17.12.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 306/1

1)

Preambule se mění takto:

2)

Článek 1 se mění takto:

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 1a

Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.“

4)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

1.   Cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel.

2.   Unie poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranic, azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti.

3.   Unie vytváří vnitřní trh. Usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a na vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí. Podporuje vědecký a technický pokrok.

Bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte.

Podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy.

Respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví.

4.   Unie vytváří hospodářskou a měnovou unii, jejíž měnou je euro.

5.   Ve svých vztazích s okolním světem Unie zastává a podporuje své hodnoty a zájmy a přispívá k ochraně svých občanů. Přispívá k míru, bezpečnosti, udržitelnému rozvoji této planety, k solidaritě a vzájemné úctě mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování, vymýcení chudoby, ochraně lidských práv, především práv dítěte, a k přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodržování zásad Charty Organizace spojených národů.

6.   Unie sleduje své cíle vhodnými prostředky na základě pravomocí, které jsou jí Smlouvami svěřeny.“

5)

Článek 3 se zrušuje a vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 3a

1.   V souladu s článkem 3b náležejí pravomoci, které nejsou Smlouvami Unii svěřeny, členským státům.

2.   Unie ctí rovnost členských států před Smlouvami a jejich národní identitu, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech, včetně místní a regionální samosprávy. Respektuje základní funkce státu, zejména ty, které souvisejí se zajištěním územní celistvosti, udržením veřejného pořádku a ochranou národní bezpečnosti. Zejména národní bezpečnost zůstává výhradní odpovědností každého členského státu.

3.   Podle zásady loajální spolupráce se Unie a členské státy navzájem respektují a pomáhají si při plnění úkolů vyplývajících ze Smluv.

Členské státy učiní veškerá vhodná obecná nebo zvláštní opatření k plnění závazků, které vyplývají ze Smluv nebo z aktů orgánů Unie.

Členské státy usnadňují Unii plnění jejích úkolů a zdrží se všech opatření, jež by mohla ohrozit dosažení cílů Unie.“

6)

Vkládá se nový článek, který nahrazuje článek 5 Smlouvy o založení Evropského společenství a který zní:

„Článek 3b

1.   Vymezení pravomocí Unie se řídí zásadou svěření pravomocí. Výkon těchto pravomocí se řídí zásadami subsidiarity a proporcionality.

2.   Podle zásady svěření pravomocí jedná Unie pouze v mezích pravomocí svěřených jí ve Smlouvách členskými státy pro dosažení cílů stanovených ve Smlouvách. Pravomoci, které nejsou Smlouvami Unii svěřeny, náležejí členským státům.

3.   Podle zásady subsidiarity jedná Unie v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie.

Orgány Unie uplatňují zásadu subsidiarity v souladu s Protokolem o používání zásad subsidiarity a proporcionality. Vnitrostátní parlamenty dbají na dodržování zásady subsidiarity v souladu s postupem uvedeným v tomto protokolu.

4.   Podle zásady proporcionality nepřekročí obsah ani forma činnosti Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv.

Orgány Unie uplatňují zásadu proporcionality v souladu s Protokolem o používání zásad subsidiarity a proporcionality.“

7)

Články 4 a 5 se zrušují.

8)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

1.   Unie uznává práva, svobody a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000, ve znění upraveném dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku, jež má stejnou právní sílu jako Smlouvy.

Listina nijak nerozšiřuje pravomoci Unie vymezené ve Smlouvách.

Práva, svobody a zásady obsažené v Listině se vykládají v souladu s obecnými ustanoveními v hlavě VII Listiny, jimiž se řídí její výklad a použití, a s náležitým přihlédnutím k vysvětlením zmíněným v Listině, jež uvádějí zdroje těchto ustanovení.

2.   Unie přistoupí k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Přistoupení k této úmluvě se nedotkne pravomocí Unie vymezených Smlouvami.

3.   Základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, tvoří obecné zásady práva Unie.“

9)

Článek 7 se mění takto:

10)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 7a

1.   Unie rozvíjí se zeměmi ve svém sousedství výsadní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrých sousedských vztahů, založený na hodnotách Unie a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy spočívajícími na spolupráci.

2.   Pro účely odstavce 1 může Unie s dotyčnými zeměmi uzavírat zvláštní dohody. Tyto dohody mohou obsahovat vzájemná práva a povinnosti, jakož i možnost vyvíjet společnou činnost. Jejich provádění podléhá pravidelným konzultacím.“

11)

Ustanovení hlavy II se začleňují do Smlouvy o založení Evropského společenství, ve znění ostatních změn a přejmenované na Smlouvu o fungování Evropské unie.

12)

Nadpis hlavy II a článek 8 se nahrazují tímto:

„HLAVA II

USTANOVENÍ O DEMOKRATICKÝCH ZÁSADÁCH

Článek 8

Ve všech svých činnostech dodržuje Unie zásadu rovnosti svých občanů, kterým se dostává od jejích orgánů, institucí a jiných subjektů stejné pozornosti. Občanem Unie je každá osoba, která má státní příslušnost členského státu. Občanství Unie doplňuje občanství členského státu, nenahrazuje je.

Článek 8a

1.   Fungování Unie je založeno na zastupitelské demokracii.

2.   Občané jsou na úrovni Unie přímo zastoupeni v Evropském parlamentu.

Členské státy jsou zastoupeny v Evropské radě svými hlavami států nebo předsedy vlád a v Radě svými vládami, kteří jsou demokraticky odpovědni buď svým vnitrostátním parlamentům, nebo svým občanům.

3.   Každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie. Rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům.

4.   Politické strany na evropské úrovni přispívají k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie.

Článek 8b

1.   Orgány dávají vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně si vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie.

2.   Orgány udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností.

3.   Za účelem zajištění soudržnosti a transparentnosti činností Unie vede Evropská komise s dotčenými stranami rozsáhlé konzultace.

4.   Nejméně jeden milion občanů Unie pocházejících z podstatného počtu členských států se může ujmout iniciativy a vyzvat Evropskou komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh k otázkám, k nimž je podle mínění těchto občanů nezbytné přijetí právního aktu Unie pro účely provedení Smluv.

Postup a podmínky požadované pro tuto iniciativu jsou stanoveny v souladu s čl. 21 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 8c

Vnitrostátní parlamenty aktivně přispívají k dobrému fungování Unie těmito způsoby:

13)

Ustanovení hlavy III se zrušují. Nadpis hlavy III se nahrazuje tímto:

14)

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

1.   Unie má institucionální rámec, jehož cílem je podporovat její hodnoty, sledovat její cíle, sloužit jejím zájmům, zájmům jejích občanů a zájmům členských států, jakož i zajišťovat soudržnost, účinnost a kontinuitu jejích politik a činností.

Orgány Unie jsou:

2.   Každý orgán jedná v mezích působnosti svěřené mu Smlouvami a v souladu s postupy, podmínkami a cíli v nich stanovenými. Orgány mezi sebou loajálně spolupracují.

3.   Ustanovení týkající se Evropské centrální banky a Účetního dvora jakož i podrobná ustanovení o ostatních orgánech jsou obsažena ve Smlouvě o fungování Evropské unie.

4.   Evropskému parlamentu, Radě a Komisi jsou nápomocny Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, které plní poradní funkce.“

15)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9a

1.   Evropský parlament vykonává společně s Radou legislativní a rozpočtovou funkci. Vykonává funkce politické kontroly a konzultace v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami. Volí předsedu Komise.

2.   Evropský parlament se skládá ze zástupců občanů Unie. Jejich počet nesmí překročit sedm set padesát, nepočítaje předsedu. Zastoupení občanů je zajištěno poměrným sestupným způsobem, přičemž je stanovena minimální hranice šesti členů na členský stát. Žádnému členskému státu nesmí být přiděleno více než devadesát šest míst.

Evropská rada přijme z podnětu Evropského parlamentu a po obdržení jeho souhlasu jednomyslně rozhodnutí, kterým stanoví složení Evropského parlamentu, při dodržení zásad uvedených v prvním pododstavci.

3.   Členové Evropského parlamentu jsou voleni na dobu pěti let ve všeobecných a přímých volbách svobodným a tajným hlasováním.

4.   Evropský parlament volí ze svých členů předsedu a předsednictvo.“

16)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9b

1.   Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority. Nevykonává legislativní funkci.

2.   Evropskou radu tvoří hlavy států nebo předsedové vlád členských států společně s jejím předsedou a předsedou Komise. Jejího jednání se účastní vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

3.   Evropská rada zasedá dvakrát za půl roku; svolává ji její předseda. Vyžaduje-li to pořad jednání, mohou členové Evropské rady rozhodnout, že každému z nich bude nápomocen některý ministr a v případě předsedy Komise některý člen Komise. Vyžaduje-li to situace, svolá předseda mimořádné zasedání Evropské rady.

4.   Nestanoví-li Smlouvy jinak, rozhoduje Evropská rada konsensem.

5.   Evropská rada volí svého předsedu kvalifikovanou většinou na dobu dva a půl roku s tím, že může být zvolen dvakrát po sobě. V případě překážky nebo závažného pochybení jej může Evropská rada stejným postupem odvolat.

6.   Předseda Evropské rady:

Předseda Evropské rady zajišťuje na své úrovni a v této funkci vnější zastupování Unie v záležitostech týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky, aniž jsou dotčeny pravomoci vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Předseda Evropské rady nesmí zastávat žádnou vnitrostátní funkci.“

17)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9c

1.   Rada vykonává společně s Evropským parlamentem legislativní a rozpočtovou funkci. Vykonává funkce vymezování politik a koordinace v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami.

2.   Rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni zmocněného zavazovat vládu členského státu, který zastupuje, a vykonávat hlasovací právo.

3.   Nestanoví-li Smlouvy jinak, rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou.

4.   Ode dne 1. listopadu 2014 je kvalifikovaná většina vymezena jako nejméně 55 % členů Rady, tvořených nejméně patnácti z nich a zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie.

Blokační menšinu musí tvořit nejméně čtyři členové Rady, jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou.

Další pravidla, kterými se řídí hlasování kvalifikovanou většinou, stanoví čl. 205 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

5.   Přechodná ustanovení o vymezení kvalifikované většiny, která se použijí do dne 31. října 2014, jakož i ta, která se použijí mezi dnem 1. listopadu 2014 a dnem 31. března 2017, stanoví Protokol o přechodných ustanoveních.

6.   Rada zasedá v různých složeních, jejichž seznam se přijímá v souladu s článkem 201b Smlouvy o fungování Evropské unie.

