15.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 189/15

(1)

Kvalifikace slouží k nejrůznějším účelům. Indikují zaměstnavatelům, co jejich držitelé v zásadě znají a co jsou schopni vykonávat (tzv. „výsledky učení“). Mohou být předpokladem přístupu k určitým regulovaným povoláním. Pomáhají orgánům v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a poskytovatelům vzdělávání a odborné přípravy určit úroveň a obsah výsledků učení dosažených dotyčnou osobou. Pro držitele jsou pak důležité i jako vyjádření osobního úspěchu. V důsledku toho hrají kvalifikace významnou úlohu při zvyšování zaměstnatelnosti, usnadňování mobility a přístupu k dalšímu vzdělávání.

(2)

Kvalifikace jsou formálním výstupem procesu posouzení a validace ze strany příslušného orgánu a obvykle mají podobu dokumentů, jako jsou osvědčení nebo diplomy. Určují, že jednotlivec dosáhl výsledků učení podle daných standardů. Těchto výsledků učení lze dosáhnout nejrůznějšími způsoby ve formálním, neformálním nebo informálním prostředí, a to na vnitrostátní či mezinárodní úrovni. Informace o výsledcích učení by měly být snadno přístupné a transparentní.

(3)

Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (1) vytvořilo společný referenční rámec s osmi úrovněmi kvalifikací vyjádřenými pomocí výsledků učení s rostoucími úrovněmi znalostí. Slouží jako pomůcka pro srovnávání různých systémů kvalifikací a jejich úrovní. Účelem evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení je zlepšit transparentnost, srovnatelnost a přenositelnost kvalifikací.

(4)

Širším cílem doporučení je přispět k modernizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy a zvýšit zaměstnatelnost, mobilitu a sociální integraci pracovníků a účastníků vzdělávání. Doporučení si rovněž klade za cíl lepší propojení formálního, neformálního a informálního učení a podporu validace výsledků učení dosažených v různých prostředích.

(5)

Členské státy vypracovaly nebo vypracovávají národní rámce kvalifikací na základě výsledků učení a vztahují tyto rámce k evropskému rámci kvalifikací prostřednictvím procesu „přiřazování“. Úrovně evropského rámce kvalifikací a deskriptory výsledků učení přispívají k lepší transparentnosti a srovnatelnosti kvalifikací v rámci různých vnitrostátních systémů. Přispívají i k obecnému posunu v oblasti vzdělávání a odborné přípravy směrem k zaměření na výsledky učení. Přiřazování k evropskému rámci kvalifikací by mělo být prováděno prostřednictvím národních rámců kvalifikací nebo v případě, že tyto rámce neexistují, národních systémů kvalifikací (dále jen „národní rámce nebo systémy kvalifikací“).

(6)

Kvalifikace jsou transparentnější a srovnatelnější, jsou-li uváděny v dokumentech, které obsahují odkaz na příslušnou úroveň evropského rámce kvalifikací a popis dosažených výsledků učení.

(7)

Na provádění evropského rámce kvalifikací na úrovni Unie a vnitrostátní úrovni by se měla podílet široká škála zúčastněných stran, aby byla zajištěna jeho obecná podpora. Ke klíčovým zúčastněným stranám patří všichni účastníci vzdělávání, poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy, orgány příslušné pro kvalifikace, subjekty zajišťující kvalitu, zaměstnavatelé, odborové svazy, průmyslové, obchodní a řemeslné komory, subjekty podílející se na uznávání akademických a odborných kvalifikací, služby zaměstnanosti a služby pověřené integrací migrantů.

(8)

Ve své zprávě Evropskému parlamentu a Radě ze dne 19. prosince 2013 o hodnocení evropského rámce kvalifikací Komise dospěla k závěru, že evropský rámec kvalifikací je obecně uznáván jako referenční bod při rozvoji rámců kvalifikací, zavádění přístupu založeného na výsledcích učení a zlepšování transparentnosti a uznávání dovedností a kompetencí. Zdůraznila, že Unie by měla umožnit, aby účastníci vzdělávání a pracovníci více zviditelnili své dovednosti a kompetence bez ohledu na to, kde je získali.

(9)

V této zprávě Komise rovněž dospěla k závěru, že poradní skupina pro evropský rámec kvalifikací vydává účinné pokyny k vnitrostátním přiřazovacím procesům a buduje důvěru a porozumění mezi zúčastněnými zeměmi. Dále učinila závěr, že účinnost národních koordinačních středisek evropského rámce kvalifikací závisí do značné na míry na tom, jak úzce jsou napojeny na vnitrostátní řízení procesu přiřazování.

(10)

Vzhledem ke kladnému hodnocení uvedené skupiny je pro důsledné, soudržné, transparentní a koordinované provádění tohoto doporučení zásadní, aby činnost této skupiny pokračovala.

