24.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/1

1.

EHSV rozhodně oceňuje důležitou práci občanské společnosti při řešení situace uprchlíků, kteří prchají ze zemí zmítaných válkou, a kteří si proto zaslouží ochranu podle Ženevské úmluvy. Bez této reakce mohla být tragická humanitární situace, která nastala v mnoha evropských zemích, katastrofální. Evropský hospodářský a sociální výbor je přímo zavázán o této skutečnosti mluvit, aby bylo zajištěno, že ji evropské orgány, vlády a další politické subjekty řádně zohlední.

2.

EHSV v současnosti organizuje návštěvy, aby se sešel s organizacemi občanské společnosti, které poskytují pomoc uprchlíkům v 11 členských státech (v Maďarsku, Polsku, na Maltě, v Řecku, Německu, Rakousku, Slovinsku, Bulharsku, Švédsku, Itálii, Chorvatsku a Turecku), neboť tyto země jsou nejvíce postiženy přílivem uprchlíků. Jakožto orgán zastupující organizovanou občanskou společnost u evropských orgánů budeme jednat jako hlas této společnosti na evropské úrovni.

3.

EHSV se domnívá, že současná situace vyžaduje, aby EU koncipovala bezpečné humanitární koridory pro uprchlíky ze zemí zasažených konflikty a ohrožených terorismem a aby tak činila ve spolupráci se zeměmi, kde je koncentrace uprchlíků nejvyšší. Kromě toho musíme vytvořit skutečný společný evropský azylový systém založený na harmonizovaných postupech v celé EU. To zahrnuje jednotný azylový status a vzájemné uznávání rozhodnutí o azylu, sdílenou odpovědnost, solidaritu a úsilí vyvíjené v oblasti relokace a přesídlování a přezkum dublinského nařízení. Navíc jsou zapotřebí stabilní, solidární systémy sdílení zátěže, jejichž prvním krokem by byl stálý spravedlivý a závazný distribuční klíč pro rozdělování osob žádajících o ochranu mezi všechny členské státy EU. Vzhledem k výjimečným okolnostem a v souladu s Paktem o stabilitě a růstu by dodatečné náklady na poskytování útočiště uprchlíkům neměly být po důkladném přezkoumání započítávány do schodků veřejných financí členských států.

4.

EHSV je rovněž velmi znepokojen současným ohrožením Schengenské dohody a zásady volného pohybu, protože se jedná o jeden ze základních výdobytků, jemuž se občané Evropské unie těší. Je důležité řádně zajistit vnější hranice zemí schengenského prostoru. Opětovné budování vnitřních překážek a stavění zdí však občany EU nijak nesblíží, ani nepodpoří občanství EU.

5.

Je také zcela nezbytné podniknout okamžitá opatření řešící hlubší příčiny současného pohybu uprchlíků. EU musí v těchto záležitostech pracovat se zeměmi původu a tranzitu. EHSV trvá na tom, aby Komise při této spolupráci zaujala přístup založený na lidských právech, nikoliv pouze na bezpečnosti. V neposlední řadě EHSV zdůrazňuje nutné zapojení občanské společnosti do dialogu se třetími zeměmi.

6.

EHSV a jeho dlouhodobá zkušenost v otázkách migrace, v posledních letech zejména prostřednictvím Evropského fóra pro integraci a Evropského fóra pro migraci, je výrazem přesvědčení, že integrace a začleňování uprchlíků do našich společností musí být dvousměrným procesem, v němž hrají zásadní úlohu sociální partneři a další organizace občanské společnosti spolu s vládami a místními orgány. Prioritou by měl být přístup na trh práce, a zejména uznávání kvalifikací a případně poskytování odborné a jazykové přípravy. Evropská unie by měla v přijímacích zemích a v EU zavést řadu opatření s cílem centralizovat žádosti o zaměstnání, školení a uznání dovedností.

7.

Za účelem vytvoření nutného sociálního konsensu napříč Evropou je nutné plně respektovat rovné zacházení a sociální práva jak občanů EU, tak i migrantů v Evropě, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat nejzranitelnějším skupinám. Včasné investice do integrace uprchlíků do společnosti a pracovního trhu jsou důležité, aby pomohly uprchlíkům začít nový život a zároveň aby byly minimalizovány potenciální střety s místním obyvatelstvem a do budoucna se zabránilo vyšším nákladům. Pro dosažení tohoto cíle je klíčové odpovídající financování místních veřejných služeb a občanský dialog mezi uprchlíky a místním obyvatelstvem.