Rada pro obecné záležitosti zajišťuje soudržnost prací jednotlivých složení Rady. Ve spojení s předsedou Evropské rady a Komisí připravuje zasedání Evropské rady a zajišťuje jejich návaznost.

Rada pro zahraniční věci vytváří vnější činnost Unie podle strategických směrů vymezených Evropskou radou a zajišťuje soudržnost činnosti Unie.

7.   Výbor stálých zástupců vlád členských států odpovídá za přípravu prací Rady.

8.   Rada zasedá veřejně, pokud projednává návrh legislativního aktu a hlasuje o něm. Za tímto účelem je každé zasedání Rady rozděleno na dvě části, kdy první je určena k projednávání legislativních aktů Unie a druhá nelegislativním činnostem.

9.   Předsednictví jednotlivých složení Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, zajišťují zástupci členských států v Radě na základě systému rovné rotace v souladu s podmínkami stanovenými v článku 201b Smlouvy o fungování Evropské unie.“

18)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9d

1.   Komise podporuje obecný zájem Unie a k tomuto účelu činí vhodné podněty. Zajišťuje uplatňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě. Pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie dohlíží na uplatňování práva Unie. Plní rozpočet a řídí programy. Vykonává koordinační, výkonné a řídící funkce v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami. S výjimkou společné zahraniční a bezpečnostní politiky a dalších případů uvedených ve Smlouvách zajišťuje vnější zastupování Unie. Činí podněty k přijímání jednoletých a víceletých programů Unie s cílem dosáhnout interinstitucionálních dohod.

2.   Nestanoví-li Smlouvy jinak, mohou být legislativní akty Unie přijaty pouze na návrh Komise. Ostatní akty se přijímají na návrh Komise, pokud tak Smlouvy stanoví.

3.   Funkční období Komise je pětileté.

Členové Komise jsou vybíráni podle celkové způsobilosti a evropanství z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti.

Komise vykonává své funkce zcela nezávisle. Aniž je dotčen čl. 9e odst. 2, členové Komise nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce nebo plněním svých úkolů.

4.   Komise jmenovaná v době mezi dnem vstupu v platnost Lisabonské smlouvy a dnem 31. října 2014 se skládá z jednoho státního příslušníka z každého členského státu, včetně jejího předsedy a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který je jedním z jejích místopředsedů.

5.   Ode dne 1. listopadu 2014 se Komise včetně předsedy a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku skládá z takového počtu členů, který odpovídá dvěma třetinám počtu členských států, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně o změně tohoto počtu.

Členové Komise jsou vybíráni ze státních příslušníků členských států na základě systému naprosto rovné rotace mezi členskými státy umožňujícího odrážet demografickou a zeměpisnou různorodost všech členských států. Tento systém stanoví jednomyslně Evropská rada v souladu s článkem 211a Smlouvy o fungování Evropské unie.

6.   Předseda Komise:

Člen Komise odstoupí, pokud jej k tomu předseda vyzve. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku odstoupí postupem podle čl. 9e odst. 1, pokud jej k tomu předseda vyzve.

7.   S přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu a po náležitých konzultacích navrhne Evropská rada kvalifikovanou většinou Evropskému parlamentu kandidáta na funkci předsedy Komise. Tohoto kandidáta zvolí Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů. Nezíská-li potřebnou většinu, navrhne Evropská rada do jednoho měsíce kvalifikovanou většinou nového kandidáta, kterého zvolí Evropský parlament stejným postupem.

Rada vzájemnou dohodou se zvoleným předsedou přijme seznam dalších osob, které navrhuje jmenovat členy Komise. Jsou vybírány na základě návrhů členských států v souladu s kritérii uvedenými v odst. 3 druhém pododstavci a v odst. 5 druhém pododstavci.

Předseda, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ostatní členové Komise podléhají jako sbor schválení Evropským parlamentem. Na základě tohoto schválení jmenuje Evropská rada Komisi kvalifikovanou většinou.

8.   Komise je jako sbor odpovědná Evropskému parlamentu. V souladu s článkem 201 Smlouvy o fungování Evropské unie může Evropský parlament Komisi vyslovit nedůvěru. V případě vyslovení nedůvěry členové Komise kolektivně odstoupí ze svých funkcí a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku odstoupí ze své funkce v Komisi.“

19)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9e

1.   Evropská rada jmenuje se souhlasem předsedy Komise kvalifikovanou většinou vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Evropská rada jej může stejným postupem odvolat.

2.   Vysoký představitel vede společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Unie. Přispívá svými návrhy k vytváření této politiky a provádí ji jako zmocněnec Rady. Stejně jedná i v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky.

3.   Vysoký představitel předsedá Radě pro zahraniční věci.

4.   Vysoký představitel je jedním z místopředsedů Komise. Zajišťuje soudržnost vnější činnosti Unie. V rámci Komise odpovídá za úkoly, které jí přísluší v oblasti vnějších vztahů, a za koordinaci dalších hledisek vnější činnosti Unie. Při plnění těchto úkolů v Komisi, a pouze pro tyto úkoly, podléhá vysoký představitel postupům, které upravují fungování Komise, v rozsahu, v jakém je to slučitelné s odstavci 2 a 3.“

20)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9f

1.   Soudní dvůr Evropské unie se skládá ze Soudního dvora, Tribunálu a specializovaných soudů. Zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění Smluv.

Členské státy stanoví prostředky nezbytné k zajištění účinné právní ochrany v oblastech pokrytých právem Unie.

2.   Soudní dvůr se skládá z jednoho soudce z každého členského státu. Jsou mu nápomocni generální advokáti.

Tribunál se skládá z nejméně jednoho soudce z každého členského státu.

Soudci a generální advokáti Soudního dvora a soudci Tribunálu jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které splňují požadavky článků 223 a 224 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let. Soudci a generální advokáti mohou být jmenováni opakovaně.

3.   Soudní dvůr Evropské unie rozhoduje v souladu se Smlouvami:

21)

Ustanovení hlavy IV se začleňují do Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii ve znění ostatních změn.

22)

Hlava IV přebírá název dosavadní hlavy VII, který zní „USTANOVENÍ O POSÍLENÉ SPOLUPRÁCI“, a články 27a až 27e, 40, 40a a 40b a 43 až 45 se nahrazují novým článkem, který spolu s články 280a až 280i Smlouvy o fungování Evropské unie, jak je uvedeno v čl. 2 bodě 278 této smlouvy, rovněž nahrazuje články 11 a 11a Smlouvy o založení Evropského společenství a který zní:

„Článek 10

1.   Členské státy, které si v rámci nevýlučné pravomoci Unie přejí mezi sebou navázat posílenou spolupráci, se mohou v mezích a za podmínek uvedených v tomto článku a v článcích 280a až 280i Smlouvy o fungování Evropské unie obracet na její orgány a vykonávat tyto pravomoci při použití příslušných ustanovení Smluv.

Posílená spolupráce je zaměřena na to, aby podporovala cíle Unie, chránila její zájmy a posilovala její proces integrace. Tato spolupráce je kdykoli otevřena všem členským státům v souladu s článkem 280c Smlouvy o fungování Evropské unie.

2.   Rozhodnutí o povolení posílené spolupráce přijme Rada až jako poslední prostředek, pokud shledá, že cílů této spolupráce nelze dosáhnout v přiměřené lhůtě Unií jako celkem, a za podmínky, že se jí účastní nejméně devět členských států. Rada rozhoduje postupem podle článku 280d Smlouvy o fungování Evropské unie.

3.   Jednání Rady se mohou účastnit všichni její členové, avšak na hlasování se podílejí pouze členové Rady zastupující členské státy zúčastněné na posílené spolupráci. Pravidla hlasování jsou stanovena v článku 280e Smlouvy o fungování Evropské unie.

4.   Akty přijaté v rámci posílené spolupráce zavazují pouze zúčastněné členské státy. Nepokládají se za acquis, které musí být přijato státy kandidujícími na přistoupení k Unii.“

23)

Název hlavy V se nahrazuje tímto: „OBECNÁ USTANOVENÍ O VNĚJŠÍ ČINNOSTI UNIE A ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O SPOLEČNÉ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITICE“.

24)

Vkládají se nový nadpis kapitoly a nové články, které znějí:

„KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ O VNĚJŠÍ ČINNOSTI UNIE

Článek 10a

1.   Činnost Unie na mezinárodní scéně spočívá na zásadách, které se uplatnily při jejím založení, jejím rozvoji a jejím rozšiřování a které hodlá podporovat v ostatním světě: demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva.

Unie usiluje o rozvíjení vztahů a budování partnerství se třetími zeměmi a mezinárodními, regionálními nebo světovými organizacemi, které sdílejí zásady uvedené v prvním pododstavci. Podporuje vícestranná řešení společných problémů, především v rámci Organizace spojených národů.

2.   Unie vymezuje a provádí společné politiky a činnosti a usiluje o dosažení vysokého stupně spolupráce ve všech oblastech mezinárodních vztahů ve snaze:

3.   Při vypracování a provádění vnější činnosti v jednotlivých oblastech podle této hlavy a podle části páté Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i vnějších aspektů ostatních politik, zachovává Unie zásady a sleduje cíle uvedené v odstavcích 1 a 2.

Unie dbá na soudržnost mezi jednotlivými oblastmi své vnější činnosti a mezi těmito oblastmi a svými ostatními politikami. Rada a Komise, jimž je nápomocen vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zajišťují tuto soudržnost a za tímto účelem spolupracují.

Článek 10b

1.   Na základě zásad a cílů uvedených v článku 10a určuje Evropská rada strategické zájmy a cíle Unie.

Rozhodnutí Evropské rady o strategických zájmech a cílech Unie se vztahují na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a na jiné oblasti vnější činnosti Unie. Mohou se týkat vztahů Unie s některou zemí nebo regionem, nebo být zaměřena tematicky. Vymezují jejich trvání a prostředky, které mají poskytnout Unie a členské státy.

Evropská rada rozhoduje jednomyslně na doporučení Rady, které Rada přijímá způsobem stanoveným pro každou oblast. Rozhodnutí Evropské rady se provádějí podle postupů stanovených Smlouvami.