(11)

Transparentnost a uznávání dovedností a kvalifikací patří mezi nové priority uvedené ve společné zprávě Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020). Zpráva zdůrazňuje, že by evropský rámec kvalifikací měl být dále rozvíjen za účelem zvýšení transparentnosti a srovnatelnosti kvalifikací. Pokud jde o nově příchozí migranty, zpráva rovněž poukazuje na to, že stávající nástroje transparentnosti by mohly napomoci k lepšímu porozumění zahraničním kvalifikacím v Unii a naopak.

(12)

Evropský rámec kvalifikací nebo jemu přiřazené národní rámce nebo systémy kvalifikací mohou díky posílené důvěře, porozumění a srovnatelnosti kvalifikací, kterou přinášejí, podpořit stávající postupy uznávání. Tím se může usnadnit proces uznávání pro účely učení a práce. Zastřešující rámce kvalifikací, jako je evropský rámec kvalifikací, by mohly sloužit jako informační nástroje pro postupy uznávání, jak je uvedeno v doporučení k používání rámců kvalifikací při uznávání zahraničních kvalifikací, jehož znění bylo přijato na základě Úmluvy o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu.

(13)

Národní rámce a systémy kvalifikací v průběhu času procházejí změnami, a jejich přiřazení k evropskému rámci kvalifikací by tedy mělo být přezkoumáváno a v případě potřeby aktualizováno.

(14)

Důvěra v kvalitu a úroveň kvalifikací, jež jsou součástí národních rámců nebo systémů kvalifikací přiřazených k evropskému rámci kvalifikací (dále jen „kvalifikace na úrovni evropského rámce kvalifikací“), je nezbytná pro podporu mobility účastníků vzdělávání a pracovníků v rámci odvětvových a zeměpisných hranic i napříč nimi. Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení obsahovalo společné zásady pro zajišťování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy. V souladu se zásadou subsidiarity respektují odpovědnost členských států za vnitrostátní režimy zajišťování kvality uplatňované na vnitrostátní kvalifikace. Základem pro takové společné zásady jsou normy a hlavní směry pro zajišťování kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání a evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy.

(15)

Bylo by možné prozkoumat mimo oblast vysokoškolského vzdělávání možnost vývoje registru pro subjekty monitorující systémy zajišťování kvality týkající se kvalifikací.

(16)

Systémy kreditů mohou napomoci účastníkům vzdělávání v pokroku při učení tím, že usnadňují flexibilní vzdělávací dráhy a přechod napříč různými úrovněmi a typy vzdělávání a odborné přípravy a napříč hranicemi států, což umožňuje účastníkům vzdělávání akumulovat a přenášet různé výsledky učení dosažené v různých vzdělávacích prostředích včetně on-line, neformálního a informálního učení. Přístup zaměřený na výsledky učení může rovněž usnadnit koncipování, dosahování a posuzování úplných kvalifikací nebo složek kvalifikací.

(17)

Systémy kreditů na vnitrostátní i na evropské úrovni fungují v institucionálních kontextech, jako je oblast vysokoškolského vzdělávání nebo odborného vzdělávání a přípravy. Na evropské úrovni byl vypracován evropský systém přenosu a akumulace kreditů pro vysokoškolské vzdělávání v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání. Pokud jde o odborné vzdělávání a přípravu, v souladu s doporučením Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o vytvoření evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) (2) je vytvářen evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu. Ve vhodných případech by mohla být prosazována souvztažnost mezi národními rámci kvalifikací a systémy kreditů.

(18)

Ačkoli acquis Unie v oblasti legální migrace a azylu stanoví rovné zacházení se státními příslušníky z hlediska uznávání kvalifikací, a v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU (3) dokonce i usnadňující opatření, pokud jde o osoby požívající mezinárodní ochrany, státní příslušníci třetích zemí s terciárním vzděláním se nadále potýkají s vysokými mírami překvalifikovanosti a podzaměstnanosti. Spolupráce mezi Unií a třetími zeměmi v oblasti transparentnosti kvalifikací může podpořit začleňování migrantů na trhy práce v Unii. Vzhledem k narůstajícím migračním tokům do Unie a z Unie je zapotřebí lépe porozumět kvalifikacím udělovaným mimo Unii a spravedlivě je uznávat.

(19)

Hlavní prvky evropského rámce kvalifikací, konkrétně přístup založený na výsledcích učení, vymezení deskriptorů úrovní a stanovení kritérií přiřazování, jak je vypracovala poradní skupina pro evropský rámec kvalifikací, byly zdrojem inspirace pro rozvoj vnitrostátních a regionálních rámců kvalifikací na celém světě. Stále vyšší počet třetích zemí a regionů usiluje o užší propojení mezi svými rámci kvalifikací a evropským rámcem kvalifikací.

