsledků nebo neusilovat o prodloužení této ochrany z důvodů jiných, než je nedostatečný potenciál pro obchodní nebo průmyslové využití po dobu nepřesahující pět let od platby konečného zůstatku, informuje Komisi nebo příslušný financující subjekt, které mohou pokračovat v ochraně nebo ochranu prodloužit prostřednictvím převzetí vlastnictví těchto výsledků. Účastník to může odmítnout pouze tehdy, prokáže-li, že by tím byly významně poškozeny jeho oprávněné zájmy. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.

Článek 43

Využití a šíření výsledků

1.   Každý účastník, který obdržel finanční prostředky Unie, vyvine co největší úsilí k tomu, aby výsledky, které vlastní, využil nebo aby zejména prostřednictvím převodu výsledků a udělování licencí na výsledky v souladu s článkem 44 dosáhl toho, že je využije jiný právní subjekt.

V grantové dohodě se stanoví jakékoli další povinnosti týkající se využití. V případě výzkumu s potenciálem pro řešení velkých společenských výzev mohou další povinnosti týkající se využití zahrnovat udělování nevýhradních licencí. Všechny tyto další povinnosti musí být uvedeny v pracovním programu nebo pracovním plánu.

2.   S výhradou případných omezení daných ochranou duševního vlastnictví, bezpečnostními pravidly nebo oprávněnými zájmy každý účastník co nejdříve vhodnými prostředky šíří výsledky, které vlastní. Grantová dohoda může v tomto ohledu stanovit lhůty.

V grantové dohodě se stanoví jakékoli další povinnosti týkající se šíření výsledků; tyto povinnosti musí být uvedeny v pracovním programu nebo pracovním plánu.

Pokud jde o šíření výsledků prostřednictvím vědeckých publikací, uplatňuje se otevřený přístup za podmínek stanovených v grantové dohodě. Náklady související s otevřeným přístupem k vědeckým publikacím, které jsou výsledkem výzkumu financovaného z programu Horizont 2020 a vznikly v průběhu akce, jsou způsobilé k náhradě za podmínek stanovených v grantové dohodě. Vzhledem k čl. 18 nařízení (EU) č. 1291/2013 grantová dohoda nestanoví podmínky otevřeného přístupu k publikacím, což by vedlo k dalším nákladům na zveřejnění po dokončení akce.

Pokud jde o šíření údajů z výzkumu, mohou být v grantové dohodě v rámci otevřeného přístupu k údajům z výzkumu a jejich uchovávání a s ohledem na oprávněné zájmy účastníků a případná omezení související s pravidly ochrany údajů, bezpečnostními pravidly a s právy duševního vlastnictví, stanoveny podmínky, za kterých je poskytnut otevřený přístup k těmto výsledkům, zejména v případě průkopnického výzkumu Evropské rady pro výzkum a budoucích a vznikajících technologií nebo v jiných příslušných oblastech. V takovém případě se v pracovním programu nebo pracovním plánu uvede, zda je vyžadováno šíření údajů z výzkumu prostřednictvím otevřeného přístupu.

Jakékoli šíření výsledků musí být předem oznámeno ostatním účastníkům. Po oznámení může účastník vznést námitku, prokáže-li, že by zamýšleným šířením byly významně poškozeny jeho oprávněné zájmy týkající se jeho výsledků nebo stávajících znalostí. V takovém případě nemůže dojít k šíření nových znalostí, dokud nejsou podniknuty přiměřené kroky k ochraně těchto oprávněných zájmů. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.

3.   Pro účely sledování a šíření výsledků prováděného Komisí nebo příslušným financujícím subjektem poskytnou účastníci veškeré informace o jimi prováděných činnostech spojených s využíváním a šířením výsledků a dokumenty, které jsou nezbytné v souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě. S výhradou ochrany oprávněných zájmů účastníků, kteří informace poskytli, jsou tyto informace veřejně zpřístupněny. V grantové dohodě se mimo jiné stanoví lhůty týkající se této ohlašovací povinnosti.

4.   Veškeré patentové přihlášky, normy, publikace nebo jakékoli jiné formy šíření výsledků, včetně elektronické formy, se opatří pokud možno prohlášením, jež může zahrnovat vizuální prostředky, o tom, že daná akce obdržela finanční podporu od Unie. Znění tohoto prohlášení se stanoví v grantové dohodě.

Článek 44

Převod výsledků a udělování licencí

1.   Jestliže účastník převádí vlastnické právo k výsledkům, převede na nabyvatele i své povinnosti související s těmito výsledky podle grantové dohody, včetně povinnosti převést tyto povinnosti při jakémkoli dalším převodu.