2.   Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a Komise v ostatních oblastech vnější činnosti mohou Radě předkládat společné návrhy.“

25)

Vkládají se nové nadpisy, které znějí:

26)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 10c

Činnost Unie na mezinárodní scéně podle této kapitoly spočívá na zásadách, sleduje cíle a je prováděna v souladu s obecnými ustanoveními, která jsou obsažena v kapitole 1.“

27)

Článek 11 se mění takto:

28)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Unie vede společnou zahraniční a bezpečnostní politiku:

29)

Článek 13 se mění takto:

30)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 13a

1.   Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který předsedá Radě pro zahraniční věci, přispívá svými návrhy k vypracovávání společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zajišťuje provádění rozhodnutí přijatých Evropskou radou a Radou.

2.   Vysoký představitel zastupuje Unii v záležitostech společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Jménem Unie vede politický dialog se třetími stranami a vyjadřuje postoj Unie v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích.

3.   Při výkonu své funkce se vysoký představitel opírá o Evropskou službu pro vnější činnost. Tato služba působí ve spolupráci s diplomatickými službami členských států a skládá se z úředníků příslušných oddělení generálního sekretariátu Rady a Komise, jakož i z vyslaného personálu vnitrostátních diplomatických služeb. Organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost stanoví rozhodnutí Rady. Rada rozhoduje na návrh vysokého představitele po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdržení souhlasu Komise.“

31)

Článek 14 se mění takto:

32)

V článku 15 se slova „Rada zaujímá společné postoje. Společné postoje vymezují“ nahrazují slovy „Rada přijímá rozhodnutí, která vymezují“ a slova „se společnými postoji“ se nahrazují slovy „s postoji Unie“.

33)

Vkládá se článek 15a, který přebírá znění dosavadního článku 22 s těmito změnami:

34)

Vkládá se článek 15b, který přebírá znění dosavadního článku 23 s těmito změnami:

35)

Článek 16 se mění takto:

36)

Dosavadní článek 17 se stává článkem 28a a mění se podle bodu 49.

37)

Článek 18 se mění takto:

38)

Článek 19 se mění takto:

39)

Článek 20 se mění takto:

40)

Článek 21 se mění takto:

41)

Dosavadní článek 22 se stává článkem 15a a mění se podle bodu 33.

42)

Dosavadní článek 23 se stává článkem 15b a mění se podle bodu 34.

43)

Článek 24 se nahrazuje tímto:

„Článek 24

Unie může uzavřít dohody s jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi v oblastech spadajících do této kapitoly.“

44)

Článek 25 se mění takto:

45)

Články 26 a 27 se zrušují. Vkládají se následující nové články, přičemž článek 25b současně nahrazuje článek 47:

„Článek 25a

V souladu s článkem 16b Smlouvy o fungování Evropské unie a odchylně od jeho odstavce 2 přijímá Rada rozhodnutí, které stanoví pravidla o ochraně fyzických osob při zpracovávání osobních údajů členskými státy, pokud vykonávají činnosti spadající do oblasti působnosti této kapitoly, a pravidla o volném pohybu těchto údajů. Dodržování těchto pravidel podléhá kontrole nezávislými orgány.

Článek 25b

Provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky se nedotýká uplatňování postupů a rozsahu pravomocí orgánů, které Smlouvy stanoví pro výkon pravomocí Unie uvedených v článcích 2b až 2e Smlouvy o fungování Evropské unie.

Stejně tak se provádění politik uvedených v daných článcích nedotýká uplatňování postupů a rozsahu pravomocí orgánů, které Smlouvy stanoví pro výkon pravomocí Unie podle této kapitoly.“

46)

Články 27a až 27e, týkající se posílené spolupráce, se nahrazují článkem 10 podle bodu 22.

47)

Článek 28 se mění takto:

48)

Vkládá se nový název oddílu, který zní:

49)

Vkládá se článek 28a, který přebírá znění dosavadního článku 17 s těmito změnami:

50)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 28b

1.   Mise uvedené v čl. 28a odst. 1, při kterých může Unie použít civilní a vojenské prostředky, zahrnují společné akce v oblasti odzbrojení, humanitární a záchranné mise, poradní a pomocné mise ve vojenské oblasti, mise pro předcházení konfliktům a udržení míru, mise bojových sil k řešení krizí, včetně misí pro prosazování míru a stabilizačních operací po ukončení konfliktů. Všechny tyto mise mohou přispívat k boji proti terorismu, včetně podpory třetích zemí v boji proti terorismu na jejich území.

2.   Rada přijímá rozhodnutí týkající se misí uvedených v odstavci 1, ve kterých vymezí jejich cíle, rozsah a obecné podmínky jejich provádění. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pod vedením Rady a v úzkém a stálém styku s Politickým a bezpečnostním výborem zajišťuje koordinaci civilních a vojenských aspektů těchto misí.

Článek 28c

1.   V rámci rozhodnutí přijatých podle článku 28b může Rada svěřit provádění některé mise skupině členských států, které si to přejí a mají pro takovou misi nezbytné schopnosti. Tyto členské státy se ve spojení s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku mezi sebou dohodnou na řízení této mise.

2.   Členské státy účastnící se mise informují o vývoji mise pravidelně Radu z vlastního podnětu nebo na žádost jiného členského státu. Členské státy účastnící se mise neprodleně informují Radu v případě, kdy by provedení mise mělo podstatné následky nebo by vyžadovalo změnu cíle, rozsahu nebo podmínek mise stanovených rozhodnutím podle odstavce 1. V takových případech přijme Rada nezbytná rozhodnutí.

Článek 28d

1.   Evropská obranná agentura, uvedená v čl. 28a odst. 3, má pod vedením Rady za úkol:

2.   Evropské obranná agentura je otevřena všem členským státům, které si přejí podílet se na její činnosti. Rada kvalifikovanou většinou přijme rozhodnutí vymezující statut, sídlo a způsob fungování agentury. Toto rozhodnutí přihlíží ke stupni skutečného podílu na činnostech agentury. V rámci agentury se vytvářejí zvláštní skupiny sdružující členské státy, jež vedou společné projekty. Agentura plní své úkoly ve spojení s Komisí, je-li to třeba.

Článek 28e

1.   Členské státy, které si přejí účastnit se stálé strukturované spolupráce uvedené v čl. 28a odst. 6, splňují kritéria a přijímají závazky týkající se vojenských schopností stanovené v Protokolu o stálé strukturované spolupráci, oznámí svůj záměr Radě a vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

2.   Do tří měsíců od oznámení podle odstavce 1 přijme Rada rozhodnutí o zřízení stálé strukturované spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou po konzultaci s vysokým představitelem.

3.   Každý členský stát, který si v pozdějším stadiu přeje účastnit se stálé strukturované spolupráce, oznámí svůj záměr Radě a vysokému představiteli.

Rada přijme rozhodnutí, kterým potvrdí účast dotyčného členského státu, který splňuje kritéria a přijímá závazky stanovené v článcích 1 a 2 Protokolu o stálé strukturované spolupráci. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou po konzultaci s vysokým představitelem. Na hlasování se podílejí pouze členové Rady zastupující zúčastněné členské státy.

Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s čl. 205 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie.

4.   Pokud zúčastněný členský stát již nesplňuje kritéria nebo není již schopen dostát závazkům stanoveným v článcích 1 a 2 Protokolu o stálé strukturované spolupráci, může Rada přijmout rozhodnutí o pozastavení účasti tohoto členského státu.

Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou. Na hlasování se podílejí pouze členové Rady zastupující zúčastněné členské státy, s výjimkou dotyčného členského státu.

Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s čl. 205 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie.

5.   Pokud si zúčastněný členský stát přeje odstoupit ze stálé strukturované spolupráce, oznámí své rozhodnutí Radě, která vezme na vědomí, že dotyčný členský stát ukončil svou účast.

6.   Rozhodnutí a doporučení Rady v rámci stálé strukturované spolupráce jiná než uvedená v odstavcích 2 až 5 se přijímají jednomyslně. Pro účely tohoto odstavce je k jednomyslnosti třeba pouze hlasů zástupců zúčastněných členských států.“

51)

Články 29 až 39 hlavy VI, týkající se justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce, se nahrazují kapitolami 1, 4 a 5 části třetí hlavy IV Smlouvy o fungování Evropské unie. Jak je uvedeno v čl. 2 bodech 64, 67 a 68 této smlouvy, nahrazuje se článek 29 článkem 61 Smlouvy o fungování Evropské unie, článek 30 články 69f a 69g uvedené smlouvy, článek 31 články 69a, 69b a 69d uvedené smlouvy, článek 32 článkem 69h uvedené smlouvy, článek 33 článkem 61e uvedené smlouvy a článek 36 článkem 61d uvedené smlouvy. Název hlavy se zrušuje a její číslo se stává číslem hlavy, která se týká závěrečných ustanovení.

52)

Články 40, 40a a 40b hlavy VI a články 43 až 45 hlavy VII, týkající se posílené spolupráce, se nahrazují článkem 10 podle bodu 22 a nadpis hlavy VII se zrušuje.

53)

Články 41 a 42 se zrušují.

54)

Dosavadní hlava VIII, týkající se závěrečných ustanovení, se označuje jako hlava VI; tato hlava a články 48, 49 a 53 se mění podle bodů 56, 57 a 62. Článek 47 se nahrazuje článkem 25b podle bodu 45 a články 46 a 50 se zrušují.

55)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 46a

Unie má právní subjektivitu.“

56)

Článek 48 se nahrazuje tímto:

„Článek 48

1.   Smlouvy mohou být změněny řádným postupem pro přijímání změn. Mohou být rovněž změněny zjednodušeným postupem pro přijímání změn.

2.   Vláda kteréhokoli členského státu, Evropský parlament nebo Komise mohou Radě předkládat návrhy na změnu Smluv. Tyto návrhy mohou mimo jiné směřovat k rozšíření nebo omezení pravomocí svěřených Unii ve Smlouvách. Tyto návrhy předá Rada Evropské radě a oznámí se vnitrostátním parlamentům.

3.   Přijme-li Evropská rada prostou většinou po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí kladné rozhodnutí ve vztahu k posouzení navrhovaných změn, svolá předseda Evropské rady konvent složený ze zástupců vnitrostátních parlamentů, hlav států nebo předsedů vlád členských států, Evropského parlamentu a Komise. Institucionální změny v měnové oblasti jsou rovněž konzultovány s Evropskou centrální bankou. Konvent přezkoumá návrhy změn a konsensem přijme doporučení pro konferenci zástupců vlád členských států podle odstavce 4.

Evropská rada může po obdržení souhlasu Evropského parlamentu prostou většinou rozhodnout, že konvent nesvolá, pokud to není odůvodněné rozsahem navrhovaných změn. V tom případě vymezí Evropská rada mandát pro konferenci zástupců vlád členských států.