(20)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES (4) stanoví, že společné rámce odborné přípravy pro regulovaná povolání lze stanovit aktem Komise v přenesené pravomoci jako společný soubor znalostí, dovedností a kompetencí. Společné rámce odborné přípravy mají vycházet z úrovní evropského rámce kvalifikací. Odkazem na úrovně evropského rámce kvalifikací nemá být dotčen přístup na trh práce v případech, kdy byly odborné kvalifikace uznány v souladu se směrnicí 2005/36/ES.

(21)

Rámec kvalifikací pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání stanoví deskriptory pro krátký cyklus (který může být uskutečňován v rámci prvního cyklu nebo ve spojitosti s ním) a pro první, druhý a třetí cyklus vysokoškolského vzdělávání. Každý deskriptor cyklu poskytuje vyjádření k obvykle očekávaným výsledkům a schopnostem, jež jsou spojovány s kvalifikací udělovanou na konci tohoto cyklu. Evropský rámec kvalifikací je slučitelný s rámcem kvalifikací pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání a s jeho deskriptory cyklu. Krátký cyklus (který může být uskutečňován v rámci prvního cyklu nebo ve spojitosti s ním) a první, druhý a třetí cyklus rámce kvalifikací pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání odpovídají příslušným úrovním 5–8 evropského rámce kvalifikací.

(22)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES (5) pomáhá jednotlivcům lépe prezentovat své dovednosti, kompetence a kvalifikace.

(23)

Komise v současné době vypracovává klasifikaci evropských dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání. Tato klasifikace – uplatňovaná na dobrovolném základě – by mohla podpořit lepší propojení mezi vzděláváním a zaměstnáním. Podkladem pro tuto klasifikaci by mohly být údaje generované členskými státy v kontextu evropského rámce kvalifikací.

(24)

Informace o procesu přiřazování národních rámců nebo systémů kvalifikací k evropskému rámci kvalifikací a o kvalifikacích s přiřazenou úrovní evropského rámce kvalifikací by měly být snadno dostupné veřejnosti. K dosažení tohoto cíle by mohlo přispět používání společných struktur a formátů údajů. Usnadnilo by se tak i chápání a využívání zveřejněných informací o kvalifikacích.

(25)

Na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie by měly existovat soudržnost, doplňkovost a součinnost mezi prováděním evropského rámce kvalifikací, národních rámců nebo systémů kvalifikací a nástrojů pro transparentnost a uznávání dovedností, kompetencí a kvalifikací, včetně nástrojů pro zajišťování kvality, akumulaci a přenos kreditů a nástrojů pro transparentnost a uznávání dovedností, kompetencí a kvalifikací vyvinutých v kontextu Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání.

(26)

Rozvoj evropského rámce kvalifikací by měl být zcela v souladu se stávající evropskou spoluprací v oblasti vzdělávání a odborné přípravy podle strategického rámce ET 2020 a budoucích evropských strategických rámců v této oblasti.

(27)

Toto doporučení nenahrazuje ani nedefinuje národní rámce nebo systémy kvalifikací. Evropský rámec kvalifikací nepopisuje jednotlivé kvalifikace ani kompetence jednotlivců a konkrétní kvalifikace by měly být přiřazeny k příslušné úrovni evropského rámce kvalifikací prostřednictvím odkazu na příslušné národní systémy kvalifikací.

(28)

Toto doporučení upevňuje evropský rámec kvalifikací jako společný referenční rámec s osmi úrovněmi vyjádřenými pomocí výsledků učení, který slouží jako pomůcka ke srovnávání různých rámců nebo systémů kvalifikací a jejich úrovní.

(29)

Vzhledem ke své právně nezávazné povaze je toto doporučení v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality, neboť podporuje a doplňuje činnosti členských států usnadňováním jejich další spolupráce za účelem zvýšení transparentnosti, srovnatelnosti a převoditelnosti kvalifikací jednotlivců. Mělo by být prováděno v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí,

1.

Používaly evropský rámec kvalifikací jako referenci pro národní rámce a systémy kvalifikací a ke srovnávání všech typů a úrovní kvalifikací v Unii, které jsou součástí národních rámců nebo systémů kvalifikací, zejména přiřazováním vlastních úrovní kvalifikací k úrovním evropského rámce kvalifikací uvedeným v příloze II a uplatňováním kritérií stanovených v příloze III.

2.

Přezkoumávaly a v případě potřeby aktualizovaly přiřazování úrovní národních rámců nebo systémů kvalifikací k úrovním evropského rámce kvalifikací stanoveným v příloze II, jakož i používání kritérií stanovených v příloze III, a to s náležitým ohledem na vnitrostátní kontext.