Aniž jsou dotčeny povinnosti týkající se důvěrnosti, které vyplývají z právních předpisů v případě fúzí a akvizic, musí účastník, který hodlá převést výsledky, v případě, že ostatní účastníci stále mají přístupová práva k převáděným výsledkům nebo mohou o udělení těchto práv stále požádat, předem uvědomit tyto ostatní účastníky a poskytnout jim dostatečné informace o zamýšleném novém vlastníkovi výsledků tak, aby tito ostatní účastníci mohli analyzovat účinek zamýšleného převodu na možný výkon svých přístupových práv.

Po oznámení může účastník proti převodu vlastnictví vznést námitku, pokud prokáže, že by zamýšlený převod nepříznivě ovlivnil výkon jeho přístupových práv. V takovém případě se převod nesmí uskutečnit, dokud mezi dotčenými účastníky nedojde k dohodě. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.

Ostatní účastníci se mohou prostřednictvím předchozí písemné dohody vzdát práva být předem informováni a práva na vznesení námitky v případě převodu vlastnictví z jednoho účastníka na konkrétně určenou třetí stranu.

2.   Za předpokladu, že je umožněn výkon přístupových práv k výsledkům a že účastník, který výsledky vlastní, splnil všechny další povinnosti týkající se využívání, může tento účastník, formou licencí nebo jiným způsobem udělit právo k jejich využívání libovolnému právnímu subjektu, a to včetně výhradního práva. Výhradní licence na výsledky je možné udělit za podmínky souhlasu všech ostatních dotčených účastníků, že se svých přístupových práv k nim zřeknou.

3.   Pokud jde o výsledky vytvořené účastníky, kteří obdrželi finanční prostředky Unie, grantová dohoda může stanovit, že Komise nebo příslušný financující subjekt má právo vznést námitku proti převodu vlastnictví nebo udělení výhradní licence třetím stranám usazeným v třetí zemi, která není přidružena k programu Horizont 2020, domnívají-li se, že toto udělení licence nebo převod nejsou v souladu se zájmy rozvíjet konkurenceschopnost hospodářství Unie nebo nejsou slučitelné s etickými zásadami či s bezpečnostními aspekty.

V takových případech k převodu vlastnictví nebo udělení výhradní licence nedojde, pokud se Komise nebo příslušný financující subjekt neujistí, že budou zavedena příslušná ochranná opatření.

Grantová dohoda ve vhodných případech stanoví, že každý takový převod vlastnictví nebo udělení výhradní licence musí být předem oznámeny Komisi nebo příslušnému financujícímu subjektu. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.

Oddíl II

Přístupová práva ke stávajícím znalostem a výsledkům

Článek 45

Stávající znalosti

Účastníci v písemné dohodě jakýmkoli způsobem uvedou stávající znalosti, které v akci využijí.

Článek 46

Zásady pro přístupová práva

1.   Každá žádost o výkon přístupových práv a každé vzdání se přístupových práv musí být učiněny písemně.

2.   Přístupová práva nezahrnují právo udělovat sublicence bez souhlasu vlastníka výsledků nebo stávajících znalostí, k nimž je požadován přístup.

3.   Účastníci téže akce se před přistoupením ke grantové dohodě vzájemně informují o jakýchkoli právních či jiných omezeních, která se týkají poskytnutí přístupu k jejich stávajícím znalostem. Každá dohoda o stávajících znalostech následně uzavřená účastníkem zajistí možnost výkonu veškerých přístupových práv.

4.   Ukončení účasti na akci nemá vliv na povinnost daného účastníka poskytovat přístup za podmínek stanovených v grantové dohodě.

5.   Dohoda o konsorciu může stanovit, že pokud účastník nesplní své povinnosti a nedojde k nápravě, pozbývá svých přístupových práv.

Článek 47

Přístupová práva pro provádění

1.   Účastník má přístupová práva k výsledkům jiného účastníka stejné akce, pokud tyto výsledky potřebuje pro provedení své práce v rámci dané akce.

Tento přístup se udělí bez poplatků.

2.   Účastník má přístupová práva ke stávajícím znalostem jiného účastníka stejné akce, pokud tyto znalosti potřebuje pro provedení své práce v rámci dané akce, za podmínek případných omezení podle čl. 46 odst. 3.

Tento přístup se udělí bez poplatků, pokud se účastníci před přistoupením ke grantové dohodě nedohodnou jinak.