4.   Konferenci zástupců vlád členských států svolá předseda Rady, aby se společně dohodly změny, které mají být ve Smlouvách provedeny.

Změny vstoupí v platnost po ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.

5.   Pokud Lisabonskou smlouvu po dvou letech od jejího podpisu ratifikovaly čtyři pětiny členských států a jeden nebo více členských států se při její ratifikaci setkalo s obtížemi, bude se touto otázkou zabývat Evropská rada.

6.   Vláda každého členského státu, Evropský parlament nebo Komise mohou předložit Evropské radě návrhy na změnu všech nebo části ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie, která se týkají vnitřních politik a činností Unie.

Evropská rada může přijmout rozhodnutí o změně všech nebo části ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie. Evropská rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí a, v případě institucionálních změn v měnové oblasti, s Evropskou centrální bankou. Toto rozhodnutí vstoupí v platnost až po schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.

Rozhodnutí podle druhého pododstavce nesmí rozšířit pravomoci svěřené Unii Smlouvami.

7.   Stanoví-li Smlouva o fungování Evropské unie nebo hlava V této smlouvy, že Rada rozhoduje v určité oblasti nebo v určitém případě jednomyslně, může Evropská rada přijmout rozhodnutí, které Radě umožní v této oblasti nebo v tomto případě rozhodovat kvalifikovanou většinou. Tento pododstavec se nepoužije na rozhodnutí související s vojenstvím nebo obranou.

Stanoví-li Smlouva o fungování Evropské unie, že Rada přijímá legislativní akty zvláštním legislativním postupem, může Evropská rada přijmout rozhodnutí, kterým umožní přijímat tyto akty řádným legislativním postupem.

Každá iniciativa Evropské rady na základě prvního nebo druhého pododstavce se oznámí vnitrostátním parlamentům. Vysloví-li některý vnitrostátní parlament ve lhůtě do šesti měsíců od tohoto oznámení svůj nesouhlas, rozhodnutí uvedené v prvním nebo druhém pododstavci se nepřijme. Není-li nesouhlas vysloven, může Evropská rada toto rozhodnutí přijmout.

Evropská rada rozhoduje o přijetí rozhodnutí uvedených v prvním nebo druhém pododstavci jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, který se usnáší většinou hlasů všech svých členů.“

57)

V článku 49 se první pododstavec mění takto:

58)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 49a

1.   Každý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit.

2.   Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií. Tato dohoda se sjednává v souladu s čl. 188n odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jménem Unie ji uzavře Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

3.   Smlouvy přestávají být pro dotyčný stát použitelné dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo, nedojde-li k tomu, dva roky po oznámení podle odstavce 2, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě s dotyčným členským státem o prodloužení této lhůty.

4.   Pro účely odstavců 2 a 3 se člen Evropské rady nebo Rady, který zastupuje vystupující členský stát, nepodílí na jednáních ani rozhodnutích Evropské rady nebo Rady, která se jej týkají.

Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s čl. 205 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie.

5.   Pokud stát, který z Unie vystoupil, požádá o nové přistoupení, podléhá tato žádost postupu podle článku 49.“

59)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 49b

Protokoly ke Smlouvám a jejich přílohy tvoří jejich nedílnou součást.“

60)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 49c

1.   Smlouvy se vztahují na Belgické království, Bulharskou republiku, Českou republiku, Dánské království, Spolkovou republiku Německo, Estonskou republiku, Irsko, Řeckou republiku, Španělské království, Francouzskou republiku, Italskou republiku, Kyperskou republiku, Lotyšskou republiku, Litevskou republiku, Lucemburské velkovévodství, Maďarskou republiku, Republiku Malta, Nizozemské království, Rakouskou republiku, Polskou republiku, Portugalskou republiku, Rumunsko, Republiku Slovinsko, Slovenskou republiku, Finskou republiku, Švédské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

2.   Územní působnost Smluv je vymezena v článku 311a Smlouvy o fungování Evropské unie.“

61)

Článek 53 se mění takto:

1)

Název Smlouvy se nahrazuje tímto: „Smlouva o fungování Evropské unie“.

2)

V celé smlouvě se:

3)

V následujících článcích se slova „na návrh Komise“ nahrazují slovy „zvláštním legislativním postupem“:

4)

V následujících článcích se za slovo „Rada“ vkládají slova „rozhodující prostou většinou“:

5)

V následujících článcích se slova „po konzultaci s Evropským parlamentem“ nahrazují slovy „po obdržení souhlasu Evropského parlamentu“:

6)

V následujících článcích se slovo „orgán“ nahrazuje slovy „orgán, instituce nebo jiný subjekt“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje:

7)

V následujících článcích se slova „Soudní dvůr“ nahrazují slovy „Soudní dvůr Evropské unie“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru:

8)

V následujících článcích se odkazy na určitý článek Smlouvy nahrazují následujícími odkazy na určitý článek Smlouvy o Evropské unii:

9)

(Netýká se českého znění.)

10)

V druhém bodě preambule se slovo „zemí“ nahrazuje slovem „států“ a v posledním bodě preambule se slova „ROZHODLI SE vytvořit EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, a za tím účelem byli jmenováni tito zplnomocnění zástupci“ nahrazují slovy „JMENOVALI své zplnomocněné zástupce, jimiž jsou“.

11)

Články 1 a 2 se zrušují. Vkládá se nový článek, který zní

„Článek 1a

1.   Tato smlouva upravuje fungování Unie a stanoví oblasti, meze a způsob výkonu jejích pravomocí.

2.   Tato smlouva a Smlouva o Evropské unii představují smlouvy, na nichž je Unie založena. Tyto dvě Smlouvy, které mají stejnou právní sílu, se označují jako ‚Smlouvy‘.“

12)

Vkládá se nový nadpis hlavy a nové články, které znějí:

„HLAVA I

DRUHY A OBLASTI PRAVOMOCÍ UNIE

Článek 2a

1.   Svěřují-li v určité oblasti Smlouvy Unii výlučnou pravomoc, může pouze Unie vytvářet a přijímat právně závazné akty a členské státy tak mohou činit pouze tehdy, jsou-li k tomu Unií zmocněny nebo provádějí-li akty Unie.

2.   Svěřují-li v určité oblasti Smlouvy Unii pravomoc sdílenou s členskými státy, mohou v této oblasti vytvářet a přijímat právně závazné akty Unie i členské státy. Členské státy vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém ji Unie nevykonala. Členské státy opět vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém se Unie rozhodla svou pravomoc přestat vykonávat.

3.   Členské státy koordinují své hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v souladu s úpravou uvedenou v této smlouvě, k jejímuž stanovení má pravomoc Unie.

4.   Unie má v souladu s ustanoveními Smlouvy o Evropské unii pravomoc vymezovat a provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku včetně postupného vymezení společné obranné politiky.

5.   V některých oblastech a za podmínek stanovených Smlouvami má Unie pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států, aniž by přitom v těchto oblastech nahrazovala jejich pravomoc.

Právně závazné akty Unie přijaté na základě ustanovení Smluv, která se týkají těchto oblastí, nesmějí harmonizovat právní předpisy členských států.

6.   Rozsah a způsob výkonu pravomocí Unie určují ustanovení Smluv týkající se jednotlivých oblastí.

Článek 2b

1.   Unie má výlučnou pravomoc v těchto oblastech:

2.   Ve výlučné pravomoci Unie je rovněž uzavření mezinárodní smlouvy, pokud je její uzavření stanoveno legislativním aktem Unie nebo je nezbytné k tomu, aby Unie mohla vykonávat svou vnitřní pravomoc, nebo pokud její uzavření může ovlivnit společná pravidla či změnit jejich působnost.

Článek 2c

1.   Unie sdílí pravomoc s členskými státy, pokud jí Smlouvy svěřují pravomoc, která se netýká oblastí uvedených v článcích 2b a 2e.

2.   Sdílená pravomoc Unie a členských států se uplatňuje v těchto hlavních oblastech:

3.   Unie má pravomoc vyvíjet činnost v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a vesmíru, zejména vymezovat a provádět programy, avšak výkon této pravomoci nesmí členským státům bránit ve výkonu jejich pravomoci.

4.   Unie má pravomoc vyvíjet činnost a provádět společnou politiku v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, avšak výkon této pravomoci nesmí členským státům bránit ve výkonu jejich pravomoci.

Článek 2d

1.   Členské státy koordinují své hospodářské politiky v rámci Unie. Za tímto účelem přijme Rada opatření, zejména hlavní směry těchto politik.

Zvláštní ustanovení se vztahují na ty členské státy, jejichž měnou je euro.

2.   Unie přijímá opatření ke koordinaci politik zaměstnanosti členských států, zejména vymezováním směrů těchto politik.

3.   Unie může dávat podněty pro zajištění koordinace sociálních politik členských států.

Článek 2e

Unie má pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států. Oblasti těchto činností na evropské úrovni jsou:

13)

Vkládá se nový nadpis hlavy a nový článek, které znějí:

„HLAVA II

OBECNĚ POUŽITELNÁ USTANOVENÍ

Článek 2f

Unie zajišťuje soudržnost mezi svými jednotlivými politikami a činnostmi s přihlédnutím ke všem svým cílům a v souladu se zásadou svěření pravomocí.“

14)

V článku 3 se zrušuje odstavec 1. V odstavci 2 se zrušuje jeho číslování a slova „činnostech uvedených v tomto článku“ se nahrazují slovy „svých činnostech“.

15)

Dosavadní článek 4 se stává článkem 97b a mění se podle bodu 85.

16)

Článek 5 se zrušuje; nahrazuje se článkem 3b Smlouvy o Evropské unii.

17)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5a

Při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.“

18)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5b

Při vymezování a provádění svých politik a činností se Unie zaměřuje na boj proti jakékoliv diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.“

19)

V článku 6 se zrušují slova „uvedených v článku 3“.

20)

Vkládá se článek 6a, který přebírá znění dosavadního čl. 153 odst. 2.

21)

Vkládá se článek 6b, který přebírá znění dosavadní normativní části protokolu o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat s tím, že se slova „v zemědělství, v dopravě, v oblasti vnitřního trhu a ve výzkumu berou Společenství a členské státy plně v úvahu požadavky na dobré životní podmínky zvířat“ nahrazují slovy „v oblastech zemědělství, rybolovu, dopravy, vnitřního trhu, výzkumu a technologického rozvoje a vesmíru zohledňují Unie a členské státy plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí“.