3.

Zajistily, aby kvalifikace s přiřazenou úrovní evropského rámce kvalifikací byly v souladu se společnými zásadami zajišťování kvality stanovenými v příloze IV, aniž jsou dotčeny vnitrostátní zásady zajišťování kvality, které platí pro vnitrostátní kvalifikace.

4.

Ve vhodných případech podporovaly propojení systémů kreditů a národních rámců nebo systémů kvalifikací, a to se zohledněním společných zásad týkajících se systémů kreditů stanovených v příloze V, aniž jsou dotčena vnitrostátní rozhodnutí o: i) využívání systémů kreditů a ii) jejich zařazení do národních rámců nebo systémů kvalifikací. Předmětné společné zásady nepovedou k automatickému uznávání kvalifikací.

5.

Případně přijaly opatření, jež zajistí, aby všechny nové dokumenty o dosažené kvalifikaci (např. osvědčení, diplomy, dodatky k osvědčení, dodatky k diplomům), které vydají příslušné orgány, a registry kvalifikací obsahovaly jasný odkaz na příslušnou úroveň evropského rámce kvalifikací.

6.

Zpřístupnily výsledky procesu přiřazování veřejnosti na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie a pokud možno zajistily, aby byly informace o kvalifikacích a příslušné výsledky učení přístupné a zveřejněné za použití rubrik v souladu s přílohou VI.

7.

Podněcovaly využívání evropského rámce kvalifikací ze strany sociálních partnerů, veřejných služeb zaměstnanosti, poskytovatelů vzdělávání, subjektů zajišťujících kvalitu a veřejných orgánů, a to s cílem podpořit srovnávání kvalifikací a transparentnost výsledků učení.

8.

Zajistily pokračování a koordinaci úkolů prováděných národními koordinačními středisky evropského rámce kvalifikací. Hlavními úkoly těchto středisek je podpořit vnitrostátní orgány při přiřazování národních rámců nebo systémů kvalifikací k evropskému rámci kvalifikací a přiblížit tento rámec jednotlivcům a organizacím,

9.

Podporovala jednotnost při dalším provádění evropského rámce kvalifikací napříč členskými státy prostřednictvím porovnání a projednání metodik pro vyrovnávání kvalifikací v národních rámcích nebo systémech kvalifikací, s náležitým ohledem na vnitrostátní kontexty.

10.

S náležitým ohledem na vnitrostátní kontexty podporovala rozvoj metodik pro popis, používání a uplatňování výsledků učení za účelem posílení transparentnosti a pochopení a srovnatelnosti kvalifikací.

11.

Podporovala stanovení dobrovolných postupů pro vyrovnávání mezinárodních kvalifikací prostřednictvím národních rámců nebo systémů kvalifikací a výměnu informací a konzultace mezi členskými státy o těchto postupech s cílem zajistit soulad.

12.

Vypracovala pokyny pro komunikaci týkající se evropského rámce kvalifikací, zejména pokud jde o způsob uvádění úrovní evropského rámce kvalifikací na nově vydaných osvědčeních, diplomech a dodatcích a v registrech kvalifikací, v souladu s vnitrostátními systémy a předpisy o osvědčeních a diplomech.

13.

Prozkoumala možnosti vypracování a uplatňování kritérií a postupů, které v souladu s mezinárodními dohodami umožní srovnání vnitrostátních a regionálních rámců kvalifikací třetích zemí s evropským rámcem kvalifikací.

14.

Zavedla vzájemné učení a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a případně usnadnila vzájemné poradenství na žádost členských států,

15.

Zajistila, aby bylo provádění tohoto doporučení podpořeno opatřeními financovanými prostřednictvím příslušných programů EU.

16.

Zajistila účinnou správu provádění evropského rámce kvalifikací prostřednictvím zachování a plné podpory poradní skupiny pro evropský rámec kvalifikací zřízené v roce 2009, která se skládá ze zástupců členských států a dalších zúčastněných zemí, sociálních partnerů a případně dalších zainteresovaných stran. Tato poradní skupina by měla zajistit celkový soulad a prosazovat transparentnost a důvěru, pokud jde o proces přiřazování národních rámců nebo systémů kvalifikací k evropskému rámci kvalifikací.

17.

Podávala dle potřeby zprávy o pokroku v návaznosti na přijetí tohoto doporučení v kontextu příslušných rámců politiky v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti.

18.

Ve spolupráci s členskými státy a po konzultaci dotčených zúčastněných stran posoudila a vyhodnotila opatření přijatá v reakci na toto doporučení a do roku 2022 podala Radě zprávu o získaných zkušenostech a důsledcích pro budoucnost, v případě potřeby včetně možného přezkumu a revize tohoto doporučení.