Článek 48

Přístupová práva pro využití

1.   Účastník má přístupová práva k výsledkům jiného účastníka stejné akce, pokud tyto výsledky potřebuje pro využití svých vlastních výsledků.

Tento přístup se udělí na základě dohody za spravedlivých a přiměřených podmínek.

2.   Účastník má přístupová práva ke stávajícím znalostem jiného účastníka stejné akce, pokud tyto znalosti potřebuje pro využití svých vlastních výsledků, za podmínek případných omezení podle čl. 46 odst. 3.

Tento přístup se udělí na základě dohody za spravedlivých a přiměřených podmínek.

3.   Nestanoví-li dohoda o konsorciu jinak, má přidružený subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi rovněž přístupová práva k výsledkům a, za podmínek případných omezení podle čl. 46 odst. 3, ke stávajícím znalostem, a to za spravedlivých a přiměřených podmínek, pokud jsou tyto výsledky a znalosti zapotřebí pro využití výsledků vytvořených účastníkem, ke kterému je subjekt přidružen. Tato přístupová práva se požadují a získávají přímo od účastníka, který vlastní tyto výsledky nebo znalosti, pokud není dohodnuto jinak v souladu s čl. 46 odst. 2.

4.   Žádost o přístup podle odstavců 1, 2 nebo 3 lze podat do jednoho roku od ukončení akce, pokud se účastníci nedohodnou na jiné lhůtě.

Článek 49

Přístupová práva Unie a členských států

1.   Orgány, instituce a jiné subjekty Unie mají přístupová práva pouze k výsledkům účastníka, který obdržel finanční prostředky Unie, pro řádně odůvodněné účely rozvoje, provádění a sledování politik nebo programů Unie. Tato přístupová práva jsou omezena na neobchodní a nekonkurenční použití.

Tento přístup se udělí bez poplatků.

2.   Pokud jde o akce v rámci zvláštního cíle „Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů“ uvedeného v příloze I části III nařízení (EU) č. 1291/2013, orgány, instituce a jiné subjekty Unie i vnitrostátní orgány členských států mají pro účely rozvoje, provádění a sledování svých politik nebo programů v této oblasti nezbytná přístupová práva k výsledkům účastníka, který obdržel finanční prostředky Unie. Tato přístupová práva jsou omezena na neobchodní a nekonkurenční použití. Tato přístupová práva se udělí bez poplatků a na základě dvoustranné dohody vymezující zvláštní podmínky s cílem zajistit, že tato práva budou použita pouze k zamýšlenému účelu a že jsou stanoveny odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti. Tato přístupová práva se nevztahují na stávající znalosti účastníka. Dožadující členský stát, orgán, instituce či jiný subjekt Unie uvědomí o této žádosti všechny členské státy. Ve vztahu k utajovaným informacím se použijí bezpečnostní pravidla Komise.

HLAVA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

Článek 50

Udělení cen

1.   Financování z prostředků Unie může mít formu udělení cen, jak je definováno v hlavě VII nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení (EU) č. 1268/2012.

2.   Udělení každé ceny je podmíněno přijetím vhodných závazků v oblasti publicity. Na šíření výsledků se použije hlava III tohoto nařízení. Pracovní program nebo pracovní plán mohou obsahovat zvláštní povinnosti týkající se využívání a šíření.

Článek 51

Zadávání zakázek, zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení

1.   Na každou zakázku, kterou zadává Komise vlastním jménem nebo společně s členskými státy, se vztahují pravidla zadávání veřejných zakázek uvedená v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení (EU) č. 1268/2012.

2.   Financování z prostředků Unie může mít podobu zadávání zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání zakázek na inovativní řešení, které provádí Komise či příslušný financující subjekt buď vlastním jménem, nebo společně se zadavateli z členských států a přidružených zemí.

Zadávací řízení:

a)	musí dodržovat zásady transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení a proporcionality, pravidla hospodářské soutěže a případně směrnice 2004/17/ES, 2004/18/ES a 2009/81/ES, nebo pokud Komise jedná vlastním jménem, nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012;

b)	může obsahovat zvláštní podmínky, například omezení místa provedení zadaných činností v případě zadávání zakázek v předobchodní fázi na území členských států a zemí přidružených k programu Horizont 2020, je-li to řádně odůvodněno cíli akcí;

c)	může opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů);

d)	stanoví zadání zakázek hospodářsky nejvýhodnější nabídce nebo nabídkám.