22)

Články 7 až 10 se zrušují. Články 11 a 11a se nahrazují článkem 10 Smlouvy o Evropské unii a články 280a až 280i Smlouvy o fungování Evropské unie, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 2 této smlouvy a v bodě 278 tohoto článku.

23)

Dosavadní článek 12 se stává článkem 16d.

24)

Dosavadní článek 13 se stává článkem 16e a mění se podle bodu 33.

25)

Dosavadní článek 14 se stává článkem 22a a mění se podle bodu 41.

26)

Dosavadní článek 15 se stává článkem 22b a mění se podle bodu 42.

27)

Článek 16 se mění takto:

28)

Vkládá se článek 16a, který přebírá znění dosavadního článku 255 s těmito změnami:

29)

Vkládá se nový článek, který nahrazuje dosavadní článek 286 a který zní:

„Článek 16b

1.   Každý má právo na ochranu osobních údajů, které se jej týkají.

2.   Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem pravidla o ochraně fyzických osob při zpracovávání osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a členskými státy, pokud vykonávají činnosti spadající do oblasti působnosti práva Unie, a pravidla o volném pohybu těchto údajů. Dodržování těchto pravidel podléhá kontrole nezávislými orgány.

Pravidly přijatými na základě tohoto článku nejsou dotčena zvláštní pravidla uvedená v článku 25a Smlouvy o Evropské unii.“

30)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 16c

1.   Unie uznává postavení, které podle vnitrostátního práva mají církve a náboženská sdružení či společenství v členských státech, a nedotýká se jej.

2.   Unie stejným způsobem uznává postavení, které podle vnitrostátního práva mají nekonfesní organizace.

3.   Unie udržuje otevřený, transparentní a pravidelný dialog s těmito církvemi a organizacemi, přičemž uznává jejich identitu a jejich osobitý přínos.“

31)

Název části druhé se nahrazuje tímto: „ZÁKAZ DISKRIMINACE A OBČANSTVÍ UNIE“.

32)

Vkládá se článek 16d, který přebírá znění dosavadního článku 12.

33)

Vkládá se článek 16e, který přebírá znění dosavadního článku 13 s tím, že v odstavci 2 se slova „rozhoduje Rada postupem podle článku 251, pokud přijímá“ nahrazují slovy „mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem přijmout základní zásady pro“.

34)

Článek 17 se mění takto:

35)

Článek 18 se mění takto:

36)

V článku 20 se slova „mezi sebou sjednají nezbytná pravidla“ nahrazují slovy „přijmou nezbytná ustanovení“. Doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Rada může zvláštním legislativním postupem a po konzultaci Evropského parlamentu přijímat směrnice o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce nezbytných pro usnadnění této ochrany.“

37)

V článku 21 se vkládá nový první pododstavec, který zní:

„Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem formou nařízení ustanovení o postupech a podmínkách požadovaných pro předložení občanské iniciativy ve smyslu článku 8b Smlouvy o Evropské unii, včetně minimálního počtu členských států, z nichž musí pocházet občané, kteří ji předkládají.“

38)

V čl. 22 druhém pododstavci se slova „práv stanovených v této části, jež členským státům doporučí k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy“ nahrazují slovy „práv uvedených v čl. 17 odst. 2. Tato ustanovení vstupují v platnost po schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.“

39)

Název části třetí se nahrazuje tímto: „VNITŘNÍ POLITIKY A ČINNOSTI UNIE“.

40)

Na začátku části třetí se vkládá nový nadpis hlavy I s názvem „VNITŘNÍ TRH“.

41)

Vkládá se článek 22a, který přebírá znění dosavadního článku 14 s tím, že se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Unie přijímá opatření určená k vytvoření nebo zajištění fungování vnitřního trhu v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv.“

42)

Vkládá se článek 22b, který přebírá znění dosavadního článku 15 s tím, že v prvním pododstavci se slova „při vytváření“ nahrazují slovy „pro vytvoření“.

43)

Dosavadní hlava I o volném pohybu zboží se označuje jako hlava Ia.

44)

V čl. 23 odst. 1 se slova „je založeno na“ nahrazují slovem „zahrnuje“.

45)

Za článek 27 se vkládá nový nadpis kapitoly 1a s názvem „SPOLUPRÁCE V CELNÍCH VĚCECH“ a vkládá se článek 27a, který přebírá znění dosavadního článku 135 s tím, že jeho poslední věta se zrušuje.

46)

V názvu hlavy II se doplňují slova „A RYBOLOV“.

47)

Článek 32 se mění takto:

48)

Článek 36 se mění takto:

49)

Článek 37 se mění takto:

50)

V čl. 39 odst. 3 písm. d) se zrušuje slovo „prováděcích“.

51)

Článek 42 se mění takto:

52)

V čl. 44 odst. 2 se na začátek prvního pododstavce vkládají slova „Evropský parlament,“.

53)

V čl. 45 druhém pododstavci se slova „Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou“ nahrazují slovy „Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem“.

54)

Článek 47 se mění takto:

55)

Vkládá se článek 48a, který přebírá znění dosavadního článku 294.

56)

Článek 49 se mění takto:

57)

V čl. 50 třetím pododstavci se slova „ve státě“ nahrazují slovy „v členském státě“.

58)

V čl. 52 odst. 1 se slova „Rada vydá na návrh Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Evropským parlamentem“ nahrazují slovy „Evropský parlament a Rada vydají řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem“.

59)

V článku 53 se slova „jsou připraveny přistoupit k liberalizaci“ nahrazují slovy „usilují o dosažení liberalizace“.

60)

V čl. 57 odst. 2 se slova „může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijímat“ nahrazují slovy „přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem“; dosavadní poslední věta odstavce 2 se stává odstavcem 3 a nahrazuje se tímto:

„3.   Odchylně od odstavce 2 může opatření, která v oblasti liberalizace pohybu kapitálu do třetích zemí či z nich představují v právu Unie krok zpět, přijímat pouze Rada zvláštním legislativním postupem jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.“

61)

V článku 58 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4.   Nebudou-li přijata opatření podle čl. 57 odst. 3, může Komise, nebo nepřijme-li Komise rozhodnutí do tří měsíců od žádosti dotčeného členského státu, Rada přijmout rozhodnutí o tom, že se omezující daňová opatření přijatá členským státem vůči jedné nebo více třetím zemím považují za slučitelná se Smlouvami, pokud jsou odůvodněna některým z cílů Unie a jsou slučitelná s řádným fungováním vnitřního trhu. Rada rozhoduje jednomyslně na žádost členského státu.“

62)

Dosavadní článek 60 se stává článkem 61h a mění se podle bodu 64.

63)

Hlava IV o vízové, azylové a přistěhovalecké politice a jiných politikách týkajících se volného pohybu osob se nahrazuje novou hlavou IV s názvem „PROSTOR SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA“. Tato hlava obsahuje tyto kapitoly:

64)

Článek 61 se nahrazuje následujícím nadpisem kapitoly a články. Článek 61 současně nahrazuje článek 29 dosavadní Smlouvy o Evropské unii, článek 61d nahrazuje článek 36 uvedené smlouvy, článek 61e nahrazuje čl. 64 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství a článek 33 dosavadní Smlouvy o Evropské unii, článek 61g nahrazuje článek 66 Smlouvy o založení Evropského společenství a článek 61h přebírá znění článku 60 uvedené smlouvy, jak je uvedeno v bodě 62 tohoto článku:

„KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 61

1.   Unie tvoří prostor svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv a různých právních systémů a tradic členských států.

2.   Unie zajišťuje, že na vnitřních hranicích neprobíhá kontrola osob, a rozvíjí společnou politiku v oblasti azylu, přistěhovalectví a ochrany vnějších hranic, která je založena na solidaritě mezi členskými státy a je spravedlivá vůči státním příslušníkům třetích zemí. Pro účely této hlavy se s osobami bez státní příslušnosti zachází jako se státními příslušníky třetích zemí.

3.   Unie usiluje o zajištění vysoké úrovně bezpečnosti prostřednictvím opatření pro předcházení trestné činnosti, rasismu a xenofobii a boj proti nim, prostřednictvím opatření pro koordinaci a spolupráci mezi policejními a justičními orgány a jinými příslušnými orgány, jakož i prostřednictvím vzájemného uznávání soudních rozhodnutí v trestních věcech, a je-li to nezbytné, prostřednictvím sbližování předpisů trestního práva.

4.   Unie usnadňuje přístup ke spravedlnosti, zejména zásadou vzájemného uznávání soudních a mimosoudních rozhodnutí v občanských věcech.

Článek 61a

Evropská rada vymezuje v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva strategické směry pro legislativní a operativní plánování.

Článek 61b

Vnitrostátní parlamenty dbají s ohledem na legislativní návrhy a podněty předkládané v rámci kapitol 4 a 5 na dodržování zásady subsidiarity v souladu s Protokolem o používání zásad subsidiarity a proporcionality.

Článek 61c

Aniž jsou dotčeny články 226, 227 a 228, může Rada na návrh Komise přijmout opatření, která stanoví způsob, jakým členské státy ve spolupráci s Komisí postupují při objektivním a nestranném hodnocení toho, jak orgány členských států provádějí politiky Unie podle této hlavy, zejména pro usnadnění plného uplatňování zásady vzájemného uznávání. O obsahu a výsledcích hodnocení je informován Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty.

Článek 61d

K zajištění podpory a posílení operativní spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti uvnitř Unie se v Radě zřizuje stálý výbor. Aniž je dotčen článek 207, usnadňuje tento výbor koordinaci činnosti příslušných orgánů členských států. Do jednání výboru mohou být zapojeni zástupci dotčených institucí a jiných subjektů Unie. O jednáních je informován Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty.

Článek 61e

Tato hlava se nedotýká výkonu odpovědnosti členských států za udržování veřejného pořádku a ochranu vnitřní bezpečnosti.

Článek 61f

Členské státy mohou mezi sebou a na vlastní odpovědnost organizovat formy spolupráce a koordinace, které považují za vhodné, mezi příslušnými útvary svých státních správ pověřenými zajišťováním národní bezpečnosti.

Článek 61g

Rada přijme opatření k zajištění správní spolupráce mezi příslušnými útvary členských států v oblastech uvedených v této hlavě, jakož i mezi těmito útvary a Komisí. Rozhoduje na návrh Komise, s výhradou článku 61i, a po konzultaci s Evropským parlamentem.

