Dieses Dokument ist ein Auszug aus dem EUR-Lex-Portal.
Dokument 62007TN0240
Case T-240/07: Action brought on 4 July 2007 — Heineken Nederland and Heineken v Commission
Věc T-240/07: Žaloba podaná dne 4. července 2007 – Heineken Nederland a Heineken v. Komise
Věc T-240/07: Žaloba podaná dne 4. července 2007 – Heineken Nederland a Heineken v. Komise
Úř. věst. C 211, 8.9.2007, S. 43–44
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
8.9.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 211/43 |
Žaloba podaná dne 4. července 2007 – Heineken Nederland a Heineken v. Komise
(Věc T-240/07)
(2007/C 211/81)
Jednací jazyk: nizozemština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Heineken Nederland BV a Heineken NV (zástupci: T. Ottervanger a M. A. de Jong, advokáti)
Žalovaná: Komise Evropských společenství
Návrhová žádání žalobkyní
— |
zrušit částečně nebo zcela rozhodnutí, které je jim určeno; |
— |
zrušit nebo snížit uloženou pokutu, která jim byla uložena; |
— |
uložit Komisi náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně napadají rozhodnutí Komise ze dne 18. dubna 2007 v řízení podle článku 81 Smlouvy ES (věc COMP/B-2/37.766 – nizozemský trh s pivem), kterým jim byla uložena pokuta.
K odůvodnění uplatňují žalobkyně nejdříve řadu procesních pochybení. Komise zaprvé při přezkumu porušila zásadu řádné správy a článek 27 nařízení č. 1/2003, jelikož neposkytla přístup ke stanoviskům jiných podniků. Komise zadruhé neprovedla řádný a nestranný přezkum. Postup komisaře pro hospodářskou soutěž zatřetí porušil presumpci neviny. Řízení trvalo začtvrté nepřiměřeně dlouho, čímž byla porušena práva obhajoby žalobkyň.
Žalobkyně krom toho namítají porušení článku 81 ES. V této souvislosti uvádějí zaprvé nedostatečné provedení důkazů, jakož i porušení presumpce neviny a povinnosti k odůvodnění. Zadruhé se v žádném případě nejedná o dohodu nebo o jednání ve shodě. Zatřetí Komise nesprávně určila délku trvání údajného protiprávního jednání.
Mimo to podaly žalobkyně několik námitek ohledně výše stanovené pokuty. Zaprvé vytýkají porušení čl. 23 odst. 3 nařízení č. 1/2003, nesprávné použití pokynů pro výpočet pokut, jakož i porušení zásady rovného zacházení, zásady právní jistoty, zásady přiměřenosti a povinnosti k odůvodnění. Komise nesprávně určila závažnost protiprávního jednání, zejména na základě nesprávného určení druhu protiprávního jednání, nezohlednění okolnosti, že účinky na trh nebyly významné, a na základě nesprávného určení zeměpisného relevantního trhu. Krom toho Komise nesprávně stanovila výchozí částku pokuty, koeficient pro účely odstrašujícího účinku a délku trvání. Mimoto Komise dostatečně nezohlednila polehčující okolnosti a nepřiměřená délka správního řízení způsobila nepřiměřeně vysokou pokutu, jelikož mezitím Komise zpřísnila svou politiku ohledně výše pokut.
Konečně žalobkyně uvádějí, že snížení pokuty, které Komise provedla z důvodu nepřiměřené délky správního řízení, je nepřiměřeně malé.