3.   Výsledky vytvořené v rámci zakázky zadané Komisí vlastní Unie, není-li v rámci nabídkového řízení stanoveno jinak.

4.   Smlouvy v případě zadávání zakázek v předobchodní fázi obsahují zvláštní ustanovení o vlastnictví, přístupových právech a udělování licencí, aby bylo zajištěno co největší převzetí výsledků a aby nedocházelo k žádnému nespravedlivému zvýhodnění. Dodavatel, který vytvoří výsledky v rámci zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň s nimi spojená práva duševního vlastnictví. Zadavatelé získají alespoň přístupová práva k výsledkům bez poplatků pro své vlastní použití a právo udělovat nebo vyžadovat, aby zúčastnění dodavatelé udělovali třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků za spravedlivých a přiměřených podmínek bez práva udělovat sublicence. Jestliže dodavatel ve stanovené době po zadání zakázky v předobchodní fázi, která je uvedena ve smlouvě, výsledky obchodně nevyužije, převede vlastnictví výsledků na zadavatele.

5.   Smlouvy v případě zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení mohou obsahovat zvláštní ustanovení o vlastnictví, přístupových právech a udělování licencí, aby bylo zajištěno co největší převzetí výsledků a aby nedocházelo k žádnému nespravedlivému zvýhodnění.

Článek 52

Finanční nástroje

1.   Finanční nástroje mohou mít některou z forem uvedených, v hlavě VIII nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 jsou vynakládány v souladu s uvedenou hlavou a mohou být kombinovány vzájemně i s granty financovanými z rozpočtu Unie, včetně podle nařízení (EU) č. 1291/2013.

2.   Odchylně od čl. 140 odst. 6 druhého pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 jsou příjmy a roční splátky vytvořené v rámci finančního nástroje stanoveného na základě nařízení (EU) č. 1291/2013 přiděleny v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení č. 966/2012 na tento finanční nástroj.

3.   Odchylně od čl. 140 odst. 6 druhého pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 jsou příjmy a roční splátky vytvořené v rámci finančního nástroje na sdílení rizik zřízeného na základě rozhodnutí č. 1982/2006/ES a v rámci počáteční fáze nástroje pro rychle rostoucí a inovativní malé a střední podniky (GIF 1) zřízeného na základě rozhodnutí č. 1639/2006/ES, vázány v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 k nástupnickým finančním nástrojům podle nařízení (EU) č. 1291/2013.

Článek 53

Nástroj pro malé a střední podniky

1.   Na výzvy k předkládání návrhů vydané v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky uvedené v článku 22 nařízení (EU) č. 1291/2013 mohou reagovat pouze malé a střední podniky. Mohou spolupracovat s dalšími společnostmi, výzkumnými organizacemi nebo univerzitami.

2.   Byl-li jednou podnik vyhodnocen jako malý a střední podnik, předpokládá se, že tento právní status pokračuje během celého trvání projektu, a to i v případech, kdy tento podnik v důsledku svého růstu později překročí strop stanovený v definici malého a středního podniku.

3.   Použijí-li se nástroj pro malé a střední podniky nebo granty financujících subjektů nebo Komise zaměřené na malé a střední podniky, může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení zejména o vlastnictví, přístupových právech, využívání a šíření výsledků.

Článek 54

Rychlá cesta k inovacím

1.   V souladu s článkem 7 se každý právní subjekt může zúčastnit akce nazvané „Rychlá cesta k inovacím“. Akce financované v rámci tohoto nástroje jsou inovativní akce. Rychlá cesta k inovacím je otevřena pro návrhy pro jakoukoli technologickou oblast v rámci specifického cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ stanoveného v příloze I části II bodu 1 nařízení (EU) 1291/2013 nebo pro jakékoli cíle podle priority „společenská výzva“ stanovené v příloze I části III bodech 1 až 7 uvedeného nařízení.

2.   Návrhy lze předkládat kdykoli. Komise stanoví tři uzávěrky ročně pro ohodnocení návrhů. Doba mezi uzávěrkou a podpisem grantové dohody nebo oznámením rozhodnutí o udělení grantu nepřekročí šest měsíců. Návrhy jsou tříděny podle dopadu, kvality a efektivity provádění a excelence, přičemž je kritériu dopadu přidělen vyšší koeficient. Jedné akce se nezúčastní více než pět právních subjektů. Výše grantu nepřesáhne 3 miliony EUR.