Článek 61h

Je-li to nezbytné pro dosažení cílů uvedených v článku 61, pokud jde o předcházení terorismu a souvisejícím činnostem a boj proti nim, vymezí Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem formou nařízení rámec správních opatření týkajících se pohybu kapitálu a plateb, jako je zmrazení peněžních prostředků, finančních aktiv nebo hospodářských výhod, které náležejí fyzickým nebo právnickým osobám, skupinám nebo nestátním útvarům, jsou jimi vlastněny nebo jsou v jejich v držbě.

K provedení rámce uvedeného v prvním pododstavci přijme Rada na návrh Komise opatření.

Akty uvedené v tomto článku musí obsahovat nezbytná ustanovení o právních zárukách.

Článek 61i

Akty uvedené v kapitolách 4 a 5 a opatření uvedená v článku 61g, která zajišťují správní spolupráci v oblastech podle těchto kapitol, se přijímají:

65)

Články 62 až 64 se nahrazují následujícím nadpisem kapitoly a články. Článek 62 nahrazuje článek 62, čl. 63 odst. 1 a 2 nahrazuje čl. 63 body 1 a 2, čl. 63 odst. 3 nahrazuje čl. 64 odst. 2 a článek 63a nahrazuje čl. 63 body 3 a 4:

„KAPITOLA 2

POLITIKY TÝKAJÍCÍ SE KONTROL NA HRANICÍCH, AZYLU A PŘISTĚHOVALECTVÍ

Článek 62

1.   Unie rozvíjí politiku s cílem:

2.   Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření týkající se:

3.   Ukáže-li se k usnadnění výkonu práva podle čl. 17 odst. 2 písm. a) činnost Unie jako nezbytná a nestanoví-li Smlouvy pro takovou činnost nezbytné pravomoci, může Rada zvláštním legislativním postupem přijmout předpisy týkající se cestovních pasů, průkazů totožnosti, povolení k pobytu a jiných obdobných dokladů. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.

4.   Tento článek se nedotýká pravomoci členských států k zeměpisnému vymezení svých hranic podle mezinárodního práva.

Článek 63

1.   Unie vyvíjí společnou politiku týkající se azylu, doplňkové ochrany a dočasné ochrany s cílem poskytnout každému státnímu příslušníkovi třetí země, který potřebuje mezinárodní ochranu, přiměřený status a zajistit dodržování zásady nenavracení. Tato politika musí být v souladu s Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951, Protokolem týkajícím se právního postavení uprchlíků ze dne 31. ledna 1967 a ostatními příslušnými smlouvami.

2.   Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření týkající se společného evropského azylového systému, který obsahuje:

3.   Ocitnou-li se jeden nebo více členských států ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise přijmout ve prospěch dotyčných členských států dočasná opatření. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem.

Článek 63a

1.   Unie vyvíjí společnou přistěhovaleckou politiku, jejímž cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků, spravedlivé zacházení pro státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající v členských státech, jakož i předcházení nedovolenému přistěhovalectví a obchodu s lidmi a posílení boje proti těmto činnostem.

2.   Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření v těchto oblastech:

3.   Unie může se třetími zeměmi uzavřít dohody o zpětném přebírání státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území některého členského státu, do země původu nebo do země, odkud přicházejí.

4.   Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem přijmout opatření pro povzbuzení a podporu činnosti členských států k podpoře integrace státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících na jejich území, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.

5.   Tento článek se nedotýká práva členských států stanovit objem vstupů státních příslušníků třetích zemí přicházejících ze třetích zemí na jejich území s cílem hledat tam práci jako zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné.

Článek 63b

Politiky Unie podle této kapitoly a jejich provádění se řídí zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni. Kdykoli je to nutné, obsahují akty Unie přijaté podle této kapitoly vhodná opatření pro používání této zásady.“

66)

Článek 65 se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 3

JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V OBČANSKÝCH VĚCECH

Článek 65

1.   Unie rozvíjí justiční spolupráci v občanských věcech s mezinárodním prvkem založenou na zásadě vzájemného uznávání soudních a mimosoudních rozhodnutí. Tato spolupráce může zahrnovat přijímání opatření pro sbližování právních předpisů členských států.

2.   Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření, která mají, zejména pokud je to nezbytné k řádnému fungování vnitřního trhu, za cíl zajistit:

3.   Odchylně od odstavce 2 přijímá Rada opatření týkající se rodinného práva s mezinárodním prvkem zvláštním legislativním postupem. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.

Rada může na návrh Komise přijmout rozhodnutí určující ty aspekty rodinného práva s mezinárodním prvkem, které mohou být předmětem aktů přijatých řádným legislativním postupem. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.

Návrh uvedený v druhém pododstavci se postoupí vnitrostátním parlamentům. Vysloví-li některý vnitrostátní parlament během šesti měsíců ode dne tohoto postoupení svůj nesouhlas, není rozhodnutí přijato. Není-li nesouhlas vysloven, může Rada rozhodnutí přijmout.“

67)

Článek 66 se nahrazuje článkem 61g podle bodu 64 a články 67, 68 a 69 se zrušují. Vkládají se následující nový nadpis hlavy a nové články, přičemž články 69a, 69b a 69d nahrazují článek 31 dosavadní Smlouvy o Evropské unii, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 51 této smlouvy:

„KAPITOLA 4

JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH

Článek 69a

1.   Justiční spolupráce v trestních věcech je v Unii založena na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí a zahrnuje sbližování právních a správních předpisů členských států v oblastech uvedených v odstavci 2 a v článku 69b.

Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem opatření, která mají za cíl:

2.   V rozsahu nezbytném pro usnadnění vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí a policejní a justiční spolupráce v trestních věcech s přeshraničním rozměrem mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem stanovit formou směrnic minimální pravidla. Tato minimální pravidla přihlížejí k rozdílům mezi právními tradicemi a systémy členských států.

Týkají se:

Přijetí minimálních pravidel podle tohoto odstavce nebrání členským státům zachovat nebo zavést vyšší stupeň ochrany osob.

3.   Pokud se člen Rady domnívá, že by se návrh směrnice podle odstavce 2 dotkl základních aspektů jeho systému trestního soudnictví, může požádat, aby se návrhem zabývala Evropská rada. V takovém případě se řádný legislativní postup pozastaví. Po projednání, a pokud bylo dosaženo konsensu, Evropská rada do čtyř měsíců od tohoto pozastavení vrátí návrh zpět Radě, která ukončí pozastavení řádného legislativního postupu.

Není-li dohody dosaženo a pokud si alespoň devět členských států přeje navázat posílenou spolupráci na základě dotčeného návrhu směrnice, oznámí to ve stejné lhůtě Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. V takovém případě se povolení k zavedení posílené spolupráce podle čl. 10 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 280d odst. 1 této smlouvy považuje za udělené a použijí se ustanovení o posílené spolupráci.

Článek 69b

1.   Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem stanovit formou směrnic minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem z důvodu povahy nebo dopadu těchto trestných činů nebo kvůli zvláštní potřebě potírat ji na společném základě.

Jsou to tyto oblasti trestné činnosti: terorismus, obchod s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí, nedovolený obchod s drogami, nedovolený obchod se zbraněmi, praní peněz, korupce, padělání platebních prostředků, trestná činnost v oblasti výpočetní techniky a organizovaná trestná činnost.

Na základě vývoje trestné činnosti může Rada přijmout rozhodnutí určující další oblasti trestné činnosti, které splňují kritéria uvedená v tomto odstavci. Rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

2.   Ukáže-li se, že sbližování trestněprávních předpisů členského státu je nezbytné pro zajištění účinného provádění politiky Unie v oblasti, která byla předmětem harmonizačního opatření, mohou směrnice stanovit minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí v dané oblasti. Tyto směrnice se přijmou stejným řádným nebo zvláštním legislativním postupem, který byl použit pro přijetí dotyčných harmonizačních opatření, aniž je dotčen článek 61i.

3.   Pokud se člen Rady domnívá, že by se návrh směrnice podle odstavce 1 nebo 2 dotkl základních aspektů jeho systému trestního soudnictví, může požádat, aby se návrhem zabývala Evropská rada. V takovém případě se řádný legislativní postup pozastaví. Po projednání, a pokud bylo dosaženo konsensu, Evropská rada do čtyř měsíců od tohoto pozastavení vrátí návrh zpět Radě, která ukončí pozastavení řádného legislativního postupu.

Není-li dohody dosaženo a pokud si alespoň devět členských států přeje navázat posílenou spolupráci na základě dotčeného návrhu směrnice, oznámí to ve stejné lhůtě Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. V takovém případě se povolení k zavedení posílené spolupráce podle čl. 10 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 280d odst. 1 této smlouvy považuje za udělené a použijí se ustanovení o posílené spolupráci.

Článek 69c

Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem přijmout pobídková a podpůrná opatření pro činnost členských států v oblasti předcházení trestné činnosti, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.

Článek 69d

1.   Posláním Eurojustu je podporovat a posilovat koordinaci a spolupráci mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním závažné trestné činnosti, která se dotýká dvou nebo více členských států nebo která vyžaduje stíhání na společném základě, a to na základě operací vedených a informací poskytovaných orgány členských států a Europolem.

V této souvislosti Evropský parlament a Rada vymezí řádným legislativním postupem formou nařízení strukturu, fungování, oblast činnosti a úkoly Eurojustu. Tyto úkoly mohou zahrnovat:

Tato nařízení rovněž stanoví způsoby zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do hodnocení činnosti Eurojustu.

2.   V rámci stíhání podle odstavce 1, a aniž je dotčen článek 69e, vykonávají procesní úkony v souvislosti se soudním řízením příslušní vnitrostátní úředníci.

Článek 69e

1.   Pro boj proti trestným činům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie může Rada zvláštním legislativním postupem formou nařízení vytvořit z Eurojustu Úřad evropského veřejného žalobce. Rada rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

Není-li dosaženo jednomyslnosti, může skupina alespoň devíti členských států požádat, aby byl návrh nařízení předložen Evropské radě. V takovém případě se postup v Radě pozastaví. Po projednání, a pokud bylo dosaženo konsensu, Evropská rada do čtyř měsíců od tohoto pozastavení vrátí návrh zpět Radě k přijetí.

Není-li dohody dosaženo a pokud si alespoň devět členských států přeje navázat posílenou spolupráci na základě dotčeného návrhu nařízení, oznámí to ve stejné lhůtě Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. V takovém případě se povolení k zavedení posílené spolupráce podle čl. 10 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 280d odst. 1 této smlouvy považuje za udělené a použijí se ustanovení o posílené spolupráci.

2.   Úřad evropského veřejného žalobce je, případně ve spojení s Europolem, příslušný k vyšetřování a stíhání pachatelů a spolupachatelů trestných činů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, jak jsou vymezeny nařízením podle odstavce 1, a jejich předvádění před soud. Před příslušnými soudy členských států vykonává v souvislosti s těmito trestnými činy úlohu veřejného žalobce.

3.   Nařízení uvedené v odstavci 1 vymezí statut Úřadu evropského veřejného žalobce, podmínky pro výkon jeho funkcí, procesní pravidla platná pro jeho činnost, jakož i ta, jimiž se řídí přípustnost důkazů, a pravidla použitelná na soudní přezkum procesních úkonů učiněných při výkonu jeho funkcí.

4.   Evropská rada může současně nebo následně přijmout rozhodnutí pozměňující odstavec 1, kterým rozšíří pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce tak, aby zahrnovaly boj proti závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem, a odpovídajícím způsobem pozměňující odstavec 2, pokud jde o pachatele a spolupachatele závažných trestných činů dotýkajících se několika členských států. Evropská rada rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu a po konzultaci s Komisí.“

68)

Vkládají se následující nový nadpis hlavy a nové články. Články 69f a 69g nahrazují článek 30 dosavadní Smlouvy o Evropské unii a článek 69 nahrazuje článek 32 uvedené smlouvy, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 51 této smlouvy:

„KAPITOLA 5

POLICEJNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 69f

1.   Unie vyvíjí policejní spolupráci, do níž jsou zapojeny všechny příslušné orgány členských států, včetně policie, celních orgánů a dalších donucovacích orgánů specializovaných na předcházení trestným činům, jejich odhalování a objasňování.

2.   Pro účely odstavce 1 mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem přijmout opatření týkající se:

3.   Rada může zvláštním legislativním postupem přijmout opatření týkající se operativní spolupráce mezi orgány uvedenými v tomto článku. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.

Není-li dosaženo jednomyslnosti, může skupina alespoň devíti členských států požádat, aby byl návrh opatření předložen Evropské radě. V takovém případě se postup v Radě pozastaví. Po projednání, a pokud bylo dosaženo konsensu, Evropská rada do čtyř měsíců od tohoto pozastavení vrátí návrh zpět Radě k přijetí.

Není-li dohody dosaženo a pokud si alespoň devět členských států přeje navázat posílenou spolupráci na základě dotčeného návrhu opatření, oznámí to ve stejné lhůtě Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. V takovém případě se povolení k zavedení posílené spolupráce podle čl. 10 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 280d odst. 1 této smlouvy považuje za udělené a použijí se ustanovení o posílené spolupráci.

Zvláštní postup podle druhého a třetího pododstavce se nepoužije na akty, které představují rozvoj schengenského acquis.

Článek 69g

1.   Posláním Europolu je podporovat a posilovat činnost policejních orgánů a jiných donucovacích orgánů členských států, jakož i jejich vzájemnou spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie, a při boji proti takové trestné činnosti.

2.   Evropský parlament a Rada vymezí řádným legislativním postupem formou nařízení strukturu, fungování, oblast činnosti a úkoly Europolu. Tyto úkoly mohou zahrnovat:

Tato nařízení rovněž stanoví způsoby kontroly činností Europolu Evropským parlamentem, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty.

3.   Jakákoli operativní akce Europolu musí být vedena ve spojení a po dohodě s orgány členských států, jejichž území se týká. Používání donucovacích opatření spadá výlučně do pravomoci příslušných vnitrostátních orgánů.

Článek 69h

Rada stanoví zvláštním legislativním postupem podmínky a meze, za nichž mohou příslušné orgány členských států uvedené v článcích 69a a 69f působit na území jiného členského státu ve spojení a po dohodě s jeho orgány. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.“

69)

V článku 70 se slova „sledují členské státy cíle této smlouvy“ nahrazují slovy „jsou cíle Smluv sledovány“.

70)

V článku 71 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 se přihlíží k případům, kdy by se jejich uplatňování mohlo vážně dotknout životní úrovně a úrovně zaměstnanosti v některých regionech, jakož i využití dopravních zařízení.“

71)

V článku 72 se slova „bez jednomyslného souhlasu Rady“ nahrazují slovy „…, pokud Rada jednomyslně nepřijme opatření pro udělení výjimky,“.

72)

Článek 75 se mění takto:

73)

V článku 78 se doplňuje se nová věta, která zní:

„Pět let po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost může Rada na návrh Komise přijmout rozhodnutí, jímž se tento článek zruší.“

74)

V článku 79 se zrušují slova „…, aniž je dotčena působnost Hospodářského a sociálního výboru“.

75)

V článku 80 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem přijmout vhodná ustanovení pro dopravu námořní a leteckou. Rozhodují po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.“

76)

V článku 85 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Komise může přijmout nařízení týkající se kategorií dohod, o nichž Rada přijala nařízení nebo směrnici podle čl. 83 odst. 2 písm. b).“

77)

Článek 87 se mění takto:

78)

V článku 88 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4.   Komise může přijmout nařízení týkající se kategorií státních podpor, u kterých Rada podle článku 89 dala možnost vyjmout je z řízení uvedeného v odstavci 3 tohoto článku.“

79)

V článku 93 se slova „ve lhůtě uvedené v článku 14“ nahrazují slovy „a zabránění narušení hospodářské soutěže“.

80)

Mění se pořadí článků 94 a 95. Dosavadní článek 94 se označuje jako článek 95 a dosavadní článek 95 se označuje jako článek 94.

81)

Dosavadní článek 95, nově označený jako článek 94, se mění takto:

82)

V dosavadním článku 94, nově označeném jako článek 95, se na začátek vkládají slova „Aniž je dotčen článek 94,“.

83)

V čl. 96 druhém pododstavci první větě se slova „přijme Rada“ nahrazují slovy „přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem“ a zrušují se slova „na návrh Komise“. V druhé větě se slova „Komise a Rada mohou přijímat“ nahrazují slovy „Mohou být přijata“.

84)

V hlavě VI se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 97a

V rámci vytvoření nebo fungování vnitřního trhu přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření o vytvoření evropských práv duševního vlastnictví, která zajistí jednotnou ochranu práv duševního vlastnictví v Unii, a o zavedení centralizovaného režimu pro vydávání povolení, koordinaci a kontrolu na úrovni Unie.

Rada stanoví zvláštním legislativním postupem formou nařízení pravidla pro používání jazyků ve vztahu k evropským právům duševního vlastnictví. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.“

85)

V hlavě VII se vkládá článek 97b, který přebírá znění dosavadního článku 4 s těmito změnami:

86)

Článek 99 se mění takto:

87)

V článku 100 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Aniž jsou dotčeny jiné postupy stanovené ve Smlouvách, může Rada na návrh Komise rozhodnout v duchu solidarity mezi členskými státy o opatřeních přiměřených hospodářské situaci, zejména když vzniknou závažné obtíže v zásobování určitými produkty, především v oblasti energetiky.“

88)

V článku 102 se zrušuje odstavec 2 a odstavec 1 není číslován.

89)

V článku 103 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem v případě potřeby upřesnit definice pro použití zákazů uvedených v článcích 101 a 102 a v tomto článku.“

90)

Článek 104 se mění takto:

91)

Článek 105 se mění takto:

92)

Článek 106 se mění takto:

93)

Článek 107 se mění takto:

94)

V článku 109 se zrušují slova „nejpozději ke dni zřízení ESCB“.

95)

V čl. 110 odst. 2 se zrušují první čtyři pododstavce.

96)

Dosavadní čl. 111 odst. 1, 2, 3 a 5 se stávají čl. 188o odst. 1, 2, 3 a 4 a mění se podle bodu 174. Dosavadní čl. 111 odst. 4 se stává čl. 115c odst. 1 a mění se podle bodu 100.

97)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 111a

Aniž jsou dotčeny pravomoci Evropské centrální banky, přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření nezbytná pro používání eura jako jednotné měny. Tato opatření se přijmou po konzultaci s Evropskou centrální bankou.“

98)

Dosavadní článek 112 se stává článkem 245b a mění se podle bodu 228. Dosavadní článek 113 se stává článkem 245c.

99)

Článek 114 se mění takto:

100)

Vkládá se nový nadpis kapitoly a nové články, které znějí:

„KAPITOLA 3a

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ČLENSKÝCH STÁTŮ, JEJICHŽ MĚNOU JE EURO

Článek 115a

1.   K zajištění řádného fungování hospodářské a měnové unie a v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv přijme Rada některým z příslušných postupů uvedených v článcích 99 a 104, s výjimkou postupu podle čl. 104 odst. 14, opatření týkající se členských států, jejichž měnou je euro:

2.   Na hlasování o opatřeních podle odstavce 1 se podílejí pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro.

Kvalifikovaná většina uvedených členů je vymezena podle čl. 205 odst. 3 písm. a).

Článek 115b

Pravidla zasedání ministrů členských států, jejichž měnou je euro, jsou stanovena Protokolem o Euroskupině.

Článek 115c

1.   K zajištění postavení eura v mezinárodním měnovém systému přijme Rada na návrh Komise rozhodnutí, které stanoví společné postoje k otázkám, jež mají zvláštní význam pro hospodářskou a měnovou unii, v příslušných mezinárodních finančních institucích a konferencích. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropskou centrální bankou.

2.   Rada může na návrh Komise přijmout vhodná opatření pro zajištění jednotného zastoupení v mezinárodních finančních institucích a konferencích. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropskou centrální bankou.

3.   Na hlasování o opatřeních podle odstavců 1 a 2 se podílejí pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro.

Kvalifikovaná většina uvedených členů je vymezena podle čl. 205 odst. 3 písm. a).“

101)

Článek 116 se zrušuje. Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 116a

1.   Členské státy, o kterých Rada nerozhodla, že splňují nezbytné podmínky pro přijetí eura, jsou dále označovány jako ‚členské státy, na které se vztahuje výjimka‘.

2.   Na členské státy, na které se vztahuje výjimka, se nepoužijí tato ustanovení Smluv:

V článcích uvedených v písmenech a) až j) se tedy pojmem ‚členské státy‘ rozumějí členské státy, jejichž měnou je euro.

3.   V souladu s kapitolou IX statutu ESCB a ECB jsou členské státy, na které se vztahuje výjimka, a jejich národní centrální banky vyňaty z práv a povinností v rámci ESCB.