Článek 55

Jiná zvláštní ustanovení

1.   V případě akcí, které zahrnují činnosti související s bezpečností, může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení, zejména o zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, zadávání zakázek na inovativní řešení, o změnách složení konsorcia, utajovaných informacích, využití, šíření, otevřeném přístupu k výzkumným publikacím, převodech výsledků a licencích k výsledkům.

2.   V případě akcí na podporu stávající nebo nové výzkumné infrastruktury může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení týkající se uživatelů této infrastruktury a jejich přístupů k ní.

3.   V případě akcí Evropské rady pro výzkum v oblasti průkopnického výzkumu může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení, zejména o přístupových právech, přenositelnosti a šíření, která se týkají účastníků, výzkumných pracovníků a kterékoli strany, která je akcí dotčena.

4.   V případě akcí týkajících se odborné přípravy a mobility může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení o závazcích týkajících se výzkumných pracovníků, kteří mají z akce prospěch, vlastnictví, přístupových práv a přenositelnosti.

5.   V případě koordinačních a podpůrných akcí může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení zejména o vlastnictví, přístupových právech, využívání a šíření výsledků.

6.   V případě znalostních a inovačních společenství Evropského inovačního a technologického institutu může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení zejména o vlastnictví, přístupových právech, využívání a šíření výsledků.

HLAVA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 56

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle čl. 1 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu trvání programu Horizont 2020 a za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 3 se Komisi svěřují na dobu trvání programu Horizont 2020.

3.   Přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 3 může Evropský parlament nebo Rada kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení zaniká přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Komise neprodleně oznámí přijetí aktu v přenesené pravomoci současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 57

Zrušení a přechodná ustanovení

1.   Nařízení (ES) č. 1906/2006 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, toto nařízení nemá vliv na pokračování nebo na změnu, včetně celkového nebo částečného ukončení, příslušných akcí až do doby jejich dokončení, nebo do udělení finanční pomoci Komisí nebo financujícími subjekty podle rozhodnutí č. 1982/2006/ES nebo podle ostatních právních předpisů vztahujících se na uvedenou pomoc ke dni 31. prosince 2013, které se nadále použijí na dané akce až do doby jejich ukončení.

3.   Všechny částky z účastnického záručního fondu zřízeného nařízením (ES) č. 1906/2006, jakož i všechna jeho práva a povinnosti se převádějí na fond ke dni 31. prosince 2013. Účastníci akcí podle rozhodnutí č. 1982/2006/ES, kteří podepíšou grantové dohody po 31. prosinci 2013, uhradí svůj příspěvek do fondu.

Článek 58

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 318, 20.10.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 181, 26.6.2012, s. 111.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Viz strana 104 v tomto čísle Úředního věstníku).

(5)  Úř. věst. C 74E, 13.3.2012, s. 34.

(6)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(9)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 294/2008 ze dne 11. března 2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 1).

(11)  Úř. věst. C 205, 19.7.2013, s. 9.

(12)  Rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád (Úř. věst. L 317, 3.12.2001).

(13)  Rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámořských zemí a území“) (Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1).

(14)  Rozhodnutí Komise 2000/633/ES, ESUO, Euratom ze dne 17. října 2000, kterým se mění její jednací řád (Úř. věst. L 267, 20.10.2000, s. 63).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1906/2006/ES ze dne 18. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2013) (Úř. věst. L 391, 30.12.2006, s. 1).

(16)  Rozhodnutí Rady č. 2006/970/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007 až 2011) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 60).

(17)  Rozhodnutí Rady 2012/93/Euratom ze dne 19. prosince 2011 o rámcovém programu Evropského společenství pro atomovou energii v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2012–2013) (Úř. věst. L 47, 18.2.2012, s. 25).

(18)  Nařízení Rady (Euratom) č. 1314/2013 o programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (2014–2018), který doplňuje rámcový program pro výzkum a inovace Horizont 2020 (Viz strana 948 v tomto čísle Úředního věstníku).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zřizuje program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME)(2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/E (Viz strana 33 v tomto čísle Úředního věstníku).

(21)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 743/2008/ES ze dne 9. července 2008 o účasti Společenství v programu výzkumu a vývoje prováděném v několika členských státech a zaměřeném na podporu výzkumu a vývoje prováděného malými a středními podniky (Úř. věst L 201, 30.7.2008, s. 58).

(22)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 týkající se definice mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(23)  Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 11. prosince 2013 o zřízení zvláštního programu k provedení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) (Viz strana 965 v tomto čísle Úředního věstníku).

(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1).

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114).

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).

(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33).

(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).

---