4.   Hlasovací práva členů Rady zastupujících členské státy, na které se vztahuje výjimka, se pozastavují tehdy, jestliže Rada přijímá opatření podle článků vyjmenovaných v odstavci 2, a v těchto případech:

Kvalifikovaná většina ostatních členů Rady je vymezena podle čl. 205 odst. 3 písm. a).“

102)

Článek 117 se zrušuje, s výjimkou dosavadních prvních pěti odrážek jeho odstavce 2, které se stávají prvními pěti odrážkami čl. 118a odst. 2 a mění se podle bodu 103. Vkládá se nový článek 117a tohoto znění:

103)

Článek 118 se zrušuje. Vkládá se nový článek 118a tohoto znění:

104)

Vkládá se článek 118b, který přebírá znění dosavadního čl. 124 odst. 1 s těmito změnami:

105)

Článek 119 se mění takto:

106)

Článek 120 se mění takto:

107)

Dosavadní čl. 121 odst. 1 se stává čl. 117a odst. 1 a mění se podle bodu 102. Zbývající část článku 121 se zrušuje.

108)

Dosavadní čl. 122 odst. 2 druhá věta se stává čl. 117a odst. 2 prvním pododstavcem a mění se podle bodu 102. Zbývající část článku 122 se zrušuje.

109)

Dosavadní čl. 123 odst. 3 se stává čl. 118a odst. 1 a mění se podle bodu 103 a dosavadní čl. 123 odst. 5 se stává čl. 117a odst. 3 a mění se podle bodu 102. Zbývající část článku 123 se zrušuje.

110)

Dosavadní čl. 124 odst. 1 se stává článkem 118b a mění se podle bodu 104. Zbývající část článku 124 se zrušuje.

111)

V článku 125 se zrušují slova „a článku 2 této smlouvy“.

112)

Dosavadní hlava IX s názvem „SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA“ se stává hlavou II části páté týkající se vnější činnosti Unie a dosavadní články 131 a 133 se stávají články 188b a 188c. Článek 131 se mění podle bodu 157 a článek 133 se nahrazuje článkem 188c.

Články 132 a 134 se zrušují.

113)

Dosavadní hlava X s názvem „SPOLUPRÁCE V CELNÍCH VĚCECH“ se stává kapitolou 1a hlavy Ia s názvem „Volný pohyb zboží“ a dosavadní článek 135 se stává článkem 27a a mění se podle bodu 45.

114)

Název hlavy XI „SOCIÁLNÍ POLITIKA, VŠEOBECNÉ A ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A MLÁDEŽ“ se nahrazuje názvem „SOCIÁLNÍ POLITIKA“ a tato hlava se označuje jako „HLAVA IX“; nadpis „Kapitola 1 – Sociální ustanovení“ se zrušuje.

115)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 136a

S přihlédnutím k různorodosti vnitrostátních systémů Unie uznává a podporuje úlohu sociálních partnerů na své úrovni. Usnadňuje mezi nimi dialog, přičemž uznává jejich samostatnost.

Trojstranná sociální vrcholná schůzka pro růst a zaměstnanost přispívá k sociálnímu dialogu.“

116)

Článek 137 se mění takto:

117)

V čl. 138 odst. 4 první větě se slova „Při takové konzultaci“ nahrazují slovy „Při konzultaci podle odstavců 2 a 3“.

118)

V článku 139 se odstavec 2 se mění takto:

119)

V čl. 140 druhém pododstavci se doplňují slova „…, a zejména vyvíjí podněty ve snaze stanovit směry a ukazatele, pořádat výměnu osvědčených postupů a připravit nezbytné podklady pro pravidelný dohled a hodnocení. Evropský parlament je plně informován“.

120)

V článku 143 se zrušuje druhý pododstavec.

121)

Dosavadní kapitola 2 se označuje jako „HLAVA X“.

122)

V článku 148 se slova „prováděcí rozhodnutí“ nahrazují slovy „prováděcí nařízení“.

123)

Dosavadní kapitola 3 se označuje jako „HLAVA XI“ a v názvu se slova „A MLÁDEŽ“ nahrazují slovy „…, MLÁDEŽ A SPORT“.

124)

Článek 149 se mění takto:

125)

V čl. 150 odst. 4 se doplňují slova „a Rada na návrh Komise přijme doporučení“.

126)

V článku 151 se odstavec 5 mění takto:

127)

Článek 152 se mění takto:

128)

V článku 153 se dosavadní odstavec 2 stává článkem 6a a dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 2, 3 a 4.

129)

Článek 157 se mění takto:

130)

Název hlavy XVII se nahrazuje tímto: „HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDRŽNOST“.

131)

Článek 158 se mění takto:

132)

V čl. 159 druhém pododstavci se slova „hospodářské a sociální“ nahrazují slovy „hospodářské, sociální a územní“.

133)

Článek 161 se mění takto:

134)

V čl. 162 prvním pododstavci se slova „Prováděcí rozhodnutí“ nahrazují slovy „Prováděcí nařízení“.

135)

V názvu hlavy XVIII se doplňují slova „A VESMÍR“.

136)

Článek 163 se mění takto:

137)

V čl. 165 odst. 2 se doplňují slova „…, zejména podněty pro stanovení hlavních směrů a ukazatelů, pořádání výměny osvědčených postupů a přípravu podkladů nezbytných pro pravidelný dohled a hodnocení. Evropský parlament je plně informován“.

138)

Článek 166 se mění takto:

139)

V článku 167 se slovo „Rada“ nahrazuje slovem „Unie“.

140)

V čl. 168 druhém pododstavci se slovo „Rada“ nahrazuje slovem „Unie“.

141)

V čl. 170 druhém pododstavci se zrušují slova „…, které se sjednávají a uzavírají v souladu s článkem 300“.

142)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 172a

1.   K podpoře vědeckého a technického pokroku, průmyslové konkurenceschopnosti a provádění svých politik vypracuje Unie evropskou politiku pro oblast vesmíru. K tomu účelu může podporovat společné iniciativy, podporovat výzkum a technologický rozvoj a koordinovat nezbytné úsilí pro výzkum a využití vesmíru.

2.   Jako příspěvek k dosažení cílů uvedených v odstavci 1 přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem nezbytná opatření, která mohou mít podobu evropského kosmického programu, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.

3.   Unie naváže veškeré účelné vztahy s Evropskou kosmickou agenturou.

4.   Tímto článkem nejsou dotčena ostatní ustanovení této hlavy.“

143)

Článek 174 se mění takto:

144)

Článek 175 se mění takto:

145)

Dosavadní hlava XX s názvem „ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE“ se stává kapitolou 1 hlavy III části páté týkající se vnější činnosti Unie a dosavadní články 177, 179, 180 a 181 se stávají články 188d až 188g a mění se podle bodů 161 až 164. Článek 178 se zrušuje.

146)

Dosavadní hlava XXI s názvem „HOSPODÁŘSKÁ, FINANČNÍ A TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE SE TŘETÍMI ZEMĚMI“ se stává kapitolou 2 hlavy III části páté týkající se vnější činnosti Unie a dosavadní článek 181a se stává článkem 188h a mění se podle bodu 166.

147)

Hlava XX se nahrazuje tímto:

„HLAVA XX

ENERGETIKA

Článek 176a

1.   V rámci vytváření a fungování vnitřního trhu a s přihlédnutím k potřebě chránit a zlepšovat životní prostředí má politika Unie v oblasti energetiky v duchu solidarity mezi členskými státy za cíl:

2.   Aniž je dotčeno použití jiných ustanovení Smluv, přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření nezbytná pro dosažení cílů uvedených v odstavci 1. Tato opatření se přijmou po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.

Nedotýkají se práva členského státu stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jeho volby mezi různými energetickými zdroji a základní skladby jeho zásobování energií, aniž je dotčen čl. 175 odst. 2 písm. c).

3.   Odchylně od odstavce 2 přijme Rada opatření podle uvedeného odstavce zvláštním legislativním postupem jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem, pokud jsou především fiskální povahy.“

148)

Hlava XXI se nahrazuje tímto:

„HLAVA XXI

CESTOVNÍ RUCH

Článek 176b

1.   Unie doplňuje činnost členských států v odvětví cestovního ruchu, zejména podporou konkurenceschopnosti podniků Unie v tomto odvětví.

Za tímto účelem je činnost Unie zaměřena na:

2.   Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem zvláštní opatření určená na doplnění činností, které členské státy provádějí k dosažení cílů uvedených v tomto článku, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.“

149)

Vkládají se nový nadpis hlavy a nový článek, které znějí:

„HLAVA XXII

CIVILNÍ OCHRANA

Článek 176c

1.   Unie podporuje spolupráci mezi členskými státy ve snaze posílit účinnost systémů pro předcházení přírodním nebo člověkem způsobeným pohromám a pro ochranu proti nim.

Činnost Unie je zaměřena na:

2.   Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem opatření nezbytná jako příspěvek k dosažení cílů uvedených v odstavci 1, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.“

150)

Vkládají se nový nadpis hlavy a nový článek, které znějí:

„HLAVA XXIII

SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 176d

1.   Účinné provádění práva Unie členskými státy, které má zásadní význam pro řádné fungování Unie, se pokládá za otázku společného zájmu.

2.   Unie může podpořit úsilí členských států o zlepšení schopnosti jejich správních orgánů provádět právo Unie. Tato činnost může zahrnovat zejména usnadnění výměny informací a státních zaměstnanců, jakož i podporu vzdělávacích programů. Žádný členský stát není povinen této podpory využít. Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem formou nařízení k tomuto účelu nezbytná opatření, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.

3.   Tento článek se nedotýká povinnosti členských států provádět právo Unie, ani práv a povinností Komise. Nedotýká se ani ostatních ustanovení Smluv, jež upravují správní spolupráci mezi členskými státy, jakož i mezi členskými státy a Unií.“

151)

V čl. 182 prvním pododstavci se zrušují slova „této smlouvy“.

152)

V článku 186 se slova „se volný pohyb pracovníků ze zemí a území v členských státech, jakož i pracovníků ze členských států v zemích a územích řídí smlouvami, jež budou následně uzavřeny a jež vyžadují jednomyslné schválení členskými státy“ nahrazují slovy „je volný pohyb pracovníků ze zemí a území v členských státech, jakož i pracovníků z členských států v zemích a na územích, upraven akty přijatými v souladu s článkem 187.“

153)

V článku 187 se před slovo „jednomyslně“ vkládají slova „na návrh Komise“ a doplňuje se nová věta, která zní: „Pokud dotyčná ustanovení přijímá Rada zvláštním legislativním postupem, rozhoduje na návrh Komise jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.“

154)

Vkládá se nová část pátá. Nese název „VNĚJŠÍ ČINNOST UNIE“ a obsahuje tyto hlavy a kapitoly: